Pojišťovna nezaplatila opravu. Auto je prý v lepším stavu než před nehodou.

06.01.2021

Nabourali mu auto, nehodu nezavinil. Postupoval přesně podle instrukcí pojišťovny viníka, a stejně nakonec škodu musel platit z vlastní kapsy. Argument pojišťovny: Nepředložil jste servisní knížku, takže budeme pojistné plnění krátit. Oprava mu prý auto "zhodnotila".

Petr K. se loni v červenci stal účastníkem dopravní nehody, kterou nezavinil. Do jeho Citroënu Berlingo z roku 2005 zezadu narazil řidič nákladního vozu Mercedes-Benz Actros.

"Škodnou událost jsme nahlásili a zaevidovali u pojišťovny viníka. O tom, kdo z nás nehodu způsobil, nebyl spor," popisuje Petr. Zdálo se, že průběh bude hladký. Své auto Petr svěřil do smluvního servisu pojišťovny, který provedl potřebné opravy. "Cenu servis vyčíslil na 72 819 korun." Několik dní po opravě obdržel Petr od pojišťovny oznámení, že vyplatí pojistné plnění ve výši 60 470 korun. "Dvanáct tisíc jsem měl zaplatit ze svého, i když jsem nehodu nezavinil a auto nechal opravit v servisu, který pojišťovna určila."

Jak nehoda zhodnocuje auto

Argument, kterým pojišťovna vysvětlovala krácení pojistného plnění, zní překvapivě: Petr K. nedoložil servisní knížku vozidla, která by prokázala, že vozidlo bylo po celou dobu životnosti servisováno v autorizovaném servisu. Při určování výše pojistného plnění prý navíc pojišťovna zohlednila stáří a technický stav auta před nehodou. Starý argument s amortizací - tedy srážkou za nahrazení opotřebovaných dílů novými - sice už v minulosti rozmetal Ústavní soud, ale pojišťovny ho zkoušejí používat dál.

Petr si to nenechal líbit. Obrátil se na právníky ze společnosti Vašenároky.cz, která spotřebitelům pomáhá domoct se svých práv.

"Postup pojišťovny postrádá jakoukoliv právní oporu, žádný právní předpis neukládá majiteli motorového vozidla povinnost servisovat jej v autorizovaném servisu," komentuje právník Petr Novák z Vašenároky.cz. Pojišťovna tvrdila, že částka 60 470 Kč představuje účelně a nezbytně vynaložené náklady na uvedení poškozeného vozidla do původního stavu s ohledem na technický stav a stáří vozidla před poškozením. "Klient přitom využil služeb doporučeného servisu, který opravu provedl standardním způsobem a za adekvátních nákladů. Částka 72 819 korun tedy představovala náklady objektivně nutné k obnovení provozuschopnosti vozidla a majetkového stavu před škodnou událostí," hodnotí právník Novák. S výší pojistného plnění podle něj nelze souhlasit, protože za vyplacenou částku nebylo možné auto opravit a uvést znovu do provozu.

"Zásadní je, že i při vyplacení plné částky 72 819 korun, je pan Petr nadále poškozený, havarované auto nikdy nemůže mít na trhu takovou hodnotu, jako mělo před havárií. Je tedy naprosto nemyslitelné, aby klientovi pojišťovna neuhradila náklady, které byly na nápravu škody vynaloženy."

Stejně v roce 2013 rozhodl Ústavní soud (a navázal tak na svůj dřívější nález z roku 2008). Podle Ústavního soudu je třeba přihlížet k faktu, že jakmile je auto havarované, byť opravené novými díly, je jeho skutečná hodnota vždy nižší než původní hodnota vozidla s více nebo méně opotřebenými díly.

Navíc je podle Ústavního soudu nutné vzít v úvahu, že poškozenému bylo ono diskutabilní "zhodnocení" auta v podstatě vnuceno protiprávním jednáním. "V důsledku škodné události se tak dostává do situace, kdy ačkoliv na rozdíl od viníka škody si počínal v souladu s právem (v konkrétním případě neporušil dopravní předpisy), je nucen vynaložit ze svého značnou částku na to, aby své vozidlo mohl vůbec používat jako před škodnou událostí," shledal Ústavní soud.

Pojišťovny zkoušejí, kam je pustíte

Petrův spor s pojišťovnou nakonec skončil před soudem. Tam se obě strany dohodly na smírném řešení: pojišťovna peníze doplatila. "Jedná se o jeden z nejčastějších sporů, který poškození prostřednictvím naší společnosti s pojišťovnami řeší. Ve většině případů se na nás obracejí právě účastníci dopravní nehody, kteří nehodu nezavinili, ale pojišťovna jim přesto odmítá náhradu škody vyplatit či pojistné plnění krátí. Paradoxně jsou tak potrestáni ti, kteří na silnici nepochybili," říká Eva Jurčíková z Vašenároky.cz.

Pokud pojišťovna neoprávněně krátí pojistné plnění, měli byste podat písemný nesouhlas s výsledkem šetření škodné události. "Když pojišťovna znovu zaujme negativní stanovisko, je nejlepší obrátit na právníka a následně případně na soud," radí Eva Jurčíková.

"Pojišťovna často na základě zákonem nepodloženého argumentu uzavírá šetření škodné události ve svůj prospěch a spoléhá na to, že klient se nebude proti velké korporaci bránit a její rozhodnutí přijme," pokračuje Eva Jurčíková. Časté jsou podle ní i případy, kdy pojišťovna tvrdí, že se dopravní nehoda nestala tak, jak tvrdí poškozený, navzdory tomu, že viník se ke svému zavinění přiznal. "Nebo pojišťovna tvrdí, že se účastníci nehody znají, takže má podezření na pojistný podvod a plnění nevyplatí, nepředloží však žádné důkazy k tomu, že se skutečně o pojistný podvod jednalo."

Dalším důvodem ke krácení pojistného plnění pro pojišťovny zůstává amortizace. "Pojišťovny argumentují, že, pokud byly do starého vozidla nainstalovány nové díly, došlo k jeho zhodnocení, a proto nezaplatí celé plnění. V těchto případech pojišťovny mnohdy krátí až o třicet procent. Jejich jednání je však neoprávněné, což před pár lety potvrdil i Ústavní soud. Bourané vozidlo bude mít na trhu vždy nižší hodnotu, a proto nelze hovořit o bezdůvodném obohacení poškozeného," upozorňuje právník Petr Novák.

Poškození by se podle něj neměli bát ozvat. "Ze zkušeností víme, že mnoho pojišťoven poškozeného pouze zkouší a ve svých vyjádřeních používají nepodložené nebo dokonce nesmyslné argumenty. Spoléhají na to, že klient není znalý práva a že se bránit nebude," uzavírá právník společnosti Vašenároky.cz.