Lidé se častěji pojišťují proti ztrátě zaměstnání.
Lidé se od vypuknutí koronavirové pandemie stále více obávají, že mohou přijít o práci. Potvrzují to i data BNP Paribas Cardif Pojišťovny týkající se růstu pojištění úvěrů na riziko ztráty zaměstnání, které vzrostlo za posledních šest měsíců o více než 53 procent.
Roste obava ze ztráty doposud stabilní výše příjmu a následné neschopnosti splácet sjednané úvěry. Lidé pojišťují nejčastěji riziko ztráty zaměstnání u svých klíčových úvěrů, jako například u hypotéky či spotřebitelského úvěru.
Růst zadlužování domácností je dlouhodobým fenoménem a lidé jsou zvyklí půjčovat si nejen na bydlení, ale i na rekonstrukce nemovitostí či pořízení automobilu.
Dá se přitom očekávat, že nezaměstnanost poroste. Zatím ji udržuje v mezích státní podpora. Další vývoj bude záležet na tom, zda a v jaké podobě bude nějaká forma podpory pokračovat. Míra nezaměstnanosti ale bude nejen podle Michala Nováka z pracovního portálu Profesia.cz v příštím roce jistě vyšší než letos.
"Data BNP Paribas Cardif Pojišťovny ukazují, že v posledních šesti měsících se zvýšil počet pojišťovaných úvěrů pro případ ztráty zaměstnání o více než polovinu, a to jak u hypoték, tak i spotřebitelských úvěrů," poznamenal Martin Steiner, obchodní ředitel BNP Paribas Cardif Pojišťovny.
Dvě pětiny Čechů jsou bez rezervy
"Celkově sledujeme růst zájmu o pojištění schopnosti splácet a v současné situaci je tento zájem ještě zvýšen obavou ze ztráty zaměstnání a stabilního příjmu, na který jsou domácnosti zvyklé," dodal.
Hlavním důvodem růstu zájmu o pojištění úvěrů na riziko ztráty zaměstnání podle něj je, že stále větší část populace si začíná uvědomovat nedostatek finančních rezerv na pokrytí pravidelných výdajů a na splátky úvěrů při výpadku příjmu.
Agentura Ipsos koncem května zjistila, že dvě pětiny Čechů nemají finanční rezervu pro nečekané situace podobné pandemii koronaviru. Jde především o lidi s nižším vzděláním a nižšími příjmy, často také o rodiče na rodičovské dovolené a nezaměstnané.
Polovina dotázaných sdělila, že si finanční rezervy pro nečekané situace vytváří dlouhodobě, zejména lidé starší 66 let a lidé s vyšším vzděláním a vyššími příjmy.