Bitcoin - nejlepší investice a nejtvrdší peníze všech dob?

Co je to Bitcoin? O Bitcoinu se v posledních měsících poměrně často hovořilo. Relativně významné procento českých občanů tak již ví, že se jedná o jakousi internetovou open-source P2P platební síť a taktéž kryptoměnu, která v rámci této sítě funguje.

Samotná hodnota Bitcoinu pak spočívá nejen v nízkých transakčních nákladech (za pár minut ho můžete poslat komukoli na světě za relativně marginální poplatek), ale i v jeho decentralizaci. Jinými slovy, v rámci Bitcoinu nemůže žádná entita tuto měnu jakýmkoli způsobem ovlivňovat. Nemůže ji tedy padělat, zabavovat účty či způsobovat inflaci. Tato myšlenka se samozřejmě některým skupinám či vládám nelíbí, a tak jsou schopny do boje proti Bitcoinu investovat i vlastní prostředky. Přirozený zájem na zničení Bitcoinu mohou mít některé centrální banky. Příklad jejich aktivity lze vidět již i např. v sousedním Polsku, kde tamní centrální banka zaplatila youtuberům nemalé částky za to, aby očernili Bitcoin[1]. Skutečnost, že v rámci sítě neexistuje nikdo, kdo by o ní mohl rozhodovat (není zde žádný centrální bod, resp. žádná autorita, která by jakýmkoli způsobem zasahovala) má však kromě svých výhod i určité nevýhody. Hlavní nevýhoda spočívá v tom, že pokud je vám odcizen váš privátní klíč nebo tento klíč ztratíte (a nemáte někde uloženo obnovovací heslo), o veškeré své prostředky v této měně nenávratně přicházíte. Pokud by vám tedy např. někdo "hacknul" váš účet a převedl si z vaší bitcoinové adresy veškeré vaše prostředky na svou bitcoinovou adresu, nezbyde vám nic jiného, než se s touto skutečností nějakým způsobem smířit (je proto dobré mít i hardwarovou peněženku, která teď bude např. i součástí nového Samsungu Galaxy S10). Další dočasná nevýhoda spočívá v relativní složitosti. Ta zatím také brání masovému rozšíření (adopci) Bitcoinu. Adopci ztěžuje i nízký počet transakcí, který je v současné době Bitcoin schopen realizovat (jen cca 7 transakcí za sekundu). Menší "problém" lze spatřovat i ve vysoké volatilitě (vysoké kolísání ceny Bitcoinu coby digitálního aktiva v čase), ke které se váže riziko pro obchodníky, kteří Bitcoin již dnes akceptují k platbám za zboží a služby. Bariéry ve formě složitosti a transakční rychlosti však budou časem s největší pravděpodobností odstraněny (viz lightning networ) a volatilita se drasticky sníží, jakmile se cena Bitcoinu zvýší natolik, že "velryby" či účelově vzniklé skupiny již nebudou mít takovou sílu k uskutečňování schématu "pump and dump" (jako minimum odhaduji cenu na úrovni 100 tis. USD). Bitcoin se tak dá dnes přirovnat k internetu v dobách jeho počátků. V těchto dobách bylo též všechno velmi složité a pro masovou adopci nevhodné. V čem ale dále spatřovat stěžejní hodnotu Bitcoinu? Bezpochyby v jeho funkci uchovatele hodnoty v čase (dlouhém období), ta se pak opírá o jeho konečnou peněžní zásobu. Množství Bitcoinů je již totiž předem známo (21 milionů, "vytěženo" z tohoto počtu bylo prozatím cca 17,6 mil., jedna mince je dělitelná na 8 desetinných míst - v současné době se tedy dá dostat až na hodnotu v řádech desetin halířů Kč, uvolňování virtuálních mincí do oběhu je pak definováno ve zdrojovém kódu sítě). Za relativně problematickou lze na závěr označit i vysokou spotřebu elektrické energie, která se pojí k fungování, resp. logice těžení Bitcoinu.

Státní monopolní peníze - horší než Bitcoin?

Peníze by měly obecně splňovat několik klíčových vlastností. Těmi jsou zejména jejich snadná dělitelnost, přenositelnost, trvanlivost a vzácnost. Peníze by pak měly sloužit nejen jako prostředek směny a účetní jednotka, ale i jako uchovatel hodnoty. Opravdu jsou však státní peníze dobrým uchovatelem hodnoty? Pokud si myslíte, že ano, pak se bohužel mýlíte. O tuto iluzi však před vámi přišlo již mnoho proslulých světových ekonomů, ať už se jedná o Friedricha Hayeka, Miltona Friedmana či další velikány ekonomického světa. Murray Rothbard pak např. ve svém díle "Peníze v rukou státu[6]" analyzuje vývoj ve Spojených státech v době před a v době po vzniku americké centrální banky (FED). S jakým zásadním zjištěním přichází? Pokud se podíváme na vývoj od 2. poloviny 18. století až do roku 1913, tak zjistíme, že ceny ve Spojených státech v čase pomalu a systematicky klesaly. Jediným obdobím, kdy se ceny zdvojnásobovaly či ztrojnásobovaly, bylo období spojené s válkami (jednalo se např. o boj za nezávislost či americkou občanskou válku). Z tohoto důvodu v roce 1913 vzniká i americká centrální banka zvaná FED. Investoři se jednoduše necítili příliš komfortně ve světě, ve kterém se ceny občas najednou zdvojnásobily. Ačkoli rozhodování investorů v případě náhlého občasného zdvojnásobení cen dává důvod a potřebu k větší stabilizaci, tak tu FED v žádném případě nepřináší, ba naopak. Zatímco v roce 1900 si dotyčný občan Spojených států za jeden dolar mohl koupit dvojnásobek toho, co si mohl koupit o sto let dříve, tak v roce 2000 oproti roku 1900 dochází ke zhruba zdvacetinásobení cen. Dvacáté století tedy nebylo jen stoletím válek, velkého zadlužování, vysokých daní, ale i stoletím tištění peněz.

Ačkoli se nám dnes jeví jako normální, pokud nám některý státní bankovní úředník sdělí, že inflace vzroste meziročně např. jen o 2,5 % ročně, dříve by byl bezpochyby vnímán jako zloděj, jelikož nedělá vlastně nic jiného, než že snižuje kupní sílu našich peněz, v ekonomice tedy dochází ke zdražování. V dobách bez centrální banky fungovalo vše jinak, pokud ekonomika rostla a byla zdravá, klesaly ceny. Pokládáte si teď prostou otázku, když může stát zajištovat obranu, soudnictví a jiné důležité věci, proč by také nemohl zajištovat kvalitní peníze? To je dobrá otázka, zajistit by je mohl, ale nedělá to. Jak píše Hayek ve svém pojednání "Soukromé peníze: Potřebujeme centrální banku?", tak historie je jen sekvencí inflací organizovaných vládami, a to ve prospěch samotných vlád. Jinými slovy, pokud chceme zamezit nutkání vlád využít státní monopol na tisk peněz v jejich prospěch, pak nutně potřebujeme konkurenci (jako u všeho jiného). I např. Friedman měl však ve svém životě období, kdy se mýlil. Jedna taková jeho mýlka se pak pojila ke zlatému standardu. Dříve byl totiž americký dolar vázán na zlato. A tomuto již dnes proslulému americkému ekonomovi se zdálo nadmíru nesmyslné, aby se plýtvalo zdroji, které souvisely s vykutáním zlata v Africe, jeho následným převozem, transformací na zlaté cihly a uložením. Co to pak má vlastně za smysl, když stejně neobíhá zlato, ale jen ony papírky kryté zlatem? V tomto ohledu zašel až tak daleko, že spočítal míru HDP, které se takto zcela "zbytečně" vynaloží. Friedman však trval na zachování stabilní cenové hladiny, proto chtěl svázat centrální bance ruce tím, že ta bude nucena přitisknout jen takové množství peněz, o kolik by rostlo HDP (zlaté friedmanovské pravidlo). Později však přiznává, že zcela nejlepší by bylo, kdyby vláda do této oblasti vůbec nestrkala nos a množství peněz by bylo zamraženo (opouští tedy i od svého zlatého pravidla). Uvědomuje si totiž, jak moc případné nestability se k opuštění zlatého standardu váže a že kdykoli jsou do ekonomiky "pumpovány" peníze, tak že to způsobuje nemalé problémy.

Zlato drželo centrální bankéře na uzdě. Ti pak nebyli v tak velké míře schopni společnost okrádat (zdaňovat ji pomocí inflační daně), resp. snižovat kupní sílu jejich peněz. Pokud bychom měli v bankovní radě nekompetentní osoby, pak bychom se každý týden při jejich schůzkách mohli cítiti ohroženi a úzkostní z toho, kolik nových peněz bude asi tak opět natištěno. Jinými slovy, riziko existuje a nejsme před ním v žádném případě dostatečně dobře chráněni. Hyperinflace se netýká jen zemí Latinské Ameriky nebo relativně dávných dob (i když co je to pár desítek let). Jedna z nejhorších hyperinflací proběhla i v Evropě, a to v roce 1991 v Srbsku. Důležitost konkurence je obrovská, není přitom až tak podstatné, zdali se jedná o konkurenci skutečnou (např. si můžete vybrat, kterou měnou chcete platit), nebo o konkurenci potenciální. Oba typy konkurence způsobují, že centrální banka bude mít větší disciplínu a nebude se chovat zcela nezodpovědně. Pokud nebude česká (či jiná) vláda dlouhodobě realizovat rozumnou politiku a zadlužení země bude neustále růst, jednou se dostaneme do bodu, kdy autority budou nuceny říci "ne". A toto ne může přijít v tu nejméně vhodnou chvíli, tedy v těžkých krizových časech, kdy vláda nebude mít prostředky na to, aby "nabudila" ekonomiku tím, že zvýší vládní výdaje či sníží daně. Pak přijde zásah centrálních bankéřů. Zasedne bankovní rada a uchýlí se k oblíbenému řešení v takovýchto situacích - zadlužení země umaže inflací. V zemi vznikne hyperinflace a z našich celoživotních úspor nám zbyde leda jen tak na pár suchých rohlíků, pokud okamžitě nesměníme veškeré své vklady za jinou (lepší) měnu.

Někdo by teď mohl namítat. Až budeme mít všichni euro, bude to jistě lepší. Opravdu? Domníváte se, že mít jedny peníze je lepší, než jich mít více? Drželi byste do roku 2002 raději italskou liru, kde se na vás usmívala nějaká významná italská osobnost se spoustou nul po boku, nebo německou marku, kterou si jako oficiální platidlo vybralo i Kosovo a Černá Hora? Jednou z ekonomických manter je konkurence, jakmile ji nemáte, většinou to vytváří problémy. Co je vlastně Evropská centrální banka? Položme si tuto jednoduchou, avšak zcela legitimní otázku. Kolik má v sobě onoho měnově o poznání disciplinovanějšího Němce a kolik onoho méně zodpovědného italského kolegy? To, že vše není zcela v nejlepším pořádku, nám prozradí již samotná rozvaha dané centrální banky. Ačkoli již. např. Garry Becker opakovaně upozorňuje na to, že největším nebezpečím je mít jedny špatné peníze, tak ho stále nikdo moc neposlouchá.

Konkurence mezi měnami je jednoduše důležitá. Je jedno, zdali by si konkurovaly státní měny, kterými byste mohli platit za své zboží a služby (mohli byste si vybrat - horší měnou by po čase totiž nikdo neplatil), nebo zdali by české koruně či euru konkurovaly kryptoměny v čele s Bitcoinem, logika je pořád stejná. Ačkoli je Bitcoin v současné době chápán spíše jako investiční aktivum (stejně jako zlato), je jen otázkou času, než bude natolik akceptován, že se jeho cena zvýší natolik, že získá určitou stabilitu (jeho volatilita se s postupem času již nyní snižuje).

Bitcoin jako investice

Na Bitcoinu lze (z krátkodobého hlediska) velice snadno prodělat nemalé částky. Obzvláště pak v případě, pokud jste nezkušený investor, který na daný trh vstupuje pouze proto, aby rychle (tedy v horizontu několika mála měsíců) zbohatl a jakákoli negativní zpráva či propad vás dokáže vyplašit natolik, že okamžitě zahájíte výprodej svého portfolia. Ačkoli o tom možná ani nevíte, vžilo se pro vás již i jedno spojení, jste tzv. "slabé ruce" (z anglického "weak hands". Bohužel je smutným faktem, že většina těchto investorů na Bitcoinu a dalších virtuálních měnách své peníze prodělá. A to z jednoho prostého důvodu. Investují totiž v tu nejméně vhodnou chvíli a nejsou příliš trpěliví. Běžní lidé (nezkušení investoři) do Bitcoinu v roce 2017 nejčastěji investovali v době, kdy už se v masmédiích nemluvilo de facto o ničem jiném. Jinými slovy, na "naskočení do vlaku" bylo již z krátkodobého hlediska příliš pozdě. Největší množství kupujících tento trh pohltil právě v době nového "all time high" Bitcoinu z prosince roku 2017, kdy se cena za jeden Bitcoin vyšplhala až k 20 tisícům USD (tedy více než 400 tis. Kč). Logicky se tak většina z těchto nezkušených investorů dočkala snížení hodnoty své původní investice. Nic neroste do nebes a po určité době přichází zákonitě korekce. A korekce na kryptoměnovém trhu bývají obzvláště "bolestivé" (pozn.: následný růst však vždy výrazným způsobem překonává tyto nastalé drastické propady). Hodnota některých virtuálních měn se od prosince roku 2017 do současnosti snížila o více než 99 %. V této oblasti se taktéž příliš nevyplácí věřit všemožným pochybným youtuberům, kteří vám doporučují nejrůznější kryptoměny, často však bez jakýchkoli hodnotných argumentů či provedené analýzy. Bitcoin si v tomto ohledu však vedl nadprůměrně dobře a jeho cena (z "all time high" na dosavadní dno) prozatím poklesla pouze o cca 85 %. Jeho nejhorší pokles v historii se přitom rovnal snížení jeho ceny (z vrcholu na dno) o 94 %. Pokud již tedy medvědí trh nepřinese další "low", tak to nebude ani nejhorší pokles v historii Bitcoinu, kterých již v průběhu deseti let své existence zaznamenal vícero. Pro nezkušené investory může být pak zcela zásadním zjištění, že se Bitcoin pohybuje v určitých cyklech (viz např. zde. Rok 2018 byl přitom rokem korekce a hledání dna.

Ačkoli je to možná zarážející, tak většina investujících dělá právě přesný opak toho, co by dělat měla. Tedy "buy high and sell low" - nakupují, když je cena vysoko a prodávají, když je cena nízko. Správná strategie, jak však jistě cítíte, je zcela opačná. Přesto lze většinu aktérů na trhu ztotožnit se stádem. Psychologie davu, to je to, oč tu kráčí. Nakupovat je vhodné ve chvíli, když je cena nízko a prodávat se má, když je cena vysoko (pro ženy lze toto pravidlo ztotožnit s výprodeji či slevami v obchodě - kupujete to samé zboží s nálepkou desítek % mínus). Chcete být jako nejúspěšnější investor všech dob? Pak se držte jeho rad o tom, jak se stát bohatým. Jinými slovy, mějte strach a obavy v době, když jsou všichni chamtiví (věří v růst, kupují jako o závod) a buďte chamtiví, když ostatní mají strach. ("I will tell you how to become rich. Close the doors. Be fearful when others are greedy. Be greedy when others are fearful"- Warren Buffet). Bitcoin sice nemá dlouhou historii, ale jak již bylo zmíněno výše, za oněch 10 let překonal několik významných poklesů (de facto srovnatelných úrovní jako pokles z prosince 2017) a pochováván médii byl tak již během času nesčetněkrát (o jeho konci lze vyhledat stovky záznamů). Někdo Bitcoin přirovnává k tulipánové bublině ze 17. století. Avšak přirovnávat technologickou inovaci, která má za sebou již několik bublin k horečce spojené s tulipány, není zcela jistě správné. (Na vrcholu tulipánové horečky v roce 1637 vyměnil"jistý muž svůj pivovar v Utrechtu v hodnotě 30 000 guldenů, za tři kusy vzácných cibulí..." Pro představu lze uvést, že v době před vypuknutím mánie se jedna cibulka prodávala za pouhý 1 gulden).

Když se bavíte s člověkem bez hlubšího ekonomického vzdělání, často vám argumentuje tím, že Bitcoin není ničím krytý. Ničím kryté však nejsou ani naše české koruny, které si uchováváme na našich bankovních účtech či v našich peněženkách. Hodnota našich peněz tak mimo vůle centrálních bankéřů (viz výše), vývoji ekonomiky u nás a ve světě (tedy včetně krátkodobých šoků) a jiných neočekávaných či ryze spekulativních vlivů v konečném důsledku závisí zejména na důvěře, resp. široké akceptaci dané měny. Asi jen stěží budete přikazovat svým občanům, že musí ke směně používat zákonem ustanovené platidlo, pokud by se jejich centrální bankéři rozhodli, že již nebudou cílovat inflaci, ale že to vezmou pěkně "od podlahy" a Karla IV. začnou tisknout s dvanácti nulami po boku. Ačkoli investoři nejsou hloupí a s vyšší inflací by z vládních dluhopisů měli celkem zákonitě požadovat i vyšší úrok, tak většina objemu dluhopisů nemá svůj výnos vázán na inflaci. Důvěra a akceptace tak u nás dnes do značné míry závisí na tom, jak moc rozumné budeme mít centrální bankéře, kteří jsou jmenováni prezidentem republiky. Jinými slovy, pokud by byla bankovní rada obsazena "nekompetentními" osobami, pak bychom se klidně mohli dočkat i onoho razantního zvýšení peněžní zásoby. Státní bankroty a hyperinflace v mnoha zemích v současné či relativně nedávné době nejsou ničím výjimečným, k tomu si ještě přičtěte doslova obludné zadlužení současné supervelmoci - Spojených států amerických. Bitcoin je sice virtuální měnou, avšak pokud máte veškeré své peníze na bankovním účtu a za zboží a služby platíte výhradně jen kartou, vaše peníze jsou taktéž virtuální. Vaše banka je totiž díky systému částečných rezerv již nejspíše někomu půjčila a nedisponuje jimi. Jak je tedy možné, že vaše banka nezkrachuje, ptáte se? Jednoduše. Je totiž vysoce nepravděpodobné, že by došlo k tomu, že by si všichni vkladatelé šli své peníze vybrat v jednu chvíli (pokud by tak učinili, tak i zdravá banka může zkrachovat - jedná se o tzv. "run na banky" typický za krize).

Jak investovat

Do virtuálních měn obecně investujte jen to, o co jste ochotni přijít. S velkým rizikem se pojí jak potenciálně velké zisky, tak i potenciálně velké ztráty. Na začátku se vyvarujte tzv. altcoinů (jiné kryptoměny než Bitcoin), dokud jim zcela dobře neporozumíte (lze využít i Weiss Cryptocurrency Ratings). Nedoporučuji investovat do něčeho, čemu nerozumíte a co nedokážete pravidelně sledovat. Mohlo by se vám to totiž vcelku lehce vymstít - jako např. investorům, kteří investovali do Bitconnectu. Tito investoři zde v přepočtu přišli o 50 miliard korun. Dalším důvodem k obezřetnosti je nízký "market cap" altcoinů a tím pádem i větší náchylnost ke schématům "pump and dump" (v krypto sektoru chybí regulace) - nějaká skupina se např. dohodne na tom, že vyžene cenu altcoinu nahoru (pump) a od určitého bodu začne vybírat zisky (retail vyžene cenu ještě o něco více - je hloupý a kupuje aktiva, která nejvíce rostou), cena jde posléze dolů, jelikož skupina či "velryba" vybírá zisky a prodává (dump). Jak ukazuje historický "snapshot" z 31. 12. 2017, Bitconnect měl k poslednímu dni roku 2017 tržní kapitalizaci (market cap) ve výši 2,6 mld. amerických dolarů. Je to až neuvěřitelné, kolik nezkušených investorů naskočilo na klasické Ponziho schéma. Jinými slovy, pokud vám někdo z vašich vkladů nabízí 40% úrok měsíčně (i 40% úrok ročně by nebyl nikterak normální) a další štědrý bonus za "naverbování" dalších nováčků, musíte žít nejspíše asi v nějaké pohádce, aby vám nedošlo, oč tu vlastně kráčí. Varováním přitom mohla být i ceremonie konaná v roce 2017 (viz např. 55 minuta). Většina komunity Bitconnectu zde totiž svým vystoupením dělala dojem hladového bezdomovce, kterému den před touto "slávou" na ulici někdo zaplatil za to, aby šel před publikum vyřvat pár agresivních gest o velikosti této měny (přítomné účastníky bych přirovnal k Buckymu Larsonovi na jeho prvním konkurzu do televize). Věřit byste obecně neměli ani třetím stranám (směnárny), nemalá část z nich totiž falšuje obchodované objemy, byly již někdy "hacknuté" nebo s vaším kryptem vesele dál obchodují (viz např. iniciativa spojená s výběrem Bitcoinu ze směnáren). Poslední nedávný případ zahrnoval "ztrátu" virtuálních měn v hodnotě 135 milionů amerických dolarů (přes 3 miliardy korun). Té se dopustila kanadská burza, jejíž CEO se snažil virtuální měny uchovávat natolik v bezpečí, že nikomu nesdělil hesla od "cold storage" peněženky. Nejzajímavější na celé věci je pak skutečnost, že CEO této kanadské burzy zemřel ve věku 30 let na komplikace spojené s Crohnovou chorobou v Indii. Tedy v zemi, ve které není nijak těžké sehnat falešný úmrtní certifikát. Že zde došlo k prosté krádeži, to snad dojde asi každému.

Při samotném investování se pak držte určité strategie, osobně bych doporučoval "dollar cost averaging", tedy realizování nákupů v pravidelných intervalech (týdenních/měsíčních) za stejnou částku. Investovat všechno v jeden okamžik je podstatně rizikovější a většinou i méně úspěšná strategie na takto vysoce volatilních trzích. Existuje poměrně dost lidí, kteří do virtuálních měn investovali v jeden okamžik a šli do nich tzv. "all in" (prodali svůj dům, auto, vybrali bankovní účty). Z některých jsou dnes již bezdomovci či žijí u svých rodičů, kteří jim v těžkých chvílích pomohli. Hodně investorů naletělo i na nejrůznější sliby nových ICO, kdy byli relativně často výrazně postiženi FOMO efektem (viděli prudký růst aktiva, který delší dobu pokračoval a nechtěli být mimo, byli chamtiví - nakupovali pod vlivem tohoto efektu). Průměrování nákupní ceny lze pak ještě vylepšit menšími jednorázovými nákupy při významných "dipech" (snížení ceny). Nespoléhejte se ani na predikce rádoby odborníků (např. CNBC odhadovala další vývoj ceny s 95% nepřesností). Pokud jste "hodler" a nikoli denní trader, nemusí vás příliš trápit technická analýza, která dokáže s určitou pravděpodobností předvídat krátkodobý vývoj ceny směrem nahoru, či dolů, případně náznaky otáčení trendu. Přesto však doporučuji sledovat tzv. supporty a rezistence. Velmi dobré technické analýzy na Bitcoin vytváří např. Carl z The Moon.

Minulost a budoucnost Bitcoinu

Pokud vám někdo řekne, že ví, kolik bude jednou stát Bitcoin, tak neví vůbec nic. Pravdou však je, že jsme pořád na začátku cesty a že potenciál Bitcoinu šahá až k úrovni kolem 1 mil. USD za jednu virtuální minci. Bitcoin za 1 mil. USD v roce 2020 predikuje i John McAfee. Různých predikcí od různě významných osobností jsou k nalezení velké spousty. Některé vlivné osobnosti přitom hovoří i o tom, že Bitcoin půjde až na nulu. V tomto ohledu se doporučuji držet zlaté střední cesty. Odhadování budoucí ceny totiž připomíná více než cokoli jiného pouhé věštění z křišťálové koule. Pokud si myslíte, že vám ujel vlak a že Bitcoin s tržní kapitalizací v řádech desítek miliard dolarů má již téměř konečnou, pak se velmi mýlíte. Pravdou je, že celosvětové peníze představují úplně jiná čísla, než na jaká jsme v našich končinách zvyklí. Krypto sektor dnes stále tvoří pouze 0,01 % celosvětových peněz (akcie, dluhopisy, nemovitosti, deriváty, peníze). Co se týče predikce budoucí ceny, tak např. Colin se v říjnu roku 2018 v rámci příštího "bull runu" přiklonil k ceně přes 100 tis. USD. Osobně se domnívám, že v roce 2021 by Bitcoin mohl překonat své nynější "all time high" s cenou v intervalu mezi 21 až 100 tis. USD.

Již dříve tu však byli jednotlivci, kteří potenciál Bitcoinu odhadovali velmi dobře. Kupříkladu Roger Ver již v roce 2011 předpovídal, že Bitcoin dosáhne hodnoty 10 000 USD. Na vlastnosti Bitcoinu dlouhodobě upozorňoval i youtuber davincij15, kdy k jeho videu z ledna roku 2012 jeden komentující poznamenává, že by si přál, aby jeho kanál objevil již v roce 2012, když Bitcoin spadl na 2 USD za jednu virtuální minci. I jedna z největších ekonomických person všech dob, a to Milton Friedman již v roce 1999 mluvil o tom, že v rámci internetu vzniknou i elektronické peníze (ecash), kdy subjekty budou moci své platby zasílat bez toho, aniž by je někdo identifikoval či mohl nějak vypátrat (o platbě nevznikne žádný záznam), což vládám sebere kontrolu nad penězi (k tomu se pojí i složitější výběr daní). Uznává přitom, že negativem by bylo využití těchto peněz k ilegálním činnostem zločinci. Tyto úvahy však více než na samotný Bitcoin sedí na tzv. "privacy coiny" (např. Monero), tedy altcoiny, u kterých není možné žádným způsobem vypátrat, kdo komu co v této měně zaslal. Budoucnost "privacy coinů" však nevidím příliš růžově. U Bitcoinu lze totiž pohyb transakcí lehce vypátrat, v tomto ohledu tak pro vlády nepředstavuje až takové ohrožení (ilegální činnosti, neplacení daní). Úvahy o neplacení daní jsou však v této době stále relativně bezvýznamné. A to za předpokladu, že v dané zemi adekvátním způsobem funguje finanční správa. Pokud si totiž chcete za "fiat" (české koruny) koupit nějakou virtuální minci, např. Bitcoin (a nevyužijete omezené limity bitcoin automatů), nemáte žádnou jinou možnost než příslušný nákup realizovat prostřednictvím nějaké burzy. Ta si pak od vás při registraci musí vyžádat nějaký váš doklad totožnosti (např. občanský průkaz). Na základě výměny informací český finanční úřad od příslušných burz posléze získá všechny potřebné informace. Pohyby peněz z bankovních účtů na burzy/do směnáren pak velmi pečlivě monitorují banky. Pokud jste si tak zaslali na burzu např. 0,5 mil. Kč ze své banky, na burze jste posléze tento "fiat" směnili za Bitcoin a o 2,5 roku později si z burzy opačným směrem pošlete již do "fiatu" směněných 5 milionů Kč (zisk 4,5 milionů Kč) a domníváte se, že se vyhnete zaplacení příslušné 15% daně, tak jste na velkém omylu. Jinými slovy, zaplacení 15% daně se můžete vyhnout jedině v tom případě, kdy virtuální měnu darujete příbuznému v linii přímé či vedlejší. K úvahám o možném růstu Bitcoinu je konečně zajímavá i úvaha Alessia Rastaniho. Ten říká, že Bitcoin dosáhne úrovně 30 tis. USD, když jeho situaci přirovnává k Amazonu (v současné chvíli se cena Bitcoinu pohybuje mezi 3-4 tis. USD, kdy má problém překonat silné rezistence ve výši cca 4,2 tis. USD a navazující ve výši cca 4,4 tis. USD). Na závěr je však nutné poznamenat, že většina úvah o růstu Bitcoinu se opírá o minulost, která se nutně nemusí opakovat. Proto je nutné sledovat celkový sentiment na trhu, míru adopce (ta však nikdy nebyla větší než dnes) a vývoj případné regulace (rozumná míra regulace je pozitivem, nikoli negativem a je klíčová pro vstup velkých institucionálních investorů).

Lepší než Bitcoin

Bojíte se toho, že vznikne virtuální mince, která bude lepší než Bitcoin a Bitcoin tím pádem zanikne? Tak to se bojíte naprosto zbytečně, jelikož je Bitcoin "open source", tak tu stejných či velmi podobných Bitcoinů existují již stovky, jen mají např. jiný název a logo. Tyto kopie Bitcoinu jsou však většinou zcela bezcenné a často vznikají jen za účelem vylákání peněz od důvěřivých investorů. Jiným příkladem jsou tzv. "hard forky" Bitcoinu, kdy se určitá část komunity dohodne na tom, že chtějí Bitcoin modifikovat natolik, že se blockchain rozdělí na více větví, kdy každá větev má svoje vlastní pravidla, a tyto nejsou vzájemně slučitelné. Nejvýznamnějším hard forkem Bitcoinu byl vznik Bitcoin Cashe, za kterým stojí Roger Ver. Ačkoli Roger Ver v kryptokomunitě mnohé znamená, tak ani on nebude dle mého názoru v dlouhém období úspěšný. A proč? Nic jednoduše nemůže konkurovat Bitcoinu, kterému "vdechnul život" tajuplný a dosud neznámý Satoshi Nakamoto a má tzv. "first mover advantage". Být na trhu jako první je jednoduše obrovská výhoda, kterou konkurence jen velice těžko umazává. Druhým důvodem je skutečnost, že si v duchu decentralizace chce jen málokdo za určitou virtuální měnou představovat konkrétní osobu, která by ještě navíc svým vlivem mohla potenciálně zásadně ovlivňovat budoucnost daného digitálního aktiva. Jsme na rozcestí? Ano, to jistě jsme. Etabluje se zde jedna digitální měna pro celý svět, nebo zde bude existovat více světových digitálních měn, které si budou vzájemně konkurovat? Osobně se zatím kloním spíše k první možnosti, ačkoli bych jako ekonom neměl. Proč? Protože "altcoiny" (prozatím) oproti Bitcoinu nemají co jiného nabídnout (Bitcoin má největší adopci a jakmile se zvýší jeho rychlost, žádné jiné substituty již nebudou třeba). Na druhou stranu, pokud by byl Bitcoin nějakým způsobem závážně zdiskreditován, tedy natolik, že by ztratil důvěru investorů, pak by o své místo na výsluní mohl klidně přijít ve prospěch lepší konkurence. Trochu jiným případem jsou pak ještě altcoiny, které mají ambice nahradit stávající internet a vytvořit internet 3.0. V tomto ohledu lze zmínit např. EOS, Holochain či Cardano. Nejvíce decentralizovaných aplikací (které překročily hranici 1 000 uživatelů) má v současné době EOS, na kterém se dnes realizuje i největší množství denních operací (transakcí). V minulosti byly velké naděje vkládány i do Etherea, to má však stále velké problémy se škálovatelností (neposkytuje vývojářům dostatečný výkon k vyvíjení aplikací). Ačkoli dnes existuje přes 2 000 různých virtuálních měn, z nichž významné množství funguje na síti Etherea, většina z nich je označena za mrtvé projekty, podvodná schémata či parodie.

Kryptoměny a okolí, období akumulace

Ačkoli se situace již pomalu mění k lepšímu, tak většina lidí k virtuálním měnám stále zaujímá spíše negativní a odmítavý postoj. To je však velmi často způsobeno prostou neznalostí věci. Ostatně jak už řekl samotný Buddha, tak "kořenem všeho zla je nedostatek poznání". "Nejchytřejší" pak v tomto ohledu bývají tradičně ti, kteří toho vědí zcela nejméně. Jak již řekl i Bertrand Russell (matematik, nositel Nobelovy ceny), tak "problém současného světa je, že hlupáci jsou si skálopevně jistí, ale lidé inteligentní jsou plní pochybností." Každopádně soudit cokoli bez znalosti širšího kontextu je, bylo a bude zcela běžné. Dané technologii sice dotyčný vůbec neporozumí, avšak čemu to vadí? Jak již pravil i Charles Darwin, tak "nevědomost vytváří větší důvěru než vědění".To se pak částečně týká i mnohých drobných a nezkušených investorů. V rámci svých omezených znalostí si nejsou schopni uvědomit potenciál daného aktiva či otáčení trendu na trhu. Jednoduše nejsou "smart money". Situace se však začne výrazně zlepšovat ve chvíli, kdy se trend opět otočí a "býci" (up trend) na trhu převálcují "medvědy" (down trend). Ale kdy již medvědi konečně ulehnou k zimnímu spánku? To bohužel nikdo neví. Nicméně i v roce 2019 by medvědi mohli být stále ještě dost silní a dočkat bychom se tak mohli jen "pohybů do strany" s vytvořením případného nového "low" (kloním se k možnosti kolem 2,5 tis. USD, cenu lehce nad 1 tis. USD dle "Hyperwave theory" nepokládám za příliš reálnou). Rok 2019 by tedy mohl být rokem vhodným pro akumulaci Bitcoinu. O rok později v roce 2020 bychom se již konečně mohli dočkat "up trendu" s dosažením nového "all time high" během roku 2021. A nebo taky ne a počkáme si o něco déle. Některé analýzy totiž hovoří o protažení trendu s novým "all time high" až kolem roku 2023. Tomu (up trendu od roku 2020) ostatně nahrává i další půlení inflace (odměn za vytěžení Bitcoinu, resp. potvrzování transakcí v síti), které se chystá na květen roku 2020. Jak pak např. Carl[58]zmiňuje ve svém videu, Bitcoin se s mírou roční inflace po tomto půlení již de facto dostane na úroveň roční inflace zlata (cca 1,6 %). K půlení inflace, resp. krácení odměn za vytěžení bloků dochází u Bitcoinu každé 4 roky (a to až do dosažení konečné peněžní zásoby ve výši 21 mil. mincí v roce 2140). Ačkoli to většině investorů ještě stále nedochází, z Bitcoinu se pomalu stává nepřekonatelný uchovatel hodnoty v dlouhém období. Pokud si k tomu ještě navíc uvědomíte, že jen ve Spojených státech a Velké Británii je téměř 20 milionů dolarových milionářů, z nichž by třeba jednou chtěli všichni vlastnit alespoň jeden celý Bitcoin a na zbytek světa by se tím pádem ani nedostalo, jaká by pak asi byla cena Bitcoinu? Na samotný závěr lze konstatovat, že neustále se zvyšující adopce Bitcoinu, politická nestabilita ve světě a větší naklonění mladších lidí k této technologii bezpochyby hovoří v jasný prospěch a světlou budoucnost Bitcoinu, potažmo virtuálních měn jako celku.