Proč Bitcoin dává smysl a stojí za pozornost?

Když jsem poprvé slyšel o bitcoinu, psal se rok 2013. Jeho cena tehdy vzrostla během několika měsíců na desetinásobek a překonala hladinu 1 000 dolarů, což logicky přineslo obrovskou mediální pozornost. V té době a ještě dlouho poté jsem celý svět kryptoměn považoval za krátkodobý výstřelek, hračku pro programátory a technologické nadšence, která nikdy nebude mít reálné uplatnění. V poslední době jsem však změnil názor.

Jedním z hlavních hybatelů změny mého pohledu na bitcoin je politika centrálních bank. Ty v letošním roce navzdory očekávání přistoupily k opětovnému snižování sazeb.

Evropská centrální banka (ECB) znovu spouští kvantitativní uvolňování, zatímco americký Fed ze strachu z recese pumpuje peníze do ekonomiky prostřednictvím snižování sazeb.

Normalizace měnových politik je tak v nedohlednu. To pochopitelně vede k nárůstu cen většiny finančních aktiv.

Světové akcie tak opět překonávají historická maxima, zatímco z bezpečných státních dluhopisů se kvůli pokřivení trhu nákupy centrálních bank stala v podstatě neinvestovatelná třída aktiv.

To je podhoubí příklonu investorů k alternativním investicím, mezi které lze řadit i kryptoměny.

Chybějící reálná hodnota

Odpůrci bitcoinu mu často vyčítají chybějící fundamentální hodnotu. Vždyť jde jen o bezcenný kus počítačového kódu, který může mít nějakou cenu jen v komunitě počítačových geeků.

To samé bychom však mohli s trochou odvahy tvrdit i o klasických měnách, které každodenně používáme. Vždyť i hodnota koruny, dolaru nebo somálského šilinku je založena pouze na důvěře v to, že v budoucnu bude možné danou měnu směnit za nějaké zboží či službu.

Na stejném principu funguje i bitcoin. Na rozdíl od tzv. fiat měn, jejichž používání je vynuceno zákonem, jsou však kryptoměny svými uživateli drženy zcela dobrovolně.

Přednost bitcoinu je tak právě v obrovské uživatelské základně. Podle odhadů bitcoinovou peněženkou disponuje celosvětově 42 milionů uživatelů, z nichž by mělo být hned 27 milionů Američanů. Podle kryptoměnové burzy Coinbase tak nějaký ten bitcoin vlastní hned devět procent obyvatel USA.

Právě největší uživatelská základna je rozhodujícím faktorem pro to, aby bitcoin mohl v budoucnu uspět před dalšími doslova tisíci ostatními virtuálními měnami.

Celé odvětví z logiky věci musí čekat konsolidace a naprostá většina kryptoměn upadne v zapomnění. Bitcoin však má našlápnuto k tomu, aby se na výsluní udržel dlouhodobě.

Decentralizovaná deflační měna

Skvělou vlastností bitcoinu je jeho oddělenost od státního aparátu. Hodnotu koruny může ovlivnit rozhodnutí několika centrálních bankéřů, jak jsme toho ostatně byli svědky na vlastní kůži v případě devizových intervencí.

Oproti tomu bitcoin je plně decentralizovaná měna, která je ze své podstaty navíc deflační. Již nyní je vytěženo přibližně 86 procent celkové nabídky, která je omezena na finální počet 21 milionů mincí.

Bitcoin zároveň nemůže být násilně exekuován ze strany státu, neboť jeho používání je do velké míry anonymní. Nemůže být ani jednoduše zakázán, bitcoinovou síť totiž udržují statisíce počítačů po celém světě, které nelze lusknutím prstu vypnout.

Navíc pokud se o to státy nepokusily během prvních deseti let existence bitcoinu, zřejmě o to nebudou usilovat ani nyní, když se uživatelská základna tak rozrostla. Centrálním bankéřům však kryptoměny musí silně pít krev, berou jim totiž z rukou privilegium monopolní kontroly nad používanými měnami.

Nový platební systém? Pravděpodobně ne.

Nemyslím si však, že má bitcoin alespoň v dohledné době potenciál stát se použitelným platebním nástrojem. Na to je práce s ním příliš komplikovaná a drahá.

Navíc má proti sobě extrémně silného konkurenta, alespoň v rámci vyspělého světa. Současné platební systémy totiž po uživatelské stránce fungují naprosto skvěle. Díky rozmachu karet, mobilního bankovnictví a okamžitých plateb skutečně není důvod, proč bitcoin používat na denní bázi.

A pokud centrální bankéři svými kroky nerozpoutají vysokou inflaci či nenaruší důvěru v současný systém, důvod k přechodu na virtuální měny zkrátka neexistuje. To však není důvod si myslet, že jde o nesmyslnou technologii.