Měsíc: Květen 2026

Počasí patří mezi jevy, které současná společnost ostře sleduje a v zásadě nezáleží, o jaké roční období se jedná. Zájem navíc podporuje celá řada dalších okolností v čele s probíhající klimatickou změnou. Extrémy spojené s počasím přináší rovněž stále významnější množství škod, které jsou následně hrazeny z pojištění. Generali Česká pojišťovna přichází těsně před ročním výročím povodní s výsledky průzkumu, ve kterém se české dospělé populace dotazovala na fenomény spojené s počasím, jeho extrémy, klimatickou změnou či obavami spojenými s živelními událostmi.

Extrémní počasí

Lidé mají největší obavy ze dvou zcela odlišných projevů – ze sucha (69 %) a extrémních bouřek (64 %). Následuje znepokojení spojené s velkou vodou (58 %), krupobitím (57 %) a vichřicí (55 %). Obavy jsou to oprávněné, protože právě tyto živly sužují lokality v Česku hojně. V roce 2024 například záplava způsobila klientkám a klientům Generali České pojišťovny 24 497 škod, vichřice 12 470 a krupobití 7 953 pojistných událostí.

Přístup k pojištění překvapuje

Jakkoliv lidé počasí a jeho projevy vnímají intenzivně, a to včetně škod, které působí, vliv na jejich přemýšlení o pojištění a přístup k němu to nijak dramaticky nemění: 77 % dotázaných uvedlo, že extrémní a měnící se počasí není důvodem k pořízení nového nebo přehodnocení stávajícího pojištění. Zbývajících 23 % lidí v Česku to má přesně opačně. V posledních letech tak neprovedlo ve svém pojištění kvůli projevům počasí žádné změny 62 % dotázaných. Ti, kteří ke změnám sáhli, tak učinili nejčastěji tím, že pojistnou smlouvu aktualizovali – rozšířili pojistné krytí o další rizika (16 %), dalších 14 % si navýšilo pouze pojistné částky a 9 % si pod vlivem počasí pořídili pojištění majetku, které do té doby vůbec neměli.

Vnímání klimatické změny

Proměně klimatu se odborná veřejnost začala systematicky věnovat od 50. let 20. století. Za dalších 40 let se pojem „klimatická změna“ stal veřejným tématem. Jak se k němu staví česká společnost? Projevy počasí v posledních letech dělají vrásky na čele nejen obyvatelům Česka. Ti však současné počasí v průzkumu nejčastěji (23 %) popisovali počasí jako „přinášející více škod“. Dalších 21 % ho definuje jako (navzdory předpovědím počasí) „nepředvídatelné“ a dalších 20 % přidává hodnocení jako „často překvapující“. Významnější procento odpovědí je v hodnocení opatrnější a popisuje počasí jako „pozvolna se měnící“ (16 %) a 10 % se uchyluje k hodnocení počasí jako „extrémní“.

Zima je nejviditelnější

Klimatickou změnu Česky a Češi vnímají především přes proměny související s více či méně tradičním průběhem ročních období. V tomto ohledu se lidé vyjádřili jasně – největší změnou v posledních letech prochází zima – jako nejvýrazněji se měnící roční odbobí ji označilo 47 % respondentek a respondentů. S větším odstupem pak následují léto (27 %) a jaro (23 %). Naopak podzim svým charakterem zřejmě v české populaci zatím žádné pochybnosti nevyvolává. Počasí a jeho proměny formuje přemýšlení lidí v tom ohledu, že výkyvy počasí většina lidí vnímá tak, že ohrožují i ta místa, kde se dříve problémy vůbec neevidovaly. Ve 46 % to přičítají všem přírodním živlům, ve 38 % tuto premisu spojují s povodněmi a záplavami, ve 25 % případů pak se suchem.

Přístup se (ne)mění

Klimatické změně se dá jen obtížně čelit, pokud se v masivním měřítku nepřistoupí ke změnám. Jak k nim přispívá Česko a jeho obyvatelé? Výsledky jsou poněkud rozporuplné. Měnící se počasí a jeho projevy u 79 % Čechů nevyvolalo žádnou potřebu změn v jejich životě, přesně naopak je to u 21 % lidí. Podíváme-li se na to, v jakých oblastech lidé deklarují, že se začali chovat odpovědněji, jednoznačně dominuje hospodaření s vodou (51 %), následované změnami v oblasti trávení volného času (35 %) a pěstování rostlin (33 %). Pětici nejčastěji zmiňovaných oblastí, kde lidé volí odpovědnější přístup než dříve, jsou to nákupy oblečení (29 %) a péče o zdraví (26 %). Další oblasti viz infografiku.

Počasí a emoce

Extrémy spojené s počasím vyvolávají mezi lidmi i silné emoce. Z čeho a jaké? I na to se zaměřila část průzkumu Generali České pojišťovny.  Zážitky z roku 2021 zůstanou v české společnosti zřejmě dlouho hluboce zakořeněné, protože 43 % Češek a Čechů má největší hrůzu z tornáda, Generali Česká tehdy řešila přes 37 tisíc pojistných událostí za téměř 6 miliard korun. Další strachy lidé vnímají v souvislosti s krupobitím (37 %) a požáry v důsledku such nebo horka (35 %). Ty jsou jen těsně následované vichřicí (34 %) a přívalovými dešti (33 %).

Povodně 2024 a předpověď počasí

Loňské povodně měly jedno velké specifikum – o tom, co přinese počasí, se vědělo několik dní dopředu. Předpovědi počasí tak významně sehrály důležitou roli v tom, že se lidé mohli na přívaly vody připravit. Sledování počasí a zejména jeho předpovědi patří mezi pevnou a důležitou součást lidských životů. V Česku sledujete počasí každý den 42 % lidí, několikrát do týdne to je 29 % a najdou se i tací, kteří sledují počasí několikrát za den – těch průzkum odhalil nemalých 19 %.

Kde a kdy počasí sledují

Jaké zdroje informací o počasí se v Česku těší mimořádné oblíbenosti? Na prvním místě jsou to jednoznačně mobilní aplikace, na nichž počasí sleduje 63 % dotazovaných. Dalších 36 % hledá předpověď počasí na webu, 28 % pak sbírá informace o počasí z televizních pořadů.  A kdy se lidé v Česku nejčastěji uchylují k cílenému sledování předpovědi počasí? Nejčastějším impulsem jsou v 36 % jakékoliv delší cesty mimo domov. Těsně je následuje zvyk koukat na předpověď počasí hned ráno po probuzení – tuto rutinu přiznalo v průzkumu hned 34 % respondentek a respondentů. Podobný přístup volí 30 % těch, kteří výhled počasí sledují večer před usnutím. Pro 28 % lidí je pak pohled na předpověď počasí spojený s odchodem z domova.

Těší se důvěře

Předpověď počasí se mezi Čechy těší vysoké důvěryhodnosti, 70 % lidí důvěřuje předpovědím, za nimiž stojí práce meteorologů, jen 3 % považuje za důvěryhodnější predikci na bázi výpočtů umělé inteligence. Zbylých 27 % pak mezi nimi nevidí zásadnější rozdíl. Nicméně Češi si velmi dobře uvědomují, že meteorologie urazila za posledních 5 let výrazný posun směrem k přesnějším předpovědím. Ty za přesnější než před 5 lety považuje 47 % dotázaných.

Jsou všímaví

Skutečnosti, že se s počasím „něco děje“, si všímá drtivá většina české populace. Ve 37 % si lidé všímají hlavně těch změn počasí, které v nich vyvolávají znepokojení. Dalších 31 % o výrazných změnách v počasí nemá absolutně žádné pochyby. Stále zůstává 24 % těch, kteří si sice v počasí změny uvědomují, ale nechávají je zcela v klidu. Zbývajících 6 % respondentů žádné změny v počasí za uplynulých pět let nepostřehly.

Rok po povodních: Příběh ze života

Při loňských povodních a záplavách velká voda zásadně poškodila či zcela zničila 861 domů (dle odhadů ČAP). Mezi ty, kterým voda vzala střechu nad hlavou, patří i Petr Harazin a jeho dcera Petra Isaiášová z Jeseníku. Měli však štěstí, protože jejich pojištění bylo správně nastavené a za totální škodu získali výplatu pojistného plnění již několik dní poté, co voda ve městě způsobila zkázu.

Po roce od ničivých povodní se ale mnoho věcí nevyřešilo. Stále bydlí v provizorních bytech v panelovém domě, které dočasně získali od města. Situace s jejich pozemkem, kde již není možné stavět domy, se vyvíjí jen velmi pomalu. „Byl nám přislíben pozemek, který nabídl stát, že bezplatně převede na město, a to poté na nás,“ popisuje Petra Isaiášová původní optimistické vyhlídky. Teprve po roce ale stát pozemky převedl a lhůty spojené s administrativními procesy zaberou zřejmě další měsíce. „Zatímco s pojišťovnou bylo vyřešeno vše bleskově, s úředním šimlem stále bojujeme,“ říká Petra Isaiášová. Z pojistného plnění rodina plánuje postavit nový dům. Zatím však stále nevědí kde a kdy. Na jejich současném pozemku pak povodí Odry zřejmě v budoucnu vybuduje protipovodňová opatření.

Díky vylepšeným předpovědím máme tentokrát čas se připravit. Na co všechno myslet? Přicházejí velké deště a meteorologové varují, že povodně můžou být dokonce srovnatelné s katastrofami let 1997 nebo 2002. Na rozdíl od dřívějších pohrom máme čas připravit se. Na prvním místě je určitě život a zdraví, ale lidé pochopitelně myslí i na svůj majetek. A protože dům vodě z cesty neodnesete, klíčové může být pojištění. Domácnosti a majitele nemovitostí můžeme rozdělit do tří kategorií: jedni mají majetek pojištěný dobře, druzí mají majetek pojištěný málo a třetí pojistku nemají.

Má cenu uzavírat pojistku, když už voda stoupá?

Pojišťovny potvrzují, že lidé z poslední zmíněné skupiny se probouzejí a začínají poptávat pojištění pro případ velké vody. Jenže: pojistku sice uzavřít můžete i dnes, pokud ale pohroma přijde zítra či pozítří, peníze nedostanete.

„Všechny pojišťovny mají v podmínkách uvedené, že v případě záplav a povodní začne pojištění platit až určitý počet dní po sjednání,“ podotýká Nela Maťašeje, mluvčí pojišťovny Direct. Konkrétně v Directu činí takzvaná karenční doba 10 dní.

Loňský průzkum České asociace pojišťoven ukázal, že nemovitost má pojištěnou 56 procent lidí. A jenom třetina má prý pojistku dobře nastavenou. Ostatní smlouvy jsou podpojištěné, neodpovídají dnešní hodnotě pojištěné nemovitosti, a proto bude pojišťovna pojištění krátit.

Má teď smysl upravovat pojištění pro případ povodní a záplav?

Pokud byste si chtěli hned teď pojistku spravit a nastavit smlouvu líp, je to určitě v pořádku. Pro právě přicházející živelní pohromu to ale ještě platit nebude.

Část pojišťoven na to myslí, takže kromě toho, že mají nastavenou karenční dobu u nově uzavřených smluv, mají takovou lhůtu stanovenou i pro navýšení pojistné částky.

Potvrzuje to i Petr Milata, mluvčí ČSOB pojišťovny. „Pro případy spekulativního uzavírání nových pojistných smluv na poslední chvíli u škod způsobených záplavou či povodní máme ve všech produktech majetkového pojištění ujednání o čekací době v délce deseti dní,“ vysvětuje.

Jak se připravit na povodeň?

Zda se nacházíte v oblasti ohrožené záplavami, sice můžete tušit z předešlých zkušeností, je ale důležité sledovat i aktuální informace. Kromě webu Českého hydrometeorogolického ústavu, kde najdete podrobné informace o množství spadlých i očekávaných srážek, je to pak zpravodajství – rozhlasové, televizní, internetové, mimo jiné také webové stránky obce.

Pokud jste v záplavové oblasti nebo v oblasti aktuálně ohrožené, připravte se na eventualitu, že budete muset domov opustit. Nachystejte si evakuační zavazadlo, udělejte si zásoby pitné vody, přesuňte zásoby na místa, kam se voda nedostane. Ve stručné a přehledné formě najdete všechno důležité na webu hasičů.

Když jste se postarali o sebe, můžete se začít zajímat o svůj majetek. Zvenku stavět zábrany z pytlů s pískem, pokud můžete, uvnitř přesouvat cennější věci na výš uložená místa. Nezapomeňte přitom na osobní dokumenty, smlouvy, doklady o pořízení cennějších věcí jako například elektroniky. Pokud je to možné, automobil přeparkujte na bezpečnější místo.

Vždy ale v první řadě myslete na bezpečnost, životy a zdraví lidí, tedy i sebe. Dbejte na pokyny samosprávy, hasičů, policistů, záchranářů.

Až voda opadne: jak na pojišťovnu?

Většina pojišťoven už má na webech připravené návody, jak postupovat při hlášení škody. Jak ji dokumentovat, co a jak dokládat.

Dobré je mít zdokumentovaný i stav před, nejen po. „Pokud se nacházíte v rizikové oblasti, doporučuji provést nyní důkladnou fotodokumentaci nepoškozeného majetku. Kvalitní záznam pomůže pojišťovnám rychleji vyhodnotit průběh škodní události a zjednoduší komunikaci,“ radí Lenka Slabejová z České asociace pojišťoven.

Asociace také připravila obecné povodňové desatero:

1. Následujte pokyny integrovaného záchranného systému.
2. Vyčkejte, než se živel uklidní, aby nedošlo k ohrožení zdraví.
3. Když to bude bezpečné, pořiďte prvotní fotodokumentaci situace a poškozených věcí.
4. Odstraňte věci, nebo za pomoci Hasičského záchranného sboru (či podobné instituce) nechte odstranit věci, které by mohli způsobit navýšení škody a pořiďte jejich fotografie – například zlomený strom, nebo spadlý stožár, odnesený altán a podobně.
5. Pokud se jedná o poškozené věci vyšší hodnoty, umístěte je na jedno místo pro prohlídku mobilního technika nebo likvidátora pojišťovny (nevyhazujte je do odpadu).
6. Poškozené věci, které by mohly způsobit hygienickou, či ekologickou újmu vyfotografujte a odneste na určené místo pro jejich svoz (zasažené potraviny, uhynulá zvířata, chemikálie a podobně).
7. Pokuste se identifikovat viditelně poškozené věci či škody na nemovitosti a proveďte laický součet.
8. Co nejdříve škodu nahlaste své pojišťovně včetně vašeho odhadu výše škody, pojišťovna vám sdělí, zda a kdy přijede na obhlídku mobilní technik nebo likvidátor. Fotodokumentaci můžete zaslat později.
9. Můžete začít s úklidem, i nadále však pořizujte fotodokumentaci, abyste mohli doložit poškozené věci.
10. Doplňte hlášení pojistné události o fotodokumentaci a případné pořizovací dokumenty k poškozeným věcem.

Úmrtí blízkého člověka přináší kromě emocionální zátěže i řadu administrativních povinností. Jednou z nich je vyřešení životního pojištění zemřelého, které není součástí dědictví, ale řídí se určením takzvané obmyšlené osoby ve smlouvě, případně zákonem. Oprávněné osoby mají na uplatnění nároku na pojistné plnění 10 let od úmrtí pojištěného.

Zajímavostí je, že jednotlivé pojišťovny nabízejí pozůstalým různé možnosti, jak naložit s původní smlouvou – od okamžitého ukončení až po bezproblémový převod na další pojištěné osoby bez nutnosti nového zdravotního posouzení.

Plnění z životního pojištění v případě úmrtí není součástí dědictví. Vyplacení peněz se řídí především tím, jak byla pojistná smlouva nastavena: Proto je důležité již při sjednávání pojištění určit takzvanou obmyšlenou osobu, která má v případě úmrtí nárok na výplatu pojistného plnění.

Obmyšlených osob může být i více najednou a každé z nich lze stanovit různý procentuální podíl z pojistného plnění.

V pojistné smlouvě lze takovou osobu určit nejen jménem, ale také vztahem k pojištěnému, například jako manželku, bratra či rodiče. Je však nutné průběžně kontrolovat aktuálnost tohoto určení, protože životní situace se mohou měnit – ať už jde o rozvod, úmrtí obmyšlené osoby nebo změnu rodinných vztahů. V takových případech je důležité smlouvu včas upravit, aby odpovídala aktuální vůli pojištěného.

Pokud obmyšlená osoba není ve smlouvě uvedena, řídí se výplata zákonem. „V takovém případě mají nárok na plnění postupně manžel či manželka, děti a rodiče zemřelého. Teprve pokud tyto osoby neexistují, nebo dědictví odmítnou, připadne plnění dědicům,“ upřesňuje Motáček.

Pozůstalí, kteří si nejsou jisti existencí životního pojištění zesnulého, se mohou obrátit na Českou asociaci pojišťoven. Ta jim pomůže zjistit, zda a kde byl jejich blízký pojištěn. V některých případech se o existenci pojistky dozví i díky upomínkám na další splátky pojistného, které pojišťovna automaticky zasílá, pokud nebyla o úmrtí svého klienta informována.

Jakmile zjistíte existenci pojistné smlouvy, je potřeba úmrtí co nejdříve nahlásit příslušné pojišťovně. K vyřízení pojistného plnění je nutné doložit úmrtní list a lékařskou dokumentaci. Pokud je vše jasné a jednoznačné, pojišťovna může vyplatit peníze oprávněným osobám prakticky obratem.

Přístup pojišťoven k dalšímu trvání smlouvy se výrazně liší. Výhodné podmínky nabízí Generali Česká pojišťovna, která umožňuje jednoduchý převod stávající smlouvy na kteroukoliv z dalších ve smlouvě uvedených osob, musí se však jednat o zletilou osobu. Podobně vstřícný přístup má i YouPlus, kde smlouva automaticky přechází na další plnoletou osobu uvedenou ve smlouvě bez nutnosti jakýchkoliv administrativních kroků.

Podobně to má i Komerční pojišťovna, která v případě úmrtí pojistníka/hlavního pojištěného umí převést smlouvu na další dospělou osobu, která je součástí smlouvy. U pojišťovny UNIQA smlouva při úmrtí první pojištěné osoby sice zanikne, ale pokud byla na smlouvě nějaká další osoba, vystaví pojišťovna za původních podmínek pojistnou smlouvu, pouze bude vedena pod novým číslem.

Další pojišťovny poskytují pozůstalým časově omezené možnosti. Kooperativa, MetLife nebo Maxima pojišťovna nabízejí šestiměsíční lhůtu, během které lze sjednat novou smlouvu za původních podmínek. Allianz pak poskytuje dvouměsíční období na vyřešení situace, kdy lze rovněž zachovat původní podmínky pojištění.

Každá pojišťovna přistupuje k této citlivé situaci jinak, ale většina z nich se snaží vyjít pozůstalým maximálně vstříc. Proto doporučuji co nejdříve kontaktovat příslušnou pojišťovnu a probrat s ní konkrétní možnosti. Zachování pojistné ochrany pro další pojištěné osoby bez nutnosti nového zdravotního posouzení může být v některých případech klíčové, zejména pokud se zdravotní stav pojištěných osob v průběhu let zhoršil.

Peníze z pojistky dlouhodobé péče dostanete, jestliže nejste schopní sami obstarat určité životní potřeby. Co přesně to znamená v praxi?

Pojištění dlouhodobé péče dle pravidel stanovených zákonem aktuálně nabízí 3 pojišťovny: Kooperativa, NN životní pojišťovna a Simplea pojišťovna. Smyslem této pojistky je zajistit si finance na dobu, kdy člověk vlivem stáří či nemoci nezvládá dřív běžné činnosti a neobejde se tak bez pomoci druhých.

Míru ztráty soběstačnosti přitom pojišťovny posuzují na základě toho, zda a v jakém stupni závislosti úřady člověku přiznají příspěvek na péči. Stupně závislosti jsou 4, stanovené na základě toho, kolik běžných úkonů člověk zvládá bez pomoci. Pojďme se podívat, co to znamená v praxi.

Životní potřeby. Co vše musíte zvládnout?

Příspěvek na péči je jedna z dávek státní sociální podpory, zacílená na lidi, kteří vlivem věku, nemoci či úrazu nezvládají dřív běžné činnosti. Základním předpokladem pro přiznání příspěvku je, že váš špatný zdravotní stav trvá nejméně rok, nebo nelze předpokládat, že by se během jednoho roku změnil.

Jak vysoký příspěvek na péči vám Úřad práce přizná, závisí na takzvaném stupni závislosti. V praxi se rozlišují 4 stupně závislosti, které se určují na základě sociálního šetření a zdravotního stavu žadatele.

V rámci sociálního šetření pracovníci úřadu práce zjišťují, kolik z 10 životních potřeb daný člověk zvládne obstarat sám, bez pomoci druhých. Každá z životních potřeb zahrnuje několik úkonů, za nezvládnutou se potřeba považuje, jestliže daný člověk nezvládá 1 z uvedeného seznamu úkonů:

• Mobilita: vstávání a usedání, zaujímání a změna polohy, stoj, pohyb chůzí krok za krokem v dosahu alespoň 200 metrů, otevírání a zavírání dveří, chůze po schodech (nahoru i dolů) v rozsahu jednoho patra, nastupování a vystupování z dopravních prostředků včetně bariérových a jejich používání.
• Orientace: poznávání a rozeznávání zrakem a sluchem, přiměřené duševní kompetence, orientovat se osobou, časem a místem, orientovat se v přirozeném sociálním prostředí, orientovat se v obvyklých situacích a umět na ně přiměřeně reagovat.
• Komunikace: vyjadřovat se srozumitelně mluvenou řečí a dorozumět se jejím prostřednictvím s jinými osobami v rozsahu běžné slovní zásoby odpovídající věku a sociálnímu postavení, chápat obsah přijímaných a sdělovaných zpráv, vytvářet rukou psanou krátkou zprávu, porozumět všeobecně používaným základním obrazovým symbolům a zvukovým signálům, používat běžné komunikační prostředky.
• Stravování: vybrat si ke konzumaci hotový nápoj a potraviny, nalít nápoj, rozdělit stravu na menší kousky a naservírovat ji, najíst se a napít, dodržovat stanovený dietní režim, konzumovat stravu v obvyklém denním režimu, přemístit nápoj a stravu na místo konzumace.
• Oblékání a obouvání: vybrat si oblečení a obutí přiměřené okolnostem, rozeznat rub a líc oblečení a správně je vrstvit, oblékat a obouvat se, svlékat a zouvat se, manipulovat s oblečením v souvislosti s denním režimem.
• Tělesná hygiena: použít hygienické zařízení, dodržovat tělesnou hygienu, mýt a osušovat si jednotlivé části těla, provádět celkovou hygienu, česat se, provádět ústní hygienu, holit se.
• Výkon fyziologické potřeby: včas používat WC, zaujmout vhodnou polohu, vyprázdnit se, provést očistu, používat hygienické pomůcky.
• Péče o zdraví: dodržovat stanovený léčebný režim, provádět stanovené preventivní, léčebné a léčebně rehabilitační a ošetřovatelské postupy a opatření a používat k tomu potřebné léky nebo pomůcky, rozpoznat zdravotní problém a v případě potřeby vyhledat nebo přivolat pomoc.
• Osobní aktivity: navazovat kontakty a vztahy s jinými osobami, plánovat a uspořádat osobní aktivity, styk se společenským prostředím, stanovit si a dodržet denní program, vykonávat aktivity obvyklé věku a prostředí, například vzdělávání, zaměstnání, volnočasové aktivity, vyřizovat své záležitosti.
• Péče o domácnost: nakládat s vlastními penězi v rámci osobních příjmů a příjmů domácnosti, manipulovat s předměty denní potřeby, obstarat si běžný nákup, ovládat běžné domácí spotřebiče, uvařit si jednoduché teplé jídlo a nápoj, vykonávat běžné domácí práce, nakládat s prádlem, mýt nádobí, obsluhovat topení, udržovat pořádek.

Stupně závislosti se následně u osob starších 18 let určí takto:

Připomeňme, že přiznaný stupeň závislosti závisí vedle zvládnutí životních potřeb také na celkovém zdravotním stavu. Rozhodovací praxe posudkových lékařů se tak mnohdy může lišit.

Podmínky dané zákonem

Pojištění dlouhodobé péče koncipované tak, aby plnilo podmínky daňově podporovaného produktu na stáří, mohou pojišťovny nabízet od roku 2024. Daňová podpora přitom znamená, že si od základu daně smíte (nebo vaše osoba blízká) odečíst uhrazené pojistné maximálně do výše 48 tis. Kč za rok. Limit platí pro součet všech plateb vložených do některého z produktů zajištění na stáří, tedy například i do penzijního spoření.

Dle zákona o daních z příjmů lze přitom tento daňový odpočet uplatnit jen za pojistné uhrazené na krytí rizika nesoběstačnosti ve III. a IV. stupni. Což odpovídá 7 nezvládnutým potřebám, respektive osobám, které jsou na péči jiných odkázané úplně, nebo těžce.

Jak jsme na tom?

Ke konci roku 2023 (poslední ucelená dostupná data MPSV) pobíralo příspěvek na péči celkem 368 000 příjemců. Z toho v 69 % případů šlo o osoby starší 65 let. Mezi seniory pobírajícími příspěvek na péči přitom jednoznačně převažovaly ženy. Ve věkové kategorii příjemců 85letých a starších byly dokonce zastoupené téměř z 80 %.

Nejvíce příjemců, dohromady celkem 116 000, čerpalo dávku pro I. a II. stupeň závislosti. Počet příjemců ve III. stupni závislosti činil téměř 97 000, na IV. stupeň závislosti připadlo 56 000 příjemců.

Podle údajů Národní rozpočtové rady se přitom počet příjemců příspěvku na péči v následujících 40 letech zdvojnásobí.

Pojišťovny rozšiřují krytí i na další stupně závislosti

Jak je patrné z přehledu životních potřeb, dle pravidel, které pro výplatu pojistného plnění nastavil stát, musí být zdravotní stav pojištěného poměrně vážný.

Výplata pojistného se nadto váže také na přiznání příspěvku na péči a rozhodnutí o stupni závislosti ze strany úřadů. Podle Úřadu práce přitom loni přiznání příspěvku – od podání žádosti do zahájení výplaty dávky – trvalo v průměru necelé 4 měsíce. Pojišťovny se proto snaží nabídnout klientům pojištění dlouhodobé péče za mírnějších podmínek.

Pojišťovny Kooperativa i Simplea svým klientům například poskytují předběžné plnění – nečekají, až stupeň závislosti posoudí Úřad práce, namísto toho váš stav na základě obdobných kritérií posoudí samy. Pokud z pohledu pojišťoven kritéria pro přiznání příspěvku na péči daného stupně splníte, začnou vám pojistné vyplácet už od následujícího měsíce.

Kooperativa toto předběžné plnění vyplácí maximálně po dobu 1 roku, ve výši poloviny pojistné částky. Pokud Úřad práce příspěvek na péči, nebo potřebný stupeň závislosti, neuzná, vyplacené pojistné není třeba pojišťovnám vracet.

NN životní pojišťovna předběžné plnění neposkytuje. Jak ale upozorňuje tiskový mluvčí pojišťovny Martin Tesař, pojišťovna pojistné doplatí i zpětně ke dni podání žádosti o příspěvek na péči. “Pokud klient podá žádost například v dubnu a rozhodnutí o přiznání příspěvku bude vydáno v červnu, dostane příspěvek zpětně od dubna, tedy za tři měsíce. Výplata pojistného plnění z pojištění dlouhodobé péče pak probíhá také zpětně již od data přiznání příspěvku na péči.”

Pojišťovny nadto také rozšiřují pojistné krytí i na další stupně závislosti. Kooperativa pojistné vyplatí i klientům, kteří se ocitnou ve II. stupni závislosti.

Obdobně NN životní pojišťovna nově připojišťuje také první 2 stupně závislosti. Klientům s tímto připojištěním bude vyplácet denní odškodné maximálně po dobu 2 let (730 dní) ode dne přiznání příspěvku na péči.

Simplea pojišťovna pak podle ředitele Martina Švece rozšíření pojistky i na II. stupeň závislosti plánuje. Bude ovšem bez možnosti umístění klienta v partnerském pobytovém zařízení. Tuto možnost plnění nabízí pojišťovna klientům v III. či IV. stupni závislosti. Pojistné plnění by v takových případech vždy mělo pokrýt všechny dodatečné náklady na pobyt – tedy všechny platby nad rámec zákonem daných plateb za ubytování a stravu.

Vždy je ale třeba počítat s tím, že připojištění rizika pro I. a II. stupeň závislosti není daňově uznatelné.

Co je dobré o pojištění dlouhodobé péče vědět?

Uzavřít pojistku dlouhodobé péče lze u Kooperativy a NN životní pojišťovny maximálně v 70 letech, u Simplea pojišťovny v 75 letech. Současně je třeba počítat s tím, že pojišťovny budou plnit, jen pokud pojistná událost nastane dřív než ve vašich 85 letech. Pokud se do lhůty trefíte, výplata pojistného poběží až do vaší smrti.

Cena pojistného se jednak odvíjí od toho, jakou pojistnou částku si zvolíte – tedy jak vysokou měsíční rentu či denní odškodné byste v případě nesoběstačnosti čerpali. Vliv má ale i váš věk a zdravotní stav. Pro zdravé klienty ve věku kolem pětatřiceti let se měsíční pojistné pohybuje už od nižších stokorun, s přibývajícím věkem (a zdravotními neduhy) bude stoupat.

Pojistné plnění se nevyplácí jakožto jednorázová částka, ale jako pravidelná měsíční renta, nebo jako denní odškodné.