Jak se vyznat v základních pojmech v majetkové pojistné smlouvě?

03.10.2022

Záplava není povodeň. Krádež, nebo loupež? Co je přepětí a co podpětí? Vyznáte se v základních pojmech pojištění své nemovitosti a domácnosti? Lidé občas tápou, co který pojem v jejich majetkovém pojištění znamená, a s odstupem času po sjednání pojištění už si vlastně ani nepamatují, na co jsou pojištění.

Hned na začátku je třeba si ujasnit, že v tomto článku neposuzujeme pojistné podmínky, za jakých okolností dostanete finanční náhradu za vzniklé škody a co při tom musíte dodržet, ale čistě vysvětlujeme některé pojmy, se kterými se ve své pojistné smlouvě setkáte.

Nemovitost versus domácnost

Mezi nemovitostí a domácností je zásadní rozdíl. Jedna notoricky známá poučka hojně používaná pojišťovnami zní, že když obrátíte dům nebo byt vzhůru nohama, pak vše, co vlivem gravitace spadne dolů, je domácnost. Tedy věci, které nejsou pevně spojeny se stavbou, například nábytek, oblečení, elektronika a ostatní movité věci.

Jenže už tady narazíte na to, že pojišťovny mají i na tuto zásadu rozdílný názor, co je vlastně pevně spojené se stavbou. Například kuchyňskou linku vidí často jinak, jak ukazuje příklad z Kooperativy a ČSOB Pojišťovny. Zatímco Kooperativa považuje kuchyňskou linku za součást vybavení domácnosti, ČSOB říká, že patří do pojištění nemovitosti, viz následující obrázky.

V obou případech, jak u pojištění nemovitosti, tak i domácnosti, se setkáte s podobnými názvy pojistných rizik, vysvětlíme si tedy, co některé z nich znamenají.

Základní pojištění, které obsahuje každá pojistná smlouva

Majetkové pojištění vždy obsahuje základní pojistná rizika, kterými jsou požár, výbuch, úder blesku, pád letadla, pád předmětu na pojištěný majetek, náraz vozidla, náhlý sesuv půdy nebo rázová vlna. Tato rizika snad není třeba vysvětlovat, možná snad jen stojí za zmínku pojem "pád předmětu na pojištěný majetek" a "rázová vlna".

Jaký předmět, kromě zmíněného letadla, by asi tak mohl na váš dům spadnout? Může to být například stožár, lampa veřejného osvětlení, reklamní billboard nebo strom.

Pojem rázová vlna zná mnoho lidí z oblasti fyzioterapie, kde se používá pro léčbu, zde je však míněna v souvislosti s pohybem nadzvukového letadla. Teorie říká, že pohybuje-li se zdroj vlnění rychleji než vlnění samotné, nemůže se vlnění šířit do libovolného směru. Je pro něho například nemožné dostat se před pohybující se zdroj. Za nadzvukovým letadlem se vytváří vlnění ve tvaru kuželu.

Přírodní události a rozdíl mezi povodní a záplavou

Mezi přírodní události patří krupobití, vichřice, atmosférické srážky, povodeň, záplava, tíha a tlak sněhu. Atmosférické srážky znamenají, že se vám například dostala při prudké bouřce voda přes stavební konstrukce do místnosti. Typické je třeba protečení vody kolem oken nebo střechou, kdy poničí výmalbu a podlahy.

Obětí povodně se stanete, pokud váš dům či byt zaplaví voda, která se vylila z břehů okolních vod, tedy z řeky, rybníku a podobně. Naproti tomu do záplavy se dostanete, když se kolem vaší nemovitosti vytvoří vodní plocha, která však nemusí pocházet z blízkého vodního toku, ale může vzniknout i vydatným deštěm, případně táním sněhu. Když příval vody nestihne zachytit a vsáknout okolní půda a voda se rozšíří i k vám, jste v záplavě.

Elektrická rizika: přepětí, podpětí, zkrat

K podpětí dochází v případě, kdy dojde ke krátkodobému poklesu napětí v síti. Kvůli podpětí může dojít k nadměrnému opotřebení spotřebičů, případně se mohou i zničit.

Naproti tomu přepětí je podle magazínu Electrend stav, kdy napětí na chvíli přesáhne hodnotu nejvyššího napětí v síti. Může se to stát ze dvou důvodů:

  • Spínací, vnitřní přepětí nastane kvůli změnám v síti, například vlivem zkratu, nebo spínání a vypínání spotřebičů s vysokým výkonem.
  • Atmosférické, tedy vnější přepětí bývá zapříčiněno úderem blesku. Pokud k němu dojde, může nastat mnohem větší "rachot" než u spínacího přepětí, a to v případě přímého i nepřímého zásahu. Nejenže vám zničí přístroje zapojené do zásuvek, ale ještě se jeho impulz šíří kovovými konstrukcemi domu nebo elektrickým vedením. Pak může dojít ke zkratu elektrických zařízení, který nakonec může způsobit požár.

Ke zkratu v elektřině dojde ve chvíli, kdy v elektrickém obvodu neprochází proud přes spotřebič, ale jde rovnou od jednoho pólu k druhému. Proto se zkrat nazývá také krátké spojení, případně spojení nakrátko. V okamžiku zkratu dochází k prudkému nárůstu energie, což vede k poškození zařízení, které je k obvodu připojené.

Vodovodní škody, potrubí i akvárko

Vodovodní škody jsou takové, které způsobí voda z vodovodních zařízení, například vystoupnutím vody z odpadního potrubí. Škodu také může způsobit zmrznutí vodovodního zařízení či zlomení trubky, nebo porucha na sprinklerovém (stabilním) hasicím zařízení, ale také voda z prasklého akvária.

Právě vodovodní škody jsou podle České asociace pojišťoven nejčastější hlášenou pojistnou událostí v oblasti majetkového pojištění. V roce 2021 lidé nahlásili přes 43 tisíc případů, o rok dříve jich bylo přes 45 tisíc. Častou příčinou vodovodní škody bývá prasklé potrubí, nefunkční vodovodní kohoutek, případně prasklé hadičky u pračky nebo myčky.

Všechno skleněné, co je pevně osazené

Do pojištění skel se počítají sklokeramické varné desky u sporáků, pevně osazená okna, dveře, zábradlí, lodžie, také skleněné a zrcadlové stěny. Zároveň se toto pojištění často týká i sanitárního zařízení, tedy WC, umyvadla a skleněných sprchových koutů, záleží však na jednotlivých pojišťovnách a jejich podmínkách.

V domácnostech se také uplatní pro akvária, terária, zasklené krby a sklo, které patří do nábytkové části kuchyňské linky.

Jak je to s krádeží a krádeží vloupáním?

Krádež je čin, při kterém nedochází k násilí, zatímco princip loupeže spočívá právě v použití násilí. Krádež vloupáním tedy znamená, že se vám někdo násilím dostane do bytu po překonání překážek, třeba zničením dveří nebo okna.

V případě pojištění nemovitosti se pak bavíme o odcizení kotlů, radiátorů, vodovodních baterií, u pojištění domácnosti pak jde především o odcizení věcí, které máte v bytě. U krádeže vloupáním dochází například podle pojistných podmínek pojišťovny Allianzk prokazatelnému překonání požadovaného ochranného zabezpečení v místě pojištění. To znamená, že pachatel:

  • použil při vloupání prokazatelně nástroje, které neslouží k řádnému otevření dveří,
  • vnikl do místa pojištění pomocí klíče, kterého se zmocnil krádeží vloupáním, loupeží nebo loupežným přepadením,
  • u pojištění budovy překonal překážku vytvořenou specifickými vlastnostmi věci (v případě oken nebo jiných stavebních otvorů, a to ve výšce minimálně 3 metry nad okolním terénem),
  • a u pojištění budovy jakkoliv demontoval pojištěný majetek.

Důležité je, abyste v případě krádeže nebo krádeže vloupáním měli pro pojišťovnu dokument od policie, že jste trestný čin nahlásili.