Nedodržení investičního horizontu se (ne)trestá.

Jedním ze základních stavebních kamenů jakéhokoli investování je určení investičního horizontu. Při investování se vždy vyplatí vědět, na jak dlouho investujeme. Zda jen na jeden rok či na delší dobu. Samozřejmě stanovení doby délky investování není jedinou podmínkou pro úspěšné investování. Úspěšným investování je samozřejmě myšleno dosažení požadovaného (či vyššího) výnosu.

Pohříchu však mnoho investorů svůj investiční horizont nedodrží. Alespoň to tak vyplývá z průzkumu agentury STEM/MARK pro investiční skupinu Pioneer Investments v ČR z října roku 2015.

Dodržení investičního horizontu v krátkém (do dvou let) či střednědobém (do pěti let) horizontu je celkem pochopitelné. Jedná se o dobu, kterou si většina lidí dokáže ještě představit. Navíc při takto "krátkém" horizontu se investorům často daří vyhýbat krizovým rokům. Což přispívá k dodržení tohoto horizontu. Proto taky podle průzkumu přibližně 43 % respondentů své krátkodobé cíle vždy dokončí a většinou je to pak 53 %, dohromady tedy 96 % respondentů na krátkodobém horizontu většinou uspěje.

Dlouhodobější horizont je pak již velmi abstraktní, s mnoha proměnnými. S velkou pravděpodobností v tomto čase na investorovo portfolio dopadne krize, a prověří tak psychickou odolnost investora. Jen nemnoho investorů v době krizí nepanikaří a stále dodržuje investiční horizont. Podle průzkumu to vždy zvládne pouze 11,5 % z oslovených. Většinou zváznout své dlouhodobé cíle se povede 65 % z respondentů.

Alarmující je zjištění, že životně důležité cíle (kvůli kterým investuje) splní vždy jen 27 % respondentů (většinou si to povede 57,4 % z dotázaných) a finančně náročné pouze 12,5 %. A dokonce 33,7 % z investorů finančně náročné cíle většinou či nikdy nedokončí.

Pro dodržení investičního horizontu je samozřejmostí úprava portfolia v čase. A to jak jeho zkonzervativnění s blížícím se koncem investičního horizontu, tak výměna jednotlivých nástrojů. Kupříkladu po roce 2002 měli investoři ve výrazné oblibě akcie společností ze zemí pod zkratkou BRIC (Brazílie, Rusko, Indie, Čína) anebo třeba Latinskou Ameriku. Nicméně jejich velký růstový potenciál se do značné míry vyčerpal a ve střednědobém horizontu to nevypadá na nějakou změnu. Proto bylo vhodné akcie společností z Latinské Ameriky či BRIC, před dvěma lety odprodat (a vybrat zisky - což třeba u akcií čínských společností bylo vhodné až na počátku roku 2015) a soustředit se na perspektivnější země (například jenom Čínu).

Z tohoto malého příkladu vyplývá, že je nutné, i na dlouhodobém horizontu s portfoliem pracovat a kontrolovat jej. Pak se výrazně zvýší šance pro dodržení investičního horizontu. Obávat se dlouhodobého investování není důvod. Investoři by si měli uvědomit, že v případě investic je čas na jejich straně a zpravidla hraje v jejich prospěch. Výraznou šanci uspět má pak ten, který k odhodlání investovat přidá pevnou vůli a vytrvalost při dodržení investičního horizontu.