Měsíc: Duben 2025

Není výjimečné, když cena odtahu přesáhne hodnotu auta.

Porouchalo se Vám auto? No tak půjde do servisu, chvíli to bez něj přežijeme. Jenže tohle si nemůže říct každý. Co když ho potřebujete denně? Co když klekne cestou na dovolenou? Jak v takových situacích pomůže připojištění asistenčních služeb.

Kolikrát ročně vyjíždí po telefonátu na asistenční linku Kooperativy asistenční služba?

Ročně řešíme přes 70 tisíc asistenčních zásahů. Z toho se zhruba 60 tisíc výjezdů týká lidí, kteří u nás mají autopojištění, zbytek připadá na asistenci k pojištění domácnosti. Pokud jde o období, nejvíc výjezdů máme v létě a pak v zimě.

S jakými problémy lidé nejčastěji volají?

Skoro 80 procent výjezdů tvoří asistence při poruše vozidla, ostatní jsou zásahy po dopravních nehodách. Skoro polovina případů se týká poruchy motoru, dále poškození pneumatiky, problémů se spojkou nebo automatickým startem vozidla. Každoročně se nám také ozve přes 400 klientů, kteří natankovali nesprávné palivo, nebo ti, kterým palivo došlo a asistenci využívají k jeho dovozu. Řešíme ale i nákladné případy. Loni jsme například zajišťovali odvoz porouchaného vozu ze Španělska – přes 2200 kilometrů. Cena odtahu byla přes 117 tisíc korun, naštěstí měl ale řidič sjednaný neomezený program MAX+.

Jak rychle jste schopni klientovi v nesnázích pomoci?

V Česku by čekání na příjezd asistence nemělo přesáhnout jednu hodinu, v cizině může být dojezdový čas delší.

Pomůžete v případě nouze i „neklientům“?

Asistenční služba je určená pro naše klienty. Ti také od pojišťovny dostanou číslo, kam volat, když se něco přihodí. Předpokládáme tedy, že „neklienti“ tyto kontakty nemají. Kdyby přesto volali, asi by jim operátorka linky vyhověla, pokud by byly k dispozici volné kapacity asistence. Asistenční zásah by si ovšem museli uhradit ze svého. Obecně platí, že když si motorista zapomene uložit telefonní číslo na svoji asistenci, může volat linku 1224, kterou spravuje Česká asociace pojišťoven. Její operátoři člověka v nouzi přepojí na asistenční službu jeho pojišťovny.

V čem je hlavní rozdíl mezi autopojištěním bez asistence a autopojištěním, u kterého si připlatíte za asistenční služby?

Klasické autopojištění řeší situace, kdy někomu způsobíte škodu na jeho zdraví či majetku – to je takzvané povinné ručení, nebo situace, kdy dojde k poškození nebo odcizení vašeho vlastního vozidla nebo jeho části – to kryje havarijní pojištění. Asistence k tomu navíc nabízí širokou škálu služeb, které řidičům pomůžou zvládnout řadu dalších nepříjemných situací, se kterými se můžou potkat. Jejich řešení bývá velmi komplikované, obzvláště pokud k nepříjemnostem dojde v zahraničí nebo v atypický termín, jako je hluboká sváteční noc.

Je možné sjednat si povinné ručení u jedné pojišťovny a asistenční služby u jiné?

Není běžné, že by si klienti sjednávali povinné ručení a asistenční služby u různých pojišťoven. Ale možné to je. Další možností je sjednat si balíček služeb přímo u asistenčních společností, některé z nich to nabízejí.

Jsou asistenční služby součástí každého povinného ručení? V jakém rozsahu?

U nás to tak je. Nechceme ale jít cestou vsouvání „povinných balíčkových pojištění“ do povinného ručení, které by se pak zbytečně prodražovalo. Proto je v naší variantě ZÁKLAD opravdu to základní: možnost odtahu vozidla po nehodě do nejbližšího servisu, 30minutová práce mechanika, který se pokusí vůz opravit, nebo pomoc s tlumočením. Taková asistence postačí nenáročným řidičům, kteří se pohybují převážně v jedné lokalitě. Balíček je limitovaný počtem zásahů ročně.

Za rozšířené asistenční služby je pak potřeba si připlatit. Mezi nejčastěji využívané služby asistence patří odtah vozu, dovoz paliva, drobné opravy na silnici, dobití baterie nebo řešení defektu pneumatiky. Méně časté, ale o to důležitější můžou být pomoc tlumočníka, advokáta nebo zajištění a úhrada ubytování.

Pokud váš zákazník asistenční služby nad rámec zaplacené nemá, může i tak využít pomoc pojišťovny a její asistenční linky a služby potom doplatit?

Ano, služeb lze využít i tak. Doplatek se vybírá po dokončení práce.

Na kolik vyjde odtah rozbitého auta v rámci Česka, případně z ciziny domů?

Samozřejmě záleží na vzdálenosti. Částka se pohybuje od několika tisíc korun v rámci Česka po vyšší desetitisíce korun při dopravě z ciziny. Úplně ojedinělé nejsou ani extrémy, kdy náklady na odtah převýší hodnotu vozidla.

Před dvěma lety jste spustili asistenční program MAX+. V čem se odlišuje od ostatních?

MAX+ oproti ostatním asistenčním programům ZÁKLAD, IDEÁL a MAX nabízí bezlimitní asistenci při poruše, havárii, řádění živlu, vandalismu, částečném odcizení, a to nejen u nás, ale i v zahraničí. Součástí programu je také zapůjčení náhradního osobního vozidla v Česku i zahraničí až na 7 dní nebo jeho úschova až na 15 dní.

Jaký je o MAX+ zájem?

Z klientů, kteří v Kooperativě mají pojištěno osobní vozidlo, si nadstandardní asistenční služby sjednalo asi 20 procent lidí. Bezlimitní program MAX+ má přibližně 6 procent pojištěných.

Komu byste rozšířené asistenční služby doporučil? Jak vycházejí cenově?

Záleží samozřejmě na každém, jakou chce mít na cestách jistotu. Pro toho, kdo často jezdí, doporučujeme minimálně asistenční program MAX, který stojí 919 korun ročně. Lidem, kteří pravidelně cestují i do zahraničí, se pak určitě vyplatí asistence MAX+. Tato služba vychází na 1919 Kč ročně.

Jak asistenční služby fungují v zahraničí?

V evropských zemích, které mají systém zelených karet, většinou spoléháme na zahraniční partnery. Ale například v turisticky oblíbeném Chorvatsku zajišťují asistenci pracovníci Global Assistence, s nimiž spolupracujeme i v Česku. Asistenční vozy s českými posádkami mají základnu v Primoštenu a ve Splitu, a dokážou tak velmi účinně pokrýt prakticky celé chorvatské pobřeží. Pokud by řidič v zahraničí nebyl s kvalitou služeb spokojený, doporučuji okamžitě volat naši asistenční infolinku.

Jaké jsou nejčastější chyby při pojištění hypotéky?

Po nedávné krizi bydlení začíná hypoteční trh ve srovnání s předchozími lety stoupat. České banky a stavební spořitelny lidem poskytly v březnu hypoteční úvěry za 18 miliard korun, to je ve srovnání s loňským rokem nárůst zhruba o polovinu. Ukazují to data České bankovní asociace Hypomonitor. Čím dál víc Čechů tak začíná plánovat vlastní bydlení, což v praxi znamená zadlužit se na desítky let dopředu. Jak zajistit bezproblémový průběh splácení hypotéky a na co si dát pozor? 

Češi se po letech zdrženlivosti vrací k financování vlastního bydlení, vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor a České národní banky. Banky lidem poskytli na financování hypoték úvěry za 18 miliard korun, což je proti letošnímu únoru nárůst o 15 procent a meziročně dokonce o polovinu. Klesají také úrokové sazby nových úvěrů, březnová hodnota 5,19 procenta je nejnižší od června 2022. O mírném oživení trhu hovoří také změna v objemu skutečně nově poskytnutých hypoték bez refinancování, ten v březnu meziměsíčně stoupl o 19 procent na 15,4 miliard korun.

Na dlouhodobý vývoj na hypotečním trhu musely zareagovat tuzemské banky a stavební spořitelny, které na přelomu kalendářního roku ve velkém snižovaly své úrokové sazby. A to přilákalo spoustu zájemců o vlastní bydlení, kteří v posledních letech pořízení hypotéky pouze zvažovali. Zvýšená poptávka se týká i životního pojištění a požadavku na krytí příjmů. V poslední době registrujeme nebývalý zájem o nové pojistky v souvislosti se sjednáním nové hypotéky, ale také o aktualizaci těch stávajících vzhledem k tomu, co se na tuzemském hypotečním trhu děje. Řádově se jedná zhruba o čtyřicetiprocentní nárůst. Existuje pět nejčastějších chyb, kterých by se lidé při zajištění hypotéky měli vyvarovat.

Nepromyšlená rizika a zbytečně krátká doba pojištění

Délka pojištění by měla odpovídat alespoň době, po kterou je člověk zavázán splácet hypotéku. Odborníci však radí nastavit pojištění tak, aby pokrylo období až do věku odchodu do důchodu. Ideální je sjednat životní pojištění alespoň do věku 65 let, tedy do doby, kdy obvykle nastupují do starobního důchodu. Přesto je možné délku jednotlivých doplňkových pojištění přizpůsobit podle aktuálních potřeb a okolností. Důležité je rozšířit rizika, která jsou běžně začleněna do úvěrového balíčku, o další eventuality, které mohou do života během splácení vstoupit, jako například trvalé následky úrazu nebo dlouhodobá neschopnost práce.

Odborníci připomínají, že životní pojištění by mělo platit až do chvíle, kdy rodina nebo partnerský pár disponuje dostatečnými finančními prostředky, aby již pojištění nebylo nezbytné. Většinou je to ale tak, že hypotéka je součástí širšího balíčku služeb a figuruje ve smlouvě jako připojištěné riziko. Pojistná částka na toto riziko bude klesající, v ideálním případě anuitně, kdy pojistná částka v čase klesá podle zvoleného úroku až na nulu a hodí se právě pro klienty s hypotékou.

Nedostatečná výše pojistných částek

Pro někoho to může znít banálně, ale výše pojistných částek by měla odpovídat tomu, jakou hypotéku si lidé zvolili. Můžeme to uvést na modelovém příkladu. Pokud má klient hypotéku na pět milionů korun, stejnou částku by měl sjednat pro případ smrti, pokud se jedná o pár, pojistnou částku si mohou dle poměru rodinných příjmů rozdělit. Pokud lidé chtějí být opravdu zodpovědní, měla by pojistná částka odpovídat zbývajícímu dluhu na úvěru s připočtením alespoň jednoho ročního příjmu živitele rodiny. To by mělo zajistit finanční stabilitu všech členů domácnosti. Splatí hypotéku a budou mít dostatek peněz na návrat k normálnímu životu.

Pojištění schopnosti splácet jako marketingový trik

Banky při jednání o hypotéce často nabízí lepší úrokovou sazbu, a to v závislosti na sjednání pojištění proti neschopnosti splácet, a lidé často na tuto nabídku přistoupí. Slevy na úroku výměnou za pojištění se někdy mohou zdát jako dobrý obchod, avšak často to neplatí, zejména pokud má klient životní pojištění již sjednáno. V takovém případě se pojištění proti neschopnosti splácet úvěr stává v podstatě nadbytečným. Je lepší spíše zrevidovat a upravit stávající pojistku než si dělat další. Lidé často podléhají marketingovým taktikám bank a nebankovních institucí, protože nemají dostatečné znalosti o dané problematice nebo si předem nespočítají všechny náklady.

Banky totiž lákají na zvýhodněné úrokové sazby, které jsou podmíněny splněním několika požadavků, jako je používání platební karty pro určité transakce, vedení běžného účtu s minimálním měsíčním obratem, nebo sjednání pojištění proti neschopnosti splácet hypotéku. I když snížený úrok může na první pohled působit atraktivně, reálné náklady, včetně výdajů na pojištění, mohou úrokovou sazbu efektivně zvýšit až o jedno procento, čímž se výhodnost nabídky výrazně snižuje.

Investiční životní pojištění? Dává smysl jen za určitých podmínek

V minulosti bylo kromě rizikového populární i takzvané investiční životní pojištění, které kromě kumulace finančních prostředků krylo základní pojistná rizika. Obecně se dá říct, že tato forma životního pojištění je dlouhodobě na ústupu. Někteří zprostředkovatelé tento produkt ale stále v portfoliu mají. Tato varianta je akceptovatelná v případě, kdy je takové pojištění daňově odečitatelné, flexibilně zohledňuje splátku hypotéky a přispívá mu na něj zaměstnavatel. Převážná většina však podle něj volí variantu rizikového životního pojištění, ve kterém je klient pouze pojištěný a neodkládá peníze stranou. K investování jsou vhodnější úplně jiné nástroje než pojistná smlouva. 

Proč řidiči ujíždějí od nehod aneb strach, alkohol, šok?

Existuje mnoho důvodů, proč řidiči po dopravní nehodě z místa ujedou. U méně závažných nehod, jako je například střet se zaparkovaným vozidlem, může být motivem obava ze ztráty bonusu z pojištění odpovědnosti. U závažnějších nehod hrají roli i možné trestněprávní následky. Během loňského roku došlo na pozemních komunikacích v České republice k 17 964 dopravním nehodám, od kterých jejich viníci ujeli. V důsledku těchto nehod bylo 12 osob usmrceno, 25 osob těžce zraněno a 473 osob zraněno lehce. Socioekonomické ztráty z těchto dopravních nehod dosáhly téměř 13 mld. Kč. V průměru tak každý den ujelo od nehody téměř 50 viníků, tj. každých 29 minut jeden. 

Výzkumy naznačují, že existují rizikové faktory, které pravděpodobnost ujetí z místa nehody zvyšují. Mezi tyto faktory patří například řízení pod vlivem alkoholu či jiných návykových látek, zákaz řízení nebo absence řidičského oprávnění. V těchto případech je důvodem ujetí často obava z kumulace následků těchto činů. Řidiči, kteří v minulosti spáchali trestný čin nebo přestupek, mají také větší tendenci z místa nehody ujet.

Kateřina Bucsuházy, vedoucí Hloubkové analýzy dopravních nehod z Centra dopravního výzkumu uvádí: „Jak dokládají naše zkušenosti, u účastníků nehod se lze po dopravní nehodě nejčastěji setkat s akutní reakcí na stres. Ujetí od dopravní nehody může být vědomým jednáním. Zážitek z dopravní nehody nicméně představuje pro všechny zúčastněné stres a v některých případech mohou být řidiči danou situací natolik ovlivněni, že i například jinak zodpovědný řidič v důsledku psychického šoku z místa nehody odjede.“ Důvodů pro ujetí z místa nehody může být tedy celá řada a mohou se kombinovat. Strach z následků, ať už finančních nebo právních, může hrát velkou roli. U některých řidičů může být ujetí vědomé, u jiných může být důsledkem stresové reakce a psychického šoku.

Přestože drtivá většina těchto nehod byla „jen“ s hmotnou škodou, ve stovkách případů došlo ke zranění osob, někdy bohužel také ke smrtelným. Smutným faktem je, že právě ty smrtelné následky každoročně stoupají. Bilance ujetí viníků z místa nehody v uplynulých čtyřech letech současné dekády:

  • rok 2021: 17 683 nehod, 8 usmrcených, 19 těžce zraněných a 446 lehce zraněných osob
  • rok 2022: 18 378 nehod, 9 usmrcených, 24 těžce zraněných a 515 lehce zraněných osob
  • rok 2023: 18 124 nehod, 10 usmrcených, 23 těžce zraněných a 475 lehce zraněných osob
  • rok 2024: 17 964 nehod, 12 usmrcených, 25 těžce zraněných a 473 lehce zraněných osob

V uplynulých čtyřech letech, pokud jde o nehody s újmou na zdraví, kde viník z místa nehody ujel, se ve dvou třetinách případů jednalo o zranění takzvaných zranitelných účastníků silničního provozu. Konkrétně chodci tvořili 39 % těchto případů, cyklisté 20 % a motocyklisté 8 %. U nehod s nejtragičtějšími následky, tedy smrtelnými, byla skladba obětí v uplynulých čtyřech letech následující: z 39 osob bylo usmrceno 14 chodců (35,9 %), 9 cyklistů (23,1 %), 7 řidičů osobních automobilů (17,9 %), 7 řidičů motocyklů (17,9 %) a 2 řidiči nákladních automobilů (5,1 %). Většina těchto tragických nehod (30 případů) se odehrála mimo obec, z toho 12 v nočních hodinách.

Nejvíce zraněných osob u nehod s ujetím viníka bylo evidováno na místních komunikacích (920 případů, tj. 45,1 %), dále pak na krajských silnicích II. (325 případů, tj. 15,9 %) a III. tříd (302 případů, tj. 14,8 %). K 21,7 % zranění došlo v noci. Lukáš Kadula z Centra dopravního výzkumu dodává: „Nejčastějším typem nehody, odkud viníci ujíždějí (v 67 % případů), byla srážka se zaparkovaným nebo odstaveným vozidlem. Ačkoliv se 2,1% podíl smrtelných následků může zdát „relativně nízký“, viníci nehod si musí uvědomit, že jejich prvořadou povinností je poskytnout první pomoc účastníkům dopravní nehody. To může v mnoha případech zachránit lidský život nebo alespoň zmírnit následky zranění. Data ukazují, že nejčastěji se u nehod s následky na životě nebo zdraví jedná o střety s chodci, často dětmi, tedy těmi nejzranitelnějšími účastníky silničního provozu. V uplynulých čtyřech letech bylo při nehodách s ujetím viníka zraněno 204 dětí do 14 let věku.“

Ujetí viníka z místa dopravní nehody je jedním z klíčových ukazatelů Strategie BESIP 2021-2030. V období let 2021-2024 bylo při těchto nehodách usmrceno 39 osob a 91 osob utrpělo těžká zranění. U usmrcených osob byly předpoklady Strategie překročeny o téměř 45 %! Nejvíce smrtelných následků bylo evidováno v Jihomoravském kraji (9 usmrcených osob) a nejvíce těžce zraněných osob (18) v hlavním městě Praze. Plnění Strategie v jednotlivých krajích v daném klíčovém ukazateli (ujetí viníka z místa nehody) je k dispozici na webových stránkách Centra dopravního výzkumu cdv.cz/vizenula.

Česká legislativa na postihy za ujetí od dopravní nehody samozřejmě pamatuje. Od ledna 2024 se za neprodlené nezastavení vozidla či opuštění místa dopravní nehody pětinásobně zvýšily maximální možné pokuty ve správním řízení z 5 000 Kč na 25 000 Kč. Neposkytnutí pomoci řidičem dopravního prostředku je upraveno v § 151 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů: „Řidič dopravního prostředku, který po dopravní nehodě, na níž měl účast, neposkytne osobě, která při nehodě utrpěla újmu na zdraví, potřebnou pomoc, ač tak může učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného, bude potrestán odnětím svobody až na pět let nebo zákazem činnosti.“

 

Do čeho investovat v době války?

Může se zdát, že mezi rizikem a nejistotou je pouze minimální rozdíl, ale není tomu tak. Riziko znamená, že lze na základě přiměřeného datového vzorku vyčíslit pravděpodobnost, zatímco v případě nejistoty je podobná kvantifikace nemožná. Geopolitické události se ze své podstaty pojí s nejistotou a mají širší paletu neznámých důsledků.

Na základě všeho, co se událo od okamžiku, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, vzniká zejména v Evropě obrázek válečné ekonomiky, jejímž přirozeným důsledkem je fiskální expanze a nejspíš i setrvalá inflace. Součástí proměnlivého geopolitického prostředí je i obchodní politika a zdrojem nejistoty a inflace jsou i rostoucí třenice mezi Evropou / Spojenými státy a Čínou. Výrazně proexportně orientovaná čínská ekonomika znamená, že tato země provádí politiku, která je v rozporu s národní bezpečností Evropy a Spojených států. Postupem času tak předvídatelně poroste význam celní a průmyslové politiky.

Silná proexportní orientace Číny také znamená, že je tamní ekonomika citlivá na směnné kurzy s měnami konkurenčních zemí. Zde je evidentně jedním z hlavních rizik JPY. Měnové trhy tak možná čeká velký reset. Jihokorejští činitelé dali jasně najevo, že nebudou tolerovat nadměrné jednostranné devizové pohyby.

Co by měl investor zařadit do svého portfolia do budoucna?

V uplynulých 40 letech, kdy výnosy z dluhopisů padaly, geopolitické prostředí bylo poměrně stabilní, demografické ukazatele se vyvíjely příznivě, nedocházelo ke klimatickým katastrofám a inflace byla nízká, byla alokace aktiv snadná. Do budoucna však musí inteligentní investor zohlednit měnící se tvář světa. Nemůže prostě investovat 100 % do akcií a spoléhat na to, že se bude historie opakovat. Vzhledem k tomu, kolik se v naší globální ekonomice začíná objevovat strukturálních trhlin souvisejících s výše uvedenými faktory, by bylo příliš naivní držet se dál jen toho, co fungovalo od počátku 80. let.

Pokud chtějí investoři v éře válečné ekonomiky a výrazně negativních demografických trendů posílit odolnost svého portfolia vůči celé řadě faktorů, měli by zvážit zařazení položek z následujícího seznamu. Níže uvedené návrhy se samozřejmě odlišují od tradičního portfolia 60/40 (60 % akcií a 40 % dlouhodobých dluhopisů). U jednotlivých kategorií však neuvádíme žádné váhy, protože každý investor je jiný.

  • Akciová témata:
      • polovodiče / AI, protože tyto technologie budou do budoucna určujícími faktory,
      • obrana, protože Evropa má v oblasti vojenství značný deficit a budou potřeba nové technologie, které se vypořádají s roji dronů (přečtěte si zprávy z akciových trhů na toto téma),
      • kybernetická bezpečnost, protože jde o nový klíčový systém pro všechny vlády i obchodní společnosti,
      • obnovitelná energie, protože z pohledu národní bezpečnosti představuje menší riziko – nepotřebuje palivo a energetické zdroje mohou být decentralizované, což samo o sobě snižuje rizikovost.
  • Akcie podle sektorů: Ve svých čtvrtletních výhledech uvádíme čtyři sektory, které jsou právě teď ze strategického hlediska (pro účely dlouhodobého držení) nejatraktivnější: zdravotnictví, technologie, finanční instituce a energie. Na základě aktuálně dostupných informací mají tyto sektory nejvyšší pravděpodobnost zajistit v dalších 10 letech vysokou reálnou návratnost.
  • Zlato: Zlato bylo vždy užitečným nástrojem pro diverzifikaci rizika v dobách války a inflace a nedávné geopolitické období to jen potvrdilo.
  • Komodity: Nejzávažnější inflační šoky v dějinách souvisely s rychle rostoucími cenami komodit, takže alokace finančních prostředků do komodit dává smysl nejen ve válečné ekonomice, ale i jako zajištění proti těmto šokům. Zelená transformace může navíc u klíčových komodit, včetně mědi, způsobit vznik trvalých trendů.
  • Krátkodobé dluhopisy a dluhopisy chráněné proti inflaci: Inflace přetrvává déle, než se očekávalo, a tak stojí za zvážení dluhopisy chráněné proti inflaci, protože v jejich případě se hodnota jistiny zvyšuje spolu s oficiálním indexem spotřebitelských cen. Krátkodobé dluhopisy zase nabízejí možnost volby a v zásadě se chovají jako hotovost, protože mají krátkou duraci, a jsou tak v prostředí s velkou inflační nejistotou méně rizikové.

Jak fungují asistenční služby a na co si dát pozor?

Kromě povinného ručení a pro mladší auta i kromě havarijního pojištění může být užitečné mít sjednané i asistenční služby. Nejedná se u nich o likvidační škody jako u povinného ručení (až desítky milionů korun) ani o částky jako u havarijního pojištění (statisíce korun), jedná se „jen“ o desetitisíce korun, i tak dává smysl pro mnohé si je sjednat, především kvůli vyšší pohodě, komfortu.

Teorie asistenčních služeb

Z nějakého mně neznámého důvodu si nelze koupit povinné ručení bez asistenčních služeb, dokonce ani Pillow pojišťovna, známá možností si koupit cokoliv samostatně, toto neumožňuje. Nejnižší tarify asistenčních služeb vám nějak pomohou kolem komína (domu) nebo s drobnostmi. Pokud jedete někam dál, lehce se může stát, že budete doplácet.

Na co si dát pozor?

Především na limit asistenční služby, nejnižší tarify začínají na limitech pár tisíc korun, např. třech.

Na to, jestli vám asistenční služby pomohou při havárii, nebo i při poruše auta. Většina realizovaných asistencí je k poruše auta.

Můžete mít také omezené staří vozidla, kdy vám pomohou a kdy už ne, nebo omezeně (typicky ne k poruše).

Dále pozor na to, jaká kombinace služeb je povolena. I ty nejvyšší tarify mají omezení, která vám plánovanou dovolenou omezí.

Pozor si dejte také na totální škodu – asistenční služby pro auto mohou skončit nabídkou ekologické likvidace, a ne odtahem do servisu. Nanejvýš pak dopraví jen cestující z cest domů.

Ale dávejte si pozor i na škodu, která se nestihne opravit – často pak máte nárok „jen“ na repatriaci, pokud vám na ni stačí limit asistence, ale už žádné náhradní auto.

Zvláště u starších aut se ptejte na možnost výběru autoservisu, asistence volí obvykle autorizovaný servis, který je obvykle dražší na opravu, která je vždy na vaše náklady.

Nezapomeňte na právní asistenci, osobně preferuji samostatně sjednanou, protože se hodí nejen na cestách a také protože pak nemá výluku na dohadování se s pojišťovnou ohledně asistenčních služeb.
Nebojte se ptát před sjednáním. Nebojte se procházet možné scénáře a jak konkrétně vám pojišťovna může pomoci.

Příběh jako případová studie asistenčních služeb

Každá asistence je trochu jiná, každý má jiné preference, priority. Nicméně pro ty, co nikdy nepotřebovali asistenční služby, může být zajímavé přečíst si reálnou situaci někoho jiného. Znalí čtenáři mohou tuto pasáž přeskočit.

Jedna rodina vyrážela z Brna na Slovensko cca 350 km od místa svého bydliště. Měla „zdarma“ asistenci k povinnému ručení od Allianz, k tomu samostatnou roční asistenci od Europ Assistance po ČR. A kvůli dovolené si přisjednali i měsíční pojištění od Europ Assistance pro Evropu (dalšími možnostmi je pojistit si autoasistenci s cestovním pojištěním, které nabízí Direct pojišťovna, ČSOB Pojišťovna, UNIQA pojišťovna a Pojišťovna VZP).

Celkem dovolená na 11 dní, z toho 4 noci na jednom ubytování, 6 nocí na druhém, přejezd mezi ubytováními v pracovní den po státním svátku, odjezd zpět také ve svátku.

Dva rodiče, 2 děti, obě v autosedačkách, 4 kola na střeše auta a auto našlapané věcmi. Auto bylo plánované pro dlouhou cestu, přesuny mezi ubytováními, ale také pro denní výlety s dětmi, koly. Dále už cituji (kromě anonymizace, zkrácení a doplnění v hranatých závorkách) přímo pohled matky.

Asi 1 km před [druhým] ubytováním, na které jsme přejížděli, … nám na sjezdu zhasl motor. Muž bezpečně zastavil pod kopcem, ale auto už nenaskočilo. Vzal „zelenou kartu“ a volal na Allianz, kde máme asistenční služby od povinného ručení.

Když už pár minut čekal na spojení s operátorem, řekl mi, ať zavolám na ubytování. Přišlo mi to zbytečné, vždyť klíče na nás čekaly ve schránce pod kódem, ale udělala jsem to. Pan ubytovatel, když zjistil, jak blízko jsme, řekl, že mi za chvíli zavolá zpět, že zkusí sehnat „kamaráta“ na odtah. Během maličké chvilky volal zpět, že kamarát jen obstará koně a přijede pro nás, na Allianz jsme se stále ještě ani nedočkali operátora.

Nebyla jsem si úplně jistá, jestli koně zanechá na místě, nebo s nimi přijede pro nás, ale přijelo pořádně terénní, tak trochu nákladní auto, které řídil muž bačovského vzezření, v autě mladá žena a dvě děti. Vytáhl řetěz, napojil nás a během chviličky už jsme parkovali u ubytování a ještě nám poradil nejbližší servis a zmizel. Telefonování na asistenční služby jsme tak mohli nechat na ráno. Stalo se to časově i místně vlastně na ideálním místě.

Následující den byl náročný pro celou rodinu, já jsem měla za den 18 telefonátů z mého čísla / na mé číslo a pár z mužova (a to počítám jen ty na různé firmy ohledně auta).

Začali jsme asistenční službou Europ Assistance, kde jsme měli speciální asistenční smlouvu na měsíc na Evropu, navrhli jsme jim odtah do blízkého servisu, souhlasili a poslali odtahovku. Odtahovka jela z Popradu (nechápu, proč z takové dálky, zbytečně navyšují náklady tím, že chtějí nějaké smluvní partnery), hodila mě i s autem do servisu.

Tam auto převzali s tím, že se na něj podívají do pár hodin a zavolají. Optal se mě, zda potřebuji někam odvézt, řekla jsem, že zpátky pojedu vlakem, a pak zjistila, že nejbližší jede za 4 hodiny. Zašla jsem nakoupit do potravin (protože to jsme ten den měli v plánu autem), odešla s pořádně těžkým batohem na procházku po okolí. Muž s dětmi se vypravil vlakem za mnou, mezitím mi volal servis, že to bude stát plno peněz a trvat aspoň týden.

Jak jsme byli jako rodina komplet, zašli jsme do servisu, domlouvali možnosti, pán ze servisu by nás klidně odtáhl do Brna, kdy se domluvíme, za ceny smluvních partnerů asistenčky. Několik hovorů na asistenčku, na autoservis do Brna, na ubytování (hrozilo, že budeme o noc protahovat [kvůli servisu v ČR, který o svátcích nefunguje, nepřevezme auto]).

Nebyli jsme jednoduchý případ, 2 dospělí, 2 děti v sedačkách, 4 kola, plno zavazadel. Na druhou stranu byli rádi, že plánujeme jet až za necelý týden. Do večera už jsme měli domluvu s firmou, co nás v termínu naloží se vším všudy a odveze do Brna, místní servis a odtahovka ostrouhala, zase trvali na smluvních partnerech.

Po doplnění energie na ubytování jsem volala ještě znovu na Allianz, kde nám měli půjčit náhradní auto na 3 dny. Doposud byly všechny telefonáty v pohodě, žádné dlouhé vyčkávání na operátora, efektivní. Teď to byl náraz.

Popírali, co máme nasmlouvané, chyba na jejich straně, kterou už nějakou dobu bez úspěchu řešíme, varovali jsme je, že pojedeme do zahraničí. Už mně z nich tekly nervy a používala jsem argumenty, jako jak mám věřit, že mi budou plnit, až mi spadne meteorit na dům, když nejsou schopni plnit za pár tisíc.

A tak jsem navázala hovorem na ČSOB právní asistenci, kde zase byli velmi efektivní, vstřícní. Radili mimo jiné, ať máme záznam o hlášení případu, ať máme číslo případu. To nebylo vůbec snadné, protože Allianz mě odmítala hned na vstupu. Chtěli jsme tedy hlásit písemně, formulář s naší situací nejen nepočítal, ale hlavně nakonec po celém vyplnění spadnul, a dvakrát po sobě.

Až ráno se mi v rámci dalšího zoufalého hovoru na Allianz podařilo dostat se na Péči o zákazníky, najednou naše smlouva byla v pořádku, na mou žádost to paní předala na asistenci a najednou by náhradní auto bylo. Ale nejenže bychom přistavení platili my (a oni netušili, kolik to stojí, to museli zjistit), ale navíc by auto muselo být přetaženo do jejich smluvního servisu.

V ten okamžik jsme to vzdali. Raději car-free dovolenou, než ještě řešit přetahování auta do dalšího servisu, kde jen stačí, aby tam auto dorazilo, nemusí ho ani otevřít, a už máme nárok na náhradní vozidlo. 

Jsem vděčná, že jsem během celé komunikace mohla mluvit česky a krásně rozuměla tomu, když i ostatní mluvili svým mateřským jazykem.

Pokud jde o asistenční a podobné služby, tak ČSOB právní asistence skvělá. Europ Assistance velmi dobrá, vytýkám jen zatvrzelost ohledně smluvních partnerů pro odtah. A pak to, že nejde sjednat nějaký vyšší produkt zahrnující jak náhradní vozidlo, tak repatriaci. Takto to bylo buď, anebo.

Allianz – škoda mluvit. Věčné čekání na spojení s operátorem, omezené kompetence jednotlivých operátorů a produkt, který je vlastně úplně k ničemu (poskytnou náhradní vozidlo, jen když … s tím, že navíc…).

Abych zmínila kompletní seznam produktů, které jsme do zahraničí měli, tak jsme měli i cestovní pojištění, trvala jsem na tom, že je mi skoro jedno, co to kryje, hlavně ať je tam pár milionů na repatriaci osoby, která ze zdravotních důvodů nemůže dojet standardně domů (úraz, nemoc). 

Ráno [posledního dne] mě vyzvedl pán s dodávkou s přívěsem, jeli jsme k servisu, kde na nás venku čekalo auto (státní svátek). Pán ho odtlačil ručně a pak pomocí rumpálu vytáhl na vozík, v tu chvíli já za volantem a on mi ukazoval, co mám dělat. Pak jsme dojeli zpět na ubytování, naložili věci do našeho auta, kola k němu do dodávky a jelo se do Brna.

Logistika a praxe asistenční služeb

Výše uvedený případ je jeden z mnoha, příběhy se od sebe mohou velmi lišit. Je obří rozdíl, jestli má rodina už rezervované a zaplacené ubytování, nebo spoléhá, že někde nějaké ubytování vždy sežene. Jestli jede na jedno místo, kde auto bude stát celou dovolenou, nebo mají v plánu každou noc spát jinde, nebo mají auto i na denní popojížďky kolem ubytování. Záleží, kdy a kde se jim nehoda, či jen závada stane. Kolik jich cestuje.

Pokud nemáte zvláštní požadavky, mohou stačit třeba jen 3 telefonáty: jeden telefonát nahlásit a vše domluvit, druhý telefonát, když se bude odvážet vaše auto, a třetí telefonát, až ho budou přivážet.

Těch telefonátů klientka měla tolik, protože to bylo první jejich využití asistenčních služeb a ono trvalo vlastně zjistit, jak získat co nejbližší představu v rámci smlouvy, co měli. A dodatečně si např. uvědomili, že s dětmi jedou flexibilně, zastavují na čůrání, na výlet po cestě, a tedy tohle si vyjasňovali s odtahovkou, aby to bylo možné také, a přece jen zastavit s kolosem odtahovky je poněkud obtížnější než zastavit s osobním autem.

Naštěstí v době mobilů lze tohle řešit z výletu, jen nevolit až příliš odlehlý kout, kde by nebyl ani signál (ale v roamingu stačí libovolný operátor), a není třeba trčet na ubytování. Abyste toho vy tolik nemuseli řešit, zde je pár informací, co se jak zhruba dělá.

S odtahovaným autem do servisu můžete, ale nemusíte jet, lze se domluvit tak nebo tak. Stejně tak se lze domluvit, že se auto složí před autoservisem, když ve svátku nefungují, a klíče se jim hodí do schránky (spíš kvůli vykradení auta, než že by někdo kradl obvykle nepojízdné auto).

Náhradní auto obvykle přistaví tak, že prostě dojede na odtahovce, která přijede pro vaše auto. Stejným způsobem obvykle probíhá i výměna aut po opravě. Ve většině případů vyráží smluvní odtahovka repatriace z ČR, ale např. právě na Slovensku se naopak využívají místní odtahovky.

Často odtahovka vezme nejen vaše auto, ale i vás – např. si představte vícemístnou dodávku s přívěsem, která veze vaše auto. Když máte víc zavazadel, dají se zavazadla i do vašeho auta. Nedivte se, když vás usměrní, co kam dáte, přívěs musí být správně zatížen a vyvážen.

Klientka neváhala využít i pojištění právní asistence vůči pojišťovně Allianz, prostě byla naštvaná, že ji odkazovali tam a zpátky mezi pojišťovnou a asistenční službou pojišťovny a nikdo nebyl schopný zajistit to, co počítala, že má sjednané.

A právní asistence (pozor, musí být z jiné pojišťovny, ta, co dostanete v ceně u stejné pojišťovny, je vám k ničemu, má výluku vůči vlastní pojišťovně) ušetřila drahocenný čas na dovolené tím, že klientka nemusela přemýšlet, co vlastně dělat, studovat důkladně pojistné podmínky, a mohla se prostě víc věnovat rodině.

Ano, klientka nečetla pojistné podmínky k asistenci Allianz, jen základní popis v tabulce, prostě ji dostala, a když už byla v situaci, kdy ji mohla použít, tak ji chtěla využít, a ne se dohadovat, jestli a jaké podmínky má vůbec k dispozici, což Allianz nebyla schopna vyřešit před dovolenou…

Nicméně napsali pojistné podmínky asistence velmi dobře pro ně, máte auto až na 3 dny, ale přistavení si zaplatíte a funguje to omezeně o víkendu a svátcích. A musíte odtáhnout auto do jimi určeného servisu (obvykle autorizovaný, čti drahý, a cena opravy je u všech asistenčních služeb na vás).

Protože to není poprvé, kdy klientka vyřešila problém dřív, než se dovolala na asistenci Allianz, a protože pak následovalo neobratné a zdlouhavé vyjednávání o náhradě škody, klienti nakonec na dohodu od Allianz odešli.

Možná vás napadla otázka, proč většinu zařizování a telefonátů dělala žena, a ne muž. Odpověď klientky? Už před lety jsme si všimli, že situace, které stereotypně obvykle řeší jedno pohlaví, je svým způsobem lepší, když řeší druhé pohlaví. Např. právě u aut je lepší, když je řeším já s dětmi.

Doporučení

Než kývnete na nějakou asistenci, vždy se ptejte, jestli vám tato poskytnutá asistence nezablokuje jinou službu. Už jsem viděl, že odtah do servisu znamenal, že by vám už neposkytli repatriaci auta do ČR. A bohužel ještě jsem nepotkal asistenci, která by vám poskytla repatriaci a současně, když už je jasné, že se auto bude repatriovat, i náhradní vozidlo.

Aktualizace: V době vydání článku taková asistence už existuje od 20. února 2024 od Europ Asistance Autocare 3.0 v rámci vyššího a dražšího tarifu Premium.

Asistenční služby nejsou nutné, přece jen kryjí služby maximálně za desítky tisíc. Ale mohou snížit stres, ušetřit čas, snížit ovlivnění dovolené, což za mě mi mnohdy na cestách za to stojí.

Jak funguje hypotéka pouze na jednoho z manželů?

Vstupem do manželství partneři obvykle začínají sdílet nejen svůj život, ale i finance a majetek. Co během společného soužití nabudou, se stává součástí společného jmění manželů, pokud si před svatbou nebo během manželství nedomluví jiný režim, například zúžení společného jmění manželů o konkrétní majetek. Společné jsou také finanční závazky, jako je hypotéka.

Většina manželů si sjednává hypotéku na nemovitost společně a také za ni osobně ručí. Pokud má každý z manželů vlastní příjem, zvyšuje to jejich šanci na schválení a často umožňuje získat vyšší úvěr. Někdy však mohou mít zájem na tom, aby byla hypotéka pouze na jednoho z nich. Důvodem mohou být například finanční nebo osobní okolnosti.

Hypotéka v manželství

Pokud si manželé neupravili majetkový režim (nevyjmuli hypotéku ze společného jmění manželů), banka při uzavírání úvěrové smlouvy vždy vyžaduje účast obou manželů. To znamená, že oba nesou odpovědnost za splácení hypotéky. Jakým způsobem si mezi sebou splácení rozdělí, závisí na jejich vzájemné dohodě.

Jestliže jeden z manželů nemá prostředky na splátky úvěru, musí se o jejich úhradu postarat druhý. To platí i v případě výpadku příjmu z důvodu závažné nemoci, invalidity či úmrtí jednoho z nich, kdy druhý přebírá plnou odpovědnost za splácení hypotéky. Pro tyto situace se vyplatí sjednat životní pojištění, které může pokrýt část nebo celou zbývající výši splátek a ochránit rodinu před finančními problémy.

Posuzování příjmů společné hypotéky

Banka při posuzování žádosti o hypotéku obvykle hodnotí příjmy obou manželů, což zvyšuje jejich šance na schválení úvěru a umožňuje získat vyšší částku. Jsou však situace, kdy jeden z manželů nemá nebo nemůže doložit příjem.

Například může být nezaměstnaný nebo teprve začíná podnikat a nemá stabilní příjem. V takovém případě je výhodnější, aby banka zohlednila pouze příjem vydělávající osoby. To však neznamená, že manžel či manželka bez příjmů za společný úvěr neručí. Banka pouze nepřihlíží k jeho či jejím příjmům. Klíčové je, aby hlavní žadatel měl dostatečný příjem a dobrou bonitu, tedy schopnost dlouhodobě splácet úvěr. Jeho finanční situace musí být natolik stabilní, aby zvládal splácet hypotéku i bez podpory druhého manžela.

Možnosti hypotéky na jednoho z manželů

Hypotéku vedenou pouze na jednoho z manželů je možné získat. Banky to umožňují, ale pouze za určitých podmínek. „Aby mohl jeden z manželů žádat o hypotéku sám na sebe, je nutné nejprve upravit majetkový režim mezi manželi. Tato úprava může být provedena ještě před svatbou. V průběhu manželství lze společné jmění manželů zúžit pomocí notářského zápisu, který je následně potřeba předložit bance. V tomto případě druhý z manželského páru není součástí úvěrové smlouvy a není tak vázán hypotékou,“ říká Miroslav Majer z hyponamíru.cz.

Možnosti zúžení společného jmění manželů

Ze společného jmění manželů lze dohodou vyčlenit různé druhy majetku. Tato úprava umožňuje, aby určité věci patřily pouze jednomu z manželů.

Vyčlenit lze například:

  • Nemovitosti: Byty, domy, pozemky nebo jiné nemovitosti, které manželé pořídili během manželství.
  • Movitý majetek: Auta, nábytek, elektroniku a další osobní věci, které se stanou výhradním vlastnictvím jednoho z manželů.
  • Podnikatelský majetek: Podíly v obchodních společnostech nebo jiné podnikatelské prostředky, které mohou být vyňaty kvůli podnikatelským rizikům.
  • Finanční prostředky a investice: Bankovní účty, akcie nebo jiné investice, které mohou být převedeny na jednoho z manželů.

Manželé se také mohou dohodnout, že majetek, který teprve plánují pořídit, se nikdy nestane součástí společného jmění manželů.

Podmínky hypotéky na jednoho z manželů

Pro získání hypotéky na jednoho z manželů je třeba splnit několik klíčových podmínek. Banka vždy posuzuje příjem a bonitu zájemce o hypoteční úvěr. Pokud jeho příjem není dostatečný, může být úvěr zamítnut, nebo schválen v nižší výši, než by tomu bylo u společné hypotéky.

Miroslav Majer dále dodává: „Maximální výše úvěru se odvíjí především od prokazatelných příjmů a celkového finančního profilu žadatele. Banka zohledňuje, zda má žadatel další finanční závazky, jako jsou půjčky nebo leasingy, které mohou ovlivnit schopnost splácet hypotéku.“

Dokumenty k hypotéce bez manžela

Při žádosti o hypotéku bez manžela je potřeba bance doložit několik důležitých dokumentů. Mezi klíčové dokumenty patří:

  • Potvrzení o příjmu: Klíčové pro posouzení bonity žadatele.
  • Pracovní smlouva nebo daňové přiznání: Zaměstnanci předkládají pracovní smlouvu, podnikatelé (OSVČ) musí doložit daňové přiznání.
  • Doklady o stávajících úvěrech a závazcích: Banka posuzuje, zda nejsou žadatelé zatíženi jinými dluhy.

V případě, že o hypotéku žádá pouze jeden z manželů, je třeba doložit také upravený majetkový režim, například notářský zápis o zúžení společného jmění manželů. Tím se zajistí, že druhý manžel není k hypotéce vázán a není uveden jako spolužadatel.

Jak vyřešit problém s nízkým příjmem

Pokud si jeden z manželů sjednává hypotéku sám na sebe a má nízký příjem, existuje několik možností, jak dosáhnout na potřebnou výši úvěru. Jedním z možných řešení je přizvat dalšího spolužadatele, který přispěje svým příjmem a zvýší tak celkovou bonitu. Další možností je nabídnout zástavu další nemovitosti, což zvýší zajištění úvěru. Tím se zlepší šance na schválení vyšší částky, protože banka získá větší jistotu při poskytnutí úvěru.

Výhody hypotéky na jednoho z manželů

Hypotéka pouze na jednoho z manželů může mít několik výhod, v závislosti na konkrétní situaci manželů. Mezi hlavní výhody patří:

Ochrana majetku druhého manžela: Pokud jeden z manželů podniká jako OSVČ nebo má jiné finanční závazky, hypotéka psaná pouze na druhého manžela může ochránit majetek před riziky spojenými s podnikáním.

Flexibilnější nakládání s majetkem: V případě, že majetek je nebo má být výlučným vlastnictvím jednoho z manželů (například z rodinných důvodů), je hypotéka na jednoho z nich praktičtější, protože od počátku stanoví jasné vlastnické vztahy.

Nižší administrativní zátěž: Hypotéka na jednoho z manželů znamená méně dokumentace a formalit spojených s příjmy druhého manžela, což může zjednodušit celý proces.

Rizika hypotéky na jednoho z manželů

Dopředu je třeba zvážit i nevýhody hypotéky na jednoho z manželů. Jednou z nich je riziko, že v případě nesplácení úvěru nebo zadlužení může být ohroženo bydlení celé rodiny. I když hypotéku má pouze jeden z manželů, případné finanční problémy mohou vést k exekuci nebo prodeji nemovitosti, což postihne i druhého manžela a děti.

Komplikovaná situace nastává také v případě úmrtí – nemovitost spolu s hypotékou se stává součástí dědictví. Dědicové pak musí rozhodnout, zda dědictví přijmou a s ním i povinnost doplatit hypotéku, nebo jej odmítnou, čímž přijdou o nemovitost.

Hypotéka při rozdělení společného jmění manželů

V případě, že je hypotéka vyčleněna ze společného jmění manželů (SJM), tedy patří pouze jednomu z manželů, je po rozvodu odpovědný za její splácení pouze tento manžel. Nemovitost, která byla financována touto hypotékou, zůstává v jeho výlučném vlastnictví.

„Druhý z manželů nemá žádné právní povinnosti vůči hypotéce ani nárok na nemovitost, pokud nebyla dohodnuta jiná forma vyrovnání. Tento přístup může zjednodušit majetkové vypořádání po rozvodu, protože dluh i nemovitost zůstávají výhradně v rukou jednoho z manželů,“ uzavírá Miroslav Majer z hyponamíru.cz.

Jsou kryptoměny vhodné jako investiční nástroj?

Kryptoměny představují virtuální měny, které jsou založené na kryptografii. Díky ní je téměř nemožné při používání těchto platebních jednotek jakkoliv podvádět. Zpravidla fungují na decentralizovaných blockchainech, které nepodléhají žádné centrální autoritě, která by uživatelům a držitelům kryptoměn spravovala nebo jinak „nakládala“ s jejich kapitálem.

Kryptoměny lze kromě samotné platební jednotky taktéž považovat jako investiční aktiva, která si investoři přidávají do svých portfolií. V tomto článku si tyto virtuální měny blíže přiblížíme a představíme si dva projekty, které v současné době získávají pozornost investorů na kryptoměnovém trhu.

Bitcoin jako zákonné platidlo a povolení spotových ETF

Hlavním záměrem Satoshi Nakamata, tvůrce první kryptoměny na světě – bitcoinu, bylo vytvořit platidlo, které bude decentralizované a nebude nikým spravované. To znamená, že nikdo nezíská právo s tímto systémem jakkoliv nakládat nebo jej kontrolovat pro svůj vlastní užitek. Zároveň nebude takové platidlo podléhat inflaci, která by jeho hodnotu trvale snižovala. Z toho důvodu je i nabídka kryptoměny bitcoin omezená na celkové maximální množství 21 milionů mincí.

Od bodu svého vzniku zažily kryptoměny mnoho důležitých událostí. Jednou z nich je v blízké minulosti také schválení bitcoinového ETF – fondu, který umožní investovat do bitcoinu prostřednictvím akcií společnosti, která toto ETF vydává.

Společně se schválením bitcoinového ETF tak získali na trh s kryptoměnami přístup i investoři, kteří jinak kryptoměny držet napřímo nechtějí. Stačí tak pouze nakoupit dané ETF na akciovém trhu a získáte přímou expozici vůči bitcoinu nebo třeba ethereu, které bylo schváleno také. V České republice také navíc lze splnit hodnotový nebo časový test pro akcie, tudíž při následném prodeji tohoto ETF nebudete povinni danit zisk.

Adopce kryptoměn

Adopce kryptoměn ve světě postupem času vzrůstá. Na mnoha místech včetně České republiky se můžete setkat s podniky, které kryptoměny přijímají. Světovou adopci přehledně zobrazuje tzv. globální světový index adopce kryptoměn, který si můžete pro jednotlivé země prohlédnout na obrázku níže.

Nejvíce se můžete setkat s adopcí kryptoměn v Indii, která se aktuálně řadí na první místo. Dále nalezneme na předních příčkách Nigerii, USA nebo Vietnam. Celý tento index je složen z 5 menších indexů, které sledují různé typy kryptoměnových služeb. Česká republika se řadí na 61. místo.

Růst hodnoty kryptoměnového trhu

Od začátku své existence nadchnul kryptoměnový trh veřejnost zejména díky svému nezvyklému růstu ceny jednotlivých kryptoměn. Dalo by se tak říci, že to, co akciový nebo jiný trh nabídnul investorům v rozmezí 5 let, na kryptoměnách mohli tohoto zhodnocení dosáhnout v řádu půl roku – přirozeně však záleží, jaké období budeme sledovat.

Důležitý je také fakt, že tržní kapitalizace kryptoměnového trhu neustále stoupá. Na přiloženém obrázku si můžete všimnout, že od roku 2013 dokázal kryptoměnový trh dosáhnout na hodnotu 3 bilionů amerických dolarů. Samotný bitcoin poté dosahuje hodnoty přes 1 bilion dolarů.

Společně s vysokými růsty hodnoty však přicházejí také pády. Kryptoměny jsou velmi volatilním trhem, na kterém se měsíčně můžete setkat s propady (i růsty) v hodnotách desítek procent. Při vstupu na tento trh je tak třeba s volatilitou počítat a podle své strategie provádět rozhodnutí. V současné době je tak možné obchodovat nebo investovat do jak velkých kryptoměn, mezi které se řadí například bitcoin, ethereum, solana, tether nebo cardano, tak i do menších projektů, které stojí na začátku své cesty.

V tomto případě se však jedná o rizikovější kryptoměny s nižší tržní kapitalizací, které disponují větším potenciálem pro svůj budoucí růst. Přirovnat je lze například k malým společnostem na akciovém trhu – tzv. small caps, které právě vstupují na burzu nebo se teprve soustředí na svou expanzi a škálovatelnost svých byznysových modelů. V této části článku si tak menší kryptoměny popíšeme, abyste měli představu, jaké kryptoměny jsou kromě těch největších aktuálně k mání.

První kryptoměnový AR, VR a AI ekosystém na světě

Na krypto trhu lze kromě nejpopulárnějších kryptoměn nalézt také menší projekty, u kterých investoři shledávají slušný potenciál pro budoucí zhodnocení. Mezi ně můžeme zařadit například 5th Scape, který propojuje virtuální realitu s krypto odvětvím. V celém ekosystému bude možné hrát hry s virtuální realitou, sledovat filmy či seriály nebo studovat vzdělávací materiály.

Co se týče tokenomiky, tedy kryptoměnové struktury celého projektu, velkou část zabírá předprodej. Ten slouží jako úvodní nabídka tokenů prvním investorům, kteří tak mohou tokeny koupit se slevou a mezi prvními. Mezi dalšími alokacemi můžeme nalézt prostředky pro budoucí vývoj projektu, likviditu na burzy nebo odměny pro plánované airdropy, které plánují tvůrci v blízké budoucnosti spustit.

Součástí této platformy budou aplikace určené pro virtuální realitu (VR) a rozšířenou realitu (AR). Tým, který stojí za projektem, má v úmyslu propojit brýle pro virtuální realitu jako Meta Quest 3 či Oculus Rift a nabídnout uživatelům nevšední zážitek v podobě zábavy ve hrách jako Epic Cricket Arena, Immersive Kick-Off nebo Thrust Hunter. Nabízené tituly budou taktéž – jako celá platforma, podporovat a používat kryptoměny.

A proč projekt, který se zabývá virtuální realitou, uvádíme v článku s kryptoměnami? Jednoduše proto, že nativní měnou na celé platformě jsou stejnojmenné tokeny s názvem $5SCAPE. Díky nim totiž získáte možnost využívat těchto funkcí a výhod:

  • Slevy na produkty v obchodě
  • Bezplatný přístup ke hrám, z nichž až 5 her spatří světlo světa již v tomto roce
  • Členství v komunitě pro VR
  • Předčasný přístup k nejnovějšímu obsahu
  • Výběr speciálních funkcí nebo herních předmětů do VR her

Při bližším pohledu na whitepaper, tedy dokument, který celý projekt popisuje a vysvětluje, si můžeme všimnout také roadmapy. Ta slouží ke zveřejnění budoucích plánů, čímž tvůrci informují komunitu a investory o svých následujících krocích. Aktuálně jsou pro rok 2024 publikované následující plány:

  • 1. čtvrtletí 2024 – spuštění předprodeje tokenů a vydání traileru na hru Cage Conquest
  • 2. čtvrtletí 2024 – samotné vydání hry Cage Conquest, trailer na hru Epic Arena
  • 3. čtvrtletí 2024 – uvedení tokenů $5SCAPE na burzu, vydání traileru ke hře Immersive Kick-Off a navázání spolupráce s weby CoinGecko či Coinmarketcap
  • 4. čtvrtletí 2024 – vydání hry Epic Arena a dalších trailerů na plánované hry

Díky roadmapě tak můžeme sledovat, jaké plány tvůrci se svým projektem mají a především zda se jim je daří plnit.Celá platforma 5th Scape se zdá být velmi atraktivní, a to jak z uživatelského pohledu, tak i jako potenciální investice. Bude bezpochyby zajímavé sledovat její vývoj do budoucna.

Tokenizace vzdělávací platformy 99bitcoins

Jako další zajímavý projekt můžeme označit 99Bitcoins. Tato kryptoměna se od ostatních odlišuje zejména tím, že u ní nalezneme nově mechaniku Learn-to-Earn. Díky ní tak budou moci uživatelé platformy získávat odměny pouhým učením se v rámci kurzů a materiálů. Ty se budou točit vesměs okolo kryptoměnového trhu, bezpečnosti nebo samotného obchodování kryptoměn. Pojďme si nyní přiblížit, jak celá platforma bude fungovat a jak se skrze ní lze učit.

Po plném spuštění 99Bitcoins se držitelům tokenů $99BTC odemkne možnost, pomocí které získají přístup na platformu s jednotlivými kurzy. Na té naleznou kurzy jako například:

  • Základy blockchainu
  • Obchodování na DEX nebo CEX (decentralizovaných a centralizovaných burzách)
  • Bezpečnost na blockchainu
  • Odměny za vytěžení bloků a staking
  • Bezpečnost používání osobní peněženky
  • Pokročilé obchodování

Jakmile bude celá platforma spuštěna, bude stačit vstoupit na stránku s těmito vzdělávacími materiály a vybrat si takový, který bude uživatele zajímat. Po úspěšném dokončení každého kurzu poté získají nárok na odměnu v podobě nových tokenů $99BTC. Kromě samotných kurzů poskytne platforma také obchodní signály, které bude možné sledovat a podle kterých lze taktéž obchodovat.

Hlavní jednotkou celého ekosystému jsou tokeny $99BTC. Jedná se o typ ERC-20, který běží na blockchainu Etherea a sdílí tak jeho bezpečnost a rychlost transakcí. Díky tomu je možné držené tokeny také stakovat, čímž si mohou držitelé zajistit odměny v podobě extra tokenů $99BTC.

V rámci tokenomiky můžeme sledovat, že na rozdíl od prvního projektu vyčlenili tvůrci v tomto případě menší část tokenů pro předprodej – pouze 15 %. To je však vykompenzováno zejména odměnami v rámci komunity a za staking, které tvoří dohromady 40 % z celkové nabídky tokenů. Uživatelé se tak mohou těšit na více možných způsobů a cest, jak tokeny v podobě odměn získávat.

Co se týče roadmapy, na webových stránkách můžeme nalézt opět čtyři časová období. Pojďme si je podrobněji rozvést:

  • 2. čtvrtletí 2024 – spuštění předprodeje a stakingu, začátek vývoje vzdělávací platformy
  • 3. čtvrtletí 2024 – výběr tokenů z předprodeje, spuštění decentralizované burzy a pokračování vývoje vzdělávací platformy
  • 4. čtvrtletí 2024 – zalistování tokenů na centralizované burzy (CEX), optimalizace mechaniky Learn-to-Earn, spuštění signálů pro obchodování kryptoměn, publikování beta verze platformy
  • po roce 2024 – přemostění (přechod) na tokeny typu BRC-20, plné spuštění platformy, navázání nových partnerství a rozšiřování obsahu pro vzdělávání

Díky takto rozpracovaným plánům si tak každý zájemce může rychle udělat dobrý obrázek o tom, kam bude 99Bitcoins směřovat. Jelikož se projekt nachází v brzkých fázích svého vývoje, mnoho z funkcí prozatím není dostupných. Investoři nebo uživatelé si však v současné době mohou prohlédnout a prostudovat veškeré informace na webových stránkách 99Bitcoins.

Když máte problém s pojišťovnou, zkuste ombudsmanku.

Spory mezi spotřebiteli a pojišťovnami řeší už pět let právníci v kanceláři ombudsmanky Aleny Mackové. V rozhovoru říká, co nejčastěji lidem vadí, jaké problémy řeší, jaké šance na odškodnění mají a v čem obě strany nejvíce chybují. Česká asociace pojišťoven založila svou kancelář ombudsmana před pěti lety. Mimo jiné i proto, aby zlepšovala kulturu ve vztahu mezi spotřebiteli a pojišťovnami. A aby nutně všechny spory neeskalovaly u soudu.

Jak se Vám daří spory řešit?

Za pět let naší existence jsme obdrželi zhruba 3700 podnětů. Z toho více než tisíc případů jsme řešili mimosoudním řešením sporů podle zákona o ochraně spotřebitele. Dalších zhruba 2500 podnětů se vyřešilo poradou, vysvětlením. Z té tisícovky mimosoudních řešení skončilo smírně zhruba 40 procent procent případů. Patří sem i situace, kdy sice není uzavřena dohoda, ale spotřebitel akceptuje důvody, proč nemůže být úspěšný, předmět sporu se vyjasnil a spor odstranil.

S čím se na vás veřejnost obrací nejčastěji?

Jde o záležitosti plynoucí ze všech druhů pojištění kromě životního pojištění, které je ve výlučné působnosti Finančního arbitra. Řešíme běžně spory z pojištění osob – to je především pojištění pro případ úrazu, nemoci, invalidity, pracovní neschopnosti a podobně. A samozřejmě také spory z pojištění majetku – například staveb, domácností, aut. Zabýváme se i pojištěním odpovědnosti (zaměstnance nebo občana) a pojištěním právní ochrany nebo cestovním pojištěním.

Z těchto oblastí vznikají nejrůznější typy sporů, dominují ale výrazně spory u likvidací pojistných událostí. Jde o spory o pojistné plnění, jeho neposkytnutí či snížení. Co do četnosti následují s výrazným odstupem spory ve věci správy pojištění, které se týkají například změny podmínek pojištění (například rozsahu), změny výše pojistného, nebo placení pojistného. Zajímavý je také trend nárůstu sporů o trvání nebo dobu zániku pojištění, které začínají dominovat nad spory ohledně správy pojištění.

Co si pod tím mám představit?

Situaci, kdy nastane škodná událost, požadujete pojistné plnění, ale pojišťovna vám oznámí, že plnit nebude, protože pojištění zaniklo. Vy jste překvapená a tvrdíte, že vás pojišťovna o zániku pojištění neinformovala. Důvody a proces zániku pojištění je přitom přesně upraven v občanském zákoníku.

Pojištění může zaniknout na základě výpovědi, odstoupením od pojistné smlouvy nebo marným uplynutím lhůty k úhradě dlužného pojistného (pojišťovna musí na dluh dvakrát písemně upozornit a pak po uplynutí stanovené doby může pojištění zrušit – poznámka redakce). Možným vysvětlením nárůstu těchto sporů může být i důsledek změny priorit lidí v době covidové a postcovidové, kdy řešili existenční otázky a nepovažovali upomínky z pojišťovny za důležité.

Jsou případy, které vás i po pěti letech práce překvapí?

Spíše než překvapí, bych asi řekla, že zasáhnou. Jsou to smutné případy, většinou se týkají zdraví, kdy pojišťovna nevyplatí pojistné plnění, protože například nemoc nebo úraz je důsledkem chronických problémů, kterými pojištěný trpěl již před počátkem pojištění, nebo se jedná o případy, které jsou z pojištění vyloučeny. Nebo bylo třeba si k základnímu pojištění sjednat i připojištění. Ale může být sporné, zda o takový případ jde, nebo ne.

Naše kancelář neposuzuje konkrétní otázky zdravotního stavu, jsme právníci, ale snažíme se stranám pomoci najít shodu, jak takový spor vyjasnit. Například dohodou o tom, kdo zdravotní stav odborně zhodnotí a jak se strany podělí o náklady takového postupu, a také o tom, že strany budou odborný závěr respektovat.

Například v loňském roce se nám takto podařilo dosáhnout pro spotřebitele plnění z pojištění invalidity ve výši více než dva a půl milionu korun. Pokud by se spor přesunul k soudu, měřila by se doba jeho řešení pravděpodobně na roky. My jsme to zvládli do maximálně možných 180 dnů. Běžně ale stížnosti vyřešíme do 90 dnů.

V jaké fázi sporu s pojišťovnou se na vás můžu obrátit?

Na kancelář ombudsmana se lidé mohou obrátit ve chvíli, kdy se se svou záležitostí obrátili na pojišťovnu, ta nevyřídila záležitost podle jejich představ. Spotřebitel následně podá stížnost (může ji nazvat jakkoli, třeba jako odvolání nebo reklamaci). A pojišťovna odpoví opět negativně nebo třeba neodpoví vůbec. V té chvíli se může obrátit na nás. Jen připomínám, že to musí být nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy uplatnil své právo, tedy podal stížnost u pojišťovny poprvé.

Jak vás mohu kontaktovat?

Komunikujeme s klienty všemi způsoby – telefonicky, e-mailem, osobně, poštou, datovou schránkou. Pokud nám zavoláte, rádi vysvětlíme všechny podrobnosti o obsahu návrhu na mimosoudní řešení sporu. Návrh musí být mimo jiné musí podepsán vlastnoručně nebo uznávaným elektronickým podpisem, nebo odeslán datovou zprávou. Je to poměrně přísné, ale je třeba si uvědomit, že zahájením mimosoudního řešení sporu získává spotřebitel čas pro dosažení dohody, protože se zastaví běh promlčecí lhůty.

My pak provedeme právní analýzu smluvní dokumentace, dosavadní komunikace mezi stranami a vybízíme ke smírnému řešení.

Jaký je váš postup?

Kontaktujeme pojišťovnu, že se na nás obrátil spotřebitel a že vyzýváme k návrhu smírného řešení. A pojišťovna například odpoví, že nemůže nic nabídnout, protože důvody svého postoje považuje za opodstatněné. Pokud shledáme naší analýzou důvody pro přehodnocení jejího postoje, snažíme se pojišťovnu přesvědčit o správnosti našich závěrů. Vedeme spory o částky od desítek korun po milionové. Je-li klient nespokojen s výsledkem mimosoudního řešení, může pochopitelně uplatnit své nároky u soudu. To se však děje jen v minimálním počtu případů.

Platím něco za vaší pomoc, analýzu?

Pro spotřebitele je mimosoudní řešení sporů bezplatné. Pokud by však chtěl být zastoupený advokátem, jeho odměnu nese ze svého.

V čem lidé nejvíce chybují, že pak vznikají rozepře ohledně pojistného plnění?

Spotřebitelé bohužel často nevhodně volí typ nebo rozsah pojištění, a to proto, že se těžko orientují v nabídce pojistných produktů, která je velmi široká a pestrá. Proto apelujeme, aby každý, kdo si pojištění sjednává, byl mimořádně pečlivý, pozorně si podepisované texty přečetl, zjistil, na co se pojištění vztahuje, které případy jsou z pojištění vyloučeny a jaká připojištění je možné si sjednat. A také odpovídal pravdivě na dotazy pojišťovny nebo zprostředkovatele pojištění.

Pojištěním si lidé chtějí zajistit klid. Jistotu, že když je potká nenadálá nepříjemnost, budou mít pojišťovnu po boku. Proto je dobré při sjednávání pojistky hodně předvídat. A mám-li pojištění už sjednáno, pravidelně jej kontrolovat, zda odpovídá situaci, ve které aktuálně jsem, zda se nezměnilo něco podstatného.

Jako příklad mohu zmínit problém podpojištěných staveb. Před lety jste si například koupila dům za dva miliony, dnes má cenu osmi milionů. Není-li pojištění upraveno a neodráží-li pojistná částka hodnotu pojištěného majetku, může pojišťovna plnění v případě pojistné události ještě snížit a vy dostanete méně než dva miliony.

Pojišťujeme si to nejcennější, co máme – zdraví a klíčové hodnoty svého majetku. Proto je potřeba si na tyto záležitosti udělat adekvátní čas.

A když už pojištění mám a stane se mi škodná událost?

Je důležité škodnou událost co nejrychleji oznámit, důkladně vše zdokumentovat, komunikovat od začátku s pojišťovnou, vyjasnit si, co bude přesně potřeba doložit a jak dále postupovat. Vím, že pod tíhou třeba živelní pohromy máme obvykle jiné priority. Ale je třeba současně myslet i na tyto věci.

A v čem chybují pojišťovny?

Běžně analyzujeme pojistné podmínky různých pojišťoven, a někdy je hodnotíme jako formalistické a příliš zatěžující, a to nad míru běžného života. Také se spotřebiteli komunikují někdy velmi formálně, například takzvaný likvidační dopis jen odkazuje na ustanovení pojistných podmínek a podrobně spotřebiteli není vysvětleno proč a v čem konkrétně dopadá na jeho případ.

Odhalujeme řadu komunikačních chyb například při zajišťování asistenční pomoci. Pochybení shledáváme také při zjišťování pojistného zájmu, tedy při vyjasňování předmětu a rozsahu pojištění při jeho sjednávání. Tyto problémy pak reportujeme České asociaci pojišťoven, projednávají se i na jednání platformy mimosoudního řešení spotřebitelských sporů na ministerstvu průmyslu a obchodu.

Co by podle vás měly pojišťovny změnit ve vztahu s klienty?

Rozhodně oblast komunikace, a to v mnoha ohledech. Jak při sjednávaní pojištění, tak například při změnách nebo zániku smluv anebo při šetření pojistných událostí. Pojišťovny jsou většinou velké instituce, komunikují s mnoha klienty, a proto jejich komunikace působí neosobně. Ale pro spotřebitele je frustrující, když v tíživé situaci dostane formalizovanou typizovanou negativní odpověď a není v ní ani žádný návod, jak situaci řešit. Je to dáno i přeregulací, protože právní řád ukládá pojišťovnám řadu informačních povinností. Ale i v takovém systému každý přirozeně očekává pochopení, srozumitelnost a nápomocný přístup.

Jaký je podle vás pojistný trh v Česku?

Náš pojistný trh je, pokud jde o mimosoudní řešení sporů, relativně kultivovaný. Až na jednu výjimku nemáme pojišťovnu, která by s námi nekomunikovala. Komunikace s námi jim určitě není příjemná, přesto je profesionální a se vzájemným respektem.