Co dělat, když na Vás jde za volantem spánek?

Usínání za volantem je nebezpečná věc, která může skončit velkým průšvihem. Kterak mikrospánku předcházet, co opravdu pomáhá, čemu se vyhnout, proč šálek kávy nemusí zafungovat a jak může zasáhnout samotný automobil? Spolu s dopravními psychology a českým zastoupením BMW jsme si pro vás připravili soubor osvědčených rad pro bezpečnější cestování.

Dlouhá cesta, monotónní jízda, tma a stereotypně ubíhající bílé čáry - to jsou příklady faktorů, které podpoří únavu a následný vznik mikrospánku. Spolu se zkušenými psychology z Centra dopravního výzkumu (Oblast dopravní psychologie) vám poradíme, jak nastupující usínání zmírnit, co určitě nedělat a čemu se obloukem vyhnout.

Zástupci automobilky BMW nám zase poskytli všeobecné informace o tom, jak moderní automobily mohou pomoci v krizových situacích vyvolaných únavou, nebo jim dokonce předcházet.

Nejlepší je prevence

Podle dopravního psychologa Adama Gregoroviče z Centra dopravního výzkumu je nejúčinnější zbraní proti únavě prevence. Před jízdou se dostatečně vyspěte, nesedejte za volant hladoví, unavení nebo při zhoršené fyzické kondici. Cestu plánujte dopředu a každé dvě hodiny si udělejte jednu 15minutovou přestávku. Vyhněte se jízdě mezi půlnocí a šestou ranní, tehdy je riziko nehody vysoké, jelikož v předmětnou dobu je naše tělo zvyklé spát.

"Jestliže na sobě pocítíte známky únavy, lze odborně doporučit jen zastavení a odpočinek. Pomůže i krátký (15 až 20 minut) spánek s dostatečným časem na probrání. V nouzi přijde vhod alespoň kratší zastávka spojená s protáhnutím těla, což naruší stereotyp jízdy a únavu očí. Do cíle zbytečně nespěchejte, se vzrůstající rychlostí stoupají nároky na pozornost řidiče i rizika nehody. Nejkrizovější jsou pak poslední kilometry před cílem," radí Adam Gregorovič.

Alternativy s rizikem

Ostatní nástroje pro boj s únavou jsou jistým hazardem, proto je nelze otevřeně doporučovat. Pokud na vás jde spánek, jste zkrátka unaveni a míra vaší pozornosti klesá, stejně tak i rychlost reakcí a další faktory, které pak negativně ovlivňují řízení. Musíte si uvědomit, že organismus a jeho práci s energií nelze obelhat.

"Určitě jste už slyšeli zaručené rady typu zesílení rádia, nastavení klimatizace do chladnějšího režimu nebo žvýkání žvýkačky. Tyto úkony vás chvilkově osvěží a mohou zmenšit pravděpodobnost samovolného usnutí, ovšem často fungují kontraproduktivně, tedy navodí falešný pocit jistoty vyřešení únavy nebo ještě více zatíží (vysílí) organismus," upozorňuje Adam Gregorovič.

Stejně tak doporučuje nesázet všechny šance na šálek kávy nebo plechovku energetického nápoje: "Káva a jiné povzbuzující tekutiny mohou dočasně pomoci, nicméně mají svá omezení. Kofein obsažený uvnitř nápojů působí jen pár hodin a po odeznění účinků může nastoupit ještě silnější únava. Přemíra kofeinu také škodí a u některých lidí způsobuje přílišnou roztěkanost, což má opět negativní vliv na řízení vozidla. Kávu a jiné energetické drinky tedy lze nepřímo doporučit, ovšem pouze pokud znáte reakce svého těla na předmětné látky."

Kamarád do deště

Máte s sebou spolujezdce a cítíte ospalost? Předejte mu řízení. Jestli to není možné, poproste ho, aby vás případně upozornil na možné známky únavy, které vy sami nemusíte vnímat.

"Mezi únavové faktory patří časté mrkání, přivírání nebo mnutí očí, zívání a přehlížení výjezdů či značek. Unavený šofér může mít obtíže s držením hlavy ve vzpřímené poloze, nezvládat jízdu v jízdních pruzích, trpět denním sněním nebo neschopností vzpomenout si na poslední ujeté (kilo)metry. Konverzace se spolujezdcem se všeobecně jeví jako nástroj k udržení bdělosti, avšak může řidiči způsobovat jen další zátěž a odvádět jeho pozornost," doplňuje problematiku dopravní psycholog.

Auto ví dopředu

Než sami začnete pociťovat únavu, většina moderních aut vás dokáže varovat. Jak je to možné?

Relativně starý, ale proti únavě účinný je asistent pozornosti (bdělosti) řidiče. Systém neustále monitoruje pohyby člověka a jeho práci s volantem i pedály. Detekuje-li změnu, častější škubání volantem nebo další náznaky ospalosti, vyzve řidiče, aby si udělal pauzu.

Mnoho lidí odsuzuje asistent pro sledování jízdy v pruzích, jenže ten patří mezi skalní hlídače soustředěnosti. Jeho úkolem je sice monitoring pohybu vozidla uvnitř jízdního pruhu, ovšem na základě těchto a dalších dat systém vyhodnocuje také míru únavy řidiče a po překročení nastavené meze rovněž vyzve k odpočinku.

Jestliže se při řízení věnujete třeba mobilnímu telefonu, přehnaně gestikulujete, zíráte do prázdna, případně dlouze pracujete s infotainmentem, může dojít k vyvolání falešného poplachu.

Pokročilé deriváty technologií pro udržování auta v jízdních pruzích dnes zvládají upozornit třeba na hrozící přejetí čáry, respektive tomu zamezit, aktivně korigovat pohyb automobilu mezi liniemi, autonomně přejet z pruhu do pruhu, navrátit vozidlo zpátky do přímého směru nebo automaticky spoluvytvářet záchrannou uličku na dálnici.

A je toho víc. Tušili jste, že vybrané vozy od BMW umí pomoci řidiči provést krizový vyhýbací manévr, typicky při nepozornosti a náhlém dojetí kolony na dálnici?

Doba však pokročila, takže se pro sledování kondice šoféra používají též infračervené kamery (a další nástroje). Ty zpravidla vyhodnocují polohu hlavy i otevření očí, proto umí včas odhalit hrozící malér, případně mu zamezit. Monitorovací funkce nemusíte hledat jen u BMW, můžete zkusit také DS 7 Crossback, případně usednout za volant Subaru Forester a dalších vozů.

V Mnichově však zašli zase o kousek dál, protože do některých bavoráků zastavují technologii nouzového zastavení, která umí samočinně detekovat řidičovu náhlou zdravotní indispozici, rozsvítit varovná světla, odstavit vozidlo na krajnici a přivolat pomoc. Podobný asistent najdete i u některých dalších výrobců.

Elektronika proti fatalitám

Praktická funkce automatického nouzového brzdění se stala standardní součástí výbavy většiny nových osobních automobilů, takže když jde do tuhého, častokrát nehodě zabrání, nebo alespoň zmírní následky nehody snížením nárazové rychlosti. Jak vám však může samotné auto zachránit zdraví a život, když už dojde na lámání plechů?

Mezi základní bezpečnostní prvky patří řízená deformace, jejímž úkolem je kontrolovaně pohlcovat vzniknuvší kinetickou energii. Z toho důvodu může novotou vonící vozidlo i po nehodě v malé rychlosti působit přespříliš zmuchlaně. To však svědčí o funkčnosti konstrukce, protože náraz absorbovaly "plechy", nikoli konstrukce karoserie nebo těla posádky.

Další kapitolou jsou airbagy (např. přední, boční, hlavové, kolenní) spolupracující s aktivními tříbodovými bezpečnostními pásy, které zvládnou v předstihu přitáhnout těla pasažérů k sedadlům, čímž je připraví na naráz i nafouknutí airbagů. U některých aut se také preventivně zavřou všechna elektricky ovládaná okna, včetně střešního.

Po bouračce se dotčeným vozidlům zpravidla rozblikají směrová světla, odemknou dveře, zapne interiérové osvětlení, aktivuje bezpečnostní svorka akumulátoru a vypne palivové čerpadlo. S airbagy je spojená také technologie nouzového volání nazvaná eCall, která bezprostředně po havárii vytočí linku 112 a pošle dispečinku údaje o poloze auta a počtu členů posádky.

U koncernových značek skupiny Volkswagen (tedy i ve vozech Škoda Auto) najdeme v elektronické výbavě také takzvanou multikolizní brzdu. Ta po nárazu samočinně aktivuje brzdy a rozsvítí brzdová i výstražná světla. Jde o prevenci druhotných škod, například při odražení auta od svodidel, které by v nezabrzděném stavu mohlo odskočit až do protisměru.

Vyjmenované technologie nenajdete zdaleka ve všech autech. Zcela logicky se sofistikovanější systémy objevují nejprve u prémiových značek (a jejich vyšších modelů) a až poté zamíří do lidovějších modelů. Každopádně se na jejich funkci nikdy plně nespoléhejte, za volantem buďte vždy bdělí a plně se věnujte řízení. Pokud začnete cítit únavu nebo vás na ni upozorní systémy vozu, odpočiňte si. Snížíte tím totiž riziko vzniku daleko horších a nebezpečnějších situací.