Zaseklý stroj na výrobní lince přivařil zaměstnanci dlaň a usekl mu prsty. Na přesně takovou situaci nebyl zaměstnanec proškolen, ale na obsluhu stroje ano. Má nárok na plné odškodnění, nebo jen na krácené?
Zaměstnanec při práci na výrobní lince, na stroji, který přivařuje víka baterií, utrpěl úraz, když se pokoušel uvolnit zaseklou baterii. Při tom však došlo pravděpodobně k aktivaci senzoru, a tak i spuštění výrobního procesu svařovacího stroje a tím k přimáčknutí hřbetu ruky zaměstnance k hraně zaseklé baterie. V důsledku toho zaměstnanec utrpěl popálení části dlaně, prstů a amputaci prstů.
Úrazová pojišťovna zaměstnavatele vyplatila zaměstnanci odškodnění pracovního úrazu, tedy náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením, náhradu bolestného a náhradu ztížení společenského uplatněn. Od ledna 2024 se valorizuje bolestné z pracovního úrazu a nemocí z povolání jen v rozsahu 60 %.
Krácení odškodnění za pracovní úraz v důsledku porušení pravidel BOZP
V rozsahu 40 % náhradu odškodnění pojišťovna krátila s odůvodněním, že se zaměstnanec na vzniku pracovního úrazu podílel zaviněným porušením předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Zaměstnanec se domáhal soudní cestou přiznání plného odškodnění. Případ se nakonec dostal před Nejvyšší soud ČR, který v rozsudku spis. zn. 21 Cdo 1276/2023 ze dne 30. 4. 2024 odpovídá na otázku:
Za jakých podmínek je zaměstnanec ve smyslu ust. § 270 odst. 1 a 2 zákoníku práce řádně seznámen s právními, nebo ostatními předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci?
Zproštění se odpovědnosti zaměstnavatele plné nebo částečné
Zaměstnavatel se podle ust. § 270 odst. 1 písm. a) zákoníku práce zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou zaměstnanci v důsledku pracovního úrazu, a to zcela, prokáže-li, že vznikla tím, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní, nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP), ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány.
Podle ust. § 270 odst. 2 písm. a) zákoníku práce se zaměstnavatel zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zčásti, prokáže-li, že vznikla v důsledku uvedených skutečností (ust. § 270 odst. 1 písm. a) zákoníku práce) a tyto skutečnosti byly jednou z příčin škody nebo nemajetkové újmy (důvodů vzniku škody tedy bylo více, přičemž porušení pravidel BOZP zaměstnancem bylo jednou z příčin).
Při porušení předpisů BOZP, s nimiž byl zaměstnanec seznámen, se zaměstnavatel zbaví odpovědnosti za škodu plně nebo zčásti
Existenci liberačních (pro zaměstnavatele z odpovědnosti za škodu způsobenou pracovním úrazem osvobozujících) důvodů uvedených ve výše uvedených paragrafech zákoníku práce soud vždy zkoumá s přihlédnutím k okolnostem jednotlivého případu, zejména se zřetelem k tomu, kde, za jakých místních podmínek a z jakých důvodů byl pokyn k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zaměstnavatelem vydán. Zda šlo o pokyn přiměřený dané situaci, komu byl bezpečnostní pokyn určen, zda byl adresátovi s ohledem na jeho fyzickou a psychickou vyspělost srozumitelný, popřípadě čeho jím mělo být dosaženo.
Právní předpisy a pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
Právní a ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou předpisy uvedené v ust. § 349 odst. 1 zákoníku práce. Právními předpisy se rozumějí obecně závazné právní předpisy, tj. právní předpisy, které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů uveřejněním jejich plného znění – ústavní zákony, zákony, zákonná opatření Senátu, nařízení vlády, právní předpisy (vyhlášky) vydávané ministerstvy, jinými ústředními správními úřady (a ČNB).
Pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou konkrétní pokyny dané zaměstnanci vedoucími zaměstnanci, kteří jsou mu nadřízeni. Kromě toho, že je akcentována konkrétnost pokynu, nejsou předepsány žádné další náležitosti jak co do formy, tak co do obsahu. Právní relevanci proto má jakýkoli výslovný pokyn, ať je již učiněn písemně, nebo ústně, stanoví-li závazný způsob chování jednoznačným a nezaměnitelným způsobem.
Není ničím vyloučeno, aby s ohledem na případnou složitost problematiky, v jejímž kontextu je vydáván, byl pokyn pro snazší pochopení doplněn bližším odůvodněním, uvedení důvodu však není náležitostí, bez které by měl být pokyn jako takový neúplný.
Pokyny mohou mít normativní charakter vztahující se k blíže neurčenému počtu zaměstnanců zaměstnavatele, například ve formě vnitřních předpisů, nebo mohou mít pouze individuální charakter spočívající v individuálních pokynech konkrétnímu zaměstnanci nebo skupině zaměstnanců zajišťujících bezpečnost a ochranu zdraví při práci.
Co znamená řádné seznámení s pravidly bezpečnosti práce
Řádné seznámení s právními, nebo ostatními předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vyžaduje, aby zaměstnanec byl obeznámen s obsahem konkrétního předpisu nebo pokynu, a to takovým způsobem, aby zaměstnanec jejich obsah náležitě vnímal a se zřetelem ke své duševní vyspělosti jim porozuměl.
Vzhledem k mnohotvárnosti situací neplatí nějaké obecné pravidlo, jakým způsobem má seznámení proběhnout. Vždy bude muset být přihlédnuto k rizikům konkrétní práce a k poměrům konkrétního pracoviště, kde je práce vykonávaná. Pokyny proto mohou být dokonce expresivní, ba i vulgární, důležité je, že jasně a srozumitelně směřovaly k ochraně zdraví a života při práci.
Přečtení a podpis písemných pokynů k BOZP nestačí
O řádné seznámení v každém případě nepůjde tam, kdy se zaměstnavatel omezil pouze na to, že dal pracovníkovi k přečtení příslušné bezpečnostní předpisy. Na tomto závěru by neměnilo nic, i kdyby pracovník svým podpisem potvrdil, že s těmito předpisy byl seznámen.
Soudní praxe rovněž dovodila, že v případě práce zaměstnance se strojem, který mohl být ponechán v provozu jen za dodržování zvláštních pravidel pracovního postupu po stránce bezpečnosti práce, patří k řádnému seznámení zaměstnance s předpisy nebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci kromě seznámení zaměstnance s běžnými předpisy nebo pokyny také seznámení s těmito zvláštními pravidly pracovního postupu s takovým strojem, z něhož by zaměstnanci byla zřejmá rizikovost této práce.
Rizika bezpečnosti práce musí odhalovat zaměstnavatel. Jak vyřešit konkrétní problém však musí vyhodnotit zaměstnanec
Z obsahu seznámení s právními, nebo ostatními předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci by mělo být zaměstnanci zřejmé, jakým způsobem má – aby předešel poškození svého zdraví – postupovat jak při každodenním běžném výkonu práce, tak i v případě mimořádných situací, jež mohou během výkonu práce na pracovišti nastat.
Vlastní seznámení jako takové se musí vztahovat k činnosti, kterou bude zaměstnanec za podmínek konkrétního pracoviště vykonávat, neboť jen tak může zaměstnanec získat představu o potenciálních rizikách spojených s výkonem práce, která tak bude moci lépe eliminovat.
Povaha, závažnost a množství rizikových faktorů, na něž by zaměstnanec měl být školením o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci připraven, jsou odvislé od komplikovanosti výrobních, pracovních nebo technologických procesů, k jejichž realizaci výkon práce směřuje. Jejich odhalování a identifikace je povinností zaměstnavatele.
Zaměstnanec se nemůže chovat jako pro každý pracovní úkon naprogramovaný a jinak nemyslící tvor
Mnohotvárnost situací, které mohou při výkonu práce nastat, však vylučuje, aby zaměstnanec byl v rámci školení zaměstnavatelem detailně instruován o všech možných událostech a jejich variantách, s nimiž jsou rizikové faktory výkonu práce spojeny, neboť zaměstnavatel je nemůže vždy předjímat. Z hlediska závěru o tom, že zaměstnanec byl zaměstnavatelem řádně seznámen s právními, nebo ostatními předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, je významné, že i pro tyto případy by muselo zaměstnanci na základě poskytnutých informací být zřejmé, jakým způsobem má (nebo naopak nesmí) postupovat, aby k poškození zdraví nedošlo.
Zaměstnanec musí dostat maximum informací, ale ty musí umět použít k ochraně zdraví svého i kolegů
Samotná skutečnost, že konkrétní situace, při níž došlo k poškození zdraví zaměstnance pracovním úrazem, nebyla jako potenciální riziko výkonu práce na školení z bezpečnosti a ochrany zdraví při práci probírána, sama o sobě neodůvodňuje závěr, že předpoklad pro zproštění povinnosti zaměstnavatele nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu spočívající v řádném seznámení s právními, nebo ostatními předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nebyl naplněn.
Takový závěr odůvodňuje teprve zjištění, že z obsahu školení ani jinak pro poškozeného zaměstnance nevyplýval dostatek informací, na jejichž základě by mu bylo zřejmé, jakým způsobem má postupovat, aby k poškození zdraví nedošlo.
Nakolik musí být předpisy a pokyny BOZP konkrétní?
V řešeném sporu o odškodnění pracovního úrazu odvolací soud svůj závěr o nesplnění předpokladů podle ust. § 270 odst. 2 písm. a) zákoníku práce pro částečné zproštění povinnosti zaměstnavatele nahradit zaměstnanci škodu a nemajetkovou újmu způsobenou pracovním úrazem odůvodnil především tím, že nebylo prokázáno, že by „pracovníci v době předcházející škodní události byli školeni konkrétně pro situaci, do níž se dostal žalující poškozený zaměstnanec a na niž pak reagoval jím zvoleným způsobem, majícím za následek vznik škody a majetkové újmy“.
Soud vyšel z toho, že zaměstnavatel neuvedl konkrétní tvrzení na podporu toho, že by zaměstnanec byl proškolen přímo na situaci, která se mu jevila jako zaseknutí baterií na konkrétní části linky.
Zaměstnanec není nesvéprávný a zaměstnavatel není vševědoucí, takže pracovník musí umět samostatně vyhodnotit situaci
Podle odvolacího soudu tedy zaměstnanec nebyl řádně seznámen s právními nebo ostatními předpisy, anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jen proto, že školení z bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jemuž se zaměstnanec podrobil, a na něm poskytnutá poučení nebyla přímo zaměřena též na situaci, při níž zaměstnanec pracovní úraz utrpěl.
Tento závěr však Nejvyšší soud odmítl. Významné totiž je, zda zaměstnanci bylo poskytnuto takové poučení, že na jeho základě mu bylo zřejmé, jakým způsobem má v nastalé situaci – i když jako potenciální riziko výkonu práce nebyla na školeních probírána – postupovat, aby k poškození zdraví nedošlo. Tím se však odvolací soud nezabýval a jeho právní posouzení proto není úplné, a tudíž ani správné. Nejvyšší soud ČR rozhodnutí odvolacího soudu zrušil. Věc bude posuzována znovu.
