Autor: Tomáš

Jak vysoké jsou ceny ošetření v zahraničí?

Zdravotní péče v Česku patří mezi nejštědřejší v rámci celé Evropy. Cestovatelé to na vlastní kůži pocítí ve chvíli, kdy vyrazí na zahraniční dovolenou a tady musí řešit nepříjemnou zdravotní komplikaci. Kartička pojištěnce je na mnohé úkony krátká a zasloužená dovolená se tak může proměnit v noční můru.

Lékařské ošetření v zahraničí zpravidla zdarma nebývá

Nejprve si uvedeme na pravou míru to, jak funguje zdravotní péče v rámci Evropy. Mnoho cestovatelů se mylně domnívá, že v rámci EU mají péči zdarma. Jaké je ovšem jejich zděšení, když po nich v zahraniční nemocnici požadují přímou úhradu nebo nemalou spoluúčast? Jak to tedy v praxi funguje a na co máte nárok?

Ošetření v zahraničí si mnohdy zaplatíte v plné výši!

Na základě Evropského průkazu pojištence (EHIC) vás sice v rámci Evropy ošetří, to ovšem pouze v nezbytném rozsahu a ve státních zdravotnických zařízeních. U většiny vyšetření je potřeba zaplatit spoluúčast, která se pohybuje okolo 20 až 100 %. Pokud navíc budete ze státní nemocnice převezeni do soukromého zařízení, vše si platíte z vlastní kapsy.

Jak vysoké jsou ceny ošetření v zahraničí?

  • Úraz s třídenní hospitalizací v Rakousku: až 480 000 Kč
  • Ambulantní ošetření na Slovensku: až 4 800 Kč
  • Zlomená noha (hospitalizace, převoz) v Chorvatsku: až 110 000 Kč
  • Vykloubení ramene v Itálii: až 50 000 Kč
  • Poranění mořským ježkem v Chorvatsku: cca 3 000 Kč
  • Infarkt (operace, bypass) v Turecku: 1 300 000 Kč
  • Zubní ošetření v zahraničí: 1 500 až 80 000 Kč
  • Střevní obtíže v Chorvatsku: cca 5 800 Kč
  • Komplikovaná zlomenina (hospitalizace, převoz) v Řecku: až 620 000 Kč
  • Zlomená klíční kost (hospitalizace, převoz) v Egyptě: až 1 200 000 Kč

Chraňte svoje peněženky pomocí cestovního pojištění

Pokud nechcete, aby vás dovolená zruinovala, sjednejte si před odjezdem, či odletem cestovní pojištění s dostatečně vysokými limity. Ty by měly při cestách po EU činit alespoň 5 000 000 Kč. Pokud cestujete do vzdálenějších destinací, volte ještě vyšší plnění.

Přestože se sjednání cestovního pojištění může zdát jako nadbytečná položka na dovolenkovém seznamu, je to malá cena ve srovnání s možnými finančními ztrátami a nepříjemnostmi, které vám vzniknou v případě, že se na vaší cestě něco pokazí.

 

Co se změnilo a možná ještě změní u hypoték?

Hypoteční trh v minulém roce lehce zamrzl. Mohly za to kromě vysokých cen realit i vysoké úrokové sazby u hypoték. Nicméně potom ceny nemovitostí začaly po mnoha letech pomalu, ale jistě padat a podobné to bylo také u úroků na úvěrech. Kromě toho také Česká národní banka dovolila upustit od sledování ukazatelů DSTI a DTI a vypadá to, že ani není v plánu jejich obnova.

Objem hypotečních úvěrů v červnu 2024

Červen byl pro banky příjemným překvapením. Objem hypotečních úvěrů činil 42,2 miliardy korun, z toho se v rámci nových úvěrů jednalo o 20,2 miliardy korun. Prozatím se tak v letošním roce jedná o nejvyšší dosažená čísla. Důležité je navíc zmínit, že nad hranici 20 miliard korun se objem úvěrů přehoupl po více než dvou letech. Jedná se tak o meziroční nárůst o 80 %. Připomeňme, že loni se jednalo za červen o meziroční pokles o 41,2 %. Pokud bychom pak měli srovnat červen 2023 s červnem 2021, šlo dokonce o pokles o 71,1 %.

Kdo má nejnižší úrokovou sazbu?

Úrokové sazby šly také poměrně dolů. Nejnižší úrok u hypotečního úvěru na českém trhu pravděpodobně nabízí Moneta Money Bank. Ta slibuje 4,44 % p.a. Druhý nejnižší úrok 4,58 % p.a. aktuálně poskytuje Fio banka, na kterou v závěsu navazuje Air Bank s 5,19 % p.a. a s 4,99 % při převedení. Česká spořitelna se pak dostala na čtvrté místo s 5,19 % p.a. Jako pátá se v pomyslném žebříčku nachází Raiffeisenbank s 5,29 % p.a.

V loňském roce měla nejnižší úrok UniCredit Bank, a to ve výši 5,39 % p.a. Bohužel však bylo podmínkou takového úroku uzavření rizikového pojištění. Dále druhý nejnižší úrok 5,68 % p.a. poskytovala Fio banka. Ihned po ní se o třetí místo dělily Air Bank, Komerční banka a Moneta Money Bank s 5,79 % p.a. Česká spořitelna byla na čtvrtém místě s 5,84 % p.a. Pátá byla ČSOB s 5,94 % p.a.

Srovnání výše úrokových sazeb přehledně

Banka Úroková sazba
Moneta Money Bank 4,44 % p.a.
Fio banka 4,68 % p.a.
Komerční banka 5,09 % p.a.
Air Bank 5,19 % p.a.
Česká spořitelna 5,19 % p.a.
UniCredit Bank 5,49 % p.a.
ČSOB 5,69 % p.a.
Raiffeisenbank 5,69 % p.a.
mBank 6,89 % p.a.

Od DSTI i DTI se upustilo

ČNB před lety stanovila hned tři ukazatele, podle kterých se mají komerční banky řídit při posuzování nároku na hypotéku. Jedním z nich je tzv. DSTI, tedy procentní vyjádření podílu ročních průměrných výdajů žadatele o úvěr vyplývající z jeho celkového zadlužení na jeho ročním čistém příjmu. Jednoduše řečeno, žadatel musí na hypotéku vydávat jen určitou část svého měsíčního čistého příjmu. U žadatelů do 36 let platilo, že splátka nesmí být vyšší než 50 % měsíčních čistých příjmů, u ostatních pak šlo o 45 %.

ČNB však ukazatel loni DSTI deaktivovala, a nemusí tak být dodržen. To stejné platí i pro ukazatel DTI, který určoval míru předluženosti. Ve hře tedy zůstává pouze LTV. To určuje poměr půjčených peněz k hodnotě nemovitosti.

LTV je stále drženo na hranici 80 %, 90 % platí pro žadatele mladší 36 let. Minimálně 10 % tak musí mít žadatel o hypotéku nachystáno z vlastních peněz nebo jiné půjčky.

 

Jak získat adekvátní odškodnění za nezaviněnou nehodu v zahraničí?

Rodinná dovolená se může poměrně snadno proměnit v noční můru. Když vám řidič z vedlejší silnice nedá přednost, pomačkané plechy budou pravděpodobně to nejmenší, co je potřeba řešit. Oděrky, zlomeniny, ale i další zranění vás ovšem opravňují k získání nemalého odškodnění. Co pro to musíte udělat?

Cesta na dovolenou se proměnila v noční můru

Rodina se dvěma malými dětmi se na začátku prázdnin chystala na vytouženou dovolenou v Chorvatsku. Jeli autem a pro svou cestu zvolili trasu vedoucí přes Slovinsko. Tady ovšem jejich dovolená skončila ještě dřív, než mohla vůbec začít. Na jedné ze slovinských silnic jim totiž nedal přednost řidič vozidla s maďarskou poznávací značkou, který vyjížděl z vedlejší silnice.

Naštěstí se nic vážného nestalo. Výsledkem byly pouze značně pomačkané plechy, což tatínek, coby vlastník vozidla neprodleně vyřešil s asistenční službou své pojišťovny, u níž si platil povinné ručení a havarijní pojištění s rozšířenou asistencí. Pojišťovna zařídila odtah vozidla a náhradní auto, včetně potřebného ubytování pro celou rodinu a následnou repatriaci zpět do Česka. Cestovní pojištění ovšem dotyčná rodina neměla. Řešili tedy, co dělat dál.

Maminka si stěžovala na bolesti za krkem, jedno z dítek trápila bolest na hrudníku a druhé se bouchlo do hlavy. Protože rodiče nechtěli nic podcenit, vyhledali ve Slovinsku lékařské zařízení, kde si ovšem museli veškerou zdravotní péči zaplatit. Podcenili totiž důležitost cestovního pojištění a na dovolenou vyrazili bez něj.

Límec a pobyt v nemocnici

Maminka „vyfasovala“ fešný límec, jedno z dítek skončilo s naraženinou, která naštěstí neznačila vážné poškození. Druhé z dětí ovšem zůstalo v nemocnici přes noc na pozorování. Ráno bylo propuštěno do domácího léčení s lehkým otřesem mozku. Jakmile se rodina vrátila do Čech, začala řešit odškodnění z povinného ručení řidiče, který nehodu způsobil.

Maminčina naražená krční páteř stále zlobila, což si vyžádalo 21denní neschopenku. Poté jí byla nemocenská ukončena a dotyčná byla odeslána praktickým lékařem na rehabilitaci. Po absolvování soukromé rehabilitace se její stav stabilizoval a na poranění krční páteře si tak po několika měsících ani nevzpomněla.

35 000 Kč na další dovolenou

Škodu řešila zmíněná rodina již přímo v Česku ve spolupráci se specialistou na odškodnění. Ten společně se svým týmem vypočítal, že za zhmoždění krku (30 bodů) náleží mamince odškodnění ve výši 12 728 Kč. Jednomu z dětí, které mělo zhmožděný hrudník (10 bodů), bylo vypočítáno odškodnění ve výši 4 242,70 Kč. Druhé dítko obdrželo za lehký otřes mozku (20 bodů) odškodnění ve výši 8 485,40 Kč.

Hodnota bolestného bodu v průběhu let neustále stoupá. Letos činí 424,27 Kč. Bolestné se následně vypočítává na základě určených bolestných bodů, které je potřeba vynásobit částkou 424,27 Kč.

Dotyčné byl v rámci odškodnění uhrazen i rozdíl mezi průměrným příjmem, který by pobírala v případě, že by byla zcela zdravá, a tím, co jí vyplatil zaměstnavatel a okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ) během nemocenské. Zde získala dalších 10 000 Kč.

K tomu je nutno připočíst ještě náklady na léčení, do kterých spadá nejen rehabilitace v soukromé klinice, ale také doprava sem. Proplaceny mamince byly i kompenzační pomůcky (např. krční límec), což v součtu činilo dalších 8 000 Kč. Za ošetření ve slovinském zdravotnickém zařízení zaplatila rodina 20 000 Kč. Také tyto náklady jim nakonec proplatila pojišťovna viníka nehody.

Celkem tedy rodina obdržela odškodnění ve výši 63 456 Kč. Po odečtení zaplacených nákladů za kompenzační pomůcky (8 000 Kč) a léčebné výdaje (20 000 Kč), které museli uhradit ve Slovinsku, jim zbylo 35 456 Kč, které mohli vynaložit na další zahraniční cesty.

Máte nárok na odškodnění?

Pokud se vám v Česku nebo zahraničí stala obdobná (nezaviněná) nehoda, při které jste utrpěli větší, či menší újmu na zdraví (v krajním případě i životě), nebojte se po ukončení léčení obrátit na zkušeného specialistu, který pro vás dokáže vyjednat maximální možné odškodnění, na které máte nárok.

Dotyčnému většinou stačí doložit pouze lékařské zprávy a udělit plnou moc. V rámci běžných případů, kdy je ukončeno léčení, jsou prostředky připsány poškozenému na účet zhruba v horizontu jednoho měsíce. Velkým benefitem je i skutečnost, že za služby těchto specialistů dopředu nic neplatíte. Jejich odměna se stanovuje předem dohodnutým procentem z vymožené částky.

Pokud jste se v předchozích 3 letech stali přímým účastníkem nezaviněné nehody v ČR, Chorvatsku, Itálii, Polsku či jiné zemi, při níž došlo k újmě na zdraví, či životě, máte pravděpodobně nárok na nemalé odškodnění?

Co skrývá portfolio průměrného drobného investora?

Sektorem, do kterého drobní investoři nejčastěji investují, jsou společnosti poskytujících finanční služby. Druhým nejčastěji vlastněným sektorem jsou technologické společnosti (40 %) a na třetím tituly z oblasti energetiky (35 %).

Všechna tři odvětví byla v posledních 18 měsících v centru pozornosti, přičemž akcie energetických a technologických společností dosahovaly lepších výsledků. Očekává se, že akcie finančních služeb budou posilovat, protože druhý největší a jeden z nejlevnějších sektorů na světě těží z kombinace nižších úrokových sazeb a silnějšího růstu úvěrů.

Tabulka ukazuje nejoblíbenější sektory a třídy aktiv mezi drobnými investory z celého světa, kteří se zúčastnili průzkumu

Sektor % drobných světových investorů

 

Třída aktiv % drobných světových investorů
Finanční služby 61 % Hotovost 69 %
Technologie 40 % Lokální akcie 49 %
Energetika 35 % Lokální dluhopisy 34 %
Realitní trh 33 % Akcie kótované na mezinárodních trzích 31 %
Komunikace 32 % Komodity/Forexy 26 %

Portfolio průměrného drobného investora pravděpodobně zahrnuje také hotovost, neboť 69 % investorů vlastní hotovostní aktiva, jako jsou spořicí účty, zatímco akcie kótované na místním trhu investora jsou mezi třídami aktiv na druhém místě (49 %), následované domácími dluhopisy (34 %). Obliba hotovostních aktiv podle údajů z průzkumu v letošním roce nadále rostla, protože v řadě ekonomik byly široce dostupné vysoké bezrizikové úrokové sazby na spořicích účtech.

Tabulka ukazuje nejoblíbenější sektory a třídy aktiv mezi českými drobnými investory, kteří se zúčastnili průzkumu

Sektor % drobných českých investorů

 

Třída aktiv % drobných českých investorů
Finanční služby 66 % Hotovost 79 %
Technologie 40 % Lokální akcie 38 %
Energetika 33 % Lokální dluhopisy 34 %
Realitní trh 49 % Akcie kótované na mezinárodních trzích 37 %
Komunikace 31 % Komodity/Forexy 32 %

Drobní investoři vidí největší příležitosti v technologiích a kryptoměnách

Drobní investoři byli dotázání, do kterého odvětví nejspíše zvýší své investice. Na prvním místě se opět umístily technologie a finanční služby, které zvolilo 18 %, resp. 12 % respondentů, následované diverzifikovaným mixem nemovitostí (9 %), zdravotnictví (8 %) a energetiky (8 %).

Mezi jednotlivými třídami aktiv se za největší příležitost považují kryptoměny, přičemž 15 % investorů uvedlo, že by v budoucnu upřednostnili tuto nejvýkonnější třídu aktiv na světě před ostatními. Následují hotovostní aktiva (14 %), akcie kótované na místní burze (13 %), akcie kótované na mezinárodní burze (9 %), komodity (8 %), domácí dluhopisy (7 %), měny, (5 %), alternativní investice (4 %) a zahraniční dluhopisy (4 %).

Zatímco trhy v roce 2024 investorům prospívaly, dostupné a výhodné úrokové sazby na spořicích účtech znamenají, že hotovost jako třída aktiv bude mezi globálními investory ještě minimálně několik měsíců dominovat. Nicméně přihlédneme-li k tomu, že ECB nedávno sazby snížila a očekává se, že ji brzy budou následovat další významné centrální banky, váhy se brzy přikloní spíše ve prospěch akcií a dalších skupin aktiv, jako jsou například nemovitosti. Průměrný drobný investor v celosvětovém měřítku je v dobré výchozí pozici, vezmeme-li v potaz, že společnosti poskytující finanční služby pravděpodobně čeká silné období, neboť tento sektor je zdaleka nejčastěji součástí portfolií investorů po celém světě. Z údajů také vyplývá, že navzdory probíhající rychlé globalizaci finančních trhů zůstávají v oblibě akcie kótované na místních burzách.

Nejnovější průzkum Retail Investor Beat vycházel z průzkumu mezi 10 000 drobnými investory ve 12 zemích. Z následujících zemí se průzkumu zúčastnilo 1000 respondentů: Spojené království, USA, Německo, Francie, Austrálie, Itálie a Španělsko. V následujících zemích odpovídalo 600 respondentů: Nizozemsko, Dánsko, Polsko, Rumunsko a Česká republika. Průzkum probíhal od 15. května do 5. června 2024 a provedla jej výzkumná společnost Opinium. Drobní investoři byli definováni jako investoři s vlastním řízením nebo s poradenstvím a museli vlastnit alespoň jeden investiční produkt včetně akcií, dluhopisů, fondů, investičních ISA nebo jejich ekvivalentů.

Pojistěte sebe i sportovní vybavení na dovolenou.

Plánujete letos aktivní dovolenou? Pokud vyrážíte na kola, vezete si s sebou surfovací prkno, či míříte do vyhlášeného golfového ráje, měli byste se zajímat o to, jak ochránit nejen sebe, ale také drahé vybavení před případnými škodami nebo nenechavci.

Jedno pojištění, komplexní ochrana

Vyrážet do zahraničí bez cestovního pojištění je zbytečný risk, který vám může dovolenou nepěkně prodražit. A to i v rámci Evropy, kde se mnoho cestovatelů mylně domnívá, že jim stačí evropský průkaz pojištence (EHIC). Prostřednictvím něj sice máte nárok na ošetření v nezbytném rozsahu, většinou ale jde pouze o státní zařízení, kde po vás mohou požadovat přímou úhradu.

Proto si před cestou sjednejte cestovní pojištění, v rámci kterého pojistíte nejen sebe, ale také sportovní vybavení (například surfy, golfové hole apod.), které s sebou na dovolenou vezete.

Pojistěte sebe i převážené vybavení

Při výběru vhodného cestovního pojištění se zaměřte nejen na limity léčebných výloh (u Evropy doporučujeme alespoň 5 000 000 Kč), ale také na rozsah pojistné ochrany.

Ta by měla v případě aktivní dovolené zahrnovat i pojištění zavazadel a sporty, kterým se budete věnovat. Běžné cestovní pojištění zahrnuje v základní variantě rekreační sporty. Sem patří například golf, cyklistika, turistika provozovaná na značených trasách, jízda na koni nebo sjíždění řeky.

Pokud ovšem plánujete provozovat rizikové sporty, mezi které se řadí třeba canyoning, potápění s přístrojem, jízdu na vodním skútru, rybolov na moři, via ferraty nebo vysokohorskou turistiky nad 3 500 m n. m, pak už je potřeba tyto sporty pojistit samostatně za menší příplatek.

Ať vás ani nenapadne vyrážet do zahraniční bez cestovního pojištění! Kvalitní pojistka ochrání vaši peněženku nečekaných výdajů a zároveň vás podrží v nepříjemných situacích. „Cestovko“ nyní můžete rozšířit o další připojištění (např. domácnosti nebo asistenci vozidla) s 20% slevou a e-bookem zdarma.

Chcete na cestovním pojištění výrazně ušetřit? Pokud do zahraničí vyrážíte alespoň dvakrát během roku, vyplatí se přemýšlet o roční cestovní kartě.

Jak získat hypotéku na majetkové vypořádání?

Hypotéku je možné využít nejen na pořízení nemovitosti, ale také na majetkové vypořádání společného jmění manželů nebo dědictví. Jak postupovat a jak získat hypotéku na vypořádání?

Běžnou účelovou hypotéku Češi nejčastěji financují vlastní bydlení. Peníze od banky tedy využívají například na koupi novostavby či starší nemovitosti, výstavbu nemovitosti nebo její rekonstrukci či modernizaci. Hypotéku je samozřejmě možné využít také na refinancování stávajícího úvěru na bydlení.

Hypotéka může být vhodným řešením i v situaci, kdy je nutné provést majetkové vypořádání. K tomu nejčastěji dochází v případě majetkového vypořádání po rozvodu. Jeden z páru si sjedná hypotéku na vyplacení expartnera a získá nemovitost, která byla do rozvodu součástí společného jmění manželů. Pokud už manželé měli hypotéku na nemovitost, může být tato společná hypotéka po rozvodu převedena na jednoho z nich. Hypotéku je také možné využít na vypořádání majetkových podílů na nemovitosti spoludědiců

Vypořádání majetku po rozvodu

Při každém rozvodu je nutné řešit majetkové vypořádání manželů. Pokud nebylo upraveno rozdělení majetku a dluhů ještě před sňatkem v předmanželské smlouvě (např. byl smluven režim oddělených majetků, zúžení společného jmění o vybraný majetek), je součástí společného jmění manželů vše, co nabyl jeden z manželů nebo oba společně za dobu trvání manželství.

Do společného majetku se počítají jak nemovitosti, tak i veškeré finance a dluhy. Pokud jste si tady v manželství společně pořídili například byt na hypotéku, spadá do SJM byt i nesplacená hypotéka.

Co nepatří do SJM?

Rozdělení majetku při rozvodu nebývá vždy jednoduché. Aby nedocházelo ke zbytečným sporům, co je a není společným majetkem, uvádí zákon případy, kdy se majetek pořízený během manželství nestává společným jměním manželů. Kromě věcí určených pouze k osobní potřebě jednoho z manželů (např. oblečení, hygienické potřeba apod.) se do společného jmění nezapočítávají:

  • majetek nabytý dědictvím či darem (pozn. s výjimkou majetku výslovně určeného oběma manželům do SJM),

  • náhrada nemajetkové újmy na přirozených právech, kterou získal jeden z manželů (např. bolestné po dopravní nehodě),

  • náhrady za poškození, zničení či ztrátu výhradního majetku jednoho z manželů,

  • majetek nabytý jedním z manželů v souvislosti s jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví (např. manžel prodá motorku, která byla v jeho výlučném vlastnictví, a ze získaných peněz si pořídí novou).

Financování majetkového vypořádání

Při majetkovém vypořádání manželského páru jde v řadě případů o miliony. Obvykle je nutné vyřešit rozdělení společných nemovitostí, vybavení domácnosti, automobilů a řady dalších hmotných statků nabytých v době manželství. Bez nového úvěru se tedy mnozí neobejdou.

K vypořádání podílů na nemovitosti dodává: „Pokud není nemovitost zatížena hypotékou a jeden z exmanželů nemá dostatek peněz na vyplacení podílu druhého, nabízí se jako ideální řešení nová hypotéka na majetkové vypořádání. Existují i alternativy k hypotéce na vypořádání. V případě nižších částek připadá v úvahu také například úvěr ze stavebního spoření či neúčelový úvěr. V situaci, kdy je nemovitost zatížena hypotékou, je možný převod hypotéky při rozvodu na jednoho z manželů.

Druh a družka majetkové vypořádání

Otázku vypořádání společného majetku mohou řešit také nesezdané páry. V tomto případě nevzniká společné jmění manželů a v okamžiku rozchodu může dojít k neshodám o rozdělení majetku.

Při pořízení společné nemovitosti je nejvhodnějším řešením spoluvlastnictví. Každý z partnerů si drží na bytu, domu či jiné nemovitosti určitý spoluvlastnický podíl – například jednu polovinu vlastní druh a druhou polovinu družka. Rozložení spoluvlastnických podílů může být samozřejmě i jiné, záleží na dohodě obou partnerů. Pokud má každý z partnerů na nemovitosti určitý spoluvlastnický podíl, lze si v případě rozchodu sjednat hypotéku a odkoupit příslušný podíl. Komplikací může být rozdílný pohled na cenu spoluvlastnického podílu. V tomto případě se vyplatí pozvat na pomoc nezávislého odhadce, který stanoví férovou tržní cenu nemovitosti.

Jak získat hypotéku na vypořádání

Proces získání hypotéky na majetkové vypořádání se v zásadě neliší od sjednání hypotéky například na koupi nemovitosti. Žadatel o hypotéku sdělí bance výši požadované částky a také účel financování, tím je vypořádání spoluvlastnického podílu na nemovitosti. Dále je třeba dodat veškeré požadované informace k financované nemovitosti. Při schvalování hypotéky se banka vždy zajímá o bonitu žadatele. Pro získání potřebné výše úvěru je důležitá výše i zdroj pravidelného příjmu. Žadatel o hypotéku musí mít rovněž výbornou platební morálku a nesmí mít negativní záznamy v úvěrových registrech.

Banky se také musí při poskytování hypoték řídit limity úvěrových ukazatelů od České národní banky. V současné době je povinné pouze splnění limit LTV (pozn. limity úvěrových ukazatelů DTI a DSTI jsou pouze doporučené). Pokud zájemce o hypotéku plánuje odkoupit například polovinu spoluvlastnického podílu (tzn. druhou již vlastní), neměl by mít se splněním limitu LTV problém. Pokud banka hypotéku schválí, jeden z exmanželů obdrží požadovanou částku a druhý získá zbývající podíl na nemovitosti.

Vyplacení z hypotéky

V případě, že je již nemovitost zatížena společnou hypotékou, je řešením převzetí stávajícího úvěru a současně vyplacení druhého z exmanželů. U jaké banky požádat o převedení hypotéky? Je nutné vždy kontaktovat stávající banku a nejdříve ji informovat o úmyslu převzít hypotéku a vyvázat z ní bývalého manžela či manželku.

Ten, kdo na sebe celou hypotéku přebírá, musí bance prokázat dostatečný příjem. Pokud jeden příjem na převzetí úvěru nestačí, může být řešením přizvání dalšího žadatele (např. rodiče nebo nového životního partnera).

Další možnosti financování

Hypotékou je možné řešit vyplacení majetkového podílu na nemovitosti. Většinou je ovšem při rozvodu potřeba vypořádat i další majetek. Může se jednat například o automobil, vybavení domácnosti či jiný hmotný majetek. K tomuto účelu je možné využít například americkou hypotéku nebo jiný neúčelový úvěr.

Jak na diverzifikované investiční portfolio?

Důvody pro investování jsou dobře známé, ale proměnit svůj kapitál ve fungující investiční portfolio, vyžaduje určitou míru dovedností a pořádný průzkum. Vytvoření diverzifikovaného portfolia je všeobecně považováno za jednu z nejlepších cest k dosažení finanční nezávislosti. Rozhodnutí o tom, kolik peněz přidělit do různých tříd aktiv, je jedním z nejdůležitějších rozhodnutí, které na začátku své cesty uděláte.

Diverzifikaci poměrně dobře vystihuje rčení „Nedávej všechna vejce do jednoho košíku.“ nebo „Nevsázej vše na jednu kartu.“. A i to je jednoduchá poučka. V investičním světě musíte řešit víc než jen to, abyste koupili různá aktiva.

Ve zkratce se jedná o vyvažování vašeho portfolia tak, aby jej tržní podmínky nemohli snadno znehodnotit.

Pojďte se s námi podívat, jak správné diverzifikace dosáhnout, proč je alokace aktiv zásadním tématem a jak zachovat rovnováhu i ve vašem portfoliu.

Co je alokace aktiv?

Alokace (nebo také rozvržení) aktiv je způsob, jakým rozdělujete svůj kapitál mezi jednotlivé investice. Podíl jednotlivých aktiv, jako jsou akcie, dluhopisy, krypto atp., je nejčastěji vyjádřen procentuálně.

Neexistuje ideální alokace aktiv. Vždy záleží na vašich cílech a osobních i tržních podmínkách. V průběhu času ale vznikla obecná pravidla, která vám mohou posloužit jako odrazový můstek.

Jedním z častých rozvržení je pravidlo 70:30. Zde investujete 70 % vašeho kapitálu do akcií a 30 % do dluhopisů. Část kapitálu investovaná do akcií má potenciál vyššího růstu za cenu vyššího rizika a volatility. Proto je zde 30% položka v dluhopisech, které jsou obecně považovány za stabilní aktiva, která se obvykle vyvíjí v opačném směru než akcie.

Toto pravidlo si můžete upravit na míru tím, že odečtete svůj věk od 100. Výsledné číslo je podíl ve volatilnější kategorii (zde akciích). Obvykle totiž platí, že čím jste starší , tím více méně rizikových aktiv chcete vlastnit.

Podobným rozdělením získáte možnost realizovat zajímavé zisky, ale zároveň máte 30 % z investovaných peněz jako rezervu pro případ, že byste potřebovali vybrat kapitál ze svých pozic ve chvíli, kdy tomu tržní podmínky nepřejí.

Před finální volbou vaší alokace aktiv se ujistěte, že znáte všechna rizika spojená s vybranými aktivy a víte, jak se navzájem ovlivňují. Vyhnete se tím nepříjemným překvapením.

Co je diverzifikace?

Diverzifikace vašeho portfolia je proces určování alokace aktiv v něm. Obvykle využívá různé třídy aktiv k tomu, aby minimalizovala rizikovost vašeho portfolia, ale existují i jiné druhy diverzifikace.

Buďte připraveni na to, že nastanou situace, které jste nemohli čekat.

Druhy diverzifikace:

  • Diverzifikace podle typu aktiva: do portfolia zahrnete více druhů aktiv – akcie, ETF, komodity, krypto a podobně. Využíváte toho, že se různé třídy aktiv vyvíjejí různě.
  • Sektorová diverzifikace: investujete do různých sektorů, které se mohou vyvíjet jinak. Například budete investovat do technologických firem, zdravotnictví a veřejných služeb.
  • Geografická diverzifikace: zaměříte se na různé části světa. Část prostředků investujete do amerických firem, část do evropských a zbytek třeba do rozvíjejících se trhů.
  • Diverzifikace podle časového horizontu: část kapitálu vyčleníte na dlouhodobé investice a část si ponecháte pro krátkodobé obchodování.

Dalším zásadním bodem v otázce diverzifikace je cenová korelace  Vaším cílem by mělo být zahrnout dostatečné množství nekorelujících aktiv do investičního portfolia  Jinými slovy, chcete v něm mít taková aktiva, která když jedno roste, druhé klesá

Tím se můžete vyhnout již zmiňovanému prodeji v době, kdy je aktivum v poklesu.

Představte si například portfolio složené pouze z jediného nástroje: akcie Apple Inc. I když tato akcie přinesla některým dlouhodobým investorům značné výnosy, její růst nebyl přímočarý. V roce 2022 klesla hodnota akcií AAPL o více než 25 %.

Pokud byste v daném roce museli vybrat prostředky ze svých pozic, mohlo by to znamenat výrazné ztráty. Ale představte si, že byste diverzifikovali, byť pomocí jediné další společnosti.

Ve stejném roce vzrostla například hodnota akcií zdravotnického gigantu Johnson & Johnson přibližně o 5 %. Pokud by hypotetické portfolio bylo rozděleno 50/50 mezi AAPL a JNJ, nižší volatilita a zprůměrovaná roční ztráta by pro nového investora byla lépe stravitelná.

Díky tomu by byla nižší pravděpodobnost, že učiní emocionální investiční rozhodnutí a pozici prodá. Diverzifikované portfolio pomáhá investorům řídit riziko a zachovat si racionální přístup k investování.

Uvedený příklad ilustruje, jak může diverzifikace vyrovnat výkonnost i mezi dvěma relativně podobnými aktivy. Tento efekt se ještě zvyšuje, když zahrnete různé druhy diverzifikace zmíněné výše.

Dávejte si pozor na to, že určitá aktiva, která spolu na první pohled vůbec nesouvisí, a tudíž byste neočekávali korelaci, spolu mohou být silně propojené. Příkladem je třeba umění a akcie. Věcné propojení se hledá těžko, ale poptávku po obojím ovlivňují podobné faktory (ekonomický růst, dostupnost kapitálu, úrokové sazby atd.).

Proto vždy věnujte dostatek času analýze, průzkumu a historickým datům vámi zvolených nástrojů.

Správa portfolia

Věnovali jste spoustu času studiu aktiv, analyzovali příležitosti a rizika, nakoupili aktiva a myslíte, že máte hotovo? Ale kdepak. Vaše portfolio bude časem nevyhnutelně ovlivněno (ne)očekávanými událostmi,které se přímo týkají širšího trhu a aktiv, která držíte.

Může se stát, že se volatilita držených nástrojů v průběhu času změní a tím změní i rizikový profil vašeho portfolia. Například společnost Amazon Inc do svého obchodního modelu zahrnula oblast webhostingových služeb (Amazon web services, AWS). I když to neznamená, že je najednou akcie horší nebo lepší, určitě to ovlivní skóre rizikovosti u tohoto aktiva a je možné, že budete chtít upravit alokaci.

Ovšem podobná situace nastává i přirozeně. Postupem času bude výkonnější část vašeho portfolia (např. akcie z výše uvedeného příkladu rozdělení 70:30) růst rychleji, než jeho konzervativní část. Díky tomuto zhodnocení se podíl v průběhu let může změnit třeba na 85:15 a tím výrazně změnit jeho rizikovost.

Proto je důležité do svého investičního plánu zahrnout pravidelné rebalancování portfolia. Vymezte si jednou za rok (pololetí, kvartál) určitý čas na to, abyste se podívali na své portfolio, zjistili, jak si vede, jakou má alokaci aktiv apod.

Pravděpodobně zjistíte, že je procentuální skladba vašeho portfolia jiná, než když jste ho tvořili. Upravte své pozice tak, aby odpovídali původnímu riziku a vašim cílům.

Neexistuje ideální alokace aktiv. Vždy záleží na vašich cílech a osobních i tržních podmínkách.

Shrnutí

To, jak poskládáte své investiční portfolio, je jedním z nejdůležitějších rozhodnutí na vaší investiční cestě. Proto mu věnujte dostatek času a pozornosti.

Zároveň buďte připraveni na to, že nastanou situace, které jste nemohli čekat. Nevěšte hlavu, analyzujte příčiny a upravte svůj plán. Ideální strategie neexistuje, proto se jí nepokoušejte dosáhnout hned napoprvé.

S vytrvalým, racionálním přístupem a pravidelným rebalancováním vašich pozic získáte dobré předpoklady k dlouhodobému růstu.

Jak na odškodnění duševních útrap po autonehodě?

Objevily se u Vás v důsledku nezaviněné dopravní nehody psychické obtíže? Pakliže jste nuceni následkem těchto negativních psychických změn vyhledat odbornou pomoc, můžete po viníkovi nárokovat adekvátní odškodnění. Získat ho ale není ani trochu jednoduché.

Dvě roviny odškodnění duševních útrap

V oblasti odškodnění po dopravních nehodách rozlišujeme zpravidla dva druhy duševních útrap. První kategorií je psychická újma při úmrtí následkem autonehody, k níž může dojít ve chvíli, kdy vlivem dopravní nehody přijdete o blízkou osobu. Výše odškodnění za psychickou újmu se v tomto případě různí podle blízkosti vztahů se zemřelým a intenzitě utrpení včetně psychických následků.

Zatímco obecně se odškodnění nejbližších po zemřelém pohybuje v rozpětí od 500 000 až do 1 000 000 Kč pro každého z pozůstalých, odškodnění duševních útrap se vždy řeší individuálně.

Druhou rovinou v oblasti odškodnění duševních útrap je psychická újma jako trvalý následek autonehody. Tato újma se řeší v rámci odškodnění trvalých následků autonehody (odborně jde o nárok na náhradu tzv. další nemajetkové újmy vzniklé poškozením zdraví).

Pokud tedy vznikne pracovní neschopnost nebo omezení v osobním či pracovním životě z psychických důvodů, coby následek těžké autonehody, má poškozený právo na adekvátní odškodnění. Typicky se u něj totiž může rozvinout šok po autonehodě, posttraumatická stresová porucha, úzkost, či deprese, kvůli nimž může dojít k těmto omezením.

Jak vysoké může být finanční odškodnění za psychickou újmu?

Jak už jsme zmínili výše, odškodnění za psychickou újmu se řeší individuálně a to dle výpočtového mechanismu Metodiky Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví. Protože tento výpočet není jednoduchý, je vždy dobré jej přenechat specializovanému znalci.

Finanční kompenzace za psychickou újmu na zdraví může být samozřejmě vysoká, vymoci ji ale není tak jednoduché, jak se může na první pohled zdát. Psychická újma trvalého charakteru společně s odškodněním ztížení společenského uplatnění (tzn. trvalé následky) se prokazuje zejména zprávami od psychologa nebo psychiatra a do procesu zpravidla vstupuje také znalecký posudek, který má u poškozeného prokázat tyto psychické újmy.

Celý proces může být proto pro laika velmi složitý a nesrozumitelný. Často ho také může odradit množství dokumentů a lékařských zpráv, které je potřeba pojišťovně viníka doložit.

Vymoci adekvátní odškodnění za psychickou újmu po autonehodě není jednoduché

Proto je vždy dobré obrátit se na specialistu v oboru odškodnění po dopravních nehodách, který si konkrétní případ důkladně nastuduje a zhodnotí, jaká je šance na vymahatelnost adekvátního odškodnění. Zmíněnému specialistovi stačí udělit plnou moc a předat mu veškeré lékařské zprávy.

Na tomto místě je potřeba doplnit, že služby tohoto specialisty jsou zdarma a jeho odměna je stanovena procentem z vymožené částky. Pokud by se přece jen stalo, že odškodnění v rámci psychické újmy po autonehodě pro klienta nevymůže, za jeho služby neplatíte.

 

Na co se připojistit před cestou na dovolenou?

Součástí každé dovolené v zahraničí by mělo být kvalitní cestovní pojištění. Jednou z jeho nejdůležitějších součástí je kvalitní krytí léčebných výloh, které se vztahuje na úrazy a náhlá onemocnění. Kromě toho je dobré zvážit situace, pro které se vyplatí sjednání různých připojištění. Týká se to například cest do vysokohorského prostředí, jízdy na elektrokolech, ale i cestování vlastním autem. Největší poptávka je po připojištění stornopoplatku, tedy pro případy, kdy se klient z vážného důvodu nemůže cesty zúčastnit.

Už při sjednávání cestovního pojištění je vhodné myslet na nejrůznější situace, které během dovolené mohou nastat. Nejlepší je vycházet z náplně dovolené, tedy z konkrétních aktivit a situací. Čím dál populárnější je například vysokohorská turistika, kdy je pro všechny případy vhodné si připojistit zásah horské služby a případný transport vrtulníkem.

Dovolenou může narušit také zpoždění zavazadel nebo zrušení letu, proto se připojištění takových situací rozhodně vyplatí. Stejně tak, pokud na dovolenou vyrazíme vlastním autem, je dobré mít připojištění pro případ poruchy nebo nehody, na které se můžete spolehnout.

Asistenční společnost Europ Assistance například v loňském roce řešila 25 situací v zahraničí denně a eviduje ze zahraničí 1541 repatriací vozidel, tedy průměrně čtyři denně. Nejdelší z nich byla z 2871 km vzdáleného místa v Portugalsku.

Z konkrétních aktivit je nyní v kurzu jízda na elektrokolech: Riziko nehod na elektrokolech je poměrně vysoké, proto je dobré mít v pojištění krytou i odpovědnost za případné škody.

Klienti s elektrokoly by si před cestou do zahraničí měli zjistit podmínky v dané zemi a těmi se řídit. Ne všude totiž pojištění odpovědnosti stačí, někde je třeba sjednání speciálního pojištění: Elektrokolo sice dle nové legislativy v Česku nepotřebuje povinné ručení, ale v dalších státech EU to může být jinak.

Je tomu tak například v Německu: všechna elektrická kola, která jsou vybavena elektrickým motorem o výkonu od 250 W do 4 kW a maximální rychlostí do 45 km/h (S-Pedelec) jsou dle německých zákonů vozidly a musí mít povinné ručení. Češi si proto musí pro svůj S-Pedelec sjednat v Německu takzvané „hraniční pojištění“. Detailní informace o povinném ručení pro elektrokola jsou k dispozici na německém webu arag.de.

Vyplatí se připojistit rovněž domácí mazlíčky, pokud je bereme s sebou na cesty: „Během dovolené se mazlíčci mohou zranit nebo onemocnět a náklady na veterinární péči v zahraničí bývají nepříjemně vysoké.

A které připojištění Češi nejvíce vyhledávají? Největší poptávka je po připojištění stornopoplatku. Klientům se často vyplácí, protože když na dovolenou z vážných důvodů nemohou odjet, tak alespoň neztratí ještě peníze za storno.

Jak koupit investiční nemovitosti v EU?

Nákup nemovitosti v zahraničí se stává stále oblíbenější alternativou tuzemských investorů. Kromě možnosti koupit dům či apartmán v příjemné dovolenkové destinaci k vlastnímu využití, totiž tyto nemovitosti nabízejí ve srovnání s Českou republikou vyšší výnos z pronájmu.

Ten se na rozdíl od pražských výnosů v rozsahu 3 až 5 % pohybuje mezi 7 a 11 %. Vystoupat však může až přes 20 %. Komplexní proces koupě zahraniční nemovitosti ale vyžaduje pečlivé zvážení řady faktorů ovlivňujících jak celkovou výši investice, tak ziskovost. Roli nehraje jen lokalita nebo stav objektu, ale také právní aspekty, jako jsou například podmínky převodu vlastnictví, daňové povinnosti, případná omezení pro zahraniční investory anebo výše následných měsíčních nákladů. Celý průběh koupě tak může být pro jednotlivce komplikovaný, služby profesionálních makléřů bývají proto v případě realitní investice v cizině nedocenitelné. Rady ohledně tří klíčových oblastí přibližují odbornice realitní kanceláře Luxent – Exclusive Properties.

Při pořízení nemovitosti v zahraničí je, stejně tak jako v tuzemsku, potřeba počítat s tím, že nabízené ceny se uvádí bez daní a bez poplatků. Cena tedy většinou není finální a je nutné si zjistit všechny nezbytné finanční výdaje. Současně musí majitelé počítat s měsíčními náklady za provoz a údržbu objektu. S jakými konkrétními aspekty by tedy investoři měli u svých celkových nákladů počítat?

Právní náležitosti a náklady spojené s transakcí

Základní daň při koupi novostavby se liší s ohledem na danou zemi, pohybuje se ale v rozmezí zhruba od 3 do 11 % tržní ceny. Například v pevninském Španělsku činí 10 %, u starší nemovitosti či následného přeprodeje je daň z převodu 7 %.

To na Tenerife se novostavba váže se 7% daní, přeprodej pak s 6,5 %. Konkrétně v Chorvatsku se platí 3% daň z převodu nemovitosti. Pokud klient ale kupuje od developera nebo od firmy, daň se na to nevztahuje, a tím pádem ušetří. Současně je nutné počítat s dalšími cca 3 %, které pokryjí služby notáře, zápis do katastru nemovitostí, kolek i asistenci právníka.

Pokud si ale kupující najme realitní kancelář, zaplatí jí provizi (obvykle 3 až 5 %), dostane komplexní servis. Kancelář se postará jak o tyto služby, tak o celý proces koupě od vyhledání a prověření nemovitosti až po předání klíčů, příp. následně i o doporučení na zajištění služeb jako je například správa nemovitosti.

Opomenout nelze ani další specifická pravidla konkrétních států. Při koupi nemovitosti ve Španělsku je například nutné si navíc vyřídit tzv. NIE (Número de Identificación de Extranjero neboli daňové identifikační číslo) a současně si založit španělský bankovní účet.

Našim klientům umíme NIE vyřídit za poplatek cca 500 Kč (20 €), stejně tak založíme požadovaný bankovní účet. V obou případech nám plně vystačí součinnost klienta. To samé platí pro Chorvatsko, kde je nutné založit tzv. OIB (Osobni identifikacijski broj), což je jako naše IČ u fyzických osob. Tuto službu poskytujeme a plně zařídíme i bez nutnosti osobní účasti klienta.

K jednorázovým počátečním nákladům patří také částka za vybavení bytu. „Zařízení interiéru nejčastěji řeší klienti u novostavby. Finanční suma bývá individuální, ale ceny jsou většinou podobné jako u nás. U nemovitostí na ostrovech je potřeba kvůli dopravě počítat vždy s vyšší cenou, třeba na Tenerife nebo na Mallorce až o 20 %.

Naopak v Chorvatsku se většina nemovitostí prodává již plně vybavených, a to i v případě novostaveb, kdy developeři interiér kompletně zařizují nábytkem.“

Pravidelné náklady
Stejně jako v Česku je potřeba počítat s řadou průběžných nákladů spojených s vlastnictvím nemovitosti. Proto je rozumné počítat s cca 50 % čistým příjmem z ceny pronájmu. I tak se výnos např. ve Španělsku či Chorvatsku pohybuje mezi 7 a 11 % ročně.

Pro kupující jde o dobrou investici s lepším výnosem než v Česku. A pokud se o celý proces postará renomovaná realitní kancelář, mají vše bez velkých starostí. Mohou se do koupě pustit samozřejmě individuálně, ale pak to pro ně může být mnohem složitější. Zejména pro zájemce, kteří nemají s realitami velké zkušenosti a nejsou příliš jazykově vybaveni.

V potaz je určitě nutné brát konkrétní daňové zatížení, které se váže k dané lokalitě. V Chorvatsku se liší dle regionu, ale jsou sumy obdobné: Třeba v oblasti Dalmácie se jedná o zhruba 50 Kč za metr čtvereční ročně. Takže například apartmán o velikosti 100 m2 vyjde na cca 5 000 Kč/rok, což není nijak závratná suma.

To v kontinentálním Španělsku se roční daň z nemovitosti vypočítává z katastrální hodnoty, jež je nižší než kupní cena. Na Tenerife je daň 0,4 až 1,1 %. U nemovitosti prodávané za 9 840 000 Kč (400 000 €) se tak tzv. IBI (Impuesto sobre Bienes Inmuebles, tedy obecní daň) pohybuje kolem 17 200 Kč (700 €).

Při pronajímání nemovitosti je nutné současně odvádět daň z příjmu ze získaného pronájmu. V celém Španělsku dosahuje cca 19 % pro rezidenty Evropské unie, pro ostatní pak 24 %. „V případě daně z příjmu je potřeba si navíc ověřit, kdy je nutné ji platit. V kontinentálním Španělsku se totiž musí v určité míře odvést i v případě, že majitel objekt aktuálně nepronajímá. Na Kanárských ostrovech, například na Tenerife to naopak nutné není,“ upozorňuje Jesika Schopper a doplňuje: V celém Španělsku rovněž u dražších nemovitostí a vysokých příjmu požadují daň z bohatství.

I v Chorvatsku podléhají pronajímatelé jako fyzické osoby dani z příjmu z poskytování ubytovacích služeb v cestovním ruchu. „Tu mohou platit paušálně, pokud příjmy nepřesahují částku cca 984 000 Kč (40 000 €) ročně. Jestliže však tento limit překročí, jsou povinni vést obchodní účetnictví a platit daň z příjmu podle předepsaných sazeb. Ty v současné době činí 24 % a 36 %. V jednotlivých zemích je také potřeba se v případě naplnění stanovených regulí přihlásit jako plátce DPH.

Opomenout nelze ani pravidelné náklady a komunitní poplatky. „Sem spadají veškeré měsíční náklady, tedy například úklid, zahradník, servis bazénu nebo údržba sauny. A pokud se jedná například o apartmán v rámci většího areálu, počítejte navíc s výdaji na fitness, garáž, recepci a podobně. Čím více služeb, tím logicky stoupají i poplatky.

Pro ilustraci v Chorvatsku u luxusní vily s užitnou plochou 300 m2 v Primoštenu s kupní cenou 36,9 mil. Kč (1 500 000 €) sahají měsíční náklady ke zhruba 20 100 Kč (817 €) měsíčně (viz tabulka č. 1 v závěru). Při realistickém odhadu 58% obsazenosti v průběhu roku lze kalkulovat s čistým výnosem kolem 3 270 700 Kč (132 957 €), tedy 8,36 %. (viz tabulka č. 2)

To u apartmánu o dispozici 4+kk a velikosti 124 m2 ve španělském Costa del Sol, jehož cena činí 11 045 000 Kč (449 000 €), se dohromady náklady za měsíc pohybují okolo 8 730 Kč (355 €) (viz tabulka č. 3). Čistý roční výnos tu může činit kolem 802 500 Kč (32 620 €), tedy 6,43 %. (viz tabulka č. 4)

Sehnání nájemců

Poslední, a snad nejdůležitější krok, který čeká majitele v rámci pořízení investiční nemovitosti v zahraniční, představuje zajištění příjmu, tedy sehnání spolehlivých nájemců. V tomto ohledu lze využít služeb agentur zaměřujících se na krátkodobé ubytování typu Booking a Airbnb. Ty si ale např. ve Španělsku standardně účtují roční poplatek v hodnotě kolem 25 000 Kč (1 000 €) a zároveň 15 % z každého pronájmu. Pokud navíc zařídí pronájem vily či apartmánu i s kompletním servisem, tak už se jedná o 20 %. Zahrnují sem totiž komunikaci s hosty, předávání klíčů, cenotvorbu, nafocení a veškerý servis kolem. Navíc se platí i úklid. V Chorvatsku je to jinak, zde si agentury účtují pouze 15 % z příjmů.

Majitelé nemovitosti v zahraničí musí s agenturami ze začátku aktivně pracovat. Až se jim podaří pronájmy nastartovat, je důležité využívat vyšší ceny v sezónách. A pokud si chtějí zvýšit výnos a mají možnost si rekreační objekt sami spravovat, tak hlavně budovat vlastní klientelu. Pak jim časem mohou odpadnout poplatky za agentury, což představuje obrovskou úsporu. Může se stát, že majitel nechce užívat vilu či apartmán i pro svou vlastní potřebu, ale výhradně jako investici. V této situaci se pak více vyplatí dlouhodobý pronájem.

Obrovským benefitem je důkladné prověření nemovitosti, což bývá pro kupující v zahraničí velmi složité. Dále díky profesionálním makléřům bude snadnější také zajištění prohlídky objektu a v případě rozhodnutí pro koupi i celý administrativně-právní systém takové transakce. Odborníci z naší realitní kanceláře zájemce podrobně seznámí s lokálními pravidly i náležitostmi pro nákup nemovitosti, a to včetně kalkulace všech souvisejících nákladů. Současně úzce spolupracujeme s partnery v daných oblastech, kteří dokážou poradit se zajištěním následného pronájmu. Klienti se tedy nemusí bát, že na vše zůstanou sami .

Pozn. Částky jsou přepočítávány (zaokrouhleně) v kurzu platném k 6. 6. 2024: 1 EUR = 24,6 Kč.

Přílohy:

Tabulka č. 1: Měsíční náklady – luxusní vila v Primoštenu v Chorvatsku, užitná plocha 300 m2, kupní cena 36,9 mil. Kč (1 500 000 €):

Tabulka č. 2: Výnos – vila v Chorvatsku:

Výnos / rok

4 088 400 Kč / 166 196 €

Daň z příjmu (20 %)

817 700 Kč / 33 239 €

Čistý zisk / rok

3 270 700 Kč / 132 957 €

Procentuální výnos / rok

8,36 %

Tabulka č. 3: Měsíční náklady – apartmán 4+kk na Costa del Sol ve Španělsku, velikost 124 m2, kupní cena 11 mil. Kč (449 000 €)

Pojištění

980 Kč / 40 €

Elektřina

2 200 Kč / 90 €

Internet

740 Kč / 30 €

Komunitní poplatky

2 950 Kč / 120 €

Voda

615 Kč / 25 €

Odpady

250 Kč / 10 €

Celkem / měsíc

8 730 Kč / 355 €

Celkem / rok (vč. IBI)

122 000 Kč / 4 960 €

Tabulka č. 4: Výnos – apartmán 4+kk ve Španělsku:

Výnos / rok

1 003 000 Kč / 40 775 €

Daň z příjmu (20 %)

200 600 Kč / 8 155 €

Čistý zisk / rok

802 500 Kč / 32 620 €

Procentuální výnos / rok

6,43 %