České banky vnímají kryptoměny jako nebezpečí?
Kryptoměny jsou pro obchodníky platidlo, pro stát však stále znamenají nehmotný movitý majetek, popřípadě ještě "zásoby svého druhu". Pro některé české banky jsou strašákem, se kterým nechtějí mít nic společného. Jak se kryptoměny daní a co by jim pomohlo?
V České republice se obchodování s kryptoměnami stalo poměrně rozšířeným koníčkem, často i hlavním způsobem obživy. Zkušenost s kryptoměnami má cca 5 % obyvatel, což je kolem půl milionu osob. To už je zřejmě dost na to, aby kryptoměny získaly v ČR svoji legislativu.
Ta totiž doposud chybí. Kryptoměny nepovažujeme za měnu nebo za platidlo, pro české zákony je to stále nehmotný movitý majetek, upozorňuje specialista na kryptoměny a spoluzakladatel projektu Probinex Adam Neuberger.
Příklad:
Pan Jiří na burze zakoupil kryptoměnu ethereum (ETH) v hodnotě 10 000 Kč. Za tuto operaci zaplatil na burze poplatek v hodnotě 100 Kč. Měl štěstí, během dvou měsíců ETH vzrostlo o 50 %. Nyní má Jiří kryptoměnu v hodnotě 15 000 Kč a rozhodne se ji prodat.
Za tuto transakci zaplatí na burze dalších 100 Kč. Jiřího zisk je tedy rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou s odečtením 200 Kč za transakce.
Výpočet zisku: 15 000 − 10 000 − 100 − 100 = 4800 Kč. Z tohoto zisku musí Jiří zaplatit 15% daň, což je 720 Kč.
Jak na kryptoměny pohlíží stát, potažmo Finanční správa?
Přestože se jedná o faktické platidlo, digitální měnu, která se obchoduje na kryptoburzách, ČNB ani finanční správa je nepovažují za formu investice. Podle zákona jsou kryptoměny považovány za vlastnictví, nehmotný movitý majetek. Finanční správa proto pohlíží na kryptoměny (podle § 10 zákona o daních z příjmů) jako na "ostatní příjmy".
Kryptoměny v České republice nemají žádné výjimky či osvobození, jaké mají třeba zlato, cenné papíry, akcie nebo nemovitosti. Generální finanční ředitelství v roce 2018 doporučilo účtovat a vykazovat kryptoměny jako zásoby "svého druhu".
Fyzické osoby, ať už se jedná o zaměstnance, nebo osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), musí tyto "ostatní příjmy", tedy zisky, danit 15% sazbou, pokud všechny jejich vedlejší příjmy přesáhnou 30 000 Kč ročně. Tyto příjmy se musí uvést v daňovém přiznání.
V případě, že zisky fyzických osob přesáhnou za rok 48násobek průměrné mzdy, tedy dosáhnou částky 1 958 400 Kč, zdanění se zvyšuje na 23 %.
Právnické osoby, čili firmy a společnosti, odvádí jednotnou daň ze zisku ve výši 19 %.
Finanční úřady pochopitelně zajímá jen zisk z držení kryptoměn, nikoli samotné vlastnictví. Příjem pro úřady nastává tehdy, kdy dojde k rozdílu mezi výdaji za nákup kryptoměn a cenou za jejich prodej. Samotné držení kryptoměny bez obchodních transakcí finanční správu nezajímá, a to ani v případě, kdy na trhu dojde k navýšení její hodnoty.
Zdanit kryptoměnu tedy není nijak složité, pakliže si ji jednou, dvakrát koupíte a následně na to dlouhodobě držíte a nakonec ji prodáte. Problém však mají ti, kdo s kryptoměnami obchodují na krátkodobé bázi, například při intradenním obchodování.
Soupiska s 10 tisíci obchody
Největší komplikací je povinnost danit zisk vzniklý z obchodování kryptoměn za jiné kryptoměny. Pak musí obchodník zisk zdanit v převodu na české koruny, a to při každé operaci. Tyto operace je tedy nutné evidovat. Pro lidi, kteří se obchodováním s kryptoměnami živí a v rámci obchodování udělají tisíce obchodů ročně, nastává velký problém.
Z hlediska účetnictví jde o velkou byrokratickou a finanční zátěž, protože účetní mají plné ruce práce, což si samozřejmě nechají zaplatit. Navíc účetní mají problém, jak má vlastně ta evidence vypadat.
Při přípravě daňového přiznání jsem dal účetní sjetinu s 10 tisíci řádky. Dívala se na mě, jestli jsem se nezbláznil, popisuje Adam Neuberger.
Časový test a konec evidence každé transakce
Řešením situace by mohlo být:
- Zavést povinnost zdanit zisk až poté, co bude kryptoměna směněna za fiat měnu (měna s nuceným oběhem, tedy měna, jejíž hodnotu nařizuje stát zákonem). Tím by se odbourala povinnost evidovat jednotlivé transakce mezi kryptoměnami navzájem.
- Zavedení časového testu, podobně jako u investic. Podstatou by bylo odpuštění daně v okamžiku, kdy držíte kryptoměny po jasně definovanou dobu a prodáte je až po uplynutí této doby. V případě investic je časový test 3 roky. Pokud investor prodá svoji investici v době kratší než 3 roky ode dne, kdy ji nakoupil, daní se zisk 15 %. Po této lhůtě je od zdanění osvobozen.
Česká republika je kryptoměnová velmoc, máme tady k dispozici úplně všechno, co je k obchodování kryptoměn zapotřebí. Jsou tu kryptosměnárny, velká burza, výrobce světoznámé hardwarové peněženky Trezor, bitcoinmaty, říká poslanec Parlamentu za ODS Jiří Havránek, který se o legislativu v oblasti kryptoměn zajímá. Chtěli bychom spolu s představiteli Probinexu zahájit debatu s příslušnými institucemi, kterých se problematika danění kryptoměn týká, abychom mohli začít pracovat na úpravě této legislativy, dodává.
Jak to funguje v zahraničí?
Největší podporu v rámci Evropské unie dává kryptoměnám Portugalsko a Německo.
Portugalsko má velmi benevolentní podmínky pro obchodování, po fyzických osobách dokonce nechce vůbec žádné zdanění. I Češi mohou koneckonců využít této výhody, stačí žít v Portugalsku déle než 183 dní v kuse, nebo tam vlastnit nemovitost.
Německo nabízí obchodníkům s kryptoměnami hned dvě výhody. Pokud roční zisk obchodníka nepřesáhne 600 eur (cca 14 400 Kč), nemusí ho vůbec danit. A pokud držíte kryptoměnu déle než 1 rok a poté ji prodáte, pak se na ni také nevztahuje žádná daň.
Naopak jiné země zase vytáhly proti kryptoměnám do boje. Japonsko kvůli masové oblibě svých občanů v digitálních platidlech zdanilo zisky sazbou se silnou progresí až 45 %. Země vycházejícího slunce však tímto krokem své obyvatele tak pobouřila, že po jejich nátlaku nedávno ohlásila snížení této daňové zátěže. Ovšem kdy tak učiní, zatím není zřejmě.
Také Belgie se rozhodla, kvůli častému zneužívání digitálních směnných prostředků v rámci praní špinavých peněz, pro vysoké daňové zatížení, a to ve výši 33 %.
Banka vám uzavírá účet. Je to obchodní rozhodnutí
Lidé obchodující s kryptoměnami mají i další problém: Jakmile jejich banka zjistí, že na účet přicházejí peníze z prodeje kryptoměn, často jim účet uzavře. A naopak, pokud si chcete otevřít nový účet a v dotazníku banky vyplníte, že se živíte obchodováním s virtuálními měnami, banka vám ho velmi často vůbec nezaloží.
Nejčastějším argumentem, tedy hlavně tím oficiálním, který banky prezentují, je jednoduchá věta: Z důvodu rozhodnutí obchodní společnosti Vám rušíme účet, říká Adam Neuberger. Některé banky bývají občas konkrétnější a v e-mailové komunikaci uvedou, že subjektu zakazují provádět transakce spojené s kryptoaktivy, ale v rámci jiných činností, v nichž podniká, může bankovní účet nadále používat.
Otázkou, kterou banky samozřejmě řeší, je zákon proti praní špinavých peněz (AML). Společnosti, které podnikají v oboru virtuálních aktiv, jsou podle tohoto zákona povinnými osobami, a tím pádem musí provádět identifikaci a kontrolu klienta. Tyto kontroly jsou mnohdy přísnější než v případě samotné banky, protože na rozdíl od klasických institucí tyto subjekty nemají přístup ke všem registrům.
Banky posuzují obchodování s virtuálními měnami velmi individuálně, každá se k nim staví jinak. Jednotná úprava neexistuje, říká mluvčí České bankovní asociace Radek Šalša. Banky jsou však povinny tyto obchody hlídat ve speciálním režimu sledování, musí je vyhodnocovat a v případě podezření vše hlásit Finančnímu analytickému úřadu. A to jim přidělává práci. Jedná se o velmi komplexní problém, vše by měla s konečnou platností vyřešit na úrovni Evropská unie tzv. MiCA, dodává.
Finanční analytický úřad ve své výroční zprávě za rok 2021 hovoří o velkém množství podezřelých transakcí.
MiCA je na obzoru, Evropská unie se dočká regulace
Evropská unie se chystá zavést regulaci kryptoměn s názvem Markets in Crypto Assets (MiCA). Chce zvýšit bezpečnost investorů i konzumentů, kteří s trhem pracují, a také celkově nastolit řád v kryptoprůmyslu.
MiCA má za úkol zajistit právní jistotu, podporu inovací, ochranu spotřebitelů na trhu a finanční stabilitu. Chce zajistit tato 3 základní pravidla:
- Stopka pro manipulace na trhu, které mají dopad na všechny nepozorné investory. Zneužívání trhu jakýmkoli způsobem bude zakázáno. Jedná se zejména o obchodování s někým, kdo má neveřejné informace (insider trading) a o tržní manipulace, což zahrnuje účelné využití slabin k vlastnímu obohacení, například pump & dump schémata. V případě porušení tohoto pravidla může být viník (právnická osoba) potrestán pokutou až 5 mil. eur, případně 3 % z obratu. Pokud se manipulace dopustí fyzická osoba, dostane pokutu až 700 eur.
- Povinné registrace pro služby pracující s kryptoaktivy (CASP). Služby, které spolupracují s trhem kryptoměn, se budou muset registrovat u příslušných úřadů, což by mělo eliminovat podvody a nekalé praktiky. Jde zejména o falešné směnárny a burzy kryptoměn, podvodná investiční schémata či poskytování nezodpovědných investičních rad za úplatu.
- Stabilní měny musí publikovat závazný "whitepaper". Stejně jako každá firma, která chce vstoupit na akciový trh, i firmy provozující stabilní kryptoměny musí publikovat dokument se svými vstupními plány, prostředky a cíli. Tyto dokumenty jsou závazné a v případě velkého odchýlení se investoři mohou soudně bránit.
Na MiCA spolupracují všechny státy EU a při troše štěstí bude schválena do konce roku 2022. To by mohl být odrazový můstek pro vznik nové legislativy v Česku, což by následně kromě jiného znamenalo i změnu názoru bank na své klienty, kteří s kryptoměnami obchodují.