Měsíc: Květen 2025

Pro ty, kdo nedosáhnou na hypotéku vzniká nová daňová sleva.

Oblíbený daňový odpočet, který zlevňuje hypotéky, má fungovat i na družstevní byty – nové i staré. Developeři se k nim vrací jako k dostupnější variantě bydlení. Daňová novela už je napsaná a má slušnou šanci na rychlé přijetí.

Do nově chystaného balíčku změn v bytové politice, který Fialova vláda slibuje stihnout ještě do voleb, přibude daňová sleva na družstevní byty. Platit by mohla už příští rok jako jeden z pokusů, jak snížit nedostupnost bydlení v Česku.

Politici o návrhu mluví už delší dobu, teď jsou nově hotové konkrétní paragrafy v písemné podobě. Dvoustránkovou úpravu přidali poslanci tento týden k obsáhlejšímu zákonu o podpoře bydlení, který má v nejbližších týdnech projít finálním hlasováním.

Na seznam daňových odpočtů – vedle roky uplatňovaných úroků z hypoték nebo příspěvků na penzijní spoření – tak přibude „částka, která se rovná úrokům připadajícím na podíl poplatníka v bytovém družstvu“. Smyslem je, aby kupci družstevních bytů měli podobnou úlevu jako při koupi normálního bytu do osobního vlastnictví.

„Chceme to zrovnoprávnit,“ uvedl na vysvětlenou ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), i když v minulosti měl k daňovým výjimkám všeho druhu spíše výhrady. „Když jednáme se zástupci sektoru, tak oni tvrdí , že mají připraveno hodně projektů a že by jim to hodně pomohlo,“ dodal v rozhovoru pro Seznam Zprávy, když objasňoval, proč se nově začal o problematiku bydlení tolik zajímat a proč v budoucnost družstev věří.

Družstevní bydlení je dnes daleko za zenitem svých zlatých časů. Za první republiky fungovalo jako častá forma výstavby, podporovaná státem i velkými podniky, mimo jiné ve snaze usnadnit lidem přesun z venkova do měst. Výsledkem byly celé nové čtvrtě, které mnohdy slouží dodnes. Hodně družstevních bytů vzniklo i za komunismu jako přípustná forma hromadné výstavby, která nevypadala jako podnikání a šlo do ní vtáhnout úspory občanů.

I po listopadu 1989 družstevní vlastnictví přetrvalo, podíly v bytovém domě se ale začaly hromadně převádět do osobního vlastnictví. Jednak v touze po tom mít nemovitost přímo ve vlastních rukách, ale i z ekonomických důvodů – mimo jiné právě proto, že byt zapsaný v katastru lze lépe prodat na hypotéku a kupec si pak mohl snížit daně.

Neoprávněná Popelka

K návrhu nových paragrafů se za koalici přihlásil poslanec ODS Jiří Havránek, podobně jako Stanjura mluví o odstranění disproporce mezi dvěma různými způsoby, jak si pořídit byt. Družstevní byty jsou podle Havránka nyní „neoprávněnou Popelkou“ a podporu si zaslouží jako řešení pro „segment obyvatel, kteří nejsou na takové výši svých příjmů“.

Podstatou jeho návrhu je předpoklad, že družstevní bytový dům se také staví na úvěr, stejně jako když někdo staví jen pro sebe, nebo si kupuje byt na hypotéku. Úroky z hromadného úvěru na celý dům družstvo rozpočítá mezi své členy a ti si je budou moci odečíst z daní úplně stejně, jako se to dnes dělá s úroky u individuálního bankovního financování.

Navržené paragrafy dále počítají s tím, že při koupi starších družstevních bytů může dojít k souběhu velkého úvěru za celé družstvo a individuální půjčky na koupi družstevního podílu. Obojí úroky půjde odečítat, k úlevě se dostanou i ti, kdo podíl v družstvu spoluvlastní v rámci rodiny.

Sleva se má týkat také novostaveb, a to dokonce i dřív, než vzniknou. Úroky z úvěru celého družstva půjde odpočítat i tehdy, když peníze slouží na nákup pozemku, a to až čtyři roky před kopnutím do země.

I když někomu může koncept sdíleného domu – stejně jako samotné slovo „družstvo“ – znít zastarale a přežile, firmy se v praxi k tomuto modelu vracejí. „Je to rovnocenná alternativa k vlastnickému bydlení, která nabízí několik zásadních výhod,“ přibližuje Tomáš Pardubický, šéf developerské firmy Finep.

Ta staví družstevní byty už 15 let a stejně jako konkurence se je snaží v nabídce profilovat jako dostupnější variantu proti klasickému vlastnictví. Kupec si nemusí sám vyřizovat hypotéku, na kterou by třeba nedosáhl, nebo dokládat vlastní zdroje a skládat vysokou akontaci.

Výhodný odpočet

Odvrácenou stranou tohoto řešení je, že financování řeší v těchto případech developer nebo jím zřízené družstvo a že úvěry jsou kvůli snížení splátek čerpané obvykle na velmi dlouhou dobu. „Přeplatek“ za úroky nad rámec ceny srovnatelného bytu pak v součtu u dlouhých úvěrů může vyjít dráž, ale výměnou za to, že kupec nemusí mít tolik peněz na začátku.

O to větší význam ale pak může mít daňový odpočet. Ten funguje tak, že zaplacené úroky za úvěr na bydlení se zahrnou do daňového přiznání a sníží se o ně daňový základ, tedy suma peněz určená ke zdanění. Při daňové sazbě 15 procent lze zjednodušeně říct, že 15 procent ze zaplacených úroků dostane poplatník zpět.

Při dnešních cenách bytů a úrokových sazbách může tato sleva snadno jít do čtyřciferných částek každý měsíc. Pro představu – u pěti milionů korun vypůjčených na dvacet let za pět procent ročně naskočí přeplatky za úroky za celou dobu splácení dohromady na další tři miliony. Daňová sleva rozpočítaná rovnoměrně na celých dvacet let činí skoro tisíc korun měsíčně.

Šéf Stavebního bytového družstva Praha a velký propagátor družstevního bydlení Martin Kroh, dříve kandidát na senátora za TOP 09 a také Havránkův poradce při psaní nově navržených paragrafů, by rád prosadil ještě rozsáhlejší úlevy. „Je fér, aby vám někdo pomohl se startem. A je možné do toho zapojit také evropské finanční zdroje,“ argumentuje Kroh, jehož firma má ve správě 3500 družstevních bytů postavených během posledních 15 let.

Nová daňová sleva je součástí širšího balíčku opatření, kam vláda slibuje zařadit i státní dotace, bezplatné převody pozemků obcím a dotované úvěry z Národní rozvojové banky na novou výstavbu. Podle Kroha by „férový start“ za státní peníze mohl vypadat po vzoru jiných evropských zemí třeba tak, že mladé rodiny budou moci čerpat zlevněný nízkoúročený úvěr na počáteční splátky a časem tyto peníze do systému vrátí.

Nejdražší úleva

Odvrácenou stranou podpor a daňových slev jsou náklady pro státní pokladnu. Odpočet hypotečních úroků vyšel podle posledních propočtů Ministerstva financí za rok 2020 –tedy před inflací a zvýšením úrokových sazeb – na 5,14 miliardy korun. Šlo o největší sumu ze všech úlev, hojně využívaná sleva na manželku či manžela stála stát „jen“ 4,74 miliardy a  podpora penzijního spoření byla čtyřikrát menší.

Národní ekonomická rada vlády (NERV) v přípravných materiálech před zavedením konsolidačního balíčku v roce 2023 zmiňovala, že široký vějíř daňových slev rozpočtovou situaci komplikuje a nefunguje vždy spravedlivě. V návrzích NERV, kde ušetřit, byla i daňová sleva za hypoteční úroky, její kritici upozorňují hlavně na to, že sleva roste s cenou bytu a stát tak ve výsledku touto formou nejvíc dotuje majetnější vrstvy.

Celý zákon o podpoře bydlení se stal tento týden ve Sněmovně tématem politického střetu hlavně mezi ODS a Piráty, kteří dříve ve vládě za bydlení zodpovídali. Po jejich odchodu se zákon hodně změnil, a to hlavně na úkor podpory lidí v bytové nouzi. Jednak formou nově zaváděných kontrol úřadů práce a jednak krácením zdrojů na regionální poradenská centra.

Současná koalice má ale pro zákon podle dosavadního průběhu projednávání zajištěnou dostatečnou podporu. Navíc kroky jako daňové slevy pro družstevníky nebo souběžně navrhované zapojení penzijních fondů do bytové výstavby budou koaliční strany s největší pravděpodobností chtít využít i před volbami jako ukázku péče o bydlení.

Dá se proto čekat, že zákon i nově přidané úpravy mají slušnou šanci na přijetí. V případě družstevních daňových slev i proto, že jde o nekonfliktní návrh, ke kterému se už dříve hlásili někteří senátoři. Pokud Senát nebo prezident projednávání nezdrží a nevrátí zákon do Sněmovny tak, že by o něm nestihla do voleb rozhodnout, měl by začít platit od července, v případě daňových slev od Nového roku.

Můžou být infarkt nebo posttraumatická stresová porucha pracovním úrazem k odškodnění?

Pracovním úrazem každému zřejmým je zlomenina končetiny, k níž došlo pádem zaměstnance při plnění pracovních úkolů, nebo když něco naopak spadlo na něj. Může ale pracovní úraz způsobit stres, kterému byl zaměstnanec vystaven?

Již před mnoha lety bylo uznáno, že pracovním úrazem může být infarkt myokardu nebo jiná cévní příhoda zaměstnance, k níž došlo při plnění pracovních úkolů. Zatímco fyzickou práci ulehčuje mechanizace a robotizace, po duševní stránce jsou některé práce čím dál tím náročnější. Mohou být psychické poruchy zaměstnanců uznány za pracovní úraz, který je pak zaměstnavatel povinen odškodnit?

Pracovní úraz vzniká nejen v důsledku působení vnějších sil na zaměstnance

Pracovním úrazem se rozumí poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, k nimž došlo nezávisle na jeho vůli při plnění jeho pracovních úkolů krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních (vnějších) vlivů na organismus zaměstnance. Toto zevní působení se označuje jako úrazový děj.

O úrazový děj však může jít i v případech, kdy tu působení zevních sil zdánlivě chybí. Jedná se o případy poškození zdraví, které nastalo při náhlém vypětí sil, velké námaze, nezvyklém úsilí, kdy pracovní výkon přesahuje hranice obvyklé, každodenně vykonávané práce, nebo je sice konán v hranicích obvyklé těžké práce, ale za nepříznivých okolností, nebo se pohybuje sice v hranicích obvyklé namáhavé práce, pro kterou však organismus zaměstnance není přizpůsoben nebo na kterou svými schopnostmi nestačí.

Obdobně tomu je i v případech, kdy dojde k poškození zdraví zaměstnance v důsledku jiného působení vlastní tělesné síly (např. při uklouznutí nebo zakopnutí). Poškozením zdraví se rozumí nejen poškození tělesné, ale také psychické. Zevní příčinou vyvolávající poškození zdraví, které je úrazem, nemusí proto být vždy jen působení mechanických jevů. Touto zevní příčinou může být například i působení chemických látek, ale i jiné příčiny.

K psychickému traumatu může dojít ve spojení s tělesným poškozením, ale i samostatně

K poškození psychického zdraví (představujícímu psychické trauma) v důsledku traumatizující události může dojít současně s poškozením tělesného zdraví, ale též samostatně, aniž by došlo k poškození tělesného zdraví zaměstnance. V prvním případě se zevní příčiny poškození psychického zdraví budou zpravidla překrývat se zevními příčinami tělesného poškození zdraví.

Zevní příčinou samostatného poškození psychického zdraví zaměstnance mohou být různé traumatizující události na pracovišti, jež extrémně vybočují z běžných, každodenních podmínek výkonu práce (na které nemůže být zaměstnanec připraven), jako například nepřiměřeně (extrémně) tvrdá kritika ze strany vedoucího zaměstnance, obdobné agresivní jednání ze strany spoluzaměstnance, popř. jiné osoby, nebo jiná traumatizující událost (těžká nehoda, jiné neštěstí na pracovišti, násilný trestný čin apod.), které postiženého zaměstnance zasáhly do té míry, že u něj vyvolaly mimořádně intenzivní stresující zážitek.

Zaměstnance může psychicky zasáhnout i trauma kolegy

Nejedná se přitom jen o situace, kdy je zaměstnanec touto událostí zasažen jako její přímý účastník (tím, že se jedná o útok směřující přímo proti jeho osobě, nebo o jinou událost, která mu bezprostředně hrozí vážným poškozením tělesného zdraví), ale též o situace, kdy je zaměstnanec jen pozorovatelem (svědkem) takové události.

Podstatné je, že traumatizující události byl zaměstnanec vystaven při plnění svých pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním a že událost u něj vyvolala (byla způsobilá vyvolat) mimořádně intenzivní stresující zážitek (spojený například s obavou o osud zasažených spoluzaměstnanců nebo s uvědoměním si fatálních následků, jež by zaměstnance postihly, kdyby se v místě působení události sám nacházel), který vedl k poškození jeho psychického zdraví.

Právník Richard W. Fetter nás upozornil na nejnovější poznatky při hodnocení psychické újmy jako pracovního úrazu.

Kdy je a kdy není posttraumatická stresová porucha pracovním úrazem

Posttraumatická stresová porucha, která se u poškozeného zaměstnance vyvinula v důsledku mimořádně intenzivního stresujícího zážitku vyvolaného událostí, jež se odehrála na pracovišti, které byl tento zaměstnanec jako její přímý účastník nebo pozorovatel (svědek) vystaven při plnění svých pracovních úkolů a která současně extrémně vybočovala z běžných, každodenních podmínek výkonu jeho práce, je poškozením zdraví způsobeným pracovním úrazem, za které zaměstnavatel odpovídá.

Naproti tomu vnímání pouhých vedlejších (sekundárních) projevů takové události (jako například hluku, zvířeného prachu, prchajícího davu lidí apod.), jehož emocionální zpracování vedlo k poškození psychického zdraví zaměstnance, znaky pracovního úrazu nenaplňuje.

Případy z praxe

Proto nebyla v praxi za pracovní úraz uznána posttraumatická stresová porucha zaměstnance, který pracoval při budování pražského tunelu Blanka a stal se svědkem závalu. V okamžiku, kdy došlo při hloubení komplexu tunelů Blanka k závalu, se poškozený zaměstnanec přímo v místě závalu nenacházel. V okamžiku, kdy k závalu došlo, se vyskytoval vně tunelu, takže vlastní zával (a zavalení svého kolegy) ani nepozoroval, uviděl jen prach, který se jako následek závalu objevil ve vzduchu.

Přestože zaměstnanec utrpěl šok, byl v dlouhodobé pracovní neschopnosti, protože trpěl řadou psychosomatických obtíží, a dokonce byl následně psychiatry uznán invalidním v nejvyšším 3. stupni, protože se nemůže soustředit na práci, je omezen i v soukromém životě a není schopen řešit některé životní situace, nebyl mu uznán pracovní úraz. Neuznal ho zaměstnavatel ani soudy, na které se zaměstnanec obrátil. Vnímání vedlejších projevů nešťastné události a jejich emocionální zpracování (jehož výsledkem u zaměstnance bylo, že si uvědomil, že při závalu mohl zemřít) totiž nenaplňuje popsané znaky úrazového děje.

Odškodnění nebylo zaměstnanci přiznáno ani v jiném případě, kdy zaměstnanec neusiloval o uznání pracovního úrazu a jeho odškodnění, ale jen o dorovnání mzdy za dobu pracovní neschopnosti, v níž byl z důvodu posttraumatické reakce na událost na pracovišti. Zaměstnanec se dostal nejprve do slovního konfliktu a pak i fyzického střetu se svým nadřízeným. To vše kvůli nevyplaceným odměnám. Soudy totiž zhodnotily potyčku jako exces, při kterém nešlo o plnění pracovních úkolů. Proto pro přiznání náhrady za ztrátu na výdělku z důvodu pracovní neschopnosti (doplatku k nemocenským dávkám na úroveň průměrného výdělku) nebyla naplněna zásadní podmínka.

Kdy musíte zdanit příjmy z prodeje akcií, kryptoměn nebo nemovitostí?

Vypořádávání daní z příjmů fyzických osob je v plném proudu, přestože už je po prvním ze tří zákonných termínů. A i když se o tom moc nemluví, za určitých okolností je v daňovém přiznání nutné uvést i investice. Kdy tomu tak je a jak vysoké dani budou podléhat?

U prodeje cenných papírů je časový test

U příjmů z prodeje cenných papírů existuje limit 100 000 Kč ročně, do kterého se nic nedaní. Ten už je několik let stejný a funguje tak, že pokud investor prodá cenné papíry do částky 100 000 Kč, nemusí získaný příjem uvádět v daňovém přiznání a ani nic nahlašovat finančnímu úřadu. Při prodeji akcii nad tuto hranici však už příjem zdanit musí. Důležité je zmínit, že se v tomto případě nebude sledovat pouze samotný zisk, ale celkový objem neboli částka, za kterou byly cenné papíry prodány.

Takto se bude však danit pouze ten příjem, který nesplnil časový test. Ten činí 3 roky neboli 36 měsíců od nákupu. Pokud je lhůta dodržena, prodej je osvobozen od daně. Jestliže však investor prodá cenné papíry dříve, příjem není osvobozen od daně.

Od roku 2025 se však i v tomto případě zavádí omezení a tím je hranice 40 000 000 Kč. Jestliže investor překročí tento limit a prodá akcie za vyšší cenu, příjem z prodeje bude muset zdanit bez ohledu na splnění časového testu.

Jan Bonaventura, zakladatel společnosti BREDFORD Consulting a daňový poradce, upozorňuje, že ne vždy je nákup akcií ve skutečnosti nákupem akcií. „Mnoho lidí investuje do akcií prostřednictvím platforem, kde ve skutečnosti nekupují samotné akcie, ale například deriváty či podíly na zisku. Takové produkty často nesplňují podmínky daňových osvobození,“ vysvětluje.

Jak je to se zdaněním investic do kryptoměn?

Stále propíranějším tématem posledních let jsou investice do kryptoměn, z nichž nejznámější je asi bitcoin, kterému se věnuje i oblíbený podcastový seriál Bitcoin a blondýna na serveru Měšec.cz.

Od roku 2025 se na příjmy z kryptoměn vztahují nová pravidla a platí pro ně v podobné podmínky jako pro cenné papíry – tedy do 100.000 Kč úhrnu hrubých příjmů ročně je prodej kryptoměn (s výjimkou elektronického peněžního tokenu) osvobozen od daně z příjmů bez ohledu na zisk nebo ztrátu, kterých bylo dosaženo (při překročení uvedeného limitu však nelze toto osvobození aplikovat).

Tato pravidla se pak vztahují až na příjmy dosažené od 15. února 2025. Pokud někdo prodal kryptoaktiva a příjem obdržel v roce 2024 resp. do 14. února 2025, bude muset zisk zdanit, i když je držel déle než tři roky.

U investice do nemovitostí je výhodná uznatelnost nákladů

Zvláštní kapitolou jsou investice do nemovitostí. Aby mohl být poplatník od daně ze zisku z prodeje nemovité věci osvobozen, musí splnit zákonem stanovené podmínky. Hned tou první je, že daň se nemusí platit, jestliže je fyzická osoba vlastníkem nemovitosti déle než 5 let. U nemovitostí nabytých po 1. lednu 2021 se pak tento časový test prodloužil z 5 na 10 let.

Dále jsou od platby daně osvobozeny také ty osoby, které časový test splnily tím způsobem, že v prodané nemovitosti trvale bydlely minimálně 2 roky, a to bezprostředně před prodejem. Pokud poté nemovitost patří do společného jmění manželů, stačí, aby v ní 2 roky bydlel alespoň jeden z manželů. To jsou tedy případy, kdy si člověk nemovitost kupuje spíš pro vlastní bydlení, než kvůli vidině „rychlého“ zisku. I když rychlost je v případě obchodu s nemovitostmi obecně relativní pojem.

Každopádně krátkodobí Investoři do nemovitostí mohou legálně minimalizovat daňové zatížení nejen během pronájmu, ale i při prodeji. „Díky odpisům a dalším uznatelným výdajům lze dosáhnout nulové daňové povinnosti po řadu let,“ uvádí Jan Bonaventura. Například pokud investor uplatní zrychlené odpisy, může si kromě toho snížit daňový základ z podnikání o stovky tisíc korun ročně.

Do kdy letos podat daňové přiznání?

První letošní termín pro podání daňového přiznání už uplynul. V listinné formě mělo být odevzdání a daň zaplacena do úterý 1. dubna. Další dva termíny nás ještě čekají a jsou jimi

  • pátek 2. května pro daňové přiznání podávané elektronicky,
  • a úterý 1. července pro přiznání zpracovávaná daňovým poradcem, advokátem nebo s povinným auditem.

Osoby samostatně výdělečně činné, kterým byla zřízena datová schránka, mají povinnost podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob pouze přes datovou schránku a to pod pohrůžkou pokuty.

Jaká daň se platí z investic?

Základní sazba daně z příjmů fyzických osob činí 15 %. Existuje však ještě vyšší sazba daně ve výši 23 %. Ta se uplatní, pokud celková výše příjmů za rok přesáhne 36násobek průměrné mzdy v národním hospodářství, která je každoročně vyhlašována prostřednictvím nařízení vlády právě pro daňové a jiné účely.

Pro rok 2024 se jedná o částku 1 582 812 Kč Kč. Měsíčním rozhodným příjmem je 131 901 Kč. Zde je však důležité vědět, že se vždy sleduje roční příjem. Pokud by např. zaměstnanec měl v loňském roce v jednom měsíci na výplatě více než 131 901 Kč a to třeba kvůli ročním prémiím, bude mu z příjmu sice vyšší sazba daně odvedena, ale pokud limit nepřesáhl za celý rok, bude mu odvedená částka následně vrácena prostřednictvím ročního zúčtování daně nebo daňového přiznání. Vyšší sazba se navíc uplatní pouze na rozdíl mezi limitem a skutečně dosaženým příjmem. Na zbytek se využije klasická 15% sazba daně.

Dodejme ještě, že v daňovém přiznání budou investice v kolonce ostatní příjem. V některých situacích však mohou být i příjmem ze samostatné výdělečné činnosti, která kromě daně z příjmů podléhá i pojistným odvodům.

Jak se vyznat v pojištění nemovitosti a domácnosti?

Pojištění nemovitosti a pojištění domácnosti se často pletou. Co spadá do jednoho a na co už je potřeba to druhé? Pojďme si to ujasnit jedou provždy, ať máte svůj majetek plně chráněný.

Pojištění nemovitosti

Co se považuje za nemovitost

Pojištění nemovitosti kryje škody způsobené přímo na budově, tedy na částech, které jsou s budovou pevně spojené. Jedná se o střechu, konstrukci budovy, fasádu, strop, stěny, příčky, podlahu, rozvody.

Pojištění se vztahuje také na takzvané stavební součásti – vnitřní malby, tapety, podlahovou krytinu nebo vestavěnou kuchyňskou linku včetně spotřebičů nebo vestavěnou skříň. Patří sem ale i sprchový kout nebo vana.

Součástí pojištění můžou být i vedlejší stavby: pergola, bazén, sauna, garážové stání, kůlna, zahradní altán, plot, chodník nebo samostatně stojící fotovoltaika. Tyto budovy se musí nacházet na stejném pozemku jako hlavní budova.

Připojistit můžete i další věci na pozemku, jakou jsou stavební materiál a vybavení staveniště.

Jaká rizika kryje pojištění nemovitosti

Základní pojištění zpravidla chrání nemovitost před těmito riziky:

  • požár
  • povodeň nebo záplava
  • vichřice nebo krupobití
  • výbuch a přímý úder blesku
  • pád letadla, jeho části nebo nákladu
  • sesuv půdy, lavina a zřícení skal
  • pád stromu, stožáru, ale i tíhy sněhu
  • námraza
  • zemětřesení
  • voda vytékající z vodovodního zařízení

Pojištění atmosférických srážek pojišťovna definuje jako zatečení dešťové vody nebo tajícího sněhu do budovy. Příčinou bývají silné přívalové deště, a přestože se z pohledu klientů jedná o přírodní událost, ne všechny pojišťovny mají toto riziko v základním pojištění.

Ne každému ale stačí základní pojištění. Vedle škod způsobených živly se pojišťovny snaží zaujmout krytím škod, které způsobí odcizení, vandalismus, poškození zateplení fasády, pojištění zahradní architektury, rostlin, porostů a spoustu dalšího.

Jak správně nastavit pojištění nemovitosti

Základem pojištění nemovitosti je stanovení správné pojistné částky. U rodinného domu, rekreační chalupy nebo chaty se pojistná částka určí jako suma, kterou potřebujete pro výstavbu podobné nemovitosti na stejném místě.

Byty se naopak pojišťují na tržní hodnotu. V případě totální škody celého bytového domu se  totiž všichni vlastníci bytů jen těžko domluví na stavbě nového bytového domu na stejném místě. Je ale možné v dané lokalitě koupit podobný byt.

Pojištění odpovědnosti z držby nemovitosti

Majitel nemovitosti odpovídá i za škody, které jeho majetek napáchá na majetku nebo zdraví ostatních. Pokud si sjednáte pojištění odpovědnosti z držby nemovitosti, pojišťovna za vás zaplatí škody třeba v těchto případech:

  • Vypukne u vás požár a rozšíří se na sousední majetek.
  • Z vaší střechy spadne námraza na cizí auto.
  • Někdo uklouzne před vaším domem a zlomí si nohu.

Pojištění domácnosti

Co se považuje za domácnost

Tady si můžeme pomoct jednoduchou poučkou: Do domácnosti patří vše, co vypadne, když dům nebo byt obrátíte vzhůru nohama. To znamená nábytek, volně stojící domácí spotřebiče, veškeré vybavení a věci osobní potřeby, obrazy a další cennosti, oblečení a sportovní vybavení, ale i domácí mazlíčci. A pokud bydlíte například v družstevním bytě, pak je možné připojistit i stavební součásti, tedy věci pevně připevněné ke zdi.

Jaká rizika kryje pojištění domácnosti

Pojištění domácnosti se zpravidla vztahuje na tyto události:

  • živelní katastrofy
  • výbuch
  • vypálení
  • krádež
  • vandalismus
  • další neočekávané události

Dalšími žádanými riziky jsou: pojištění skel a sanity, poškození spotřebičů přepětím nebo podpětím, prodloužená záruka a další.

Jak správně nastavit pojištění domácnosti

Pojistná částka by měla odpovídat hodnotě majetku, který v domácnosti máte. Při nižší částce vám hrozí podpojištění a nízké plnění. V opačném případě se vystavujete riziku přepojištění – zbytečně byste platili příliš vysoké pojištění a pojišťovna by vám nakonec stejně vyplatila plnění do výše skutečné hodnoty majetku.

Pokud byste si domácnost z nějakého důvodu pojistili u několika pojišťoven, plnit bude v případě škody jen jedna z nich.

Pojištění odpovědnosti se vyplatí vždy

Chvilka nepozornosti vás může stát poměrně hodně peněz. Prasklá přívodní hadička od vodovodní baterie vytopí souseda, pes ze zvědavosti rozkouše návštěvě drahou kabelku, při jízdě na elektrokoloběžce srazíte chodce, neposedné dítě v obchodě rozbije drahou televizi…

Odpovědnosti za škodu se někdy v životě nevyhne většina z nás. Poškozený po nás pak chce zaplatit škodu, kterou jsme mu svojí neopatrností způsobili – ať už jsme to byli mi sami, naše děti nebo mazlíčci. Újma na zdraví a majetku se přitom může vyšplhat do vysokých částek v řádu statisíců i milionů.

Nezapomínejte pojištění aktualizovat

Nejčastějším důvodem pro revizi pojistné smlouvy bývá rekonstrukce, nákup nových spotřebičů a dražší elektroniky. V současnosti jde i o rychlý růst cen materiálu a stavebních prací.

Jak zvládnout hypotéku po rozvodu spravedlivě?

Máte společnou hypotéku, ale rozvádíte se? Nezoufejte, je řada možností, jak si s takovou situací poradit. V České republice bylo v roce 2023 rozvedeno asi 19,5 tisíce manželství. Rozvádějící se páry musejí řešit spoustu záležitostí, mimo jiné i finančních. Mezi jinými je to otázka splácení společné hypotéky.

Možností řešení se nabízí více. Předejít komplikacím lze samozřejmě předem, a to buď předmanželskou smlouvou, nebo zápisem o zúženém jmění manželů. Ale na to v době, kdy se chystá svatba, každý nemyslí. Kam se poděla romantika, že?

Pokud nicméně partnerům nevyhovuje zákonné pojetí společného jmění manželů, mohou si nastavit vlastní pravidla hry. Zápisem o zúženém jmění manželů i předmanželskou smlouvou vzniká prostor pro uzavření hypotéky pouze na jméno jednoho z manželů. Bance se v takovém případě dokládá bonita (schopnost splácet dluh) pouze této jedné osoby.

Pokud se rozvádějí lidé, kteří své majetkové poměry předem nijak neupravovali, nabízí se několik řešení. Nejjednodušší situace nastává, když má jeden z partnerů dostatek vlastních peněz na vyplacení toho druhého. Pokud tomu tak není, lze uvažovat o navýšení stávající hypotéky nebo jejím refinancování, obecně tedy změně podmínek.

Pokud se partneři nedohodnou na převzetí nemovitosti jedním z nich ani nemají prostředky na vzájemné vypořádání, přichází na řadu prodej samotné nemovitosti. Ten může nařídit i soud. Z výtěžku se následně uhradí zbývající splátky hypotéky.

Jestli lze něco na závěr doporučit, je to včasná a otevřená diskuze o finančních cílech a způsobech splácení závazků v rámci partnerského páru. Smysl má také životní pojištění, které pokryje nečekané výdaje a nešťastné situace, a to zejména v případech, kdy na hypotéku vydělává převážně jeden z partnerů.

Jak funguje fond obchodníků s cennými papíry a jsou investice pojištěné?

Na investování můžete hodně vydělat, ale taky hodně ztratit. Proti propadům na trhu nebo vašim špatným rozhodnutím vás nikdo jen tak nepojistí. Proti krachu obchodníka, jehož prostřednictvím investujete, však pojištění existuje přímo ze zákona. Pojištění vkladů v bance nejspíš znáte: když banka zkrachuje, dostanou klienti automaticky sto procent vkladů do limitu 100 tisíc eur – přibližně do dvou a půl milionu korun. Podobně funguje pojištění majetku u obchodníka s cennými papíry – ale s mnohem nižšími limity. Přímo ze zákona dostanete 90 procent, maximálně však 20 tisíc eur – přibližně půl milionu korun.

„Pojištění investic“ vás pochopitelně chrání jen před platební neschopností obchodníka, ne před poklesem hodnoty samotných investic nebo před špatným investičním rozhodnutím. Přesto to může být solidní záchrana hlavně pro menší investory, kteří by jinak mohli přijít třeba o značnou část úspor na stáří.

Když jsme se o existenci Garančního fondu obchodníků s cennými papíry párkrát zmínili v textech na webu Peníze.cz, hodně čtenářů to překvapilo. A když už o jeho existenci věděli, neměli jasno v tom, co všechno pokrývá. Pojďme si tedy o pojištění investic napsat podrobně.

Povinnost pro obchodníky

Garanční fond obchodníků s cennými papíry funguje od roku 2001. Tuzemští obchodníci s cennými papíry do něj povinně odvádějí dvě procenta ze svých ročních výnosů z poplatků a provizí za investiční služby.

Součástí záručního systému jsou jak banky nabízející investice, tak nebankovní obchodníci jako například Amundi, Cyrrus, Conseq, Fondee nebo Wood & Company (včetně Portu). Jejich seznam najdete na webu garančního fondu. Obchodníci z jiných zemí Evropské unie jsou součástí systému v jednotlivých zemích, i tam je limit vždy přinejmenším 90 procent z 20 000 eur.

Pozor: do fondu musí přispívat jen společnosti s licencí od České národní banky, tedy státem regulovaní obchodníci s cennými papíry. Garance se netýká jiných firem nebo zprostředkovatelů, pokud nepatří pod některého z obchodníků. Když vám někdo na ulici nebo jen tak po telefonu či přes internet nabízí třeba firemní dluhopisy, tokeny nebo jiné „zaručeně výhodné investice“, žádné pojištění (investic ani bankovních vkladů) se na to nevztahuje.

To vám garantujeme

Pokud by se některý z obchodníků dostal do platební neschopnosti a nedokázal plnit dluhy vůči klientům, přišla by ke slovu právě náhrada z garančního fondu. Podle zákona musí jít o „závazky spočívající ve vydání majetku zákazníků zákazníkům z důvodu přímo souvisejícího s finanční situací obchodníka“.

Jednoduše řečeno: když obchodník zkrachuje, dostanete jako klienti určitou náhradu. Je to podobné jako u zákonného pojištění bankovních vkladů. Ale jen podobné – zdaleka ne úplně stejné.

U bankovních vkladů dostanete zpátky sto procent vkladů – až do ekvivalentu 100 tisíc eur, tedy přibližně do dvou a půl milionu korun. Když se tedy vejdete do limitu, vyplatí vám fond pojištění vkladů vždycky přinejmenším to, co jste vložili na účet (běžný, spořící nebo termínovaný) – včetně dosud připsaných úroků.

U investic – obchodníků s cennými papíry – je limit výrazně nižší. Náhrada dělá jen 90 procent a strop je 20 tisíc eur, tedy kolem půl milionu korun. Nepočítá se přitom výše vašich původních vkladů (peněz poslaných na investice), ale aktuální hodnota vašeho majetku u obchodníka. Ta může být výrazně vyšší, ale taky nižší než původně investovaná částka.

Majetkem zákazníka se podle zákona rozumí „peněžní prostředky a investiční nástroje, které obchodník převzal za účelem poskytnutí investiční služby, a peněžní prostředky a investiční nástroje získané za tyto hodnoty pro zákazníka“.

Případná náhrada by se tedy počítala jak z „volné hotovosti“ uložené na účtu obchodníka (nezávisle na tom, jestli teprve čeká na první zainvestování, nebo už jde o příjem z předchozí investice a čeká na nové umístění), tak z aktuální hodnoty investičních nástrojů (cenných papírů – akcií, podílových listů, ETF, dluhopisů a podobně).

Je to dobrá i špatná zpráva zároveň. Dobrá v tom, že pojištění (90 % do 20 tisíc eur) nekryje jen vaše peníze uložené u obchodníka, ale také „investiční instrumenty, které pro vás drží, spravuje či obhospodařuje v souvislosti s investičními službami“. Špatná v tom, že ani akcie koupené přes obchodníka nemusí být přímo vaše a nejsou tak automaticky zachráněné mimo zmíněný limit – podrobněji si to napíšeme o pár odstavců níž.

Co garanční fond nekryje

Pojištění investic vás pochopitelně neochrání před poklesem jejich hodnoty. Nekryje tedy propad trhu, propad jednotlivých akcií, platební neschopnost emitenta dluhopisů a podobně. Nezáleží na tom, jestli investice ztratila hodnotu vaší vinou (špatným rozhodnutím), nebo nezávisle na vás (například nečekaným rozhodnutím politiků).

Garanční fond nekryje ani škody vzniklé špatnou prací obchodníka s cennými papíry. Třeba když do vašeho portfolia vybral nevhodné investice nebo je včas nezměnil navzdory vývoji na trhu. Nekryje ani případy, kdy se obchodník neřídil vašimi instrukcemi nebo nesplnil vaše příkazy – pokud výsledkem není platební neschopnost obchodníka. Porušení zákona nebo smlouvy musíte řešit přes finančního arbitra nebo soud, u trestných činů přes policii.

Pojištění investic nekryje ani závazky, které k vám obchodník má, pokud nejde přímo o vaše peněžní prostředky („hotovost na účtu“) nebo investiční instrumenty (nakoupené cenné papíry). Typicky se tedy netýká různých garancí, které vám sice obchodník slíbil ve smlouvě, ale zkrachoval dříve, než je splnil a než vám je připsal na účet. Může jít o příslib určitého minimálního výnosu investice, příslib „nezáporného zhodnocení“, smluvní pokuty za nesplnění takových garancí, ale třeba i dosud nevyužité předplacené poplatky na další roky.

„Garanční fond nezajišťuje návratnost investice, nýbrž té části zákaznického majetku připadajícího na investora k rozhodnému okamžiku, ke kterému se určuje výše náhrady. Jestliže v důsledku chybně nastavené investiční politiky anebo nepříznivého vývoje na kapitálovém trhu klesla v mezidobí od učinění investice do rozhodného dne hodnota zákaznického majetku, jde rozdíl k tíži investora, popřípadě obchodníka s cennými papíry, jestliže rozdíl vznikl v důsledku porušení jeho zákona nebo smluvní povinnosti,“ zdůraznila ve stanovisku z roku 2011 také Česká národní banka.

„Jestliže porušení odborné péče obchodníka s cennými papíry spočívalo v tom, že zákaznický majetek byl určitým způsobem složen (měl určitou strukturu), že tedy zákazníkovi byl vydán nebo nahrazen jen zlomek původní hodnoty investice, musí investor uplatnit zbytek nároků prostřednictvím žaloby na náhradu škody či v případě dodatečných smluvních ujednání zakládajících samostatnou kupní smlouvu prostřednictvím žaloby na plnění, respektive na vydání bezdůvodného obohacení,“ doporučuje ČNB.

Je ve fondu dost peněz?

V Garančním fondu obchodníků s cennými papíry je aktuálně kolem dvou miliard korun. Výše příspěvků od obchodníků za loňský rok dosáhla 262 milionů, pro letošek počítá fond s příspěvky přes 332 milionů. Ostatní příjmy (z pokut obchodníkům a z vlastního investování) mají letos přesáhnout dva miliony.

Kdyby dvě miliardy nestačily, měl by si fond zbylé peníze půjčit na finančním trhu, v krajním případě mu půjčí stát ze svého rozpočtu. „Fond je v historicky nejsilnější kondici a připraven na nové výzvy kapitálového trhu,“ napsal předseda správní rady Jan Poulík v zatím poslední výroční zprávě za rok 2023. V minulosti fond řešil výplaty například klientům společností Key Investments, Komerio, KTP Quantum nebo Private Investors.

Garanční fond obchodníků s cennými papíry funguje podobně jako bankovní Garanční fond finančního trhu (Fond pojištění vkladů). Formálně sice není státním fondem, nicméně upravuje ho zákon a jeho vedení jmenuje a odvolává ministr financí. Nejméně jeden člen je jmenován z řad zaměstnanců České národní banky na návrh její bankovní rady.

Výplata do tří měsíců

Jak probíhá výplata případné náhrady? Základem je krok České národní banky, která „bez zbytečného odkladu“ oznámí garančnímu fondu, že

  • obchodník s cennými papíry z důvodu své finanční situace není schopen plnit své dluhy spočívající ve vydání majetku zákazníkům a není pravděpodobné, že je splní do jednoho roku, nebo
  • soud vydal rozhodnutí o úpadku obchodníka s cennými papíry nebo vydal jiné rozhodnutí, které má za následek, že zákazníci se nemohou účinně domáhat vydání svého majetku vůči obchodníkovi.

Garanční fond pak veřejně vyzve klienty, aby přihlásili své nároky. Musí jim na to dát aspoň pět měsíců, přičemž samotné právo zákazníka na vyplacení náhrady se promlčí nejpozději za pět let.

Náhradu konkrétnímu klientovi pak fond musí vyplatit do tří měsíců ode dne, kdy jeho nárok ověří a vypočte její výši. Ve výjimečných případech může ČNB na žádost fondu lhůtu prodloužit – nejvýše o tři měsíce.

Klient dostane 90 % majetku, který mu nemohl být vydán z důvodů přímo souvisejících s finanční situací obchodníka s cennými papíry – nejvýše však do ekvivalentu 20 tisíc eur (přibližně 500 tisíc korun) pro jednoho zákazníka u jednoho obchodníka. Hodnota se počítá ke dni, kdy fond obdržel oznámené ČNB. Pokud by současně zkrachovalo více obchodníků, posuzuje se limit u každého samostatně.

Do limitu se sčítají různé formy majetku u stejného obchodníka (jednotlivé akcie, spoluvlastnický podíl v podílovém fondu a další).

Peníze na investice na účtu v bance

Pokud jde o „volnou hotovost“ uloženou na bankovním účtu (prostřednictvím obchodníka), mohou nastat v zásadě tři možnosti:

Obchodník je sám bankou, jeho krach tedy znamená současně i krach banky. Ke slovu přijdou oba garanční systémy. Z pojištění vkladů dostanete zpátky sto procent peněžních prostředků na účtech do limitu 100 tisíc eur (přibližně dva a půl milionu korun). Nerozlišuje se, jestli jde o klasický vklad (běžné účty, spoření), nebo peníze určené na investice (případně příjem z investic). Z Garančního fondu obchodníků s cennými papíry pak dostanete zpátky 90 procent hodnoty investičních nástrojů (akcií, fondů a podobně) do limitu 20 tisíc eur (přibližně půl milionu korun).

Zkrachuje obchodník, který není bankou. Předpokládejme, že vaše peníze nezpronevěřil a má je uložené na speciálním účtu v bance, a to odděleně od peněz obchodníka. V takovém případě se peníze na účtu sčítají s hodnotou investičních nástrojů, klient pak dostane 90 procent do limitu 20 tisíc eur z tohoto součtu. Vyšší limit pro pojištění vkladů nehraje roli – protože v platební neschopnosti je obchodník, ne banka.

Zkrachuje banka, u které má obchodník peníze klientů na speciálním účtu – ten je společný pro více lidí, ale banka má informace od obchodníka, jaký podíl připadá na konkrétní osoby. Na takový účet se pak vztahuje pojištění vkladů v bance – se stejnými podmínkami, jako když si tam peníze uložíte sami na vlastní účet. Zpátky byste tedy měli dostat sto procent do 100 tisíc eur (dva a půl milionu korun). Pozor jen na to, že limit pro pojištění vkladů se počítá na všechny vaše vklady u dané banky dohromady – nenavyšuje se. Takže když má váš obchodník účet v bance, kde už sami máte uloženo hodně peněz na osobním účtu nebo spoření, nemusí strop stačit.

Co se zbytkem nad limit?

Zbývající peníze z účtu, stejně jako zbývající hodnotu investičních nástrojů (akcií a podobně), tedy vše nad 90 % z limitu do 20 tisíc eur, byste jako klient mohli dostat ve druhé fázi. Dostaly by se do insolvenčního řízení.

Dobrá zpráva je, že majetek zákazníka není součástí majetkové podstaty dlužníka. Zůstává oddělený a po rozhodnutí o úpadku obchodníka ho insolvenční správce musí vydat zákazníkovi, a to včetně výnosů. Dokud majetek nevydá, měl by se o něj insolvenční správce starat „s péčí řádného hospodáře“.

Pochopitelně: pokud obchodník váš majetek zpronevěřil, dostanete nad limit pojištění jen část z toho, co na vás evidoval – nebo vůbec nic.

Akcie na individuálním účtu v CDCP

Na bližší vyjasnění v praxi čeká otázka, komu vlastně patří akcie, které pro vás obchodník nakoupil. Různí obchodníci používají různé přístupy a formulace. Pravidla se liší také podle státu či burzy, kde akcie koupili. Jednoduché to bohužel není ani u pražské burzy – typicky u akcií ČEZu nebo Komerční banky.

Obchodník je pro vás jako klienta obvykle vede na sběrném (hromadném) účtu na jméno obchodníka. Má to výhody: nemusíte se sami starat o výplatu dividend, ušetřit se dá i na poplatcích depozitáři.

Někteří obchodníci – typicky Fio banka – nabízejí klientovi i druhou možnost: založit mu individuální účet v Centrálním depozitáři cenných papírů (CDCP), takže klient je vedený jako majitel akcie přímo v depozitáři, ne až v takzvané navazující evidenci.

Za výhodu druhé varianty – individuálního účtu – je považováno to, že takový majetek klienta je jednoznačně oddělený (ještě výrazněji než podle běžných pravidel) od majetku obchodníka. Koneckonců i sám emitent akcií (ČEZ, Komerční banka) v takovém případě posílá klientovi přímo jak dividendy, tak pozvánky na valnou hromadu – ne prostřednictvím obchodníka.

Znamená to, že akcie na individuálním účtu v CDCP se vůbec nebudou počítat do limitu „pojištění investic“ a nebudou z něj zbytečně ukrajovat na úkor dalších akcií?

Zajímali jsme se o modelový případ: Máte přes Fio investováno 20 000 eur do zahraničních akcií (sběrný účet) a kromě toho jste přes Fio nakoupili na svůj individuální účet s přímou evidencí v CDCP ještě akcie ČEZu v hodnotě 10 000 eur. Dostanete tedy 90 % z 20 000 eur za zahraniční akcie, zatímco 10 000 eur budete řešit přímo s CDCP a snadno je převedete pod jiného obchodníka? Nebo hrozí, že garanční fond zařadí do náhrady i takové přímo vlastněné české akcie, takže celkově dostanete méně?

Fio banka věří, že nehrozí. „Akcie, které má klient na individuálním účtu v CDCP, jsou pouze jeho majetkem a případný teoretický krach obchodníka je neohrožuje. Zároveň tedy nevstupují do výplaty náhrad z garančního fondu a nesnižují hodnotu plnění,“ tlumočí názor právníků Jakub Heřmánek, mluvčí Fio.

Garanční fond však s takovým výkladem nesouhlasí. „Ve výjimečných případech lze prostřednictvím obchodníka zřídit vlastní evidenční účet u CDCP (přímo na jméno klienta, nikoliv sběrný účet obchodníka), toto však nemá vliv na výši limitu odškodnění. Majetek klienta se počítá souhrnně tedy za všechny cenné papíry, které klient v CDCP má,“ říká ředitel fondu Jiří Korb.

„V právním vztahu s CDCP je pouze obchodník. Ten vede u CDCP účet na jméno zákazníka. Vedení takového účtu vyžaduje smlouvu mezi zákazníkem a obchodníkem. Jde tedy o součást investiční služby. Cenné papíry na takovémto účtu jsou ‚v moci‘ obchodníka – a podle § 2 odst. 1 písm. d) zákona o podnikání na kapitálovém trhu jsou tedy zákaznickým majetkem, který garanční fond nahrazuje,“ upřesňuje Jana Flídrová, která působí jako Compliance Officer garančního fondu.

„Pokud má zákazník u obchodníka ještě majetek na jiném účtu, pro výpočet náhrady se hodnota majetku na obou účtech sčítá,“ dodává Flídrová.

Podle ní není pravda, že obchodník nemá „nic moc společného“ s akciemi, které vede u CDCP na účtu na jméno zákazníka. „Jakékoli obchody s těmito akciemi může zákazník provádět jen prostřednictvím tohoto obchodníka. Cenné papíry na individuálním účtu i sběrném účtu v CDCP má klient vedené u konkrétního obchodníka, který je spravuje a počítá do zákaznického majetku. V případě zpronevěry obchodníka mohou být ohroženy akcie na obou typech účtů,“ vysvětluje.

Jak na pojištění psa a na co si dát pozor?

Nemoc nebo úraz Vašeho zvířecího mazlíčka jsou vždycky těžká věc. A také drahá. Zatímco lidem se péče alespoň z části hradí z veřejného pojištění, u psa musíte zaplatit všechny léčebné výlohy sami. Stát Vás to může i desítky tisíc korun. Pojišťovny pro tyto případy nabízejí pojištění domácího zvířete. Jak to funguje?

Pojištění psa v Česku nabízí šest pojišťoven: Generali Česká pojišťovna, Česká podnikatelská pojišťovna (ČPP), ČSOB Pojišťovna, Halali všeobecná pojišťovna, Colonnade a od letoška také Direct.

V nabídce a podmínkách se pojištění sice liší (jak si ukážeme níže), každopádně pro uzavření pojištění je vždy nutné, aby pes:

  • splnil požadavek na minimální a maximální vstupní věk v době sjednání pojištění (předtím ani potom už psa pojistit nelze),
  • byl zdravý (nesmí trpět vrozenou vadou, následky zranění nebo chronickým onemocněním),
  • byl pravidelně očkovaný povinnými vakcínami,
  • byl označený mikročipem, případně tetováním.

Některé pojišťovny (Halali) podmiňují sjednání pojištění potvrzením od veterináře.

Co naopak pojišťovny nezajímá, je průkaz původu – tedy zda je pes takzvaně papírový. Ovšem u psa s rodokmenem jde u některých pojišťoven sjednat doplňkové pojištění.

Zatímco některé pojišťovny sjednávají pojištění pro každého psa zvlášť, jiné umí zahrnout více zvířat na jedinou pojistnou smlouvu.

Pojďme se tedy na nabídku podívat podrobněji:

Druhy pojištění pro psy

Pojištění veterinární péče (základní pojištění)

Kryje náklady na lékařskou péči, kterou pes potřebuje v případě úrazu a/nebo nemoci. Pojištěný platí jen spoluúčast. Vždy je ale nutné prostudovat si podmínky jednotlivých pojišťoven, každá totiž nabízí trochu něco jiného.

Některé pojišťovny třeba v základu nabízejí jen úraz. Další sice obojí, ale neuhradí náklady na kastraci nebo porod. A zatímco nejnovější produkt od Directu láká na pravidelné příspěvky na prevenci, u dalších si o tom můžete nechat jen zdát.

Co zpravidla je zahrnuto:

  • Veterinární výkony: Například návštěvy u veterináře, diagnostika, laboratoře, operace.
  • Léky a léčebné procedury: Léky předepsané veterinářem, rehabilitace po operacích.
  • Hospitalizace: Pokrytí nákladů na hospitalizaci, pokud pes musí být v nemocnici (může ale být jen do určitého počtu dní).

Co zpravidla není zahrnuto:

  • Preventivní péče: Očkování, odčervení, antiparazitika.
  • Rizikové chování: Pokud pes není očkovaný nebo neprojde pravidelným veterinárním vyšetřením, může být z pojištění vyloučen.
  • Vrozené vady a genetické poruchy: Některé pojišťovny to nehradí, protože se jedná o predispozice, které má pes od narození.
  • Zranění psa způsobené úmyslně, například týráním nebo při psích zápasech.

Pojištění odpovědnosti za škody způsobené psem (psí občanka)

Pojištění kryje škody, které pes způsobí jiným osobám na zdraví nebo jejich majetku. Toto je důležité pro případy, kdy pes například někoho pokouše nebo zničí majetek. U některých pojišťoven platí pouze v rámci Česka, nikoliv pak už při cestách po Evropě (například Collonade). Pozor také na to, že u některých pojišťoven jako ČPP lze sjednat pouze v samostatné smlouvě.

Jestliže jste si sjednali pojištění občana za újmu, zvláštní pojištění odpovědnosti za škody způsobené psem zpravidla mít nemusíte. „Lidské“ pojištění odpovědnosti se totiž často vztahuje na všechny členy domácnosti, většinou i včetně zvířat (podmínky je ale nutné ověřit u každé pojišťovny).

Co je zahrnuto:

  • Úrazy: Pokud pes někoho pokouše nebo způsobí jiný úraz, pojištění pokryje náklady na léčbu zranění.
  • Škody na majetku: Například když pes zničí věci ve veřejných prostorách nebo na soukromém majetku.

Co není zahrnuto:

  • Úmyslné jednání: Pokud je prokázáno, že pes způsobil škodu úmyslně (například je záměrně vypuštěn, aby někoho pokousal).
  • Nesprávné vedení psa: Například když pes není na vodítku v zakázané zóně a způsobí škodu, pojišťovna může odmítnout plnění.

Pojištění úrazové a životní pojištění pro psa (nadstandardní pojištění)

Tento typ pojištění se soustředí na pokrytí rizik spojených s úrazem nebo úmrtím psa. Nejčastěji se využívá u hodnotnějších psů s průkazem původu nebo u těch, kteří podstupují vyšší zátěž (sportovní a pracovní psi).

Co je zahrnuto:

  • Úrazové krytí: Pokrytí nákladů na léčbu úrazu, například pokud pes utrpí zlomeninu nebo jiný vážný úraz.
  • Smrt psa: Jestliže pes zemře v důsledku úrazu nebo nemoci, pojišťovna poskytne náhradu hodnoty psa.
  • Trvalé následky: Když pes utrpí trvalé poškození (například ztrátu končetiny), pojišťovna může poskytnout jednorázovou částku na úhradu léčby nebo kompenzaci.

Co není zahrnuto:

  • Nemoci, které neprojdou lékařským vyšetřením: Některé pojišťovny vylučují krytí pro určité nemoci, které nebyly dříve diagnostikovány (například dědičné poruchy).
  • Předchozí zdravotní stav psa: Pokud pes má už nějaký zdravotní problém před sjednáním pojištění, bývá pojištění omezeno, ale často i úplně vyloučeno.

Připojištění pro konkrétní potřeby

Některé pojišťovny nabízejí také specifická připojištění:

  • Pojištění proti krádeži: Pokud někdo psa ukradne, pojišťovna vyplatí částku podle hodnoty psa.
  • Pojištění pro pracovní psy: Pro psy, kteří vykonávají profesní činnost – například policejní a záchranářští psi.
  • Pojištění pro cestování (zvlášť): Kryje rizika spojená s cestováním do zahraničí – lékařská péče, převoz zpět.
  • Pojištění při hospitalizaci majitele: Náhradní péče o psa při hospitalizaci majitele.

Na co pozor?

Čekací doba na sjednání pojištění – tedy moment, od kdy začne být platné – se u jednotlivých pojišťoven značně liší:

  • ČSOB Pojišťovna: 3 dny od sjednání pojištění v případě úrazu, 30 dní v případě nemoci, 60 dní u odcizení a ztráty, 180 dnů u ortopedických zákroků
  • Generali: 20 dnů v případě nemoci, úhynu či utracení, v případě úrazu je čekací doba zrušena
  • ČPP: 3 dny při úrazu, 30 dní nemoc psa
  • Direct: 1 den úraz, 30 dní nemoc, 180 dní ortopedie
  • Collonade: 60 dní pro nemoc, jinak čekací doba není
  • Halali: 5 dnů pro úrazové pojištění a pojištění odpovědnosti, 30 dnů pro onemocnění nebo úhyn psa

Výluky a omezení v pojištění

  • Vrozené vady a genetické poruchy: Jak už bylo řečeno, některá plemena mohou mít predispozice k určitým nemocem. Neznamená to, že by vás pojišťovna vyloučila z pojištění, ale u některých nemocí prostě pojistku nevyplatí (třeba u dysplazie kyčelního kloubu).
  • Vyšší spoluúčast u některých výkonů: Při drahých operacích nebo ošetřeních si budete muset zbytek nákladů uhradit z vlastní kapsy.

Limit krytí

  • Pozor, ať si ve snaze ušetřit na pojištění nezvolíte příliš nízký limit toho, co vám pojišťovna ročně pokryje. Výši je nutné zvážit u každého plemene, některá (třeba chrt) jsou totiž predispozicemi na léčbu úrazu nebo nemoci mnohem nákladnější než jiná (třeba border kolie). Při příliš nízkém limitu skončíte tak, že budete platit za pojištění a v případě pojistné události navíc ještě doplácet z vlastní kapsy nad rámec spoluúčasti.

Smlouva s veterinářem

  • Je to podobné jako u lidí – ne každý veterinář má s danou pojišťovnou smlouvu. To je zásadní věc, kterou je třeba před uzavřením pojištěním ověřit. Ověřte si i to, které všechny lékařské specializace pojištění kryje (například ortopedie, kardiologie, rehabilitace a další).

Specifické potřeby psa

  • Plemeno: Některá plemena (například bojová plemena nebo pracovní psi) mohou mít vyšší pojistné.
  • Věk psa: Pojišťovny často stanovují věkovou hranici. U starších psů je těžší získat pojistné krytí, některé pojišťovny ho mohou s věkem krátit nebo se zvyšují měsíční platby. Třeba u Halali pojištění nákladů na léčbu vzniklou úrazem, nemocí a pojištění odpovědnosti končí, když pes dovrší 10 let.

Kolik to stojí?

Pojišťovny samozřejmě nabízejí různé úrovně pojištění podle veterinárních nákladů za rok, typu plemene a toho, jaký typ pojištění je v balíčku zahrnutý. Například základní pojištění často postrádá pojištění za smrt zvířete a nadstandardní léčbu.

Abychom si udělali představu o tom, jak se liší pojištění podle nejběžnějších plemen psů, použili jsme výpočet pojistky od Generali a jejího produktu Mazlíček, kde jsou rozdíly v pojistné částce velmi patrné.

U Generali si majitel psa může navolit vlastní výši ročního krytí nákladů. Pro roční fenku (vycházíme z předpokladu, že majitelé často pojišťují psa už v mladém věku) jsme zvolili balíček Start. Ten zahrnuje pouze pojištění léčení úrazu a nemoci. Vybrali jsme roční limit krytí 80 000 korun (zlatý střed: pro některá plemena je to víc, než je třeba, pro jiná to ale není dost). Do ceny je započítána 20% sleva za sjednání online. Odpovědnost za škodu není zahrnuta, sjednává se zvlášť.

A ještě se podívejme, za kolik přibližně můžeme pojistit u jednotlivých pojišťoven roční fenu border kolie vždy v nejzákladnějším balíčku. Ten zahrnuje pojištění proti úrazu a nemoci, někdy i odpovědnost za škodu. Ale limity plnění jsou oproti vyšším balíčkům nižší.

 

Jak funguje hypotéka a kolik mít naspořeno?

I desítky tisíc korun mohou lidé uspořit na hypotéce tím, že si dají práci s porovnáním jednotlivých nabídek bank. Každý bankovní dům má totiž jiné podmínky. Jak si vyřídit hypotéku, s jakým předstihem ji plánovat a na čem lze ušetřit peníze? I když se Vám podmínky hypotéky mohou zdát na první pohled příznivé, poplatky mohou celou půjčku výrazně prodražit. Důležité je rovněž správné načasování. Úrokové sazby se v průběhu roku mění i několikrát v reakci na kroky České národní banky (ČNB). Roli hrají i roční období, v průběhu nichž banky přistupují k akčním nabídkám. Právě jaro bývá obyčejně pro klienty výhodnější.

Jak dlouho trvá vyřízení hypotéky?

Sjednání půjčky na bydlení zabere čas. Už samotný výběr banky je náročný. Důležité je srovnání nabídek jednotlivých bankovních domů. Zaměřte se na:

  • výši úrokové sazby,
  • možnost výhodné fixace sazby (zmrazení úroku na určitou dobu, které vás ochrání před náhlými výkyvy na trhu).

Podle výkonného ředitele fintech startupu hyponamíru.cz Miroslava Majera by lidé při výběru banky měly sledovat i poplatky: „Při porovnávání nabídek hypoték se zaměřte nejen na úrokové sazby, ale také na poplatky spojené se sjednáním úvěru, vedením úvěrového účtu, oceněním nemovitosti nebo na možnosti předčasného splacení a flexibilitu splátek.“ Už správný výběr může zajistit úsporu i tisíce korun ročně.

Banka nejdříve musí prověřit vaši bonitu – tedy schopnost splácet úvěr – a následně rozhodne, zda a případně kolik peněz může půjčit. Počítejte zhruba s týdnem, než získáte od banky verdikt. Následuje vyřízení hypotéky. Nejenže musíte bance doložit všechny potřebné papíry, musíte pak počítat s tím, že banka si na schválení úvěru bere ještě další týdny. Zpravidla tento proces zabere čtyři až šest týdnů.

Kolik potřebujete mít našetřeno peněz?

Na hypotéku dosáhnou jen ti, co mají z vlastních úspor našetřený určitý objem peněz. Banky se řídí pravidly nastavenými ČNB, která určuje maximální výši úvěru vzhledem k hodnotě nemovitosti. Jde o takzvané LTV (loan-to-value). Obecně mohou banky půjčit na 80 procent hodnoty nemovitosti a zbytek – tedy 20 procent – musí pokrýt domácnost z vlastních úspor.

Slovník pojmů: úvěrové ukazatele

  • LTV (loan-to-value) – výše úvěru k hodnotě zajištění
  • LTI (loan-to-income) – výše úvěru k příjmům žadatele
  • DSTI (debt service-to-income) – výše dluhové služby k příjmům žadatele
  • DTI (debt-to-income) – výše celkového zadlužení k příjmům žadatele

Aktuálně stanovené horní hranice úvěrových ukazatelů:

  • Maximální výše LTV: 80 %, resp. 90 % pro žadatele mladší 36 let s úvěrem určeným k financování pořízení obytné nemovitosti k vlastnímu bydlení

s 5% objemovou výjimkou dle §45a odst. 1 Zákona č. 6/1993 Sb. o ČNB.

Pravidla umožňují, že mladší lidé pod 36 let mohou dosáhnout na hypotéku až na 90 procent hodnoty nemovitosti. Deset procent pak musí dodat ze svého. Pro mladé zájemce je klíčové sledovat nabídky jednotlivých bank, protože podmínky financování se mění a mohou se lišit i v řádu desítek tisíc korun.

Co když úspory nestačí?

Pokud domácnost nemá našetřenou dostatečnou sumu, je tu stále možnost na hypotéku dosáhnout. A to zastavením jiné nemovitosti. Kromě kupovaného bytu zastaví člověk jiný byt nebo například rodinný dům, čímž se zvýší hodnota zajištění úvěru. Tímto způsobem lze získat i stoprocentní hypotéku bez nutnosti vlastních našetřených peněz.

Jak ušetřit na hypotéce?

  1. Plánujte – důkladné plánování rozpočtu a správné rozhodování ušetří peníze
  2. Porovnávejte nabídky bank – využijte třeba hypoteční kalkulačky nebo služby hypotečních poradců
  3. Vyjednávejte s bankou – banky můžou nabízet slevy na poplatcích za sjednání hypotéky nebo výhodnější úrokové sazby.
  4. Zvažte fixaci – pokud jsou úrokové sazby nízké, fixujte na delší období 5-10 let
  5. Sledujte poplatky – prostudujte si poplatky spojené s hypotékou (za jednání úvěru, vedení účtu, předčasné splacení a další)
  6. Zajímejte se o inflaci – sledujte vývoj inflace a jak ovlivňuje podmínky hypoték (vysoká inflace zpravidla znamená vyšší úrokové sazby a naopak)

Výše splátky a co ji ovlivňuje

To, jakou částku budete měsíčně bance splácet, ovlivňuje:

  • výše půjčené částky (jistiny)
  • délka splácení
  • úroková sazba

Jestliže budete déle splácet, zpravidla zaplatíte nižší měsíční splátku, ale zároveň vyšší celkovou zaplacenou částku. Zkrátka bance přeplatíte víc peněz.

Co dalšího se do vyčíslení splátky půjčky promítá? Významným ukazatelem je RPSN, (roční procentní sazba nákladů) které zahrnuje nejen úroky, ale i všechny poplatky spojené s úvěrem. Výši splátky mohou ovlivnit i další poplatky, jako je pojištění schopnosti splácet nebo poplatky za vedení úvěrového účtu.

Jak si snížit splátky?

  1. Prodloužením doby splácení – sníží se vám sice měsíční splátka, ale zvýší celkové náklady
  2. Refinancováním úvěru – převedení půjčky k jinému poskytovateli s výhodnějšími podmínkami
  3. Konsolidaci více půjček do jedné s nižší splátkou

Jaké dokumenty jsou potřeba k vyřízení?

Aby banka úvěr schválila, bude potřebovat hned několik dokumentů. Jde nejenom o doklady totožnosti  jako je občanský průkaz, dále jsou nutné doklady o příjmech.

  • Zaměstnanci často předkládají potvrzení o příjmu od zaměstnavatele, pracovní smlouvu a výpisy z účtů.
  • Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) pak předkládají svoje daňová přiznání za poslední zdaňovací období, potvrzení o bezdlužnosti a případně rozvahu či takzvanou výsledovku.

Pro vyřízení žádosti o hypotéku je pak nutné dodat také dokumentaci k nemovitosti (například kupní smlouvu), návrh na vklad do katastru nemovitostí a znalecký posudek. Nutno dodat, že každá banka má svoje vlastní pravidla a některé dokumenty například nevyžaduje nebo naopak bude chtít doložit další papíry.

Důvody pro zamítnutí půjčky

Nejčastějšími důvody pro zamítnutí hypoték jsou:

  • negativní záznam v registru dlužníků,
  • nízký příjem,
  • vysoké zadlužení,
  • nedostatek vlastních úspor.

Nejčastěji banky požadují 20 procent z hodnoty nemovitosti, kterou plánujete pořídit. Banky navíc sledují, jestli je nemovitost vhodná jako zástava. U některých objektů – jako je například starší rekreační chata nebo chalupa – může být schválení hypotéky problematické.

Klíčová je pro banky bonita klienta – tedy jeho schopnost splácet. Zohledňuje se nejenom výše příjmu, ale třeba i typ zaměstnání, nebo zda už si člověk někdy v minulosti půjčil peníze. Pokud má například klient nízký příjem nebo splácí jiné úvěry, může po něm banka požadovat vyšší spoluúčast nebo nabídne méně výhodné podmínky.

Změna práce a mateřství proces komplikuje

Výpovědní nebo zkušební doba v zaměstnání může zkomplikovat schvalování hypotéky. Pokud tedy plánujete změnu práce, vyřiďte si hypotéku ještě před podáním výpovědi. Banky totiž často odmítají schválit hypotéku ve zkušební době u nového zaměstnavatele kvůli nejistotě stabilního příjmu.

Podobně je tomu v době mateřské či rodičovské, kdy příjem rodiny klesá. Banky se obávají, zda žadatel o půjčku dokáže včas splácet hypotéku. Obvykle tak požadují dalšího spolužadatele s dostatečným a stabilním příjmem. Ideální je proto půjčku vyřídit ještě před odchodem na mateřskou.

Jak by se měl investor zachovat v nejistých a turbulentních dobách?

Současná situace na trzích je ovlivněna mnoha faktory, přičemž významnou roli hraje politika Donalda Trumpa a jeho dopad na mezinárodní obchod. Jak tato situace ovlivňuje investory a startupy?

Trump jako katalyzátor tržních změn

Situace je to zajímavá. V Bublině se obecně říká, že všichni vědí, že jsou v bublině, ale jsou nekomfortní z ní vystoupit. Potom stačí obvykle jedna pověstná jehla na prasknutí. To znamená, že trhy už v bublině byly, ale Trumpovo jednání je jen postrčilo ke korekci, je to tedy jen katalyzátor přehřátého trhu. Já jsem s tím obecně spokojený, protože to hodně padá na Trumpovu hlavu, nicméně je fér říct, že kdyby nebyl Trump, tak by v horizontu 0-3 let byl jiný katalyzátor, který by valuaci firem poslal na přijatelnější úroveň.

Aktuální paniku na trzích lze přičíst reakci na snižování odhadů zisků firem v důsledku zavedení cel. Zisky jsou klíčovým faktorem při oceňování akcií, a cla tento faktor významně ovlivňují. Je ovšem třeba poznamenat, že Trump nakonec snížil cla vůči většině zemí, což by mohlo mít pozitivní vliv na trhy. Otázkou zůstává, zda se trhy po této úpravě stabilizují.

Krátkodobý vs. dlouhodobý výhled

V krátkodobém horizontu startupová scéna obvykle nepociťuje výrazné dopady. Nicméně, pokud by nejistota pramenící z Trumpových kroků vedla k dlouhodobému poklesu cen veřejných akcií, mohlo by to mít dva hlavní důsledky:

  1. Opatrnost investorů: V první fázi by se přítok peněz do startupové scény nezměnil. Nicméně v delším časovém horizontu (přibližně 1 rok a více) by investoři začali být opatrnější a zaměřili by se na startupy s prokazatelnými výsledky a funkčním obchodním modelem. To by omezilo investice do firem v raných fázích vývoje.
  2. Příliv do private equity: Private equity má obvykle nižší korelaci s akciemi než jiné třídy aktiv. V důsledku toho by mohl sektor private equity a startupy zaznamenat příliv nových peněz, protože větší investoři budou hledat alternativy a snažit se využít „levného“ trhu k investování do firem za nižších valuací.

Jak se budou rozhodovat investoři?

Budoucí vývoj je nejistý a nikdo nedokáže s jistotou říct, jak se investoři zachovají. V současné situaci je obtížné poskytnout investorům jednoznačné rady. Mnozí doporučují nakupovat při poklesu, ale to nemusí být vždy vhodná strategie. Nikdo neví, kde se pokles zastaví, a ceny mohou být i po poklesu stále vyšší než vnitřní hodnota trhu.

Nové možnosti pro investory a startupy

Pro startupy by to v současnosti znamenalo nutnost připravit se na horší valuace při vstupu investora. Na druhou stranu, v období poklesu trhu mohou startupy přilákat větší zájem investorů hledajících alternativní investice. Až období volatility a poklesu odezní, peníze se pravděpodobně vrátí do veřejně obchodovaných akcií, což může být dále ovlivněno snížením úrokových sazeb ve snaze zabránit recesi. Tento vývoj může vést k vyššímu zadlužení, inflaci a následnému zvýšení úrokových sazeb, a takto v cyklu.

Jak budou investoři chránit své investice?

Investoři se v současné situaci snaží chránit své investice různými způsoby. Jednou z možností je diverzifikace portfolia a hledání alternativ k tradičním aktivům.

  • Dluhopisy: V období recese úrokové sazby obvykle klesají, což není pro dluhopisy příznivé. Navíc mají dluhopisy při poklesu trhu vysokou korelaci s akciemi.
  • Nemovitosti: Mohou představovat alternativu, protože mají nižší korelaci s akciemi. Nicméně velikost transakce. Alternativou mohou být různé formy REIT fondů, které ovšem trpí podobnými problémy jako ETF.
  • Komodity: Z dlouhodobého hlediska nejsou vhodné pro spekulace.

Mezi slibnější alternativy patří:

  • Private equity: Jak bylo popsáno výše, může být atraktivní v době nejistoty.
  • Investice do sebe: Rozvoj vlastních schopností a znalostí.
  • Investice do firem odolných vůči volatilitě: Zaměření na společnosti, které jsou schopny generovat zisk i v turbulentních časech.
  • Zúročení peněz mimo trh: V období nejistoty může být vhodné ukládat peníze do bezpečnějších aktiv, jako jsou soukromé dluhopisy nebo termínované vklady.

Současná situace na trzích je složitá a plná nejistot, zejména s ohledem na politiku Donalda Trumpa a jeho dopad na mezinárodní obchod. Abychom lépe porozuměli tomu, jak tyto události ovlivňují svět investic a startupů.

Jak současná situace ovlivňuje investory a startupy?

V krátkodobém horizontu startupová scéna obvykle nebývá výrazně ovlivněna. Problémy však mohou nastat v delším časovém horizontu. Pokud by nejistota plynoucí z Trumpových kroků vedla k dlouhodobému poklesu cen veřejných akcií, mělo by to dva hlavní důsledky. V první řadě by měli být investoři opatrnější. Zaměřil bych se na startupy s prokazatelnými výsledky a funkčním obchodním modelem, což by omezilo investice do firem v rané fázi rozvoje. Zadruhé, na private equity, které mají obvykle nižší korelaci s akciemi, by mohly zaznamenat příliv nového kapitálu. Větší investoři by hledali alternativy a zároveň se snažili využít „levného“ trhu k investicím do firem za nižších valuací.

Jak se budou rozhodovat investoři?

Podle Skovajsy je klíčové si uvědomit, že nikdo nedokáže s jistotou předpovědět budoucí vývoj. V současné situaci je obtížné radit investorům, kam přesně směřovat své prostředky. „Aktuálně všichni radí nakupovat při poklesu, což mi nepřijde jako vhodná rada,“ varuje Skovajsa a dodává, že nikdo neví, kde se pokles zastaví, a ceny mohou být i po poklesu stále vyšší než vnitřní hodnota trhu. Kam tedy investovat?

Zvažte tyto možnosti:

  • Dluhopisy: V recesi úrokové sazby klesají, což pro dluhopisy není příznivé. Navíc mají při poklesu vysokou korelaci s akciemi.
  • Nemovitosti: Mají nižší korelaci s akciemi, ale vysoké transakční náklady. Alternativou mohou být REIT fondy, které však mají podobné nevýhody jako ETF.
  • Komodity: Autor je nepovažuje za vhodné pro spekulace.

Mezi slibnější alternativy patří:

  • Private equity: Jak bylo popsáno výše, může být atraktivní v době nejistoty.
  • Investice do sebe: Rozvoj vlastních schopností a znalostí je vždy dobrou investicí.
  • Akcie firem odolných vůči volatilitě: Zaměřit se na společnosti, které dokážou vydělávat i v turbulentních časech, jako jsou například dealeři a firmy s nízkým dluhem a silnou pozicí na trhu.
  • Zúročení peněz mimo trh: Dokud trvá nejistota, může být vhodné ukládat peníze do aktiv, jako jsou soukromé dluhopisy nebo termínované vklady.

Jak se připravit na nejistotu?

Skovajsa radí startupům, aby se připravily na horší valuace při vstupu investora. Na druhou stranu mohou v období poklesu trhu získat větší zájem investorů, kteří hledají alternativy. Až se situace uklidní, peníze se pravděpodobně vrátí do veřejně obchodovaných akcií, což může vést k dalšímu cyklu hospodářských změn.

Trump jako katalyzátor

Skovajsa zdůrazňuje, že trhy byly již před Trumpem v bublině. Jeho politika tak pouze urychlila nevyhnutelnou korekci. „Trumpovo jednání je jen postrčilo ke korekci, je to tedy jen katalyzátor přehřátého trhu,“ říká Skovajsa. Dodává, že i kdyby Trump nebyl prezidentem, dříve či později by se objevil jiný katalyzátor, který by vedl k poklesu valuací firem.

Aktuální paniku na trzích Skovajsa přičítá reakci na snížování odhadů zisků firem v důsledku zavedení cel. Zisky jsou klíčovým faktorem při oceňování akcií, a tarify tento faktor výrazně ovlivňují. Skovajsa také poznamenává, že Trump nakonec snížil cla vůči většině zemí, což by mohlo mít pozitivní vliv na trhy. Otázkou však zůstává, zda se trhy po této úpravě uklidní.

Závěr

Současná situace na trzích je komplexní a vyžaduje opatrný přístup. Investoři by měli diverzifikovat svá portfolia a hledat alternativy k tradičním aktivům, zatímco startupy by se měly připravit na náročnější podmínky při získávání financování. Klíčové je sledovat vývoj událostí a přizpůsobovat se měnícím se podmínkám.

Jak si můžete nárokovat náklady na péči o domácnost v rámci odškodnění za autonehodu?

Je péče o zahradu, kterou převzali synové poškozeného, nutnou péčí o domácnost, kterou by měla pojišťovna platit? A kdyby o zahradu nepečovaly děti poškozeného a ta zpustla, ohrožovalo by to nějak důstojnost člověka zraněného při autohavárii?

Člověk zraněný při autohavárii požadoval po České kanceláři pojistitelů (ČKP) 310 000 Kč za to, že kvůli svému zranění nebyl schopen starat se o svoji zahradu a musel péči o ni přenechat svým synům. Ti se o zahradu starali od října 2016 do prosince 2018. Zraněný otec chtěl, aby péči jeho synů o zahradu zaplatila. Pokud bychom požadovanou sumu vydělili počtem 27 měsíců, na které si pán dělal nárok, došli bychom k měsíční částce ve výši 11 481 Kč, a to včetně měsíců, které jsou mimo vegetační období.

Kuriózní případ se nejprve řešil u soudu I. stupně, který žalujícímu pánovi požadovaných 310 tisíc Kč přiznal. Soud vyšel ze zjištění, že došlo k vážnému poškození zdraví žalobce. Jeho pracovní schopnost poklesla o 40 % a omezení jeho zdravotních dispozic bylo do takové míry, že již není schopen věnovat se své zálibě zahradničení, a proto péči o zahradu pro něj od nehody vykonávají jeho synové.

Česká kancelář pojistitelů se proti takovému verdiktu odvolala k nadřízenému soudu, který jí dal za pravdu a žalobu zamítl. Odvolací soud zúžil pojem „péče o domácnost“ pouze na činnosti, jež se pojí s prakticky každou domácností, aby mohl poškozený vést důstojný život, tedy běžné úkony sebeobsluhy a dále zařizování běžného chodu domácnosti. Nikoli tedy údržbu zahrady, která není pravidelnou složkou domácnosti.

Odvolací soud také konstatoval, že péče o zahradu je spíš koníček žalobce a jeho manželky a že dosud nikdy nebyl výklad soudní judikatury tak široký, aby náklady na péči o zahradu byly součástí nároku na náhradu nákladů spojených s péčí o domácnost poškozeného.

Nakonec se případ dostal až k Nejvyššímu soudu, jehož občanské a obchodněprávní kolegium řešilo otázku rozsahu nákladů na péči o domácnost poškozeného podle ust. § 2960 o. z. Soudu nevadil ani tolik fakt, že pán tento účet předložil za práci svých synů, a nikoli třeba zahradnické firmy.

Co říká k odškodnění úrazu občanský zákoník

Podle ust. § 2958 věty první o. z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění.

Podle ust. § 2960 o. z. hradí škůdce též účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví poškozeného, s péčí o jeho osobu nebo jeho domácnost tomu, kdo je vynaložil; požádá-li o to, složí mu škůdce na tyto náklady přiměřenou zálohu.

Jak je poškozený pán handicapovaný a jaké odškodnění už dostal

Soudy zjistily, že žalobce a jeho manželka byli vášniví zahradníci, zahradničení
věnovali velké množství svého volného času a poté, kdy jim nestačila zahrada u rodinného domu, začali zvelebovat i pozemky okolo provozovny, kde žalobce podnikal. Jedná se o pozemek o rozloze přes 8 tisíc m2 rozdělený na několik zón, které plní různé funkce. Následkem nehody byl zraněný pán v pracovní neschopnosti a nebyl schopen se postarat o sebe ani o svou domácnost, přičemž tyto náklady péče byly vyřešeny v jiném soudním řízení. Poškozený žalobce totiž vedl více soudních sporů, aby vymohl odškodnění.

V souvislosti se škodní událostí byla žalobci přiznána náhrada za bolest, ztížení společenského uplatnění a léčení spolu s dalšími nároky souvisejícími s jeho podnikáním. Žalující pán má dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, funkčně nejvýznamnější je postižení levého ramene, má omezenou obratnost levé ruky a pokles jeho pracovní schopnosti s ohledem na převažující duševní práci činí 40 %.

Rozsah nákladů na péči o domácnost aneb na co všechno má nárok člověk poškozený na zdraví

Obsahem účelně vynaložených nákladů spojených s péčí o poškozeného a jeho domácnost se Nejvyšší soud už dříve zabýval ve vztahu k ust. § 2960 o. z., např. v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 6. 2020, spis. zn. 25 Cdo 3838/2018. Podle tohoto rozsudku náklady spojené s péčí o zdraví zahrnují vedle výdajů na léčebnou péči poškozeného, která není hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění, též výdaje na účelně vynaloženou osobní péči, která nemá jen lékařský charakter (např. úkony osobní hygieny, přípravy stravy a jejího přijímání, vyměšování, oblékání, jichž není poškozený zcela či zčásti sám schopen), a výdaje na péči o jeho domácnost (např. obstarávání nákupů, úklid, praní i vyřizování potřebných záležitostí na poště, na úřadech apod.).

Náhrada se týká nákladů k pořízení potřebných pomůcek i k zabezpečení činností, které poškozený nezvládá, prostřednictvím jiných osob. Účelnost nákladů spojených s péčí o zdraví poškozeného je třeba měřit nejen hlediskem ekonomickým, nýbrž i širším pohledem, který zohledňuje snahu společnosti o začlenění zdravotně handicapovaných osob do společenského života.

Rovněž však bylo v tomto rozhodnutí zdůrazněno, že je potřeba vždy zvažovat ekonomickou účelnost nákladů péče o poškozeného a veškeré náklady, jež poškozený uplatňuje, nelze bez dalšího podřadit pod náklady péče o poškozeného. Nejvyšší soud ČR zhodnotil, že výklad ust. § 2960 o. z. zaujatý prvostupňovým soudem příliš rozšiřuje pojem péče o domácnost, neboť do něj spadají pouze ty činnosti, které se pojí prakticky s každou domácností tak, aby v ní bylo možno vést důstojný život. K nákladům péče o domácnost se všeobecně počítají pouze náklady na obstarávání nákupů, úklid, praní, vyřizování záležitostí na poště, úřadech apod.

Ani odškodnění zhoršení kvality života nelze přehánět

Ačkoli je lidský život nekonečně variabilní a je třeba zajistit plné odčinění újmy poškozeného, nelze pojem plného odčinění újmy na zdraví absolutizovat. Odčinění této újmy je ze své povahy limitováno. Je tomu tak především s ohledem na taxativní výčet nároků na náhradu újmy na zdraví (viz ust. § 2958 – § 2967 o. z.). Odčiňují se jen újmy, které jsou adekvátním důsledkem jednání škůdce, tedy u nichž je jednání škůdce podstatnou a předvídatelnou příčinou újmy. Náklady péče o poškozeného a jeho domácnost poskytované rodinnými příslušníky lze hradit pouze v rozsahu přesahujícím rámec běžné lidské a rodinné solidarity a spolupráce.

Všechno není péče o domácnost, navíc poškozený značně nadhodnotil hodnotu zahradnických prací

Jestliže by měla být všechna omezení v životě poškozeného kompenzována podřazením pod pojem péče o domácnost, stíral by se rozdíl mezi majetkovou a nemajetkovou újmou a mohlo by to vést k duplicitnímu odškodňování téže újmy, k nadměrnému zatěžování škůdců nepředvídatelnými povinnostmi k náhradě a k neekonomickému vynakládání prostředků pojišťovnami, zhodnotil Nejvyšší soud ČR v nedávném rozsudku spis. zn. 25 Cdo 3542/2023 ze dne 28. února 2024. Ostatně bylo také prokázáno, že náklady vyčíslené žalobcem zprvu ve výši 657 982 Kč byly hrubě nadhodnoceny, znaleckým posudkem byly vyčísleny účtované práce jen na čtvrtinovou částku.

Poškozený už byl starší, s přibývajícím věkem by stejně péči o zahradu později plně nezvládal

Především se však podle hodnocení Nejvyššího soudu jedná o pokračování ve volnočasové aktivitě poškozeného, který již není schopen ji vykonávat sám, a proto k péči o zahradu využívá své syny. Rovněž by bylo obtížné rozlišit, do jaké míry vykonávají rodinní příslušníci péči o zahradu namísto poškozeného v důsledku jeho poškození zdraví, nad rámec běžné rodinné spolupráce, anebo z důvodu vlastní záliby.

Navíc vzhledem k věku žalobce v době úrazu (téměř 60 let), velikosti zahrady a rozsahu na ní vykonávaných prací nebylo reálné předpokládat, že by tyto práce i nadále byl žalobce schopen dlouhodobě a v plném rozsahu zajišťovat, i kdyby újmu na zdraví neutrpěl. Náhradu za péči o zahradu, kterou vykonával poškozený jako osobní zálibu a nyní ji vykonávají jiní příslušníci rodiny, tedy nelze požadovat v rámci nároku na náhradu nákladů péče o domácnost poškozeného. Je přitom nerozhodné, zda jde o volnočasové aktivity vázané pouze na osobu poškozeného (např. sportovní či umělecká činnost), či v nich lze do jisté míry pokračovat prostřednictvím jiného (sběratelství, modelářství nebo právě zahrádkaření).

Z tohoto důvodu není podstatné, kde se zahrada nalézá, zda jde o pozemek přiléhající k provozovně podnikání či zahrádkářskou kolonii, ale že nejde o domácnost poškozeného ve smyslu ust. § 2960 o. z.

Případné zpustnutí zahrady ohrožuje důstojný život?

Nejvyššímu soudu není zřejmé, jak by případné zpustnutí rekreační zahrady ohrozilo důstojnost života poškozeného, péči o sebe sama či chod jeho domácnosti. Jinými slovy lze za náklady na péči o domácnost poškozeného považovat pouze náklady, jež by v souvislosti s provozem své domácnosti účelně vynaložil průměrný poškozený.

Riziko zpustnutí rekreační zahrady kritérium nákladů účelně vynaložených pro důstojný život poškozeného nesplňuje. Tím Nejvyšší soud nechce bagatelizovat újmu poškozeného, který se již nemůže plně věnovat své hlavní volnočasové aktivitě a jemuž zmaření celoživotního úsilí přineslo další nepříjemnosti a zklamání. Tyto útrapy jsou však odčiňovány náhradou za ztížení společenského uplatnění podle ust. § 2958 o. z. A toto odškodnění již poškozený dostal. Poškozený tedy s dalším požadavkem na odškodnění ve výši 310 000 Kč, protože péči o zahradu za něj převzali synové, neuspěl.