Strach na trzích? Šance nakoupit akcie se slevou.

Lidé zapomínají na všechno ošklivé. Kdo si ještě pamatuje padesátiprocentní poklesy cen akcií v letech 2002 a 2008? Leckoho pak překvapí, že akcie můžou čas od času padat.

Než se dostaneme k aktuální turbulenci způsobené šířením koronaviru, připomenu ještě pokles cen akcií před rokem o skoro 20 procent. Málokdo si na tuto korekci po investičně úspěšném roce 2019 vzpomene. Dlouhodobé investice se musí opravdu hodnotit z pohledu několika let a krátkodobé výkyvy ignorovat, případně využít k úpravám strategie.

Pro současnou volatilitu platí to, co vždycky: jedná se o souhrn několika faktorů, které spustily výprodej. Hlavní viník je letos evidentní a zcela naplňuje definici takzvané černé labutě. Tedy události, kterou nikdo nečeká a která má neblahý vliv na cenu aktiv. Ceny akcií spadly za měsíc o třetinu. A byl to teprve začátek dalšího sešupu.

Za výprodejem stál logický argument, že pokud onemocní mnoho lidí, ovlivní to výkonnost ekonomiky. Razantní akce států nevedou jen k mírnému zpomalení ekonomiky, ale k úplnému zastavení pohybu lidí a přerušení obchodních cest. To pro ziskovost firem není dobrá zpráva, vlastně jde už o jejich přežití. Dostali jsme se do extrémního stavu, kdy si kvůli ochraně života za jakoukoli cenu totálně rozvracíme ekonomiku, a to může způsobit násobně větší problémy.

Olej do ohně

Politici se jako obvykle snaží zvýšit svůj volební potenciál. Potvrdilo se to v Číně, kde váhali s počáteční protiakcí, až bylo pozdě, nebo v Íránu, kde tutlali skutečný stav tak dlouho, až se nakazili i poslanci. Podobně to dopadlo při finanční krizi z let 2008 a 2009, která skončila nárůstem regulace finančního sektoru. Ten svým způsoben jen přežívá a v případě větších turbulencí se kvůli sešněrovaným rukám nemůže ani hnout. Každou turbulenci si tak pěkně užije až do dna.

Co v případě náhlých poklesů se svým portfoliem dělat? Nic, protože se vždycky bude jednat o dočasný fenomén, momentální výkyv dlouhodobých investic. I v současném marastu jsou ceny akcií stále mnohem výš než před turbulencemi v letech 2012, 2008 či 2000.

Riziko se nemění

Pokud investor poklesem vážně trpí, znamená to, že jeho investice nejsou ideálně rozmístěny, respektive diverzifikovány. Pravděpodobně investuje mnohem rizikověji, než by správně měl. Třeba kvůli vysokým slibům výnosů, což se v poslední době hodně děje u investic do prašivých dluhopisů nebo kvůli víře v nepřetržitý růst cen akcií.

Dalším důvodem, proč chce najednou investor vybrat své investice (často ve ztrátě), bývá změna jeho rizikového profilu - většinou směrem ke konzervativnějšímu. Může ho k tomu vést náhlý výdaj či přiznání si rizik spojených s jednotlivými investicemi.

Co pak? V těchto případech nezbývá nic jiného než přizpůsobit dlouhodobou strategii novému rizikovému profilu. Pozor: kolik jste ochotni akceptovat rizika, respektive kolísání hodnoty aktiv, je mnohem důležitější, než jaký očekáváte výnos.

Standardní (nevystresovaní) investoři můžou být v klidu a za levnější ceny případně zvýšit váhu rizikovějších investic. "Slevy" přes třicet procent bývají u globálně diverzifikovaných investic vzácné a objevují se v průměru jednou za deset let.