Měsíc: Květen 2024

Diverzifikace v době koncentrovaných akciových trhů.

Koncentrované akciové trhy nejsou z historického hlediska nijak extrémní. Přesto ovšem existují důvody, proč je vhodné diverzifikovat portfolio do jiných sektorů a trhů.

Koncentrace na americkém akciovém trhu se v posledních letech dramaticky zvýšila to jak na úrovni individuálních titulů ale i sektorů. Podle výzkumu Goldman Sachs však existují způsoby, jak mohou investoři diverzifikovat svá portfolia a zároveň si zachovat expozici vůči vedoucím společnostem na trhu. Dominance úzké skupiny akcií na trhu není bezprecedentní a je problémem pouze tehdy, pokud není podpořena fundamentálními faktory. Přesto ale úzká skupina dominantních společnosti zřídkakdy zůstává dlouhodobě nejvýkonnější.

Dominance amerických akcií

Americký akciový trh byl v posledních 50 letech trvale tím největším na světě a jeho podíl po globální finanční krizi neustále stoupal. Dopomohla tomu uvolněná monetární politika, která vytvořila vhodné prostředí na investice. Nyní americký trh zaujímá přibližně 45 % světového akciového trhu, zatímco v roce 2009 to bylo přibližně 30 %. V letech kolem dot.com bubliny americké trhy měly zhruba 50% podíl na světovém akciovém trhu, tehdy také úzká skupina vedla trhy nahoru. Ovšem toto období nelze přímo srovnávat se současností, neboť dnešní růst ocenění velkých technologických společností je podložen skutečným růstem hospodářských výsledků.

Tento rostoucí podíl na relativní velikosti světového akciového trhu odráží sílu americké ekonomiky. Dominance amerických akcií se od velké finanční krize v roce 2008 dramaticky zrychlila a předstihla nárůst tržní kapitalizace v Asii a Evropě. V poměru k HDP se podíl USA na kapitalizaci akciového trhu také neustále zvyšuje, i když částečně odráží skutečnost, že na americkém akciovém trhu je nyní mnoho neamerických společností. Výrazný růst zisků amerických společností v tomto období vysvětluje jejich relativní výkonnost.

Ceny akcií i zisky na akcii u neamerických společností ve srovnání s jejich protějšky kótovanými na burze v USA trvale klesaly. Kromě toho je americký akciový trh více vystaven rychleji rostoucím odvětvím než zbytek světa, míra reinvestic společností na americkém akciovém trhu je vyšší než na většině ostatních trhů a těší se větší likviditě, která pomáhá snižovat rizikovou prémii. Americká ekonomika je větší a silnější než ostatní a k tomuto efektu přispívá i rostoucí trend kotace amerických společností se sídlem v zahraničí.

Podle výzkumu Goldman Sachs je americký akciový trh sice v porovnání se zbytkem světa stále dražší, ale prémie, se kterou se americké tituly obchodují jsou odůvodněné vyšší mírou návratnosti. Při zohlednění vyšší úrovně ziskovosti a návratnosti vlastního kapitálu tak není oceňovací prémie USA údajně nijak extrémní. Navíc diverzifikace mimo USA není vždy jednoduchá – ostatní trhy mohou být s USA korelovány.

Přesto existuje mnoho kvalitních růstových společností v jiných regionech a měly by být brány v úvahu jako součást diverzifikovaného portfolia. Zpráva uvádí Japonsko jako potenciálně atraktivní trh mezi rozvinutými trhy, příležitosti mohou být i v Indii (zejména růstové akcie) a Číně (hodnotové akcie). Výzkum také uvádí evropské spotřebitelské akcie, tedy společnosti, jejichž výkonnost úzce souvisí se stavem ekonomiky a hospodářským cyklem, protože v regionu dochází k oživení aktivity (evropští spotřebitelé mají vysoké úspory a růst reálných mezd).

Technologický sektor může i nadále dominovat

Koncentrace akciových trhů roste i z pohledu sektorů, protože akcie technologických, mediálních a telekomunikačních společností nadále získávají rostoucí podíl na světovém akciovém trhu, zejména v USA, ale i na jiných trzích, například v Asii. Zatímco zisky technologických společností od roku 2008 prudce vzrostly, ostatní sektory v souhrnu nedosáhly prakticky žádného pokroku. Tuto dynamiku ještě zhoršila pandemie, která si vynutila sociální izolaci a zvýšila poptávku po technologiích ve srovnání s jinými částmi ekonomiky.

Růst úrokových sazeb v posledních letech sice snížil relativní růst zisků technologického sektoru, ale v posledním roce se jeho tempo růstu obnovilo. Značné zásoby hotovosti technologických firem jim poskytly další výhodu, protože tuto hotovost mohou úročit vysokou úrokovou sazbou. Úroveň koncentrace technologických firem (ačkoli vysoká) není historicky nijak extrémní. Současný technologický sektor má asi 40% podíl na celkovém akciovém trhu. Vysoká koncentrace odvětví zkratka odráží, že je daný sektor v dané době hlavním motorem hospodářského růstu. Analytici Goldman Sachs sice doporučují zvýšenou alokaci do technologických akcií ve všech regionech, vnímají ale také hodnotu v zajištění proti této technologické dominanci. apříklad diverzifikací do růstových (zpravidla menších) společností, které jsou nyní kvůli zvýšeným sazbám levnější. Ve všech regionech s výjimkou Japonska existují také příležitosti ve zdravotnictví, a to díky kombinaci atraktivního ocenění a vysokých růstových vyhlídek. Diverzifikace lze do jisté míry dosáhnout také investicí do 11 největších evropských společností (tzv. GRANOLAS), tato skupina má konzervativnější valuace, než americké protějšky ze skupiny „velké sedmičky“. Tyto evropské akcie mají navíc podobně silné rozvahy, vysoké zisky a vysoké a stabilní marže.

Pro další sektorovou diverzifikaci mohou investoři zvýšit expozici vůči skupině akcií zvaných „ex tech compounders“. Tento termín Goldman Sachs používá pro společnosti, které mají tržní kapitalizaci vyšší než 10 miliard dolarů a sdílejí určité klíčové faktory. Mezi ně patří vysoké marže, vysoká ziskovost, silné rozvahy, nízká volatilita, silné růstové vyhlídky a desetiletý konzistentní růst zisků za sebou. A konečně, kvalitní růstové akcie lze doplnit některými hodnotovými akciemi – společnostmi, které se obchodují za relativně nízké ocenění v porovnání s jejich růstovým a výnosovým potenciálem. Například se jedná o energetické a finanční společnosti v USA a spotřebitelské cyklické společnosti v Evropě.

Velká sedmička

Akciovému trhu od počátku minulého roku dominuje malá hrstka společností. Analýza zjistila, že americký akciový trh historicky po období vysoké koncentrace často rostl. Tato koncentrace nyní panuje i na evropských akciových trzích (skupina akcií GRANOLAS představuje téměř čtvrtinu hodnoty 600 největších evropských společností). Vysoká koncentrace akciových trhů nemusí být nutně příznakem valuační bubliny. Vysoká koncentrace akcií není neobvyklá a mnoho dominantních společností z poslední doby má vysoké zisky a silné rozvahy.

Přesto však dnešní dominantní společnosti nemají zdaleka jistotu, že budou mít tak vysoký podíl na tržní kapitalizaci i nadále. Historicky se s příchodem nových hráčů na trh jen málo společností udrží bez úhony, protože konkurence je buď donutí zaniknout, sloučit se, nebo je převezme. Z tohoto pohledu se trh, kterému začne dominovat několik málo akcií, stává stále zranitelnějším buď vůči konkurenci, nebo vůči antimonopolní regulaci

V čem se liší zpětná hypotéka od klasické hypotéky?

O hypotéku byste měli žádat v aktivním věku, pokud jste již v důchodu, jsou Vaše šance na získání hypotečního úvěru nulové. Toto tvrzení však neplatí u produktu s názvem zpětná (reverzní) hypotéka, která je určena výhradně seniorům. Kdo a za jakých podmínek může zpětnou hypotéku získat? Jak se tato půjčka splácí a kdo na ní nejvíce vydělá?

Zpětná hypotéka – peníze navíc na stáří, nebo léčka na důvěřivé seniory?

S klasickou hypotékou má zpětná hypotéka, která také získala označení seniorská hypotéka, společné pouze to, že dochází k omezení vlastnického práva vkladem zástavního práva k nemovitosti. Tento produkt je určen výhradně pro seniory starší 60 let, kteří vlastní nemovitost, ve které bydlí, a nutně potřebují finanční injekci nebo jen hledají přilepšení k nízkému důchodu. Na jedné straně stojí poskytovatel zpětné hypotéky (nebankovní společnost), který výměnou za vložení zástavního práva na dům či byt poskytne seniorovi jednorázový finanční obnos nebo bude vyplácet pravidelnou rentu. Na druhé straně je dlužník, příjemce půjčky či pravidelné renty.

Na jaké výhody láká zpětná hypotéka?

Na první pohled by se mohlo zdát, že se jedná o výhodný produkt, který nabízí starším lidem možnost, jak zvýšit svou životní úroveň. Jakmile ale nahlédneme tomuto produktu blíže na zoubek, zjistíme, že není všechno zlato, co se třpytí. Vlastník nemovitosti se zaručí nemovitostí a za to získá doživotní rentu či jednorázovou částku, kterou není nutné pravidelně splácet. Věřitel po vás dokud žijete nechce ani splátku jistiny, ani úroku. Důchodce je navíc uchlácholen tím, že i nadále zůstává vlastníkem nemovitosti.

Na zpětné hypotéce vydělá především její poskytovatel

A teď si ukážeme, jak to je v reálu. Tím, že důchodce zůstává vlastníkem, má povinnost hradit veškeré náklady spojené s provozem a nutnou údržbou nemovitosti, aby nedošlo ke snížení její hodnoty. Nemovitost musí být samozřejmě pojištěna, pojištění hradí také vlastník. Dále pak důchodce zaplatí náklady v podobě poplatku za uzavření smlouvy, za vklad zástavního práva do katastru nemovitostí a za odhad nemovitosti.

Dům či byt je již nadosmrti zatížen hypotékou. Bez souhlasu poskytovatele tedy nemůžete dům prodat, rekonstruovat, převést jej na jiného vlastníka ani použít jako předmět ručení v případě, že byste chtěli svým dětem pomoci k získání hypotéky.

Váš věk rozhodne o tom, kolik za nemovitost dostanete

Výše úvěru, kterou výměnou za zástavu nemovitosti dostanete, se bude lišit podle stavu nemovitosti a věku žadatele o úvěr. Obecně platí, že čím hodnotnější nemovitost vlastníte a čím starší jste, tím více peněz dostanete. V praxi si žadatel přijde na maximálně 10 – 50 % hodnoty nemovitosti.

Jak ven z pasti jménem Reverzní hypotéka?

Jak už jsme zmínili, zdánlivou výhodou zpětné hypotéky je to, že se půjčka nemusí pravidelně splácet. Důchodce tedy nic nesplácí, což však neznamená, že se nikde nesčítají úroky, které je spolu s dlužnou jistinou po smrti vlastníka nemovitosti nutné uhradit. Ke splacení jistiny úvěru včetně připsaných úroků dochází obvykle až po smrti seniora, kdy je vzniklý dluh řešen v rámci dědického řízení.

Prodej nemovitosti po smrti dlužníka však není nezbytně jedinou cestou, jak úvěr splatit. Dědicové mohou vyplatit úvěr ze svého a nemovitost jim v takovém případě zůstane.

Předčasné splacení reverzní hypotéky? Ano, je to možné

Úvěr lze také předčasně splatit, ovšem výše úroků a RPSN odpovídají přibližně úročení klasických spotřebitelských úvěrů, takže se bavíme o úrokových sazbách kolem 10 – 12 %. K předčasné úhradě dluhu ještě před smrtí dlužníka tak nedochází příliš často, protože se ve finále jedná o poměrně drahý produkt, který sice nesplácíte, ale jednou draze zaplatíte svou nemovitostí.

Banky dávají od zpětných hypoték ruce pryč

Žádná česká banka vám zatím zpětnou hypotéku nenabídne, i když některé tuto možnost do budoucna nevylučují. Pokud vás tedy někdo v blízké době osloví s nabídkou reverzní hypotéky, bude to pouze nebankovní poskytovatel úvěrů. O to více byste měli být obezřetní při čtení všech smluvních podmínek. Podmínky poskytnutí zpětné hypotéky totiž nejsou v české legislativě nijak konkrétně vymezeny, v podstatě se jedná o spotřebitelský úvěr, a proto se v praxi také dost často podmínky této hypotéky liší.

Hypotéka na cokoli? Americká hypotéka

Pokud potřebujete větší finanční obnos, můžete se zaručit nemovitostí a chcete nižší úrokovou sazbu než v případě klasických spotřebitelských úvěrů, je možným řešením americká hypotéka. Od klasické hypotéky se liší tím, že ji můžete použít na cokoli a splatnost si na rozdíl od spotřebitelského úvěru můžete natáhnout klidně i na 20 let. I když se jedná o produkt, který nabízí také banky, zástavě nemovitosti se ani zde nevyhnete. Proto důkladně zvažte, jaké jsou vaše možnosti a zdali budete schopni půjčku splácet také v budoucnu.

Na co si dát pozor při pojištění motorky?

Motorkářská sezona právě začíná a Vy můžete vytáhnout své nablýskané stroje. Motocykly jako jakákoliv jiná motorová vozidla musí mít sjednané pojištění odpovědnosti z provozu, tedy povinné ručení. Od 1. dubna 2024 platí nový zákon o povinném ručení, kde došlo k rozšíření kategorií vozidel s povinností sjednání povinného ručení. 

Nový zákon od 1. dubna 2024: Nové kategorie vozidel

Nově, od 1. dubna 2024, se povinné ručení rozšiřuje na elektrovozítka s konstrukční rychlostí nad 25 km/h (případně 14 km/h, pokud jejich hmotnost překročí 25 kg). Patří sem motorky, mopedy, skútry, čtyřkolky, tříkolky, elektrokoloběžky, segway, zahradní traktůrky, golfová vozítka, pracovní stroje, sněžné skútry a rolby, u nichž je motor hlavním zdrojem pohybu. Povinné ručení se vztahuje na všechny druhy motocyklů.

Povinné ručení a zelená karta

Zelená karta je důkazem, že jste zaplatili pojištění odpovědnosti z provozu vozidla neboli povinné ručení.

Zelená karta obsahuje následující údaje:

  • informace o vozidle,
  • platnost zelené karty,
  • územní platnost,
  • důležité informace o asistenční službě.

Již nyní nemusíte mít v ČR zelenou kartu u sebe. Stačí ji mít např. v mobilu, třeba v aplikaci. Pokuta za nepředložení tohoto dokladu může dosáhnout až 3 000 Kč. Od 1. října 2024 pak přijde změna v podobě elektronické evidence povinného ručení. Při silniční kontrole jednoduše policisté využijí online evidenci a tam si údaje o vás najdou. POZOR! Zelená karta bude dál sloužit jako mezinárodní doklad o pojištění při cestách do zahraničí.

Důležitost povinného ručení

Pokud vás zkontroluje policie a zjistí, že nemáte sjednané povinné ručení, můžete dostat pokutu až 40 000 Kč. A to jsme ještě nezmínili způsobení nehody a náhradu škody, která může jít až do výše 300 000 Kč z vaší vlastní kapsy.

Pojištění

Pojistit motorku rozhodně nestojí tolik, jako pojistit automobil. Do jisté míry za to může přirozeně nižší hmotnost a velikost motorky, což znamená menší rozsah škod při případné nehodě a svůj podíl na tom má i nulový provoz motocyklu v zimních měsících, kdy výrazně stoupá riziko nehod na silnicích.

V rámci havarijního pojištění si ale majitelé motorek připlatí za pojištění nehod. Je to dáno tím, že i u drobné nehody motorky dojde k výraznému poškození, to znamená vyšší náklady na opravu. Lze tedy počítat i s tím, že při rozsáhlejší nehodě roste pravděpodobnost totální škody motorky. U pojištění myslete i na připojištění proti krádeži. Motorky se velmi často kradou, a to nejen v sezónních měsících, ale též během ustájení v garáži.

Sezónní povinné ručení

Pro majitele motorek, které jezdí pouze sezónně, může být výhodné sjednat sezónní povinné ručení. Toto pojištění platí pouze v určitých obdobích a umožňuje tak úsporu peněz.

Pojištění na pár měsíců

Sezónní povinné ručení se tedy zdá jako mnohem elegantnější řešení. Povinné ručení máte pro motorku uzavřené po celý rok, platíte ho ale pouze po určité měsíce. Některé pojišťovny mají pevně stanovené, kdy je „motorkářská sezóna“, a to od dubna do října, u jiných pojišťoven lze zvolit, které měsíce chcete povinné ručení platit. Mimo tyto určené měsíce ale nemáte na silnicích co dělat a pokud byste způsobili nějakou škodu, pak ji musíte v plném rozsahu uhradit.

Cena povinného ručení závisí na různých faktorech:

  • značka a model motorky,
  • rok výroby,
  • kubatura motoru,
  • věk řidiče,
  • místo bydliště.

Povinné versus havarijní pojištění

Povinné ručení zahrnuje škody způsobené třetím osobám. Oproti tomu havarijní pojištění Vám pomůže pokrýt rizika havárií, odcizení, vandalismu, při poškození živly či střetem se zvěří. Rozhodnete-li se pro havarijní pojištění, doporučujeme pečlivě prostudovat asistenční služby, s nimiž budete v pohodě kdykoliv se Vám stane nehoda nebo dojde k poruše Vaší jednostopky.

Co vše může krýt havarijní pojištění?

  • škodu na vašem motocyklu zaviněnou i nezaviněnou nehodou,
  • vandalismus neznámým pachatelem,
  • odcizení motocyklu nebo jeho části,
  • škody způsobené na motorce živelnou událostí,
  • asistence,
  • poškození a odcizení zavazadel
  • půjčovné.

Ochrana jednostopky i jezdce

Přeci jen je na místě si přiznat, že nehoda motorky je rizikovější po všech stránkách. Zvyšuje se nejen totální škoda stroje, ale také zranění a bohužel i smrt jezdce. Proto se rozhodně vyplatí sáhnout ipo životní pojistce a úrazovém připojištění motorkáře.

Pojišťovna bude vymáhat od zraněných poškozených po nehodě peníze za péči, navrhuje ministerstvo.

Způsobení dopravní nehody nebo vyvolání rvačky, u nichž se agresor či řidič zraní, může přijít lidi draho. Peníze za poskytnutou zdravotní péči by po nich mohla zdravotní pojišťovna zpětně vymáhat. A to v případě, že se prokáže, že spáchali trestný čin nebo přestupek. Počítá s tím novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, kterou poslalo ministerstvo zdravotnictví k připomínkám.

Člověk, který způsobil přestupek nebo trestný čin, by si podle návrhu měl platit péči o své zranění sám. Týkalo by se to třeba zranění při dopravní nehodě.

„Chceme, aby zdravotní pojišťovny měly možnost u nákladů, které plynou z trestného činu, požadovat kompenzaci po pacientech, kteří tento trestný čin způsobí,“ uvedl ředitel odboru regulace cen a úhrad ministerstva zdravotnictví Tomáš Troch.

Podle návrhu zákona by se to mohlo týkat třeba i dopravních nehod, které dotyčný jednoznačně zavinil tím, že nedodržel pravidla silničního provozu. Uplatnit své právo by ale mohly pojišťovny v případě rvaček nebo při výtržnictví. V přestupkovém nebo trestním řízení se ale musí prokázat, že je vyvolal zraněný pojištěnec.

„Čistě hypoteticky, pokud by to bylo vztaženo k vám, dovedu si představit, že když budete jezdit v Itálii na lyžích bez helmy a rozbijete si hlavu, tak jste jednoznačně porušila místní normy, bude to řešit policie a my jako pojišťovna bychom vám řekli, že si to budete hradit sama. To mi dává logiku,“ vysvětlil na příkladu už dříve Novinkám a Právu ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek.

Kde by byla hranice

Kritérium protiprávnosti bude pro pojišťovny klíčové. Úvahy nad tím, že by se stejnou optikou dalo nahlížet třeba na kuřáky, u kterých se po letech objeví rakovina plic, už dříve Kabátek odsoudil.

Kouření je věc, která vede ke zdravotním problémům, ale zrovna tak k nim vede i pití sladkých limonád

„Nedovedu si právně představit, jak by se to zakotvilo a bylo právně vymahatelné. Jak to budete hodnotit? Kde a jak byste určila hranici? Kouření je věc, která vede ke zdravotním problémům, ale zrovna tak k nim vede i pití sladkých limonád,“ upozornil.

Stejně tak není důležité, zda si člověk způsobí úraz sám svou neopatrností nebo je způsoben okolnostmi, které nemohl ovlivnit. Je nemožné stanovit hranici. Péče se hradí ze zdravotního pojištění.

Návrh novely zákona počítá s tím, že by začala platit od ledna 2026. Ministerstvo předpokládá, že bude kolem změn vášnivá debata a schválení se nejspíš letos nestihne.

Stovky milionů ročně

Už teď je běžné, že například řidič auta, který srazí cyklistu a ten si zlomí ruku, zaplatí výdaje, které měla cyklistova pojišťovna s ošetřením.

Jen VZP takto každoročně vymáhá od „třetích osob“ náhrady nákladů za víc než 370 milionů korun. V průměru se od viníků vymáhá 26 až 31 tisíc korun. Nemusí jít jen o fyzické osoby, ale i zaměstnavatele.

„Jsou zde však velké rozdíly, kdy za lehké zranění například u drobného pracovního úrazu se vymáhaná částka může pohybovat ve výši nízkých jednotek tisíc korun, ale naopak u těžkého pracovního úrazu nebo nemoci z povolání mohou jít částky do milionů,“ upřesnila mluvčí VZP Viktorie Plívová. Podobné je to s dopady dopravních nehod.

Do čeho investovat v době války?

Může se zdát, že mezi rizikem a nejistotou je pouze minimální rozdíl, ale není tomu tak. Riziko znamená, že lze na základě přiměřeného datového vzorku vyčíslit pravděpodobnost, zatímco v případě nejistoty je podobná kvantifikace nemožná. Geopolitické události se ze své podstaty pojí s nejistotou a mají širší paletu neznámých důsledků.

Na základě všeho, co se událo od okamžiku, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, vzniká zejména v Evropě obrázek válečné ekonomiky, jejímž přirozeným důsledkem je fiskální expanze a nejspíš i setrvalá inflace. Součástí proměnlivého geopolitického prostředí je i obchodní politika a zdrojem nejistoty a inflace jsou i rostoucí třenice mezi Evropou / Spojenými státy a Čínou. Výrazně proexportně orientovaná čínská ekonomika znamená, že tato země provádí politiku, která je v rozporu s národní bezpečností Evropy a Spojených států. Postupem času tak předvídatelně poroste význam celní a průmyslové politiky.

Silná proexportní orientace Číny také znamená, že je tamní ekonomika citlivá na směnné kurzy s měnami konkurenčních zemí. Zde je evidentně jedním z hlavních rizik JPY. Měnové trhy tak možná čeká velký reset. Jihokorejští činitelé dali jasně najevo, že nebudou tolerovat nadměrné jednostranné devizové pohyby.

Co by měl investor zařadit do svého portfolia do budoucna?

V uplynulých 40 letech, kdy výnosy z dluhopisů padaly, geopolitické prostředí bylo poměrně stabilní, demografické ukazatele se vyvíjely příznivě, nedocházelo ke klimatickým katastrofám a inflace byla nízká, byla alokace aktiv snadná. Do budoucna však musí inteligentní investor zohlednit měnící se tvář světa. Nemůže prostě investovat 100 % do akcií a spoléhat na to, že se bude historie opakovat. Vzhledem k tomu, kolik se v naší globální ekonomice začíná objevovat strukturálních trhlin souvisejících s výše uvedenými faktory, by bylo příliš naivní držet se dál jen toho, co fungovalo od počátku 80. let.

Pokud chtějí investoři v éře válečné ekonomiky a výrazně negativních demografických trendů posílit odolnost svého portfolia vůči celé řadě faktorů, měli by zvážit zařazení položek z následujícího seznamu. Níže uvedené návrhy se samozřejmě odlišují od tradičního portfolia 60/40 (60 % akcií a 40 % dlouhodobých dluhopisů). U jednotlivých kategorií však neuvádíme žádné váhy, protože každý investor je jiný.

  • Akciová témata:
      • polovodiče / AI, protože tyto technologie budou do budoucna určujícími faktory,
      • obrana, protože Evropa má v oblasti vojenství značný deficit a budou potřeba nové technologie, které se vypořádají s roji dronů (přečtěte si zprávy z akciových trhů na toto téma),
      • kybernetická bezpečnost, protože jde o nový klíčový systém pro všechny vlády i obchodní společnosti,
      • obnovitelná energie, protože z pohledu národní bezpečnosti představuje menší riziko – nepotřebuje palivo a energetické zdroje mohou být decentralizované, což samo o sobě snižuje rizikovost.
  • Akcie podle sektorů: Ve svých čtvrtletních výhledech uvádíme čtyři sektory, které jsou právě teď ze strategického hlediska (pro účely dlouhodobého držení) nejatraktivnější: zdravotnictví, technologie, finanční instituce a energie. Na základě aktuálně dostupných informací mají tyto sektory nejvyšší pravděpodobnost zajistit v dalších 10 letech vysokou reálnou návratnost.
  • Zlato: Zlato bylo vždy užitečným nástrojem pro diverzifikaci rizika v dobách války a inflace a nedávné geopolitické období to jen potvrdilo.
  • Komodity: Nejzávažnější inflační šoky v dějinách souvisely s rychle rostoucími cenami komodit, takže alokace finančních prostředků do komodit dává smysl nejen ve válečné ekonomice, ale i jako zajištění proti těmto šokům. Zelená transformace může navíc u klíčových komodit, včetně mědi, způsobit vznik trvalých trendů.
  • Krátkodobé dluhopisy a dluhopisy chráněné proti inflaci: Inflace přetrvává déle, než se očekávalo, a tak stojí za zvážení dluhopisy chráněné proti inflaci, protože v jejich případě se hodnota jistiny zvyšuje spolu s oficiálním indexem spotřebitelských cen. Krátkodobé dluhopisy zase nabízejí možnost volby a v zásadě se chovají jako hotovost, protože mají krátkou duraci, a jsou tak v prostředí s velkou inflační nejistotou méně rizikové.

Požáry bývají pro pojišťovny nejdražšími pojistnými událostmi v domácnostech.

Ročně vznikne v českých domácnostech na 6 000 větších a velkých požárů, k nimž vyjíždějí hasiči. Celková škoda atakuje hranici miliardy korun. Také pro pojišťovny způsobuje oheň v domácím zázemí nebo v obytných objektech nejdražší pojistné události klientů.

Stačila chvilka nepozornosti u sporáku. Od blízkého plynového hořáku vzplála nejprve blízko položená utěrka, plameny dosáhly na ozdobné závěsy na oknech a brzy už oheň zachvátil i přilehlou sedačku a stůl. Do několika málo minut byla kuchyně v plamenech a živel nebylo možné zvládnout. Bez brzkého příjezdu hasičů by se býval rozšířil na další byty v domě. Častý scénář pojistných událostí – zázemí zdevastované a škoda vysoká.

Požáry v obytných prostorech jsou vedle ničivých povodní největšími pohromami v domácnostech a rodinných domech. Často se setkáváme s totální škodou. V takové situaci pomůže dobře nastavené pojištění. Pro toho, kdo ho nemá – a takových je mezi námi pořád více než třetina, může být událost doslova likvidační.

Ve škodní statistice UNIQA za posledních 5 let požárů obytných prostor přibylo téměř o dvě třetiny (+63 %). Zatímco u požárů velkých průmyslových podniků a provozních hal průměrná škoda šplhá strmě vzhůru, u domácností neregistruje UNIQA tak velké navyšování: v posledních 5 letech se pohybuje v rozmezí 120 000 až 134 000 korun. Nicméně škod nad milion korun jsou vyšší desítky, většinou se týkají velkých požárů rodinných domů; pojistné plnění u některých z nich se pohybovalo mezi 3 a 4 miliony korun.

Nejproblematičtějším měsícem roku se jeví prosinec s nejvyšším počtem škod. Největší škody vznikly ve sledovaném období ale v srpnu 2022, kdy UNIQA hradila za požáry v průměru přes 320 000 korun. V letošním roce eviduje UNIQA zatím na 80 jednotlivých škod.

Za léta 2019 až 2023 vyřizovala UNIQA celkem asi 1320 škod zapříčiněných požárem domácnosti nebo domu a celková uhrazená škoda z pojištění činila bezmála 160 milionů korun.

Nejčastějšími příčinami vzniku požárů jsou neopatrnost při vaření, otevřený oheň v domácnosti (svíčky, adventní věnce, kamna, krby, ale i kouření), zanedbaná údržba elektrospotřebičů a prodlužovaček, staré elektrorozvody a v poslední době i špatně nainstalovaná fotovoltaika, a dále neudržované komíny.

U starých pojistných smluv je zapotřebí přistoupit k navýšení pojistných částek, aby spolehlivě chránily hodnoty v domácnostech, protože ceny na trhu bydlení, materiálu a řemesel v posledních letech prudce rostou. Proto u nich UNIQA nabízí tzv. indexaci. U novějších pojistných řešení UNIQA je indexace už automatická. Pokud ale klient provede nějakou rekonstrukci, modernizaci nebo si dovybaví domácnost, měl by si pojistné částky aktivně zvýšit sám.

Hypotéka nemusí vždycky klapnout, ani když se zdá, že je vše v pořádku.

Většina podmínek, které musíte splnit pro hypotéku na určitou částku, se dá zjistit dopředu. Přesto může nastat situace, že Vám ve finále banka vystaví stopku. Zádrhel přitom nejčastěji bývá v prokazatelnosti bonity. Zásadní roli hrají i registry a samotná nemovitost. Na co si tedy dát pozor?

Parametrů pro schválení hypotéky je hodně. Často se ale mluví jen o příjmu. Jenže do scoringu vstupuje celková bonita, celkové cashflow žadatelů. A posuzuje se také kupovaná nemovitost. Jak přesně, to má každá banka nastavené trochu jinak.

Abyste s žádostí opravdu uspěli, je dobré si zjistit nejen základní informace o sledovaných parametrech. Vyplatí se jít víc do hloubky, ptát se rovněž na detaily. Tím můžete dopředu eliminovat riziko, že vám banka či stavební spořitelna žádost o úvěr na bydlení nakonec zamítne, i když na začátku se zdálo vše být v pořádku.

Není příjem jako příjem

Nejčastějším důvodem zamítnutí žádosti bývá nedostatečná bonita žadatele. Přičemž zádrhel bývá v příjmech. Ty jsou totiž jedním z nejdůležitějších pilířů pro konstrukci hypotečního úvěru a v konečném důsledku často rozhodují o poskytnutí či neposkytnutí úvěru.

Pokud má být konkrétní typ příjmu uznán, musí splňovat základní parametry jako je trvalost, pravidelnost a udržitelnost příjmu a jeho transparentní prokazatelnosty. Vše, co se odehrává mimo uvedená pravidla, lze jen velmi těžko akceptovat jako započitatelné příjmy.

U každého příjmu navíc může být rozhodnuto, zda bude započítána jen jeho část, některé typy mají stanoveny koeficient uznatelného příjmu.

S příjmy ze zahraničí je to složitější

Standardně tak banky akceptují základní typy příjmů, tedy příjmy ze zaměstnaneckého poměru (ze závislé činnosti) a z podnikání v České republice. Příjmy ze zahraničí byly po omezenou dobu vyjmuty z kategorie akceptovatelných příjmů, nicméně momentálně se jejich akceptovatelnost částečně vrací.

Jejich uznání ale může být komplikovanější. Snazší to bude s příjmy ze zaměstnání v zahraničí. Příjmy z podnikání ze zahraničí jsou ve velké míře v českých bankách tabu. U zahraničních příjmů je navíc zohledněn koeficient kurzovního rizika, což v praxi znamená, že ho banka neuzná celý, ale například jenom ze 70 procent. Kromě toho hraje u těchto příjmů roli například i státní příslušnost, místo pobytu či rodinná situace.

Které příjmy banka ještě uzná

Existují ale ještě i další typy příjmů, s nimiž banky umí pracovat. Žadatel může využít i příjmy z pronájmu, peněžitou podporu v mateřství či rodičovský příspěvek. Akceptují se i důchody starobní, invalidní třetího stupně, někde je možné akceptovat i druhý stupeň.

V potaz lze vzít také diety. Například řidičům kamionů jsou podle Horňáka diety vesměs započítávány, nicméně obvykle jen do 50 procent základního příjmu. A podobně i u dalších z uvedených doplňkových příjmů bývá brána na zřetel jen část. Například má banka stanovené, že mohou tvořit maximálně 30 procent z celkových příjmů žadatele.

Které příjmy banka neakceptuje

S jinými typy příjmů už může být problém. Neakceptujeme například sociální dávky vyplácené z důvodu slabého sociálního postavení, jednorázové příjmy, dohody o provedení práv či příspěvky na péči. A problém bývá také u dohod o provedení práce nebo o pracovní činnosti, pokud z nich nejsou placené odvody. Žádná banka také neuzná příjem ve zkušení době.

A potíže mohou mít podle Veroniky Hegrové z online srovnávače hypoték hyponamiru.cz i začínající podnikatelé, kteří ještě nepodávali ani jedno daňové přiznání. Kdo začal podnikat letos v lednu, musí si na uznání příjmu počkat minimálně do ledna příštího roku, až oficiálně doloží příjmy v daňovém přiznání.

Odhad se nemusí rovnat kupní ceně

Situace se může zkomplikovat rovněž kvůli nemovitosti, kterou si chcete koupit. Zásadní roli hraje ocenění nemovitosti, které zpracovává odhadce banky a nemusí notně vyjít na kupní cenu.

Jinými slovy, to, že kupujete nemovitost například za 4 miliony, neznamená, že ji také banka na tuto cenu odhadne. Odhad může vyjít třeba jen na 3,7 milionu, což znamená, že vám banka na dům či byt nepůjčí tolik, kolik byste potřebovali. Pokud klient není schopen vzniklý rozdíl pokrýt z vlastních zdrojů nebo souhrnnou hodnotu nemovitosti navýšit tak, že přidá k pořizované nemovitosti ještě další, pak v konečném důsledku bude snížená hodnota nemovitosti stopkou pro takový obchodní případ.

Pak jsou zde ještě podmínky, které musí splňovat samotná nemovitost. Nemovitost, která vstupuje do zástavy, musí být bez právních vad a dalších zatížení, například některých věcných břemen. Problém může představovat špatný technický stav nemovitosti, špatná lokalita či záplavová zóna. U rodinný domů musí být vyřešená také přístupová cesta. Jednání s bankou mohou zkomplikovat i nesrovnalosti v dokumentech.

Pozor na negativní záznam v registrech

Zcela samostatnou kapitolu pak představují úvěrové registry (SOLUS, CBCB). Ty obsahují záznamy jak pozitivní, tak negativní. Ty první znamenají plusové body. Pokud máte nebo jste měli úvěr, bezproblémově ho dlouhodobě splácíte, je to pro banku velmi pozitivní informace. Pro banku je totiž vždy bezpečnější klient, o kterém získá informace tohoto charakteru než klient, o jehož platební morálce nic neví.

Negativní záznam naopak znamená překážku. Pro banky bývají problematické aktuální a historicky dlužné splátky (částky) a statusy jako je zesplatněná pohledávka, odepsaná pohledávka či restrukturalizovaná pohledávka. Pohledávky jsou řešeny individuálně, a tedy je možné problémové záznamy kompenzovat lepším zajištěním či bonitou.

Problémem mohou být v některých finančních institucích i exekuce, byť v minulosti, nebo dluhy na zdravotním a sociálním pojištění.

Negativní záznamy jsou v registrech viditelné ještě čtyři roky po skončení daného závazku. Pokud jsou to nebankovní závazky jako například telefonní poplatky, je záznam viditelný rok.

O svých závazcích by měl mít každý přehled, nicméně podle hypotečních poradců se relativně často stává, že lidé o záznamu v registrech nevědí. Proto je vhodné si před tím, než o hypotéku požádáte, nechat udělat výpis z těchto registrů.

Jak na odškodnění, když se na vzniku škody poškozený sám podílel?

Pokud se poškozený sám nějak podílel na vzniku škody, například svým nevhodným chováním, má nárok jen na úměrně snížené odškodnění. Jak se stanovuje míra spoluúčasti na škodě? O kolik se odškodnění snižuje?

Na toto pamatuje výslovně i občanský zákoník a určuje pravidla pro snížení odškodnění, na které má jinak poškozený nárok: „Vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. Podílejí-li se však okolnosti, které jdou k tíži jedné či druhé strany, na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí.“

Úprava spoluúčasti poškozeného na vzniklé újmě je založena na východisku, že újma nemusí být pouze výsledkem jednání škůdce, nýbrž může být vyvolána i samotným poškozeným. A tak tomu často v praxi bývá. V takovém případě poškozený poměrně, nebo zcela nese újmu vzniklou okolnostmi na jeho straně. Míra odpovědnosti škůdce se snižuje.

Příklady:

Ve sporu o výši odškodnění újmy na zdraví malé dívky při autohavárii chtěla pojišťovna snížit své plnění. Dívenka byla totiž v autě usazena v nevhodné dětské autosedačce. Nižší soudy uznaly snížení odškodnění na úrovni 10 %. Naproti tomu Nejvyšší soud ČR rozhodl o 20% snížení. Přitom ovšem zvažoval i přísnější snížení odškodnění! Třeba zhruba 30% snížení odškodnění, jaké zhruba platí, když někdo dobrovolně sedne do auta řízeného opilým řidičem, a pak dojde k bouračce a poškození zdraví spolucestujícího, upozornil nás právník Richard W. Fetter.

Dva žáci základní školy se poprali o hodině tělocviku a jeden se při tom zranil, zrovna když si učitelka na chvíli odskočila vyřídit soukromou věc. Nižší soudy rozhodly, že odškodnění od školy pro poškozeného žáka bude zkráceno na polovinu kvůli spoluzavinění samotného zraněného chlapce. Ostatně potyčku vyprovokoval. Nejvyšší soud tentokrát spoluodpovědnost žáka snížil, tedy krácení zmírnil, a to jen na 30 %, takže chlapec získal nárok na 70 % vyčísleného odškodnění újmy na zdraví.

Co je třeba poměřovat při určení spoluúčasti poškozeného čili snížení odškodnění od škůdce

Při určení míry spoluúčasti poškozeného na vzniku škody jde o určení vzájemného vztahu mezi jednáním poškozeného a škůdce, přičemž se vychází z míry účasti každého z nich a zvažují se veškeré příčiny, které vedly k újmě. (Přitom jak u škůdce, tak i u poškozeného lze brát v úvahu jen takové jednání, jež bylo alespoň jednou z příčin vzniku újmy.)

Zákonné pravidlo o spoluúčasti poškozeného na vzniku škody, jinak řečeno o snížení míry odpovědnosti škůdce, nemůže pamatovat na širokou paletu toho všeho možného, co se může v praxi stát. Nedohodne-li se proto poškozený a škůdce na výši odškodnění, a dojde tak k soudnímu sporu, je na soudu, aby podle svého uvážení zhodnotil každý jednotlivý případ a určil míru spoluúčasti poškozeného na vzniku škody (čili míru snížení odškodnění ze strany škůdce pro poškozeného).

Nicméně není možné, aby každý soud postupoval zcela volně, aby záleželo jen a jen na tom a tom konkrétním soudci nebo soudcích. I proto se ustálila určitá pravidla pro ono volné hodnocení případů vzniku škody a sporu o odškodnění ze strany soudců.

Pravidla pro určení míry spoluúčasti samotného poškozeného na vzniku škody a snížení odškodnění

Při určování míry účasti poškozeného na vzniku škody se nelze spokojit s pouhým konstatováním, že jednání poškozeného představovalo jednu ze dvou příčin vzniklé škody, a z toho dovozovat, že je míra účasti poškozeného poloviční. Tak jednoduché to opravdu nemůže být.

Soud je povinen vždy uvážit, v jaké míře se poškozený na vzniku újmy podílel, a to s přihlédnutím ke všem relevantním okolnostem dané věci. Míru účasti poškozeného pak nelze posuzovat toliko z hlediska míry působení příslušné příčiny na vznik škody (tj. že jde o jednu ze dvou příčin), nýbrž je třeba především zvážit charakter a závažnost jednání škůdce i poškozeného.

Za škodu odpovědný profesionál se spíše nedočká snížení míry odškodnění, které musí poskytnout

Významné také může být, zda jde o situaci, kdy si poškozený objednal nějakou službu u profesionála. Zda šlo třeba o výuku sjezdového lyžování, skoku padákem, jízdy na raftu, nebo i méně nebezpečnou činnost, při níž došlo ke škodě. To může být i zařízení dotace a podobně. Pořád je kladen důraz na nutnost profesionality a odbornosti odpovědné osoby. Škůdce pak nese smluvní riziko odborníka (profesionála) za nesplnění jím porušené povinnosti a na jeho činnost jsou kladeny zvýšené nároky.

Obecně lze vycházet z toho, že pokud se škůdce smluvně zavázal jako profesionál ke splnění určité povinnosti, kterou porušil, měl by nést za takové porušení odpovědnost. Přičemž je namístě zohledňovat, do jaké míry se poškozený mohl spoléhat na to, že škůdce bude jednat v souladu s odbornou péčí a své povinnosti řádně splní. Jednání poškozeného lze tedy v takovém případě zpravidla hodnotit jako méně významné pro vznik škody. Je rozdíl, jestli něco chceme zdarma po známém v podstatě za nic, nebo od profesionála za úplatu.

Kdy musíte vyplňovat daňové přiznání při investicích.

Obliba investování u nás roste. Jen v podílových fondech Češi zhodnocují už přes 938 miliard korun, další stovky miliard mají investoři v akciích, burzovně obchodovaných fondech a dalších aktivech. Se vzrušujícím investičním světem je ale spojena i méně zábavná povinnost, a to jsou daně. Podívejte se, co si jako běžný investor ohlídat. A není třeba panikařit, dost možná se Vás povinnost podávat daňové přiznání nebo nutnost do něho zahrnovat své investice týkat nebude.

Elektronicky lze daňové přiznání k dani z příjmu fyzických osob za rok 2023 finančnímu úřadu odevzdat do 2. 5. 2024. Mimochodem, elektronicky odevzdávají daňové přiznání už dvě třetiny lidí. Podávat elektronicky mají povinnost všichni, kteří mají datovou schránku. S daňovým poradcem lze přiznání odevzdat až do 6 měsíců po skončení zdaňovacího období, tedy do pondělí 1. července 2024.

15% a 23% daň

Co se týká investování do cenných papírů (např. akcií, dluhopisů, podílových listů), z pohledu daní se rozlišují zejména příjmy z prodeje cenných papírů a příjmy z jejich držby (dividend či úroků, na něž se ve většině případů aplikuje srážková daň). Daň je pro obě kategorie stejná, a to 15 % ze zisku.

Pokud by celkový základ daně (tj. příjmy snížené o výdaje) převýšily 1 582 812 Kč, potom by se na základ daně přesahující tuto hranici aplikovala vyšší sazba 23 %. Netýkalo by se to ale příjmů, na které se již aplikovala srážková daň ve výši 15 %, jako jsou například úroky nebo dividendy. Vyšší sazba 23 % se tedy týká v oblasti investic jen prodeje cenných papírů.

Ať dál netrápíme ty, kterých se povinnost podávat daňové přiznání netýká, pojďme se podívat na případy, kdy se do vyplňování formuláře pouštět kvůli investicím nemusíte. Je jich totiž poměrně dost. Důležitá je hlavně hranice sto tisíc korun a také tzv. časový test v délce tří let.

Hranice 100 000 Kč

Kvůli investicím nemusíte vyplňovat daňové přiznání, pokud vaše příjmy z prodeje cenných papírů nepřesáhly za rok 100 tisíc korun. Ale pozor, jde o souhrnnou částku pro všechny vámi využívané platformy a investice. A pozor podruhé, nejde o zisk, ale skutečně o příjem, tedy celý objem všech prodaných cenných papírů. Pro lepší představu si uvedeme pár příkladů.

Příklad 1: Pokud jste v daném roce prodali cenné papíry (které držíte méně než tři roky, viz níže) v hodnotě 95 000 Kč, je váš příjem z prodeje cenných papírů menší než 100 000 Kč a daňové přiznání podávat nemusíte.

Příklad 2: Pokud prodáte cenné papíry za 105 000 Kč, je váš příjem 105 000 Kč a daňové přiznání podávat musíte. Vyplňovat budete celou výši příjmu (105 000 Kč), byť daň zaplatíte pouze ze zisku, tedy z rozdílu mezi cenou, za kterou jste cenné papíry nakoupili a prodali.

Příklad 3: Daňové přiznání musíte podat i v případě, že prodáváte cenné papíry se ztrátou, pokud jejich objem přesáhne hranici 100 000 korun. Na daních v reálu nic platit nebudete, protože jste nedosáhli zisku, ale administrativě se bohužel nevyhnete.

Časový test

Druhým případem je dodržení tzv. časového testu, kdy jste prodané cenné papíry drželi minimálně po dobu tří let. Takové příjmy do daňového přiznání uvádět nemusíte. Jen pro úplnou jistotu ještě dodáme, že z akcií, které jste koupili a držíte, daň platit nemusíte, byť jejich kurz může stoupat.

Ale pozor! V některých situacích – a docela často se na ně zapomíná – se do hry dostane jak stotisícová hranice, tak i časový test.

Příklad 4: Prodáte podílové listy dvou fondů, kdy listy prvního fondu v hodnotě 70 000 Kč držíte dva roky a listy druhého fondu v hodnotě 60 000 Kč držíte čtyři roky. Stotisícový limit je překročený, takže musíte podat přiznání, daň budete platit ale pouze z prodeje listů prvního fondu, které držíte méně než tři roky. Daň budete platit samozřejmě jen v případě, že z tohoto prodeje máte zisk.

Dobré vědět

Zisk z prodeje jednoho cenného papíru můžete ponížit o možnou realizovanou ztrátu z prodeje jiného cenného papíru, které jste dosáhli ve stejném zdaňovacím období.

Při prodeji cenných papírů v zahraniční měně musíte převést příjmy i výdaje do českých korun. Pro přepočet na koruny slouží jednotné kurzy stanovené Generálním finančním ředitelstvím. Kurzy najdete například zde.

Příjmy i výdaje převedete stejným kurzem na koruny. Pro účely stanovení daně tak nehraje žádnou roli, jaký byl kurz koruny při nákupu a při prodeji. Může se stát (a stává se), že v korunách realizujete ztrátu, ale přesto musíte zdanit zisk vypočítaný v cizí měně a přepočtený na koruny.

Výsledek vašich zisků a ztrát z prodeje cenných papírů uvedete v daňovém přiznání na řádek 40.

Podílové listy

Pokud jste investovali do podílových fondů, jak je uvedeno v příkladu výše, jste držitelem tzv. podílových listů. Pokud jste tyto listy neprodali, nemusíte podávat ani daňové přiznání, nehledě na to, jak vaše vložené prostředky daný fond investuje – může cenné papíry prodávat a nakupovat podle toho, jak se mění situace na trhu. Vy ale držíte podílové listy a tyto operace vás v rámci daňového přiznání nemusejí trápit, nehledě na to, jak se mění kurz podílových listů. Povinnost podat daňové přiznání by se na vás vztahovala až při jejich prodeji.

Úroky na účtech & stavební spoření

Uvádět do daňového přiznání nemusíte ani úroky, které se vám připisují na vašich běžných a spořicích účtech nebo termínovaných vkladech. Banky tyto výnosy rovnou daní 15% sazbou. Automatickému zdanění 15 % podléhají i výnosy ze stavebního spoření a ani s těmi si tak v rámci daňového přiznání nemusíte dělat hlavu.

Pokud jste živnostník a některý z vaši účtů je vedený jako tzv. podnikatelský účet, nemusí vám zde banka uplatnit srážkovou daň 15 % na úroky a příjem z úroků budete muset zdanit sami v rámci daňového přiznání.

Dividendy a úroky z ČR

Další oblastí jsou akciové dividendy případně úroky z dluhopisů. Pokud vám dividendu nebo úrok vyplácí společnost, která je daňovým subjektem v ČR, tuto částku před jejím vyplacením automaticky poníží o 15% srážkovou daň a vy tak tento příjem už v daňovém přiznání uvádět nemusíte.

Dividendy a úroky ze zahraničí

Pokud máte dividendy nebo dluhopisové výnosy od společností, které mají daňové sídlo v zahraničí, tyto příjmy v daňovém přiznání už uvést musíte. A to i v případě, že vám byly zdaněny v zahraničí. Má-li ale ČR s danou zemí uzavřenou smlouvu o dvojím zdanění, zásadně si v zahraničí zaplacenou daň můžete započíst proti české daňové povinnosti, a nemusíte tak platit daň dvakrát. Započtení děláte prostřednictvím zvláštní přílohy dle § 38f odst. 10.

Současně se můžete rozhodnout, že příjmy ze zahraničí zdaníte buď jako kapitálový příjem na řádku 38, anebo jako samostatný základ daně na řádku 74a a přílohy 4.

Pozor u platforem

Pokud investujete prostřednictvím platforem, jako je například Edward, Portu nebo Fondee, záleží vaše povinnost podat daňové přiznání na tom, co se s vaší investicí během uplynulého roku „dělo“, případně na vaší investiční strategii. Je totiž možné, že správce vašeho portfolia během roku prodával a nakupoval cenné papíry tak, aby dodržel vaši investiční strategii, zvýšil váš zisk nebo vaši investici ochránil před propadem.

I když jste si z těchto platforem nemuseli vybrat žádné peníze na běžný účet, díky provedeným obchodům vám mohly v rámci vašeho portfolia vzniknout příjmy nad 100 000 korun, které je třeba uvést do daňového přiznání.

Stejně budete muset postupovat, byť jste na některé platformě žádné cenné papíry neobchodovali, ale byla vám zde úročena hotovost v rámci investiční rezervy. Na tyto peníze se neuplatňuje srážková daň, jako byste je měli v bance, ale 15 % ze zisku z úroků musíte zdanit sami.