Měsíc: Prosinec 2024

Léto přináší nejen vysněné dovolené, ale i více dopravních nehod.

Léto je tady a s ním i doba vytoužených dovolených. Pro mnoho Čechů to znamená sbalit kufry, naložit auto a vyrazit na cestu za sluncem do jihoevropských destinací. To výrazně ovlivňuje provoz na českých dálnicích a silnicích 1. třídy, zejména na jižních tazích. Bohužel, s intenzivnější dopravou v tomto období roste i počet dopravních nehod. Podle analýzy Portálu nehod totiž na komunikacích směřujících na jih České republiky v době prázdnin naroste počet nehod oproti průměru celého roku o 20 %.

Dlouhé hodiny na dálnicích a silnicích 1. třídy, proplétání se mezi ostatními nadšenými cestovateli a časté zastávky na benzinkách s výhledem na nekonečné řady aut. I to jsou cesty za odpočinkem na jih k moři do Chorvatska, Slovinska a Itálie či k rakouským jezerům. A právě tyto cesty a destinace patří k letním měsícům na českých silnicích.

Analytici Portálu nehod (www.portalnehod.cz) proto analyzovali nehody na dálnicích a silnicích první třídy vedoucích na jih za posledních čtrnáct let (2010 až 2023). Z analýzy vyplývá, že během prázdninových měsíců dochází na jižních tazích k většímu počtu karambolů než během zbytku roku. Zaměřili se přitom na jižní okresy Čech a Moravy, přes které nejčastěji míří motoristé cestou za dovolenou. Jedná se o silnice 1. třídy a dálnice v okresech Břeclav, České Budějovice, Český Krumlov, Domažlice, Hodonín, Jindřichův Hradec, Klatovy, Prachatice, Strakonice, Tachov, Třebíč a Znojmo.

„V porovnání s průměrem za celý rok se v červenci v těchto okresech zvýší počet nehod na dálnicích a silnicích 1. třídy o 20,4 %, a v srpnu dokonce o 22,2 %. Tyto nehody mají bohužel i závažnější následky. U téměř 60 % nehod, které se stanou v červenci a srpnu, dojde k lehkému nebo těžkému zranění, případně úmrtí. V nehodově nejklidnějším únoru to přitom není ani 45 %,“ komentuje Jan Chalas ze společnosti DataFriends, která je autorem a provozovatelem Portálu nehod.

Nejčastějšími příčinami nehod jsou nevěnování se řízení, nepřiměřená rychlost a nedání přednosti v jízdě. Podíl na nehodách, zejména při cestách zpět domů z dovolené, má i únava řidičů.

Řidiči by proto měli předem naplánovat svou trasu a zahrnout do ní dostatečné přestávky. Je důležité mít aktuální informace o dopravní situaci a případných uzavírkách. Na nehodově riziková místa upozorní řidiče Portál nehod. Díky spolupráci Portálu nehod se společností Seznam.cz mají motoristé upozornění na nejnebezpečnější riziková místa pohodlně v navigaci Mapy.cz. Před dlouhou cestou je nezbytné zkontrolovat technický stav vozidla, včetně pneumatik, brzd a světel. A samozřejmě klíčové pro bezpečnost na silnicích nejen během dovolené je dodržování předepsané rychlosti. Řidiči by měli přizpůsobit rychlost aktuálním podmínkám na silnici. Zvýšená opatrnost může výrazně přispět k bezpečnější a příjemnější cestě na dovolenou či k návratu zpět domů.

Riziková místa při cestách na jih

Podle počtu nehod od počátku roku 2022 do konce roku 2023 patří k nejrizikovějším místům při cestách na jih „esíčko“ na silnici E53 nedaleko železniční stanice Běšiny v okrese Klatovy. Jedná se o důležitý tah z Klatov na Železnou Rudu a dále do Bavorska. „Esíčko“ čeká na řidiče pod železničním podjezdem, kde železniční val znesnadňuje výhled do zatáčky v místě zúžení vozovky. Za poslední dva roky se zde stalo třináct nehod, kde hlavní příčinou byla nepřiměřená rychlost.

Dalším rizikovým místem je kruhový objezd na kraji Českých Budějovic na průtahu městem od Prahy po D3 směrem k hraničnímu přechodu s Rakouskem v Dolním Dvořišti. Na kruhovém objezdu na ulici Okružní došlo za dva roky ke dvanácti nehodám, jejichž nejčastější příčinou byl způsob jízdy.

Riziková je i křižovatka na kraji Hodonína na E55, která vede k jihomoravským hraničním přechodům s Rakouskem a Slovenskem. Na křižovatce E55 a silnice 432 se za dva roky stalo devět nehod způsobených nedáním přednosti v jízdě.

Air Bank zveřejnila deset nejoblíbenějších akcií v aplikaci My Air.

O novou investiční službu projevilo od jejího spuštění na začátku června zájem více než 25 tisíc klientů banky; 10 tisíc klientů již aktivně vstoupilo do světa investic a spravují své portfolio akcií a ETF v pohodlí svého mobilního bankovnictví. V oblíbenosti vedou akcie velkých technologických firem.

Služba investování do akcií je navržena tak, aby zájemcům o nákup a prodej akcií umožnila snadný přístup na burzovní trhy. S aplikací My Air mohou klienti investovat do dvou stovek akcií světoznámých amerických firem obchodovaných na burzách New York Stock Exchange a NASDAQ nebo do vybraných ETF obchodovaných na trhu XETRA — bez složitých procesů a přímo z mobilního telefonu.

Naším cílem bylo co nejvíce zpřístupnit investování do akcií běžným uživatelům a odstranit bariéry, které mohou být s investováním na zahraničních burzách spojeny. Klienti oceňují přístupnost a jednoduchost, kterou investování v aplikaci My Air nabízí. Osvědčilo se, že nabízíme jednoduché investování prostřednictvím banky, kterou lidé znají, s českými majiteli a zákaznickou podporou plně v češtině. Osobně mě velmi těší, že rychle roste poměr velkých obchodních pokynů na celkovém zobchodovaném objemu. To je pro mě důkazem, že si naše služba našla fanoušky i mezi velmi zkušenými investory.

Z dat banky vyplývá, že do akcií investují převážně muži (85 procent), nejsilněji je zastoupena věková skupina mezi 35–45 lety. I když většina investovaných prostředků končí na akciovém trhu v USA (87 procent), postupně roste i objem peněz v ETF. Nejlepším měsícem z pohledu nových investic byl zatím říjen, jen těsně následovaný velmi volatilním srpnem. Většina investorů (cca 75 procent) svojí první investici dělá z české koruny, ale roste podíl klientů, kteří si peníze určené na investice následně ponechávají přímo v USD nebo EUR.

Vedení investičního účtu je zcela zdarma a služba je kompletně v češtině. Poplatky činí 0,2 procent z uskutečněné transakce (min. 2 USD u akcií a 5 EUR u ETF). Hodnota akcií a ETF v nabídce kolísá v závislosti na výkyvech trhu, návratnost investovaných prostředků není garantována. Služba se hodí pro klienty, kteří už mají s investicemi zkušenosti, investují samostatně a ví o rizicích, které přináší.

TOP 10 nejobchodovanějších akcií:

  1. NVIDIA Corporation
  2. Apple Inc.
  3. Intel Corp.
  4. Tesla Inc.
  5. Microsoft
  6. Alphabet Inc. (Google)
  7. Amazon.com Inc.
  8. Advanced Micro Devices Inc. (AMD)
  9. Meta Platforms Inc
  10. Ford Motor Company

Kdy musí zaměstnanec platit podíl na škodě, která vznikla zaměstnavateli a jak se na to pojistit?

Nejsou-li splněny předpoklady pro náhradu škody zaměstnancem podle zákoníku práce, lze majetkovou újmu zaměstnavatele posoudit ještě podle pravidel občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení. Co to znamená?

Zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Zaměstnavatel je při uplatnění této tzv. obecné odpovědnosti zaměstnance povinen prokázat svému pracovníkovi zavinění.

Ale co když k újmě došlo, aniž by zaměstnanec cokoliv zavinil, ale přesto se na vzniku újmy podílel? Nebo se třeba zapomnělo na dohodu o hmotné odpovědnosti)?

  • Předpoklady odpovědnosti zaměstnance za škodu podle zákoníku práce
  • Co je to bezdůvodné obohacení
  • Pravidlo zákoníku práce o bezdůvodném obohacení chrání jenom zaměstnance
  • Podpůrná úloha bezdůvodného obohacení ve vztahu k náhradě škody
  • Co je společné náhradě škody i vydání bezdůvodného obohacení

Předpoklady odpovědnosti zaměstnance za škodu podle zákoníku práce

Předpokladem pro vznik povinnosti zaměstnance nahradit zaměstnavateli škodu je porušení pracovních povinností zaměstnancem, vznik škody a příčinná souvislost mezi porušením pracovních povinností a vznikem škody a zavinění na straně zaměstnance. Ke vzniku povinnosti k náhradě škody je zapotřebí, aby všechny tyto předpoklady byly splněny současně. Chybí-li kterýkoliv z nich, odpovědnost za škodu nemůže nastat. Zaměstnanec však ještě nemá vyhráno.

Pokud došlo k újmě na straně zaměstnavatele, ale zaměstnanec neodpovídá za škodu, neznamená to, že nebude zaměstnavateli platit. Ještě je tu totiž tzv. bezdůvodné obohacení.

Co je to bezdůvodné obohacení

Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. To jsou základní pravidla občanského zákoníku.

Pravidlo zákoníku práce o bezdůvodném obohacení chrání jenom zaměstnance

Zákoník práce na bezdůvodné obohacení, které může nastat v pracovněprávních vztazích mezi zaměstnavateli a zaměstnanci moc nepamatuje. Jenom částečně řeší otázku vrácení částek neprávem vyplacených zaměstnanci.

Zákoník práce určuje speciální pravidlo nad rámec pravidel občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení, a to zní: Vrácení neprávem vyplacených částek může zaměstnavatel na zaměstnanci požadovat, jen jestliže zaměstnanec věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené, a to do 3 let ode dne jejich výplaty.

Povinnost vydat bezdůvodné obohacení je modifikována tehdy, je-li obohaceným zaměstnanec, který by měl vrátit zaměstnavateli neprávem vyplacené částky (ne je-li obohaceným zaměstnavatel; pak platí občanský zákoník a jeho pravidla). Zaměstnanec musí bezdůvodné obohacení vydat zaměstnavateli, jen jestliže věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené.

Přijal-li však plnění v tzv. dobré víře (protože nevěděl a ani nemohl z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené), smí si je ponechat. To, co zaměstnanec věděl nebo musel z okolností předpokládat, je věcí konkrétního posouzení každého jednotlivého případu. Vychází se z profese, intelektu, věku a zkušeností zaměstnance.

Nejde-li o přeplatky třeba na mzdě, platí i pro zaměstnance pravidla občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení

Všechny ostatní případy bezdůvodného obohacení už je třeba řešit podle občanského zákoníku. A to i když se obohatil zaměstnanec jinak než jemu omylem vyplacenou částkou. Není to tak, jak si možná mnozí mysleli, že jinak nemusí zaměstnanec bezdůvodné obohacení vydat.

Podpůrná úloha bezdůvodného obohacení ve vztahu k náhradě škody

Pravidla o bezdůvodném obohacení v občanském zákoníku vycházejí z principu, že se nikdo nesmí bezdůvodně obohacovat na úkor jiného. Je-li toto pravidlo porušeno a vzniklý prospěch nelze odčerpat cestou náhrady škody, je stanovena povinnost vydat takto neoprávněně získané obohacení tomu, na jehož úkor bylo získáno.

Je to podpůrné řešení, které se uplatní jen tehdy, jestliže povinnost k vydání získaného neoprávněnému prospěchu nevyplývá z jiných pravidel.

Co je společné náhradě škody i vydání bezdůvodného obohacení

Majetková újma, kterou lze vyjádřit v penězích, je předpokladem jak pro vznik nároku zaměstnavatele z bezdůvodného obohacení, tak i jeho nároku z odpovědnosti za škodu. Byla-li majetková újma způsobena zaviněným porušením povinnosti zaměstnance při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, je třeba nárok posoudit podle pravidel o povinnosti zaměstnance nahradit škodu.

Nejsou-li však splněny předpoklady pro vznik povinnosti zaměstnance k náhradě škody, je nutno majetkovou újmu zaměstnavatele posoudit ještě podle pravidel o bezdůvodném obohacení, jak těch stručných speciálních v zákoníku práce, tak těch základních podle občanského zákoníku.

Pokud se zaměstnavatel domáhá po zaměstnanci žalobou náhrady škody, ale zaměstnanec k ní není povinován, musí soud posoudit, zda nejsou splněny podmínky pro vydání bezdůvodného obohacení. A vůbec nevadí, jestliže zaměstnavatel v žalobě hovoří jen o náhradě škody.

Soud není vázán tím, jak účastník řízení kvalifikuje svůj nárok. Je vázán tím, co se stalo, čili tzv. skutkem, jak ho zaměstnavatel tvrdí a prokazuje. Zaměstnanec se tedy tak snadno z kompenzace újmy, kterou zaměstnavateli způsobil, nevykroutí. Kdyby neplatil, mohl by se bezdůvodně obohatit.

U vandalismu Slavia netrvá na dopadení pachatele, stačí jí zápis od policie.

Pojištění soukromého majetku a odpovědnosti od Slavia pojišťovny je jedním z nejdynamičtěji rostoucích pojistných produktů na trhu. „Naší první metou je 5 %, ale chtěli bychom se během pár let přiblížit k desetiprocentnímu podílu na trhu. Pojištění Šťastný domov zaznamenalo oproti prvnímu kvartálu roku 2023 meziročně 43% nárůst produkce.

 

Čemu připisujete zvýšený zájem o pojištění Šťastný domov?

Při loňské revitalizaci produktu jsme věnovali největší pozornost především limitům k jednotlivým souborům pojištěných věcí. Upravili jsme je tak, aby klientům smlouvy dobře posloužily, ale abychom zároveň my mohli zachovat příznivou cenu produktu. Výsledkem byl pro veřejnost překvapivý výsledek, kdy jsme mnohé limity rozšířili na celkovou výši sjednané pojistné částky, ale zároveň jsme v segmentu pojištění staveb, domů a bytů snížili sazby zhruba o 17 procent.

Jaké výhody kromě ceny klientům přináší nová podoba produktu?

U pojištění staveb je asi nejzajímavější naše pojištění technické poruchy – tedy poškození nebo zničení strojních a elektronických zařízení, jež jsou stavebními součástmi. Pro klienty je výbornou zprávou, že u Slavia pojišťovny nemáme limitováno stáří těchto zařízení. Jde třeba o fotovoltaické panely, tepelná čerpadla, kotle, klimatizační jednotky, satelitní antény, sprinklery a podobně.

Zmínil jste fotovoltaické panely. Jaké jsou podmínky pro jejich pojištění?

Žádné speciální podmínky nejsou. Stačí započítat techniku do celkové pojistné částky. V nově upraveném produktu pojišťujeme všem klientům libovolný počet fotovoltaických panelů, a to dokonce bez ohledu na stáří smlouvy a zda při jejím uzavírání toto pravidlo již bylo u Slavie v platnosti či ne.

Co dalšího byste vyzdvihl?

Příjemným zjištěním a štěstím v neštěstí může být pro klienty informace, že u rizika vandalismu sice požadujeme zápis od Policie ČR, ale netrváme na dopadení pachatele. U jiných pojišťoven to bývá obvyklé. Netrváme ani na tom, že vandal musí překonat překážku. Tedy například u posprejovaných vrat od garáže zaplatíme náhradu škody bez ohledu na to, že jsou přístupná z ulice.

A co když škodu na majetku nezpůsobí vandal, ale sám klient?

Tady stojí za zmínku riziko rozbití skla – v produktu Šťastný domov je pojištěno rozbití jakoukoli událostí, při které není zjištěn úmysl. Vztahuje se nejenom na okna a skleněné výplně dveří, ale také na čelní stěny vestavěných skříní vyrobené ze skla nebo na zrcadla. Dále na veškerou sanitu a to včetně sklokeramické desky. Pokud některé z těchto věcí klienti rozbijí, plně jim škodu uhradíme. V této souvislosti je ale třeba poznamenat, což máme napsáno ve výlukách, že toto riziko neplatí při výstavbě nebo při rekonstrukci. Pravděpodobnost rozbití skla při běžném chodu domácnosti je zcela jiná, než když se po domě pohybují řemeslníci.

Některé produkty pojištění majetku se vztahují také na majetek členů domácnosti v době, kdy nepobývají v pojištěné nemovitosti. Jak je to u Slavie?

V tomto ohledu máme skvělou zprávu pro rodiče, jejichž děti přechodně bydlí na koleji nebo internátě. Věci, jež jsou v jejich vlastnictví, mají i tam pojištěné na rizika požár, výbuch, vodovodní škody, vandalismus, ale hlavně na odcizení. Územní platnost je v tomto případě celá geografická Evropa.

Zabývali jste se při revizi produktu také pojištěním odpovědnosti? Klienti si ho rádi sjednávají společně s pojištěním majetku.

Samozřejmě. Rád bych zmínil zejména to, že nově nabízíme možnost pojištění na pronajaté budově. V praxi to znamená, že pokud klient bydlí v pronajatém bytě, tak například kuchyňská linka včetně vestavěných spotřebičů není jeho. V případě škody na zařízení bytu je však vůči jeho majiteli za takovou škodu zodpovědný. Jeho odpovědnost se vztahuje na stavební součásti, tedy již zmíněnou kuchyňskou linku, ale i vestavěné skříně, podlahy, vybavení koupelny a WC. Pojištění na pronajaté budově se týká požáru, výbuchu, a hlavně nejčastějšího rizika – vodovodních škod. Mimochodem, kromě majetkového pojištění jsme příznivě upravili parametry a cenu právě i u samostatně prodávaného pojištění odpovědnosti. Objem sjednaných smluv se v důsledku toho meziročně zvýšil o 30 %.

Vyplatí se koupit byt u moře nebo v Alpách na hypotéku?

Byt v pražském paneláku může být cenově srovnatelný s apartmánem na pobřeží španělské Andalusie nebo horskou chatkou v Rakousku. Na kolik zahraniční nemovitost vyjde a jak to funguje?

Průměrný šedesátimetrový byt na Jižním Městě, největším panelovém sídlišti v Praze, vyjde podle dat serveru Sreality na 5,37 milionu korun. Za stejné peníze můžete mít luxusní nemovitost u moře.

Třeba nový apartmán v blízkosti pláže ve vyhledávaném španělském resortu v Costa del Sol o rozloze 44 čtverečních metrů můžete podle nabídky realitní kanceláře Rellox koupit za 4,63 milionu korun. Stometrový byt tu seženete pod 10 milionů. V chorvatském městečku Makarska je jednotková cena za metr čtvereční ještě nižší – téměř shodná se zmíněným Jižákem. Plážový byt o 45 metrech čtverečních můžete koupit za čtyři miliony korun.

Pokud jde o lyžařská střediska v Alpách, tam jsou byty o něco dražší než v pražském paneláku, ale při srovnání s Krkonošemi už cenově obstojí. Apartmán o rozloze 28 čtverečních metrů na pomezí vyhlášených rakouských středisek Zell am See/Kaprun a Skicircus Saalbach (408 kilometrů sjezdovek) má zmíněná realitka v nabídce za 5,4 milionu korun. Za stejnou cenu se prodávají apartmány srovnatelné velikosti v Harrachově (7,3 kilometrů sjezdovek).

Podle realitních kanceláří ukládá do nemovitostí v zahraničí peníze pořád víc Čechů. „Silný zájem o nemovitosti v zahraničí z předchozích let pokračuje. Po skokových nárůstech poptávky z minulých let teď dochází spíš ke stabilizaci. Na druhou stranu očekáváme zvýšení průměrné kupní ceny nemovitostí.

Daně, poplatky a jiné španělské zádrhele

Vstupem Česka do Evropské unie v roce 2004 padly překážky pro investice do evropských nemovitostí. Nicméně podmínky pro koupi i vlastnictví nemovitostí se pořád řídí zákony a daňovým systémem země, kde se nemovitost nachází.

Setrvalý zájem je v Česku třeba o španělské nemovitosti. Covid ho ještě posílil. Lidé začali hledat útočiště v místě, kde je celoročně hezké počasí a kvalitní služby. Umocnil to pak konflikt na Ukrajině, který přiměl spoustu investorů diverzifikovat své investice co nejdál od východní Evropy. Jen v naší kanceláři zaznamenáváme měsíčně desítky poptávek po nemovitosti na Costa del Sol.

Ne každý ale potřebuje vlastnit nemovitost přímo v populárních rezortech Slunečného pobřeží. V jiných částech jihovýchodního pobřeží Španělska můžou být ceny oproti Costa del Sol klidně poloviční – začínají kolem 2,9 milionu korun za nový dvoupokojový apartmán. Srovnatelně velký byt v Costě koupíte za 6,2 milionu, na Mallorce už to bude kvůli velkému zájmu z Německa přes 7,4 milionu.

Španělský trh je pro zahraniční investory i dovolenkáře pořád zajímavý. Jen v roce 2020 cizinci zakoupili ve španělku přes 60 tisíc domů a apartmánů, zejména na pobřeží Středozemního moře. Ceny nemovitostí v roce 2022 sice proti předchozímu roku rostly o 4,7 až 6,7 procenta – ale po zohlednění inflace jejich reálná hodnota naopak klesla (o 4,85 procenta).

Do budoucna ale hodnota španělských nemovitostí nemusí jen růst. „Převis nabídky nad poptávkou mívá za následek i propady cen.

Kupec zvyklý na poměry v Česku by se měl připravit na pár odlišností a možných zádrhelů. Při koupi nemovitosti ve Španělsku vás může podle realitního zprostředkovatele Tomáše Chrobáka překvapit třeba daň z převodu nemovitosti, která činí až deset procent kupní ceny. Tu je potřeba zaplatit v případě, že nejste prvním majitelem.

Pokud byste chtěli, aby vám nemovitost vydělávala, vězte, že pro krátkodobý pronájem je navíc potřeba získat licenci (bez které riskujete sankce) a platit různé poplatky, včetně daně z příjmu, daně z majetku, odvozu odpadu a městské daně.

Jan Rejcha z Relloxu upozorňuje, že se ve Španělsku ceny nemovitostí uvádějí bez DPH nebo bez daně z převodu.

Poměrně odlišný od toho, na co jsou Češi zvyklí doma, je i samotný proces koupě nemovitosti. „Smlouvy se řídí španělskými předpisy a převod nemovitosti zajišťuje notář, prostřednictvím notářského zápisu. Není tedy rozhodující například zápis do katastru nemovitostí jako v Česku. Úschovu peněz nedělají právníci nebo notáři, ale banka.

Podle Lucie Krajné z RE/MAX Lusso je naprosto zásadní zřízení španělského daňového registračního čísla NIE. Bez něj prý není v zemi možné nemovitost koupit. Pokud byste ale nemovitost kupovali přes realitku, můžete čekat, že za papírování vyřídí. Kromě běžné agendy související s koupí nemovitosti máme k dispozici i právníka, který za klienta ověří veškeré podklady včetně toho, zda na nemovitosti neváznou nedoplatky nebo zda má objekt zajištěnou licenci, díky které ho lze nejen obývat, ale i pronajímat.

Chorvatsko: Výnos jen v sezoně

Kupovat si apartmán u moře s vidinou výnosů z pronájmu se nemusí vyplatit. Turistická sezóna tu sice kvete, ale trvá jen krátce. Apartmány v Chorvatsku se vyplatí hlavně těm, kteří zemi milují, jezdí sem pravidelně a pronájem pro ně bude jen alternativou.

Pro pořádek dodejme, že nový plážový apartmán se dvěma ložnicemi v Chorvatsku pořídíte zhruba od 3,7 milionu korun.

Na investici do takových nemovitostí je třeba pohlížet z dlouhodobé perspektivy. Zajímavý růst hodnoty je podle něj možné čekat až v průběhu několika let. Průměrný roční růst cen nemovitostí činil v Chorvatsku posledních pár let sedm procent, v roce 2022 dokonce v důsledku inflace skočil meziročně o 13,6 procenta. I po odečtení inflace to znamenalo meziroční nárůst o 1,4 procenta. To už je atraktivní investice.

Při nákupu nemovitosti v Chorvatsku je potřeba dávat pozor na rizika spojená s chaosem v dokumentech. Až 60 procent chorvatských nemovitostí nemá v pořádku dokumentaci v katastru nemovitostí. To znamená, že v katastru může být zapsán jiný vlastník, než odpovídá realitě.

Nejkomplikovanější je to u starších domů. U těchto nemovitostí je potřeba vždy ověřovat, jestli jsou tzv. čisté. Po válce v 90. letech se hodně stavělo načerno – buď celý dům, nebo aspoň jeho části, například balkon, terasa nebo patro.

Výhodou Chorvatska může být to, že se u novostaveb většinou neplatí tříprocentní daň z převodu nemovitosti, takže vedlejší náklady spojené s koupí novostavby (do dvou let) jsou takřka nulové. Nepočítáme-li samozřejmě realitní provizi a právní náklady – ty bývají v řádu nižších procent z ceny nemovitosti.

V Rakousku pozor na nesprávné užívání

Ceny za menší apartmány ve vyhlášených rakouských lyžařských střediscích začínají zhruba na 6,2 milionu korun. Čím dál od top středisek a sjezdovek, tím nižší cena. Starší apartmán v horách pořídíte i za 3,7 milionu korun. Ceny nemovitostí v zemi stabilně rostou – podobně jako v Chorvatsku v průměru o sedm procent ročně.

Zhruba sedm procent jsou i poplatky související s koupí nemovitosti v Rakousku – daň z převodu, registrace do katastru a notářské poplatky.

Horské domy v Rakousku mají také svá specifika, je stěžejní dát si pozor na správné využívání nemovitosti. Zahraniční majitelé totiž v Rakousku musí ve velké většině případů své byty a apartmány povinně pronajímat ke krátkodobému turistickému ubytování.

Využití apartmánu pro soukromý pobyt je omezeno jen na několik, obvykle čtyři až šest týdnů v roce. Existují dokonce i projekty, kde je osobní využití investorů vyloučeno, respektive podmíněno placením běžné ceny za ubytování. Povinnost nabízet nemovitost k ubytování je zakotvena v územním rozhodnutí a stavebním povolení. Rakousko si tím zajišťuje nízkou zastavěnost svých turistických a lyžařských středisek.

Rakousko je podle něj ideální volbou pro ty, kteří chtějí mít investiční apartmán v zahraničí a neřešit starosti s provozem a pronájmem. O všechno se stará provozní agentura, která majitelům vyplácí čistý výnos z pronájmu. Některé větší hotelové komplexy umožňují majitelům bezplatně využít jiný apartmán, což je výhodné hlavně v době, kdy je jejich vlastní apartmán obsazený nebo když potřebují větší kapacitu, než jim jejich apartmán nabízí.

Na Slovensku skoro jako v Česku

Nováčkem na trhu investičních apartmánů je Slovensko, kde se objevují první nabídky inspirované rakouským modelem. Jedním z takových míst je menší lyžařské středisko Tále na jižní straně Nízkých Tater. Klasický dvouložnicový apartmán tu vyjde zhruba na tři miliony korun – tedy o poznání levněji než v Rakousku.

Stejně jako v Rakousku existuje také na Slovensku možnost uzavřít smlouvu s agenturou, která se postará o komplexní servis. Investoři prý můžou čekat roční výnos z pronájmu pro turistické účely čtyři až osm procent. Agentura si za své služby, tedy kompletní servis bere 35 procent z celkového výnosu.

Na modelovém příkladu bytu za tři miliony a průměrném výnosu šest procent by to znamenalo, že ze 180 tisíc, které vám apartmán za rok vynese, dáte 63 tisíc agentuře.

Pokud jde o proces koupě nemovitosti, na Slovensku nebo v Polsku je to podobné jako v Česku. Pozitivem je, že na Slovensku jsou velmi nízké vedlejší náklady.

Slovensko se může časem stát pro investory atraktivní destinací. Je ale potřeba myslet na to, že tento koncept ještě není prověřen časem, a je proto důležitá pečlivá rešerše.

Spoluvlastnictví nemovitostí

Investiční nemovitost v zahraničí si můžete pořídit i v případě, že zrovna nemáte volných pár milionů. Řešením je takzvané podílové vlastnictví nemovitostí, kdy si koupíte třeba čtvrtku nebo osminku apartmánu nebo domu v zahraničí.

Koncept podílového vlastnictví zahraničních nemovitostí dorazil do Česka letos a zatím ho nabízejí dvě firmy – Rezidente a Tuseca. V jejich nabídce najdete byty i domy, u moře i v horách, v Evropě i mimo ni. Podíly se prodávají přes obchodní společnost. Ty nejlevnější začínají na částkách okolo milionu korun.

Jako majitel podílu, můžete nemovitost využívat několik týdnů v roce (v závislosti na tom, jak velký díl vlastníte), a to jak pro sebe, tak k pronájmu. O nemovitost se za poplatek stará agentura, takže s ní ani s jejím pronájmem nemáte žádné starosti.

Apple mění postoj ke kryptoměnám, Coinbase integruje Apple Pay.

Společnost Coinbase oznámila zásadní novinku – integraci s Apple Pay, která má zjednodušit nákup kryptoměn. Vývojáři aplikací nyní mohou do svých produktů zabudovat možnost nakupovat kryptoměny přímo přes Apple Pay, což přináší pohodlnější cestu k digitálním měnám pro běžné uživatele.

Konec složitostí, nákup na pár kliknutí

Novinka je součástí služby Coinbase Onramp, která pomáhá uživatelům převádět tradiční měny, jako je americký dolar, na kryptoměny.

Tento proces byl dosud pro mnoho lidí komplikovaný – vyžadoval zdlouhavé přepínání mezi aplikacemi a placení poplatků dalším zprostředkovatelům. Integrace Apple Pay tento problém řeší a posouvá kryptoměny blíže každodennímu využití.

Změna přístupu Applu ke kryptu?

Apple, který byl v minulosti ke kryptoměnám zdrženlivý, nyní svým krokem naznačuje možnou změnu postoje. Společnost dříve blokovala některé funkce kryptoměnových aplikací a omezovala jejich přístup do App Storu, zejména v zemích jako Indie.

Přesto CEO Applu, Tim Cook, už v roce 2021 naznačil, že ho kryptoměny zajímají, a dokonce přiznal, že je vlastní.

Politické okolnosti a vliv na trh

Tento krok přichází v době, kdy kryptoměny opět nabývají na popularitě.

Politické změny ve Spojených státech, včetně návratu Donalda Trumpa jako hlavy státu nebo odchodu předsedy SEC Garyho Genslera, který vedl přísnou regulaci kryptoměn, naznačují příznivější budoucnost pro tento sektor. Bitcoin díky tomu již překonal hranici 100 tisíc dolarů.

Komise pro kontrolu cenných papírů (SEC) je nezávislým orgánem vlády Spojených státu amerických. Mezi její úkoly patří chránit investory před manipulací na trzích a udržovat spravedlivé, řádné, efektivní trhy a usnadňovat tvorbu kapitálu. V lednu například schválila bitcoinové ETF.

Nová éra pro kryptoměny

Spojení Coinbase a Apple Pay ukazuje, že se kryptoměny stále více dostávají do hlavního proudu. Tato integrace by mohla být dalším krokem k jejich širšímu přijetí mezi běžnými uživateli.

Kryptoměny se tak možná brzy stanou stejně snadno dostupné jako platby kartou či mobilem.

Kdo má nárok na odškodnění po pracovním úraze a jak postupovat?

V Česku se ročně stanou desítky tisíc pracovních úrazů. A nemusí jít nutně jen o zranění přímo v areálu firmy, ale třeba i při pracovní cestě nebo během plnění pracovních úkolů. V řadě případů jde o nešťastnou náhodu, někdy však lidé nedodržují zásady bezpečnosti práce (BOZP). Podceňují je nejenom zaměstnanci, ale též jejich nadřízení, kteří šetří na ochranných pomůckách. I to je důvod, proč nejsou některé úrazy nakonec ani nahlášeny.

Co je a co není pracovní úraz?

Přestože pracovních úrazů v Česku ubývá, zaměstnancům se zranění nevyhýbají. Za celý loňský rok jich podle Státního úřadu inspekce práce nahlásili víc než 36 tisíc. Nejrizikovějším prostředím zůstává stavební a zpracovatelský průmysl. Ne každý úraz v práci je však možné brát jako pracovní.

Pracovní úraz je, když se člověk zraní v souvislosti s plněním pracovních úkolů. Například jde o poranění strojem, pády, zasažení elektrickým proudem, chůze po špatně udržovaných cestách na pracovišti. Stejně tak může být pracovním úrazem i zranění při teambuildingové akci, při pracovní cestě i při práci doma na home office.

Na druhou stranu – jestliže se úraz stane například při cestě do práce nebo z ní, o pracovní úraz už nejde. Poslední slovo má však vždy zaměstnavatel a je zcela v jeho rukou, zda nahlášený úraz uzná nebo ne.

„Zaměstnanec by měl v případě pracovního úrazu na pracovišti bezodkladně informovat svého nadřízeného, pokud to jeho stav dovolí. To platí i při sebemenším zranění, které nemusí zaměstnanec v danou chvíli považovat za důležité. Rozhodnutí o uznání či neuznání pracovního úrazu je zcela v kompetenci zaměstnavatele,“ vysvětluje ředitelka spotřebitelská organizace dTest Eduarda Hekšová.

Hlavní příčiny úrazů

Zaměstnanci při práci zbytečně riskují nebo nedodržují zásady bezpečnosti práce. Loni šlo o více než 30 tisíc případů, kdy lidé špatně nebo nedostatečně odhadli riziko práce a zranili se. Velké množství pracovních úrazů spadá na nováčky a zaměstnance, kteří jsou v práci přibližně do dvou let. Nemají zkušenosti nebo neznají prostředí, často jim taky chybí dostatečné kvalifikační předpoklady pro konkrétní práci. Riskantní je ale také rutina, kdy „zběhlí“ zaměstnanci nejsou při pracovních úkonech až tak opatrní.

Postup krok za krokem

V případě zranění je nutné úraz co nejdříve nahlásit. Další zásady a správný postup popisuje jednatel Poradny odškodnění Jindřich Hýbl: „Pokud to zdravotní stav zaměstnance umožňuje, měl by úraz neprodleně nahlásit svému nadřízenému, který by měl udělat záznam do knihy úrazů. Následně by měl být sepsán záznam o úrazu. Při velkých pracovních úrazech je přivolána Policie ČR a Oblastní inspektorát práce, kteří provedou šetření a záznam úrazového děje. Zaměstnanec by měl také neprodleně vyhledat lékařskou pomoc, přičemž v lékařské zprávě musí být uvedena příčinná souvislost zranění a pracovního úrazu.“

Veškeré dokumenty – jako jsou právě lékařské zprávy – je pak nutné archivovat a doložit. Jak postupovat?

Zaměstnanec musí:

  • Oznámit svému nadřízenému pracovní úraz, pokud mu to jeho zdravotní stav dovolí

Zaměstnavatel musí: 

  • Zajistit místo úrazu, dokumentaci místa úrazu
  • Vyšetřit příčiny a okolnosti úrazu
  • Ohlásit úraz příslušným institucím
  • Vést evidenci v knize úrazů
  • Vyhotovit záznamy o úrazu

Nárok na odškodnění

V první řadě má člověk nárok na náhradu za bolest – takzvané bolestné a ztížení společenského uplatnění. Pokud zaměstnanci kvůli pracovnímu úrazu klesl příjem, může požadovat i náhradu za ztrátu na výdělku. V případě, že si zraněný musí platit například léky, zdravotnické pomůcky, terapii nebo taky pobyt v lázních, má právo na náhradu nákladů spojených s léčením. Při obzvlášť závažném ublížení na zdraví můžou být odškodněni i příbuzní zaměstnance. A to v případě, že pracovní úraz zasáhne i do jejich života. Další peníze pak plynou z kompenzace za cestování do nemocnice, věcnou škodu a další.

„Nejnákladnější bývají pracovní úrazy, u kterých došlo k závažným trvalým následkům (například kvadruplegie), nebo v důsledku kterých je mladý zaměstnanec připraven o možnost dosahovat stávajícího výdělku, kdy se v takovém případě náhrada za ztrátu výdělku může vyplácet i desítky let,“ vysvětluje advokát Radim Marada.

Zatímco lehké zhmoždění jednoho prstu ruky bez dalších následků může spočívat v odškodnění v řádu tisíců korun, u těžkých zranění jsou finanční kompenzace výrazně vyšší, jak doplňuje Radim Marada. „Například zaměstnanec v důsledku pádu z několikametrové výšky na záda utrpí zranění páteře, po kterém zůstane plně invalidní. V případě, že jde o mladého zaměstnance a aktivního sportovce, mohou náhrady za ztížení společenského uplatnění dosáhnout i řádů miliónů korun, nemluvě o dalších nárocích.“

Jak se bolestné počítá?

Částka se vypočítává podle bodového systému. Každý rok se hodnota bodu mění – pro letošek činí 424,27 koruny. Pokud zaměstnanec utrpí víc zranění současně, body se za jednotlivá zranění sčítají. Třeba zlomenina kostrče je hodnocena 50 body, což v přepočtu znamená přibližně 21 214 korun. Stejný počet bodů má třeba i vymknuté zápěstí nebo podvrtnutí kolena. Za drtivé poranění ramene (150 bodů) by pracovník na bolestném získal bezmála 64 tisíc korun.

Sumy za újmu na zdraví po pracovním úrazu jsou ale velmi individuální a vždy záleží nejenom na rozsahu zranění, ale taky na náročnosti léčby, nebo zda poškozenému zaměstnanci vznikly trvalé následky. Odškodnění může ovlivnit dále například i výše spoluviny pracovníka na daném úrazu.

Časté chyby

Praxe ukazuje, že lidé často úraz nenahlásí nebo nevyhledají lékaře, případně se zraněním dál pracují, čímž se jejich stav ještě zhoršuje. Advokát Radim Marada pak upozorňuje na další chyby: „Problematické bývají zejména případy, kdy zaměstnanec pracovní úraz nahlásí se zpožděním (někdy i v řádu týdnů), nebo případy, kdy své zranění například bagatelizuje a odmítne vyšetření lékaře. Při samotné žádosti o náhradu zpravidla spolupracují zaměstnavatelé se zákonnými pojistiteli, kdy se lze někdy nicméně setkat s tím, že zaměstnanec nedodá potřebné podklady (například lékařské zprávy), což šetření a odškodnění komplikuje. Je třeba si uvědomit, že za zaměstnavatele zpravidla odškodnění hradí právě pojišťovny.“

Mezi další překážky pro vyplacení bolestného pak patří i chybné vyplnění záznamu o úrazu. A jsou i případy, kdy nadřízení odmítají pomoc. I třeba z důvodu, že nedodrží zásady BOZP a podceňují pořízení pomůcek – jako jsou například helmy nebo pracovní rukavice.

Fotbal vede v žebříčku rizikových rekreačních sportů.

Rekreační sportovci se nejčastěji zraní při hraní fotbalu. Ukazuje to nedávná analýza společnosti ERGO v Německu. Na druhém a třetím místě následuje lyžování a cyklistika.

Ať už hrajete fotbal, jezdíte na kole, na bruslích nebo na koni, riziko úrazů je ve volném čase vysoké. Upozorňuje na to společnost ERGO Group AG. Pojišťovna každoročně analyzuje hlášení pojistných událostí, která dostává v důsledku sportovních aktivit. Do statistik za rok 2023 bylo zahrnuto 6 614 sportovních úrazů.

Fotbal vede pořadí rizikovosti rekreačního sportu

První desítku sportů vede fotbal s 2 241 nehodami. Oproti předchozímu roku se jeho podíl na všech sportovních nehodách snížil o 0,4procentního bodu, ale s 33,9 % stále s velkým náskokem vede. Na druhém místě se umístily nehody při lyžování a sáňkování. Celkem bylo napočítáno 1 045 těchto událostí. To odpovídá podílu 15,8 %. V porovnání s rokem 2022 se počet úrazů na sjezdovkách zvýšil o 0,8 procenta.

Cyklistika na třetím místě

Na třetím místě následuje cyklistika s 651 nehodami. Podíl na všech sportovních nehodách klesl o 1,9procentního bodu a nyní činí 9,8 procenta. Mezi sporty s nejvyšším podílem nehod u zákazníků ERGO patří také jezdecký sport (255 nehod), házená (213 nehod), volejbal (151 nehod) a basketbal (96 nehod). Totéž platí pro vodní sporty včetně vodního póla (83 nehod), tenisu (78 nehod) a bruslení (63 nehod).

Kopaná má náskok i v desetiletém srovnání

V desetiletém srovnání vzrostl podíl nehod spojených s fotbalem o 1,5procentního bodu. I zde se fotbal řadí na první místo s 32,4 %. Riziko lyžování se za dekádu zvýšilo o 0,7procentního bodu na 15,1 %. Cyklistika naopak ztratila více než jeden procentní bod a nyní má mezi rekreačními úrazy zastoupení 10,9 %. Jezdecký sport má za 10 let podíl 4,1 %, házená 3,3 % a volejbal 2,7 %. V desetiletém srovnání je stále zastoupena atletika (1,9 %) a in-line bruslení (1,5 %). Basketbal (1,8 %) se zařadil v desetiletém kontextu mezi ně. Tenis je v 10letém trendu na desátém místě (1,4 %).

Jak si koupit nemovitost v zahraničí na hypotéku?

Zájem o nemovitosti v zahraničí mezi Čechy roste. Hypotéky na jejich nákup nabízejí i některé tuzemské banky. Jak se liší od běžných hypoték a co všechno je potřeba? Vlastnictví apartmánu či domku v oblíbené prázdninové lokalitě v zahraničí láká stále víc i Čechy. Potvrzují to některé tuzemské banky, jejichž prostřednictvím lidé financují koupi či rekonstrukci nemovitosti v cizině. Přestože o možnosti vzít si na bydlení u moře hypotéku přímo v Česku patrně ani neví všichni zájemci, banky registrují poměrně velký nárůst této klientely.

Pokud srovnáme poptávku například proti roku 2022, jsme už teď, s daty za prvních deset měsíců letoška, o více než 20 procent výše,“ říká Miroslav Zetek, člen představenstva a vrchní ředitel zodpovědný za obchod v ČSOB Hypoteční bance. Ta je spolu s Českou spořitelnou lídrem hypotečního trhu.

Tento typ úvěru nyní ČSOB propaguje pod názvem Hypotéka bez hranic. Jde o takzvanou účelovou hypotéku, která má stejné podmínky jako standardní hypotéka na nemovitost v Česku – k získání je však nutné ručit jinou nemovitostí v Česku.

Může to být jak nemovitost ve vlastnictví klienta, tak někoho z jeho blízkých. ČSOB připouští i možnost ručit nemovitostí, která už je částečně splacená – na uhrazenou část lze získat druhou hypotéku.

„Na podzim čekáme ještě silnější nárůst, protože nejčastější scénář je takový, že si zájemci v létě obhlédnou své vysněné lokality a na podzim realizují koupi,“ říká Zetek.

„Tyto zahraniční nemovitosti představují nejen atraktivní investici, ale pro mnohé Čechy především splněný sen o druhém domově v místech, která si oblíbili z předešlých cest,“ dodává. Vedle tradičních evropských lokalit se Češi podle něj poohlížejí i po exotičtějších místech jako jsou Kapverdy, Indie, Thajsko či Kypr.

Zájmu o zahraniční nemovitosti, které mnohdy bývají levnější než v Česku, si všimla i Air Bank. Také ona nabízí účelovou hypotéku na nemovitost v cizině. „Reagujeme tím na poptávku ze strany klientů. Jedná se o doplňkovou produktovou nabídku. V rámci celkové produkce mají nemovitosti v zahraničí podíl kolem tří procent,“ říká mluvčí Michal Kuzmiak.

Srovnatelný produkt má z tuzemských bank i UniCredit, ale využívá ho jen pro individuální případy, nikoliv jako běžnou součást své produktové nabídky.

Variantním řešením může být Hypotéka bez hranic od Oberbank. Banka ji však poskytne pouze pro pořízení nemovitosti v Rakousku, v Německu nebo na Slovensku. Výhodou je, že k zajištění umožňuje pořizovanou nemovitost přímo v těchto zemích.

Ostatní banky nabízejí zájemcům o nemovitost v cizině pouze takzvanou americkou hypotéku. Také v jejím případě je podmínkou zástava jinou nemovitostí, která se nachází v Česku, nicméně americká hypotéka je méně výhodná než ta standardní.

Je totiž dražší – většinou s úrokem o půl až jeden procentní bod vyšším. Navíc zájemce bude potřebovat ke koupi víc vlastních peněz. Americká hypotéka je typicky na maximálně 70 procent hodnoty zastavené nemovitosti, zatímco u standardní hypotéky to může být až 90 procent (u zájemců nad 36 let většinou 80 procent). Splatnost americké hypotéky je maximálně 20 let, u standardní až 30 let.

Hypotéka na nemovitost v cizině se čerpá v českých korunách a stejně tak ji klient v korunách splácí. Úroková sazba je pak stejná jako u hypoték na koupi nemovitosti v Česku. K žádosti je nutné přiložit i kupní smlouvu na pořizovanou nemovitost. „Pro čerpání hypotéky potřebujeme překlad kupní smlouvy s kulatým razítkem,“ upřesňuje Monika Hořínková, mluvčí ČSOB.

„Vedle standardních dokumentů k posouzení bonity žadatele a ocenění nemovitosti musí být doložen návrh nabývacího titulu, což může být například kupní smlouva, smlouva o budoucí kupní smlouvě, rezervační smlouva. Finální smlouva se dokládá pro čerpání hypotéky – tu je nutné doložit v českém, slovenském, anglickém, německém jazyce nebo v jiném jazyce s úředním překladem,“ říká Michal Kuzmiak z Air Bank.

Pro hypotéku na nemovitost v zahraničí pak platí stejné podmínky i pro ostatní parametry – typicky pro možnost mimořádných splátek. „Klient Air Bank není zatížen ani poplatkem za rezervaci zdrojů či za nečerpání hypotéky,“ dodává Kuzmiak.

Hypotéku na zahraniční nemovitost od ČSOB i Air Bank lze využít na koupi ve státech, které nejsou na seznamu rizikových zemí. Pro Evropskou unii takové omezení neplatí.

„Klienti typicky pořizují nemovitosti v rámci EU, kde financujeme všechny státy,“ potvrzuje mluvčí Air Bank. Mluvčí ČSOB říká, že „posouzení rizikovosti země je vždy individuální a probíhá na pobočce, takže doporučujeme se obrátit na pobočku nebo našeho specialistu a probrat tuto možnost s ním“.

Podle aktuálních dat ČSOB jsou nejčastějšími žadateli o hypoteční úvěr na zahraniční nemovitost lidé ve věku 41 let se spolužadatelem. Nejmladšímu žadateli bylo 20 let. Dvě třetiny z žadatelů o Hypotéku bez hranic jsou vysokoškoláci, kteří jsou sezdaní a vydělávají průměrně 112 tisíc korun, uvádí banka. Zbylou třetinu podle ČSOB tvoří středoškoláci s průměrným příjmem 95 tisíc korun.

Průměrná výše hypotéky na zahraniční nemovitost se pohybuje kolem 3,5 milionu korun. To je méně, než je průměrná výše hypotéky na nemovitost v Česku, která v říjnu (podle statistiky ČBA Hypomonitor) dosahuje 3,79 milionu. Největší část žadatelů u ČSOB pochází aktuálně z Prahy, Jihomoravského, Středočeského a Moravskoslezského kraje.

Na jaké poplatky můžete narazit při investování?

Kromě potenciálního zhodnocení každé investice budete řešit i související poplatky. V dnešním textu se podíváme na ty, které vás čekají u podílových fondů a při nákupu jednotlivých akcií. Pomůžeme vám, abyste se uměli sami rozhodnout, zda se investice, kterou jste si vybrali, zbytečně neprodraží.

Poplatky u podílových fondů

U všech podílových fondů se platí poplatky za správu. Někde je nazývají správcovské, někde obhospodařovací, jinde manažerské. Čím rizikovější fond a čím aktivněji ho správce řídí, tím vyšší poplatek je.

Aktivnější správa znamená, že se manažer fondu aktivně snaží průběžně měnit jeho složení v reakci na vývoj na trhu. Proti aktivně spravovaným fondům stojí pasivní fondy založené na ETF strategiích, nebo samotné ETF, které typicky kopírují zvolený index – třeba americký S&P 500 zahrnující akcie 500 největších firem obchodovaných v USA.

U akciových fondů se správcovský poplatek pohybuje typicky kolem dvou procent ročně z vašich peněz na investičním účtu. U realitních fondů se poplatek nejčastěji pohybuje v rozmezí mezi 1,5 a 2 procenty. Poplatek si investiční firmy strhávají průběžně. U fondů založených na pasivních strategiích je nižší. Například služby Fondee, Indigo nebo Portu, které oba přístupy kombinují a sestavují investiční balíčky pro různé typy investorů z jednotlivých ETF, prodávají své investiční balíčky se zhruba procentním správcovským poplatkem. Ještě na nižší správcovské poplatky – i třeba těsně nad nulou – se dostanete, když ETF nakoupíte od brokera přímo. Pak mu za to ale zaplatíte poplatek za realizaci obchodu a vezmete na sebe také kurzové riziko, protože samotná ETF v korunách dostupná nejsou.

Výši správcovských poplatků ale příliš řešit nemusíte, pokud má fond slušné zhodnocení. To je totiž připisované už po jejich odečtení. Když tedy čtete, že fond loni připsal 6,3 %, je to už výnos po odečtení správcovského poplatku. Pokud byste v takovém fondu měli 100 tisíc, zhodnotili jste je loni o 6300 korun – už po odečtení poplatku.

Rozšířené jsou také vstupní poplatky. Když dělá třeba tři procenta, znamená to, že si banka či investiční společnost z každé vaší investované tisícovky vezme 30 korun, takže opravdu na investice jde 970 korun. Prakticky pak startujete na úrovni tří procent v minusu. Bývá to cena za poradce, který vám investici prodá. Některé banky a investiční společnosti nicméně nabízejí fondy bez vstupních poplatků, například Air Bank, Fio nebo Partners. Při sjednání přes internet má teď fondy bez vstupního poplatku třeba i Moneta. Bez vstupního poplatku jsou i zmíněné služby Fondee, Indigo a Portu.

Někde můžete narazit také na výstupní poplatky, jsou ale méně rozšířené. Investiční společnosti s nimi nejčastěji regulují to, aby klienti z fondu nevystupovali příliš brzy. Můžete se setkat třeba s 3% výstupním poplatkem, když peníze z fondu vyberete dříve než po jednom roce.

Občas také můžete narazit na výkonnostní poplatek, kdy si firma vezme třeba pětinu z výnosu nad určitou úroveň. Zatímco vstupní a výstupní poplatky se do výkonnosti fondů automaticky nezapočítávají, výkonnostní poplatek ano.

Poplatky za nákup akcií

Akcie můžete nakupovat u takzvaných brokerů, kteří mají licenci na obchodování na burzách. Nejčastěji se dnes nakupuje přes internet v aplikacích podobných přímému bankovnictví. Nabídka je široká – vedle tuzemských firem jako jsou BH Securities, Fio, Patria nebo Wood & Company působí i v Česku mezinárodní platformy se společnou evropskou licenci. Akcie můžete nakoupit prostřednictvím některých bank.

Poplatky za nákup akcií se u jednotlivých brokerů liší. Například XTB nebo eToro lákají na nákup akcií bez poplatku, aplikace vás však budou lákat k riskantnějším operacím například s využitím páky (nákup akcií s využitím úvěru), na nichž vydělávají víc a jsou extrémně rizikové. Například na webu eTora k tomu najdete následující varování: „67 % účtů drobných investorů přichází o peníze při obchodování s CFD s tímto poskytovatelem.“

U dalších brokerů pak poplatky začínají na několika desítkách korun za obchody na pražské burze, poplatky za nákupy na zahraničních burzách jsou v řádech několika stovek korun. Konkrétní čísla najdete vždy v cenících, které jsou dostupné na webech investičních společností.

Někteří brokeři také kromě poplatků za jednotlivé obchody vybírají průběžné poplatky – například u Saxo Bank zaplatíte měsíčně minimálně pět eur za „úschovu“ nakoupených akcií. U eTora zaplatíte pět dolarů, když si budete chtít převést peníze zpátky na váš bankovní účet. Nebo Lynx si účtuje měsíční poplatek za neaktivitu, když hodnota vašeho účtu je pod ekvivalent 1000 dolarů – v takovém případě vždy zaplatíte aspoň dolar měsíčně.