Jak drahé je bydlet?

05.06.2020

Po období silného ekonomického růstu česká ekonomika poněkud zpomaluje, stále však ještě nelze mluvit o recesi. Kde však u nás krize trvá už delší dobu, to je otázka dostupnosti bydlení pro obyčejné lidi, zejména pak ve velkých městech. O bytech v našem v hlavním městě, jejichž ceny jdou již dlouhou dobu neohroženě nahoru, a to ruku v ruce s růstem nájmů, se ostatně hovoří jako o nejhůře dostupných v rámci celé Evropy.

Podle nedávného reportu, který vydala Evropská federace národních organizací pro práci s bezdomovci (European Federation of National Organisations Working with the Homeless, FEANTSA), činí výdaje na bydlení v rámci zemí Evropské unie (EU) v průměru 22 % rodinného příjmu, u chudých domácností je to však přes 42 %. 

V České republice tento podíl činí 48 %, byť v EU najdeme i několik zemí, které jsou na tom ještě hůře; Německo s 51 %, Dánsko s 58 % a Řecko dokonce se 75 %. Nicméně není žádná náhoda, že co se týče podílu bezdomovců na obyvatelstvu, Česká republika patří k evropské špičce. Navíc právě sdružení FEANTSA nedávno varovalo, že bezdomovectví je na vzestupu téměř ve všech státech EU.

A zdá se, že tyto dva fenomény spolu opravdu mají mnoho společného. Třebaže se spojování závratného nárůstu počtu bezdomovců a drahých bytů a domů může zdát až příliš jednoduchým vysvětlením, týmu vědců z University of New Hampshire, Boston University a University of Pennsylvania ve své studii, která byla publikována koncem minulého roku, ukazuje, že tento přímočarý vztah do značné míry platí.

Výzkum sponzorovaný webem Zillow, který se zaměřuje právě na nemovitosti, analyzoval 386 realitních trhů napříč Spojenými státy, a to v souvislosti se statistikami počtu bezdomovců v jednotlivých městech a regionech. A přestože většina amerických států hlásí klesající míru bezdomovectví, v některých částech USA podíl lidí bez domova stále stoupá.

Podobně jako v Evropě, špatná je situace zejména ve velkých městech, jako je New York, Seattle a Los Angeles. I když lidé, kteří v těchto městech žijí a pracují, vydělávají více než lidé v jiných částech země, dynamický růst nájmů zde systematicky překonává růst mezd.

Více lidí tak vynakládá větší část svých příjmů na nájemné, což podle autorů vytváří "kritický moment dostupnosti s kaskádovými efekty". Studie zjistila, že nájemné v těchto městech je tak vysoké, že lidé všech úrovní příjmů, včetně těch s vyššími než průměrnými platy, soutěží o malý počet cenově dostupných bytů. Nicméně neslavně je na tom i řada chudších oblastí; například v oblasti Monroe na Floridě ukrojí průměrné rodině náklady na bydlení 63 % jejího příjmu.

Nerovnoměrné šíření bezdomovectví je tak důsledkem vysokého nájemného a stagnace příjmů, shrnuje server Vox závěry autorů. Za krizovou hranici co se týče nákladů na bydlení přitom považují 32 %. Podle zkoumaných dat totiž města, kde lidé zaplatí za nájemné více než 32 % svých příjmů, vykazují vyšší míru bezdomovectví, dodává server My North West.

K eskalaci problému pak značně přispívá i onen fakt, že v řadě z nich růst příjmů nestačí držet krok s rostoucími životními náklady. Na bezdomovectví se tak přestává pohlížet jako na něco, za co si může člověk primárně sám; dosáhnout nejen na vlastní, ale i na nájemní bydlení je totiž v době rostoucích cen nemovitostí, které tlačí nahoru i nájmy, stále těžší i pro střední třídu.