Měsíc: Říjen 2025

Na co všechno si lze vzít hypotéku?

Posted on by Tomáš

Doby, kdy jste si mohli v bance o hypotéku zažádat výhradně v souvislosti s nákupem či výstavbou nemovitosti, jsou dávno pryč. Dnes můžete hypoteční úvěr využít téměř na cokoliv. Klidně i na svoji vysněnou dovolenou. Má to však pochopitelně svá pravidla.

Hypotéky lze rozdělit na dva základní druhy, a sice na účelové a neúčelové. Jak už přitom z jejich označení jasně vyplývá, hlavní odlišnost bude spočívat v tom, zda je bance potřeba sdělovat, na co konkrétního se ji chystáte využít, či nikoliv.

Pokud tuto skutečnost dotčené bankovní instituci říkat nehodláte, musíte sáhnout po neúčelovém hypotečním úvěru. Za takto získané peněžní prostředky si pak můžete koupit v podstatě cokoliv, co si zamanete. Ať už se jedná o nový bazén, nablýskaný sporťák či například luxusní dovolenou v Karibiku. Počítejte nicméně s tím, že v konečném důsledku se vám pořízení tohoto typu hypotéky – běžně označované jako americká – poněkud prodraží. To kvůli vyšším úrokům. Samozřejmě i nadále platí, že jako protiváhu musíte dát do zástavy nemovitost adekvátní hodnoty.

Poměrně velkou škálu možností máte v dnešní době ale i tehdy, zvolíte-li běžný účelový hypoteční úvěr. Na co všechno jej lze po doložení konkrétního účelu čerpání a jeho schválení příslušnými pracovníky banky využít?

Koupě, výstavba i rekonstrukce

I dnes lidé pochopitelně hypotéku zdaleka nejčastěji využívají na koupi vlastní nemovitosti, která má sloužit k trvalému bydlení. Výjimkou však není ani výstavba zbrusu nového rodinného domuod základů až po střechu. Samozřejmostí je také koupě pozemku. Musí se ale jednat o stavební parcelu, respektive pozemek, ke kterému úředníci vydali stavební povolení nebo který byl na základě územního rozhodnutí určen pro výstavbu.

Na co dalšího se může účelová hypotéka hodit? Například na koupi nějaké chaty či jiné nemovitosti sloužící k rekreaci. Kromě toho je možné si sjednat hypoteční úvěr za účelem pořízení družstevního bytu či dovybavení interiéru vašeho stávajícího domova.

To ale zdaleka není vše. Pokud vyhovíte kritériím, poskytne vám banka hypotéku rovněž na případnou dostavbu vaší nemovitosti. A nejen to. Peníze můžete pochopitelně dostat i na přestavbu, rekonstrukci nebo celkovou modernizaci. Zpravidla ale platí, že abyste mohli o takový hypoteční úvěr zažádat, musí být celková částka vyšší než 200 tisíc korun.

Dědické řízení či rozvod

Bankovní instituce v dnešní době dále nabízejí možnost vzít si hypotéku ve chvíli, kdy jste zdědili nějaký dům či byt, jenž hodláte určitým způsobem využívat, a potřebujete za tímto účelem vyplatit ostatní dědice, kterým daná nemovitost připadla společně s vámi.

Obdobná situace nicméně může nastat i tehdy, má-li dojít na vypořádání společného jmění manželů. Pokud se dva rozvádějí, přičemž byt, v němž oba až dosud bydleli, připadne pouze jednomu z nich, musí jej ten druhý řádně vyplatit. Za tímto účelem si proto může sjednat u banky hypoteční úvěr, a rychle tak získat tolik potřebné finanční prostředky.

Hypotéka na hypotéku

Pokud nejste se svou stávající hypotékou spokojeni, máte možnost ji refinancovat. Jak? Celkem jednoduše. Zhruba tři až čtyři měsíce před koncem období fixace požádejte svoji banku o zaslání nových podmínek a současně se porozhlédněte po tom, co vám mohou nabídnout ostatní bankovní instituce. Jestliže vám jejich nabídka přijde lákavější a vaše současná banka na ni nebude s to zareagovat, není víceméně co řešit. Konkurence váš současný hypoteční úvěr splatí úvěrem novým a vy se tak stanete jejím dlužníkem. Avšak za o poznání lepších podmínek.

V neposlední řadě můžete banku též požádat o takzvanou refundaci neboli zpětné proplacení vámi vynaložených vlastních prostředků, které jste investovali na pořízení nebo zvýšení úrovně vašeho bydlení. Ty nicméně musíte být schopni doložit (například kupní smlouvou, fakturou za nakoupený materiál apod). Tento druh hypotéky se může hodit zejména ve chvíli, kdy jsou vaše skutečné náklady vyšší, než jste původně předpokládali.

Kdy dosáhnete na hypotéku?

Faktorem, který bude banky kromě LTV, DSTI a DTI zajímat, je i vaše bonita. Právě té se budou převážně týkat otázky v našem kvízu. Zde tedy nepůjde ani tak o chyby, jako o co možná největší předpoklady k úspěchu.

Jak na převod do nového penzijka?

Posted on by Tomáš

Ještě zhruba dva miliony Čechů mají staré Penzijní připojištění (PP), které uzavřeli před rokem 2013. Tento produkt nadále funguje, jeho schopnost dosahovat atraktivního výnosu u vložených prostředků je však značně omezená. Naproti tomu nové Doplňkové penzijní spoření (DPS) vklady účastníků zhodnocuje výrazně lépe a má řadu dalších výhod. Ze starého na nové penzijko se dá přejít velmi snadno a bez poplatku. Lidé to ale často nevědí, a připravují se tak o nemalé peníze.

Doplňkové penzijní spoření má sice v názvu slovo spoření, ale ve skutečnosti se jedná o formu investování. A právě díky možnosti zvolit si vhodnou investiční strategii lze v penzijním spoření peníze zhodnotit výrazně lépe než v předchozím Penzijním připojištění. Penzijní připojištění je velmi konzervativní produkt. Zákon ukládá penzijní společnosti povinnost zajistit, že zhodnocení prostředků vložených účastníky nebude záporné a hodnota prostředků neklesne pod hodnotu jejich vkladů. Proto jsou penzijní společnosti opatrné a peníze investují zejména do bezpečných nástrojů. Typicky státních nebo firemních dluhopisů s vysokým ratingem. Ty nabízejí sice jisté, ale na druhou stranu relativně omezené výnosy, které nejsou schopny dlouhodobě překonávat inflaci.

Proč přejít do nového DPS

  • Možnost vyššího zhodnocení (rozdíl může být v závislosti na výši úspor, délce spoření a zvolené investiční strategii i v řádu stovek tisíc korun);
  • Možnost výběru vlastní investiční strategie dle přístupu klienta k riziku;
  • Možnost odejít do předdůchodu (odchod až o 5 let dříve, zdravotní pojištění platí stát, nesnižuje budoucí starobní důchod, lze dál pracovat například na částečný úvazek);
  • Možnost jednorázového výběru prostředků bez povinnosti zdanit příspěvek zaměstnavatele;
  • Převod je zdarma;
  • Převodem klient nepřichází o státní příspěvky, příspěvky zaměstnavatele ani o odspořené měsíce.

 

Jako u většiny forem investování i tady je třeba počítat s určitým rizikem. Nové DPS negarantuje nezáporné zhodnocení a také u něj není možnost vybírat prostředky formou výsluhové nebo pozůstalostní penze jako u Penzijního připojištění. Přesto díky možnosti investovat i do konzervativních typů fondů, jako například KB Peněžní účastnický fond, je přechod do DPS vhodný i pro klienty, kteří se blíží důchodovému věku.

Jak převod smlouvy provést?

  • Uzavřete novou smlouvu na DPS – můžete to udělat online, v bance nebo s finančním poradcem. Při sjednání smlouvy požádáte o převod peněz ze starého PP na nové DPS. Vaše penzijní společnost převede peníze i celou spořící dobu automaticky na novou smlouvu.
  • V rámci přechodu z PP na DPS můžete přejít i k jiné penzijní společnosti, u které uzavřete smlouvu. U původní společnosti je v tom případě potřeba podat výpověď staré smlouvy a přiložit žádost o převod prostředků. S obojím vám poradí penzijní společnost, u které si sjednáváte nové DPS.
  • Celý převod může trvat přibližně dva měsíce včetně výpovědní lhůty.

Při převodu do DPS klienti vyplní investiční dotazník, na jehož základě si vyberou vhodnou strategii. Zájemci si zároveň mohou sami zvolit rozložení prostředků do jednotlivých fondů – od konzervativních až po dynamické.

Přechod do DPS se vyplatí nejen lidem, kteří mají do důchodu ještě relativně daleko, mohou si dovolit více zariskovat a zvolit si dynamičtější investiční strategii. Díky možnosti odchodu do předdůchodu až o 5 let dříve nebo nulovému zdanění příspěvku zaměstnavatele v případě jednorázového výběru prostředků z penzijka je přechod do DPS vhodný pro široké spektrum klientů.

Jak vysokou rentu můžete získat, když skončíte po úrazu na úřadu práce?

Posted on by Tomáš

Na jak vysokou úrazovou rentu mají nárok zaměstnanci poškození pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, když nenajdou náhradní práci a skončí tzv. na Úřadu práce? Od 1. 1. 2025 byla změněna pravidla pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání (tzv. úrazové renty) pro případ, že poškozený nevykonává jinou vhodnou práci a je evidován jako uchazeč o zaměstnání Úřadem práce.

Zákonodárcům a legislativcům se nedaří již delší dobu najít uspokojivou a stabilní úpravu výpočtu úrazové renty (náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity) pro případ, že se na zdraví poškozený zaměstnanec stane nezaměstnaným (bude v evidenci Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání).

Pravidla pro výpočet renty pro poškozené, kteří skončili na Úřadu práce, se měnila k 1. 7. 2018, k 1. 1. 2021 a nyní k 1. 1. 2025, jak si můžete vyhledat na našem serveru. Je to naposledy? Jsou všechny problémy vyřešeny? (Viz ust. § 271b odst. 3 zákoníku práce.)

Renty čtenáře zajímají, píšete nám i na úřady, ale ti, co o nich rozhodují, si nedovedou poradit

Poslední změna mohla zapadnout v množství jiných změn zákoníku práce schválených v uplynulém roce 2024, které nabyly účinnosti v jeho průběhu, nebo s odloženou účinností až k 1. 1. 2025, a tak jí věnujeme samostatný článek.

Navíc informace o těchto již realizovaných změnách byly mnohdy v neodborných publikacích smíchány se změnami teprve chystanými, když nebylo rozlišeno, co je schválený zákon a co je jen třeba vládou schválený návrh zákona. Obyčejný člověk pak vůbec neví, co platí, co neplatí, co jsou aktuální pravidla.

Problém se netýká poživatelů invalidního důchodu třetího stupně

Tady je hned na úvod nutno zdůraznit, že zásadně jde o zaměstnance poškozeného pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, kterému byl přiznán invalidní důchod 1. nebo 2. stupně.

Nebo mu invalidní důchod nebyl případně vůbec přiznán, neboť uchazečem o zaměstnání se nemůže stát fyzická osoba v době, po kterou je invalidní ve 3. stupni, s výjimkou fyzické osoby, která je invalidní ve 3. stupni a je schopna výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. (§ 25 odst. 2 písm. d) zákona o zaměstnanosti)

Obecné pravidlo a speciální pravidla pro výpočet výše úrazové renty

Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity (tzv. úrazová renta) přísluší (náleží) zaměstnanci (ve smyslu ust. § 271b odst. 1 zákoníku práce) ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu.

Přiznaný invalidní důchod tedy snižuje úrazovou rentu, která vyrovnává rozdíl mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným (následně) po pracovním úrazu nebo zjištění nemoci z povolání.

Výjimky, resp. modifikace při stanovení (výpočtu) úrazové renty upravují především ust. § 271b odst. 3, 4, 5 zákoníku práce.

Jde o situace, kdy

  • je poškozený zaměstnanec v evidenci Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání – a právě změnu pravidel v této situaci popisujeme v tomto článku,
  • zaměstnanec dosahuje ze své viny nižšího výdělku než ostatní zaměstnanci vykonávající u zaměstnavatele stejnou práci nebo práci téhož druhu,
  • zaměstnanec bez vážného důvodu odmítne nastoupit (náhradní – jinou vhodnou) práci, kterou mu zaměstnavatel zajistil.

Řešení posledně zmíněné situace (předvídané ust. § 271b odst. 5 zákoníku práce) se věnuje aktuální nedávný rozsudek Nejvyššího soudu ČR (spis. zn. 21 Cdo 51/2024, ze dne 27. 11. 2024), který probereme v samostatném článku.

Když zaměstnanec po pracovním úrazu odmítne vhodnou náhradní práci, přesto se mu výdělek z ní počítá a snižuje se o něj úrazová renta. Valorizuje se tento fiktivní výdělek, nebo zůstává stejný?

Každoroční valorizace původního výdělku dosahovaného před pracovním úrazem pro účely výpočtu úrazové renty, a tak i jejího případného navýšení, je příjemnou stránkou věci. Platí tahle valorizace i pro opomenutý výdělek z odmítnuté práce? Zvyšuje se při každoroční valorizaci i tato sankční částka naopak rentu snižující, nebo zůstává stejná?

Poškozenému zaměstnanci náleží renta i v době nezaměstnanosti

Pokud jde o řešení situace (dle ust. § 271b odst. 3 zákoníku práce), pravidla byla, jak jsme předeslali, s účinností k 1. 1. 2025 změněna, a to zákonem č. 230/2024 Sb.

Nemění se zásada, že úrazová renta (náhrada za ztrátu na výdělku) přísluší zaměstnanci i v případě, kdy nepracuje (nevykonává výdělečnou činnost) a je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání (Úřadu práce České republiky).

Jsou však možné 2 rozdílné situace, a to že

  1. zaměstnanec pobíral úrazovou rentu (vypočtenou dle základního pravidla ve smyslu ust. § 271b odst. 1 zákoníku práce) ještě před tím, než se stal uchazečem o zaměstnání,
  2. anebo úrazovou rentu, resp. takto vypočtenou úrazovou rentu nepobíral.

A podle toho byly 2 možné způsoby stanovení (výpočtu) výše renty pro dobu jeho nezaměstnanosti (evidence zaměstnance Úřadem práce jako uchazeče o zaměstnání).

Dosud záleželo, zda poškozený zaměstnanec před nezaměstnaností pracoval, nebo nepracoval v novém náhradním zaměstnání.

V případě, že poškozený zaměstnanec před tím, než se stal uchazečem o zaměstnání, náhradu za ztrátu na výdělku pobíral, pak mu v době nezaměstnanosti úrazová renta příslušela stále ve stejné výši. Jeho nezaměstnanost tak neměla sama o sobě na výši již přiznané úrazové renty vliv.

V případě, že poškozený zaměstnanec před tím, než se stal uchazečem o zaměstnání, náhradu za ztrátu na výdělku nepobíral (kupř. protože vůbec nenalezl vhodné pracovní uplatnění), pak se za jeho poúrazový výdělek (výdělek po pracovním úrazu nebo zjištění nemoci z povolání) považoval výdělek ve výši minimální mzdy, a to minimální mzdy platné v den prvního zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání. Náhrada za ztrátu na výdělku činila v tomto případě rozdíl mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a fiktivní částkou, vyjádřenou výší minimální mzdy (s připočtením případného invalidního důchodu). Přitom pro poškozeného platila, a to i později, bez ohledu na její případnou valorizaci během jeho nezaměstnanosti, jakož i při další případné nezaměstnanosti, minimální mzda stále v původní výši ze dne první nezaměstnanosti poškozeného zaměstnance.

Pro oba případy platilo a platí, že je-li poškozený mezi jednotlivými nezaměstnanostmi (evidencemi Úřadem práce jako uchazeče o zaměstnání) znovu zaměstnán, od průměrného výdělku před vznikem škody se odečítá skutečně dosahovaný poúrazový výdělek v novém zaměstnání, dle základního pravidla pro výpočet renty (vyplývajícího z ust. § 271b odst. 1 zákoníku práce).

Dosavadní nevýhoda pro určité zaměstnance

Dosahoval-li ovšem poškozený zaměstnanec v době před svou nezaměstnaností nebo v době mezi jednotlivými nezaměstnanostmi vyššího výdělku, než je minimální mzda, pak byl znevýhodněn oproti poškozenému zaměstnanci, který pracovní uplatnění po škodné události a skončení dosavadního zaměstnání nenalezl.

Zápočet skutečně dosahovaného výdělku vyššího než minimální mzda zavdával snížení úrovně úrazové renty. Stanovený způsob výpočtu renty byl pro poškozené, kteří dosahovali vyšších poúrazových výdělků, než je výše minimální mzdy, nevýhodný oproti zaměstnancům, kteří pracovní uplatnění nenalezli a skončili jako nezaměstnaní na Úřadu práce hned.

A nikde není řečeno, že zaměstnanec poškozený na zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání bude vykonávat jako náhradní práci tu nejhůře odměňovanou, tedy minimální mzdou.

Sjednocení výše započítávaného výdělku na úrovni aktuálně platné minimální mzdy

Nově je výpočet náhrady (renty) sjednocen pro oba případy (situace), ať již zaměstnanec dosáhl nějakého poúrazového výdělku před svou nezaměstnaností, nebo nedosáhl (protože po vzniku škody nepracoval). Jako fiktivní výdělek pro výpočet úrazové renty bude po dobu nezaměstnanosti poškozeného (jeho evidence Úřadem práce jako uchazeče o zaměstnání) vždy započítávána minimální mzda, a to v aktuální platné výši.

Jestliže poškozený začne znovu pracovat, náhrada (renta) bude činit rozdíl mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem skutečně dosahovaným v novém zaměstnání (s připočtením invalidního důchodu).

Pokud následně bude poškozený znovu veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, za poúrazový výdělek bude považován výdělek ve výši aktuální minimální mzdy. Znamená to tedy, že jestliže se v průběhu vedení poškozeného zaměstnance v evidenci uchazečů o zaměstnání zvýší minimální mzda, dojde ke snížení poskytované náhrady.

Avšak toto snížení renty by mělo být kompenzováno valorizací průměrného (rozhodného) výdělku dosahovaného před vznikem škody (ve smyslu ust. § 271u odst. 2 zákoníku práce), který je určující pro výpočet výše renty.

Nařízení vlády č. 349/2024 určuje míru valorizace úrazové renty k 1. lednu 2025 prostřednictvím navýšení rozhodného (původního průměrného, případně již valorizovaného) výdělku o 0,6 % a 260 Kč.

Správný výpočet navýšení se neprovádí tak, že by se o uvedené částky valorizovala přímo renta, ale rozhodný výdělek, tedy výdělek před vznikem škody na zdraví, případně již dříve valorizovaný.

Příklad

Rozhodný výdělek činí (tedy původní výdělek činil nebo již valorizovaný výdělek činí) 30 000 Kč a dosavadní výše renty 10 000 Kč.

Rozhodný výdělek se zvýší o 0,6 % a 260 Kč na 30 440 Kč (180 Kč + 260 Kč + 30 000 Kč).

Náhrada se tak zvyšuje o nárůst rozhodného výdělku 440 Kč na 10 440 Kč. (Nikoliv, že se o 0,6 % a 260 Kč zvýší dosavadní náhrada, to by se zvýšila jenom na 10 320 Kč čili jen o 320 Kč.)

Porovnání právní úpravy do 31. 12. 2024 a od 1. 1. 2025

Škrtnutý text je text zákona do 31. 12. 2024, který se od 1. 1. 2025 ruší.

Tučné písmo znamená nově vložený text k 1. 1. 2025.

Standardní písmo představuje text zákona, který se nemění.

Ust. § 271b odst. 3 zákoníku práce:

Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity podle odstavce 1 přísluší i zaměstnanci, který je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání; za výdělek po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání se považuje výdělek ve výši platné minimální mzdy platné v den prvního zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání. Pobíral-li zaměstnanec před tím, než se stal uchazečem o zaměstnání, náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, přísluší mu tato náhrada po dobu zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání v takové výši, ve které mu na ni vzniklo právo za trvání pracovního poměru nebo právních vztahů založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Po skončení zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání se při výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity postupuje u všech poškozených podle odstavce 1.

Pro dosavadní poživatele úrazové renty platí nová pravidla, jen pokud jsou pro ně výhodnější než ta dosavadní

Nová právní úprava výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku (úrazové renty) v době nezaměstnanosti poškozeného zaměstnance se týká zaměstnanců, kteří již rentu před 1. 1. 2025 pobírali, pouze pokud to pro ně bude výhodnější.

Podle přechodného ustanovení čl. II bodu 6 zákona č. 230/2024 Sb. se výše náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity (úrazové renty) podle nového znění ust. § 271b odst. 3 zákoníku práce k 1. lednu 2025 upraví i zaměstnancům, kterým úrazová renta náležela před 1. 1. 2025, ale jen je-li to pro ně výhodnější.

Takže pokud bude zaměstnanec v době, kdy pracuje, dosahovat nižšího výdělku než ve výši minimální mzdy (například z důvodu kratší pracovní doby sjednané v důsledku jeho nepříznivého zdravotního stavu), bude se mu v době nezaměstnanosti (evidence Úřadem práce jako uchazeče o zaměstnání) zohledňovat tento nižší výdělek, neboť zohledňování výše minimální mzdy by pro něho bylo nevýhodné.

Závěrečné shrnutí

Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity (úrazová renta) náleží poškozenému zaměstnanci i během doby, kdy je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání.

Za výdělek po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání, který se pro účely výpočtu renty odečítá (a to spolu s invalidním důchodem přiznaným pro invaliditu právě v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání) od původního (rozhodného) výdělku dosahovaného před vznikem škody (případně valorizovaného), se pak nově považuje výdělek ve výši platné minimální mzdy.

Po skončení zařazení v evidenci uchazečů o zaměstnání se při výpočtu úrazové renty postupuje tak, že renta je standardně ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem (resp. valorizovaným rozhodným výdělkem) před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu.

Životní pojištění neplatí hned, čekací doba chrání klienty i pojišťovny.

Posted on by Tomáš

Mnoho lidí se domnívá, že sjednáním životního pojištění získávají krytí okamžitě. Skutečnost je jiná – u řady rizik platí tzv. čekací doba, během níž pojišťovna pojistnou událost neproplatí. Její délka se liší podle rizika i konkrétní pojišťovny a je proto nutné jí věnovat pozornost ještě před podpisem smlouvy.

Čekací doba je období po začátku pojištění, kdy klient ještě nemá nárok na plnění z určitých rizik, ačkoliv již platí pojistné. Čekací doba funguje jako pojistná brzda. Chrání pojišťovnu i poctivé klienty před tím, aby si někdo sjednal pojištění těsně před tím, než se mu má stát plánovaná nebo očekávaná událost, například operace.

Délka čekací doby se v České republice liší podle typu rizika. Běžně platí:

  • nemoc: obvykle 2 měsíce;
  • těhotenství a porod: obvykle 8 měsíců;
  • některé operace: 2 měsíce;
  • invalidita z důvodu nemoci: obvykle 2 měsíce;
  • smrt následkem nemoci: obvykle bez čekací doby, 2 měsíce u některých pojišťoven.

U úrazů se čekací doba většinou neuplatňuje – pojištění začíná krýt od prvního dne, protože úraz je neočekávaná událost. U nemocí je ale situace jiná. Lidé bývají často překvapeni, že pojišťovna nezaplatí hospitalizaci krátce po podpisu smlouvy. Důvodem je, že pro nemoc platí obvykle minimálně dvouměsíční čekací doba. Pokud tedy někdo uzavře smlouvu v lednu a v únoru skončí v nemocnici například se zápalem plic, pojišťovna plnění nevyplatí.

Čekací doba se obvykle počítá od data počátku pojištění uvedeného ve smlouvě. Pokud během ní nastane pojistná událost, pojišťovna ji neproplatí, i když je nahlášena později. Některé pojišťovny přebírají čekací doby v případech, kdy klient přechází z jiné pojišťovny a doloží, že byl nepřetržitě pojištěn.

Co by měli zájemci o pojištění udělat před podpisem smlouvy? V první řadě je důležité číst pojistné podmínky. Čekací doba může být uvedena v hlavním textu nebo v dodatcích. Vyplatí se porovnat více nabídek, protože délky čekacích dob se liší. A určitě se vyplatí zeptat na výjimky, například jestli lze čekací dobu zkrátit při přechodu od jiné pojišťovny.

Čekací doba má své výhody i nevýhody. Udržuje pojistné na dostupné úrovni a chrání klienty před tím, aby museli doplácet na podvody jiných. Na druhou stranu znamená, že krytí nezačne hned, což může některé překvapit. Čekací doba není past, ale mechanismus, který má chránit všechny. Když víte, co znamená a jak dlouho trvá, můžete si životní pojištění sjednat bez obav a s realistickými očekáváními.

Jak na hypotéku na ateliér?

Posted on by Tomáš

Bydlení v ateliéru nabízí netradiční prostor a možnost kreativního uspořádání. Zjistěte, jak jej přeměnit v obytný prostor a financovat.

Co si z článku odnést:

  • Ateliér je nebytový prostor, který lze využít pro kreativní činnosti, dílnu, zkušebnu nebo flexibilní pracovní prostory.
  • Samostatný ateliér nelze standardně financovat klasickou hypotékou, protože se jedná o nebytový prostor.
  • V ateliéru nelze zřídit trvalý pobyt a jeho užívání v rozporu s kolaudačním souhlasem mohou úřady pokutovat.
  • Rekolaudace ateliéru na byt umožňuje financovat jeho koupi a rekonstrukci prostřednictvím hypotéky.
  • Pro rekolaudaci na byt je nezbytné splnit stavební a hygienické požadavky, včetně koupelny, WC, kuchyně a bezpečnostních norem.
  • Pokud je ateliér součástí nemovitosti určené k trvalému bydlení (například půda v rámci rodinného domu nebo přístavba), je možné využít klasickou hypotéku.
  • Alternativní možnosti financování ateliéru zahrnují americkou hypotéku nebo neúčelový úvěr pro spotřebitele či podnikatele.
  • Lofty představují nevšední bydlení s plným statutem bytu a umožňují financovat koupi klasickou hypotékou.

Bydlení v ateliéru má zvláštní kouzlo. Velká okna, otevřený prostor a netradiční dispozice lákají lidi, kteří chtějí žít jinak než v klasickém bytě. Ateliéry oslovují hlavně mladé páry, kreativce a umělce. 

Alternativou k ateliéru jsou lofty, tedy byty upravené z bývalých továren, skladů nebo jiných nevyužívaných průmyslových budov.

Možností, jak tyto typy nemovitostí financovat, je hned několik. Pokud je nemovitost určena k trvalému bydlení, lze využít klasickou hypotéku. V případě, že jde o nebytový prostor, nabízí se například americká hypotéka. Před koupí ateliéru nebo loftu se vždy vyplatí probrat možnosti financování se zkušeným hypotečním poradcem,

Co je ateliér

Samostatný ateliér je nebytový prostor, který se často využívá například jako dílna, zkušebna nebo prostor pro výtvarné či hudební projekty. Obvykle nesplňuje veškeré technické a hygienické normy, a proto nemůže sloužit k trvalému bydlení. Například nejsou splněny požadavky na dostatek denního světla a odhlučnění.

Ateliér může být ale i součástí rodinného domu, například jako půdní vestavba, přístavba nebo samostatná místnost. Pokud je celý dům zkolaudován k trvalému bydlení, nevztahují se na takový ateliér omezení, která platí pro samostatné nebytové jednotky.

Hypotéka na ateliér. Je možné ji získat?

Samostatný ateliér je v katastru nemovitostí veden jako nebytový prostor, což s sebou nese určitá omezení při jeho financování. Banky na nebytový prostor hypotéku neposkytnou. Možným řešením je rekolaudace ateliéru na byt. V takovém případě lze hypotékou financovat jak koupi, tak následnou rekonstrukci nemovitosti. Jednotlivé banky však tyto situace posuzují individuálně.

Pokud je ateliér součástí prostor určených k trvalému bydlení (např. jedna místnost v rodinném domě), hypotéku lze získat. Předmětem financování je bytová potřeba a konkrétní využití jedné z místností jako ateliéru není rozhodující.

Pronájem ateliéru

V nabídkách realitních kanceláří se můžete setkat s pronájmy ateliérů. Pokud prostor využíváte například k podnikání nebo k nouzovému přespání, je to v pořádku. Pronajímání ateliéru v nebytovém prostoru k trvalému bydlení ale s sebou nese rizika. Zřízení trvalého bydliště v ateliéru není možné a úřady mohou užívání v rozporu s kolaudací pokutovat.

Srovnání: Rozdíl hypotéka na byt vs. hypotéka na ateliér

Jak získat hypotéku na ateliér

Získání hypotéky na ateliér je možné, pokud jde o prostor, který lze stavebně upravit a zkolaudovat jako byt. Prvním krokem je výběr nemovitosti s potenciálem splnit podmínky pro trvalé bydlení. Následuje konzultace se stavebním úřadem ohledně možnosti rekolaudace a příprava projektové dokumentace.

Důležitý je také výběr banky, protože každá přistupuje k financování ateliérů odlišně. Vždy se vyplatí probrat konkrétní záměr, zjistit pohled banky na hypotéku na ateliér a tomu přizpůsobit financování. Banka bude kromě standardních dokumentů k hypotéce vyžadovat podrobné informace o stavebním záměru, zjednodušený rozpočet, plán rekonstrukce a další dokumentaci. Zkušený hypoteční poradce vám sdělí, co banka vyžaduje pro hypotéku na ateliér.

Stavební požadavky ateliéru pro hypotéku

Aby bylo možné rekolaudovat ateliér na byt a financovat ho hypotékou, musí splnit základní stavební a hygienické podmínky. Patří mezi ně dostatek denního světla, možnost větrání a dostatečná ochrana proti hluku. Nezbytné je také hygienické zázemí, koupelna, WC a napojení na vodu i kanalizaci. Prostor musí mít kuchyň nebo kuchyňský kout a splňovat požadavky na bezpečnost, přístup a požární ochranu.

Přesné požadavky na nemovitosti k bydlení stanovuje česká legislativa. Podrobnosti najdete zejména ve stavebním zákoně a příslušných vyhláškách k technickým a hygienickým normám pro byty (např. vyhláška č. 268/2009 Sb. a ČSN 73 4301).

LTV u hypotéky na ateliér

Pokud je ateliér již zkolaudován jako bytová jednotka, nebo pokud bude rekolaudován na byt v rámci žádosti o hypotéku, mohou žadatelé do 36 let dosáhnout na LTV až 90 %, starší žadatelé zpravidla na 80 %.

Banky posuzují každou žádost individuálně a v případě přestaveb ateliérů na byty mohou snížit LTV například na 60 až 70 %. V takovém případě budete potřebovat k financování více vlastních zdrojů.

Odhadní cena ateliéru pro hypotéku

Odhadní cena ateliéru pro účely hypotéky bývá zpravidla nižší než cena srovnatelného bytu. Hlavní příčinou je nižší likvidita ateliérů na trhu, protože většina kupujících stále upřednostňuje klasické byty. Kvůli slabší poptávce trvá prodej ateliéru déle a banky ho vnímají jako méně hodnotnou zástavu.

Dalším faktorem jsou právní rizika spojená s koupí ateliéru, například omezené možnosti jeho využití. Pokud se majitel rozhodne ateliér přestavět na bytový prostor, musí počítat s dalšími investicemi. Všechny tyto okolnosti vedou k tomu, že bankovní odhadci oceňují ateliéry opatrně a často uplatňují snižující koeficient.

Alternativní možnosti financování ateliéru

Pokud nelze na koupi ateliéru využít klasickou hypotéku, existují i jiné způsoby financování. Jedním z nejčastějších je americká hypotéka. V takovém případě dáváte bance do zástavy jinou nemovitost a získané prostředky můžete použít na koupi ateliéru. Toto řešení je vhodné zejména pro investory, kteří pořizují ateliér za účelem pronájmu nebo plánují jeho přestavbu na byt.

Alternativně lze využít jiný typ neúčelového úvěru, například spotřebitelský nebo podnikatelský, ovšem s vyšší úrokovou sazbou a kratší dobou splatnosti. Volba nejvhodnější varianty závisí na vaší finanční situaci, možnostech zajištění a plánech s konkrétním ateliérem.

Mezi další typy nevšedního bydlení patří také lofty

Loft je specifický bytový prostor vzniklý adaptací bývalých průmyslových nebo komerčních objektů na moderní bydlení. Typickými znaky loftu jsou velká otevřená plocha, vysoké stropy, často panoramatická okna a výrazné industriální prvky v interiéru. Lofty jsou oblíbené pro svůj netradiční charakter a vzdušný prostor, který nabízí mnoho možností individuálního uspořádání.

Na rozdíl od ateliéru má loft status bytu. Splňuje všechny stavební, hygienické a právní požadavky a lze ho bez omezení využívat k trvalému bydlení. Snazší je i financování loftu. K nákupu lze využít klasickou hypotéku stejně jako u běžného bytu.

Proč jsou investice v bance často nevýhodné a stojí Vás tisíce ročně navíc?

Posted on by Tomáš

V posledních letech přibývá v ČR lidí, kteří se zajímají o investování. A není divu – inflace znehodnocuje úspory, ceny rostou a peníze na běžném účtu rychle ztrácejí hodnotu. Investiční produkty od bank však situaci obvykle nevyřeší. I když jsou pro většinu lidí nejdostupnější. Přijdete do banky a od bankéře dostanete z pozice důvěry výhodné fondy. Lidé, co se v tom nevyznají, tak mají tyto bankovní produkty ve velkém. Jednoduše jim je bankovní poradci prodají. Jen ze svého okolí vím o třech lidech, kteří mají různé bankovní produkty 7+ let a zhodnocení je na 0 nebo na 15 %, což nepokrývá v současnosti ani inflaci v horizontu 7 let.

Jaké jsou alternativy?

Konzervativní strategie často nepokryjí ani inflaci

Přirozenou volbou bývá pro mnohé nezkušené investory návštěva banky a projevení zájmu o její investiční produkty. Podle odborníků jsou však většinou konzervativní, zatížené poplatky a výnosově nevýhodné.

Zatímco bankovní produkty často cílí na investory s minimálními zkušenostmi a slibují jednoduchost, ve skutečnosti zákazníci prodělávají – a to jak kvůli poplatkům, tak nízkému zhodnocení.

Co to je a jak funguje Amundi?

Příkladem může být nabídka fondů od Amundi, jednoho z hlavních poskytovatelů investičních fondů v bankách jako je Komerční banka, Česká spořitelna či ČSOB. Tyto fondy nabízejí jako „bezpečné“ investice. Obvykle se jedná o smíšené fondy s dluhopisy a akciemi. Amundi funguje na principu pravidelného investování stejné částky, za kterou investoři nakupují podílové listy. Jejich cena se odvíjí od situace na trhu.

Mezi časté volby konzervativních klientů patří například fond Amundi Funds – Protect 90. Ten garantuje ochranu 90 % kapitálu, ale za cenu velmi nízkého potenciálního výnosu.

Na webové stránce Borsaitaliana.it se uvádí kumulativní výkonnost fondu ve výši 2,15 % mezi lety 2020 až 2024. Inflace se však například v roce 2022 pohybovala na úrovni 15 %. Na vývoj meziroční inflace v období od roku 2020 do června 2025 se podívejte níže.

Z výše uvedeného vyplývá, že ve výsledku se investice do fondů typu Amundi kvůli nízkým úrokům nevyplatí. Pro investory je tak lepší zvážit jiné možnosti – například ETF fondy, které mají vyšší zhodnocení.

Poplatky ukrajují z investované částky i výnosu Dalším kamenem úrazu jsou u Amundi fondů poplatky (vstupní, správcovské, výstupní), které se obvykle pohybují na úrovni 1–3 %. Je tedy třeba počítat reálně s nižší celkovou investovanou částkou a ročním čistým výnosem.

Investování s XTB: Nízké náklady, široký výběr

Vhodnou alternativou k Amundi fondům jsou brokeři, jako je například XTB, který umožňuje prostřednictvím intuitivní platformy xStation nákup akcií, ETF a dalších aktiv bez vstupních poplatků, a to až do objemu 100 000 EUR měsíčně.
Hlavní výhody platformy spočívají v:

  • intuitivním ovládání,
  • možnosti jejího používání pro více zařízení,
  • široké škále nástrojů pro analýzu grafů.

Broker XTB navíc patří mezi ověřené a dlouhodobě fungující. Nabízí kromě platformy také zákaznickou podporu v českém jazyce a demo účet, díky kterému si můžete investování vyzkoušet nanečisto, bez rizika ztráty finančních prostředků.

Co s ušetřenými penězi?

Když porovnáme celkové náklady mezi klasickým bankovním fondem a přímým investováním přes platformu jako XTB, rozdíl může činit tisíce korun ročně.
Stačí se podívat na jednoduchý scénář:

  • Bankovní fond: 3 % vstupní poplatek + 1,5 % roční poplatek = výnos po poplatcích často téměř nulový.
  • ETF přes XTB: 0 % vstupní poplatek do 100 000 EUR, nad tuto částku pouze 0,2 %.
  • Reálné zhodnocení ETF S&P 500 za posledních 10 let činilo přibližně 10 % ročně.

Už po roce tak díky XTB ušetříte o několik tisíc korun více. Za to si můžete dopřát například kvalitní steak ve vyhlášené restauraci Monarch v centru Prahy, a stále vám nějaké peníze zbydou.

Odborníci doporučují: Investujte chytře

„Banky nabízejí investiční produkty, které často nejsou šité na míru klientovi, ale spíše odpovídají prodejní strategii dané instituce,“ říká finanční poradce a analytik Michal Dvořák a dodává: „Klient má pocit bezpečí, ale reálně přichází o výnosy i hodnotu peněz.“

Přístup typu „investuj přes banku, protože je to jednoduché“, je v dnešní době spíše nevýhodný a dává proto spíše smysl vložit prostředky do digitálních platforem, které nabízejí uživatelům uživatelsky přívětivé prostředí a širší výběr finančních instrumentů.

Nahlašovat pracovní úrazy již půjde pouze elektronicky.

Posted on by Tomáš

Nařízení MPSV stanovuje nové povinnosti pro zaměstnavatele v oblasti nahlašování pracovních úrazů. Od příštího roku by měli zaměstnavatelé podávat ohlášení a záznamy o pracovních úrazech pouze elektronickou formou na předem připravených formulářích. Postup při evidování pracovních úrazů upravuje Nařízení vlády č. 201/2010 Sb. Nyní poslalo MPSV do připomínkového řízení návrh nařízení, které by mělo pozměnit dosavadní systém ohlašování pracovních úrazů a zasílání záznamů o pracovních úrazech.

Ohlášení pracovního úrazu

V současné době mají zaměstnavatelé povinnost pracovní úraz ohlašovat bez zbytečného odkladu příslušným orgánům, jako jsou inspektoráty práce, pojišťovny a případně Policie ČR. Legislativa neurčuje žádný předepsaný systém, jak ohlášení splnit.

Zaměstnavatelé tak mohou povinnost splnit prostřednictvím telefonického hovoru, e-mailové korespondence nebo datové schránky.

Nejasné definování formy nahlášení však podle MPSV není v některých případech žádoucí, jelikož někteří zaměstnavatelé postupují při nahlašování zmatečně a tím komplikují práci dalších orgánů. Z toho důvodu jim MPSV plánuje postup zjednodušit, a to formou již předepsaných elektronických formulářů, které by se měly stát jedinou možností pro zaměstnavatele, jak zákonnou povinnost splnit.

Vyhotovení a zaslání záznamu o úrazu

U úrazů, při kterých došlo v důsledku zranění k pracovní neschopnosti delší než 3 dny, musí zaměstnavatel vyhotovovat také oznámení o úrazu. Záznam o pracovním úrazu poskytuje informace o zaměstnanci, kterému se úraz přihodil, zaměstnavateli, o úrazu a jeho příčině, opatřeních, které zaměstnavatel udělal pro předcházení vzniku takových úrazů, a další podrobnosti související s úrazem. Oznámení o pracovním úrazu podepisuje zaměstnanec (je-li to možné), zaměstnavatel, svědci a odborové organizace.

Nařízení zaměstnavatelům ukládá povinnost hlásit skutečnosti, které se liší od prvotního oznámení pracovního úrazu. Tuto povinnost však zaměstnavatelé mnohdy neplní.

„Povinnost odesílat hlášení změn nebývá často plněna a jako důvod se uvádí vedle administrativní náročnosti i nesrozumitelnosti jednotlivých kroků, které zejména malí a střední podnikatelé mají obtíže plnit,“ vysvětluje motivaci pro novou úpravu pracovních úrazů MPSV.

Cílem úpravy je proces digitalizovat tak, aby zaměstnavatelé mohli s inspektoráty práce komunikovat online prostřednictvím předpřipravených elektronických formulářů. Tím by se celý proces dle MPSV usnadnil a urychlil.

Nový průběh ohlášení pracovního úrazu

MPSV navrhuje, aby pro zaměstnavatele po přihlášení do portálu Státního úřadu inspekce práce byla přístupná elektronická podoba ohlášení pracovního úrazu a záznamu o pracovním úrazu. Online formulář bude moci zaměstnavatel uložit a vytisknout.

V elektronické verzi formuláře nebudou přítomné podpisy zúčastněných osob, které jsme jmenovali výše. Zaměstnavatelé však budou mít povinnost vyplnit pole identifikující osobu oznamující úraz, a to konkrétně jménem, příjmením, pracovním zařazením či definováním vztahu k zaměstnavateli s uvedením e-mailu a telefonu, jak uvádí návrh nařízení.

Podpisy zúčastněných poté zaměstnavatel zajistí tak, že vyplněný a odeslaný online formulář vytiskne a na výtisku se již objeví podpisová část pro zúčastněné. Tímto způsobem zaměstnavatel splní povinnost vést evidenci podepsaných záznamů o pracovním úrazu v listinné podobě.

Nově se tak úkony spojené s pracovním úrazem budou vůči inspektorátu práce plnit pouze elektronicky. Listinná forma již nebude možná. V případě, že zaměstnavatel své povinnosti nesplní, hrozí mu sankce od orgánů inspekce práce. „Elektronické zpracování dat zajistí vyšší kvalitu dat o pracovních úrazech. To povede k lepším analýzám a k efektivnějšímu vyhodnocování trendů v oblasti bezpečnosti práce,“ doplňuje ve zhodnocení návrhu nařízení MPSV.

Změny by měly nabýt účinnosti od 1. ledna 2026.

Jak ovlivní finance rakovina nebo vážná nemoc a jaké dávky lze čerpat?

Posted on by Tomáš

Vážná diagnóza a dlouhodobé léčení krom jiného často zasadí ránu také finanční stabilitě celé rodiny. Na jaké dávky v takovém případě spoléhat a kolik dělají?

Rakovinou u nás ročně onemocní přes 80 tisíc lidí. Závažná diagnóza přitom v praxi nedopadá jen na zdraví nebo psychiku nemocného. Podle onkopacientské organiazce Amelie dlouhodobá nemoc často představuje také velký zásah do rodinného rozpočtu.

“Pro mne jako žijícího a hospodařícího samostatně, je dlouhodobá pracovní neschopnost a i částečný invalidní důchod, výrazný pokles příjmů. Nalezení částečného pracovního úvazku při zdravotních omezeních a skloubení se zdravotními zákroky a vyšetřeními, je i při vysokoškolském vzdělání těžké,” popisuje svoji zkušenost jedna z onkologických pacientek paní Petra.

Spolek si proto nechal agenturou IPSOS zpracovat průzkum, který se zaměřil na finanční situaci domácností, jejichž členové si rakovinou prošli, nebo stále prochází.

Z průzkumu například vyplynulo, že domácnosti s onkologickým pacientem nyní na základě vlastních zkušeností vnímají ideální výši finanční rezervy o 20 až 33 % vyšší než běžná populace. Polovina z dotazovaných domácností přitom uvedla, že žádnou rezervu neměla, dvě pětiny pak maximálně ve výši 2 měsíčních příjmů.

Pokud vlastní příjmy nestačí, můžou se nemocní obrátit na stát. Vedle nemocenské mohou získat také invalidní důchod nebo některé ze sociálních dávek. Rodinní příslušníci, pokud musí o nemocného v průběhu léčby pečovat, pak mohou žádat o dlouhodobé ošetřovné.

Nemocenská až na 380 dní

Základní dávka, která nemocným pomáhá vykrýt výpadek příjmů, je nemocenská. Nárok na tuto dávku vzniká tomu, kdo si platí nemocenské pojištění. Jestliže jste zaměstnaní v klasickém pracovním poměru, nemocenské pojištění za vás odvádí zaměstnavatel.

Podnikatelé a OSVČ si můžou nemocenské pojištění platit dobrovolně. Při práci na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti záleží, kolik si měsíčně vyděláte.

Většina pracujících má nejspíš s náhradou mzdy (prvních 14 dní nemoci vyplácí zaměstnavatel) a poté nemocenskou (vyplácí stát prostřednictvím správy sociálního zabezpečení) nejednu zkušenost.

Jak dlouho lze nemocenskou čerpat celkově, ovšem člověk zjistí až když onemocní vážněji. Předně – i dlouhodobá pracovní neschopnost má strop, a to 380 kalendářních dní.

Ale zatímco při chřipce nebo nemoci, která trvá maximálně měsíc, jsme zvyklí brát zhruba 60 % předchozí mzdy, u delší pracovní neschopnosti se nemocenská o něco zvyšuje. Konkrétně:

  • do 30. dne trvání pracovní neschopnosti budete klasicky dostávat 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu,
  • od 31. dne do 60. dne 66 % redukovaného denního vyměřovacího základu,
  • od 61. dne do ukončení pracovní neschopnosti 72 % redukovaného denního vyměřovacího základu.

Co to znamená v praxi?

Nemocenská se vždy počítá z denního vyměřovacího základu – vašeho průměrného výdělku za poslední rok rozpočteného na dny. Takto vypočtený vyměřovací základ se ovšem ještě snižuje prostřednictvím určitých redukčních hranic.

Při hrubé mzdě 38 385 Kč tedy dělá denní vyměřovací základ 1261,90 Kč, po redukci 1135,71 Kč.

  • od 15. do 30. dne pracovní neschopnosti byste tak s tímto příjmem dostali 10 230 Kč,
  • od 31. dne do 60. dne pracovní neschopnosti 22 500 Kč.
  • a od 60. dne až do ukončení pracovní neschopnosti byste dostávali 24 540 až 25 358 Kč měsíčně (v závislosti na počtu kalendářních dní v měsíci).

Během prvních 14 dní byste dostali ještě 10 368 Kč jako náhradu mzdy od zaměstnavatele. Konkrétní výši nemocenské si snadno spočítáte pomocí naší kalkulačky – na odkazu níž.

Hodí se vědět!

Pokud jste v pracovní neschopnosti, může vám lékař předepsat vycházky – obecně v rozsahu maximálně 6 hodin denně, v rozmezí od 7 do 19 hodin.

Jestliže vás ale na neschopenku přivedla dlouhodobá nemoc jako rakovina, můžete požádat o takzvané neomezené vycházky. Respektive – musíte poprosit vašeho ošetřujícího lékaře, aby žádost o tyto vycházky poslal posudkovému lékaři správy sociálního zabezpečení.

Pro pečující: Dlouhodobé ošetřovné

Léčba rakoviny bývá náročná a pomoc blízkých tak rozhodně přijde vhod. Právě pro tyto případě slouží dlouhodobé ošetřovné – to nečerpá nemocný, ale osoba, která o něj pečuje.

Pokud vám má ČSSZ dlouhodobé ošetřovné přiznat, je potřeba splnit následující podmínky:

  • Ošetřující lékař dané osoby, poté co byla minimálně 4 dny hospitalizována, určil, že bude v nadcházejících minimálně 4 týdnech vyžadovat celodenní domácí péči.
  • Pečující osoba musí mít na kontě minimálně 90 dní účasti na nemocenském pojištění v předchozích 4 kalendářních měsících. U OSVČ platí, že si ho samy dobrovolně hradily minimálně 3 měsíce bezprostředně předcházející čerpání dávky.

Pokud jsou uvedené podmínky splněné, nezáleží, zda péči poskytuje manžel či manželka, syn či dcera nebo třeba snacha či synovec.

Dlouhodobé ošetřovné lze pak čerpat 90 dní, během kterých bude sociálka vyplácet 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu. Tedy ve stejně výši jako nemocenskou od 15. do 30. dne nemoci.

Žádost o dlouhodobé ošetřovné lze podat prostřednictvím ePortálu České správy sociálního zabezpečení.

Žádat lze i o invalidní důchod

Pokud se během čerpání nemocenské váš stav nezlepší, nebo nadále bojujete například s následky chemoterapie, můžete po skončení podpůrčí doby zažádat o invalidní důchod. Podle průzkumu zmíněného v úvodu článku tak učinily 2/3 dotazovaných, 93 % z nich úspěšně.

I pro přiznání invalidního důchodu je samozřejmě nutné splnit několik podmínek:

  • být mladší 65 let,
  • získat potřebné doby pojištění, což znamená být dostatečně dlouho zaměstnaný, platit si sociální pojištění dobrovolně nebo jako OSVČ – u osob starších nad 28 let stačí získat 5 let v posledních 10 letech,
  • být uznaný invalidním v jednom ze 3 stupňů.

Při posouzení toho, zda a jak moc jste se stali invalidními, se vychází z poklesu vašich pracovních schopností. Konkrétně při:

  • invaliditě 1. stupně o 35 až 49 %,
  • invaliditě 2. stupně o 50 až 69 %,
  • invaliditě 3. stupně nejméně o 70 %.

Právě stupeň invalidity má pak vliv také na výši, respektive výpočet vašeho invalidního důchodu.  Pro ilustraci – průměrná výše důchodů v roce 2024 činila:

  • 9906 Kč pro invaliditu I. stupně,
  • 11 704 Kč pro invaliditu II. stupně,
  • 17 325 Kč pro invaliditu III. stupně.

Kompletní podmínky i postup, jak o invalidní důchod žádat, najdete v našem průvodci: Invalidní důchod 2025: podmínky, nárok a výše.

Jak ale upozorňují odborníci z centra Amélie, to že vám invalidní důchod přiznají, bohužel neznamená, že na něj můžete spoléhat dlouhodobě.  Již během remise – tedy například v momentě, kdy se nádor podařilo odstranit, ale není jisté, zda máte vyhráno, případně se stále potýkáte s následky náročné léčby – se můžete z pohledu posudkového lékaře stát zdravým člověkem.

Pokud ale váš zdravotní stav není takový, abyste se plně vrátili do pracovního procesu, můžete proti odebrání invalidního důchodu podat námitku. Stejně tak v momentě, kdy vás posudkový lékař neuzná invalidním.

Pohlídejte si jen to, abyste námitku podali do 30 dní ode dne, kdy obdržíte vyrozumění od správy sociálního zabezpečení. Adresovat ji můžete příslušné okresní správě sociálního zabezpečení nebo přímo ČSSZ jako takové.

Příspěvek na dojíždění k lékaři

V akutních fázích onemocnění, kdy se často dojíždí na řadu vyšetření, chemoterapií a ozařování, lze podle onkopacientského centra získat také průkaz osoby se zdravotním postižením, konkrétně s označením ZTP.

Krom toho, že máte díky průkazu ZTP nárok na vyhrazené místo v MHD nebo nejrůznější slevy, můžete také požádat o příspěvek na mobilitu. Ten přitom dělá 900 Kč měsíčně.

Nejprve je ale nutné zažádat o průkaz osoby se zdravotním postižením – to zvládnete buď elektronicky, nebo prostřednictvím tištěného formuláře. V obou případech se žádost podává na kontaktním pracovišti krajské pobočky Úřadu práce v místě vašeho bydliště.

Pro elektronické odeslání formuláře je třeba mít zřízenou datovou schránku nebo uznávaný elektronický podpis. Formulář pro online vyplnění i tiskopis ke stažení najdete na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí.

Po podání žádosti zašle krajská pobočka Úřadu práce Institutu posuzování zdravotního stavu žádost o posouzení vašeho zdravotního stavu, a na jeho základě úřad práce vydá rozhodnutí o tom, zda a jaký průkaz vám přizná.

O samotný příspěvek na mobilitu se pak žádá obdobně – tedy buď elektronicky datovou schránkou, e-mailem podepsaným zaručeným elektronickým podpisem, nebo prostřednictvím tištěného formuláře. V obou případech je nutné předat žádost na kontaktní pracoviště krajské pobočky Úřadu práce v místě trvalého pobytu. Formuláře lze vyplnit či stáhnout na webových stránkách MPSV.

Sociální dávky od října jinak

Pokud vaší domácnosti během léčby výrazně poklesne příjem, můžete samozřejmě požádat také o sociální dávky jako přídavek na dítě či příspěvek na bydlení.

Na přídavek na dítě mají aktuálně nárok rodiny s příjmem nižším než 3,4násobek životního minima. Což například pro rodinu o 2 dospělých a 2 dětech ve věku 5 a 8 let dělá 47 736 Kč.

Výše dávky se odvíjí od věku dítěte, nadto ji úřady práce vyplácí ve 2 výměrách. Podle toho, zda rodiče mají, či nemají příjem z výdělečné činnosti alespoň ve výši životního minima jednotlivce (4860 Kč). Za výdělečnou činnost se přitom považuje i pobírání nemocenských dávek.

O příspěvek na bydlení můžou žádat rodiny i jednotlivci, pokud jejich náklady na bydlení přesahují 30 % jejich čistého příjmu.

Výše popsaná pravidla ovšem budou platit pouze do konce září 2025. Od října totiž startuje nová superdávka, která je výsledkem reformy systému sociálních dávek. Superdávka nahradí 4 aktuálně vyplácené dávky, mezi nimi právě i příspěvek na bydlení a přídavek na dítě.

Ty nově nepůjde čerpat samostatně ale právě v rámci jednotné dávky jako takzvané složky. Pro přiznání jednotlivých složek budou stejně jako dosud nutné nízké příjmy. Například u složky nahrazující přídavek na dítě bude hranicí 4násobek životního minima, tedy vyšší než dosud.

Krom výše aktuálních příjmů se ale budou úředníci zajímat také o vaše úspory – součástí nového dávkového systému bude i majetkové testování. Z nároku na dávku vás vyloučí například vlastnictví vícero automobilů, několika nemovitostí nebo určitá výše finanční rezervy – pro 4člennou rodinu od 350 tis. Kč výš.

Ačkoli superdávka pro nové příjemce startuje už v říjnu, kalkulačku, pomocí které by šlo přesně spočítat, na jakou částku budou mít příjemci dávek nárok, zatím MPSV nezveřejnilo.

Alespoň orientační výpočet tak nabízí například kalkulačka sestavená neziskovými organizacemi. Podrobnosti včetně návodu, jak s kalkulačkou počítat, najdete v článku: Výpočet superdávky: Komu pomůže a kdo si nejspíš pohorší?

Pojištění i po prodělané nemoci

Další způsob, jak pokrýt výpadek příjmu během léčby vážného onemocnění, je komerční pojištění. Konkrétně připojištění závažných onemocnění, které bývá součástí životních pojistek. Do kategorie závažných onemocnění ale obecně spadá i infarkt myokardu nebo třeba mrtvice – konkrétní výčet diagnóz vždy hledejte v pojistných podmínkách dané pojišťovny.

Pojištění samozřejmě nelze sjednat v momentě, kdy už máte diagnózu. Pojišťovny nadto mají v podmínkách také takzvanou čekací dobu – tedy období mezi vypuknutím nemoci a uzavřením pojistné smlouvy, během kterých nemusí vyplácet pojistné plnění. Čekací doba se obvykle pohybuje v rozmezí 2 až 3 měsíců.

Dřív navíc nebylo možné ani to, abyste si pojištění sjednali, pokud jste si rakovinou prošli v minulosti. To už ale neplatí – v roce 2023 vydala Česká asociace pojišťoven samoregulační standard, podle kterého se na vás po určitém době od vyléčení pohlíží jako na zdravé.

V roce 2024 se pak k tomuto standardu připojila desítka pojišťoven. Konkrétně:

  • Allianz pojišťovna,
  • Generali Česká pojišťovna,
  • BNP Paribas Cardif Pojišťovna,
  • Česká podnikatelská pojišťovna,
  • Kooperativa,
  • MAXIMA pojišťovna,
  • KB pojišťovna,
  • ČSOB pojišťovna,
  • NN Životní pojišťovna,
  • SV pojišťovna.

Konkrétní lhůty pojišťovny stanovují podle interních pravidel, obecně může hrát například typ rakoviny nebo průběhu nemoci. Přehled diagnóz a lhůt si můžete prohlédnout v tabulce.

Jak si vyřídit hypoteční úvěr?

Posted on by Tomáš

Rozhodli jste se pro vlastní bydlení? Je to pochopitelné, protože je to většinou lépe vyhovující a finančně výhodnější řešení. Ale málokdo si dnes dokáže koupit dům, pozemek nebo byt z vlastních zdrojů. A tak se hypoteční úvěr stává řešením vlastního bydlení pro mnohé lidi. Netřeba však sáhnout hned po první možnosti – je dobré zjistit si více variant a udělat si alespoň základní srovnání hypoték.

Jak si takový úvěr můžete vyřídit? Co všechno potřebujete vědět a co všechno musíte splňovat? Zkusme si to postupně vysvětlit.

Hypoteční úvěr, tzv. hypotéka, je účelový úvěr, za který dlužník ručí nemovitostí. Banka jako věřitel kvůli vlastní ochraně vyžaduje od dlužníka dané ručení.

Banky poskytují hypoteční úvěry pro následující účely:

  • koupě nemovitosti,
  • rekonstrukce nemovitosti,
  • výstavba nemovitosti,
  • refinancování úvěrů.

Výjimkou je bezúčelová (americká hypotéka), za kterou klient také ručí nemovitostí, ale poskytnuté prostředky může použít na cokoliv jiného (např. ke koupi auta, zařízení domácnosti). Takovou hypotéku, případně stavební spoření nebo jiný typ půjčky může klient využít na dofinancování hypotéky – vybrat to nejvýhodnější řešení mu může pomoci například srovnání půjček.

Získání hypotečního úvěru není samozřejmost. Banky poskytují hypotéky jen za určitých podmínek. Základní podmínky určuje Česká národní banka. Jednotlivé banky se mohou některými podmínkami lišit.

Obecně potřebujete splňovat následující požadavky:

Věk

Žadatel o hypoteční úvěr musí dosáhnout 18 let. Horní hranice věku není stanovena, závisí na době splacení. Obyčejně to bývá 67 let (výjimečně 70 let), kdy banky stanovují hranici konce splacení hypotéky. Obecně platí, že šanci na získání hypotéky mají lidé v produktivním věku.

Místo pobytu

V České republice můžete získat hypoteční úvěr, pokud jste:

  • občanem České republiky,
  • občanem členských států EU s přechodným pobytem v České republice,
  • cizincem ze země mimo EU s trvalým pobytem v České republice.

Výjimka platí pro občany Slovenské republiky, kteří v některých bankách nemusí dokládat pobyt.

Příjem klienta

Pro banku je velmi důležité znát celkový příjem klienta. Zahrnuje to váš hlavní příjem, případné vedlejší příjmy, přídavky, příspěvky, důchody a další příjmy. Na základě toho vypočítá možnou výši poskytnuté hypotéky. Při samostatně výdělečně činných osobách banka vychází z daňového přiznání případně z výše tržeb.

Bonita klienta

Banku samozřejmě zajímá celková bonita klienta. Čili jeho schopnost požadovanou částku splatit. To znamená, že kromě příjmu jsou důležité i vaše výdaje. Splácení stávajících úvěrů, placení výživného či jiné výdaje, to vše banka potřebuje vědět. Banka se bude zajímat o vaši celkovou finanční perspektivu, čili vzdělání, zaměstnání, rodinný stav.

Úvěrová minulost klienta

Banky zkoumají i úvěrovou minulost klienta. To znamená, zda někdy už nějaký úvěr čerpal a zda ho dokázal bez větších problémů splácet. Pokud jste tedy v minulosti měli se splácením úvěru nějaké potíže, může vám to cestu k získání hypotéky zkomplikovat případně zcela zrušit.

Hodnota nemovitosti

Zajištěním banky jako věřiteli je samotná nemovitost. A tak přirozeně bance není lhostejná její hodnota. Hodnotu nemovitosti určí znalecký posudek. Obecně závisí na stavu nemovitosti a hlavně na dané lokalitě. Můžete si dát vypracovat vlastní znalecký posudek nebo vám jeho vypracování poskytne banka. V prvním případě však budete svobodnější. Takový znalecký posudek můžete použít ve více bankách, a nejste tak odkázáni na nabídku jedné banky.

Jak vysokou hypotéku vám může banka poskytnout?

Výše poskytnuté hypotéky závisí na celkovém příjmu klienta a na hodnotě nemovitosti. V současnosti banky v České republice poskytují hypoteční úvěr maximálně ve výši 90 % z ceny nemovitosti.

Jak si vybrat tu správnou hypotéku?

Na trhu je mnoho bank, které poskytují hypoteční úvěry. Každá banka má podmínky nastavené trochu jinak. Úroková sazba je jen jedním ukazatelem, ne vždy tím nejdůležitějším. Která hypotéka je pro vás ta správná závisí na několika faktorech, především na vaší celkové finanční situaci. Je třeba si dát pozor na různé skryté poplatky. Zkušený finanční poradce vám pomůže při porovnávání hypoték a při výběru té nejvýhodnější.

Proces získání hypotéky

Když už jste se rozhodli pro konkrétní hypoteční úvěr a daná banka je k vám příznivě nakloněna, následuje podání žádosti. Většinou jde o dokument banky.

Žádost o hypoteční úvěr obsahuje:

  • údaje o žadateli případně spoludlužníkovi – jméno, příjmení, trvalý pobyt, rodné číslo, číslo občanského průkazu, (podnikatelský subjekt – název firmy, sídlo firmy, IČO, DIČ, výpis z obchodního rejstříku, oprávnění k podnikání),
  • požadovaný druh úvěru,
  • výška a měna úvěru,
  • způsob ručení,
  • termíny čerpání a splácení,
  • údaje o stávajících úvěrech a obchodních spojeních s jiným bankami.

Další požadované dokumenty:

  • doklad o vlastnictví nemovitosti (list vlastnictví),
  • doklad o nabytí nemovitosti (kupní smlouva),
  • znalecký posudek hodnoty nemovitosti,
  • kopie dokladů – občanský průkaz případně řidičský průkaz nebo pas,
  • potvrzení o výši příjmů za několik posledních měsíců (u žadatele i u spolužadatele),
  • při podnikatelských subjektech banka vyžaduje doložit např. živnostenské oprávnění, výpis z obchodního rejstříku.

Po podání žádosti následuje proces posuzování a schvalování hypotečního úvěru bankou. Konečné schválení hypotečního úvěru představuje kladný postoj banky o poskytnutí úvěru ve prospěch klienta.

Co je to předschválená hypotéka (Hypotéka naopak)

Předschválená hypotéka nebo hypotéka naopak je postup, při kterém si nejprve požádáte o hypoteční úvěr a až potom přistoupíte ke kroku koupě nemovitosti. Banka klientovi vydá hypoteční certifikát s výškou možného úvěru. Oproti jiným zájemcům dané nemovitosti budete ve výhodě, co se týče rychlosti poskytnutí financí.

Odklad splátek hypotéky

Banky ze zákona poskytují i možnost odkladu splátek. Odklad splátek hypotéky můžete využít v určitých mimořádných situacích. Například jako je nynější období pandemie a s ním spojený ekonomický dopad. Je potřebné znát informace o podmínkách odkladu splátek. V životě se může stát leccos. Odklad splátek bude mít však určitý dopad a pro vás finanční nevýhodu, například to může ovlivnit vaši bonitu při žádosti o nový úvěr či hypotéku. Proto je dobré si to pořádně promyslet.

Máte při bouračce nárok na náhradní auto po celou dobu opravy, i když ho běžně využíváte jen občas?

Posted on by Tomáš

Musí pojišťovna viníka nehody plně platit druhé straně náhradní auto, i když ta původní auto využívá jen nárazově?

Došlo ke sporu vlastníka vozidla poškozeného při autohavárii s pojišťovnou viníka bouračky o pojistné plnění, konkrétně o kompenzaci nákladů za pronájem náhradního vozu. Při autohavárii byl poškozen obytný, poměrně luxusní vůz Laika Kreos. Vlastníkem vozidla je společnost zabývající se výstavbou, opravami a recyklací komunikací a souvisejícími činnostmi.

Na poměrně dlouhou dobu opravy vozidla od 1. 10. 2018 do 30. 7. 2019 si poškozená společnost pronajala náhradní vozidlo obdobného typu. Za tento vlastně už v podstatě dlouhodobý pronájem zaplatila 794 600 Kč bez DPH.

Své původní i pronajaté náhradní vozidlo společnost přitom používala k podnikání, konkrétně pro cesty svého pověřeného zaměstnance na jednotlivá staveniště, pro jednání na místě se subdodavateli i k občasnému přespání jmenovaného zaměstnance.

Použití náhradního vozidla bylo vhodné, účelné, ale jen nárazově

Také náhradní obytný vůz využila ke služebním cestám na jednotlivé stavby. Konkrétně ve dnech:

  • 15. až 18. 10. 2018,
  • 7. až 10. 11. 2018,
  • 3. až 5. 12. 2018,
  • 7. a 8. 1. 2019,
  • 14. a 15. 1. 2019,
  • 7. a 8. 2. 2019,
  • 4. až 8. 3. 2019,
  • 15. až 19. 4. 2019,
  • 6. až 10. 5. 2019,
  • 17. až 21. 6. 2019 a 25. 6. 2019.

Nešlo tedy o nějaké časté a každodenní používání náhradního vozu. Znalecký posudek ovšem potvrdil, že výše nájmu za náhradní vozidlo byla přiměřená charakteru vozidla a délce nájmu.

Jak se liší přístup a hodnocení soudů

Soud prvního stupně uzavřel, že byť pojišťovnu žalující společnost vůz fakticky využila pouze po menší část doby smluveného pronájmu (cca 38 dní z celkových 274 dnů), přesto byl jeho dlouhodobý pronájem účelný.

Obvyklost řešení potřeby noclehu a kancelářských prostor na stavbách využitím obytných vozů měl soud prvního stupně prokázán výpověďmi svědků. Žalující společnost s přihlédnutím zejména k povaze svého podnikání potřebovala mít náhradní vozidlo k dispozici pro zachování flexibility po celou dobu opravy vozu poškozeného, neboť ve stavebnictví není možné dopředu plánovat cesty a předvídat, na které stavbě bude vozidlo potřeba.

Soud prvního stupně proto žalobní nárok uznal a žalované pojišťovně uložil zaplatit plně náklady na pronájem náhradního vozu.

Ovšem odvolací soud rozhodl zcela odlišně, když změnil rozsudek prvostupňového soudu tak, že nárok žalobkyně v částce 684 400 Kč zamítl a potvrdil rozsudek nižšího soudu toliko co do částky 110 200 Kč. V této výrazně nižší částce tedy náhradu na pronájem náhradního vozu přiznal.

Soudci odvolacího soudu se zřejmě domnívali, že na každou potřebu náhradního vozidla si měla žalující a poškozená společnost sjednávat nájem náhradního vozu vždy zvlášť ad hoc a pak znovu a znovu.

Odvolací soud se totiž neztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že využití náhradního vozidla bylo účelné po celou dobu opravy poškozeného vozidla, tedy cca 9 měsíců. Z knihy jízd vyplynulo, jak už jsme uvedli, že náhradní vozidlo bylo skutečně k jízdě využíváno jen 38 dnů za celou výpůjční dobu (tj. 274 dnů).

Prostoje mezi jednotlivými cestami činily řádově desítky dnů. Soud se tak v podstatě ztotožnil s argumentem žalované pojišťovny, že využití osobního vozidla namísto obytného a ubytování v hotelu by bylo účelnější a hospodárnější.

Proto se poškozená společnost obrátila ještě na Nejvyšší soud. A Nejvyšší soud ČR svým rozsudkem spis. zn. 25 Cdo 1685/2024, ze dne 29. 5. 2025, přiznal poškozené společnosti náhradu tak, jak o ní rozhodl soud prvního stupně, tedy v plné výši.

Pravidla pro odškodnění autohavárie: Náklady na nájem náhradního vozidla

V případě poškození motorového vozidla má poškozený, tedy vlastník vozidla, který autohavárii nezavinil, právo na náhradu nákladů účelně vynaložených na nájem náhradního vozu, a to zejména po dobu opravy jeho motorového vozidla.

Tato náhrada – cena za nájem náhradního vozidla – zásadně nesmí přesahovat obvyklou cenu nájmu obdobných automobilů v daném místě a čase.

Skutečnou škodu, spočívající v nákladech na nájem náhradního vozu, které převyšují náklady na provoz vlastního vozu, je odpovědný subjekt (viník nehody respektive jeho pojišťovna, u které má sjednáno povinné ručení) povinen nahradit jen v rozsahu, v jakém byly náklady vynaloženy nutně a účelně na nájem náhradního vozidla, odpovídajícího vozidlu poškozenému.

Otázka, zda náklady na nájem náhradního vozidla byly nutné a účelné, závisí na posouzení konkrétních okolností případu. Délka nutné doby se vzhledem ke konkrétním okolnostem případu – stav vozu, rozsah opravy, existence totální škody – posuzuje, po jak dlouhou dobu bylo obstarání náhradního vozidla nutné a účelné, a to se zřetelem na postup obvyklý při řešení následků obdobných nehod.

Není nutno zkoumat, zda, jak často a k jakým účelům ve skutečnosti využil poškozený náhradní vozidlo. Pokud by se vždy mělo zohledňovat, zda a v jakém rozsahu poškozený skutečně náhradní vozidlo využil k jízdě, mohlo by to vést k absurdním důsledkům. Podle Nejvyššího soudu například k takovým, kdy by byl poškozený nucen prokazovat, že jej nemohl vozit rodinný příslušník, že nemohl pracovat z domova, místo aby dojížděl do práce, že nemohl místo vozidla využívat veřejnou dopravu či jiné své vozidlo nebo si nemohl upravit svůj program a upustit od cestování zcela.

Základní východisko pro určení výše náhrady

Podstatou užívání náhradního vozidla je umožnit poškozenému zachování určitého životního standardu v situaci, kdy dojde ať již k částečnému, nebo tzv. totálnímu poškození vozidla.

Poskytnutím náhradního vozidla nebude poškozený ponechán v tísni a bude mu umožněno vést, co do kvality, obdobný život jako před dopravní nehodou a poškozením vozidla. Podnikatelskému subjektu by pak náhradní vozidlo mělo zajistit zachování obdobných podmínek a standardu pro realizaci jeho podnikatelských aktivit. A též nepodnikatelských, pokud k nim poškozené vozidlo bylo poškozeným podnikatelem využíváno.

Proto pro posouzení důvodnosti nároku na náhradu nákladů nutných k zajištění náhradního vozidla po dobu opravy vozidla poškozeného v zásadě není rozhodné, zda a k jakému účelu poškozený náhradní vozidlo užíval, zda denně nebo jen sporadicky.

Kdy by mohlo jít o zneužití autonehody poškozeným vlastníkem vozidla

Při posuzování účelnosti nákladů na zajištění náhradního vozidla je tak třeba zásadně vyjít z toho, že náhradní vůz má umožnit poškozenému zachování obvyklého standardu, jaký měl před škodní událostí.

Proto je zpravidla nerozhodné, zda a v jakém rozsahu po dobu opravy náhradní vozidlo sloužilo poškozenému k jízdě, odpovídá-li to způsobu, jímž bylo před škodní událostí užíváno poškozené vozidlo.

To však nezbavuje soud povinnosti přihlížet při hodnocení účelnosti nákladů vynaložených na zajištění náhradního vozidla ke všem konkrétním podmínkám posuzovaného případu. Nelze tedy vyloučit, že s ohledem na specifické a výjimečné okolnosti věci shledá soud zajištění náhradního vozidla zcela či po určité období neúčelným, k takovému rozhodnutí však může přistoupit jen z důležitých důvodů, výjimečně a po zralé a řádně odůvodněné úvaze.