Dědí se nejen majetek, ale i dluhy. V plné výši.

Z majetku připadne každému z dědiců jen určitá část. Na dluhy, které se rovněž dědí, se však toto pravidlo nevztahuje. Ty přechází na dědice v plné výši. A navíc u nich platí solidární odpovědnost. Jinými slovy, věřitel může chtít uhradit celý dluh po kterémkoliv z dědiců. Existuje ale možnost, jak se tomu vyhnout.

Do konce roku 2013 platilo, že za závazky zůstavitele, tedy toho, po kom dědíte, odpovídal dědic pouze do výše nabytého dědictví (svého podílu na dědictví). Když například někdo získal dědictví v hodnotě sto tisíc korun a dluh činil tři sta tisíc korun, zaplatil dědic sto tisíc a tím to pro něj skončilo.

Pokud bylo věřitelů více, jejich pohledávky se poměrně krátily. V případě dědictví sto tisíc tak tedy dědic vyplatit věřitelům v součtu opět maximálně těchto sto tisíc, i kdyby dluhy činily třeba milion.

Jaká pravidla platí dnes

S nástupem nového občanského zákoníku (od 1. 1. 2014) se ale vše změnilo. "Dědic hradí nově dluhy zůstavitele v plném rozsahu, tedy případně i nad cenu nabytého dědictví, s ostatními dědici společně a nerozdílně," vysvětluje Radim Neubauer, notář a prezident Notářské komory ČR.

Věřitel může požadovat úhradu celého dluhu nebo jeho libovolnou část po všech spoludlužnících, jen po některých, nebo po kterémkoliv z nich. Zjednodušeně by se dalo říci, že dědici-dlužníci jsou v postavení "jeden za všechny a všichni za jednoho".

Jak odpovědnost omezit

Notář, který je soudem pověřený pozůstalostním řízením, proto musí vždy dědice upozornit i na možnost dědictví odmítnout nebo uplatnit výhradu soupisu pozůstalosti. První možností se dědictví zřeknete zcela, druhou odpovědnost omezíte.

"V případě uplatnění výhrady soupisu dědic i nadále bude hradit dluhy zůstavitele, ale pouze do výše nabytého dědictví," popisuje Neubauer. Víc po něm věřitel nemůže požadovat.

Ale pozor, výhrada soupisu má účinky vždy jen vůči tomu dědici, který ji uplatnil. "V praxi tak vedle sebe mohou stát dědicové, kteří odpovídají neomezeně, navíc společně a nerozdílně, a dědicové, kteří odpovídají jen do výše ceny majetku, který zdědili," dodává Neubauer.

Na odmítnutí dědictví máte měsíc

Dědic, který by takový krok zvažoval, ale nesmí příliš váhat. Pro odmítnutí dědictví i výhradu soupisu totiž legislativa stanoví poměrně krátkou dobu. Oba úkony lze učinit nejdéle do jednoho měsíce ode dne, kdy soud dědice vyrozuměl o právu dědictví odmítnout nebo o možnosti výhrady soupisu. V odůvodněných případech můžete soud požádat o prodloužení lhůty. Delší lhůta (3 měsíce) přímo ze zákona platí totiž pouze v případě, že má dědic bydliště v zahraničí.

Není to ale zadarmo. Za provedení soupisu činí odměna notáři tisíc korun za každou započatou hodinu. V jednoduchých případech však lze výhradu nahradit společným prohlášením dědiců, které má, je - li pravdivé a úplné, stejné účinky, jako uplatněná výhrada soupisu. Pak se soupis pozůstalosti neplatí.

Odmítnutí dědictví je ovšem na místě pečlivě zvážit. Jakmile tento krok jednou uděláte, už ho nelze vzít zpět. Kdyby se pak třeba dodatečně nějaký majetek objevil, už byste měli smůlu.

Stejně tak není možné si výhradu soupisu vyhradit dodatečně, po uplynutí lhůty, nebo pokud dědic již jednou uvedl, že výhradu neuplatňuje.

Jak zjistit majetek a případné dluhy

Majetek a dluhy zesnulého, tedy jeho aktiva a pasiva, sepisuje soudní komisař, což je notář, pověřený pozůstalostním řízením. Tento seznam vyhotovuje notář bez ohledu na to, zda dědic učinil výhradu soupisu či nikoliv. Z toho si dědicové mohou udělat určitou představu, jak na tom jejich příbuzný byl (pokud to nevědí).

Nutno ale podotknout, že v tomto seznamu se nemusí objevit vše. Běžně se tak projednává dodatečné dědictví. Opět při tom může jít nejen o majetek, ale také o další dluhy.

Zaplatíte i dodatečně zjištěné dluhy

Dědic pak zodpovídá i za tyto dluhy, přestože v dědickém řízení nebyly zjištěny. A nemusí jej zcela uchránit ani včas uplatněná výhrada soupisu pozůstalosti, zejména bylo-li dědictví předluženo.

Nabízí se ale jiná možnost, jak i takovému nečekanému překvapení předejít. "Aby taková situace dědice nepostihla, musí kromě výhrady soupisu uplatnit i požadavek vyhledání dluhu soudem," upozorňuje Neubauer. To není nic jiného, než že soud vydá vyhlášku a vyzve věřitele, aby se v určité lhůtě soudu přihlásili. Pokud tak neučiní a bude vyčerpána celá pozůstalost, pak dědic nemusí platit dodatečně objevený dluh ani z části.

Legislativa chrání i věřitele

Zákony ale pamatují také na věřitele. Také jejich práva v dědickém řízení (i po něm) proto byla výrazně posílena.

"A to zejména tím, že známý věřitel bude mít vždy možnost se seznámit s provedeným soupisem pozůstalosti a vyjádřit se k němu, což mu výrazně ulehčí jeho postavení a případně urychlí následný proces uspokojení jeho pohledávek," popisuje Neubauer.

Dále má věřitel nově možnost požádat o odloučení pozůstalosti v případě obavy ze splynutí majetku zůstavitele a dědice. To se podle Neubauera může hodit například v situaci, má dědic rozsáhlé dluhy a nabude dědictví, které není předluženo, ale jsou v něm i nějaké dluhy, které dědic musí zaplatit. Věřitel může mít důvodnou obavu z toho, že dědic jeho dluh nesplatí kvůli tomu, že má hodně svých jiných dluhů. Pak navrhne odloučení pozůstalosti - tedy jeho pohledávka se uspokojí pouze z toho, co dědic jako dědictví nabude a neohrozí jej dluhy, které měl dědic před nabytím dědictví. "Musí však v tomto směru vyvinout vlastní iniciativu," dodává notář.

V případě, že dědic neuplatní výhradu soupisu, pohledávky věřitele se uspokojí v plné výši bez omezení. Pokud dědic výhradu soupisu uplatní, odpovídá s ostatními dědici napříště společně a nerozdílně, respektive do výše jím nabytého dědictví.