Podílovým fondům Češi věří, mají v nich ale jen minimum úspor.

Češi jsou velmi konzervativní v přístupu ke zhodnocování svých úspor - to je ostatně všeobecně známo. Pokud se podrobněji podíváme na rozložení finančních aktiv, zjistíme, že celých 52 % je uloženo na běžných účtech, 17 % úspor je na spořících účtech, 13 % ušetřených peněz máme uloženo v penzijních fondech a dalších 11 % leží na účtech stavebního spoření.

Nejmenší podíl portfolia průměrné domácnosti tvoří podílové fondy (pouhá 3 %), investice do nemovitostí (2 %) a do jednotlivých akcií (1,5 %). Zanedbatelné podíly mají Češi v investicích do zlata a drahých kamenů, firemních dluhopisů nebo státních dluhopisů.

Ukázal to rozsáhlý průzkum neziskového vzdělávacího projektu Den finanční gramotnosti.

A jaké možnosti zhodnocení svých úspor připadají Čechům výhodné? Za nejvýnosnější považují dle průzkumu investice do nemovitostí - v jejich výnosnost věří přibližně polovina dotázaných. Investicím do zlata nebo drahých kamenů věří zhruba 40 % z nás a čtvrtina pak investicím do podílových fondů.

Naopak firemní dluhopisy a investice do akcií lidé vnímají jako více rizikové. Velmi populární jsou dnes zejména jednotlivé firemní dluhopisy. Investoři by však při zvažování jejich nákupu měli být velmi obezřetní. Jedná se o dlužní úpis, který se při krachu emitenta stává kusem papíru. Pokud firmu a její účetnictví detailně neznáte nebo mu nerozumíte, nekupujte nikdy její dluhopisy. Jestliže se ukáže, že firma není schopná dostát svým závazkům, ztráta jde jednoznačně na vrub investora. V případě bankrotu firmy může investor přijít o všechny peníze.

Znalost a míra využívání finančních produktů souvisí s mnoha faktory. Platí, že čím, vyšší vzdělání, věk, velikost místa bydliště, příjmy a lepší finanční kondice domácnosti, tím vyšší znalost a využívání finančních produktů. Muži jsou v oblasti investičních produktů znalostně silnější než ženy, u spořících produktů byly vědomosti shodné. Je tedy logické, že investiční produkty více využívají právě muži.

Nicméně očekávání ohledně výnosnosti finančních produktů mají Češi bez ohledu na pohlaví značně přehnaná. Nejvíce nadhodnotili své odhady zisků u konzervativních podílových fondů, které by podle nich měly mít za poslední rok výnos v průměru 6,2 % (reálně je to dnes 0 % až 1 %). Nejblíže pravdě byly jejich odpovědi u dynamických fondů, u kterých dotazovaní očekávali roční růst ve výši 8,3 % (dlouhodobě je průměrný růst kvalitních dynamických portfolií mezi 6 % až 8 %).

Jiří Kubík, finanční poradce a lektor projektu Den finanční gramotnosti se s těmito nereálnými očekáváními Čechů setkává běžně: "Přehnaná očekávání mají dynamičtí i konzervativní investoři. Stává se, že investor řekne, že je velice konzervativní a bude spokojen s výnosem šest procent ročně. Aby ovšem takového výnosu dosáhl, musí za aktuálních tržních podmínek, kdy dluhopisy stále nesou nízké výnosy, držet v portfoliu dost akcií. To už je ale v rozporu s jeho konzervativním charakterem."

Každý druhý respondent navíc neodhadl správně dobu, po kterou by měl nechat své peníze ve fondech zhodnocovat - investiční horizont by měl být alespoň pětiletý, ideálně však deset a více let. Nejčastěji ale dotázaní, téměř třetina z nich, odhadovali toto rozmezí na tři až pět let. To je příliš krátké období. Navíc platí, že čím delší investiční horizont, tím lepší je být v dynamičtějších a dlouhodobějších investicích, které historicky přinášejí vyšší výnos.