Autor: Tomáš

Mazaný plán, jak neplatit opravu poškozeného auta ze své kapsy, se zrodil v hlavě majitele auta Kia Venga. Domluvil se s dalším mužem, že ten mu svou Felicií odře vůz právě v místě poškození a vše pak zaplatí pojišťovna. Jenže plán nevyšel. Muž dostal podmínku a ještě ho čeká soud s pojišťovnou ohledně neprávem vyplacených peněz.

K inscenované dopravní nehodě došlo už v roce 2018 v jednom z libereckých parkovacích domů. Majitel zánovní Kii tam nechal auto a pak se vzdálil. Zatímco byl pryč, řidič obstarožní felicie mu odřel takřka celou pravou stranu vozu. Udělal to pečlivě, nadvakrát, načež odjel.

Když se majitel Kii vrátil zpátky, předstíral zděšení a volal policii. A jako na zavolanou přišel v tu chvíli pěšky na místo řidič felicie a ke všemu se přiznal.

Policii se to ale nezdálo. Začala případ zkoumat a nakonec znalec došel k závěru, že poškození mělo jen zakrýt starší šrámy. Majitel Kii tak nakonec putoval před soud a za pojišťovací podvod vyfasoval čtyřměsíční trest s podmíněným odkladem na jeden rok.

S verdiktem justice se muž odmítl smířit a hledal zastání u Nejvyššího soudu, ale neuspěl.

V dovolání tvrdil, že řidiče felicie nezná, a tudíž se s ním nemohl na ničem domluvit. „Zaparkoval, odešel k lékaři a vrátil se až po dvou hodinách. V té chvíli si všiml, že u jeho vozidla leží střep z jiného vozidla, a zjistil, že má vozidlo poškozené, přičemž měl odřené oboje dveře a zadní blatníky na pravé straně,“ napsal jeho advokát do dovolání.

Senát Nejvyššího soudu v čele s Petrem Šabatou na to ale ovšem neslyšel. „Předchozí vzájemné dohodě odpovídá nejen způsob, jakým bylo zcela záměrně nadvakrát poškozeno vozidlo obviněného právě v místech, která byla již dříve poškozena, ale také jednání, kdy spoluobviněný odjel, aby se následně pěšky vrátil na místo právě ve chvíli, kdy se tu již nacházel obviněný spolu s policií,“ uvedli soudci v rozhodnutí, které v těchto dnech zveřejnili v internetové databázi.

Řidič felicie skončil také před soudem, ale dovolání nepodal, proto Nejvyšší soud o jeho trestu bližší podrobnosti neuvedl.

V roce 2023 zemřelo 23 chodců mimo obec za snížené viditelnosti. Prokazatelně 20 z nich nemělo stanovené reflexní doplňky. Pokud by byli řádně označeni, mohla polovina z nich žít.

Noční silnice jsou nebezpečné. Zahraniční výzkumy prokazují, že po setmění je riziko vzniku dopravní nehody až 4x vyšší než za dne. Noční silnice jsou nebezpečné i pro chodce. Výzkumy prokazují, že většina z nich si nepřipouští svou neviditelnost pro motorizované kolegy. Přitom čtvrtina řidičů přiznává, že chodce jdoucí v tmavém oblečení po okraji silnice vůbec neregistrují. Ani bílé oblečení nelze považovat za řešení. Řidiči si takto oblečených postav všimnou zhruba dvě vteřiny před možným střetem. To je málo na to, aby se dalo srážce zabránit. Je tak především v zájmu chodců pamatovat na svou dostatečnou viditelnost. Riziko jejich úmrtí v noci je totiž až čtyřikrát vyšší než za denního světla. A řádně osvětlení musí být i cyklisté.

Z údajů poskytnutých Ředitelstvím služby dopravní Policie Policejního prezídia ČR vyplývá, že v roce 2023 zemřelo na silnicích celkově 74 chodců. V obci zahynulo 43 a mimo obec 31 chodců. „Z 31 chodců usmrcených mimo obec zahynulo 23 za snížené viditelnosti. Šokující zjištění je, že prokazatelně 20 z nich nemělo reflexní doplňky. Odborníci z Estonského silničního úřadu udávají, pokud by byli i tito lidé řádně označeni, mohla dobrá polovina z nich žít,“ uvádí Roman Budský z Platformy VIZE 0.

„Řada chodců za snížené viditelnosti podléhá klamnému dojmu, že když oni na dálku vidí přijíždějící osvětlený automobil, musí jeho řidič vidět i je. To je ovšem omyl, nejednou i smrtelně nebezpečný,“ varuje Budský. Francouzská společnost la Sécurité routière uvádí, že za tmy řidič automobilu spatří chodce v černém oblečení ze vzdálenosti pouhých 28 metrů. Při rychlosti 50 km/h potřebuje vozidlo k zastavení 31 metrů. Provedený praktický test prokázal, že řidič před figurínou chodce nejen nestačil zastavit, ale naopak do něho narazil rychlostí 32 km/h. Experiment se zopakoval, tentokrát byla figurína oblečena do reflexního oblečení. Řidič jej spatřil ze vzdálenosti 44 metrů – stačil bezpečně zastavit 13 metrů před chodcem.

A potenciálně ohrožení jsou za tmy i cyklisté. Pro automobilistu je cyklista v tmavém oblečení a s odpovídajícím osvětlením na kole viditelný na 35 metrů. Při rychlosti 80 km/h potřebuje vozidlo k zastavení 60 metrů. S reflexní vestou je cyklista viditelný na 63 metrech, což umožňuje vozidlu zastavit 3 metry před cyklistou, pokud stojí, nebo 22 metrů před ním, pokud jede stejným směrem rychlostí 20 km/h. „Experiment francouzských specialistů nepočítal s českou specialitou, totiž cyklisty neosvětlenými za tmy. Pokud by byl proveden, spatřil by motorista neosvětleného cyklistu – podobně jako tomu bylo v případě chodce – na vzdálenost cca 28 metrů. Při reakční době šoféra dlouhé zhruba 1 vteřinu by nekompromisně do cyklisty narazil prakticky nesníženou rychlostí. Pro cyklistu by se téměř jistě jednalo o smrtelnou záležitost“, doplňuje Roman Budský. Je dobré dodat, že moderní ledkové červené blikačky mohou cyklisty zviditelnit na mnohonsobně větší vzdálenost, než je tomu v případě mnohdy ne příliš kvalitně svítícího standardního koncového světla. A určitě lze cyklistům doporučit, aby vždy – nejen za snížené viditelnosti – byli oblečeni do kvalitní výrazně zbarvené reflexní vesty.

Na dodržování zákonných povinností upozorňují i pojišťovny. „Pokud se prokáže, že chodec měl mít reflexní prvky a neměl, můžeme to zohlednit v rámci míry účasti na škodě, lidově za to dáme spoluvinu, což může vést i ke krácení pojistného plnění. Obdobně to platí i u cyklistů, kteří mají povinnost být řádně osvětleni. A doporučujeme i používání přileb, i když to u dospělých není povinné. Na případech, které jsme řešili, se jasně prokázalo, že by jejich použití výrazně zmírnilo následky nehody,“ vysvětluje Milan Káňa z pojišťovny Kooperativa.

Kdy a kde je chodec povinen používat reflexní doplňky

Vždy za snížené viditelnosti, když se mimo obec pohybuje po krajnici nebo po okraji vozovky v místě, které není osvětleno veřejným osvětlením. Snížená viditelnost, to není jen tma, ale také například za svítání, soumraku, ve dne za deště, mlhy, sněžení… Zkrátka vždy, kdy účastníci silničního provozu dostatečně zřetelně nerozeznají jiná vozidla, osoby, zvířata nebo předměty na. Prvky z retroreflexního materiálu musí být umístěné tak, aby byly viditelné pro ostatní účastníky silničního provozu. Není ovšem uvedeno, jak přesně má reflexní doplněk vypadat a kde má být umístěn. Rozhodně je třeba pamatovat na jeho dostatečnou plochu. Za minimum považuji rozměry kvalitního reflexního pásku, ten je třeba umístit nad zápěstí, případně i nad kotník na straně přivrácené ke středu vozovky.

Reflexní pásky ovšem musí být opravdu kvalitní. To, že jsou v zářivé barvě, ještě neznamená, že budou viditelné i za tmy. Také je třeba upozornit, že reflexní páska smotaná do ruličky a umístěná například na držadle kabelky či tašky, nemá dostatečnou plochu, aby byla pro řidiče viditelná. Za snížené viditelnosti totiž řidiči nejlépe vnímají chodce s reflexními doplňky umístěnými na pohyblivých částech těla – ideálně právě nad zápěstím a nad kotníkem. Za nejlepší barvu reflexních doplňků lze považovat zářivě žlutou se zelenkavým odstínem, případně jasně červenou, červenooranžovou nebo oranžovou. Zákon ukládá chodcům povinnost používat reflexní doplňky jen mimo obec. Určitě by je však měli používat za snížené viditelnosti i v obci.

Neviditelný cyklista

Za snížené viditelnosti musí být jízdní kolo vybaveno světlometem svítícím dopředu bílým světlem. Pokud je vozovka dostatečně a souvisle osvětlena, může být světlomet nahrazen svítilnou bílé barvy s přerušovaným světlem. Vzadu musí být jízdní kolo vybaveno svítilnou červené barvy. Zadní svítilna může být kombinována se zadní odrazkou červené barvy a může být nahrazena svítilnou s přerušovaným světlem červené barvy. Baterie jako zdroj elektrického proudu musí svou kapacitou zajistit svítivost světel po dobu nejméně 1,5 hodiny bez přerušení. „Cyklistům lze doporučit nosit vestu ve výrazných barvách doplněných reflexními materiály. To zajistí jejich vysokou viditelnost pro ostatní nejen za dne, ale také v noci. Takto oblečeného cyklistu spatří automobilista na pětkrát větší vzdálenost než jeho nevýrazně oblečeného kolegu,“ uzavírá Roman Budský.

S příchodem zimy je pro řidiče nezbytné dodržovat zákonné povinnosti týkající se přezutí pneumatik z letních na zimní. Nedodržení povinnosti může nejen zhoršit bezpečnost, ale také vést k výraznému krácení plnění i o 100 %.

Zima se neúprosně blíží a řidiči se musí připravit na nutnost přezutí na zimní pneumatiky. Použití zimního obutí není jen doporučením, ale v některých případech i zákonnou povinností. Řidiči jsou povinni přezout, pokud hrozí, že povětrnostní podmínky přinesou sníh, led nebo námrazu. Na některých silnicích je navíc zimní výbava vyžadována dopravní značkou. Nedodržení těchto pravidel může vést nejen k ohrožení bezpečnosti, ale i k podstatnému krácení pojistného plnění při případné nehodě.

„Každý případ posuzujeme individuálně a zaměřujeme se na příčinu nehody,“ uvádí Martin Procházka, který má v Direct pojišťovně na starosti týmy likvidace  s tím, že pojišťovny využívají odborné analýzy a posudky k určení, zda nepoužití zimních pneumatik přispělo k nehodě.

Krácení plnění se netýká pouze havarijního pojištění, ale také povinného ručení. U povinného ručení sice pojišťovna škodu způsobenou třetím osobám uhradí, ale hrozí, že tyto náklady bude následně vymáhat po klientovi, který škodu zavinil porušením zákona.

Je třeba připomenout, že pojištění funguje na principu solidarity mezi všemi pojištěnými. Klienti přispívají do společného fondu, ze kterého jsou hrazeny škody. Pokud by pojišťovny musely plně hradit škody vzniklé nezodpovědným chováním některých řidičů, mohlo by to ohrozit jejich schopnost pokrýt skutečné pojistné události a vést ke zvýšení pojistného pro všechny. Dodržování zákonných povinností tedy přispívá k udržení férových podmínek pro všechny pojištěné.

Celoroční pneumatiky v Německu či Slovensku nepomohou

Od 1. října Německo a Slovensko neuznávají celoroční pneumatiky jako náhradu za zimní pneumatiky. V takovém případě může být kráceno plnění i v těchto zemích. „Pokud klient poruší místní předpisy a kvůli tomu dojde k nehodě, může být i zde kráceno plnění. Pro pojišťovny je klíčové, zda řidič dodržel všechny povinnosti a snažil se minimalizovat riziko. Rozdíl mezi letními a celoročními pneumatikami v tomto ohledu nehraje roli.

Podle odborníků je třeba zvážit, zdali je tento kompromis vhodný i v Česku. Výhodou celoročních pneumatik je úspora při jejich pořízení a absenci nutnosti přezouvání. Tím ale výhody končí. Celoroční pneumatiky jsou kompromisem a neplní zcela funkci ani letních, ani zimních pneumatik. V zimě jsou méně účinné, při sněhu a náledí až nebezpečné. V létě se při vyšších teplotách prodlužuje brzdná dráha.

Důležité je proto zvážit, zda úspora stojí za to, když ve výsledku ohrožuje hodnotu auta a především zdraví a životy účastníků silničního provozu. V podmínkách České republiky bych vždy volil dvě sady pneumatik – letní a zimní.

Kdy podle zákona §40a zákona č. 361/2000 Sb. přezout pneumatiky?

V období od 1. listopadu do 31. března, pokud

• se na pozemní komunikaci nachází souvislá vrstva sněhu, led nebo námraza, nebo
• lze vzhledem k povětrnostním podmínkám předpokládat, že se na pozemní komunikaci během jízdy může vyskytovat souvislá vrstva sněhu, led nebo námraza