Autor: Tomáš

Jak vybrat nejlepší financování na rekonstrukci?

Rekonstrukce bývá nákladná a plná překvapení. Zjistěte, jak ji efektivně financovat pomocí hypotéky, úvěru ze stavebního spoření i státní podpory.

Co si z článku odnést:

  • Rekonstrukce nemovitosti je zpravidla nutná přibližně jednou za 20 let a představuje výrazný finanční výdaj.
  • Před zahájením rekonstrukce je potřeba sestavit rozpočet a počítat s rezervou ve výši 10 až 20 %. Výše rezervy se odvíjí od náročnosti stavebních prací.
  • Finančně náročné bývá zejména kompletní zateplení budovy, výměna oken, elektroinstalace, oprava vodovodních a odpadních rozvodů a modernizace vytápění.
  • Rekonstrukci lze financovat kombinací vlastních úspor, rodinné půjčky, úvěru a státní dotace.
  • Při výběru půjčky porovnávejte úrokovou sazbu, dobu splatnosti a související poplatky.
  • Banky posuzují schopnost splácet podle výše příjmů, pravidelných výdajů a existujících závazků. Výsledkem tohoto hodnocení je bonita žadatele.
  • Rekonstrukci lze financovat úvěrem ze stavebního spoření, hypotékou nebo neúčelovou spotřebitelskou půjčkou. Výběr závisí na rozsahu prací, výši rozpočtu a možnostech zajištění.
  • Hypotéka na rekonstrukci se standardně čerpá postupně podle průběhu prací. Její výše může dosáhnout až devadesáti procent budoucí hodnoty nemovitosti.
  • Pokud se rekonstrukce prodraží, je možné upravit rozpočet, odložit některé práce nebo požádat o navýšení úvěru.

Každá nemovitost si čas od času žádá zásadní obnovu. Přibližně jednou za 20 let nastává chvíle, kdy už nestačí jen drobné úpravy. Je třeba zasáhnout do hloubky. Stárnoucí materiály, proměna životního stylu a rostoucí důraz na energetickou úspornost vedou majitele domů a bytů k rozhodnutí rekonstruovat. Taková obnova však představuje výrazný finanční výdaj. Vyvstává proto zásadní otázka: jak rekonstrukci financovat. Přečtěte si, jak získat půjčku na rekonstrukci krok po kroku.

Kolik si půjčit na rekonstrukci

Před zahájením rekonstrukce si spočítejte, jakou částku budete potřebovat. Připravte si alespoň zjednodušený rozpočet. Vycházet můžete například z projektové dokumentace. Mezi největší položky obvykle patří výměna oken, zateplení budovy, obnova elektroinstalace, rozvodů vody a odpadů nebo výměna systému vytápění. Nutné opravy se vyplatí konzultovat se zkušeným stavebníkem.

Při rekonstrukci myslete na dostatečnou finanční rezervu. Neplánované výdaje se totiž objevují poměrně často. Rezerva by měla činit 10 až 20 % z celkové ceny rekonstrukce. Pokud financujete úpravy hypotékou, je výhodnější sjednat si vyšší částku a případně ji nevyčerpat celou. Banky umožňují určitou část úvěru na rekonstrukci nedočerpat.

Možnosti financování rekonstrukce

Možností, jak rekonstrukci financovat, existuje hned několik. Nejlevnější cestou bývají vlastní úspory nebo bezúročná půjčka na renovaci od rodiny, pokud je taková pomoc dostupná. Kromě toho lze využít úvěr ze stavebního spoření, klasickou hypotéku nebo neúčelovou spotřebitelskou půjčku. Jednotlivé možnosti lze kombinovat. Rekonstrukci je možné financovat i s pomocí státní podpory. Každý typ financování má své specifické podmínky, výhody a rizika.

Jak vybrat nejlepší půjčku na rekonstrukci

Při výběru úvěru na rekonstrukci je důležité porovnat několik základních parametrů. V první řadě si ujasněte, jak vysoký úvěr budete potřebovat. Výše půjčky by měla odpovídat reálnému rozpočtu rekonstrukce včetně rezervy na neočekávané výdaje. Dále sledujte dobu splatnosti. Čím delší období, tím nižší měsíční splátky, ale zároveň vyšší celkové náklady. Rozhodující je také úroková sazba, která výrazně ovlivňuje konečnou cenu rekonstrukce.

Banky, stavební spořitelny i nebankovní poskytovatelé půjček posuzují vaši schopnost úvěr splácet. Zásadní roli hraje výše příjmů, pravidelné výdaje a případné závazky. Vyplatí se proto získat nabídky od více finančních institucí a porovnat je. Důležitý není jen úrok, ale také poplatky, podmínky čerpání a možnosti předčasného splacení.

Co nepřehlédnout při výběru financování:

  • Jaká je maximální výše půjčky na rekonstrukci
  • Podmínky půjčky na rekonstrukci
  • Úroková sazba a poplatky u půjčky na rekonstrukci
  • Jaké poplatky platím u půjčky na rekonstrukci
  • Doba splácení úvěru na rekonstrukci
  • Všechny související dokumenty u půjčky na rekonstrukci

Jak získat půjčku na rekonstrukci bytu? Připravte si rozpočet, ověřte svou bonitu a porovnejte nabídky od více bank. Sledujte výši úvěru, úrok, poplatky i podmínky splácení. Nejvýhodnější půjčku získáte tehdy, když znáte své možnosti a nespokojíte se s první nabídkou.

Typy půjček na rekonstrukci

Při výběru způsobu financování rekonstrukce je důležité znát rozdíly mezi jednotlivými typy úvěrů. Pokud plánujete menší úpravy, může být ideální půjčka na rekonstrukci bez zástavy nemovitosti. Takový úvěr na rekonstrukci bez zajištění nabízejí do určité výše stavební spořitelny i banky.

Další možností je neúčelová půjčka na rekonstrukci, kterou lze využít na cokoliv. Oproti tomu účelová půjčka bývá výhodnější z hlediska úrokové sazby, ale vyžaduje doložení využití prostředků. Výběr vhodného úvěru závisí na rozsahu plánovaných prací, výši rozpočtu a vašich finančních možnostech. Nyní se na jednotlivé typy půjček podíváme podrobněji.

Úvěr ze stavebního spoření

Aktuálně se nejvíce využívá úvěr ze stavebního spoření, kde není třeba mít předem našetřeno. Jedná se o úvěry bez zástavy, které se splácí anuitně, tedy zároveň se platí úrok i jistina. Maximální výše takového úvěru je 2,5 milionu korun. Tento úvěr je vhodnou volbou zejména pro menší opravy a rekonstrukce.

Hypoteční úvěr

Hypoteční úvěr na rekonstrukci je vhodný k financování rozsáhlých stavebních úprav. Výhodou je nízká úroková sazba (aktuálně od 4,29 %) a možnost splácet až 30 let. Podmínkou je zajištění nemovitostí a předložení rozpočtu, projektu, případně stavebního povolení.

Banka obvykle nevyplácí prostředky z hypotéky podle skutečně provedených prací, ale podle aktuální zástavní hodnoty nemovitosti. Peníze vložené do rekonstrukce zvyšují hodnotu nemovitosti a čerpání se řídí tímto nárůstem. Neznamená to, že pokud investujeme 100 tisíc korun, zvedne se hodnota nemovitosti přesně o stejnou částku, s tím je třeba počítat.

Co když už mám hypotéku a chci peníze na rekonstrukci?

Nejčastěji se sjednává druhá hypotéka u stávající banky, zejména pokud jde o hypotéku z dřívějška na stejnou nemovitost, protože je již zajištěna zástavou. Protože se jedná o nový úvěr, banka posuzuje bonitu žadatele. Pokud stávající banka peníze neposkytne, nebo je výhodnější refinancovat kvůli lepšímu úroku, je možné refinancovat s navýšením. Refinancování lze provést jak při konci fixace, tak i během jejího trvání.

Neúčelová spotřebitelská půjčka

Pokud nedosáhnete na hypotéku ani nesplňujete podmínky pro úvěr ze stavebního spoření, můžete využít neúčelovou spotřebitelskou půjčku. Tento typ úvěru je vhodný pro menší opravy, jako je výměna podlah, renovace koupelny nebo instalace nového topení.

Jelikož jde o půjčku bez určeného účelu, banka nevyžaduje rozpočet ani faktury. Peníze můžete použít podle vlastního uvážení. Nevýhodou jsou vyšší úrokové sazby, které mohou celkové náklady na rekonstrukci výrazně zvýšit. Proto je důležité pečlivě zvážit výši půjčky i délku splácení.

Jaké doklady požaduje banka pro půjčku na rekonstrukci

Poskytovatelé úvěrů na rekonstrukce obvykle vyžadují rozsáhlou dokumentaci, která slouží k ověření bonity žadatele, hodnoty nemovitosti a účelu úvěru.

Seznam dokladů pro půjčku na rekonstrukci:

  • Doklad totožnosti: Banka si ověřuje identitu každého žadatele o úvěr, proto je nutné předložit občanský průkaz nebo pas. Někdy se vyžaduje i druhý doklad.
  • Doklady o příjmech: Zaměstnanci předkládají potvrzení o příjmu od zaměstnavatele. Podnikatelé dokládají poslední daňová přiznání včetně potvrzení o zaplacení daně. Pravidelné příjmy se prokazují také výpisy z účtu.
  • Výpisy z účtu: Banka obvykle požaduje výpisy za poslední tři až šest měsíců, aby mohla posoudit pravidelnost příjmů a případné závazky.
  • Doklady k nemovitosti: Patří sem výpis z katastru nemovitostí, kupní či darovací nebo jiný nabývací titul.
  • Rozpočet a projekt rekonstrukce: Banka chce znát rozpočet plánovaných prací, případně vidět i projektovou dokumentaci. Pokud budete rekonstruovat svépomocí, je potřeba dodat rozpis prací a prohlášení o odborném provedení.

Rizika půjčky na rekonstrukci

U každé půjčky je nutné počítat s riziky. Klíčové je nepřecenit vlastní finanční možnosti. Splátky byste měli zvládat i v případě poklesu nebo dočasné ztráty příjmu. Vyplatí se zvážit i možnost pojištění schopnosti úvěr splácet.

Pozornost věnujte také výběru poskytovatele. Srovnejte více nabídek a nezaměřujte se pouze na úrokovou sazbu. Důležitá je i struktura a výše poplatků. Sledujte zejména poplatky za vedení úvěru, sankce za předčasné splacení a další náklady, které nemusí být na první pohled zřejmé.

Co dělat, když se rekonstrukce prodraží

Rekonstrukce bývá plná překvapení. I pečlivě připravený rozpočet může narazit na vyšší ceny materiálů, nečekané stavební komplikace nebo změny v projektu. Pokud náklady začnou růst nad plán, je důležité jednat rychle a s rozvahou.

Nejprve se zaměřte na úspory tam, kde to neohrozí kvalitu výsledku. Pomoci může výběr levnějších materiálů, které splní požadovanou funkci a zároveň nezatíží rozpočet. Část prací lze zvládnout svépomocí, například výmalbu, montáž spotřebičů nebo drobné dokončovací úpravy. Pokud to situace dovolí, některé úpravy je možné odložit na později.

Když úspory nestačí, je třeba uvažovat o doplňkovém financování. Řešením může být půjčka v rodině nebo navýšení stávajícího úvěru. V krajním případě lze sjednat nový úvěr, nejlépe u stejného poskytovatele.

Státní dotace

Při financování rekonstrukce lidé obvykle kombinují vlastní úspory s úvěrem. Dalším zdrojem může být státní dotace. V současnosti jsou dostupné příspěvky z programu Nová zelená úsporám. Pro kompletní rekonstrukce starších rodinných domů slouží program Oprav dům po babičce.

Kdo nese odpovědnost za úraz dítěte ve škole?

Stal se ve škole Vašemu dítěti během přestávky nebo hodiny tělocviku úraz? A je za něj zodpovědná škola, nebo nemá cenu nárokovat odškodnění?

Nejvíce dětských úrazů podle statistik proběhne v létě. To ale nic nemění na tom, že se cokoliv může stát i během školního roku a na školních pozemcích. Důležité je vědět, že každá škola musí být pojištěna, neboť je ze zákona zodpovědná za bezpečnost a ochranu žáků a studentů. Pojištění odpovědnosti za škodu má v tomto případě krýt právě situace, kdy dojde k úrazu.

Ne vždy je však za úraz žáka zodpovědná právě škola, i když se stane na její půdě. Pojďme se proto společně podívat, kdy je ze strany školní pojišťovny nárok na odškodnění, ale i na co by měli myslet samí rodiče.

Kdy je za úraz zodpovědná škola?

K úrazu ve škole může dojít, nejen pokud se překročí hranice školního řádu, ale i pokud žák jedná zcela v souladu s jeho pravidly. Otázkou k diskuzi je pak situace, kdy se dítě ocitne v šedé zóně. Sem můžeme zařadit např. situaci, kdy nemá o přestávce utíkat po školních chodbách, ale jde spíše rychleji než má, ale vyloženě neběží.

Podle Tomáše Becka, experta na odškodnění společnosti Vindicia, je zodpovědnost školy za zranění žáka chápána až velmi široce. „Aby odškodnění neplatila její pojistka, muselo by dojít k situaci, kdy dítě opakovaně jedná proti přímému příkazu, a u toho se zraní,“ prozrazuje.

Sem tedy můžeme zařadit zmíněné úrazy v souvislosti s porušováním školního řádu, kdy dítě opakovaně jedná proti dalším příkazům, úmyslně vážně poškodí školní zařízení a majetek anebo se chová tak, že kromě sebe úmyslně ublíží ještě někomu dalšímu.

Pokud však vaše dítě nic neporušilo, neváhejte být proaktivní a řešte se školou možnosti odškodnění za úraz.

Zajímejte se o svou i školní pojistku

Ještě před začátkem školního roku si zjistěte, na jakou částku si škola sjednala pojistku. Podle Tomáše Becka by minimální pojištění mělo pokrýt alespoň 5 milionů korun. Jestliže rodiče zjistí, že pojištění na takovou částku ani zdaleka nedosahuje, měli by zkusit iniciovat změnu – napřed u vedení, poté i u zřizovatele. Na výpravách do přírody nebo při akcích v bazénu se mohou stát opravdu vážné průšvihy, které nízká částka nemá šanci pokrýt. Nárok na odškodnění tím samozřejmě nezaniká, jen přechází na zřizovatele, kterým je nejčastěji obec, což ale vše akorát zkomplikuje.

„Částka je pak uhrazena buď z pojistky, nebo dokonce přímo z rozpočtu obce. Pojistku odpovědnosti obce mají – platí se z ní takové ty klasické věci, kdy třeba na člověka spadne zanedbaný strom. U toho pojištění ale záleží na tom, jak je nastavené – zda podobné situace nejsou například uvedeny mezi výjimkami. A pozor, pokud se na daný případ pojištění nevztahuje, rázem se z toho stává výdaj z obecního rozpočtu“ vysvětluje Tomáš Beck a ještě doplňuje: „Může tak nastat situace, že obec, která má rozpočet na roční fungování ve výši tří milionů korun, musí významnou část těchto prostředků použít na odškodnění žáka, který se vážně zraní.“

Na vyřešení případu jsou pak obecně tři roky od chvíle, kdy k úrazu dojde. Následně se po ustálení zdravotního stavu (obvykle do jednoho roku) řeší výše odškodnění za ztížení společenského uplatnění.

Co obsahuje pojistné plnění?

Odškodnění od školní pojišťovny nemá zahrnovat jen bolestné. Rodičům má vynahradit i cestovné, kdy rodiče vozí dítě po doktorech anebo za ním dojíždějí do nemocnice. Dále sem spadá také nákup zdravotních pomůcek anebo kompenzace ušlého příjmu ze zaměstnání nebo podnikání rodiče, který s dítětem musel zůstat na ošetřovném doma. A v neposlední řadě sem patří také ztížení společenského uplatnění, pokud se dítě potýká s trvalými následky úrazu. Díky tomu se pak kompletní částka odškodného bez problému vyšplhá i na několik stovek tisíc korun.

Pro všechny případy dítěte pojistěte

Situace, kdy je za úraz odpovědné samo dítě, jsme už zmínili a právě kvůli tomu je vhodné dítěti ještě před nástupem do kolektivu zřídit životní pojištění, které bude kromě větších zdravotních obtíží krýt i úrazy bez ohledu na to, zda po nich přetrvá trvalý následek či nikoliv. Úrazové pojištění dětí pak bývá zpravidla levnější než pojištění dospělých.

Stejně tak je vhodné uvažovat i o nějakém pojištění za škodu způsobenou v občanském životě. Nejde o žádnou velkou investici. Často se vztahuje na celou rodinu a stojí do tisícovky ročně podle toho, na jak velkou částku se hodláte pojistit.

Lidé berou útokem nemovitostní fondy.

Nemovitostní fondy nemají za sebou úplně ideální období. Vysoké úrokové sazby centrálních bank nestavěly developery zrovna do ideálního východiska, což se odrazilo i ve výnosu investorů, a to zejména těch drobných. První vlaštovku ale nabídl loňský rok. Zatímco v roce 2023 účastníci nemovitostních fondů prohráli v tehdy marném boji s inflací, loni už nad ní dokázali zvítězit. A letos má být ještě lépe, motorem výnosů budou levné peníze.

Klíčovou disciplínou bude vybrat správný fond, rozdíly totiž byly a budou obrovské. Přílivu peněz do nemovitostních fondů nahrávají vedle klesajících sazeb na spořicích účtech, jež ještě nedávno byly u drobných střadatelů jejich konkurencí, také otřesy a extrémní nejistota na akciových trzích v posledních měsících.

„Česká společnost bere investice do nemovitostí jako bezpečnou a konzervativní investici,“ potvrzuje Tom Kadeřábek, vedoucí produktového oddělení Swiss Life Select. Objem aktiv spravovaných českými realitními fondy za posledních dvanáct měsíců vzrostl přibližně o čtvrtinu na 311 miliard korun, což potvrzuje rostoucí atraktivitu těchto fondů.

V době klesajících úrokových sazeb a ekonomické nejistoty investoři hledají investice se stabilními výnosy a s nižší volatilitou. To vede k větší oblibě realitních fondů, které investují do dlouhodobě pronajatých nemovitostí s kvalitními nájemci a diverzifikací napříč sektory.

Mezi favorizované tržní segmenty podle něho patří logistika, rezidenční bydlení, maloobchodní prostory a kanceláře. Je patrný zájem o investice do nájemního bydlení, které se v posledních letech rozvíjí v důsledku nedo­stupného vlastního bydlení, ale stále přetrvává zájem rovněž o logistické a skladové haly, retail parky, nákupní centra a o hotely.

Češi vykupují nemovitostí od cizinců

Hybateli dění na trzích jsou přitom Češi, pro něž se navíc domácí investiční rybník začíná jevit jako příliš malý. „Výsledkem je odliv tohoto kapitálu do zahraničí. Vyjma Pol­ska, do kterého Češi investují již dlouho, jsou to nově investice například do Chorvatska nebo Španělska,“ zdůrazňuje portfolio manažer fondu Conseq realit­ní Vladan Kubovec.

Zásadním tématem při investicích přitom zůstává udržitelnost. „Zejména fondy kvalifikovaných investorů preferují tematické strategie typu ESG orientovaných projektů nebo logistiky či retailu,“ dodává místopředseda představenstva Reico investiční společnosti Jiří Horák. Investoři preferují nemovitosti, jež splňují energetické požadavky, jako například normy PENB, a jsou certifikovány podle ekologických standardů jako BREEAM nebo LEED.

„Takové objekty mají nižší provozní náklady a udržují si dlouhodobou hodnotu,“ připomíná Jozef Murza z real estate oddělení Amundi Czech Republic. Ve větším měřítku rovněž vznikají fondy zaměřené na development. Příkladem může být fond Merity, který se zaměřuje na budování logistických hal.

„Development je rizikovějším způsobem nemovitostního investování. Investorům může přinést vyšší výnosový potenciál, ale také vyšší riziko omezené likvidity. Development je primárně tématem pro fondy kvalifikovaných investorů,“ zdůrazňuje rozdílnou orientaci fondů podle typu investorů investiční analytik Partners Marcel Vanduch.

Naopak retailové fondy se převážně zaměřují na investice do nemovitostí, jež jsou následně pronajímány. „Pronájem nemovitostí ale bývá tématem i pro některé fondy kvalifikovaných investorů, které na rozdíl od retailového fondu mohou být v nemovitostech plně zainvestovány, což zvyšuje výnosový potenciál, na druhou stranu ale pro investory bývají zpravidla méně likvidní,“ připomíná Vanduch.

Rozdílné investiční stra­tegie fondů pro malé a velké hráče se dramaticky propisují do výkonnosti. Ostatně sedm z deseti nejvýnosnějších fondů za loňský rok bylo určeno právě investorům se vkladem od milionu výše. „Výnosy nej­větších nemovitostních fondů se stabilizovaly v rozmezí pěti až sedmi procent ročně. Nadále vznikají spíše fondy zaměřené na komerční nemovitosti, ale na trhu jsou i fondy zaměřené na rezidenční reality. Právě rezidenčním fondům by se mohlo v nejbližších letech nadprůměrně dařit,“ uvádí ekonom společnosti Finlord Boris Tomčiak.

Koupit a držet. Žádný aktivis­mus

Jak uvádějí indexy nemovitostních fondů e15 vytvořené ve spolupráci s Vysokou školou finanční a správní, v posledních letech byl výnos fondů pro zámožnější investory zhruba dvojnásobný oproti fondům pro širokou veřejnost. Zatímco fondy kvalifikovaných investorů od druhého kvartálu roku 2022 zhodnotily peníze velkých hráčů zhruba o 24 procent, drobní investoři se museli spokojit s necelými třinácti procenty. Obdobná výnosová proporce má přetrvat i v nejbližších letech.

„Wood & Company dlouhodobě cílí na výnos v rozmezí sedmi až devíti procent ročně u realitního fondu pro retailové klienty s tím, že za posledních dvanáct měsíců vzrostla hodnota podílového listu tohoto fondu o 11,6 procenta,“ uvádí portfolio manažer realitních fondů Wood & Company Jiří Hrbáček. U velkých fondů cílí společnost v případě ofenzivních strategií až na více než dvojnásobek.

„U fondů pro kvalifikované investory cílíme na výnos osm až deset procent u fondů zaměřených na investice do zavedených budov v segmentu kanceláří a retailu, sedm procent u podfondu AUP Bratislava, který vlastní prémiové nákupní centrum v Bratislavě, a patnáct procent ročně u developerských fondů v segmentech logistiky a rezidencí,“ vyjmenovává Hrbáček realitní projekty Wood & Company.

Letošní výnosy trhu jako celku budou sice pravděpodobně níže, na druhou stranu by ale měly na rozdíl od spořicích účtů bohatě pokrýt očekávanou letošní inflaci zhruba mezi dvěma a třemi procenty. „Zaměřím-li se na anualizovaný výnos nemovitostních fondů, tak pokud jde o otevřené podílové fondy, očekávám průměr za rok 2025 kolem 5,7 procenta,“ soudí ekonom skupiny DRFG Martin Slaný.

Střednědobě si fondy v průměru polepší, pokud centrální banka bude dále snižovat sazby a zlevňovat tak peníze. „V horizontu dvou až tří let očekávám, že pokud dojde ke stabilizaci trhu, mohou nemovitostní fondy mít o něco vyšší výnosnost, šest až deset procent, zejména v segmentech, jako je logistika,“ předpokládá Škoch.

U retailových fondů lze podle Finlordu v průměru očekávat výnosnost kolem 5,5 procenta ročně. „Fondy kvalifikovaných investorů by se mohly dostat i na průměrnou výnosnost sedmi procent, a to díky snížení nákladů na cizí kapitál a vyššímu využití finanční páky,“ říká Tomčiak s tím, že menší fondy s dynamičtějším přístupem k výběru nemovitostí by mohly mít výnos i deset procent ročně.

Pokud jde o investiční strategii do fondů, doporučují experti co nejmenší aktivismus. „Koupit a držet. S klesajícími saz­bami se nemovitostní trh opět rozehřeje. Není to ovšem tak, jak si velká část Čechů myslí, tedy že investice do nemovitostí je takřka bezriziková a vždy vítězná,“ staví investory na pevnou zem Tom Kadeřábek ze Swiss Life Select. „Pokud vyberete špatně, můžete se pohybovat na výnosu okolo dvou až tří procent ročně. Takový výnos dnes vynesou i bezpečné instrumenty od ČNB,“ upozorňuje analytik.

Rýsují se nové šance

Trh přitom kromě platných trendů nabídne fondům i nové výnosové příležitosti. „Začínají se objevovat distresová aktiva, a to primárně ze segmentu automotive a e-commerce,“ zdůrazňuje Radek Londýn z Jet Investment. Vedle zmiňovaných zemí střední a východní Evropy se navíc fondy začínají poohlížet i na „prémiovém“ Západě. „Objevují se zajímavé investiční příležitosti, a to po velice dlouhé době například v Německu nebo ve Velké Británii,“ říká spolumajitel nemovitostního fondu Trigea ze skupiny Partners Tomáš Trčka. Větší význam získá rovněž segment nájemního bydlení, dobře srozumitelný také pro drobné investory.

„Dále se mohou otevřít některé kancelářské příležitosti, které bude možné koupit pod tržní hodnotou, například od majitelů, kteří potřebují likviditu. Pravděpodobně to ale budou nemovitosti s nízkou energetickou efektivitou či sekundární lokalitou, kde může být obtížnější získat financování nebo najít nájemce,“ vysvětluje Horák z Reica.

Naopak se podle expertů bude uzavírat šance na výhodné investice zejména v prémiových lokalitách a u zajímavých nemovitostí. „Bude se i nadále zvětšovat rozdíl ve výnosech mezi nemovitostmi v horších lokalitách a hůře spravovanými a těmi prémiovými. Naopak se otevře příležitost vybrat zisky a výhodně prodávat i podceňované nemovitosti nebo menší nemovitosti, kde začínají být významnými hráči privátní investoři nebo family office,“ dodává Kubovec.

Univerzální šancí napříč trhem bude trvající absence přespolních hráčů na domácím trhu. „Čistě pohledem investora zaměřujícího se na nemovitosti v Česku lze situaci hodnotit jako období příležitosti. Trh opustila řada zahraničních investorů z obavy před válkou na Ukrajině. Díky tomu má silný český kapitál příležitost koupit nemovitosti, kde dříve vládl ten zahraniční s daleko nižším výnosovým očekáváním,“ zdůrazňuje real estate portfolio manager Raiffeisen investiční společnosti Vít Svoboda.

Konečně nabízejí investorům šanci i projekty zaměřené na update takových administrativních prostor, jež už přestávají vyhovovat moderním požadavkům na práci. „Mnoho starších objektů neodpovídá současným energetickým a ekologickým požadavkům a bude nutné je modernizovat. Právě zde se otevírá prostor pro projekty, které mohou nabídnout atraktivní výnos,“ zdůrazňuje Murza. Vzhledem k rychlému tempu stárnutí populace pak v portfoliích fondů poroste také podíl sektoru zdravotní a sociální péče, konkrétně poptávka po nemovitostech určených pro seniory i po zdravotnických zařízeních. „Tento segment má stabilní výhled a silné demografické zázemí,“ uvádí Murza.

Není fond jako fond

Ačkoli nemovitostní fondy jako celek vzbuzují zejména v očích drobných investorů pocit bezpečí, nejde zdaleka o tak homogenní byznys, jak by se mohlo zdát. Klíčové tedy je a bude vybrat tu správnou investiční adresu. „Pokud nejste zkušený investor, dejte raději přednost retailovým fondům, které jsou více regulované. V takovém případě bych se vyhnul fondům kvalifikovaných investorů. Ideální je konzultovat vhodné rozložení portfolia se zkušeným investičním poradcem,“ soudí Trčka. Stejně jako u jiných typů investic je i u realitních fondů lepší nebrat ohled na historické grafy.

„Obecně bych nedoporučoval vybírat nemovitostní fondy podle minulé výkonnosti, a už vůbec ne podle výkonnosti inzerované do budoucna. Vhodné je sledovat klíčové vlastnosti jako zadlužení, strukturu dluhu, výnos či obsazenost u pronájmů,“ radí Vanduch. Historické výnosy přesto mohou být zajímavou informací. „Říkají vám, jak si fond vedl v různých tržních fázích. Na českém trhu dnes najdete fondy se zhodnocením od zhruba tří až po patnáct procent ročně. Tento rozptyl jde často přímo na vrub rozdílné strategie a týmu manažerů,“ připomíná Hrbáček. V tomto ohledu je namístě sledovat zejména délku manažerských působení, počet úspěšně uzavřených transakcí a schopnost aktivně pracovat s nájmy či rekonstrukcemi.

Stejně tak zůstává důležitá diverzifikace portfolií napříč segmenty i regio­ny, pokud jde o zadluženost fondů. I přes pokles úrokových sazeb totiž zůstávají dluhy stále relativně drahé a vyplatí se věnovat pozornost tomu, s jakou finanční pákou, tedy podílem dluhu, fond pracuje. „Refinancování krátce fixovaných úvěrů stále představuje riziko. Fondy s poměrem dluhu k hodnotě nemovitostí nad padesát procent nebo s dluhy splatnými do dvou let vyžadují detailní analýzu, zda mají dohodnuté forward‑hedgingy či nové úvěrové limity,“ zdůrazňuje Hrbáček.

Důraz je rovněž vhodné klást na fondy, které investují do udržitelných a energeticky efektivních projektů. „Ty mají z dlouhodobého hlediska větší odolnost i potenciál zhodnocení,“ upozorňuje Murza z Amundi.

V případě větších či rizikovějších investic do fondů kvalifikovaných investorů pak experti radí jít více do detailu a analyzovat jednotlivé nemovitosti z hlediska parametrů a rizik, například kvalitu nemovitostí, bonitu nájemců či délku nájemních smluv. „Při porovnávání mezi jednotlivými fondy by si zároveň měli všímat poplatků, které jsou s daným fondem spojené. Investoři si už dnes mohou například vybírat mezi fondy bez vstupních či výstupních poplatků,“ doporučuje Škoch. S tím souvisí i obecná transparentnost fondů a také pravidelnost a jasnost komunikace ze strany fondu vůči investorům. U fondů s vyššími poplatky by investoři měli trvat na jasně doložené přidané hodnotě, tedy například z manažerského hlediska náročnější development nebo specializované strategie.

Mezi další stěžejní informace, které by si potenciální investor měl zjistit, patří třeba to, jak fondy nemovitosti oceňují. Výhodou jsou externí významní mezinárodní valuátoři. „Ne­bojte se vyzkoušet více fondů. Namixujte i v rámci nemovitostního segmentu fond, který drží stojící aktiva a generuje primárně nájemní výnos, s fondem orientovaným na develo­perskou aktivitu,“ doporučuje Slaný z DRFG.

Zároveň upozorňuje na to, že je dobré si hlídat intenzitu výkyvů cen podílového listu daného fondu. „Vysoká volatilita není dobrým znamením. Čím stabilnější výnos, tím lépe,“ dodává expert. Při investici do nemovitostních fondů je rovněž třeba dobře zvážit investiční horizont. Ten by měl být alespoň pět let – investice do nemovitostí jsou obecně brány jako dlouhodobá záležitost.

Peníze ze životního pojištění po zemřelém už nepropadnou.

Pojišťovny si už nebudou moct nechávat peníze, které mají vyplatit po smrti klienta z jeho životního pojištění. Novela, kterou prosadili senátoři, pomůže pozůstalým i neziskovým organizacím. Pojišťovny budou muset informovat člověka nebo instituci, že má nárok na peníze ze životní pojistky po zemřelém klientovi. Rozhodli o tom poslanci, když schválili novelu občanského zákoníku.

S návrhem na doplnění zákoníku přišla skupina senátorů vedených Jitkou Seitlovou (KDU-ČSL). Reagovali na problém, na který předtím upozorňovaly hlavně neziskové organizace, například UNICEF nebo Charita.

Plnění ze životního pojištění pro případ smrti pojištěného totiž není součástí dědictví. A přestože klient v pojistné smlouvě uvede takzvanou obmyšlenou osobu, které mají peníze po jeho smrti připadnout, dosud neměl jistotu, že se k ní skutečně dostanou.

Existenci životního pojištění nemusí zjišťovat notář při dědickém řízení – jako by to měl dělat například u bankovních účtů. Takzvaného obmyšleného přitom nemusí aktivně kontaktovat ani samotná pojišťovna po smrti klienta. Řada pozůstalých – a především různých charitativních organizací – se pak ani nedozví, že jim klient něco odkázal. A pokud to organizace vědí, nemusí se včas dozvědět, že dárce zemřel.

Podle dosavadních pravidel se totiž musí o peníze ze životního pojištění po zemřelém aktivně přihlásit sama „obmyšlená osoba“. Většina pojišťoven sice ujišťuje, že se snaží pozůstalé nebo neziskové organizace kontaktovat, podle neziskovek se tak ale často neděje. Zřejmě až desítky milionů korun ročně tak nezamíří tam, kam mají. Pokud se nikdo do deseti let nepřihlásí, propadnou peníze pojišťovně.

V Česku neexistuje ani společný registr životních pojistek napříč pojišťovnami. Alespoň částečně zlepšila situaci iniciativa České asociace pojišťoven, která tím reagovala na jednání se senátorkou Seitlovou. Asociace na svém webu spustila interaktivní formulář, který mohou pozůstalí vyplnit. Pak ho přepošle všem členským pojišťovnám – společně za životní i neživotní pojištění představují 98 procent tuzemského trhu. Pozůstalý pak postupně dostane informace od jednotlivých pojišťoven – přinejmenším v případě, že je ve smlouvě skutečně uvedený jako obmyšlená osoba.

Díky schválené novele budou muset pojišťovny samy aktivně informovat obmyšleného. Nová povinnost začne platit od ledna 2026: „Vznikne-li obmyšlenému právo na pojistné plnění, vyrozumí o tom pojistitel obmyšleného do šedesáti dnů ode dne, kdy se o tom dozví, jestliže mu jsou kontaktní údaje obmyšleného známy nebo jestliže může tyto údaje zjistit z evidence, do níž má přístup.“

Klient by tedy měl ve své smlouvě o životním pojištění uvádět co nejkonkrétnější údaje, komu mají peníze po jeho smrti připadnout. Místo obecných formulací typu „sestra“ nebo „syn“ je k tomu dobré napsat konkrétní jména a další informace, ideálně s e-mailem nebo jinými kontaktními údaji, a v případě změn je průběžně aktualizovat. U právnických osob (organizací) v zásadě stačí jejich přesný název, ideálně také IČO.

Na co všechno si lze vzít hypotéku?

Doby, kdy jste si mohli v bance o hypotéku zažádat výhradně v souvislosti s nákupem či výstavbou nemovitosti, jsou dávno pryč. Dnes můžete hypoteční úvěr využít téměř na cokoliv. Klidně i na svoji vysněnou dovolenou. Má to však pochopitelně svá pravidla.

Hypotéky lze rozdělit na dva základní druhy, a sice na účelové a neúčelové. Jak už přitom z jejich označení jasně vyplývá, hlavní odlišnost bude spočívat v tom, zda je bance potřeba sdělovat, na co konkrétního se ji chystáte využít, či nikoliv.

Pokud tuto skutečnost dotčené bankovní instituci říkat nehodláte, musíte sáhnout po neúčelovém hypotečním úvěru. Za takto získané peněžní prostředky si pak můžete koupit v podstatě cokoliv, co si zamanete. Ať už se jedná o nový bazén, nablýskaný sporťák či například luxusní dovolenou v Karibiku. Počítejte nicméně s tím, že v konečném důsledku se vám pořízení tohoto typu hypotéky – běžně označované jako americká – poněkud prodraží. To kvůli vyšším úrokům. Samozřejmě i nadále platí, že jako protiváhu musíte dát do zástavy nemovitost adekvátní hodnoty.

Poměrně velkou škálu možností máte v dnešní době ale i tehdy, zvolíte-li běžný účelový hypoteční úvěr. Na co všechno jej lze po doložení konkrétního účelu čerpání a jeho schválení příslušnými pracovníky banky využít?

Koupě, výstavba i rekonstrukce

I dnes lidé pochopitelně hypotéku zdaleka nejčastěji využívají na koupi vlastní nemovitosti, která má sloužit k trvalému bydlení. Výjimkou však není ani výstavba zbrusu nového rodinného domuod základů až po střechu. Samozřejmostí je také koupě pozemku. Musí se ale jednat o stavební parcelu, respektive pozemek, ke kterému úředníci vydali stavební povolení nebo který byl na základě územního rozhodnutí určen pro výstavbu.

Na co dalšího se může účelová hypotéka hodit? Například na koupi nějaké chaty či jiné nemovitosti sloužící k rekreaci. Kromě toho je možné si sjednat hypoteční úvěr za účelem pořízení družstevního bytu či dovybavení interiéru vašeho stávajícího domova.

To ale zdaleka není vše. Pokud vyhovíte kritériím, poskytne vám banka hypotéku rovněž na případnou dostavbu vaší nemovitosti. A nejen to. Peníze můžete pochopitelně dostat i na přestavbu, rekonstrukci nebo celkovou modernizaci. Zpravidla ale platí, že abyste mohli o takový hypoteční úvěr zažádat, musí být celková částka vyšší než 200 tisíc korun.

Dědické řízení či rozvod

Bankovní instituce v dnešní době dále nabízejí možnost vzít si hypotéku ve chvíli, kdy jste zdědili nějaký dům či byt, jenž hodláte určitým způsobem využívat, a potřebujete za tímto účelem vyplatit ostatní dědice, kterým daná nemovitost připadla společně s vámi.

Obdobná situace nicméně může nastat i tehdy, má-li dojít na vypořádání společného jmění manželů. Pokud se dva rozvádějí, přičemž byt, v němž oba až dosud bydleli, připadne pouze jednomu z nich, musí jej ten druhý řádně vyplatit. Za tímto účelem si proto může sjednat u banky hypoteční úvěr, a rychle tak získat tolik potřebné finanční prostředky.

Hypotéka na hypotéku

Pokud nejste se svou stávající hypotékou spokojeni, máte možnost ji refinancovat. Jak? Celkem jednoduše. Zhruba tři až čtyři měsíce před koncem období fixace požádejte svoji banku o zaslání nových podmínek a současně se porozhlédněte po tom, co vám mohou nabídnout ostatní bankovní instituce. Jestliže vám jejich nabídka přijde lákavější a vaše současná banka na ni nebude s to zareagovat, není víceméně co řešit. Konkurence váš současný hypoteční úvěr splatí úvěrem novým a vy se tak stanete jejím dlužníkem. Avšak za o poznání lepších podmínek.

V neposlední řadě můžete banku též požádat o takzvanou refundaci neboli zpětné proplacení vámi vynaložených vlastních prostředků, které jste investovali na pořízení nebo zvýšení úrovně vašeho bydlení. Ty nicméně musíte být schopni doložit (například kupní smlouvou, fakturou za nakoupený materiál apod). Tento druh hypotéky se může hodit zejména ve chvíli, kdy jsou vaše skutečné náklady vyšší, než jste původně předpokládali.

Kdy dosáhnete na hypotéku?

Faktorem, který bude banky kromě LTV, DSTI a DTI zajímat, je i vaše bonita. Právě té se budou převážně týkat otázky v našem kvízu. Zde tedy nepůjde ani tak o chyby, jako o co možná největší předpoklady k úspěchu.

Jak na převod do nového penzijka?

Ještě zhruba dva miliony Čechů mají staré Penzijní připojištění (PP), které uzavřeli před rokem 2013. Tento produkt nadále funguje, jeho schopnost dosahovat atraktivního výnosu u vložených prostředků je však značně omezená. Naproti tomu nové Doplňkové penzijní spoření (DPS) vklady účastníků zhodnocuje výrazně lépe a má řadu dalších výhod. Ze starého na nové penzijko se dá přejít velmi snadno a bez poplatku. Lidé to ale často nevědí, a připravují se tak o nemalé peníze.

Doplňkové penzijní spoření má sice v názvu slovo spoření, ale ve skutečnosti se jedná o formu investování. A právě díky možnosti zvolit si vhodnou investiční strategii lze v penzijním spoření peníze zhodnotit výrazně lépe než v předchozím Penzijním připojištění. Penzijní připojištění je velmi konzervativní produkt. Zákon ukládá penzijní společnosti povinnost zajistit, že zhodnocení prostředků vložených účastníky nebude záporné a hodnota prostředků neklesne pod hodnotu jejich vkladů. Proto jsou penzijní společnosti opatrné a peníze investují zejména do bezpečných nástrojů. Typicky státních nebo firemních dluhopisů s vysokým ratingem. Ty nabízejí sice jisté, ale na druhou stranu relativně omezené výnosy, které nejsou schopny dlouhodobě překonávat inflaci.

Proč přejít do nového DPS

  • Možnost vyššího zhodnocení (rozdíl může být v závislosti na výši úspor, délce spoření a zvolené investiční strategii i v řádu stovek tisíc korun);
  • Možnost výběru vlastní investiční strategie dle přístupu klienta k riziku;
  • Možnost odejít do předdůchodu (odchod až o 5 let dříve, zdravotní pojištění platí stát, nesnižuje budoucí starobní důchod, lze dál pracovat například na částečný úvazek);
  • Možnost jednorázového výběru prostředků bez povinnosti zdanit příspěvek zaměstnavatele;
  • Převod je zdarma;
  • Převodem klient nepřichází o státní příspěvky, příspěvky zaměstnavatele ani o odspořené měsíce.

 

Jako u většiny forem investování i tady je třeba počítat s určitým rizikem. Nové DPS negarantuje nezáporné zhodnocení a také u něj není možnost vybírat prostředky formou výsluhové nebo pozůstalostní penze jako u Penzijního připojištění. Přesto díky možnosti investovat i do konzervativních typů fondů, jako například KB Peněžní účastnický fond, je přechod do DPS vhodný i pro klienty, kteří se blíží důchodovému věku.

Jak převod smlouvy provést?

  • Uzavřete novou smlouvu na DPS – můžete to udělat online, v bance nebo s finančním poradcem. Při sjednání smlouvy požádáte o převod peněz ze starého PP na nové DPS. Vaše penzijní společnost převede peníze i celou spořící dobu automaticky na novou smlouvu.
  • V rámci přechodu z PP na DPS můžete přejít i k jiné penzijní společnosti, u které uzavřete smlouvu. U původní společnosti je v tom případě potřeba podat výpověď staré smlouvy a přiložit žádost o převod prostředků. S obojím vám poradí penzijní společnost, u které si sjednáváte nové DPS.
  • Celý převod může trvat přibližně dva měsíce včetně výpovědní lhůty.

Při převodu do DPS klienti vyplní investiční dotazník, na jehož základě si vyberou vhodnou strategii. Zájemci si zároveň mohou sami zvolit rozložení prostředků do jednotlivých fondů – od konzervativních až po dynamické.

Přechod do DPS se vyplatí nejen lidem, kteří mají do důchodu ještě relativně daleko, mohou si dovolit více zariskovat a zvolit si dynamičtější investiční strategii. Díky možnosti odchodu do předdůchodu až o 5 let dříve nebo nulovému zdanění příspěvku zaměstnavatele v případě jednorázového výběru prostředků z penzijka je přechod do DPS vhodný pro široké spektrum klientů.

Jak vysokou rentu můžete získat, když skončíte po úrazu na úřadu práce?

Na jak vysokou úrazovou rentu mají nárok zaměstnanci poškození pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, když nenajdou náhradní práci a skončí tzv. na Úřadu práce? Od 1. 1. 2025 byla změněna pravidla pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání (tzv. úrazové renty) pro případ, že poškozený nevykonává jinou vhodnou práci a je evidován jako uchazeč o zaměstnání Úřadem práce.

Zákonodárcům a legislativcům se nedaří již delší dobu najít uspokojivou a stabilní úpravu výpočtu úrazové renty (náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity) pro případ, že se na zdraví poškozený zaměstnanec stane nezaměstnaným (bude v evidenci Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání).

Pravidla pro výpočet renty pro poškozené, kteří skončili na Úřadu práce, se měnila k 1. 7. 2018, k 1. 1. 2021 a nyní k 1. 1. 2025, jak si můžete vyhledat na našem serveru. Je to naposledy? Jsou všechny problémy vyřešeny? (Viz ust. § 271b odst. 3 zákoníku práce.)

Renty čtenáře zajímají, píšete nám i na úřady, ale ti, co o nich rozhodují, si nedovedou poradit

Poslední změna mohla zapadnout v množství jiných změn zákoníku práce schválených v uplynulém roce 2024, které nabyly účinnosti v jeho průběhu, nebo s odloženou účinností až k 1. 1. 2025, a tak jí věnujeme samostatný článek.

Navíc informace o těchto již realizovaných změnách byly mnohdy v neodborných publikacích smíchány se změnami teprve chystanými, když nebylo rozlišeno, co je schválený zákon a co je jen třeba vládou schválený návrh zákona. Obyčejný člověk pak vůbec neví, co platí, co neplatí, co jsou aktuální pravidla.

Problém se netýká poživatelů invalidního důchodu třetího stupně

Tady je hned na úvod nutno zdůraznit, že zásadně jde o zaměstnance poškozeného pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, kterému byl přiznán invalidní důchod 1. nebo 2. stupně.

Nebo mu invalidní důchod nebyl případně vůbec přiznán, neboť uchazečem o zaměstnání se nemůže stát fyzická osoba v době, po kterou je invalidní ve 3. stupni, s výjimkou fyzické osoby, která je invalidní ve 3. stupni a je schopna výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. (§ 25 odst. 2 písm. d) zákona o zaměstnanosti)

Obecné pravidlo a speciální pravidla pro výpočet výše úrazové renty

Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity (tzv. úrazová renta) přísluší (náleží) zaměstnanci (ve smyslu ust. § 271b odst. 1 zákoníku práce) ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu.

Přiznaný invalidní důchod tedy snižuje úrazovou rentu, která vyrovnává rozdíl mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným (následně) po pracovním úrazu nebo zjištění nemoci z povolání.

Výjimky, resp. modifikace při stanovení (výpočtu) úrazové renty upravují především ust. § 271b odst. 3, 4, 5 zákoníku práce.

Jde o situace, kdy

  • je poškozený zaměstnanec v evidenci Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání – a právě změnu pravidel v této situaci popisujeme v tomto článku,
  • zaměstnanec dosahuje ze své viny nižšího výdělku než ostatní zaměstnanci vykonávající u zaměstnavatele stejnou práci nebo práci téhož druhu,
  • zaměstnanec bez vážného důvodu odmítne nastoupit (náhradní – jinou vhodnou) práci, kterou mu zaměstnavatel zajistil.

Řešení posledně zmíněné situace (předvídané ust. § 271b odst. 5 zákoníku práce) se věnuje aktuální nedávný rozsudek Nejvyššího soudu ČR (spis. zn. 21 Cdo 51/2024, ze dne 27. 11. 2024), který probereme v samostatném článku.

Když zaměstnanec po pracovním úrazu odmítne vhodnou náhradní práci, přesto se mu výdělek z ní počítá a snižuje se o něj úrazová renta. Valorizuje se tento fiktivní výdělek, nebo zůstává stejný?

Každoroční valorizace původního výdělku dosahovaného před pracovním úrazem pro účely výpočtu úrazové renty, a tak i jejího případného navýšení, je příjemnou stránkou věci. Platí tahle valorizace i pro opomenutý výdělek z odmítnuté práce? Zvyšuje se při každoroční valorizaci i tato sankční částka naopak rentu snižující, nebo zůstává stejná?

Poškozenému zaměstnanci náleží renta i v době nezaměstnanosti

Pokud jde o řešení situace (dle ust. § 271b odst. 3 zákoníku práce), pravidla byla, jak jsme předeslali, s účinností k 1. 1. 2025 změněna, a to zákonem č. 230/2024 Sb.

Nemění se zásada, že úrazová renta (náhrada za ztrátu na výdělku) přísluší zaměstnanci i v případě, kdy nepracuje (nevykonává výdělečnou činnost) a je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání (Úřadu práce České republiky).

Jsou však možné 2 rozdílné situace, a to že

  1. zaměstnanec pobíral úrazovou rentu (vypočtenou dle základního pravidla ve smyslu ust. § 271b odst. 1 zákoníku práce) ještě před tím, než se stal uchazečem o zaměstnání,
  2. anebo úrazovou rentu, resp. takto vypočtenou úrazovou rentu nepobíral.

A podle toho byly 2 možné způsoby stanovení (výpočtu) výše renty pro dobu jeho nezaměstnanosti (evidence zaměstnance Úřadem práce jako uchazeče o zaměstnání).

Dosud záleželo, zda poškozený zaměstnanec před nezaměstnaností pracoval, nebo nepracoval v novém náhradním zaměstnání.

V případě, že poškozený zaměstnanec před tím, než se stal uchazečem o zaměstnání, náhradu za ztrátu na výdělku pobíral, pak mu v době nezaměstnanosti úrazová renta příslušela stále ve stejné výši. Jeho nezaměstnanost tak neměla sama o sobě na výši již přiznané úrazové renty vliv.

V případě, že poškozený zaměstnanec před tím, než se stal uchazečem o zaměstnání, náhradu za ztrátu na výdělku nepobíral (kupř. protože vůbec nenalezl vhodné pracovní uplatnění), pak se za jeho poúrazový výdělek (výdělek po pracovním úrazu nebo zjištění nemoci z povolání) považoval výdělek ve výši minimální mzdy, a to minimální mzdy platné v den prvního zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání. Náhrada za ztrátu na výdělku činila v tomto případě rozdíl mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a fiktivní částkou, vyjádřenou výší minimální mzdy (s připočtením případného invalidního důchodu). Přitom pro poškozeného platila, a to i později, bez ohledu na její případnou valorizaci během jeho nezaměstnanosti, jakož i při další případné nezaměstnanosti, minimální mzda stále v původní výši ze dne první nezaměstnanosti poškozeného zaměstnance.

Pro oba případy platilo a platí, že je-li poškozený mezi jednotlivými nezaměstnanostmi (evidencemi Úřadem práce jako uchazeče o zaměstnání) znovu zaměstnán, od průměrného výdělku před vznikem škody se odečítá skutečně dosahovaný poúrazový výdělek v novém zaměstnání, dle základního pravidla pro výpočet renty (vyplývajícího z ust. § 271b odst. 1 zákoníku práce).

Dosavadní nevýhoda pro určité zaměstnance

Dosahoval-li ovšem poškozený zaměstnanec v době před svou nezaměstnaností nebo v době mezi jednotlivými nezaměstnanostmi vyššího výdělku, než je minimální mzda, pak byl znevýhodněn oproti poškozenému zaměstnanci, který pracovní uplatnění po škodné události a skončení dosavadního zaměstnání nenalezl.

Zápočet skutečně dosahovaného výdělku vyššího než minimální mzda zavdával snížení úrovně úrazové renty. Stanovený způsob výpočtu renty byl pro poškozené, kteří dosahovali vyšších poúrazových výdělků, než je výše minimální mzdy, nevýhodný oproti zaměstnancům, kteří pracovní uplatnění nenalezli a skončili jako nezaměstnaní na Úřadu práce hned.

A nikde není řečeno, že zaměstnanec poškozený na zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání bude vykonávat jako náhradní práci tu nejhůře odměňovanou, tedy minimální mzdou.

Sjednocení výše započítávaného výdělku na úrovni aktuálně platné minimální mzdy

Nově je výpočet náhrady (renty) sjednocen pro oba případy (situace), ať již zaměstnanec dosáhl nějakého poúrazového výdělku před svou nezaměstnaností, nebo nedosáhl (protože po vzniku škody nepracoval). Jako fiktivní výdělek pro výpočet úrazové renty bude po dobu nezaměstnanosti poškozeného (jeho evidence Úřadem práce jako uchazeče o zaměstnání) vždy započítávána minimální mzda, a to v aktuální platné výši.

Jestliže poškozený začne znovu pracovat, náhrada (renta) bude činit rozdíl mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem skutečně dosahovaným v novém zaměstnání (s připočtením invalidního důchodu).

Pokud následně bude poškozený znovu veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, za poúrazový výdělek bude považován výdělek ve výši aktuální minimální mzdy. Znamená to tedy, že jestliže se v průběhu vedení poškozeného zaměstnance v evidenci uchazečů o zaměstnání zvýší minimální mzda, dojde ke snížení poskytované náhrady.

Avšak toto snížení renty by mělo být kompenzováno valorizací průměrného (rozhodného) výdělku dosahovaného před vznikem škody (ve smyslu ust. § 271u odst. 2 zákoníku práce), který je určující pro výpočet výše renty.

Nařízení vlády č. 349/2024 určuje míru valorizace úrazové renty k 1. lednu 2025 prostřednictvím navýšení rozhodného (původního průměrného, případně již valorizovaného) výdělku o 0,6 % a 260 Kč.

Správný výpočet navýšení se neprovádí tak, že by se o uvedené částky valorizovala přímo renta, ale rozhodný výdělek, tedy výdělek před vznikem škody na zdraví, případně již dříve valorizovaný.

Příklad

Rozhodný výdělek činí (tedy původní výdělek činil nebo již valorizovaný výdělek činí) 30 000 Kč a dosavadní výše renty 10 000 Kč.

Rozhodný výdělek se zvýší o 0,6 % a 260 Kč na 30 440 Kč (180 Kč + 260 Kč + 30 000 Kč).

Náhrada se tak zvyšuje o nárůst rozhodného výdělku 440 Kč na 10 440 Kč. (Nikoliv, že se o 0,6 % a 260 Kč zvýší dosavadní náhrada, to by se zvýšila jenom na 10 320 Kč čili jen o 320 Kč.)

Porovnání právní úpravy do 31. 12. 2024 a od 1. 1. 2025

Škrtnutý text je text zákona do 31. 12. 2024, který se od 1. 1. 2025 ruší.

Tučné písmo znamená nově vložený text k 1. 1. 2025.

Standardní písmo představuje text zákona, který se nemění.

Ust. § 271b odst. 3 zákoníku práce:

Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity podle odstavce 1 přísluší i zaměstnanci, který je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání; za výdělek po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání se považuje výdělek ve výši platné minimální mzdy platné v den prvního zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání. Pobíral-li zaměstnanec před tím, než se stal uchazečem o zaměstnání, náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, přísluší mu tato náhrada po dobu zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání v takové výši, ve které mu na ni vzniklo právo za trvání pracovního poměru nebo právních vztahů založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Po skončení zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání se při výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity postupuje u všech poškozených podle odstavce 1.

Pro dosavadní poživatele úrazové renty platí nová pravidla, jen pokud jsou pro ně výhodnější než ta dosavadní

Nová právní úprava výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku (úrazové renty) v době nezaměstnanosti poškozeného zaměstnance se týká zaměstnanců, kteří již rentu před 1. 1. 2025 pobírali, pouze pokud to pro ně bude výhodnější.

Podle přechodného ustanovení čl. II bodu 6 zákona č. 230/2024 Sb. se výše náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity (úrazové renty) podle nového znění ust. § 271b odst. 3 zákoníku práce k 1. lednu 2025 upraví i zaměstnancům, kterým úrazová renta náležela před 1. 1. 2025, ale jen je-li to pro ně výhodnější.

Takže pokud bude zaměstnanec v době, kdy pracuje, dosahovat nižšího výdělku než ve výši minimální mzdy (například z důvodu kratší pracovní doby sjednané v důsledku jeho nepříznivého zdravotního stavu), bude se mu v době nezaměstnanosti (evidence Úřadem práce jako uchazeče o zaměstnání) zohledňovat tento nižší výdělek, neboť zohledňování výše minimální mzdy by pro něho bylo nevýhodné.

Závěrečné shrnutí

Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity (úrazová renta) náleží poškozenému zaměstnanci i během doby, kdy je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání.

Za výdělek po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání, který se pro účely výpočtu renty odečítá (a to spolu s invalidním důchodem přiznaným pro invaliditu právě v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání) od původního (rozhodného) výdělku dosahovaného před vznikem škody (případně valorizovaného), se pak nově považuje výdělek ve výši platné minimální mzdy.

Po skončení zařazení v evidenci uchazečů o zaměstnání se při výpočtu úrazové renty postupuje tak, že renta je standardně ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem (resp. valorizovaným rozhodným výdělkem) před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu.

Životní pojištění neplatí hned, čekací doba chrání klienty i pojišťovny.

Mnoho lidí se domnívá, že sjednáním životního pojištění získávají krytí okamžitě. Skutečnost je jiná – u řady rizik platí tzv. čekací doba, během níž pojišťovna pojistnou událost neproplatí. Její délka se liší podle rizika i konkrétní pojišťovny a je proto nutné jí věnovat pozornost ještě před podpisem smlouvy.

Čekací doba je období po začátku pojištění, kdy klient ještě nemá nárok na plnění z určitých rizik, ačkoliv již platí pojistné. Čekací doba funguje jako pojistná brzda. Chrání pojišťovnu i poctivé klienty před tím, aby si někdo sjednal pojištění těsně před tím, než se mu má stát plánovaná nebo očekávaná událost, například operace.

Délka čekací doby se v České republice liší podle typu rizika. Běžně platí:

  • nemoc: obvykle 2 měsíce;
  • těhotenství a porod: obvykle 8 měsíců;
  • některé operace: 2 měsíce;
  • invalidita z důvodu nemoci: obvykle 2 měsíce;
  • smrt následkem nemoci: obvykle bez čekací doby, 2 měsíce u některých pojišťoven.

U úrazů se čekací doba většinou neuplatňuje – pojištění začíná krýt od prvního dne, protože úraz je neočekávaná událost. U nemocí je ale situace jiná. Lidé bývají často překvapeni, že pojišťovna nezaplatí hospitalizaci krátce po podpisu smlouvy. Důvodem je, že pro nemoc platí obvykle minimálně dvouměsíční čekací doba. Pokud tedy někdo uzavře smlouvu v lednu a v únoru skončí v nemocnici například se zápalem plic, pojišťovna plnění nevyplatí.

Čekací doba se obvykle počítá od data počátku pojištění uvedeného ve smlouvě. Pokud během ní nastane pojistná událost, pojišťovna ji neproplatí, i když je nahlášena později. Některé pojišťovny přebírají čekací doby v případech, kdy klient přechází z jiné pojišťovny a doloží, že byl nepřetržitě pojištěn.

Co by měli zájemci o pojištění udělat před podpisem smlouvy? V první řadě je důležité číst pojistné podmínky. Čekací doba může být uvedena v hlavním textu nebo v dodatcích. Vyplatí se porovnat více nabídek, protože délky čekacích dob se liší. A určitě se vyplatí zeptat na výjimky, například jestli lze čekací dobu zkrátit při přechodu od jiné pojišťovny.

Čekací doba má své výhody i nevýhody. Udržuje pojistné na dostupné úrovni a chrání klienty před tím, aby museli doplácet na podvody jiných. Na druhou stranu znamená, že krytí nezačne hned, což může některé překvapit. Čekací doba není past, ale mechanismus, který má chránit všechny. Když víte, co znamená a jak dlouho trvá, můžete si životní pojištění sjednat bez obav a s realistickými očekáváními.

Jak na hypotéku na ateliér?

Bydlení v ateliéru nabízí netradiční prostor a možnost kreativního uspořádání. Zjistěte, jak jej přeměnit v obytný prostor a financovat.

Co si z článku odnést:

  • Ateliér je nebytový prostor, který lze využít pro kreativní činnosti, dílnu, zkušebnu nebo flexibilní pracovní prostory.
  • Samostatný ateliér nelze standardně financovat klasickou hypotékou, protože se jedná o nebytový prostor.
  • V ateliéru nelze zřídit trvalý pobyt a jeho užívání v rozporu s kolaudačním souhlasem mohou úřady pokutovat.
  • Rekolaudace ateliéru na byt umožňuje financovat jeho koupi a rekonstrukci prostřednictvím hypotéky.
  • Pro rekolaudaci na byt je nezbytné splnit stavební a hygienické požadavky, včetně koupelny, WC, kuchyně a bezpečnostních norem.
  • Pokud je ateliér součástí nemovitosti určené k trvalému bydlení (například půda v rámci rodinného domu nebo přístavba), je možné využít klasickou hypotéku.
  • Alternativní možnosti financování ateliéru zahrnují americkou hypotéku nebo neúčelový úvěr pro spotřebitele či podnikatele.
  • Lofty představují nevšední bydlení s plným statutem bytu a umožňují financovat koupi klasickou hypotékou.

Bydlení v ateliéru má zvláštní kouzlo. Velká okna, otevřený prostor a netradiční dispozice lákají lidi, kteří chtějí žít jinak než v klasickém bytě. Ateliéry oslovují hlavně mladé páry, kreativce a umělce. 

Alternativou k ateliéru jsou lofty, tedy byty upravené z bývalých továren, skladů nebo jiných nevyužívaných průmyslových budov.

Možností, jak tyto typy nemovitostí financovat, je hned několik. Pokud je nemovitost určena k trvalému bydlení, lze využít klasickou hypotéku. V případě, že jde o nebytový prostor, nabízí se například americká hypotéka. Před koupí ateliéru nebo loftu se vždy vyplatí probrat možnosti financování se zkušeným hypotečním poradcem,

Co je ateliér

Samostatný ateliér je nebytový prostor, který se často využívá například jako dílna, zkušebna nebo prostor pro výtvarné či hudební projekty. Obvykle nesplňuje veškeré technické a hygienické normy, a proto nemůže sloužit k trvalému bydlení. Například nejsou splněny požadavky na dostatek denního světla a odhlučnění.

Ateliér může být ale i součástí rodinného domu, například jako půdní vestavba, přístavba nebo samostatná místnost. Pokud je celý dům zkolaudován k trvalému bydlení, nevztahují se na takový ateliér omezení, která platí pro samostatné nebytové jednotky.

Hypotéka na ateliér. Je možné ji získat?

Samostatný ateliér je v katastru nemovitostí veden jako nebytový prostor, což s sebou nese určitá omezení při jeho financování. Banky na nebytový prostor hypotéku neposkytnou. Možným řešením je rekolaudace ateliéru na byt. V takovém případě lze hypotékou financovat jak koupi, tak následnou rekonstrukci nemovitosti. Jednotlivé banky však tyto situace posuzují individuálně.

Pokud je ateliér součástí prostor určených k trvalému bydlení (např. jedna místnost v rodinném domě), hypotéku lze získat. Předmětem financování je bytová potřeba a konkrétní využití jedné z místností jako ateliéru není rozhodující.

Pronájem ateliéru

V nabídkách realitních kanceláří se můžete setkat s pronájmy ateliérů. Pokud prostor využíváte například k podnikání nebo k nouzovému přespání, je to v pořádku. Pronajímání ateliéru v nebytovém prostoru k trvalému bydlení ale s sebou nese rizika. Zřízení trvalého bydliště v ateliéru není možné a úřady mohou užívání v rozporu s kolaudací pokutovat.

Srovnání: Rozdíl hypotéka na byt vs. hypotéka na ateliér

Jak získat hypotéku na ateliér

Získání hypotéky na ateliér je možné, pokud jde o prostor, který lze stavebně upravit a zkolaudovat jako byt. Prvním krokem je výběr nemovitosti s potenciálem splnit podmínky pro trvalé bydlení. Následuje konzultace se stavebním úřadem ohledně možnosti rekolaudace a příprava projektové dokumentace.

Důležitý je také výběr banky, protože každá přistupuje k financování ateliérů odlišně. Vždy se vyplatí probrat konkrétní záměr, zjistit pohled banky na hypotéku na ateliér a tomu přizpůsobit financování. Banka bude kromě standardních dokumentů k hypotéce vyžadovat podrobné informace o stavebním záměru, zjednodušený rozpočet, plán rekonstrukce a další dokumentaci. Zkušený hypoteční poradce vám sdělí, co banka vyžaduje pro hypotéku na ateliér.

Stavební požadavky ateliéru pro hypotéku

Aby bylo možné rekolaudovat ateliér na byt a financovat ho hypotékou, musí splnit základní stavební a hygienické podmínky. Patří mezi ně dostatek denního světla, možnost větrání a dostatečná ochrana proti hluku. Nezbytné je také hygienické zázemí, koupelna, WC a napojení na vodu i kanalizaci. Prostor musí mít kuchyň nebo kuchyňský kout a splňovat požadavky na bezpečnost, přístup a požární ochranu.

Přesné požadavky na nemovitosti k bydlení stanovuje česká legislativa. Podrobnosti najdete zejména ve stavebním zákoně a příslušných vyhláškách k technickým a hygienickým normám pro byty (např. vyhláška č. 268/2009 Sb. a ČSN 73 4301).

LTV u hypotéky na ateliér

Pokud je ateliér již zkolaudován jako bytová jednotka, nebo pokud bude rekolaudován na byt v rámci žádosti o hypotéku, mohou žadatelé do 36 let dosáhnout na LTV až 90 %, starší žadatelé zpravidla na 80 %.

Banky posuzují každou žádost individuálně a v případě přestaveb ateliérů na byty mohou snížit LTV například na 60 až 70 %. V takovém případě budete potřebovat k financování více vlastních zdrojů.

Odhadní cena ateliéru pro hypotéku

Odhadní cena ateliéru pro účely hypotéky bývá zpravidla nižší než cena srovnatelného bytu. Hlavní příčinou je nižší likvidita ateliérů na trhu, protože většina kupujících stále upřednostňuje klasické byty. Kvůli slabší poptávce trvá prodej ateliéru déle a banky ho vnímají jako méně hodnotnou zástavu.

Dalším faktorem jsou právní rizika spojená s koupí ateliéru, například omezené možnosti jeho využití. Pokud se majitel rozhodne ateliér přestavět na bytový prostor, musí počítat s dalšími investicemi. Všechny tyto okolnosti vedou k tomu, že bankovní odhadci oceňují ateliéry opatrně a často uplatňují snižující koeficient.

Alternativní možnosti financování ateliéru

Pokud nelze na koupi ateliéru využít klasickou hypotéku, existují i jiné způsoby financování. Jedním z nejčastějších je americká hypotéka. V takovém případě dáváte bance do zástavy jinou nemovitost a získané prostředky můžete použít na koupi ateliéru. Toto řešení je vhodné zejména pro investory, kteří pořizují ateliér za účelem pronájmu nebo plánují jeho přestavbu na byt.

Alternativně lze využít jiný typ neúčelového úvěru, například spotřebitelský nebo podnikatelský, ovšem s vyšší úrokovou sazbou a kratší dobou splatnosti. Volba nejvhodnější varianty závisí na vaší finanční situaci, možnostech zajištění a plánech s konkrétním ateliérem.

Mezi další typy nevšedního bydlení patří také lofty

Loft je specifický bytový prostor vzniklý adaptací bývalých průmyslových nebo komerčních objektů na moderní bydlení. Typickými znaky loftu jsou velká otevřená plocha, vysoké stropy, často panoramatická okna a výrazné industriální prvky v interiéru. Lofty jsou oblíbené pro svůj netradiční charakter a vzdušný prostor, který nabízí mnoho možností individuálního uspořádání.

Na rozdíl od ateliéru má loft status bytu. Splňuje všechny stavební, hygienické a právní požadavky a lze ho bez omezení využívat k trvalému bydlení. Snazší je i financování loftu. K nákupu lze využít klasickou hypotéku stejně jako u běžného bytu.

Proč jsou investice v bance často nevýhodné a stojí Vás tisíce ročně navíc?

V posledních letech přibývá v ČR lidí, kteří se zajímají o investování. A není divu – inflace znehodnocuje úspory, ceny rostou a peníze na běžném účtu rychle ztrácejí hodnotu. Investiční produkty od bank však situaci obvykle nevyřeší. I když jsou pro většinu lidí nejdostupnější. Přijdete do banky a od bankéře dostanete z pozice důvěry výhodné fondy. Lidé, co se v tom nevyznají, tak mají tyto bankovní produkty ve velkém. Jednoduše jim je bankovní poradci prodají. Jen ze svého okolí vím o třech lidech, kteří mají různé bankovní produkty 7+ let a zhodnocení je na 0 nebo na 15 %, což nepokrývá v současnosti ani inflaci v horizontu 7 let.

Jaké jsou alternativy?

Konzervativní strategie často nepokryjí ani inflaci

Přirozenou volbou bývá pro mnohé nezkušené investory návštěva banky a projevení zájmu o její investiční produkty. Podle odborníků jsou však většinou konzervativní, zatížené poplatky a výnosově nevýhodné.

Zatímco bankovní produkty často cílí na investory s minimálními zkušenostmi a slibují jednoduchost, ve skutečnosti zákazníci prodělávají – a to jak kvůli poplatkům, tak nízkému zhodnocení.

Co to je a jak funguje Amundi?

Příkladem může být nabídka fondů od Amundi, jednoho z hlavních poskytovatelů investičních fondů v bankách jako je Komerční banka, Česká spořitelna či ČSOB. Tyto fondy nabízejí jako „bezpečné“ investice. Obvykle se jedná o smíšené fondy s dluhopisy a akciemi. Amundi funguje na principu pravidelného investování stejné částky, za kterou investoři nakupují podílové listy. Jejich cena se odvíjí od situace na trhu.

Mezi časté volby konzervativních klientů patří například fond Amundi Funds – Protect 90. Ten garantuje ochranu 90 % kapitálu, ale za cenu velmi nízkého potenciálního výnosu.

Na webové stránce Borsaitaliana.it se uvádí kumulativní výkonnost fondu ve výši 2,15 % mezi lety 2020 až 2024. Inflace se však například v roce 2022 pohybovala na úrovni 15 %. Na vývoj meziroční inflace v období od roku 2020 do června 2025 se podívejte níže.

Z výše uvedeného vyplývá, že ve výsledku se investice do fondů typu Amundi kvůli nízkým úrokům nevyplatí. Pro investory je tak lepší zvážit jiné možnosti – například ETF fondy, které mají vyšší zhodnocení.

Poplatky ukrajují z investované částky i výnosu Dalším kamenem úrazu jsou u Amundi fondů poplatky (vstupní, správcovské, výstupní), které se obvykle pohybují na úrovni 1–3 %. Je tedy třeba počítat reálně s nižší celkovou investovanou částkou a ročním čistým výnosem.

Investování s XTB: Nízké náklady, široký výběr

Vhodnou alternativou k Amundi fondům jsou brokeři, jako je například XTB, který umožňuje prostřednictvím intuitivní platformy xStation nákup akcií, ETF a dalších aktiv bez vstupních poplatků, a to až do objemu 100 000 EUR měsíčně.
Hlavní výhody platformy spočívají v:

  • intuitivním ovládání,
  • možnosti jejího používání pro více zařízení,
  • široké škále nástrojů pro analýzu grafů.

Broker XTB navíc patří mezi ověřené a dlouhodobě fungující. Nabízí kromě platformy také zákaznickou podporu v českém jazyce a demo účet, díky kterému si můžete investování vyzkoušet nanečisto, bez rizika ztráty finančních prostředků.

Co s ušetřenými penězi?

Když porovnáme celkové náklady mezi klasickým bankovním fondem a přímým investováním přes platformu jako XTB, rozdíl může činit tisíce korun ročně.
Stačí se podívat na jednoduchý scénář:

  • Bankovní fond: 3 % vstupní poplatek + 1,5 % roční poplatek = výnos po poplatcích často téměř nulový.
  • ETF přes XTB: 0 % vstupní poplatek do 100 000 EUR, nad tuto částku pouze 0,2 %.
  • Reálné zhodnocení ETF S&P 500 za posledních 10 let činilo přibližně 10 % ročně.

Už po roce tak díky XTB ušetříte o několik tisíc korun více. Za to si můžete dopřát například kvalitní steak ve vyhlášené restauraci Monarch v centru Prahy, a stále vám nějaké peníze zbydou.

Odborníci doporučují: Investujte chytře

„Banky nabízejí investiční produkty, které často nejsou šité na míru klientovi, ale spíše odpovídají prodejní strategii dané instituce,“ říká finanční poradce a analytik Michal Dvořák a dodává: „Klient má pocit bezpečí, ale reálně přichází o výnosy i hodnotu peněz.“

Přístup typu „investuj přes banku, protože je to jednoduché“, je v dnešní době spíše nevýhodný a dává proto spíše smysl vložit prostředky do digitálních platforem, které nabízejí uživatelům uživatelsky přívětivé prostředí a širší výběr finančních instrumentů.