3 největší dary, které najdeš na dně.

Zažili jste někdy dno - pocit, že jste ztratili úplně všechno? Jako by došlo k odpojení od zdroje, který eminentně potřebujete.

Naštěstí znám to rozpoložení. Píšu naštěstí, protože ode dna člověk vidí věci jinak a pokorný úhel pohledu si pamatuje. Hodí se, když později stoupá nahoru a v oblacích klíčové hodnoty zapomíná. Vše dole mu pak připadá tak maličké, nepodstatné, malicherné.

Proto píšu magazín FC, abychom vnímali, chápali a nezapomínali dary, které dno někdy poskytuje. Připadá Vám to šílené? Mýlí se hledači pokladů v mořských hlubinách, když říkají, že nejvzácnější poklady nalezneš na dně? Nevěříte, že na dně lidského života nějaké dary vůbec jsou?

Ale proč by potom dno v životě existovalo?

1. dar: Dočasnost

Když jsem jako kluk při škole začal vydělávat, neměl jsem slitování se žebráky. Jdi taky pracovat! halekal jsem na každého, kdo mě žádal o drobnou almužnu. Až jsem se do té situace dostal sám...

Natankoval jsem plnou nádrž svého auta a vtom mě polil horký pot. Došlo mi, že peněženku jsem nechal v restauraci hezkých pár set kilometrů zpátky, navíc jsem byl v cizí zemi. JAK TEĎ ZAPLATÍM?

Najednou ke mně přistoupil neznámý muž a jen tak mi dal peníze. Řekl mi: "Až budeš doma, pošli mi je." A napsal číslo účtu.

Užasle jsem na něj pohlédl a on se jen usmál: "Před lety to samé udělal někdo pro mě." A dodal: "Myslím, že to je užitečná škola pro člověka, viď?" Zadíval se mi do očí, jako kdyby znal mě, můj příběh, můj problém.

Ještě mnohokrát jsem se dostal do úzkých, ale nikdy se zeměkoule nepřestala točit. Na světě dál platila změna, věci zůstaly v pohybu. To jen my si myslíme, že se život zastavil, ale je to jen zdání. Vždy existuje důvod, proč nás dno potkalo právě teď. Ne aby nás zničilo, ale změnilo.

Život je jako kniha a my jsme pouze na jedné z mnoha stránek. Náš příběh pokračuje. Každá stránka vychází z té předchozí. A my jen potřebujeme přemýšlet, co nás má dno naučit.

Mnozí bohužel vstupujeme na nové stránky s očekáváním. Věříme, že nás dno dnes nepotká. Věříme, že dnešek musí být jedině dokonalý. A když nenaplní naše očekávání, jsme zklamaní. Přitom zpětně pochopíme, že právě v té nedokonalosti byl dokonalý.

Jako dívčí líce, které zarděním zčervenají. To děvče se stydí, že není dokonalé, ale právě tím je nádherné. Tak jako ostych, tréma, obava, že to nezvládneme. Ano, v té chvíli jsme nedokonalí - a právě tehdy je život nádherný a plný. Když se učíme něco nového.

2. dar: Skutečné hodnoty

O labutích je známo, že mají partnerství na celý život. Když jeden z páru uhyne, druhý si jiného partnera nehledá a někdy velmi brzy uhyne také, žalem.

Měl jsem takové labutě ve své rodině. Když zemřela babička, dědeček ji záhy následoval. Přišel jsem o dva důležité lidi svého života a cítil jsem strašné prázdno. Pamatuji si, že jsem jako kluk plakal, protože mi obou těch lidí bylo moc líto.

Tehdy jsem se vkradl do dědečkovy pracovny a nostalgicky se probíral knížkami, ze kterých mi četl. Vtom na mě z jedné z knih vypadla fotografie, notně stará a zažloutlá, kde byli s babičkou mladí a v objetí. Na rubové straně stálo: "Odteď jsme navždy spolu."

ODTEĎ! To slovo mi dalo pochopit, kolik dlouhých let jim bylo dáno prožívat labutí lásku.

NAVŽDY! To slovo způsobilo, že jsem se přestal bát smrti. Mnohem více jsem se začal bát nenaplněného života.

Tu fotografii jsem si schoval. Vše, co mě kdy naučili, nikam neodešlo. Je to se mnou pořád.

Je zvláštní, že když do prostředí člověka přijde smrt, vážná nemoc nebo jiné dno, člověk se vrátí k opravdovým hodnotám. Musí-li čelit neštěstí, váží si o to víc štěstí. Potýká-li se se zlem, nenávistí, odmítáním lidí, vnímá potom mnohem více ty, kteří se chovají dobře, láskyplně a dobro sdílejí.

Když zemře někdo blízký, přestáváme se slepě honit za hmotou, vážíme si živého okamžiku, jsme najednou více přáteli, zajímáme se o druhé, záleží nám na tom, zda opravdu žijeme.

Když onemocníme, najednou se zdraví stane naší hlavní hodnotou. Nic není tak důležité, ale to nám vydrží obvykle jen do chvíle, než si po uzdravení na své zdraví opět zvykneme a máme ho za automatickou samozřejmost, kterou můžeme i zítra očekávat. A když ne, zlobíme se.

Je důležité vidět, jak dno pozitivně mění naše nitro, ale i naše okolí.

3. dar: Noví lidé

Bylo mi okolo dvaceti let, když mi u dveří zazvonil poslíček a podával mi dárkový balíček. Udivilo mě jak jméno odesílatelky, tak vzkaz, který přiložila. Dávná kamarádka vyjadřovala svůj vděk za to, že jsem jí ze všech nejčastěji nablízku a že mě může považovat za nejdůležitějšího přítele.

Zastyděl jsem se. Ta dívka byla handicapovaná a žila v ústavu. Nejméně rok jsem za ní nebyl. A to, napsala, jsem ten nejčastější návštěvník a pro ni nejdůležitější.

Něco podobného se mi stalo minulý týden. Ve svém podcastu jsem zmínil, že mi chodí hodně negativních mailů - vlastně samé problémy, těžkosti, smutky lidí. Že jsem šťastný za důvěru, ale že se těším, až mi někdy přijde i něco pozitivního, jen tak, co se komu třeba také podařilo. Ne jen bolesti, pády, křižovatky, na nichž si lidé nevědí rady. A vtom mi do mailu přišlo něco nádherného. Maminka-samoživitelka z Havířova mi namluvila vzkaz. O dni, kdy jí moje psaní pomohlo. Byl to jeden z nejkrásnějších vzkazů, které jsem v životě dostal. Nepřipravený, jen tak, mně pro radost. Téměř deset minut jsem já, starý chlap, při poslechu brečel.

Jsem obyčejný člověk, mám taky svá dna, ale jsem vděčný i za třetí dar, jemuž říkám větrání. V nejtěžších chvílích totiž poznáte prostředí. Zjistíte, kdo při Vás stál jen proto, že jste byli na koni, a kdo zůstane, i když z toho koně spadnete. Nejtěžší chvíle prostě ukazují pravé přátele.

To jsou jen některé z darů, za něž jsem vděčný občasným pocitům dna. Každý má takové jindy a jinde. Ale všechny jsou společné v tom, že nám dávají pocit, že lépe už nebude. Ale bude. A my se o to sami postaráme. Od toho tu jsme. Od toho jsme se narodili. Máme dost síly žít.

• Více než 100 stran o překonávání minulosti nabízí tento magazín FC.
• Všechny mé podcasty, v nichž odpovídám na Vaše konkrétní dotazy, naleznete buď přímo na tomto webu, nebo v aplikacích Spotify, Google Podcasts nebo Apple Podcast jako Řešidlo.
• Poslední dva volné termíny pro osobní setkání v únoru a březnu 2020 jsou zde.

© Petr Casanova