Na jaké odškodnění má nárok zaměstnanec po pracovním úrazu nebo s nemocí z povolání?

Která odškodnění pracovního úrazu a nemoci z povolání se v roce 2023 zvýšila? Vedle úrazových rent, rent pro pozůstalé a náhrady nemajetkové újmy pro pozůstalé a limitu pro náhradu nákladů na pohřeb se zvýšila i hodnota bodu pro bolestné a náhrady ztížení společenského uplatnění.

Zaměstnanec, který utrpěl pracovní úraz nebo onemocněl nemocí z povolání, má nárok na odškodnění. Těch je vícero druhů. Připomeneme si nároky zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků a podíváme se, co bylo pro rok 2023 valorizováno.

Na co má při práci zraněný zaměstnanec nárok?

Náleží mu náhrada věcné škody, třeba oděvu, hodinek, mobilního telefonu, které byly poničeny při pracovním úrazu. Ale také může mít zaměstnanec nárok na proplacení speciálních pomůcek, které vyžaduje jeho zdravotní stav, a to třeba i nákladů na úpravu vozidla, bez ohledu na to, že se na to vyplácí i speciální sociální dávka. Při pracovním úrazu musí dorovnat ztrátu příjmu a uhradit věcnou škodu.

Dále náhrada účelně vynaložených nákladů spojených s léčením, třeba na rehabilitaci, asistenci pro zdravotně postižené, na ozdravný pobyt, který není hrazen z veřejného zdravotního pojištění, apod.

Dále má zaměstnanec nárok na bolestné a náhradu za ztížení společenského uplatnění. Tělesné a duševní strádání při škodné události na zdraví a v době léčení se odškodňuje náhradou za bolest. Jde o tělesné a duševní strádání v důsledku poškození zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, včetně stresu, obtíží a psychických symptomů obvykle doprovázejících poškození zdraví, a strádání v důsledku léčení a odstraňování následků poškození zdraví, včetně komplikací vzniklých v přímé příčinné souvislosti s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.

Trvalé zdravotní následky projevující se v omezené možnosti zapojení do různých životních činností se odškodňují náhradou za ztížení společenského uplatnění. Ztížením společenského uplatnění se rozumí trvalý nepříznivý vliv poškození zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a jeho trvalých následků a psychosociálních dopadů, které omezují nebo mění společenské uplatnění poškozeného v životě, zejména při uspokojování životních, pracovních, vzdělávacích a sociálních potřeb.

Klíčové je bodové ohodnocení

Toto všechno se zohledňuje. Vychází se přitom z bodového hodnocení stanoveného v odborném lékařském posudku. Bodové ohodnocení bolesti se provádí v době, kdy je zdravotní stav ustálený. Určení bodového ohodnocení bolesti musí být přiměřené povaze, rozsahu a tíži poškození zdraví způsobeného pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, průběhu a náročnosti léčení a odstraňování následků poškození zdraví, včetně komplikací vzniklých v přímé příčinné souvislosti s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.

Bodové ohodnocení ztížení společenského uplatnění se provádí zpravidla až rok poté, kdy došlo k poškození zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a je zřejmé, že jde o trvalé poškození zdraví a podle poznatků lékařské vědy dalším léčením, popřípadě léčebně rehabilitační péčí, nedojde ke zlepšení nebo stabilizaci zdravotního stavu.

Bodové ohodnocení ztížení společenského uplatnění se určí se zřetelem k povaze, rozsahu, prognóze poškození zdraví, anatomickým a funkčním omezením a jejich dopadu na uspokojování životních, pracovních, vzdělávacích a sociálních potřeb poškozeného a jeho další uplatnění v životě.

Zvýšení hodnoty bodu pro odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění

Hodnota bodu byla od 1. ledna 2023 zvýšena z 250 Kč na 393 Kč, nicméně zvýšená hodnota se uplatní i při odškodnění pracovních úrazů, ke kterým došlo dříve, pokud nebylo o výši odškodnění rozhodnuto. Nově je i výše bodového hodnocení následků poškození zdraví navázána na vývoj průměrné mzdy, takže se bude každým rokem nejspíš zvyšovat. Zaměstnanci už nebudou znevýhodnění.

Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti náleží zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a plnou výší náhrady mzdy (která se poskytuje v době prvních 14 dnů pracovní neschopnosti) a plnou výší nemocenského, které je práce neschopným zaměstnancům vypláceno od 15. dne dočasné pracovní neschopnosti.

Škoda, která vzniká následkem pracovního úrazu, spočívá též ve ztrátě na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (při uznání invalidity).

Valorizace úrazových rent

Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu. Přiznaný invalidní důchod tedy výši renty snižuje. Uznání invalidity není nutnou podmínkou pro vznik nároku na rentu.

V praxi může v určitém případě dojít ke snížení, respektive omezení pracovní schopnosti a ztrátě na výdělku zaměstnance, aniž by jeho poškození zdraví bylo tak vysoké, že by byl uznán invalidním. Čistě teoreticky ani nemusí na zdraví poškozený zaměstnanec vždy být uznán dočasně práce neschopným. Nicméně název renty - náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo uznání invalidity - ji terminologicky odlišuje od náhrady za ztrátu na výdělku během dočasné pracovní neschopnosti.

V rámci valorizace od 1. ledna 2023 se náhrada za ztrátu na výdělku (renta) upravuje tak, že průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku, již případně dříve zvýšený, se aktuálně zvyšuje o 5,1 %. Nevalorizuje se o 5,1 % přímo renta, ale rozhodný výdělek, od něhož se odvíjí její výše.

Pokud zaměstnanec utrpí mimořádně závažné a život mu ztěžující poškození zdraví, pak se vyplácí odškodnění i jeho rodinným příslušníkům. Jde o jednorázovou náhradu nemajetkové újmy při zvlášť závažném ublížení na zdraví zaměstnance.

Při zvlášť závažném ublížení na zdraví zaměstnance přísluší jednorázová náhrada vzniklé nemajetkové újmy:

• jeho manželovi nebo manželce,
• registrovanému partnerovi nebo partnerce,
• dítěti a rodiči.

Tato náhrada přísluší i dalším osobám v poměru rodinném nebo obdobném, které újmu zaměstnance pociťují jako vlastní újmu. V praxi jde především o druha a družku.

Co když zaměstnanec zemře?

Pokud zaměstnanec v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci zemře, mají pozůstalí nárok na odškodnění. Náhrada účelně vynaložených nákladů spojených s léčením a náhrada přiměřených nákladů spojených s pohřbem přísluší tomu, kdo tyto náklady vynaložil. Dále mají dědici nárok na náhradu věcné škody.

Náhrada nákladů na výživu pozůstalých přísluší pozůstalým, kterým zemřelý zaměstnanec výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat, a to do doby, do které by tuto povinnost měl, nejdéle však do konce kalendářního měsíce, ve kterém by zemřelý zaměstnanec dosáhl 65 let věku.

Tyto renty pro vdovy, vdovce a sirotky byly valorizovány pro rok 2023 stejně jako úrazové renty pro samotné poškozené zaměstnance.

Odškodnění smutku v podobě jednorázové náhrady nemajetkové újmy pozůstalých přísluší manželovi či manželce nebo registrovanému partnerovi či partnerce zemřelého zaměstnance, dítěti zemřelého zaměstnance a rodiči zemřelého zaměstnance.