K čemu je dobrá inflace?

Lidé se často ptají, k čemu je vlastně dobrá inflace. Snižuje hodnotu peněz, nepůsobí dobře na spotřebu, a i když ekonomové stále mluví o dvou procentech jako inflačním cíli, každý by byl možná radši, kdyby ceny nerostly. Jenže bez inflace by současná ekonomika zkrátka tak úplně nefungovala.

Teoreticky sice stabilní ceny a nulová inflace vypadají dobře, ale realita je složitější. Současná ekonomika je založena z velké části na očekáváních. Růst a pokles cen přitom posouvají očekávání, a mají tedy vliv na to, jak hospodářství funguje.

Lepší než deflace

V zásadě jde o to, že při poklesu cen (deflaci) lidé odkládají spotřebu, protože očekávají, že v budoucnu nakoupí levněji. Tím dochází k poklesu poptávky po výrobcích a službách, propadu tržeb a propouštění. S růstem nezaměstnanosti klesají platy, což vede ke spirále dalšího snižování cen. Nepříznivý dopad na ekonomiku je jasný.

Deflace je jedním z důvodů, proč byly následky hospodářských krizí v minulosti tak silné a proč 20. a 30. léta 20. století (pokles cen o 10-15 %) byla obdobím masivních boomů a následných propadů. Ani období s vysokou inflací, jako byla třeba 70. léta v USA, nejsou ideální.

Mírná inflace spotřebitelům až tak neubližuje a je spojena s očekáváními lepšího ekonomického vývoje. Lidé předpokládající vyšší ceny neodkládají spotřebu, což vede k růstu poptávky po produktech a službách, následně to pomáhá růstu zaměstnanosti a mezd. Díky nim mají lidé více peněz na spotřebu a tak dále.

Doba dluhová

Současná ekonomika je poháněna dluhem (jímž jsou vlastně i samotné fiat peníze), a proto je inflace pro subjekty, které si půjčují, pozitivním jevem. Přílišné zadlužení sice může být nebezpečné, ale inovace, pokrok a rozvoj obchodu bez dluhů jen těžko mohou fungovat. A třeba ti, kdo mají hypotéku s fixací, se mohou za inflaci jen modlit, protože znamená, že budou napříště úvěr splácet penězi nižší reálné hodnoty.

Inflace se často používá jako strašák, ztráta hodnoty peněz je pro pracující samozřejmě nepříjemná. Je ale potřeba chápat, že když se ekonomice daří a mzdy rostou, musí růst také inflace.

Na druhou stranu to může podnítit lidi k tomu, aby své peníze neukládali v bance za nulový úrok, nebo nedejbože nenechávali ležet doma, ale aby investovali. Čím větší požadovaný zisk, tím více rizika je potřeba podstoupit. Dlouhodobě ale mohou dopady inflace kompenzovat i poměrně bezpečné státní dluhopisy, často dokonce i ty s kratší splatností.

Jak upozorňuje Ben Carlson ze společnosti Ritholtz Wealth Management, Američanům stačilo od roku 1926 investovat i do nejméně rizikových dluhopisů s měsíční splatností, a stejně mohli shrábnout výnos o 0,4 procentního bodu vyšší, než byla inflace. I proto je tak těžko pochopitelné, že investoři v současnosti vkládají peníze do dluhopisů se zápornými výnosy (často i nominálními, nejen reálnými, tedy po odečtení míry inflace).

Zdražování? Jak kde

Problém inflace spočívá v tom, že se růst cen netýká všech výrobků a služeb stejnou měrou. Inflace zkrátka nepůsobí (jen) tam, kde by se to z makroekonomického hlediska (ale vlastně i z hlediska jednotlivce) hodilo.

Přes všechny nedostatky je však inflace v rámci cenového a obecněji hospodářského vývoje lepší než deflace, jakkoli při větším nákupu v obchodě je tato myšlenka jen náročně připustitelná.