Rubrika: Investice

Na investování můžete hodně vydělat, ale taky hodně ztratit. Proti propadům na trhu nebo vašim špatným rozhodnutím vás nikdo jen tak nepojistí. Proti krachu obchodníka, jehož prostřednictvím investujete, však pojištění existuje přímo ze zákona. Pojištění vkladů v bance nejspíš znáte: když banka zkrachuje, dostanou klienti automaticky sto procent vkladů do limitu 100 tisíc eur – přibližně do dvou a půl milionu korun. Podobně funguje pojištění majetku u obchodníka s cennými papíry – ale s mnohem nižšími limity. Přímo ze zákona dostanete 90 procent, maximálně však 20 tisíc eur – přibližně půl milionu korun.

„Pojištění investic“ vás pochopitelně chrání jen před platební neschopností obchodníka, ne před poklesem hodnoty samotných investic nebo před špatným investičním rozhodnutím. Přesto to může být solidní záchrana hlavně pro menší investory, kteří by jinak mohli přijít třeba o značnou část úspor na stáří.

Když jsme se o existenci Garančního fondu obchodníků s cennými papíry párkrát zmínili v textech na webu Peníze.cz, hodně čtenářů to překvapilo. A když už o jeho existenci věděli, neměli jasno v tom, co všechno pokrývá. Pojďme si tedy o pojištění investic napsat podrobně.

Povinnost pro obchodníky

Garanční fond obchodníků s cennými papíry funguje od roku 2001. Tuzemští obchodníci s cennými papíry do něj povinně odvádějí dvě procenta ze svých ročních výnosů z poplatků a provizí za investiční služby.

Součástí záručního systému jsou jak banky nabízející investice, tak nebankovní obchodníci jako například Amundi, Cyrrus, Conseq, Fondee nebo Wood & Company (včetně Portu). Jejich seznam najdete na webu garančního fondu. Obchodníci z jiných zemí Evropské unie jsou součástí systému v jednotlivých zemích, i tam je limit vždy přinejmenším 90 procent z 20 000 eur.

Pozor: do fondu musí přispívat jen společnosti s licencí od České národní banky, tedy státem regulovaní obchodníci s cennými papíry. Garance se netýká jiných firem nebo zprostředkovatelů, pokud nepatří pod některého z obchodníků. Když vám někdo na ulici nebo jen tak po telefonu či přes internet nabízí třeba firemní dluhopisy, tokeny nebo jiné „zaručeně výhodné investice“, žádné pojištění (investic ani bankovních vkladů) se na to nevztahuje.

To vám garantujeme

Pokud by se některý z obchodníků dostal do platební neschopnosti a nedokázal plnit dluhy vůči klientům, přišla by ke slovu právě náhrada z garančního fondu. Podle zákona musí jít o „závazky spočívající ve vydání majetku zákazníků zákazníkům z důvodu přímo souvisejícího s finanční situací obchodníka“.

Jednoduše řečeno: když obchodník zkrachuje, dostanete jako klienti určitou náhradu. Je to podobné jako u zákonného pojištění bankovních vkladů. Ale jen podobné – zdaleka ne úplně stejné.

U bankovních vkladů dostanete zpátky sto procent vkladů – až do ekvivalentu 100 tisíc eur, tedy přibližně do dvou a půl milionu korun. Když se tedy vejdete do limitu, vyplatí vám fond pojištění vkladů vždycky přinejmenším to, co jste vložili na účet (běžný, spořící nebo termínovaný) – včetně dosud připsaných úroků.

U investic – obchodníků s cennými papíry – je limit výrazně nižší. Náhrada dělá jen 90 procent a strop je 20 tisíc eur, tedy kolem půl milionu korun. Nepočítá se přitom výše vašich původních vkladů (peněz poslaných na investice), ale aktuální hodnota vašeho majetku u obchodníka. Ta může být výrazně vyšší, ale taky nižší než původně investovaná částka.

Majetkem zákazníka se podle zákona rozumí „peněžní prostředky a investiční nástroje, které obchodník převzal za účelem poskytnutí investiční služby, a peněžní prostředky a investiční nástroje získané za tyto hodnoty pro zákazníka“.

Případná náhrada by se tedy počítala jak z „volné hotovosti“ uložené na účtu obchodníka (nezávisle na tom, jestli teprve čeká na první zainvestování, nebo už jde o příjem z předchozí investice a čeká na nové umístění), tak z aktuální hodnoty investičních nástrojů (cenných papírů – akcií, podílových listů, ETF, dluhopisů a podobně).

Je to dobrá i špatná zpráva zároveň. Dobrá v tom, že pojištění (90 % do 20 tisíc eur) nekryje jen vaše peníze uložené u obchodníka, ale také „investiční instrumenty, které pro vás drží, spravuje či obhospodařuje v souvislosti s investičními službami“. Špatná v tom, že ani akcie koupené přes obchodníka nemusí být přímo vaše a nejsou tak automaticky zachráněné mimo zmíněný limit – podrobněji si to napíšeme o pár odstavců níž.

Co garanční fond nekryje

Pojištění investic vás pochopitelně neochrání před poklesem jejich hodnoty. Nekryje tedy propad trhu, propad jednotlivých akcií, platební neschopnost emitenta dluhopisů a podobně. Nezáleží na tom, jestli investice ztratila hodnotu vaší vinou (špatným rozhodnutím), nebo nezávisle na vás (například nečekaným rozhodnutím politiků).

Garanční fond nekryje ani škody vzniklé špatnou prací obchodníka s cennými papíry. Třeba když do vašeho portfolia vybral nevhodné investice nebo je včas nezměnil navzdory vývoji na trhu. Nekryje ani případy, kdy se obchodník neřídil vašimi instrukcemi nebo nesplnil vaše příkazy – pokud výsledkem není platební neschopnost obchodníka. Porušení zákona nebo smlouvy musíte řešit přes finančního arbitra nebo soud, u trestných činů přes policii.

Pojištění investic nekryje ani závazky, které k vám obchodník má, pokud nejde přímo o vaše peněžní prostředky („hotovost na účtu“) nebo investiční instrumenty (nakoupené cenné papíry). Typicky se tedy netýká různých garancí, které vám sice obchodník slíbil ve smlouvě, ale zkrachoval dříve, než je splnil a než vám je připsal na účet. Může jít o příslib určitého minimálního výnosu investice, příslib „nezáporného zhodnocení“, smluvní pokuty za nesplnění takových garancí, ale třeba i dosud nevyužité předplacené poplatky na další roky.

„Garanční fond nezajišťuje návratnost investice, nýbrž té části zákaznického majetku připadajícího na investora k rozhodnému okamžiku, ke kterému se určuje výše náhrady. Jestliže v důsledku chybně nastavené investiční politiky anebo nepříznivého vývoje na kapitálovém trhu klesla v mezidobí od učinění investice do rozhodného dne hodnota zákaznického majetku, jde rozdíl k tíži investora, popřípadě obchodníka s cennými papíry, jestliže rozdíl vznikl v důsledku porušení jeho zákona nebo smluvní povinnosti,“ zdůraznila ve stanovisku z roku 2011 také Česká národní banka.

„Jestliže porušení odborné péče obchodníka s cennými papíry spočívalo v tom, že zákaznický majetek byl určitým způsobem složen (měl určitou strukturu), že tedy zákazníkovi byl vydán nebo nahrazen jen zlomek původní hodnoty investice, musí investor uplatnit zbytek nároků prostřednictvím žaloby na náhradu škody či v případě dodatečných smluvních ujednání zakládajících samostatnou kupní smlouvu prostřednictvím žaloby na plnění, respektive na vydání bezdůvodného obohacení,“ doporučuje ČNB.

Je ve fondu dost peněz?

V Garančním fondu obchodníků s cennými papíry je aktuálně kolem dvou miliard korun. Výše příspěvků od obchodníků za loňský rok dosáhla 262 milionů, pro letošek počítá fond s příspěvky přes 332 milionů. Ostatní příjmy (z pokut obchodníkům a z vlastního investování) mají letos přesáhnout dva miliony.

Kdyby dvě miliardy nestačily, měl by si fond zbylé peníze půjčit na finančním trhu, v krajním případě mu půjčí stát ze svého rozpočtu. „Fond je v historicky nejsilnější kondici a připraven na nové výzvy kapitálového trhu,“ napsal předseda správní rady Jan Poulík v zatím poslední výroční zprávě za rok 2023. V minulosti fond řešil výplaty například klientům společností Key Investments, Komerio, KTP Quantum nebo Private Investors.

Garanční fond obchodníků s cennými papíry funguje podobně jako bankovní Garanční fond finančního trhu (Fond pojištění vkladů). Formálně sice není státním fondem, nicméně upravuje ho zákon a jeho vedení jmenuje a odvolává ministr financí. Nejméně jeden člen je jmenován z řad zaměstnanců České národní banky na návrh její bankovní rady.

Výplata do tří měsíců

Jak probíhá výplata případné náhrady? Základem je krok České národní banky, která „bez zbytečného odkladu“ oznámí garančnímu fondu, že

• obchodník s cennými papíry z důvodu své finanční situace není schopen plnit své dluhy spočívající ve vydání majetku zákazníkům a není pravděpodobné, že je splní do jednoho roku, nebo
• soud vydal rozhodnutí o úpadku obchodníka s cennými papíry nebo vydal jiné rozhodnutí, které má za následek, že zákazníci se nemohou účinně domáhat vydání svého majetku vůči obchodníkovi.

Garanční fond pak veřejně vyzve klienty, aby přihlásili své nároky. Musí jim na to dát aspoň pět měsíců, přičemž samotné právo zákazníka na vyplacení náhrady se promlčí nejpozději za pět let.

Náhradu konkrétnímu klientovi pak fond musí vyplatit do tří měsíců ode dne, kdy jeho nárok ověří a vypočte její výši. Ve výjimečných případech může ČNB na žádost fondu lhůtu prodloužit – nejvýše o tři měsíce.

Klient dostane 90 % majetku, který mu nemohl být vydán z důvodů přímo souvisejících s finanční situací obchodníka s cennými papíry – nejvýše však do ekvivalentu 20 tisíc eur (přibližně 500 tisíc korun) pro jednoho zákazníka u jednoho obchodníka. Hodnota se počítá ke dni, kdy fond obdržel oznámené ČNB. Pokud by současně zkrachovalo více obchodníků, posuzuje se limit u každého samostatně.

Do limitu se sčítají různé formy majetku u stejného obchodníka (jednotlivé akcie, spoluvlastnický podíl v podílovém fondu a další).

Peníze na investice na účtu v bance

Pokud jde o „volnou hotovost“ uloženou na bankovním účtu (prostřednictvím obchodníka), mohou nastat v zásadě tři možnosti:

Obchodník je sám bankou, jeho krach tedy znamená současně i krach banky. Ke slovu přijdou oba garanční systémy. Z pojištění vkladů dostanete zpátky sto procent peněžních prostředků na účtech do limitu 100 tisíc eur (přibližně dva a půl milionu korun). Nerozlišuje se, jestli jde o klasický vklad (běžné účty, spoření), nebo peníze určené na investice (případně příjem z investic). Z Garančního fondu obchodníků s cennými papíry pak dostanete zpátky 90 procent hodnoty investičních nástrojů (akcií, fondů a podobně) do limitu 20 tisíc eur (přibližně půl milionu korun).

Zkrachuje obchodník, který není bankou. Předpokládejme, že vaše peníze nezpronevěřil a má je uložené na speciálním účtu v bance, a to odděleně od peněz obchodníka. V takovém případě se peníze na účtu sčítají s hodnotou investičních nástrojů, klient pak dostane 90 procent do limitu 20 tisíc eur z tohoto součtu. Vyšší limit pro pojištění vkladů nehraje roli – protože v platební neschopnosti je obchodník, ne banka.

Zkrachuje banka, u které má obchodník peníze klientů na speciálním účtu – ten je společný pro více lidí, ale banka má informace od obchodníka, jaký podíl připadá na konkrétní osoby. Na takový účet se pak vztahuje pojištění vkladů v bance – se stejnými podmínkami, jako když si tam peníze uložíte sami na vlastní účet. Zpátky byste tedy měli dostat sto procent do 100 tisíc eur (dva a půl milionu korun). Pozor jen na to, že limit pro pojištění vkladů se počítá na všechny vaše vklady u dané banky dohromady – nenavyšuje se. Takže když má váš obchodník účet v bance, kde už sami máte uloženo hodně peněz na osobním účtu nebo spoření, nemusí strop stačit.

Co se zbytkem nad limit?

Zbývající peníze z účtu, stejně jako zbývající hodnotu investičních nástrojů (akcií a podobně), tedy vše nad 90 % z limitu do 20 tisíc eur, byste jako klient mohli dostat ve druhé fázi. Dostaly by se do insolvenčního řízení.

Dobrá zpráva je, že majetek zákazníka není součástí majetkové podstaty dlužníka. Zůstává oddělený a po rozhodnutí o úpadku obchodníka ho insolvenční správce musí vydat zákazníkovi, a to včetně výnosů. Dokud majetek nevydá, měl by se o něj insolvenční správce starat „s péčí řádného hospodáře“.

Pochopitelně: pokud obchodník váš majetek zpronevěřil, dostanete nad limit pojištění jen část z toho, co na vás evidoval – nebo vůbec nic.

Akcie na individuálním účtu v CDCP

Na bližší vyjasnění v praxi čeká otázka, komu vlastně patří akcie, které pro vás obchodník nakoupil. Různí obchodníci používají různé přístupy a formulace. Pravidla se liší také podle státu či burzy, kde akcie koupili. Jednoduché to bohužel není ani u pražské burzy – typicky u akcií ČEZu nebo Komerční banky.

Obchodník je pro vás jako klienta obvykle vede na sběrném (hromadném) účtu na jméno obchodníka. Má to výhody: nemusíte se sami starat o výplatu dividend, ušetřit se dá i na poplatcích depozitáři.

Někteří obchodníci – typicky Fio banka – nabízejí klientovi i druhou možnost: založit mu individuální účet v Centrálním depozitáři cenných papírů (CDCP), takže klient je vedený jako majitel akcie přímo v depozitáři, ne až v takzvané navazující evidenci.

Za výhodu druhé varianty – individuálního účtu – je považováno to, že takový majetek klienta je jednoznačně oddělený (ještě výrazněji než podle běžných pravidel) od majetku obchodníka. Koneckonců i sám emitent akcií (ČEZ, Komerční banka) v takovém případě posílá klientovi přímo jak dividendy, tak pozvánky na valnou hromadu – ne prostřednictvím obchodníka.

Znamená to, že akcie na individuálním účtu v CDCP se vůbec nebudou počítat do limitu „pojištění investic“ a nebudou z něj zbytečně ukrajovat na úkor dalších akcií?

Zajímali jsme se o modelový případ: Máte přes Fio investováno 20 000 eur do zahraničních akcií (sběrný účet) a kromě toho jste přes Fio nakoupili na svůj individuální účet s přímou evidencí v CDCP ještě akcie ČEZu v hodnotě 10 000 eur. Dostanete tedy 90 % z 20 000 eur za zahraniční akcie, zatímco 10 000 eur budete řešit přímo s CDCP a snadno je převedete pod jiného obchodníka? Nebo hrozí, že garanční fond zařadí do náhrady i takové přímo vlastněné české akcie, takže celkově dostanete méně?

Fio banka věří, že nehrozí. „Akcie, které má klient na individuálním účtu v CDCP, jsou pouze jeho majetkem a případný teoretický krach obchodníka je neohrožuje. Zároveň tedy nevstupují do výplaty náhrad z garančního fondu a nesnižují hodnotu plnění,“ tlumočí názor právníků Jakub Heřmánek, mluvčí Fio.

Garanční fond však s takovým výkladem nesouhlasí. „Ve výjimečných případech lze prostřednictvím obchodníka zřídit vlastní evidenční účet u CDCP (přímo na jméno klienta, nikoliv sběrný účet obchodníka), toto však nemá vliv na výši limitu odškodnění. Majetek klienta se počítá souhrnně tedy za všechny cenné papíry, které klient v CDCP má,“ říká ředitel fondu Jiří Korb.

„V právním vztahu s CDCP je pouze obchodník. Ten vede u CDCP účet na jméno zákazníka. Vedení takového účtu vyžaduje smlouvu mezi zákazníkem a obchodníkem. Jde tedy o součást investiční služby. Cenné papíry na takovémto účtu jsou ‚v moci‘ obchodníka – a podle § 2 odst. 1 písm. d) zákona o podnikání na kapitálovém trhu jsou tedy zákaznickým majetkem, který garanční fond nahrazuje,“ upřesňuje Jana Flídrová, která působí jako Compliance Officer garančního fondu.

„Pokud má zákazník u obchodníka ještě majetek na jiném účtu, pro výpočet náhrady se hodnota majetku na obou účtech sčítá,“ dodává Flídrová.

Podle ní není pravda, že obchodník nemá „nic moc společného“ s akciemi, které vede u CDCP na účtu na jméno zákazníka. „Jakékoli obchody s těmito akciemi může zákazník provádět jen prostřednictvím tohoto obchodníka. Cenné papíry na individuálním účtu i sběrném účtu v CDCP má klient vedené u konkrétního obchodníka, který je spravuje a počítá do zákaznického majetku. V případě zpronevěry obchodníka mohou být ohroženy akcie na obou typech účtů,“ vysvětluje.

Současná situace na trzích je ovlivněna mnoha faktory, přičemž významnou roli hraje politika Donalda Trumpa a jeho dopad na mezinárodní obchod. Jak tato situace ovlivňuje investory a startupy?

Trump jako katalyzátor tržních změn

Situace je to zajímavá. V Bublině se obecně říká, že všichni vědí, že jsou v bublině, ale jsou nekomfortní z ní vystoupit. Potom stačí obvykle jedna pověstná jehla na prasknutí. To znamená, že trhy už v bublině byly, ale Trumpovo jednání je jen postrčilo ke korekci, je to tedy jen katalyzátor přehřátého trhu. Já jsem s tím obecně spokojený, protože to hodně padá na Trumpovu hlavu, nicméně je fér říct, že kdyby nebyl Trump, tak by v horizontu 0-3 let byl jiný katalyzátor, který by valuaci firem poslal na přijatelnější úroveň.

Aktuální paniku na trzích lze přičíst reakci na snižování odhadů zisků firem v důsledku zavedení cel. Zisky jsou klíčovým faktorem při oceňování akcií, a cla tento faktor významně ovlivňují. Je ovšem třeba poznamenat, že Trump nakonec snížil cla vůči většině zemí, což by mohlo mít pozitivní vliv na trhy. Otázkou zůstává, zda se trhy po této úpravě stabilizují.

Krátkodobý vs. dlouhodobý výhled

V krátkodobém horizontu startupová scéna obvykle nepociťuje výrazné dopady. Nicméně, pokud by nejistota pramenící z Trumpových kroků vedla k dlouhodobému poklesu cen veřejných akcií, mohlo by to mít dva hlavní důsledky:

1. Opatrnost investorů: V první fázi by se přítok peněz do startupové scény nezměnil. Nicméně v delším časovém horizontu (přibližně 1 rok a více) by investoři začali být opatrnější a zaměřili by se na startupy s prokazatelnými výsledky a funkčním obchodním modelem. To by omezilo investice do firem v raných fázích vývoje.
2. Příliv do private equity: Private equity má obvykle nižší korelaci s akciemi než jiné třídy aktiv. V důsledku toho by mohl sektor private equity a startupy zaznamenat příliv nových peněz, protože větší investoři budou hledat alternativy a snažit se využít „levného“ trhu k investování do firem za nižších valuací.

Jak se budou rozhodovat investoři?

Budoucí vývoj je nejistý a nikdo nedokáže s jistotou říct, jak se investoři zachovají. V současné situaci je obtížné poskytnout investorům jednoznačné rady. Mnozí doporučují nakupovat při poklesu, ale to nemusí být vždy vhodná strategie. Nikdo neví, kde se pokles zastaví, a ceny mohou být i po poklesu stále vyšší než vnitřní hodnota trhu.

Nové možnosti pro investory a startupy

Pro startupy by to v současnosti znamenalo nutnost připravit se na horší valuace při vstupu investora. Na druhou stranu, v období poklesu trhu mohou startupy přilákat větší zájem investorů hledajících alternativní investice. Až období volatility a poklesu odezní, peníze se pravděpodobně vrátí do veřejně obchodovaných akcií, což může být dále ovlivněno snížením úrokových sazeb ve snaze zabránit recesi. Tento vývoj může vést k vyššímu zadlužení, inflaci a následnému zvýšení úrokových sazeb, a takto v cyklu.

Jak budou investoři chránit své investice?

Investoři se v současné situaci snaží chránit své investice různými způsoby. Jednou z možností je diverzifikace portfolia a hledání alternativ k tradičním aktivům.

• Dluhopisy: V období recese úrokové sazby obvykle klesají, což není pro dluhopisy příznivé. Navíc mají dluhopisy při poklesu trhu vysokou korelaci s akciemi.
• Nemovitosti: Mohou představovat alternativu, protože mají nižší korelaci s akciemi. Nicméně velikost transakce. Alternativou mohou být různé formy REIT fondů, které ovšem trpí podobnými problémy jako ETF.
• Komodity: Z dlouhodobého hlediska nejsou vhodné pro spekulace.

Mezi slibnější alternativy patří:

• Private equity: Jak bylo popsáno výše, může být atraktivní v době nejistoty.
• Investice do sebe: Rozvoj vlastních schopností a znalostí.
• Investice do firem odolných vůči volatilitě: Zaměření na společnosti, které jsou schopny generovat zisk i v turbulentních časech.
• Zúročení peněz mimo trh: V období nejistoty může být vhodné ukládat peníze do bezpečnějších aktiv, jako jsou soukromé dluhopisy nebo termínované vklady.

Současná situace na trzích je složitá a plná nejistot, zejména s ohledem na politiku Donalda Trumpa a jeho dopad na mezinárodní obchod. Abychom lépe porozuměli tomu, jak tyto události ovlivňují svět investic a startupů.

Jak současná situace ovlivňuje investory a startupy?

V krátkodobém horizontu startupová scéna obvykle nebývá výrazně ovlivněna. Problémy však mohou nastat v delším časovém horizontu. Pokud by nejistota plynoucí z Trumpových kroků vedla k dlouhodobému poklesu cen veřejných akcií, mělo by to dva hlavní důsledky. V první řadě by měli být investoři opatrnější. Zaměřil bych se na startupy s prokazatelnými výsledky a funkčním obchodním modelem, což by omezilo investice do firem v rané fázi rozvoje. Zadruhé, na private equity, které mají obvykle nižší korelaci s akciemi, by mohly zaznamenat příliv nového kapitálu. Větší investoři by hledali alternativy a zároveň se snažili využít „levného“ trhu k investicím do firem za nižších valuací.

Jak se budou rozhodovat investoři?

Podle Skovajsy je klíčové si uvědomit, že nikdo nedokáže s jistotou předpovědět budoucí vývoj. V současné situaci je obtížné radit investorům, kam přesně směřovat své prostředky. „Aktuálně všichni radí nakupovat při poklesu, což mi nepřijde jako vhodná rada,“ varuje Skovajsa a dodává, že nikdo neví, kde se pokles zastaví, a ceny mohou být i po poklesu stále vyšší než vnitřní hodnota trhu. Kam tedy investovat?

Zvažte tyto možnosti:

• Dluhopisy: V recesi úrokové sazby klesají, což pro dluhopisy není příznivé. Navíc mají při poklesu vysokou korelaci s akciemi.
• Nemovitosti: Mají nižší korelaci s akciemi, ale vysoké transakční náklady. Alternativou mohou být REIT fondy, které však mají podobné nevýhody jako ETF.
• Komodity: Autor je nepovažuje za vhodné pro spekulace.

Mezi slibnější alternativy patří:

• Private equity: Jak bylo popsáno výše, může být atraktivní v době nejistoty.
• Investice do sebe: Rozvoj vlastních schopností a znalostí je vždy dobrou investicí.
• Akcie firem odolných vůči volatilitě: Zaměřit se na společnosti, které dokážou vydělávat i v turbulentních časech, jako jsou například dealeři a firmy s nízkým dluhem a silnou pozicí na trhu.
• Zúročení peněz mimo trh: Dokud trvá nejistota, může být vhodné ukládat peníze do aktiv, jako jsou soukromé dluhopisy nebo termínované vklady.

Jak se připravit na nejistotu?

Skovajsa radí startupům, aby se připravily na horší valuace při vstupu investora. Na druhou stranu mohou v období poklesu trhu získat větší zájem investorů, kteří hledají alternativy. Až se situace uklidní, peníze se pravděpodobně vrátí do veřejně obchodovaných akcií, což může vést k dalšímu cyklu hospodářských změn.

Trump jako katalyzátor

Skovajsa zdůrazňuje, že trhy byly již před Trumpem v bublině. Jeho politika tak pouze urychlila nevyhnutelnou korekci. „Trumpovo jednání je jen postrčilo ke korekci, je to tedy jen katalyzátor přehřátého trhu,“ říká Skovajsa. Dodává, že i kdyby Trump nebyl prezidentem, dříve či později by se objevil jiný katalyzátor, který by vedl k poklesu valuací firem.

Aktuální paniku na trzích Skovajsa přičítá reakci na snížování odhadů zisků firem v důsledku zavedení cel. Zisky jsou klíčovým faktorem při oceňování akcií, a tarify tento faktor výrazně ovlivňují. Skovajsa také poznamenává, že Trump nakonec snížil cla vůči většině zemí, což by mohlo mít pozitivní vliv na trhy. Otázkou však zůstává, zda se trhy po této úpravě uklidní.

Závěr

Současná situace na trzích je komplexní a vyžaduje opatrný přístup. Investoři by měli diverzifikovat svá portfolia a hledat alternativy k tradičním aktivům, zatímco startupy by se měly připravit na náročnější podmínky při získávání financování. Klíčové je sledovat vývoj událostí a přizpůsobovat se měnícím se podmínkám.

Jak kombinace výhod pasivních investičních nástrojů a aktivní správy portfolia může přinést výrazné výhody pro Vaše bohatství? Proč pasivní instrumenty, jako jsou ETF, nejsou samy o sobě zárukou úspěchu a jak aktivní správa těchto nástrojů pomáhá maximalizovat výnosy a minimalizovat rizika. V tomto článku se dozvíte cenné informace, jak neudělat zásadní chyby.

Pasivní vs. aktivní přístup? Pasivní instrumenty si lze představit jako například Exchange Traded Funds pod zkratkou ETF. To znamená něco, co sleduje třeba určitý index. Nesnaží se překonat trh, spíše koreluje s výkonností trhu a rizikem s tím spojeným, s touto investicí. A výhodou jsou nízké poplatky a jednoduchost. Skutečnost je taková, že mohou existovat i aktivně řízená ETF, aby to nebylo jednoduché. Zároveň jsou aktivně řízené fondy a mohou být pasivně spravované fondy.

Proč se to může zdát jako protimluv – jednou aktivní, podruhé pasivní? Máte pasivní instrumenty (ETF) a fondy, ale jakým způsobem do nich investovat? Buď je můžete jenom nakoupit, držet a nic nedělat. To by byl pasivní přístup. Anebo s nimi můžete aktivněji obchodovat. Opět ta aktivita může být různá. Můžete je nakupovat v nějaký vhodný okamžik, vyměňovat, dokupovat, rebalancovat a podobně. To už je aktivní přístup, kdy jenom slepě nekopíruji.

Úspěšní manažeři nejsou zárukou dobré investice

Ukazuje se, že manažeři, kteří jsou třeba krátkodobě úspěšní, jsou na trhu velmi agresivní v době, kdy trh roste. A potom, když přijde na trhu obrat, shoří jako papír. Příkladem může být, a tady se paradoxně jedná o aktivně řízené ETF, Cathie Wood a ETF fond ARK Innovation, který přitáhl pozornost v letech 2020 a 2021, kdy rostl dramatickým tempem. Měl kolem 100 % výnosu, zatímco běžný trh rostl výrazně méně. Řada investorů v tu chvíli do trhu nastoupila, protože si říkali, že Cathie Wood je geniální, vidí příležitosti a ostatní je nevidí.

Nejvíce investorů nastoupilo do fondu v posledním roce předtím, než přišel obrat. V roce 2021 ETF zkolabovalo a ztratilo prakticky 90 % hodnoty. S ním zkrachovali i investoři, kteří v něm byli. Paradoxně většina z nich neměla ty předchozí výnosy, protože do aktivně řízených fondů nastoupila v poslední fázi, v ten nejhorší možný moment.

Přenechání správy na profesionály

Není to zadarmo. Znamená to, že platíte za službu aktivní správy někomu, kdo vám dává doporučení, radí vám nebo peníze spravuje. Znamená to náklad navíc oproti tomu, kdybyste si to dělal sám, neřešil to. Je to varianta samozřejmě dražší, to může někdo shledávat jako nevýhodu. Najmout si někoho na aktivní správu je dobré ve chvíli, kdy to na něj chcete delegovat a chcete ho poslouchat a jste ochoten za to samozřejmě něco zaplatit.

Různé pohledy investorů a časté mýty

Ohledně aktivních a pasivních instrumentů je řada různých pohledů, a často i mýtů, které investoři mají. Často je samozřejmě pro někoho ten pasivní instrument, který jenom kopíruje trh, něco nudného, něco, co nikdy index nepřekoná a oni chtějí vydělávat více. Chtějí, aby výnos byl vyšší. A to je samozřejmě pochopitelné. Na druhou stranu je ta statistika neúprosná. Ti, kdo se pokouší o výnos nad trh, velmi často nedopadají dobře. Fondů, které opravdu dlouhodobě překonávají trh, je jen velmi málo a většina investorů nedokáže trh vyhodnotit.

Je na pasivních investicích bublina?

Často se také hovoří o tom, že na pasivních investicích je bublina, protože jejich objem vzrostl. Někdy se říká dokonce, že celým trhem rostou pasivní investice. Když se kdokoliv podívá na čísla z trhů, hned jasně vidí, že tomu tak není. Další věc je, že co se na trhu děje a jak se mění ceny, neovlivní někdo, kdo pasivně nakoupí a drží, ale někdo, kdo na něm obchoduje. Aktivní investoři mají mnohem větší vliv na cenotvorbu než pasivní instrumenty.

Ale je potřeba si všimnout, že tito kritici pasivních instrumentů často za tím trhem výrazně zaostávají. Říkají, že za to nemůžou, za to může bublina pasivních investic, za to můžou pasivní fondy. A je to spíš výmluva.

Úspěšné investování je z velké části otázkou psychiky. Emoce, jako strach nebo euforie, často vedou k impulzivním rozhodnutím, která ohrožují dosažení dlouhodobých finančních cílů. Automatizace investování přináší řešení. Investorům pomáhá eliminovat vliv emocí a soustředit se na systematickou a efektivní správu svého portfolia.

Emoce nás v životě provázejí na každém kroku a ovlivňují naše rozhodování. Investování není výjimkou. „Člověk se vždy rozhoduje na základě emocí, které si následně racionalizuje. Při prožívání pozitivních emocí jsme daleko ochotnější riskovat, zatímco při negativních emocích hledáme jistotu. Strach ze ztráty nás může přimět k nevhodným rozhodnutím, stejně jako nadměrná euforie,“ vysvětluje psychoterapeut Ivo Kotek, který působí na platformě Hedepy.

Právě zde se ukazuje síla automatizace. Moderní nástroje, které umožňují automatické investování, minimalizují riziko impulzivních rozhodnutí a pomáhají investorům udržet se na cestě k finančním cílům i v období tržní nejistoty.

Automatizace jako cesta k racionálnímu investování

Právě s takovou funkci nedávno spustila platforma Investown, která se zabývá skupinovým investováním do úvěrů zajištěných nemovitostmi. Autoinvest umožňuje pravidelné investování podle individuálních preferencí, například maximální výše investice do jednoho projektu nebo délky investice. Systém automaticky investuje do příležitostí, které odpovídají zadané strategii, a zajišťuje, že žádná vhodná nabídka uživateli neunikne.

„Investování je z velké části o psychologii. Emoce, jako je přílišný strach z rizika nebo naopak nadměrný optimismus, často vedou k chybám, které mohou investory stát čas i peníze. Úspěšné investování vyžaduje plán a disciplínu v jeho dodržování. Obzvláště mezi investory, kteří nemají tolik zkušeností s investováním, jsou proto velmi populární tzv. pravidelné investice, kdy se nemusejí tolik starat o to, zda jsou trhy nahoře nebo dole. V tomto případě je nejdůležitější hlavně začít investovat. Ostatně, toto plyne i z pravidelného průzkumu AKAT, kdy více než třetina Čechů lituje, že neinvestovala, když mohla,“ říká Jana Brodani, výkonná ředitelka Asociace pro kapitálový trh (AKAT).

Psychologie investování: Jak zvládat emoce

Podle psychoterapeuta Ivo Kotka jsou emoce neoddělitelnou součástí investování, a proto je důležité se naučit s nimi pracovat. Doporučuje například tyto strategie:

1. Omezte sledování trhu: Neustálé sledování vývoje může zvýšit stres. Nastavte si pevné intervaly pro kontrolu portfolia.
2. Plánujte pro různé scénáře: Připravte si strategii pro různé vývoje trhu.
3. Mindfulness: Pravidelný odpočinek, spánek a relaxační techniky mohou snížit úroveň stresu.
4. Definujte si cíle: Jasně si stanovte, proč investujete, a držte se svého plánu.

Koncentrované akciové trhy nejsou z historického hlediska nijak extrémní. Přesto ovšem existují důvody, proč je vhodné diverzifikovat portfolio do jiných sektorů a trhů.

Koncentrace na americkém akciovém trhu se v posledních letech dramaticky zvýšila to jak na úrovni individuálních titulů ale i sektorů. Podle výzkumu Goldman Sachs však existují způsoby, jak mohou investoři diverzifikovat svá portfolia a zároveň si zachovat expozici vůči vedoucím společnostem na trhu. Dominance úzké skupiny akcií na trhu není bezprecedentní a je problémem pouze tehdy, pokud není podpořena fundamentálními faktory. Přesto ale úzká skupina dominantních společnosti zřídkakdy zůstává dlouhodobě nejvýkonnější.

Dominance amerických akcií

Americký akciový trh byl v posledních 50 letech trvale tím největším na světě a jeho podíl po globální finanční krizi neustále stoupal. Dopomohla tomu uvolněná monetární politika, která vytvořila vhodné prostředí na investice. Nyní americký trh zaujímá přibližně 45 % světového akciového trhu, zatímco v roce 2009 to bylo přibližně 30 %. V letech kolem dot.com bubliny americké trhy měly zhruba 50% podíl na světovém akciovém trhu, tehdy také úzká skupina vedla trhy nahoru. Ovšem toto období nelze přímo srovnávat se současností, neboť dnešní růst ocenění velkých technologických společností je podložen skutečným růstem hospodářských výsledků.

Tento rostoucí podíl na relativní velikosti světového akciového trhu odráží sílu americké ekonomiky. Dominance amerických akcií se od velké finanční krize v roce 2008 dramaticky zrychlila a předstihla nárůst tržní kapitalizace v Asii a Evropě. V poměru k HDP se podíl USA na kapitalizaci akciového trhu také neustále zvyšuje, i když částečně odráží skutečnost, že na americkém akciovém trhu je nyní mnoho neamerických společností. Výrazný růst zisků amerických společností v tomto období vysvětluje jejich relativní výkonnost.

Ceny akcií i zisky na akcii u neamerických společností ve srovnání s jejich protějšky kótovanými na burze v USA trvale klesaly. Kromě toho je americký akciový trh více vystaven rychleji rostoucím odvětvím než zbytek světa, míra reinvestic společností na americkém akciovém trhu je vyšší než na většině ostatních trhů a těší se větší likviditě, která pomáhá snižovat rizikovou prémii. Americká ekonomika je větší a silnější než ostatní a k tomuto efektu přispívá i rostoucí trend kotace amerických společností se sídlem v zahraničí.

Podle výzkumu Goldman Sachs je americký akciový trh sice v porovnání se zbytkem světa stále dražší, ale prémie, se kterou se americké tituly obchodují jsou odůvodněné vyšší mírou návratnosti. Při zohlednění vyšší úrovně ziskovosti a návratnosti vlastního kapitálu tak není oceňovací prémie USA údajně nijak extrémní. Navíc diverzifikace mimo USA není vždy jednoduchá – ostatní trhy mohou být s USA korelovány.

Přesto existuje mnoho kvalitních růstových společností v jiných regionech a měly by být brány v úvahu jako součást diverzifikovaného portfolia. Zpráva uvádí Japonsko jako potenciálně atraktivní trh mezi rozvinutými trhy, příležitosti mohou být i v Indii (zejména růstové akcie) a Číně (hodnotové akcie). Výzkum také uvádí evropské spotřebitelské akcie, tedy společnosti, jejichž výkonnost úzce souvisí se stavem ekonomiky a hospodářským cyklem, protože v regionu dochází k oživení aktivity (evropští spotřebitelé mají vysoké úspory a růst reálných mezd).

Technologický sektor může i nadále dominovat

Koncentrace akciových trhů roste i z pohledu sektorů, protože akcie technologických, mediálních a telekomunikačních společností nadále získávají rostoucí podíl na světovém akciovém trhu, zejména v USA, ale i na jiných trzích, například v Asii. Zatímco zisky technologických společností od roku 2008 prudce vzrostly, ostatní sektory v souhrnu nedosáhly prakticky žádného pokroku. Tuto dynamiku ještě zhoršila pandemie, která si vynutila sociální izolaci a zvýšila poptávku po technologiích ve srovnání s jinými částmi ekonomiky.

Růst úrokových sazeb v posledních letech sice snížil relativní růst zisků technologického sektoru, ale v posledním roce se jeho tempo růstu obnovilo. Značné zásoby hotovosti technologických firem jim poskytly další výhodu, protože tuto hotovost mohou úročit vysokou úrokovou sazbou. Úroveň koncentrace technologických firem (ačkoli vysoká) není historicky nijak extrémní. Současný technologický sektor má asi 40% podíl na celkovém akciovém trhu. Vysoká koncentrace odvětví zkratka odráží, že je daný sektor v dané době hlavním motorem hospodářského růstu. Analytici Goldman Sachs sice doporučují zvýšenou alokaci do technologických akcií ve všech regionech, vnímají ale také hodnotu v zajištění proti této technologické dominanci. apříklad diverzifikací do růstových (zpravidla menších) společností, které jsou nyní kvůli zvýšeným sazbám levnější. Ve všech regionech s výjimkou Japonska existují také příležitosti ve zdravotnictví, a to díky kombinaci atraktivního ocenění a vysokých růstových vyhlídek. Diverzifikace lze do jisté míry dosáhnout také investicí do 11 největších evropských společností (tzv. GRANOLAS), tato skupina má konzervativnější valuace, než americké protějšky ze skupiny „velké sedmičky“. Tyto evropské akcie mají navíc podobně silné rozvahy, vysoké zisky a vysoké a stabilní marže.

Pro další sektorovou diverzifikaci mohou investoři zvýšit expozici vůči skupině akcií zvaných „ex tech compounders“. Tento termín Goldman Sachs používá pro společnosti, které mají tržní kapitalizaci vyšší než 10 miliard dolarů a sdílejí určité klíčové faktory. Mezi ně patří vysoké marže, vysoká ziskovost, silné rozvahy, nízká volatilita, silné růstové vyhlídky a desetiletý konzistentní růst zisků za sebou. A konečně, kvalitní růstové akcie lze doplnit některými hodnotovými akciemi – společnostmi, které se obchodují za relativně nízké ocenění v porovnání s jejich růstovým a výnosovým potenciálem. Například se jedná o energetické a finanční společnosti v USA a spotřebitelské cyklické společnosti v Evropě.

Velká sedmička

Akciovému trhu od počátku minulého roku dominuje malá hrstka společností. Analýza zjistila, že americký akciový trh historicky po období vysoké koncentrace často rostl. Tato koncentrace nyní panuje i na evropských akciových trzích (skupina akcií GRANOLAS představuje téměř čtvrtinu hodnoty 600 největších evropských společností). Vysoká koncentrace akciových trhů nemusí být nutně příznakem valuační bubliny. Vysoká koncentrace akcií není neobvyklá a mnoho dominantních společností z poslední doby má vysoké zisky a silné rozvahy.

Přesto však dnešní dominantní společnosti nemají zdaleka jistotu, že budou mít tak vysoký podíl na tržní kapitalizaci i nadále. Historicky se s příchodem nových hráčů na trh jen málo společností udrží bez úhony, protože konkurence je buď donutí zaniknout, sloučit se, nebo je převezme. Z tohoto pohledu se trh, kterému začne dominovat několik málo akcií, stává stále zranitelnějším buď vůči konkurenci, nebo vůči antimonopolní regulaci.

Může se zdát, že mezi rizikem a nejistotou je pouze minimální rozdíl, ale není tomu tak. Riziko znamená, že lze na základě přiměřeného datového vzorku vyčíslit pravděpodobnost, zatímco v případě nejistoty je podobná kvantifikace nemožná. Geopolitické události se ze své podstaty pojí s nejistotou a mají širší paletu neznámých důsledků.

Na základě všeho, co se událo od okamžiku, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, vzniká zejména v Evropě obrázek válečné ekonomiky, jejímž přirozeným důsledkem je fiskální expanze a nejspíš i setrvalá inflace. Součástí proměnlivého geopolitického prostředí je i obchodní politika a zdrojem nejistoty a inflace jsou i rostoucí třenice mezi Evropou / Spojenými státy a Čínou. Výrazně proexportně orientovaná čínská ekonomika znamená, že tato země provádí politiku, která je v rozporu s národní bezpečností Evropy a Spojených států. Postupem času tak předvídatelně poroste význam celní a průmyslové politiky.

Silná proexportní orientace Číny také znamená, že je tamní ekonomika citlivá na směnné kurzy s měnami konkurenčních zemí. Zde je evidentně jedním z hlavních rizik JPY. Měnové trhy tak možná čeká velký reset. Jihokorejští činitelé dali jasně najevo, že nebudou tolerovat nadměrné jednostranné devizové pohyby.

Co by měl investor zařadit do svého portfolia do budoucna?

V uplynulých 40 letech, kdy výnosy z dluhopisů padaly, geopolitické prostředí bylo poměrně stabilní, demografické ukazatele se vyvíjely příznivě, nedocházelo ke klimatickým katastrofám a inflace byla nízká, byla alokace aktiv snadná. Do budoucna však musí inteligentní investor zohlednit měnící se tvář světa. Nemůže prostě investovat 100 % do akcií a spoléhat na to, že se bude historie opakovat. Vzhledem k tomu, kolik se v naší globální ekonomice začíná objevovat strukturálních trhlin souvisejících s výše uvedenými faktory, by bylo příliš naivní držet se dál jen toho, co fungovalo od počátku 80. let.

Pokud chtějí investoři v éře válečné ekonomiky a výrazně negativních demografických trendů posílit odolnost svého portfolia vůči celé řadě faktorů, měli by zvážit zařazení položek z následujícího seznamu. Níže uvedené návrhy se samozřejmě odlišují od tradičního portfolia 60/40 (60 % akcií a 40 % dlouhodobých dluhopisů). U jednotlivých kategorií však neuvádíme žádné váhy, protože každý investor je jiný.

• Akciová témata:
  • • polovodiče / AI, protože tyto technologie budou do budoucna určujícími faktory,
    • obrana, protože Evropa má v oblasti vojenství značný deficit a budou potřeba nové technologie, které se vypořádají s roji dronů (přečtěte si zprávy z akciových trhů na toto téma),
    • kybernetická bezpečnost, protože jde o nový klíčový systém pro všechny vlády i obchodní společnosti,
    • obnovitelná energie, protože z pohledu národní bezpečnosti představuje menší riziko – nepotřebuje palivo a energetické zdroje mohou být decentralizované, což samo o sobě snižuje rizikovost.

• Akcie podle sektorů: Ve svých čtvrtletních výhledech uvádíme čtyři sektory, které jsou právě teď ze strategického hlediska (pro účely dlouhodobého držení) nejatraktivnější: zdravotnictví, technologie, finanční instituce a energie. Na základě aktuálně dostupných informací mají tyto sektory nejvyšší pravděpodobnost zajistit v dalších 10 letech vysokou reálnou návratnost.
• Zlato: Zlato bylo vždy užitečným nástrojem pro diverzifikaci rizika v dobách války a inflace a nedávné geopolitické období to jen potvrdilo.
• Komodity: Nejzávažnější inflační šoky v dějinách souvisely s rychle rostoucími cenami komodit, takže alokace finančních prostředků do komodit dává smysl nejen ve válečné ekonomice, ale i jako zajištění proti těmto šokům. Zelená transformace může navíc u klíčových komodit, včetně mědi, způsobit vznik trvalých trendů.
• Krátkodobé dluhopisy a dluhopisy chráněné proti inflaci: Inflace přetrvává déle, než se očekávalo, a tak stojí za zvážení dluhopisy chráněné proti inflaci, protože v jejich případě se hodnota jistiny zvyšuje spolu s oficiálním indexem spotřebitelských cen. Krátkodobé dluhopisy zase nabízejí možnost volby a v zásadě se chovají jako hotovost, protože mají krátkou duraci, a jsou tak v prostředí s velkou inflační nejistotou méně rizikové.

Kryptoměny představují virtuální měny, které jsou založené na kryptografii. Díky ní je téměř nemožné při používání těchto platebních jednotek jakkoliv podvádět. Zpravidla fungují na decentralizovaných blockchainech, které nepodléhají žádné centrální autoritě, která by uživatelům a držitelům kryptoměn spravovala nebo jinak „nakládala“ s jejich kapitálem.

Kryptoměny lze kromě samotné platební jednotky taktéž považovat jako investiční aktiva, která si investoři přidávají do svých portfolií. V tomto článku si tyto virtuální měny blíže přiblížíme a představíme si dva projekty, které v současné době získávají pozornost investorů na kryptoměnovém trhu.

Bitcoin jako zákonné platidlo a povolení spotových ETF

Hlavním záměrem Satoshi Nakamata, tvůrce první kryptoměny na světě – bitcoinu, bylo vytvořit platidlo, které bude decentralizované a nebude nikým spravované. To znamená, že nikdo nezíská právo s tímto systémem jakkoliv nakládat nebo jej kontrolovat pro svůj vlastní užitek. Zároveň nebude takové platidlo podléhat inflaci, která by jeho hodnotu trvale snižovala. Z toho důvodu je i nabídka kryptoměny bitcoin omezená na celkové maximální množství 21 milionů mincí.

Od bodu svého vzniku zažily kryptoměny mnoho důležitých událostí. Jednou z nich je v blízké minulosti také schválení bitcoinového ETF – fondu, který umožní investovat do bitcoinu prostřednictvím akcií společnosti, která toto ETF vydává.

Společně se schválením bitcoinového ETF tak získali na trh s kryptoměnami přístup i investoři, kteří jinak kryptoměny držet napřímo nechtějí. Stačí tak pouze nakoupit dané ETF na akciovém trhu a získáte přímou expozici vůči bitcoinu nebo třeba ethereu, které bylo schváleno také. V České republice také navíc lze splnit hodnotový nebo časový test pro akcie, tudíž při následném prodeji tohoto ETF nebudete povinni danit zisk.

Adopce kryptoměn

Adopce kryptoměn ve světě postupem času vzrůstá. Na mnoha místech včetně České republiky se můžete setkat s podniky, které kryptoměny přijímají. Světovou adopci přehledně zobrazuje tzv. globální světový index adopce kryptoměn, který si můžete pro jednotlivé země prohlédnout na obrázku níže.

Nejvíce se můžete setkat s adopcí kryptoměn v Indii, která se aktuálně řadí na první místo. Dále nalezneme na předních příčkách Nigerii, USA nebo Vietnam. Celý tento index je složen z 5 menších indexů, které sledují různé typy kryptoměnových služeb. Česká republika se řadí na 61. místo.

Růst hodnoty kryptoměnového trhu

Od začátku své existence nadchnul kryptoměnový trh veřejnost zejména díky svému nezvyklému růstu ceny jednotlivých kryptoměn. Dalo by se tak říci, že to, co akciový nebo jiný trh nabídnul investorům v rozmezí 5 let, na kryptoměnách mohli tohoto zhodnocení dosáhnout v řádu půl roku – přirozeně však záleží, jaké období budeme sledovat.

Důležitý je také fakt, že tržní kapitalizace kryptoměnového trhu neustále stoupá. Na přiloženém obrázku si můžete všimnout, že od roku 2013 dokázal kryptoměnový trh dosáhnout na hodnotu 3 bilionů amerických dolarů. Samotný bitcoin poté dosahuje hodnoty přes 1 bilion dolarů.

Společně s vysokými růsty hodnoty však přicházejí také pády. Kryptoměny jsou velmi volatilním trhem, na kterém se měsíčně můžete setkat s propady (i růsty) v hodnotách desítek procent. Při vstupu na tento trh je tak třeba s volatilitou počítat a podle své strategie provádět rozhodnutí. V současné době je tak možné obchodovat nebo investovat do jak velkých kryptoměn, mezi které se řadí například bitcoin, ethereum, solana, tether nebo cardano, tak i do menších projektů, které stojí na začátku své cesty.

V tomto případě se však jedná o rizikovější kryptoměny s nižší tržní kapitalizací, které disponují větším potenciálem pro svůj budoucí růst. Přirovnat je lze například k malým společnostem na akciovém trhu – tzv. small caps, které právě vstupují na burzu nebo se teprve soustředí na svou expanzi a škálovatelnost svých byznysových modelů. V této části článku si tak menší kryptoměny popíšeme, abyste měli představu, jaké kryptoměny jsou kromě těch největších aktuálně k mání.

První kryptoměnový AR, VR a AI ekosystém na světě

Na krypto trhu lze kromě nejpopulárnějších kryptoměn nalézt také menší projekty, u kterých investoři shledávají slušný potenciál pro budoucí zhodnocení. Mezi ně můžeme zařadit například 5th Scape, který propojuje virtuální realitu s krypto odvětvím. V celém ekosystému bude možné hrát hry s virtuální realitou, sledovat filmy či seriály nebo studovat vzdělávací materiály.

Co se týče tokenomiky, tedy kryptoměnové struktury celého projektu, velkou část zabírá předprodej. Ten slouží jako úvodní nabídka tokenů prvním investorům, kteří tak mohou tokeny koupit se slevou a mezi prvními. Mezi dalšími alokacemi můžeme nalézt prostředky pro budoucí vývoj projektu, likviditu na burzy nebo odměny pro plánované airdropy, které plánují tvůrci v blízké budoucnosti spustit.

Součástí této platformy budou aplikace určené pro virtuální realitu (VR) a rozšířenou realitu (AR). Tým, který stojí za projektem, má v úmyslu propojit brýle pro virtuální realitu jako Meta Quest 3 či Oculus Rift a nabídnout uživatelům nevšední zážitek v podobě zábavy ve hrách jako Epic Cricket Arena, Immersive Kick-Off nebo Thrust Hunter. Nabízené tituly budou taktéž – jako celá platforma, podporovat a používat kryptoměny.

A proč projekt, který se zabývá virtuální realitou, uvádíme v článku s kryptoměnami? Jednoduše proto, že nativní měnou na celé platformě jsou stejnojmenné tokeny s názvem $5SCAPE. Díky nim totiž získáte možnost využívat těchto funkcí a výhod:

• Slevy na produkty v obchodě
• Bezplatný přístup ke hrám, z nichž až 5 her spatří světlo světa již v tomto roce
• Členství v komunitě pro VR
• Předčasný přístup k nejnovějšímu obsahu
• Výběr speciálních funkcí nebo herních předmětů do VR her

Při bližším pohledu na whitepaper, tedy dokument, který celý projekt popisuje a vysvětluje, si můžeme všimnout také roadmapy. Ta slouží ke zveřejnění budoucích plánů, čímž tvůrci informují komunitu a investory o svých následujících krocích. Aktuálně jsou pro rok 2024 publikované následující plány:

• 1. čtvrtletí 2024 – spuštění předprodeje tokenů a vydání traileru na hru Cage Conquest
• 2. čtvrtletí 2024 – samotné vydání hry Cage Conquest, trailer na hru Epic Arena
• 3. čtvrtletí 2024 – uvedení tokenů $5SCAPE na burzu, vydání traileru ke hře Immersive Kick-Off a navázání spolupráce s weby CoinGecko či Coinmarketcap
• 4. čtvrtletí 2024 – vydání hry Epic Arena a dalších trailerů na plánované hry

Díky roadmapě tak můžeme sledovat, jaké plány tvůrci se svým projektem mají a především zda se jim je daří plnit.Celá platforma 5th Scape se zdá být velmi atraktivní, a to jak z uživatelského pohledu, tak i jako potenciální investice. Bude bezpochyby zajímavé sledovat její vývoj do budoucna.

Tokenizace vzdělávací platformy 99bitcoins

Jako další zajímavý projekt můžeme označit 99Bitcoins. Tato kryptoměna se od ostatních odlišuje zejména tím, že u ní nalezneme nově mechaniku Learn-to-Earn. Díky ní tak budou moci uživatelé platformy získávat odměny pouhým učením se v rámci kurzů a materiálů. Ty se budou točit vesměs okolo kryptoměnového trhu, bezpečnosti nebo samotného obchodování kryptoměn. Pojďme si nyní přiblížit, jak celá platforma bude fungovat a jak se skrze ní lze učit.

Po plném spuštění 99Bitcoins se držitelům tokenů $99BTC odemkne možnost, pomocí které získají přístup na platformu s jednotlivými kurzy. Na té naleznou kurzy jako například:

• Základy blockchainu
• Obchodování na DEX nebo CEX (decentralizovaných a centralizovaných burzách)
• Bezpečnost na blockchainu
• Odměny za vytěžení bloků a staking
• Bezpečnost používání osobní peněženky
• Pokročilé obchodování

Jakmile bude celá platforma spuštěna, bude stačit vstoupit na stránku s těmito vzdělávacími materiály a vybrat si takový, který bude uživatele zajímat. Po úspěšném dokončení každého kurzu poté získají nárok na odměnu v podobě nových tokenů $99BTC. Kromě samotných kurzů poskytne platforma také obchodní signály, které bude možné sledovat a podle kterých lze taktéž obchodovat.

Hlavní jednotkou celého ekosystému jsou tokeny $99BTC. Jedná se o typ ERC-20, který běží na blockchainu Etherea a sdílí tak jeho bezpečnost a rychlost transakcí. Díky tomu je možné držené tokeny také stakovat, čímž si mohou držitelé zajistit odměny v podobě extra tokenů $99BTC.

V rámci tokenomiky můžeme sledovat, že na rozdíl od prvního projektu vyčlenili tvůrci v tomto případě menší část tokenů pro předprodej – pouze 15 %. To je však vykompenzováno zejména odměnami v rámci komunity a za staking, které tvoří dohromady 40 % z celkové nabídky tokenů. Uživatelé se tak mohou těšit na více možných způsobů a cest, jak tokeny v podobě odměn získávat.

Co se týče roadmapy, na webových stránkách můžeme nalézt opět čtyři časová období. Pojďme si je podrobněji rozvést:

• 2. čtvrtletí 2024 – spuštění předprodeje a stakingu, začátek vývoje vzdělávací platformy
• 3. čtvrtletí 2024 – výběr tokenů z předprodeje, spuštění decentralizované burzy a pokračování vývoje vzdělávací platformy
• 4. čtvrtletí 2024 – zalistování tokenů na centralizované burzy (CEX), optimalizace mechaniky Learn-to-Earn, spuštění signálů pro obchodování kryptoměn, publikování beta verze platformy
• po roce 2024 – přemostění (přechod) na tokeny typu BRC-20, plné spuštění platformy, navázání nových partnerství a rozšiřování obsahu pro vzdělávání

Díky takto rozpracovaným plánům si tak každý zájemce může rychle udělat dobrý obrázek o tom, kam bude 99Bitcoins směřovat. Jelikož se projekt nachází v brzkých fázích svého vývoje, mnoho z funkcí prozatím není dostupných. Investoři nebo uživatelé si však v současné době mohou prohlédnout a prostudovat veškeré informace na webových stránkách 99Bitcoins.

Zlato je stále populárnější investicí, a to nejen mezi jednotlivci, ale také mezi firmami. Díky své stabilní hodnotě a ochraně proti inflaci je považováno za bezpečný přístav v nejistých ekonomických časech. Investiční zlato se navíc řídí specifickými daňovými pravidly, která mohou být pro investory výhodná.

Investiční zlato je zvláštní kategorií zlata, která podléhá specifickým právním podmínkám. Podle zákona se za investiční zlato považuje zlato ve formě cihly nebo destičky, které má vlastní identifikační číslo, dosahuje ryzosti nejméně 995 tisícin, jeho hmotnost odpovídá standardům světových trhů a je opatřeno označením výrobce, ryzosti a hmotnosti. Mezi investiční zlato se řadí také zlaté mince, pokud mají ryzost alespoň 900 tisícin, byly vyraženy po roce 1800, byly nebo stále jsou zákonným platidlem ve své zemi původu a jejich prodejní cena nepřesahuje volnou tržní hodnotu zlata o více než 80 %. Za investiční zlato se považují také mince uvedené v seznamu Evropské komise pro daný kalendářní rok.

Investiční zlato je ve třech situacích osvobozeno od daně z přidané hodnoty (DPH) bez nároku na odpočet. První situací je dodání investičního zlata v České republice, druhou je jeho pořízení z jiného členského státu EU a třetí možností je dovoz investičního zlata ze zemí mimo EU. Osvobození platí i v případě, že zlato dodáváte, pořizujete z EU nebo dovážíte.

Pokud vyrábíte investiční zlato nebo přeměňujete zlato na investiční, můžete se rozhodnout, že u zlata, které by jinak bylo od DPH osvobozeno, daň uplatníte. To platí, pokud ho dodáváte jinému plátci v Česku, a v takovém případě je nutné uplatnit režim přenesené daňové povinnosti. Pokud investiční zlato vyrábíte, máte nárok na odpočet DPH u zboží a služeb souvisejících s výrobou nebo přeměnou zlata. Tento nárok na odpočet vzniká v případě, že nakoupíte investiční zlato, na které jeho výrobce dobrovolně uplatnil DPH, pokud pořídíte zlato, které není investiční, ale bude přeměněno na investiční, nebo pokud využijete službu zahrnující změnu formy, hmotnosti nebo ryzosti zlata.

Při prodeji investičního zlata fyzické osobě, která není plátcem DPH, je nutné vystavit doklad obsahující název firmy, jméno, dodatek ke jménu a sídlo, daňové identifikační číslo (DIČ), evidenční číslo dokladu, rozsah a předmět plnění, datum vystavení dokladu, datum uskutečnění plnění nebo datum přijetí platby, pokud došlo k povinnosti platby před uskutečněním plnění. Dále musí být uvedena celková částka, hmotnost a ryzost zlata, jméno kupujícího, jeho datum narození a místo pobytu. Výjimkou jsou zlaté mince vydané Českou národní bankou, u nichž doklad není nutný. Tento doklad je nutné uchovávat po dobu deseti let.

Pokud prodáváte investiční zlato plátci DPH nebo osobě povinné k dani, je nutné na dokladu uvést hmotnost a ryzost zlata. Pokud obchodujete s jinými cennými kovy nebo drahými kameny, zvláštní režim DPH pro investiční zlato se na vás nevztahuje a postupujete podle standardních daňových pravidel.

Češi se postupně stále více začínají zajišťovat na důchod i po své ose a nezřídka při tom myslí také na své děti. Volba konkrétního produktu by měla následovat až poté, co si ujasníte, na co přesně dětem spoříte. Zvolíte-li stavební spoření, musíte počítat se šestiletou vázací lhůtou a tím, že u stavebka v současnosti činí státní podpora už jen 5 % a maximálně 1000 Kč ročně. Chcete-li ukládat peníze dětem stranou dlouhodobě, můžete se pustit do investic a zvolit díky pravidelnosti a dlouhému horizontu dynamičtější strategii.

Pokud se do investování po vlastní ose z nějakého důvodu pouštět nechcete, od roku 2016 je možné uzavírat dětem i doplňkové penzijní spoření (DPS), tedy spoření na penzi (přesněji investování do fondů) se státním příspěvkem v tzv. třetím pilíři. Název napovídá, že jde o produkt, který váš potomek vybere až v předdůchodovém věku. Díky jedné výjimce tomu tak úplně není. Pořád je ale nutné mít na paměti, že DPS není vhodné například na financování bydlení.

Jan Sedláček, tiskový mluvčí Asociace penzijních společností, uvedl, že počty těchto dětských smluv každoročně rychle rostou. Zatímco na konci roku 2016 Asociace evidovala 13 tisíc dětských smluv, před pěti lety to bylo 61 tisíc a ke konci loňského roku už 162 tisíc smluv.

Důchodové spoření pro děti vs. pro dospělé

Pravidla DPS pro dospělé a děti se téměř neliší a hlídá je stát. Výše státního příspěvku, možnost volby a změny investiční strategie (konzervativní, vyvážená, dynamická), ale i poplatky jsou stejné.

V současnosti platí, že státní příspěvek činí 20 % měsíčního vkladu. Minimální měsíční úložka pro získání nejnižšího státního příspěvku je 500 Kč (s příspěvkem ve výši 100 Kč). Na maximální příspěvek (340 Kč) naopak dosáhnete při měsíční úložce od 1700 Kč.

Na rozdíl od smluv pro dospělé u penzijního spoření pro děti platí, že je možné ze spoření vybrat při dosažení 18 let třetinu naspořených prostředků. Aby tento výběr neznamenal nutnost vracení státních příspěvků, musí zároveň platit, že nastane až po deseti letech spoření (platí jak pro smlouvy uzavřené do konce roku 2023, tak pro ty novější).

“Využití peněz není čerstvým dospělým nijak omezeno. Je už jen na nich, zda budou chtít začít podnikat, studovat v zahraničí, nebo cestovat. Zbylé peníze se jim ve fondu dále zhodnocují dle zvolené strategie,” říká Vratislav Málek, produktový manažer NN Penzijní společnosti.

Na rozhodnutí získat toto částečné odbytné mají mladí 24 měsíců od okamžiku, kdy dosáhnou plnoletosti. Zároveň však musí platit, že během posledních 24 měsíců nedošlo k převodu prostředků mezi penzijními společnostmi.

Předčasný výběr možný je, ale přijdete o výhody

V krajním případě je možné, aby prostředky z dětské smlouvy ještě nezletilého účastníka vybrali i jeho zákonní zástupci. Mělo by však jít až o poslední možnost a i ta má své podmínky.

“Je pro to nutný souhlas opatrovnického soudu. I zde ale stejně jako u běžných smluv v DPS platí, že nejdříve lze tzv. odbytné čerpat po dvou letech trvání smlouvy (po 24 měsíčních úložkách),” popsal serveru Měšec.cz důsledky Sedláček z Asociace penzijních společností.

Pokud byste se dostali do situace, kdy nebudete mít na to, abyste dětem na penzijko dál odkládali, můžete spoření jen bezplatně přerušit nebo odložit a později doplatit, čímž si prodloužíte dobu spoření.

Obecně u „penzijka“ platí, že o odbytné se jedná při výběru v době, kdy ještě na smlouvě není možný výběr řádný. Účastník pak získá částku bez státních příspěvků, se zdaněním výnosů (a případných příspěvků zaměstnavatele). V případě uplatnění odpočtů od základu daně u dospělých je nutné tyto vrátit, resp. dodanit je až deset let zpětně.

Dětská smlouva při dosažení 18 let

Při dosažení 18 let u dětského spoření na penzi mohou nastat tři scénáře:

• nedochází k výběru, spoření pokračuje a produkt se překlápí z dětské do běžné smlouvy, dosavadní doba spoření se započítává,
• výběr (max.) třetiny prostředků vč. státních příspěvků a poměrné části výnosů, produkt se překlápí do běžné smlouvy, dosavadní doba spoření se započítává,
• výběr všech prostředků (u třetiny prostředků vč. státních příspěvků, zbylé státní příspěvky za dvě třetiny úspor je nutné vrátit).

Obecně u DPS platí, že úložky na „penzijko“ ve třetím pilíři je možné odečítat od základu daně do celkového limitu 48 tis. Kč za rok (limit platí současně i pro státem podporované životní pojištění, produkty dlouhodobého investičního produktu a platby na pojištění dlouhodobé péče). U spoření na důchod z třetího pilíře se ale od základu daně dá odečítat z měsíční úložky pouze částka nad 1700 Kč.

Odpočet je ale možné uplatnit pouze na vlastní smlouvu poplatníka. Ačkoli tedy dětem na jejich jméno můžou spořit kromě vás třeba i babička nebo strýček, tyto úložky na „cizí“ smlouvu si oni pak do svých daní promítnout nemohou.

Daňové výhody za aktuální úložky tedy uplatní potomek případně až v době, kdy bude mít vlastní příjem. Bude-li ten pocházet z pracovního poměru, může mu zaměstnavatel na penzijko přispívat. Do limitu 50 tis. Kč ročně se mu tyto prostředky nedaní, ani z nich nebude odvádět pojistné. I zde ale platí, že daňového výhody jsou nepřenositelné, a zaměstnavatel tak přispívá na penzijko pouze svému zaměstnanci. Není možné, aby dával například váš zaměstnavatel v tomto zvýhodněném režimu příspěvky na penzijko vašeho dítěte (nebo jiného rodinného příslušníka).

Možnosti výběru v (před)důchodovém věku

Smlouvy o spoření na penzi se sjednávají na dobu neurčitou. Jak Málek připomněl, získání státní podpory je podmíněno tím, že smlouvu vyberete (až na povolenou výjimku v 18 letech) skutečně až v předdůchodovém věku. “Kdo chce získat příspěvky od státu a případně využít daňového zvýhodnění, musí spoření ukončit řádně,” zdůraznil a připomněl zároveň, že řádný výběr nabízí čtyři možnosti:

• využití úspor na předdůchod, o který můžete požádat nejdříve 5 let a nejpozději 2 roky před nárokem na řádný starobní důchod, je však nutné splnit i podmínky na výši úspor a délku trvání smlouvy o důchodovém spoření,
• výběr formou jednorázového vyrovnání – je možné od dosažení 60 let, pokud jste spořili aspoň 120 měsíců (pro smlouvy uzavřené do konce roku 2023 stačí 60 měsíců),
• výplata formou starobní penze na sjednanou dobu – je možné od dosažení 60 let, pokud jste spořili aspoň 120 měsíců (pro smlouvy uzavřené do konce roku 2023 stačí 60 měsíců),
• výplata invalidní penze na sjednanou dobu – můžete čerpat, pokud vám vznikne nárok na invalidní důchod pro invaliditu 3. stupně za podmínky, že spoříte aspoň 36 měsíců a dávku budete čerpat aspoň po pětistovce, minimálně tři roky v měsíční, nebo čtvrtletní frekvenci.

Co je to předdůchod?

Předdůchod umožňuje čerpat naspořené prostředky na doplňkovém penzijním spoření před dosažením důchodového věku. Na rozdíl od předčasné penze ho vyplácí ze III. pilíře penzijní společnost, u které spoříte. Základní podmínkou je dostatek vlastních úspor, které vám pak budou vypláceny v měsíčních dávkách.

Čím dřív, tím líp

Výhodou spoření nebo investic rozprostřených v delším časovém horizontu je, že díky výnosu ze spoření nebo investic průběžně roste základna, která se zhodnocuje. “Čas u tohoto typu spoření hraje zásadní roli – čím dříve se spořením začnete, tím déle pracují peníze pro vaše dítě, nebo třeba i vnouče. Zhodnocení u tohoto produktu je postaveno na principu složeného úročení, takže dosažený výnos se v dalším období dále zhodnocuje. Právě výnosy představují na konci doby spoření největší díl z naspořené částky u dětí,” vysvětlil šéf produktů NN Penzijní společnosti.

Poukázal na to, že když budeme dítěti spořit 1000 Kč měsíčně do jeho 25 let, bude na tom v 65 letech (i pokud by ve spoření dál nepokračovalo) několikanásobně lépe než ten, kdo si začal spořit stejnou částku ve svých 25 letech. A to i přesto, že v prvním případě se spořilo 25 let a ve druhém 40 let.

Příklad

Spoříme-li 1000 Kč měsíčně od svých 25 let, budeme mít i se státními příspěvky ve výši 200 Kč měsíčně (při průměrném ročním výnosu 4 %) ve věku 65 let naspořeno přibližně 1,4 mil. Kč.

Kdyby nám rodiče spořili od narození 1000 Kč měsíčně plus státní příspěvek (opět s výnosem 4 % ročně), měli bychom ve 25 letech naspořeno asi 620 tisíc Kč. Pokud bychom tyto peníze nechali dál ležet při stejném výnosu, aniž bychom až do odchodu do penze přispěli něčím navíc, budeme mít v 65 letech přibližně částku 3 mil. Kč.

V prvním případě jsme přitom na spoření za 40 let vložili 480 tis. Kč, abychom měli 1,4 mil. Kč, a ve druhém bylo vloženo 300 tis Kč., abychom získali 3 mil. Kč.

Výpočet: NN Penzijní společnost

K průběžnému navyšování částky přispívají i přiznávané státní příspěvky. Na druhou stranu je potřeba počítat s tím, že penzijní společnosti platíme poplatky (založení a vedení je bezplatné, hradí se ale průběžný poplatek za správu a výkonnostní poplatek – ze zisku).

Ty jsou „u penzijka“ ve třetím pilíři zákonem regulované, takže se mezi jednotlivými společnostmi příliš neliší a vesměs jsou nastavené na hranici povoleného maxima. Výši poplatků najdete ve statutu a dokumentu s klíčovými informacemi o daném účastnickém fondu.

Dynamická, nebo konzervativní strategie?

Volba investiční strategie je věcí osobní volby a preferencí, rozhodnutí musí penzijní společnost nechávat na klientech, nebo v případě dětských smluv na zákonných zástupcích. Než sjednáte konkrétní smlouvu, musíte vždy projít investičním dotazníkem, kde poskytovatel mapuje vaši averzi k riziku, orientaci v problematice investic apod. Penzijní společnosti nabízí dynamičtější, konzervativní i vyvážené fondy.

“Je možné zvolit kombinaci fondů a je dobré si uvědomit, že pravidelné dlouhodobé spoření na penzi už od dětského věku nabízí zajímavý prostor pro zhodnocení díky dynamičtějším strategiím, tedy spoření v penzijním fondu s větším podílem akcií,” uvedl Málek, který rozdíl mezi fondy opět ilustruje na příkladu: “Pokud budeme předpokládat průměrné zhodnocení dynamického fondu 6 % p.a. po dobu 18 let, bude částka k výplatě v 18 letech činit bezmála 119 tisíc Kč při úložce 1000 Kč a necelých 60 tisíc při úložce 500 Kč”.

Konkrétnější představu o výši úspor vzhledem k výši úložky i zvolené investiční strategii si můžete udělat prostřednictvím kalkulaček, které najdete na webech penzijních společností. Kalkulačky u dětského penzijka zahrnují i informace o případné výši výplaty při dosažení plnoletosti.

I pokud si zvolíte dynamickou strategii, která zahrnuje více rizikovějších aktiv, penzijní společnost pět let před dosažením důchodového věku převede vaše prostředky do povinného konzervativního účastnického fondu. Nařizuje jí to zákon, aby účastníky ochránil před kolísáním hodnoty jeho portfolia, které by mohlo přijít v nevhodnou chvíli, tedy na konci smlouvy.

“Pokud klient o tento automatický převod zájem nemá a přeje si dynamičtější investiční strategii nadále ponechat (a využít tak potenciál vyššího zhodnocení), necháváme rozhodnutí na něm. Stačí nám tuto informaci oznámit a jeho strategie zůstane nezměněna,” dodal odborník NN Penzijní společnosti. Konečná volba je tedy přímo na majiteli smlouvy, pokud se ale chce vyhnout automatizovanému překlopení do konzervativní strategie, musí se aktivně ozvat.