Jak je to s odpovědností provozovatele parkoviště za škodu na zaparkovaných vozidlech?

Při bouřce spadl na zaparkovaný vůz vysoký strom. Má majitel auta nárok na odškodnění od provozovatele parkoviště? Na parkovišti v areálu letiště spadl strom na zaparkovaný automobil. Majitel vozu se domáhal náhrady škody ve výši 109 669 Kč po provozovateli letiště. A u soudu prvního stupně uspěl.

Jak rozhodovaly soudy?

Soud prvního stupně uzavřel, že za škodu odpovídá žalovaný provozovatel, a to primárně podle § 2945 občanského zákoníku (o. z.) o pravidlech odpovědnosti za odložené věci, neboť i když inzeruje parkoviště jako nehlídané, ve skutečnosti je 24 hodin pod dozorem jejího pracovníka.

Případně podle soudu provozovatel odpovídá i podle § 2924 o. z. o odpovědnosti z provozní činnosti. I když strom nebyl nezbytným nástrojem a neměl v provozu žádnou konkrétní funkci, byl součástí areálu, který slouží žalovanému k pravidelné výdělečné činnosti. Pokud by se nejednalo o provozní činnost, dovodil soud, že by provozovatel porušil obecnou prevenční povinnost (předcházet škodám) (ve smyslu § 2900 o. z.),neboť v bezprostřední blízkosti parkoviště nechal stát vysoký strom, který byl, vzhledem k mělkému kořenovému systému, náchylný k vyvrácení.

Naproti tomu odvolací soud žalobu zamítl. Vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, jež doplnil vlastním dokazováním, že žalobce měl po dobu leteckého zájezdu na Korfu od 26. 7. 2018 do 6. 8. 2018 zajištěno parkování svého vozidla na parkovišti P3 v areálu letiště Mošnov, které provozuje na pozemcích najatých od Moravskoslezského kraje na základě smlouvy o nájmu podniku provozovatel.

Parkování bylo upraveno provozním řádem parkoviště, podle něhož se při parkování vozidla jedná o nájemní vztah mezi provozovatelem a vlastníkem motorového vozidla, přičemž nájemce je povinen nahradit případně způsobenou škodu, provozovatel pak nenese odpovědnost za škodu na vozidle, neboť se nejedná o hlídané parkoviště.

Dne 27. 7. 2018 mezi 17. a 18. hodinou došlo v prostoru letiště Mošnov při masivní bouřkové oblačnosti k mimořádnému a lokálnímu meteorologickému jevu zvanému downburst. V důsledku tohoto jevu a poryvů větru byl vyvrácen 15metrový smrk pichlavý, který při pádu poškodil vozidlo. Za opravu vozidla zaplatil majitel automobilu 103 821 Kč a za pronájem náhradního vozidla po dobu opravy 5847,93 Kč.

Kdy je parkoviště hlídané?

Strom v provozu neměl žádnou konkrétní funkci a nevykazoval žádná poškození. Úpravu porostů a zelených ploch provozovatel v areálu letiště pravidelně zajišťuje.

Odvolací soud nesouhlasil s právním posouzením věci soudem prvního stupně. Vyloučil odpovědnost podle § 2945 a poukázal na závěry Nejvyššího soudu z jiného případu, o kterém jsme vás již informovali, neboť parkoviště P3 nenaplňuje znaky hlídaného parkoviště; mobilní buňka umožňující přítomnost personálu neznamená, že je zde obsluha střežící vozidla.

S meteorologickými jevy, jako je downburst, se nedá rozumně počítat

Soud sice shledal naplnění podmínek vzniku povinnosti k náhradě škody podle § 2924 o. z., tedy z provozní činnosti, dospěl ale k závěru, že došlo k naplnění liberačních (osvobozujících) podmínek, neboť škoda vznikla v důsledku mimořádného přírodního jevu vyvolaného prudkým lokálním propadem chladného vzduchu označovaným jako "downburst", a proto vzniku újmy nešlo zabránit ani přes vynaložení veškeré péče, kterou lze požadovat.

Jelikož existuje konkrétní právní úprava, nelze na daný případ aplikovat § 2900 o. z. (o prevenční povinnosti). Navíc nebylo prokázáno žádné reálné nebezpečí svědčící o nutnosti strom pokácet.

Majitel poškozeného vozu se pokusil verdikt zvrátit u Nejvyššího soudu, ale nebyl úspěšný.

Odpovědnost za automobily v garážích a hlídaných parkovištích

Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku ze dne 8. 3. 2022 zhodnotil právní úpravu odpovědnosti za odložené věci ve vztahu k provozovatelům garáží a parkovišť (spis. zn. 25 Cdo 1828/2020):

Povinnost hradit škodu na vozidlech a jejich příslušenství podle § 2945 o. z. dopadá na provozovatele hlídaných garáží a zařízení podobného druhu, jestliže tam umístěné vozidlo bylo poškozeno nebo odcizeno. Nejde ovšem o všechna parkoviště, garáže či jiné parkovací plochy, nýbrž jen o taková, která slouží k umístění dopravních prostředků s garancí jejich střežení ze strany provozovatele.

Není přitom významné, jaký způsob střežení provozovatel zvolí a zda jej nakonec skutečně vykonává. Rozhodující je, zda právě takovou službu nabízí a klient jeho nabídku přijme.

K povinnosti střežit vozidla se provozovatel parkoviště může zavázat smlouvou, začasté uzavíranou i konkludentně pouhým umístěním vozidla na určitém místě, lze-li ovšem dovodit, že doplňková služba spočívající v ostraze byla nabídnuta a přijata.

Hlídanými parkovišti tedy nejsou automaticky jakákoliv parkoviště, kde se umístění vozidla zpoplatňuje. Pokud se s ostrahou nepočítá, je úhrada parkovného plněním za krátkodobý pronájem parkovací plochy (místa). Na tom nic nemění ani okolnost, že se poplatek může vybírat pomocí mechanických prostředků, kde závora na výjezdu není prvkem ostrahy vozidel, nýbrž součástí výběrného systému.

NS odkázal na svůj dřívější rozsudek ze dne 20. 10. 2016 (spis. zn. 25 Cdo 5758/2015). Na řešený případ jsme odkazovali v boxu výše.

Pokyny k parkování a řazení vozů nejsou ostrahou parkoviště

Parkoviště P3 znaky hlídaného parkoviště nevykazovalo. Ze samotné skutečnosti, že se na něm nacházel 24 hodin denně personál, který dával parkujícím řidičům pokyny, kam mají svá vozidla umístit, nelze dovodit, že mělo charakter parkoviště hlídaného.

U parkovišť určených pro dlouhodobé stání lze považovat určování parkovacích míst obsluhou za obvyklé, aby byla zajištěna plynulost jeho provozu a maximální efektivita využití parkovací plochy.

Parkovací plocha nebyla opatřena zařízením způsobilým zajistit ostrahu vozidel a provozovatel službu hlídaného parkoviště nenabízel ani neprovozoval.

Jestliže navíc provozovatel výslovně informoval, že se o hlídané parkoviště nejedná, nemohl žalobce z konkrétních okolností nabýt dojem, že parkoviště P3 má charakter parkoviště hlídaného (ve smyslu ust. § 2945 o. z.).

Odpovědnost z provozní činnosti

Podle ust. § 2924 o. z., kdo provozuje závod nebo jiné zařízení sloužící k výdělečné činnosti, nahradí škodu vzniklou z provozu, ať již byla způsobena vlastní provozní činností, věcí při ní použitou nebo vlivem činnosti na okolí. Povinnosti se zprostí, prokáže-li, že vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo.

Provozovatel se může povinnosti k náhradě škody zprostit, pokud prokáže, že vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo.

Výrazem "rozumně požadovat" je vyjádřeno, že se nemají na mysli jen povinnosti ujednané ve smlouvě nebo stanovené právními předpisy, ale vše, co se v daném ohledu jeví s ohledem na povahu provozu jako racionální, tedy nikoli všech myslitelných opatření, která jsou sice proveditelná, ale kladla by na provozovatele přepjaté požadavky.

Provozovatel se zprostí odpovědnosti, prokáže-li, že si při provozování počínal s opatrností, jaká odpovídá dosažené úrovni poznání v daném oboru i obecné zkušenosti.

Všechny stromy všude vykácet, aby se nic nestalo?

V řízení bylo zjištěno, že v areálu letiště došlo dne 27. 7. 2018 při masivní bouřkové oblačnosti k výskytu mimořádného a lokálního meteorologického jevu (tzv. downburst), který způsobil vyvrácení vysokého smrku, jenž při pádu poškodil vozidlo žalobce.

Tento strom nebyl nemocný, poškozený, nevykazoval žádné nedostatky, v areálu letiště byla prováděna údržba dřevin pravidelně. Za těchto okolností odvolací soud uzavřel, že vznik škody nebylo možno předvídat a provozovatel si počínal jako řádný a odborně způsobilý provozovatel.

Obecně by mohla být relevantní úvaha, že provozovatel ponechávající na svém pozemku nemocné (poškozené) stromy v případě jejich pádu pravděpodobně nevynaložil veškerou péči, kterou po něm lze požadovat.

Taková situace ale v projednávané věci nenastala, neboť provozovatel o dřeviny řádně pečoval, předmětný strom nevykazoval žádná poškození, a nebyl proto důvod k jeho odstranění.

Požadavek, aby každý, kdo provozuje závod nebo jiné zařízení sloužící k výdělečné činnosti, pokácel všechny stromy obecně náchylné k vyvrácení, již nespadá do kategorie veškeré péče, kterou lze rozumně požadovat, a to ani provozuje-li parkoviště.

Na uvedeném nemůže nic změnit ani to, že se letiště nachází v oblasti s častým výskytem silných poryvů větru. Taková okolnost může vést k nutnosti intenzivnější péče o dřeviny a častější kontrole jejich stavu, přesto však neodůvodňuje požadavek na odstranění všech stromů pouze z důvodu, že je u nich vyvrácení obecně pravděpodobnější než u jiných.

Příčinou pádu smrku byl mimořádný meteorologický jev a lze se ztotožnit se závěrem odvolacího soudu, že provozovatel za daných okolností nemohl pádu zdravého stromu a vzniku škody zabránit ani s vynaložením veškeré péče, kterou je po něm možno rozumně požadovat.