ČR má pod zemí zlato za 212 miliard korun, ale neumí ho zpracovat.

V Česku je pod zemí vytěžitelných zhruba 236 tun zlata, což při dnešní ceně představuje 212 miliard korun. Znovuzahájení uranové těžby by zase umožnilo zásobovat v příštích šestnácti letech ze čtvrtiny obě české jaderné elektrárny. A pod Krušnými horami leží lithium za 260 miliard korun.

Vyplývá to ze zprávy státního podniku Diamo, kterou si nechala vypracovat vláda mimo jiné v reakci na loňskou aféru kolem lithia. Studie měla za úkol vyhodnotit zdroje a zásoby superstrategických surovin v Česku a zhodnotit jejich potřebu a význam pro hospodářství. Jde o seznam nerostů, které EU považuje za důležité z pohledu evropské ekonomiky. K tomu se Diamo zabývalo i dalšími, které jsou zase důležité specificky pro českou ekonomiku - lithium, tantal a titan.

Ze studie vyplývá, že v Česku je šest perspektivních nerostů pro budoucí těžbu, a to lithium, wolfram, grafit, fluorit, zlato a uran.

Diamo ještě nedávno těžilo uran a dnes se věnuje především likvidaci starých ekologických škod. Do roku 2020 mají vzniknout ještě podrobnější studie, které posoudí výdělečnost a také ekologické aspekty případné těžby.

Těžme uran, radí Diamo

Státní podnik prověřuje zásoby strategických surovin. Lithium má na programu příští rok.

Dobývat by se v Česku mohly i jiné důležité nerosty, především uran, zlato a lithium. Podrobnější zprávu o tuzemských zásobách hojně diskutovaného lithia a o jejich významu pro hospodářství plánuje státní podnik Diamo podle harmonogramu předložit vládě v polovině příštího roku.

"Stát chce vědět, jak je na tom s lithiem. Budeme předkládat zprávu také o významu dalších kritických surovin pro české hospodářství - týká se to cínu, wolframu a kobaltu," říká Tomáš Rychtařík, ředitel Diama, které spadá pod ministerstvo průmyslu a obchodu.

V červenci odevzdalo Diamo do připomínkového řízení zprávu o jedné skupině kritických, tedy pro hospodářství důležitých surovin, které se nacházejí na našem území. Podle ní jsou v zemi potenciálně nadějná ložiska uranu a zlata.

"Komodity baryt, bismut, fosfor, hafnium, helium, skandium, tantal a vanad nemají pro české hospodářství strategický význam," píše se v závěru. Tyto suroviny v Česku sice jsou, ale jen v malém množství, a navíc jsou drobná ložiska hornin, které je obsahují, nerovnoměrně rozmístěna. Nejzajímavěji se jeví uran. Proto Diamo státu doporučuje rozhodnout o případném využití ložiska v Brzkově na Jihlavsku v co nejkratší době.

"V případě otevření ložiska a zahájení těžby od roku 2025 by při plánované průměrné roční produkci 180 tun uranu byla pokryta potřeba jaderných elektráren z 25 procent po dobu 16 let," uvádí zpráva. A navrhuje také zpracovat projekt do průzkumu na dnes již zavřeném ložisku Rožná, kde horníci Diama fárali ještě do konce roku 2016.

Co se týká zlata, v Česku je podle zprávy devět prověřených ložisek a šest neprozkoumaných míst, kde se zásoby zlata jen odhadují. Nejvýznamnější jsou Mokrsko, Vacíkov (obě u Příbrami) a Kašperské Hory, kde by mohlo ležet dohromady více než 200 tun zlata.

Má to jeden háček - zlato se z horniny dostává kyanidovým loužením, které je v Česku zakázané. I to se dá ale vyřešit. "Existuje možnost upravený zdroj zlata vozit do země, kde kyanizace není zakázaná, například do Belgie," říká Rychtařík.

Lithium a spol.

Diamo zkoumá i další suroviny. Letos v březnu zpracovalo z podkladů od České geologické služby studii, která mapuje zdroje a zásoby dvanácti dalších kritických surovin. Jen u části z nich má ale těžba v Česku smysl.

"Některá z ložisek jsou využitelná buď v současnosti, nebo v blízké budoucnosti. To platí pro lithium, wolfram, grafit a fluorit. Nejblíže využití je lithium," uvádí zpráva.

Nejrychleji by se dalo těžit z odkaliště na Cínovci. Tam by se ani nemuselo pod zem. Na povrchu leží halda odpadní horniny po těžbě cínu, která obsahuje cinvaldit, surovinu, z níž se získává lithium. Práva na těžbu má nicméně soukromá firma Cínovecká deponie, spojená s miliardářem Karlem Janečkema investiční společností RSJ.

Diamo se v posledním roce dostalo výrazně do popředí zájmu právě v souvislosti s kauzou českého lithia. Vláda by si přála, aby se státní podnik výhledově podílel na jeho těžbě. Situace je ale složitější, práva na lithium získala soukromá firma.

Předvolební kauza

Rozepře kolem měkkého kovu používaného pro výrobu baterií a akumulátorů vypukly před loňskými parlamentními volbami. Tehdejší ministr průmyslu podepsal memorandum s australskou firmou European Metal Holdings (EMH), která měla od státu povolení na průzkumné vrty na Cínovci.

Průzkum v té době už pokročil tak daleko, že když EMH splní všechny zákonné podmínky, Českému báňskému úřadu nezbude než jí těžbu povolit. EMH se prostřednictvím své dceřiné společnosti Geomet začala o strategickou surovinu zajímat ještě v době, kdy nevypadala zdaleka tak atraktivně jako dnes.

Ukázalo se, že stát zaspal a nyní by rád prostřednictvím spolupráce s EMH do dobývání lithia sám naskočil. Firma zatím těžit nezačala, dává dohromady finance a propočítává rentabilitu těžby a zpracovává finální studii proveditelnosti.

Diamo se dnes zabývá likvidací škod, které těžba uranu v minulosti způsobila, a při čištění horninového prostředí a důlních vod ještě nějaký uran získává. Jeho objem zhruba z pěti procent pokryje spotřebu českých jaderných elektráren. Vedle toho Diamo dohlíží na likvidaci dalších starých ekologických zátěží.