Jak se ve vztahu brousí briliant aneb Co znamená vracet lásku?

Dopsat popisek❌❌❌❌❌❌❌

Dovolíte při neděli odbočku do gemologie? Na vědě o drahých kamenech budu ilustrovat potřeby, chování a pocity některých lidí ve vztahu. Možná se v tom poznáte.

Případ první: Vetešník. Muž kývl na nový vztah, ale zjevně nemá uzavřenou minulost. V jeho bytě má stále věci jeho expartnerka. Nepřijíždí si pro ně, spolu se dál vídají, píšou si. Jeho nová partnerka je zmatená. Obává se, že je převoznice.

Proč to muž dělá? Proč tráví většinu mentálního času v minulosti, když to navíc jeho nové partnerce vadí? Proč není schopen otevřeně říct, co se v jeho hlavě děje a co vlastně chce?

Případ druhý: Čekanka. Znáte z mé knihy Protože. Žena v jednostranném vztahu. Prožívá něco krásného, bezpodmínečnou lásku, kterou dává. Občas jí však jedno chybí - totéž od druhého. Je krásné milovat, ale ještě krásnější být milován. "Vlastně je mi takhle dobře, ale...," dodala to důležité slůvko. "Začínám cítit, že potřebuji více blízkosti a sdílení. On mi svou lásku dát nechce, nebo nemůže. Nikdy mi nic nesliboval, nikdy jsem po něm víc nechtěla, ale..." Uvědomuje si, jak bolí stavění mostu jen z jedné strany.

Má dál jen dávat a milovat? Nebo se zkusit otevřít někomu jinému, když ale dva lidi v této chvíli milovat nedokáže? Proč je bezpodmínečná láska tak krásná i krutá?

A já dodám ještě jednu otázku, kterou rád pokládám v mé poslední knize Cítit rozumem, myslet srdcem. Co oba tyto lidi jejich milující srdce učí o vztazích?

Pokud dokážeš tohle cítit k člověku, který Ti lásku nevrací, představ si, co ucítíš k člověku, který Tě láskou zahrne!

Toto doporučení aplikuji pokaždé, když lidé zapomínají, že láska, o níž tak krásně mluví ve svém vztahu, je ve skutečnosti láskou, kterou přinášejí oni, jen oni. Mají pocit, že jsou na správné adrese, protože našli objekt, který mohou milovat. Jenže vztah není jednostranný akt. Pokud dokážou milovat člověka, který jim lásku nevrací, jak asi budou milovat člověka, který jim lásku vrací? Dokážou si vůbec představit, jak nádherně se budou cítit POTOM?

Ostatně, viděli jste někdy toto?

To je surový diamant. Právě vytěžený z hlubin Země. Tak vypadá na začátku všechno v lidském životě.

Tak vypadáme my, když se narodíme. Jsme jen potenciál. Hodnota, ke které se musíme dopracovat.

Tak vypadá i náš životní úspěch na začátku; příležitost, kterou jsme dostali. Je na ní ještě spousta práce, než se promění v briliant.

Na tom surovém diamantu, právě získaném z diamantonosné horniny, je spousta kazů. A v tu chvíli se odlišují dva druhy lidí. Jedni pro ty kazy ten ošklivý kámen zahodí. Pokoušejí se hledat jiný, dokonalejší. Druzí si naopak to "ošklivé kačátko" nechají a opracovávají ho. Zbavují ho kazů, brousí ho, leští. A to jen proto, že mají v očích dar - vidět v tom nesourodém kameni briliant, který je uvnitř.

Existují lidé, kteří dokážou vztah prohlédnout velmi rychle. Z mých knih ostatně víte, jak poznat vztah, který má dlouhodobý potenciál a smysl; jaké kazy rozhodně netolerovat, protože pak investujete lásku do někoho, kdo Vám jen bere čas a život.

A pak jsou lidé, kteří se snaží žádné kazy raději nevidět. Doufají, že uvnitř je nějaký potenciál a že se "to snad samo udělá". A pak celé roky drží v ruce kámen, který vlastně nemá žádnou hodnotu, protože hodnotu by mu dalo jedině opracování.

Vztah nelze vybrousit jednostranně. Je to mistrovské dílo dvou brusičů, které stojí čas, lásku a energii. Když se práce podaří, jste odměněni. Briliant je kulatý a má 57 plošek. Jen potom plošky fungují jako zrcadla v panoptiku a světelný paprsek, který dovnitř pronikne, zažehne takzvaný oheň. Když pak briliant v prstech otáčíte, ten oheň se uvnitř zapaluje a mění barvy.

Jenže takový briliant nenajdete v zemi. Stojí to spoustu práce. Ve vztahovém životě k tomu potřebujete správného brusiče. Existují "odborníci", kteří dokážou obrovský surový diamant s velkým potenciálem zničit. Není to o hmotě, ale o člověku.

Z mé knihy Dvanáct srdcí víte, jak moc kladu důraz na pojem "správný partner". Tak jako briliant nevybrousíte z kdejakého kamene, ani dlouhodobý vztah nezvládnete s kdekým. Nacházíte-li se na křižovatce a váháte, jestli opravdu máte po svém boku člověka, do kterého se vyplatí investovat čas, lásku a energii, věřím, že následující řádky Vám pomohou.

1. znak správného brusiče: Je ochoten brousit briliant

Kdo se domnívá, že vztah vyřeší všechny jeho bolesti, tedy že je to zázračný lék na všechno, bude drsně zklamán. Vztah vyžaduje stejnou práci jako kariéra nebo osobní rozvoj.

Neznám dokonalý vztah, který by spadl z nebe. Stejně jako neznám briliant, tedy vybroušený diamant, který by zrodila Matka Země. To všechno vytváří až člověk. Aby to ale vytvořil, musí být v první řadě ochoten to tvořit.

Z mých knih víte, že všechno podstatné ve vztahu má 10 písmen. Komunikace, naslouchání, porozumění, kompromisy. To všechno nezvládne jedinec sám. Potřebuje na to druhého. To dělá vztah.

Komu se nedostává komunikace, naslouchání, porozumění, kompromisů, ten prostě vztah ve správném slova smyslu nemá. A pokud neustále čeká, zda se to náhodou změní, je stejný jako surový diamant na pracovním stole brusiče, který možná nikdy nepřijde.

Takový surový diamant pochopitelně o sobě začne pochybovat. "Asi nemám žádnou hodnotu." "Asi za to nikomu nestojím." "Asi jsem dobrý leda do odpadkového koše." Přitom hodnotu samozřejmě má. Co nemá, je člověk, který by tu hodnotu byl schopen rozpoznat a odkrýt.

Lidé se mě v takové situaci ptají, co mají dělat. Cítí se jako takový surový diamant. Já bych jim řekl: "A co zkusit jiného brusiče?"

2. znak správného brusiče: Netluče do štěpných linií

Pamatujete na případ Vetešníka? Ten muž dělal něco, co jeho ženě vadilo. Ubližoval jí. A tak Vám povím něco, se o diamantech tolik neví.

Všichni si ze školy pamatujeme diamant jako nejtvrdší nerost. To ale neznamená, že se nedá zničit. Dokonce se dá zničit velmi snadno. Dokáže to i dítě.

Diamant je totiž, ačkoli to zní jako paradox, současně velmi křehký. Kamenem probíhají vlásečnice, kterým se říká štěpné linie. Když do nich neopatrně klepnete, což se brusičům bohužel také někdy stane, vmžiku se diamant rozpadne na prach.

Lidé mají také štěpné linie. A podobně jako u diamantu nejsou vidět. Někdy o nich vědí pouze ti lidé sami, někdy o nich ale ani oni sami nevědí. Pouze si ty štěpné linie nesou v sobě, například z dětství nebo minulých vztahů. Je to něco, co je hrozně bolí, co nesmíte provokovat a s čím musíte zacházet velmi opatrně.

Ve své první knize 250 zákonů lásky jsem pojmenoval své štěpné linie. Vycházejí z mých bolestí v minulosti a zakládám si na nich v každém novém vztahu. Partnerka to, co mě bolí, nesmí dělat, jinak odcházím. Ačkoli jí ty štěpné linie mohou připadat možná i směšné, já jsem prostě takový a nedokážu ve vztahu pokračovat, pokud se opakuje to, co už jednou v jiných vztazích vedlo k záhubě. Možná je to tím, že jsem starý pes a už nechci ztrácet čas s lidmi, kteří si mé lásky neváží.

Existují lidé, kteří rozbijí diamant na prach vlastní neobratností. Budiž, ti potřebují vyzrát. A pak existují lidé, kteří tak činí záměrně. Ubližují, i když vědí, že ubližují. Nejsou to diletanti, jsou to prostě ničitelé. Ti Vás dokážou zničit, a ještě tvrdit, že si za to můžete sami, že jste byli nicotný, zchátralý diamant.

V zásadě je jedno, na který typ člověka narazíte. Dlouhodobý vztah (dokonale opracovaný briliant) ani s jedním jen tak nezažijete.

3. znak správného brusiče: Usiluje o hodnotnější jádro, ne vlastní pověst

Týden co týden řeším spoustu vztahů, kde se lidé popisují jako Já a On(a) a nikoli jako My. Vysvětlují mi, co ten druhý více zkazil a v čem oni sami měli větší pravdu.

Nenávidím tyhle debaty a jsou mimo moje rozlišovací schopnosti. Ve svých kniháchjasně píšu, že ve vztahu nikdy neexistuje jeden vítěz a jeden poražený, jedině dva vítězové, nebo dva poražení.

Nejde budovat vztah tam, kde lidé stojí proti sobě. Tam, kde jim jde o to, zda před okolím vypadají lépe než ten druhý. Tam, kde jeden druhého zatloukají do země, schválně tlučou do jeho štěpných linií. S takovými pseudopartnery nemám co řešit. Ti totiž už dávno žádný vztah nemají.

Správný brusič ví, že na světě neexistuje jedna pravda. Každý člověk má nějakou svou, protože každý žije jiný život, má jiné zkušenosti, pohledy a sny. Pro každého z nás je správné něco jiného. A vztah není o nalezení někoho, s kým se budeme dokonale shodovat (protože nikdo takový neexistuje; mnohdy se v dlouhodobém horizontu neshodneme ani sami se sebou), ale o nalezení kohokoli, kdo bude s námi v každém okamžiku na shodě pracovat.

To je ten briliant. Něco, co se buduje denně. Něco, co může být i zítra lepší. A to je dobře. Alespoň je pořád na čem pracovat - pořád je důvod být spolu a komunikovat spolu, naslouchat si, jít cestou porozumění a kompromisů.

Nikdy to ale nevybudujeme s člověkem, pro kterého náš vztah není prioritou. Pak se totiž stáváme tím surovým diamantem na pracovním stole, který se nedočkává svého brusiče.

• Každá z mých knih je vhodná pro jinou situaci ve vztahu. Rozlišení najdete zde.
• Všechny mé knihy se dají koupit na jediném místě zde.