Proč nejde potkat silného člověka, který by za sebou neměl těžkou minulost?
Snažíte se najít oporu pro život a do těžkých situací? Jste zklamáni těmi typy, které Vám poslední zkušenosti přinesly? Potkáváte lidi schopné při prvním velkém problému utéct a nechat Vás ve štychu? Nebo dominují ve Vašich vztazích lidé, kteří Vám problémy přímo způsobují? Nebo snad převahu mají lidé, kteří nedokážou přiznat svou chybu, chovají se trucovitě jako děti a po rozchodu Vás ještě pomluví?
Anebo jste zažili opak? Člověka, který byl oporou, ale vláčel za sebou těžký balvan minulosti - komplikovaný předchozí vztah, staré bolesti, soužení, které se propisovalo i do Vašeho vztahu? Máte pocit, že potkáváte jen rozmazlence nebo uplakánky? A když už se zdá někdo pořádný, "něco je vždy na obtíž"?
Zkrátka, kladete si řečnickou otázku: Proč nikdo není dokonalý?
Inu, není. Abychom si uvědomili, jak můžeme životní protějšek nejen najít, ale i neztratit, a když už ho z nějaké nerozvážnosti ztratíme, jak ho přitáhnout zpátky. A hlavně proč neházet flintu do žita, i když nám připadá, že nikdo vhodný snad ani neexistuje. Jako to vystihuje dotaz mé čtenářky Julie. "Petře, zůstala jsem sama na dvě děti a s postupně uvadající vírou, že ještě potkám někoho, koho bych chtěla vpustit do naší rodiny. Momentálně čtu Vaši knihu Protože a snažím se pochopit, proč téměř není možné potkat člověka, který by současně neměl komplikovanou minulost, a pokud už někdo takový je, jsou to jedině mamánci, kteří zase nemají snahu budovat vztah a neváží si partnera. Myslíte, že ,někoho mezi' někdy potkám?"
Odkud se vzala síla v člověku
Začnu od konce. Co je to, Julie, "mezi"? Existuje někdo mezi slabochem a silným člověkem?
Definujme si život dvěma slovy. Podle mě život je především SLED PŘEKÁŽEK. PŘEKÁŽKOVÁ DRÁHA. A každý z nás má na té dráze jen dvě možnosti. Buď se pokusí najít cestu kupředu, tedy učit se objevit způsob, jak překonat nakladené překážky, anebo se o to nesnaží. Nic mezi není. A právě to vystihuje rozdíl mezi silným a slabým člověkem. Ale oběma pojmům musíme správně porozumět.
Předně, úspěch se nedá měřit tím, kde se konkrétní člověk nachází. Jestli - bráno například finančně - má miliony, nebo ještě nemá. Protože každý člověk má jiné výchozí podmínky. Někdo se už s těmi miliony narodí. Někdo je musí teprve vybudovat.
Je to jako v tělocviku. Mírou úspěšnosti žáka nemůže být to, jestli konkrétní překážku překoná, anebo ne. Protože i každé dítě má jiné výchozí podmínky, potažmo předpoklady. Pokud dítě narostlo do dvoumetrové výšky, pak běžnou překážku nemusí překonávat, klidně ji snadno překročí. Naopak pro mnohem menší dítě je osobním vítězstvím už to, když se na překážku vyškrábe. Rozdíl mezi těmito dětmi se pozná na mnohem vyšších překážkách. To dvoumetrové dítě může zjistit, že si neví rady, protože nikdy nepotřebovalo víc než zvednout nohu. Zatímco to daleko menší dítě si osvojilo princip, kdy před jakoukoli překážkou (neboť "každá je vyšší než toto dítě") automaticky hledá způsob, jak si s ní kreativně poradit. A tak se může stát, že ten dvoumetrový čahoun rád najme jako svého kouče toho malého kloučka, kterého nic nezastaví, protože jeho hlavní přednost není ve fyzických vlastnostech, ale ve způsobu přemýšlení.
A v tom je podstata takzvaných silných lidí.
Silní lidé jsou ti, kteří v nějakém okamžiku života v sobě objevili a aktivovali sílu. Díky té síle dokážou v životě běžně překonávat těžkosti. Při pohledu zvenčí velmi snadno odvalují ze své životní cesty obří balvany. Aby však nedošlo k mýlce. Za prvé, neuměli to vždy, ale NAUČILI SE TO. Za druhé, fakt, že to "snadno" zvládají, neznamená, že to je objektivně snadné. Jen jednoho dne POCHOPILI, ŽE SNAZŠÍ CESTA NENÍ. A teď to nejdůležitější. Za třetí, nedělají to proto, že by je to bavilo a chtěli exhibovat. Ty balvany ze svého života začali odvalovat počínaje tím dnem, kdy JIM DOŠLO, ŽE MUSEJÍ. Že JINÁ CESTA NENÍ. Že když nezačnou, DÁL SE NEDOSTANOU.
Ano, tihle lidé začali sílit hlavně proto, že se v určitém momentu svého života ocitli na těžkosti sami. Jako by nastalo hromobití, sesypala se skála a obklopily je obří balvany. A oni zůstali uvnitř úplně sami. Nebo - ještě hůř - například se svými malými dětmi. V tu chvíli pochopili, že neexistuje jiná cesta než ty balvany nějak odtlačit. To, že objevili a aktivovali sílu v sobě, nemusel být vůbec jejich záměr a přání. Oni tak učinili ne proto, že by chtěli, ale že museli, neexistovala jiná alternativa. Mnoho lidí je takto zničehonic postaveno před těžkost, kterou NEJDE OBEJÍT, NEDÁ SE JÍ VYHNOUT. A přesto JE NUTNÉ KONAT. Protože nemusí jít jen o ně samotné, ale třeba o další důležité lidi, kteří si sami nepomohou, třeba právě proto, že jde o malé děti. V tu chvíli rodič MUSÍ.
Není to lehké. Je to však nevyhnutelné. A tak se stane, že člověk zesílí. Protože musí. Musí zvládnout to, co není lehké. Tak se zvedne síla v člověku.
Pochop proč
V knize JáMy spřízněných duší vyprávím skutečné případy skvělých lidí, kteří však nemohli najít správný vztah. Potkávali ty, kteří si jich nevážili. Zůstávali sami. Klesali na duchu. A přitom měli všechno pro to, aby byli báječnými spřízněnými dušemi. Nebylo to o nich. Bylo to o protějšcích, které potkávali. A podle jejichž postoje pak hodnotili sami sebe. A úplně zbytečně.
Vadí mi, kdykoli si lidé neuvědomují, že síla člověka nevznikla jen tak. Že musela existovat událost nebo okolnost, která je silnými učinila. A tato událost nebo okolnost NEMOHLA BÝT SNADNÁ. Jinými slovy řečeno: Jestliže potkáte silného člověka, respektive chcete mít takového partnera vedle sebe, musíte se smířit s tím, že v jeho minulosti patrně bude něco těžkého. Něco, co musel nesnadně odžít a překonat. Něco, co mu právě proto umožnilo zesílit. Něco, co muselo být nelehké přijmout pro něj. Proto je pravděpodobné, že to bude nelehké přijmout i pro Vás.
A z toho plyne, že pokud to přijmete (jako on), tedy pokud se přes to nakonec přenesete (jako on), pomůže to zesílit i Vám samotným. Uvedu nějaký příklad.
Každý týden, tento nevyjímaje, řeším mnoho různých podob sílení člověka. Tedy mnoho nesnadných událostí, kterým musí člověk čelit nejen v přítomnosti, ale někdy i kdykoli v budoucnosti. Tento týden jsem řešil například mámu od dvou malých dětí, které partner zanechal vysoké osobní dluhy. Aby uživila své děti a neztratila i pro ně střechu nad hlavou, musela rychle vydělat spoustu peněz. A tak se - rozhodla pro prostituci.
Myslíte, že to pro ni bylo snadné? A myslíte, že to příští partneři, se kterými se v budoucnu chtěla seznámit, unesli? Ne, protože potkala slabší lidi, než byla sama.
Nebo jsem v tomto týdnu řešil mladého muže, který ne vlastním zaviněním při nehodě přišel o končetiny.
Myslíte, že je snadné naučit se žít bez nich? Být ve dvaceti odmítaný všemi ženami jen pro to, jak vypadáte, bez ohledu na to, že to zavinil někdo jiný?
A to je jenom malý nástin těžkostí, které lidé, s nimiž se potkávám, museli nebo musejí překonávat.
Ale někteří ne.
Koho vlastně potkáváš?
Někdo má totiž to štěstí, anebo možná spíše NEštěstí, že má odmala perfektně umetenou cestu životem. To znamená: Okolí za něj všechno zařídí, jakékoli jeho těžkosti předejde, každý jeho problém vyřeší, cokoli si to dítě přeje, to hned dostane.
Proč říkám, že takové dítě má NEštěstí? Protože si nezačne vážit věcí a lidí. Nepochopí, že by pro něj měli být vzácní. Nenaučí se čelit těžkostem. Nenaučí se ani chtít přiznávat své chyby. Nemá zájem řešit problémy. Ostatně, proč by je tento člověk řešil, proč by se ve vztahu zdržoval kompromisy, když je zvyklý dostat vše, co chce?
Takový člověk má NEštěstí, protože než pochopí, o čem skutečně je život - že není bez překážek -, může mu uplynout spousta let a on se nakonec ocitne sám, v deziluzi, na kterou nebyl připraven.
Ano, i takové lidi můžete potkat. A teď si vyberte, kdo je pro Vás lepší. Ten, kdo umí odvalovat balvany z cesty, byť to znamená, že v jeho vlastní minulosti musí být nějaký velký balvan, anebo ten, kdo Vám žádné balvany odvalit nepomůže, respektive bude pro Vás balvanem on sám?
Pamatujte si, prosím, z tohoto Řešidla:
- Proto pokud chcete mít po svém boku silného člověka, který Vám bude v těžkých chvílích oporou, pamatujte si, že té síle se někde musel naučit. Že aby zesílil, musel někdy s něčím těžkým bojovat, anebo s tím stále bojuje.
- Velkou výhodou silných lidí je, že často zesílili proto, že na určité těžkosti zůstali sami. Tím spíš v těch chvílích pochopili, k čemu je vztah. Proč si mají vážit správného člověka po svém boku. Protože pak nebudou bojovat sami. Respektive pak i tomuto člověku mohou pomoci, být platní a užiteční.
- Abychom však měli po svém boku silného člověka a udrželi si ho tam, musíme být i pro něj správným člověkem. Tedy je v pořádku, když my, stejně jako ten druhý, víme, jak těžké je něco překonávat. Jak důležité je na to nebýt sám. Ale také jak podstatné je pochopit jizvy, které vidíme v něčím životě. Jak nám při pohledu na ně má dojít, co ten konkrétní silný člověk musel zažít či zvládnout. Bylo-li to těžké a on se s tím naučil žít, pak to neobracejme proti němu. Jeho by to byla přednost, ale naše slabost.