3 způsoby, jak se dohodnout na majetkovém vyrovnání při rozvodu.

Už jste někdy slyšeli, že muž doufá, že žena zůstane i po svatbě stejná a žena doufá, že se muž po svatbě změní? Možná právě proto, že se to často nestává, končí každé druhé manželství u nás rozvodem. Přečtěte si, co dělat, pokud taková situace nastane.

Potřebujete vyřešit, jak se vypořádat s vaším majetkem, když dojde k rozvodu? Pokud již není jiná cesta a vy se rozhodnete podat žádost o rozvod, je třeba mít ještě předtím vyjasněno, kdo bude mít v péči děti, jak vypořádáte společné jmění a to i dluhy a v neposlední řadě i bytové poměry. V tomto článku se zaměříme na nemovitý majetek, pokud je ve společném vlastnictví manželů.

Máte-li k domu nebo bytu SPOLEČNÉ PRÁVO, tedy, jedná-li se o společné vlastnictví manželů, musíte se dohodnout, jak budete po rozvodu nemovitost dále využívat. Vypořádání majetku může probíhat formou uzavření dohody nebo pokud se nedokážete domluvit, podáním žaloby o vypořádání SJM k soudu.

Pokud nebyla do tří let od nabytí právní moci rozsudku o rozvodu podána k soudu žaloba o vypořádání SJM, pak přechází dům či byt do podílového spoluvlastnictví manželů, kdy každý získává stejný podíl. Je několik způsobů, jak řešit společné vypořádání nemovitého majetku a s tím související bytové poměry, ale nejčastější jsou tyto tři:

1. MANŽELÉ SE DOMLUVÍ

... a i po rozvodu zůstanou bydlet ve společné domácnosti a stanou se tak podílovými spoluvlastníky bytu či domu

Velice záleží na tom, jak spolu manželé dále vycházejí a na jejich vzájemné dohodě. Výhoda může být, že se dělí o finanční náklady na bydlení a oba zůstávají ve známém prostředí. Také děti, pokud jsou, zůstávají i nadále s oba rodiči.

A zde přicházejí na řadu nevýhody tohoto uspořádání. Těžko říct, je-li dobré zůstávat ve společném bydlení kvůli dětem. Nemusí být pro ně dobrý příklad soužití lidí, kteří už nefungují jako partneři a žijí vedle sebe jako spolubydlící a v lepším případě se k sobě chovají slušně.

Za další si musí nějak rozdělit byt a dohodnout se nejen na způsobu užívání společných věcí, ale také jak se budou dělit o domácí práce, údržbu bytu a podobně. Znám i příklad, kdy se bývalí manželé neustále hádali kvůli tomu, že si muž bral z lednice jídlo, které nebylo jeho. Anebo že si někdo po sobě neumyl nádobí nebo vanu. A nedejbože, pokud by si jeden z nich přivedl na návštěvu nového přítele nebo přítelkyni!
Zůstávat ve společném bydlení není ideální řešení. 

2. JEDEN Z MANŽELŮ V BYTĚ NEBO DOMĚ ZŮSTÁVÁ

Nejčastěji je to ten, který dostává do své péče děti, a druhý odchází, avšak přitom ten, který zůstává, musí odcházejícímu zajistit náhradní bydlení. To znamená, že ten, kdo zůstává, má předkupní právo k podílu odcházejícího. Lidově řečeno, musí manžela/ku vyplatit, aby si mohl/a zajistit náhradní bydlení.

Když se manželé nedokáží dohodnout, rozhodne na návrh některého z nich soud, kdy může soud odchod jednoho z partnerů nařídit a případně rozhodne o způsobu náhrady, například vyplacení určité finanční sumy. Příhlížet přitom bude především k tomu, který z partnerů má v péči děti. Zároveň má odcházející partner právo ve společné domácnosti bydlet, dokud mu druhý z manželů nezajistí náhradní bydlení.

3. PRODEJ SPOLEČNÉ NEMOVITOSTI

Pokud se manželé nejsou schopni domluvit na jiném vypořádání, nemají například prostředky na odkoupení části nemovitosti druhého z manželů, může prodej nemovitosti nařídit soud.

Často se to děje i v případech, kdy je nemovitost zatížená hypotékou a ani jeden z manželů není schopen toho druhého vyplatit. Pokud dojde k tomuto řešení, přichází na řadu proces samotného prodeje společného bytu či domu, rozdělení získaných prostředků a pořízení nového bydlení pro obě strany.

Opět je potřeba, aby se manželé dohodli už před rozvodem, a to i na tom, kdo kolik peněz po prodeji dostane. Například manželka, pokud jdou děti do její péče, může požadovat větší částku, z důvodu nutnosti pořízení většího bytu než manžel, který bude žít sám.