Měsíc: Listopad 2025

Pravidelná kontrola komína chrání zdraví, majetek i peníze.

Jednou ze základních věcí, které by teď měli majitelé nemovitostí provést, je čištění a kontrola spalinových cest. V případě požáru prokazatelně způsobeného poškozeným nebo neudržovaným komínem, bude potvrzení o provedené kontrole důležité pro stanovení výše vyplaceného pojistného plnění.

Každý rok řešíme případy škod na majetku způsobených požárem a část z nich vzniká právě kvůli zanedbané údržbě topných systémů včetně spalinových cest. Jeden z našich klientů například dlouhodobě neprováděl kontroly komínu na své chatě. Dřevěný rekreační objekt kvůli tomu do základů vyhořel a škoda se vyšplhala na 1,35 milionu korun.

Pravidelné každoroční kontroly komínů rozhodně nejsou jen zákonnou povinností, ale i klíčovou prevencí, která dokáže předejít milionovým škodám. Ideální je také pořízení požárních hlásičů, které dnes stojí od několika stovek do řádově tisíců korun. Brzký zásah může hodně zachránit. Přesvědčil se o tom další náš klient, když si všimnul, že doutnají konstrukce kolem komínu v jeho domě. Tady byla škoda díky hasičům a jeho pozornosti jen 51 tisíc. Kdyby nereagoval včas, mohla být škoda podstatně vyšší.

Počet požárů způsobených zanedbanými spalinovými cestami se v Česku průměrně pohybuje okolo 1200 ročně. Škody dosahují desítek milionů korun a důsledkem jsou bohužel také desítky zraněných lidí, a dokonce i mrtví. Konkrétně loni evidoval Hasičský záchranný sbor ČR celkem 1179 požárů způsobených nevyhovujícím technickým stavem komína. V drtivé většině případů se jednalo o požáry, které vznikly v důsledku jisker z komínu a vznícení sazí. Přímé škody dosáhly 190,9 milionů korun, zranilo se 38 osob a 1 člověk zemřel.

Zanedbaná kontrola může snížit pojistné plnění

Kontroly spalinových cest nejsou jen formalitou. Jsou zásadním prvkem ochrany zdraví, majetku i rodiny. Pravidelná odborná údržba minimalizuje riziko požáru a nehrozí krácení pojistného plnění. Podle platné legislativy i pojistných podmínek je majitel nemovitosti povinen zajistit pravidelné čištění a kontroly. Jestliže dojde k požáru kvůli zanesenému komínu a majitel nemá doklad o provedené kontrole, může pojišťovna výrazně snížit pojistné plnění za škodu, případně ho zcela odmítnout.

Pokud se prokáže, že příčinou požáru byla zanedbaná údržba, pojišťovna má právo krátit plnění. V praxi to znamená, že část škody, nebo dokonce celou škodu, může majitel zaplatit ze svého, i když má nemovitost na riziko požáru pojištěnou. Proto doporučujeme uchovávat potvrzení o provedených kontrolách.

Jak často je nutné provádět kontroly a čištění?

Vyhláška č. 34/2016 Sb. stanovuje povinné intervaly pro čištění a kontrolu spalinových cest podle druhu paliva, výkonu a provozu spotřebiče:

  • Pevná paliva (do 50 kW)
    Čištění: 3× ročně (celoroční provoz) nebo 2× ročně (sezónní provoz).
    Kontrola: 1× ročně

 

  • Pevná paliva (nad 50 kW)
    čištění a kontrola 2× ročně, bez ohledu na druh provozu

 

  • Kapalné palivo (do 50 kW)
    Čištění: 2× ročně (celoroční provoz) nebo 1× ročně (sezónní provoz).
    Kontrola: 1× ročně.

 

  • Kapalné palivo (nad 50 kW)
    čištění a kontrola 1× ročně, bez ohledu na druh provozu

 

  • plynné palivo (např. běžné plynové kotle)
    čištění a kontrola 1× ročně, bez ohledu na druh provozu a výkonu připojeného spotřebiče

Životní situace, kdy dává smysl prodat nemovitost.

Změny k životu patří a stejně tak i změny v bydlení. Někdy přijde moment, kdy už nemovitost přestane odpovídat tomu, co od života chceme nebo potřebujeme. A tehdy nastává otázka, zda není čas udělat krok vpřed a nemovitost prodat. Podívejte se na přehled nejčastějších situací, kdy dává prodej smysl, a zjistěte, že se není čeho bát.

Život se mění a s ním i naše bydlení

Každý z nás prochází v životě různými etapami a s nimi přicházejí nové potřeby, priority i možnosti. Co nám dřív vyhovovalo, může najednou přestat dávat smysl. A právě tehdy může být prodej nemovitosti přirozeným krokem. Nikoli nutností, ale volbou, která otevírá nové dveře.

Jedním z častých důvodů je stěhování kvůli práci nebo rodině. Ať už jde o novou pracovní příležitost v jiném městě nebo třeba rozhodnutí spojit život s partnerem či partnerkou, bývá změna bydlení logickým pokračováním. Podobně i rozchod nebo rozvod často znamenají potřebu začít znovu, samostatně a bez zbytečné zátěže.

Dědictví je další situací, kdy člověk náhle vlastní nemovitost, se kterou třeba vůbec nepočítal. Pokud se nehodí pro vlastní bydlení nebo je zatížena náklady, může být prodej tou nejsnazší cestou. Často se s takovou situací pojí i silné emoce, a právě proto je dobré mít po ruce někoho, kdo vás provede celým procesem s pochopením a nadhledem.

Pak tu máme děti, které vyrostly a osamostatnily se. Dům, který kdysi žil rodinným životem, může najednou působit prázdně a přijde nám zbytečně velký. V tu chvíli je na místě uvažovat o prodeji a pořízení menšího, útulnějšího bydlení, které bude lépe odpovídat našim aktuálním potřebám.

Životní změny jsou normální. A rozhodnutí prodat nemovitost by nikdy nemělo být vnímáno jako rezignace. Naopak, často je to začátek nové a lepší kapitoly.

Když nemovitost přestane dávat smysl ekonomicky i prakticky

Někdy nemusí být důvod k prodeji spojený s velkou životní změnou. Stačí, že se nemovitost jednoduše přestane vyplácet. Ať už jde o vysoké provozní náklady, náročnou údržbu nebo nevyužitý prostor, prodej může být v tomto případě racionálním a zodpovědným rozhodnutím.

Typickým příkladem je dům, který se časem stal příliš náročným, třeba energeticky nebo technicky. Čím starší nemovitost, tím více času, peněz a energie stojí její údržba. Pokud už nemáme chuť ani sílu do dalších oprav, je naprosto v pořádku uvažovat o změně. A to klidně i v případě, že jsme do domu kdysi investovali spoustu energie. Občas je nejlepší investicí pustit minulost a zaměřit se na budoucnost.

U investičních nemovitostí pak hraje roli výnosnost. Pokud pronájem přináší čím dál menší zisk nebo se mění situace na trhu, může být vhodné využít dobrého momentu a nemovitost prodat. Stejně tak, když už člověk nemá čas nebo kapacitu se o nemovitost aktivně starat, není ostuda předat ji dál někomu, kdo ji lépe využije.

Další častý důvod je změna potřeb. Třípokojový byt může být zbytečně velký pro jednoho člověka, stejně jako dvougarsonka nemusí stačit rostoucí rodině. Někdy už prostě dispozice nebo lokalita neodpovídají tomu, co od života očekáváme. A i když jsme si domov kdysi zamilovali, můžeme se s ním s klidem rozloučit, protože víme, že nás čeká něco nového. Prodat nemovitost ve chvíli, kdy přestává být oporou a stává se přítěží, není slabost. Je to naopak síla, schopnost rozpoznat, co opravdu potřebujeme, a odvaha si za tím jít.

Rozhodnutí prodat nemovitost není vždy jednoduché, ale může být osvobozující. Ať už vás k tomu vedou emoce, změna životní situace nebo čistě praktické důvody, nejste na to sami. Pokud se právě nacházíte v bodě, kdy přemýšlíte nad tímto krokem, neváhejte mě kontaktovat prostřednictvím údajů na tomto webu. Společně najdeme to nejlepší řešení, které vás posune dál.

Co dělat, pokud jste někomu pomohli při požáru nebo evakuaci a vznikla Vám škoda?

Pomáhat druhým někdy může člověka přijít draho. V některých situacích nám ale zákon přiznává nárok na odškodnění. Ačkoli hasicí přístroj spadá do povinné výbavy pouze u vozidel, které převáží 8 a více osob, hodit se Vám může i v osobáku. Třeba v momentě, kdy na silnici míjíte odstavené auto, ze kterého se začíná kouřit.

Pokud se do obdobné situace dostanete, připíšete si dobrý skutek, zároveň jste ale jeden hasicí přístroj v mínusu. Nákup nového hasičáku si ovšem můžete nechat od hasičů proplatit.

Podle zákona totiž platí: každý, kdo asistuje u požáru, má nárok na náhradu škody, která mu v souvislosti s poskytnutím takové pomocí vznikne. Náhrada škod se přitom netýká jen požárů.

Náhrada za hasičák i další vzniklé škody

Podle zákona o požární ochraně (§ 82) má fyzická osoba právo na náhradu škody, která jí vznikla při pomoci se zdoláváním požáru. Právě pod tento paragraf tedy spadá poskytnutí hasicího přístroje z příkladu výš. “Pomocí se rozumí i evakuace, zabezpečování majetku nebo jiná aktivní činnost,” upřesňuje tisková mluvčí generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru Lucie Pipiš.

Jenže zatímco vystříkaný hasičák za pár stovek mnoha lidem díru do rozpočtu neudělá, některé další škody už můžou být o dost citelnější. Zákon proto pamatuje i na ně. “Může dojít například k tomu, že občan umožní hasičům vstup na pozemek a při zásahu dojde k poškození vstupní brány, nebo třeba zahrady,” popisuje Pipiš situace z praxe. I u takových škod lze přitom žádat náhradu.

Vždy ale platí, že pokud škoda vznikla v důsledku opatření nutných ke zdolání požáru, jeho zamezení nebo šíření, náhradu lze přiznat, jen pokud šlo o zákrok na příkaz velitele zásahu (§ 83).

Při řešení požáru nadto může dojít také k úrazu, respektive újmě na zdraví. Třeba když budete pomáhat zachraňovat lidi z hořícího domu a poraníte si ruku. Pak máte podle tiskové mluvčí HZS ČR nárok na odškodnění za újmu na zdraví.

Při odškodnění újmy na zdraví přitom obecně vzniká nárok na bolestné, ale i na náhradu za ztížení společenského uplatnění. Podrobně jsme se tématu věnovali například v tomto článku: Na co máte nárok při odškodnění újmy na zdraví?

Evakuace sousedů nebo únik nebezpečné látky

Obdobná pravidla ale platí i při řešení dalších mimořádných událostí, například při evakuaci během záplav nebo třeba chemické havárii. V těchto případech se ovšem náhrada škody řídí zákonem o integrovaném záchranném systému (§ 30), podle kterého stát odpovídá za škodu vzniklou v přímé souvislosti se záchrannými a likvidačními pracemi, včetně těch, které poskytne sám občan.

“Pokud si například během evakuace sousedů při úniku nebezpečné látky zničíte oblečení nebo vybavení domu, máte nárok na náhradu. Nebo pokud pomáháte jako dobrovolník při povodni a poraníte si nohu, máte nárok na odškodnění podobně jako při pracovním úrazu,” vysvětluje tisková mluvčí HZS ČR.

 Koho o náhradu škody žádat?

V závislosti na tom, při jaké události jste pomáhali, se poté řeší náhrada vzniklé škody:

  • Škody vzniklé při pomoci u požáru řeší hasičský záchranný sbor vašeho kraje.
  • Škody vzniklé při pomoci u zásahu složek Integrovaného záchranného systému řeší krajský úřad
  • Pokud jste pomáhali na výzvu obce, řeší náhradu škody daná obec.

Náhrada se poskytuje podle občanského zákoníku. Samotnou výši škody byste měli vyčíslit vy jakožto poškození.  Škodu ale současně musíte umět prokázat – účtenkou, fakturou, znaleckým posudkem nebo pomocí jiných důkazů.

Jak a dokdy žádost podat?

O náhradu škody vzniklé při zdolávání požáru je nutné žádat písemně u příslušného orgánu – tedy hasičského záchranného sboru kraje, případně obce. Do žádosti byste měli uvést:

  • popis události a způsob, jak ke škodě došlo,
  • důkazy o výši škody (např. účtenky, faktury, znalecký posudek, fotodokumentaci),
  • případně potvrzení o účasti na zásahu nebo výzvu k pomoci.

Pokud vám škoda vznikla při zásahu složek Integrovaného záchranného systému, můžete o náhradu škody požádat online přes Portál Ministerstva vnitra. To se neobejde bez vzdáleného prokázání vaší totožnosti, například skrze bankovní identitu nebo státní identifikační prostředky. Jejich seznam a návod, jak si některý z nich zřídit, najdete v článku: Online přístup ke státním portálům. Zřídíte ho na dálku, nebo budete muset na úřad?

Zde si vyberete formulář pod záložkou Peněžní náhrada za osobní škodu při provádění záchranných a likvidačních prací k odvrácení následků mimořádné události, vyplníte a odešlete.

Případně si můžete na Portálu Ministerstva vnitra stáhnout formulář k vytisknutí. Vyplněný formulář se pak posílá na krajský úřad, v jehož obvodu jste pomoc poskytli.

Lhůta pro podání žádosti se opět liší podle toho, při jaké události vám škoda vznikla:

  • U požáru do 3 měsíců od zjištění škody, ale nejpozději do 2 let od dané události.
  • U zásahů IZS do 6 měsíců od zjištění škody, ale nejpozději do 5 let od dané události.

Po uplynutí těchto lhůt nárok zaniká, proto je vhodné podat žádost co nejdříve.

Samotné řízení, respektive vydání rozhodnutí, by mělo proběhnout do 30 dní. Ve složitějších případech může úřad podle správního řádu lhůtu prodloužit na 60 dní. “V praxi se délka procesu odvíjí od toho, jak kompletně je žádost doložena – jednoduché případy bývají vyřízeny během několika týdnů, složitější, zejména ty s újmou na zdraví, kde se často vyžadují posudky, mohou trvat dva až tři měsíce,” říká tisková mluvčí HZS ČR.

Co získáte převodem do nového penzijka?

Ještě zhruba dva miliony Čechů mají staré Penzijní připojištění (PP), které uzavřeli před rokem 2013. Tento produkt nadále funguje, jeho schopnost dosahovat atraktivního výnosu u vložených prostředků je však značně omezená. Naproti tomu nové Doplňkové penzijní spoření (DPS) vklady účastníků zhodnocuje výrazně lépe a má řadu dalších výhod. Ze starého na nové penzijko se dá přejít velmi snadno a bez poplatku. Lidé to ale často nevědí, a připravují se tak o nemalé peníze.

Doplňkové penzijní spoření má sice v názvu slovo spoření, ale ve skutečnosti se jedná o formu investování. A právě díky možnosti zvolit si vhodnou investiční strategii lze v penzijním spoření peníze zhodnotit výrazně lépe než v předchozím penzijním připojištění. Penzijní připojištění je velmi konzervativní produkt. Zákon ukládá penzijní společnosti povinnost zajistit, že zhodnocení prostředků vložených účastníky nebude záporné a hodnota prostředků neklesne pod hodnotu jejich vkladů. Proto jsou penzijní společnosti opatrné a peníze investují zejména do bezpečných nástrojů. Typicky státních nebo firemních dluhopisů s vysokým ratingem. Ty nabízejí sice jisté, ale na druhou stranu relativně omezené výnosy, které nejsou schopny dlouhodobě překonávat inflaci.“

Proč přejít do nového DPS

  • Možnost vyššího zhodnocení (rozdíl může být v závislosti na výši úspor, délce spoření a zvolené investiční strategii i v řádu stovek tisíc korun);
  • Možnost výběru vlastní investiční strategie dle přístupu klienta k riziku;
  • Možnost odejít do předdůchodu (odchod až o 5 let dříve, zdravotní pojištění platí stát, nesnižuje budoucí starobní důchod, lze dál pracovat například na částečný úvazek);
  • Možnost jednorázového výběru prostředků bez povinnosti zdanit příspěvek zaměstnavatele;
  • Převod je zdarma;
  • Převodem klient nepřichází o státní příspěvky, příspěvky zaměstnavatele ani o odspořené měsíce.

Jako u většiny forem investování i tady je třeba počítat s určitým rizikem. Nové DPS negarantuje nezáporné zhodnocení a také u něj není možnost vybírat prostředky formou výsluhové nebo pozůstalostní penze jako u Penzijního připojištění. Přesto díky možnosti investovat i do konzervativních typů fondů, jako například KB Peněžní účastnický fond, je přechod do DPS vhodný i pro klienty, kteří se blíží důchodovému věku.

Jak převod smlouvy provést?

  • Uzavřete novou smlouvu na DPS – můžete to udělat online, v bance nebo s finančním poradcem. Při sjednání smlouvy požádáte o převod peněz ze starého PP na nové DPS. Vaše penzijní společnost převede peníze i celou spořící dobu automaticky na novou smlouvu.
  • V rámci přechodu z PP na DPS můžete přejít i k jiné penzijní společnosti, u které uzavřete smlouvu. U původní společnosti je v tom případě potřeba podat výpověď staré smlouvy a přiložit žádost o převod prostředků. S obojím vám poradí penzijní společnost, u které si sjednáváte nové DPS.
  • Celý převod může trvat přibližně dva měsíce včetně výpovědní lhůty.

Při převodu do DPS klienti vyplní investiční dotazník, na jehož základě si vyberou vhodnou strategii. Zájemci si zároveň mohou sami zvolit rozložení prostředků do jednotlivých fondů – od konzervativních až po dynamické.

Přechod do DPS se vyplatí nejen lidem, kteří mají do důchodu ještě relativně daleko, mohou si dovolit více zariskovat a zvolit si dynamičtější investiční strategii. Díky možnosti odchodu do předdůchodu až o 5 let dříve nebo nulovému zdanění příspěvku zaměstnavatele v případě jednorázového výběru prostředků z penzijka je přechod do DPS vhodný pro široké spektrum klientů.

Co dělat, když dojdou peníze na placení životního pojištění?

Nemáme na placení pojistky, tak ji zrušíme. Nejspíš to už napadlo i Vás, pokud jste v rodinném kruhu hledali možnosti, jak ulevit napjatému rozpočtu. Ovšem zrušení životní pojistky by mělo být opravdu tou poslední variantou. Pojišťovny Vám nabídnou jiné, výhodnější alternativy.

Než se pro některou z nich rozhodnete, pamatujte na to, že každý problém s placením pojistky je třeba s pojišťovnou co nejdříve řešit.

První, co byste mohli u své pojistky změnit, je snížení pojistného. Prakticky všechny pojišťovny to umožňují. A dokonce bez jakéhokoliv časového omezení. Můžete tak platit nižší pojistné jen pár měsíců a pak se opět vrátit k původní výši, nebo trvale po celou dobu trvání pojistky.

Při snížení pojistného však počítejte s tím, že vám většinou pojišťovny sníží i pojistnou ochranu, dojde ke snížení krytých rizik i výše pojistné částky. Na pojistné smlouvě je možné zrušit všechna sjednaná rizika, ale pokud má být pojistná smlouva zachována, musí vždy zůstat sjednaná základní pojistná částka pro případ smrti na minimálně 10 tisíc korun.

Na druhou stranu například u ČSOB Pojišťovny vám snížení platby na životní pojištění (ŽP) neomezí pojistnou ochranu, ale pouze část na spoření.

Pojistné nemůžete snížit na libovolnou částku, pojišťovny mají totiž své limity, pod které nepůjdou. Například Allianz vám u rizikového a kapitálového ŽP umožní minimální měsíční splátku ve výši 300 korun, ovšem u investičního ŽP už je to minimálně 500 korun.

Podobně je na tom i Česká pojišťovna: minimální měsíční splátka u rizikového a kapitálového ŽP je ve výši 200 korun, u investiční pojistky pak ve výši 500 korun.

Některé pojišťovny si za změnu ve výši pojistného účtují poplatky. Setkáte se s ním například u České pojišťovny (220 korun), Pojišťovny ČS (100 korun u druhé a další změny v kalendářním roce) či ČSOB Pojišťovny (100 korun u třetí a další změny v pojistném roce). Většina pojišťoven si však žádný poplatek neúčtuje (například ING ŽP, Uniqa či Allianz).

Pojišťovny svým klientům nabízejí různé varianty frekvence splácení. Můžete platit měsíčně, čtvrtletně, ale i ročně. Pokud nechcete vydávat najednou velkou částku při ročním placení pojistného, domluvte se s pojišťovnou například na nižších měsíčních platbách.

Při častější frekvenci plateb se ale u některých pojišťoven můžete připravit o slevu, kterou byste měli při platbě jednou ročně.

Při uzavírání životního pojištění si mnozí klienti sjednají i různá připojištění (úrazu, závažných onemocnění, hospitalizace apod.). Pochopitelně každé z nich jim pravidelnou platbu pojistného navyšuje. Pokud tedy chcete platit co nejméně, domluvte se s pojišťovnou i na zrušení některých připojištění.

Přestat po určitou dobou s placením pojistného je další z variant, kterou můžete využít. Ovšem ne každá pojišťovna vám to umožní. Například u rizikového ŽP téměř všude narazíte, přerušit splácení nelze. Výjimkou je Uniqa pojišťovna, která to klientovi po zohlednění délky existence pojistné smlouvy povolí až na šest měsíců. Po ukončení dohodnuté doby přerušení placení pojistného je pojistník povinen zaplatit dlužné pojistné, pro doplacení může požádat i o splátkový kalendář.

Přerušit placení pojistného u kapitálového či investičního ŽP povolí víc pojišťoven. Klient však musí splnit předem dané podmínky. Například musí mít dostatečně naspořeno, aby mu rezerva stačila na pokrytí poplatků a uhrazení sjednaných rizik. Například v Kooperativě by měl mít klient na pojistné smlouvě k dispozici tolik peněz, kolik odpovídá šestiměsíčnímu pojistnému. V České pojišťovně přerušení placení umožní minimálně po dvou letech trvání smlouvy.

U kapitálového životního pojištění Rodina je možné přerušit placení pojistného až na 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, pokud uplynul alespoň jeden rok od sjednání smlouvy. Pojistné krytí klientovi v tomto případě zůstává ve sjednané výši a pojistné je hrazeno snižováním podílových jednotek z klientova účtu. Klient tuto možnost může využívat opakovaně.

Další z variant, jak se vyhnout placení pojistného a zároveň smlouvu nezrušit, je její převedení do splaceného stavu. To znamená, že vy už dál nebudete nic platit, ale pojistka nezanikne. Odbytné nedostanete hned, ale až po uplynutí původní doby pojištění. Pojišťovny tuto možnost podmiňují danou povinnou dobou trvání smlouvy.

Klient může také požádat o mimořádný výběr z naspořené rezervy (kapitálové ŽP) či částečný odkup podílových jednotek (investiční ŽP) a peníze pak použít právě pro platbu pojistného. Podmínkou pochopitelně je, aby se na klientově účtu vytvořila dostatečná rezerva, což je dáno i určitou dobou trvání pojistné smlouvy.

Poslední variantou po vyčerpání všech dostupných možností je zrušení pojistky. Ovšem, jak pojišťovny upozorňují, je to pro klienty značně nevýhodné. Nejen, že ztratíte pojistnou ochranu, ale přijdete i o podstatnou část peněz, které jste do pojištění vložili. A to především pokud zrušíte pojistku v prvních letech trvání pojistné smlouvy. Vyplacené odkupné tak bude velmi nízké.

Také se připravte na to, že pojišťovny si za zrušení smlouvy účtují poplatky. Například v České pojišťovně po vás budou požadovat 320 korun, v Kooperativě 500 korun a v Pojišťovně ČS se dokonce můžete dostat až na poplatek ve výši 20 tisíc korun, respektive 10 procent z kapitálové hodnoty. A to v případě, že smlouvu ukončíte do dvou let od trvání pojištění.

Pokud jste u své životní pojistky uplatňovali odpočty zaplaceného pojistného od daňového základu, v případě zrušení smlouvy je budete muset dodanit.

Jak na hypotéku na koupi bytu, vypořádání dědictví i luxusní dovolenou?

Doby, kdy jste si mohli v bance o hypotéku zažádat výhradně v souvislosti s nákupem či výstavbou nemovitosti, jsou dávno pryč. Dnes můžete hypoteční úvěr využít téměř na cokoliv. Klidně i na svoji vysněnou dovolenou. Má to však pochopitelně svá pravidla.

Hypotéky lze rozdělit na dva základní druhy, a sice na účelové a neúčelové. Jak už přitom z jejich označení jasně vyplývá, hlavní odlišnost bude spočívat v tom, zda je bance potřeba sdělovat, na co konkrétního se ji chystáte využít, či nikoliv.

Pokud tuto skutečnost dotčené bankovní instituci říkat nehodláte, musíte sáhnout po neúčelovém hypotečním úvěru. Za takto získané peněžní prostředky si pak můžete koupit v podstatě cokoliv, co si zamanete. Ať už se jedná o nový bazén, nablýskaný sporťák či například luxusní dovolenou v Karibiku. Počítejte nicméně s tím, že v konečném důsledku se vám pořízení tohoto typu hypotéky – běžně označované jako americká – poněkud prodraží. To kvůli vyšším úrokům. Samozřejmě i nadále platí, že jako protiváhu musíte dát do zástavy nemovitost adekvátní hodnoty.

Poměrně velkou škálu možností máte v dnešní době ale i tehdy, zvolíte-li běžný účelový hypoteční úvěr. Na co všechno jej lze po doložení konkrétního účelu čerpání a jeho schválení příslušnými pracovníky banky využít?

Koupě, výstavba i rekonstrukce

I dnes lidé pochopitelně hypotéku zdaleka nejčastěji využívají na koupi vlastní nemovitosti, která má sloužit k trvalému bydlení. Výjimkou však není ani výstavba zbrusu nového rodinného domu od základů až po střechu. Samozřejmostí je také koupě pozemku. Musí se ale jednat o stavební parcelu, respektive pozemek, ke kterému úředníci vydali stavební povolení nebo který byl na základě územního rozhodnutí určen pro výstavbu.

Na co dalšího se může účelová hypotéka hodit? Například na koupi nějaké chaty či jiné nemovitosti sloužící k rekreaci. Kromě toho je možné si sjednat hypoteční úvěr za účelem pořízení družstevního bytu či dovybavení interiéru vašeho stávajícího domova.

To ale zdaleka není vše. Pokud vyhovíte kritériím, poskytne vám banka hypotéku rovněž na případnou dostavbu vaší nemovitosti. A nejen to. Peníze můžete pochopitelně dostat i na přestavbu, rekonstrukci nebo celkovou modernizaci. Zpravidla ale platí, že abyste mohli o takový hypoteční úvěr zažádat, musí být celková částka vyšší než 200 tisíc korun.

Dědické řízení či rozvod

Bankovní instituce v dnešní době dále nabízejí možnost vzít si hypotéku ve chvíli, kdy jste zdědili nějaký dům či byt, jenž hodláte určitým způsobem využívat, a potřebujete za tímto účelem vyplatit ostatní dědice, kterým daná nemovitost připadla společně s vámi.

Obdobná situace nicméně může nastat i tehdy, má-li dojít na vypořádání společného jmění manželů. Pokud se dva rozvádějí, přičemž byt, v němž oba až dosud bydleli, připadne pouze jednomu z nich, musí jej ten druhý řádně vyplatit. Za tímto účelem si proto může sjednat u banky hypoteční úvěr, a rychle tak získat tolik potřebné finanční prostředky.

Hypotéka na hypotéku

Pokud nejste se svou stávající hypotékou spokojeni, máte možnost ji refinancovat. Jak? Celkem jednoduše. Zhruba tři až čtyři měsíce před koncem období fixace požádejte svoji banku o zaslání nových podmínek a současně se porozhlédněte po tom, co vám mohou nabídnout ostatní bankovní instituce. Jestliže vám jejich nabídka přijde lákavější a vaše současná banka na ni nebude s to zareagovat, není víceméně co řešit. Konkurence váš současný hypoteční úvěr splatí úvěrem novým a vy se tak stanete jejím dlužníkem. Avšak za o poznání lepších podmínek.

V neposlední řadě můžete banku též požádat o takzvanou refundaci neboli zpětné proplacení vámi vynaložených vlastních prostředků, které jste investovali na pořízení nebo zvýšení úrovně vašeho bydlení. Ty nicméně musíte být schopni doložit (například kupní smlouvou, fakturou za nakoupený materiál apod). Tento druh hypotéky se může hodit zejména ve chvíli, kdy jsou vaše skutečné náklady vyšší, než jste původně předpokládali.

Co je cílová částka u stavebního spoření a jak ji správně nastavit?

Při sjednání smlouvy o stavebním spoření musíte určit cílovou částku. Co v praxi znamená a jak vysokou ji zvolit? A jak ji můžete v průběhu spoření změnit, když zjistíte, že Vám nevyhovuje? Cílová částka klíčovým parametrem smlouvy o stavebním spoření. Napovídá, kolik peněz na smlouvu vložíte, případně jak velký úvěr budete čerpat.

Když se rozhodnete spořit více, než jste původně plánovali, můžete narazit na strop ve formě příliš cílové částky. V takovém případě se lze dohodnout se stavební spořitelnou na jejím zvýšení. Takových případů v posledních letech přibylo, ukazují statistiky.

O čem rozhoduje cílová částka stavebního spoření?

Cílovou částku obsahuje každá smlouva o stavebním spoření. Na výši této částky, kterou si klient sjednal se stavební spořitelnou, závisí řada práv a povinností obou stran. Především:

  • Cílová částka omezuje výši úvěru ze stavebního spoření. Ten může být poskytnut jen do výše rozdílu mezi cílovou částkou a naspořenou částkou.
  • Výše překlenovacího úvěru nesmí převýšit cílovou částku.
  • Minimální měsíční vklad na účet stavebního spoření je obvykle stanoven podle výše cílové částky (například 0,5 % cílové částky).
  • Minimální splátka úvěru ze stavebního spoření bývá stanovena podle cílové částky (například 0,5 % cílové částky).
  • Pro získání úvěru ze stavebního spoření je třeba naspořit určitý podíl z cílové částky (například 40 % cílové částky).

Podle cílových částek může stavební spořitelna plánovat lépe než jen podle počtu uzavřených smluv. To platí i pro české stavební spořitelny, u kterých se vazba mezi cílovou částkou a intenzitou spoření postupně uvolňuje.

Cílová částka stavebního spoření se nedá překročit

Úvěr ze stavebního spoření nemůže být vyšší než rozdíl mezi cílovou částkou a naspořenou částkou. Toto pravidlo najdeme ve všeobecných obchodních podmínkách jednotlivých spořitelen a vyplývá i ze zákona o stavebním spoření.

Zmíněné pravidlo má zásadní důsledek: na účtu stavebního spoření nelze naspořit více, než je cílová částka. Hlavním cílem stavebního spoření je totiž poskytování úvěrů ze stavebního spoření. Když naspoříte celou cílovou částku, je výše úvěru nulová a smlouva o stavebním spoření tím končí. Ukončení smlouvy se v takové situaci můžete vyhnout jen tím, že cílovou částku zvýšíte.

Změna cílové částky je možná

Vzhledem k důležitosti cílové částky vyžaduje její změna souhlas obou smluvních stran. Tedy jak klienta, tak i stavební spořitelny.

Spořitelny mají obecně zájem o udržení klienta, takže nemají důvod změnu cílové částky blokovat. Mohou se ale vyskytnout situace, kdy spořitelna svůj souhlas podmíní nějakou další změnou smlouvy.

Může to být jak formální souhlas klienta s novými obchodními podmínkami, tak i podstatnější změna – například úrokové sazby. Záleží na aktuální situaci.

Zájem o zvýšení cílové částky roste

Stavební spořitelny obvykle zahrnují ujednání o navýšení cílové částky mezi nové smlouvy. Zvýšení cílové částky totiž zpravidla znamená, že klient bude spořit více, než původně předpokládal. Zvýšení cílové částky se tedy projeví v budoucích peněžních tocích stavební spořitelny.

Ze statistik je patrné, že zájem o zvýšení cílových částek v posledních letech roste. V letech 2023 a 2024 bylo ročně sjednáno 100 tisíc ujednání o zvýšení cílové částky, což je 21 až 22 procent z celkového počtu nových smluv (včetně navýšení).

Důvod rostoucího počtu ujednání o navýšení cílové částky nelze z dostupných dat vyčíst. Je ale možné, že je to výsledek akčních nabídek, kterými se stavební spořitelny snaží udržet klienty.

V letech 2023 a 2024 uplynula šestiletá vázací doba střadatelům, kteří uzavřeli smlouvu v letech 2017 a 2018. Tehdy bylo ještě obvyklé účtovat za uzavření smlouvy poplatek ve výši jednoho procenta z cílové částky. Řada klientů proto v letech 2017 a 2018 sjednávala co nejnižší cílovou částku – třeba jen o něco málo vyšší, než předpokládaná naspořená částka po šesti letech spoření. Předpokládali totiž, že po šesti letech smlouvu o stavebním spoření ukončí.

Do kdy musí mít dítě autosedačku?

Autosedačky jsou určeny pro přepravu dětí autem. Zákon jasně vymezuje, do kdy je budete muset používat. Kdy tedy budete moci s dětmi jezdit bez autosedačky?

Dětské autosedačky fungují jako zádržný bezpečnostní systém, který je při přepravě dítěte do určité výšky a hmotnosti pro řidiče povinností. Kdy sedačku při přepravě dítěte musíte používat, je určeno v § 6 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. Podle webových stránek BESIP může být už i náraz v rychlosti 15 km/h pro dítě bez autosedačky smrtelný.

Jak nesmíte dítě přepravovat v autě?

Bez bezpečnostního zádržného systému nesmíte ve vozidle kategorie M1, N1, N2 nebo N3 přepravovat dítě mladší 3 let. Na sedadle vedle řidiče navíc nesmí za jízdy sedět dítě, které měří méně než 150 cm za předpokladu, že nemá autosedačku. Legislativa za podmínky autosedačky převoz dítěte vepředu povoluje, nicméně v každém případě bude bezpečnější převážet dítě v bezpečné autosedačce na zadním sedadle.

Povinnosti řidiče při přepravě dítěte v autě

Řidič, který přepravuje dítě, je povinen připevnit dětskou sedačku na sedadlo. Autosedačka musí odpovídat velikosti a hmotnosti dítěte. Dítě do ní umístí podle podmínek, které uvedl výrobce v návodu. V tom je navíc i často uvedeno, do kdy je bezpečné dítě poutat pětibodovým bezpečnostním pásem kvůli hmotnosti a do kdy jezdit v protisměru jízdy. Pokud tyto informace nevíte a ani je z návodu nevyčtete, informujte se u prodejce autosedaček.

U vozidel kategorie M2 a M3 je také nutné, aby řidič poučil dítě starší 3 let anebo osobu, která jej doprovází, že dítě musí být při přepravě umístěno v autosedačce, pokud nedošlo k zajištění informace jiným způsobem.

Podle normy z roku 2017 navíc musí jezdit děti mladší 15 měsíců usazené výhradně proti směru jízdy. Z hlediska bezpečnosti je navíc vhodné, aby se v protisměru vozily, co nejdéle to půjde, pokud to typ autosedačky a vzrůst dítěte dovoluje.

Do kdy musí dítě jezdit v autosedačce?

Do roku 2006 platilo, že autosedačku potřebuje dítě, které je mladší 12 let. Dnes musí mít autosedačku nebo podsedák každé dítě, které neměří více než 150 cm a neváží více než 36 kg. Důležitějším faktorem je pak spíše výška než váha, protože bezpečnostní pás nesmí být veden přes krk dítěte, při nárazu by totiž mohlo hrozit uškrcení. Pokud je bezpečnostní pás veden přes krk, je nutné použít podsedák.

Pokud posadíte dítě do sedačky na sedadlo, které je vybaveno airbagem, a ten nebude uveden mimo činnost, nebo je uveden mimo činnost automaticky, dítě nesmí sedět čelem proti směru jízdy.

Děti, které převyšují stanovenou výšku a hmotnost, mohou jezdit bez sedačky nebo podsedáku. Musejí však být stejně jako ostatní spolujezdci připoutány bezpečnostním pásem. Ten by měl obepínat celé tělo. Nesmí jít přes krk ani přes ramenní kloub. V dolní části by měl obepínat pánev.

Jak v autě přepravovat více dětí?

Ve výjimečných případech nemusí mít dítě starší 3 let a nižší než 150 cm autosedačku. Je tomu tak tehdy, pokud jsou vzadu umístěny již 2 autosedačky pro další dvě děti s tím, že pro třetí autosedačku již na zadních sedadlech není dostatek prostoru. Třetí dítě může být přepravováno bez ní, musí však být připoutáno bezpečnostním pásem.

Kdy dítě nemusí mít autosedačku?

Dítě může cestovat vozidlem bez autosedačky i v případě, že umístění do zádržného bezpečnostního systému neumožňuje jeho zdravotní stav. Dále jej také nepotřebuje do vozidel, která spadají pod taxislužbu. Dítě však i zde musí být připoutáno a nesmí sedět vepředu.

Výjimku tvoří i ta vozidla, která zabezpečují svoz a rozvoz dětí do mateřských nebo základních škol. Rychlost však musí být omezena na 70 km/hod. Dále autosedačku nebude nikdo vyžadovat, když bude dítě přepravováno bezpečnostními složkami při plnění služebních povinností (hasiči, policie, záchranka apod.).

Pokuta za jízdu bez autosedačky

Pokud vás zastaví silniční kontrola a v autě budete mít dítě, které nesplňuje váhu ani hmotnost pro jízdu bez autosedačky, a přesto ji nebude mít, může vám být na místě vyměřena pokuta od 1500 Kč do 2500 Kč. K tomu dostanete ještě 4 trestné body do karty řidiče. Ve správním řízení se pokuta pohybuje v rozmezí od 2500 Kč do 5000 Kč.

Mít pojištění ještě neznamená být správně pojištěný.

Mít životní pojištění neznamená, že Vás skutečně ochrání ve chvíli, kdy to nejvíce potřebujete. Z kontrol stovek pojistných smluv vyplývá, že více než polovina neplní svůj účel.

Spousta lidí v České republice věří, že jsou pojištěni správně. Mají přece smlouvu, pravidelně platí pojistné, a tak mají pocit, že je vše v pořádku. Jenže realita bývá jiná. Životní pojištění má chránit před těžkými životními situacemi – nemocí, úrazem, výpadkem příjmu. Mnoho smluv však tuto ochranu neposkytuje v rozsahu, jaký by lidé čekali.

Podle dat z kontrol stovek pojistných smluv, které si lidé nechali zhodnotit prostřednictvím finančně-poradenské mobilní aplikace Orbi, vychází zjištění poměrně varovně. Často se objevují výluky, nízké pojistné částky, zbytečně vysoké náklady, a někdy i úplná absence pojištění závažných rizik, jako je invalidita.

Chyby v každé druhé smlouvě

Z provedených rozborů vyplývá, že více než polovina smluv obsahuje chyby nebo zastaralé nastavení. Častým problémem je například to, že smlouva nepočítá s aktuální životní situací klienta – změnil se příjem, povolání, rodinná situace, ale pojistka zůstala stejná jako před deseti lety.

Až 85 % smluv mělo nedostatečně vysoké pojistné částky. Téměř 30 % smluv vůbec nezahrnovalo invaliditu, přestože právě ta může být jedním z největších finančních zásahů do života. Místo toho si lidé často připlácí za drobná rizika (hospitalizace, drobné úrazy), která mají sice větší šanci, že nastanou, ale z finančního hlediska jsou téměř zanedbatelná.

Změnou smlouvy se přitom dá nejen zvýšit pojistná ochrana, ale i ušetřit. V některých případech lidé platili zbytečně vysoké částky, aniž by za ně dostávali odpovídající krytí. Z kontrol vyplývá, že více než polovina klientů mohla ročně ušetřit tisíce korun.

Pozor na zdravotní dotazníky a vaše povinnosti

Životní pojištění může selhat i z jiných důvodů. Velké riziko představují nepřesně vyplněné zdravotní dotazníky. Pojišťovny se v nich ptají na zdravotní stav často i desítky let zpětně. Lidé si nemusejí na vše vzpomenout, nebo vyplní informace neúplně, a to může vést k zamítnutí pojistného plnění, když dojde na lámání chleba.

Navíc mnoho lidí netuší, že smlouvy často obsahují povinnosti, které musejí během pojištění plnit: nahlásit změnu zaměstnání, výši příjmu, dodržovat léčebný režim, používat ochranné pomůcky při sportu, nebo nahlásit úraz včas. Porušení těchto povinností může znamenat krácení nebo zamítnutí pojistného plnění.

Lidé chtějí být chráněni, ale nevěří procesu

Z průzkumu dlouhodobě vyplývá, že Češi o pojištění zájem mají, ale často se v něm nevyznají. Nevěří finančním poradcům, nevědí, co přesně si sjednali, nebo mají obavy, že budou tlačeni do změny produktu. A tak raději nedělají nic. To se však může v případě vážné životní události ukázat jako fatální chyba.

Důvěru pomáhají obnovit nové nástroje, které umožňují nezávaznou a bezplatnou kontrolu pojistných smluv, například prostřednictvím mobilní aplikace nebo nahráním smlouvy online.

Ověřit si pojištění není ostuda. Je to zodpovědnost

Životní pojištění by mělo být oporou, ne zdrojem nejistoty. Pokud jste smlouvu sjednali před lety, je naprosto v pořádku si ji znovu nechat projít odborníkem. Ne kvůli prodeji nového produktu, ale kvůli jistotě, že to, co platíte, vás skutečně ochrání.

V medicíně je běžné žádat druhý názor, takzvaný „second opinion“, zejména u vážných diagnóz. Stejně tak i ve financích dává smysl nechat si nezávisle zhodnotit, jestli vaše pojištění skutečně funguje tak, jak si myslíte. Rozhodnutí nenechat to náhodě může znamenat rozdíl mezi tím, zda budete mít v těžké chvíli z čeho žít nebo ne.

V jakých životních situacích dává smysl prodat nemovitost?

Změny k životu patří a stejně tak i změny v bydlení. Někdy přijde moment, kdy už nemovitost přestane odpovídat tomu, co od života chceme nebo potřebujeme. A tehdy nastává otázka, zda není čas udělat krok vpřed a nemovitost prodat. Podívejte se na přehled nejčastějších situací, kdy dává prodej smysl, a zjistěte, že se není čeho bát.

Život se mění a s ním i naše bydlení

Každý z nás prochází v životě různými etapami a s nimi přicházejí nové potřeby, priority i možnosti. Co nám dřív vyhovovalo, může najednou přestat dávat smysl. A právě tehdy může být prodej nemovitosti přirozeným krokem. Nikoli nutností, ale volbou, která otevírá nové dveře.

Jedním z častých důvodů je stěhování kvůli práci nebo rodině. Ať už jde o novou pracovní příležitost v jiném městě nebo třeba rozhodnutí spojit život s partnerem či partnerkou, bývá změna bydlení logickým pokračováním. Podobně i rozchod nebo rozvod často znamenají potřebu začít znovu, samostatně a bez zbytečné zátěže.

Dědictví je další situací, kdy člověk náhle vlastní nemovitost, se kterou třeba vůbec nepočítal. Pokud se nehodí pro vlastní bydlení nebo je zatížena náklady, může být prodej tou nejsnazší cestou. Často se s takovou situací pojí i silné emoce, a právě proto je dobré mít po ruce někoho, kdo vás provede celým procesem s pochopením a nadhledem.

Pak tu máme děti, které vyrostly a osamostatnily se. Dům, který kdysi žil rodinným životem, může najednou působit prázdně a přijde nám zbytečně velký. V tu chvíli je na místě uvažovat o prodeji a pořízení menšího, útulnějšího bydlení, které bude lépe odpovídat našim aktuálním potřebám.

Životní změny jsou normální. A rozhodnutí prodat nemovitost by nikdy nemělo být vnímáno jako rezignace. Naopak, často je to začátek nové a lepší kapitoly.

Když nemovitost přestane dávat smysl ekonomicky i prakticky

Někdy nemusí být důvod k prodeji spojený s velkou životní změnou. Stačí, že se nemovitost jednoduše přestane vyplácet. Ať už jde o vysoké provozní náklady, náročnou údržbu nebo nevyužitý prostor, prodej může být v tomto případě racionálním a zodpovědným rozhodnutím.

Typickým příkladem je dům, který se časem stal příliš náročným, třeba energeticky nebo technicky. Čím starší nemovitost, tím více času, peněz a energie stojí její údržba. Pokud už nemáme chuť ani sílu do dalších oprav, je naprosto v pořádku uvažovat o změně. A to klidně i v případě, že jsme do domu kdysi investovali spoustu energie. Občas je nejlepší investicí pustit minulost a zaměřit se na budoucnost.

U investičních nemovitostí pak hraje roli výnosnost. Pokud pronájem přináší čím dál menší zisk nebo se mění situace na trhu, může být vhodné využít dobrého momentu a nemovitost prodat. Stejně tak, když už člověk nemá čas nebo kapacitu se o nemovitost aktivně starat, není ostuda předat ji dál někomu, kdo ji lépe využije.

Další častý důvod je změna potřeb. Třípokojový byt může být zbytečně velký pro jednoho člověka, stejně jako dvougarsonka nemusí stačit rostoucí rodině. Někdy už prostě dispozice nebo lokalita neodpovídají tomu, co od života očekáváme. A i když jsme si domov kdysi zamilovali, můžeme se s ním s klidem rozloučit, protože víme, že nás čeká něco nového. Prodat nemovitost ve chvíli, kdy přestává být oporou a stává se přítěží, není slabost. Je to naopak síla, schopnost rozpoznat, co opravdu potřebujeme, a odvaha si za tím jít.

Rozhodnutí prodat nemovitost není vždy jednoduché, ale může být osvobozující. Ať už vás k tomu vedou emoce, změna životní situace nebo čistě praktické důvody, nejste na to sami. Pokud se právě nacházíte v bodě, kdy přemýšlíte nad tímto krokem, neváhejte mě kontaktovat prostřednictvím údajů na tomto webu. Společně najdeme to nejlepší řešení, které vás posune dál.