Rubrika: Odškodnění

Jste-li účastníkem dopravní nehody, máte ze zákona povinnost poskytnout potřebnou pomoc. V případě ujetí z místa nehody a neposkytnutí první pomoci, Vám může hrozit i několik let vězení. I v případě, že jste k dopravní nehodě přijeli později nebo pouze jdete kolem, měli byste se minimálně ujistit, že potřebná pomoc již byla poskytnuta.

Neposkytnutí první pomoci je trestný čin

Otázce ujetí od dopravní nehody a neposkytnutí potřebné první pomoci se věnují dva zákony. Prvním z nich je zákon o provozu na pozemních komunikacích (č. 361/2000 Sb.).

Ten ukládá povinnost řešit následky dopravní nehody všem, kteří jsou jejími přímými účastníky. Ať už ji zavinili nebo nikoliv. V § 47 je doslova uvedeno:

(3) Účastníci dopravní nehody jsou povinni:
b) oznámit, v případech stanovených tímto zákonem, nehodu policii; došlo-li k zranění, poskytnout podle svých schopností první pomoc a k zraněné osobě přivolat poskytovatele zdravotnické záchranné služby.

Trestní sazba za neposkytnutí první pomoci

Určitěji se k povinnostem účastníků dopravní nehody i kolemjdoucích vyjadřuje trestní zákoník (č. 40/2009 Sb.), který sice výslovně neříká, kdo má povinnost pomoc poskytnout, ale jasně stanovuje, jaké tresty vás čekají, když ji neposkytnete.

V § 150 o neposkytnutí pomoci se dočtete:

(1) Kdo osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky vážné poruchy zdraví nebo jiného vážného onemocnění, neposkytne potřebnou pomoc, ač tak může učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.

(2) Kdo osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky vážné poruchy zdraví nebo vážného onemocnění, neposkytne potřebnou pomoc, ač je podle povahy svého zaměstnání povinen takovou pomoc poskytnout, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti.

Účastníkům provozu, kteří ujedou od dopravní nehody, hrozí podle § 151 ještě vyšší trestní sazba:

Neposkytnutí pomoci řidičem dopravního prostředku řidič dopravního prostředku, který po dopravní nehodě, na níž měl účast, neposkytne osobě, která při nehodě utrpěla újmu na zdraví, potřebnou pomoc, ač tak může učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného, bude potrestán odnětím svobody až na pět let nebo zákazem činnosti.

Zákon má samozřejmě vlastní donucovací prostředky, ale jistě ani vaše sociální cítění vám nedovolí ujet od dopravní nehody bez ujištění se, že na místě není nikdo, kdo by vaši pomoc nebo přivolání záchranné služby potřeboval.

Dopravní nehody, od nichž viník zbaběle ujel, nejsou na našich silnicích ničím výjimečným. Často ale představují pro poškozeného spoustu komplikací a starostí. Jaký je správný postup v případě, kdy viník od nehody ujede a kdo Vám zaplatí vzniklou škodu?

Ujetí od nehody praktikuje v Česku každý šestý řidič

Je to skoro až k nevíře, ale podle aktuálních statistik a dostupných údajů od nehody ujede v Česku každý šestý řidič! Většinou každá dopravní nehoda představuje poměrně traumatizující záležitost. Když navíc zůstanete bez viníka, se kterým byste odpovídající náhradu řešili, jde o výrazně stresující zkušenost. Co tedy dělat a jak se správně zachovat, pokud viník nehody ujede?

Volejte policii!

Co nejdříve zavolejte policii a informujte ji o tom, v jaké situaci se právě nacházíte. Aby policie mohla dopadnout viníka (například pomocí záznamů z veřejného kamerového systému) výrazně jí ulehčíte práci, pokud si zapamatujete SPZ viníka, případně policii poskytnete záznam z palubní kamery. Sepište policejní protokol a ten si uschovejte k případnému pozdějšímu předložení pojišťovně viníka (pokud se podaří dotyčného dopadnout).

Zapamatovaná SPZ k náhradě škody nestačí

Samotná SPZ vám ale bude k ničemu, pokud byste škodu chtěli vymáhat po pojišťovně viníka, kterému se nepodaří vinu prokázat. Ke konkrétní pojišťovně se dostanete pomocí veřejné databáze na webu České kanceláře pojistitelů, kde stačí zadat SPZ vozidla. Pojišťovna dotyčného s vámi ale příliš nevyřeší, protože v tomto případě půjde o tzv. tvrzení proti tvrzení. V těchto a obdobných případech je teda potřeba počkat si na to, jak případ uzavře policie, což může trvat klidně i několik měsíců.

Ujetí od dopravní nehody je trestné!

Jednou ze základních povinností účastníka dopravní nehody je zastavení vozidla a poskytnutí pomoci osobám, které ji potřebují. Současně jsou účastníci dopravní nehody povinni spolupracovat také při zjišťování příčin dopravní nehody. To proto, aby bylo možné určit jejího viníka, z jehož povinného ručení bude uhrazena škoda poškozeným. Pokud toto viník nesplní, může se dopustit nejen přestupku, ale i trestného činu (závisí na závažnosti dopravní nehody).

Pokud je viník neznámý, z jeho pojistky nedostanete ani korunu

V případě, že se policii nepodaří dopadnout viníka, který od dopravní nehody ujel a vám způsobil škodu, případ s největší pravděpodobností odloží. Co dělat v této situaci? Na odškodnění z viníkova povinného ručení v tuto chvíli nemáte nárok. Případné škody na vlastním vozidle vám ale pojišťovna uhradí z havarijního pojištění. To samozřejmě za předpokladu, že si ho pro tyto případy platíte a máte sjednaná odpovídající rizika.

Pokud během dopravní nehody dojde k ublížení na zdraví (nebo dokonce usmrcení) a policii se nepodaří vypátrat viníka, hradí tuto újmu Česká kancelář pojistitelů.

Na hory plánuje během letošní sezóny vyrazit zhruba čtvrtina Čechů. Značná část dává před tuzemskými sjezdovkami přednost těm zahraničním. Na některých je nově mohou překvapit „lovci nehod“. Na co si dát pozor?

Kdo jsou to vlastně ti obávaní „lovci nehod“?

Takzvaní lovci nehod (v angličtině car nebo crash hunters) jsou samozvaní zachránci, kteří se snaží přispěchat jako první na místo dopravní nehody a vnutit zmateným účastníkům své služby. Typicky jde o odtah havarovaného vozidla, zapůjčení náhradního auta, vyřízení pojistné události nebo opravu auta.

Problémem nejsou nabízené služby jako takové, ale spíš cílené protahování doby opravy s cílem maximalizovat příjem za zapůjčené náhradní vozidlo, případně nabídky předraženého náhradního auta, nekvalitní opravy nebo účtování oprav, které ve skutečnosti vůbec nebyly provedeny.

Odměnou jsou tučné provize, které lovci nehod inkasují od odtahových společností a autoservisů, kterým zprostředkovali zakázku skrze „uloveného“ nešťastníka. Tyto provize ve výsledku zbytečně prodražují opravu vozidla a lovci nehod tak parazitují na systému povinného ručení, což v konečném důsledku vede k jeho zdražování.

Lovci nehod už dávno neloví jenom na silnicích

Nově se s lovci nehod nemusíte setkat jenom na silnicích. Zmínění obráží také velké zahraniční sjezdovky v Itálii a Rakousku, kde zneužívají stresové situace, jazykové bariéry i nezkušenosti postižených, kterým ochotně nabídnou rychlé ošetření v blízkém soukromém zdravotnickém zařízení.

Dotyčného lovci nehod přesvědčí, aby podstoupil ošetření, nebo dokonce operaci, která však nemusí být v jeho stavu nezbytně nutná. Za poskytnutou péči pochopitelně vyžadují po pacientovi okamžitou úhradu. Na poškozeného pak čeká po návratu zpět do Česka šok. Pojišťovna mu totiž v některých případech nemusí uhrazené částky refundovat.

Využijte cestovní pojištění na lyže, které jste si sjednali

Jak minimalizovat riziko výše uvedeného? Pokud na hory vyrážíte, nezapomeňte si sjednat odpovídající cestovní pojištění na lyžování, které vás podrží nejen v případě nemoci, ale také úrazu. K základní pojistce se vyplatí připojistit i odpovědnost (například v Itálii vás na sjezdovky bez platného pojištění odpovědnosti nepustí) a ztrátu, či poškození zavazadel.

Pokud během pobytu opravdu dojde k nemoci nebo zranění, neprodleně kontaktujte asistenční službu pojišťovny, u níž máte cestovní pojištění na lyže sjednané. Její operátor vám poradí s dalším postupem, případně vás nasměruje do konkrétního zdravotnického zařízení, kde vás ošetří bez přímé úhrady, případně vám bude úhrada refundována v plné výši po návratu do Česka. Služeb takzvaných „lovců nehod“ nevyužívejte! Mohlo by vás to vyjít zbytečně draho.

Nezapomeňte si uschovat veškeré lékařské zprávy a doklady potvrzující přímou úhradu. Pokud na svazích využijete pomoci horské služby, nechte se následně prohlédnout ve zdravotnickém zařízení. Jedině tak vám pojišťovna fakturu od horských záchranářů proplatí.

Při opravách zejména starších vozů je mnohdy potřeba použít nové náhradní díly, díky kterým může dojít ke „zhodnocení“ vozidla, a to pojišťovny nechtějí platit. Co uhradit musejí? Co jim soudy nařídily platit? Při opravách havarovaných vozidel jsou často používány nové díly a součástky, což může vést ke zhodnocení takto opravovaných vozidel. Pojišťovny je proto odmítají proplácet a někdy hradí jen cenu starších dílů. Majitel vozu tak v praxi někdy dostává méně, než kolik ho oprava po autonehodě stála.

Havarovaná vozidla jsou hůře prodejná i s novými náhradními díly

Pojišťovny tedy občas odmítají proplácet náklady na opravu v plné výši. Argumentují tím, že nahrazením opotřebených součástek novými došlo ke zhodnocení vozidla a v případě vyplacení celé částky by na straně poškozeného došlo k bezdůvodnému obohacení. Jinak řečeno, že by poškozený na škodní události vlastně vydělal.

Poškozenému pak proto pojišťovna sice zaplatí náklady na opravu, nikoliv však v plné výši, ale snížené o amortizaci náhradních dílů. Pojišťovny přehlížejí, že přestože bude vozidlo opraveno a vybaveno novými díly, je jeho reálná tržní hodnota před nehodou nižší než po nehodě. Havarované vozy jsou hůře prodejné. Cenu vozidla na trhu snižuje již samotná skutečnost, že bylo havarováno, bez ohledu na to, že je vybaveno novými náhradními díly.

Poškozenému je přitom ono zhodnocení vozidla novými náhradními díly v podstatě vnuceno okolnostmi, tedy autohavárií, kterou třeba ani nezavinil. Opravou vozidla poškozený obvykle sleduje pouze jeho uvedení do stavu před nehodou.

Pokud opravu vozidla nelze provést úsporněji a směřovala jen k odstranění následků škodné události, není ani podle Ústavního soudu spravedlivé, aby byli poškození nuceni doplácet na zprovoznění vozu mnohdy nemalé částky. Uhrazení celé ceny účelně provedené opravy (směřující jen k odstranění následků škodné události) by proto mělo být pravidlem, nařídil Ústavní soud.Poškozený nebo servis, na který se majitel vozu obrátil, přece nebude shánět starší náhradní díly někde na vrakovišti a vymontovávat je ze starších vozů.

V závislosti na konkrétních poškozených dílech je obvykle možné daný díl nahradit dílem novým či použitým, značkovým i neznačkovým. Pokud je však funkční starší náhradní díl k dispozici, potom by měl být použit. Není-li k dispozici, musí být užito náhradního dílu nového.

Poškozeného nelze nutit, aby ve snaze co nejvíce snížit náklady na opravu vozidla (případně vyloučit jeho možné zhodnocení) riskoval bezpečnost svoji i ostatních účastníků silničního provozu tím, že do vozidla nechá namontovat díly výrazně nižší kvality či díly neznámého původu.

I starší auto má pro svého majitele svou cenu

Poškození, kterým pojišťovna neuhradila celou škodu, se proto musejí bránit a jít s pojišťovnou do sporu. V jejich prospěch již hovoří přístup soudů, který se snad už většinově ustálil (jak jsme řekli, tak, aby respektoval práva poškozených majitelů bouraných vozů) zvláště po verdiktech Ústavního soudu.

Původně měly soudy za to, že poškozený má nárok pouze na náklady, které byly vynaloženy na opravu vozu, ačkoliv ani toho nebylo vždy snadné se domoci, když pojišťovny zohledňovaly zmíněnou amortizaci.

Měl by být kompenzován i pokles tržní ceny auta

Nicméně Ústavní soud ve svém pozdějším nálezu dále rozhodl, že kromě náhrady škody v plné výši musí být poškozenému nahrazen také pokles tržní hodnoty vozu. Hodnota vozidla není závislá pouze na jeho technickém nebo funkčním stavu, ale obecně na tom, jaký prospěch může přinést svému vlastníkovi. V úvahu je třeba brát i to, za kolik může, nebo nemůže vlastník svůj vůz prodat. To se ale v případě sporu s pojišťovnou zpravidla neobejde bez znaleckého posudku.

Na druhou stranu ale musejí být chráněni i škůdci a jejich pojišťovny, např. proti zjevně předraženým opravám, když by na autohavárii chtěl poškozený skutečně vydělat. Aby třeba nepožadoval úhradu nákladů, které nejsou v příčinné souvislosti s autohavárií, např. při výměně nepoškozených součástek vozu.

Kdy pojišťovna uhradí generální opravu při totální škodě na vozidle?

Zvláštní situací je pak totální škoda na vozidle, když koupě nového vyjde levněji než oprava toho starého a havarovaného. Kdy pojišťovna proplatí poškozenému generální opravu a kdy ne?

Kdy výjimečně lze hradit opravu v ceně nad 130 % původní hodnoty havarovaného vozidla

Soud dospěly k tomu, že za přípustné lze považovat maximálně zhruba třicetiprocentní překročení celkové obvyklé ceny poškozené věci (tedy nárůst ceny na 130 %). A to proto, že více jak o třetinu vyšší náklady na opravu věci oproti její obecné ceně před poškozením již zpravidla představují nepoměrně vysoké náklady a znamenají příliš drahou, a v důsledku toho i ekonomicky neefektivní opravu věci.

Výjimku z pravidla možného zhruba třicetiprocentního zvýšení nákladů by mohly zakládat mimořádné okolností konkrétního případu, které by měly být brány na zřetel při posuzování ekonomické smysluplnosti nákladů nutných k vynaložení na opravu věci, tedy např. při poškození a opravě vozidla speciálně vyrobeného pro řidiče imobilního či jinak pohybově handicapovaného, poškození bezbariérového vozidla upraveného pro převoz tělesně postižené osoby apod.

Blíží se jarní prázdniny, které většina Čechů tráví na horách tuzemských i těch zahraničních. Bohužel častými dozvuky těchto zimních radovánek na lyžích a snowboardech jsou úrazy, které si buď sportující zaviní sami, nebo si je způsobí navzájem. V tom druhém případě má poškozený nárok na odškodnění svého úrazu a viník naopak povinnost újmu uhradit. Jak získat odškodné a na co všechno má lyžař, který se stane obětí nehody, nárok?

Jedním z mnoha případů, který loni likvidátoři KB Pojišťovny řešili, bylo poranění kolenních vazů a menisku lyžařky v italských Dolomitech, které si vyžádalo akutní operaci a hospitalizaci. Protože si lyžařka úraz nezpůsobila sama, ale srazil ji snowboardista, uplatňovala svůj nárok po něm. Viník měl naštěstí sjednáno pojištění odpovědnosti, takže vyřízení celé události proběhlo hladce.

Jak správně postupovat, aby řešení případu bylo „bezkolizní“?

V první řadě je nejdůležitější k jakémkoliv zranění přivolat lékařskou pomoc. Teprve pak přijdou na řadu další úkony ještě na svahu. Zcela zásadní je zajištění a identifikace viníka,který nehodu způsobil. Dále shromáždění důkazů, například pořízení fotografií, případně videozáznamu z místa srážky, podobně jako je to běžné u dopravní nehody. Další důležitou věcí je zajištění svědků, kteří událost viděli a jejich kontaktních údajů. Svědectví mohou poskytnout i přivolaní příslušníci záchranných složek – horské služby, policie… Jestliže se o zajištění důkazů nemůže kvůli svému zdravotnímu stavu postarat zraněný, měli by to udělat blízcí – rodina, kamarádi, nebo svědci.

Pokud má zraněný kontakt na viníka nehody, škodu by měl u něho následně uplatnit písemnou formou, ideálně doporučeným dopisem. Poškozený může požadovat jak náhradu ušlé mzdy, bolestné, náklady spojené s léčbou, odškodnění za ztížení společenského uplatnění a další nároky, včetně třeba nákladů za zničené vybavení. Doporučujeme, aby poškozenému pomohl se sepsáním dopisu právník, který zná legislativu a ví, na co má zraněný nárok.

Řešení nehody na svahu je mnohem jednodušší, jestliže má viník sjednáno pojištění odpovědnosti

V takovém případě se obrátí na svoji pojišťovnu a nárok poškozeného uplatní. Zároveň musí uznat svoji vinu, což je základní podmínka, aby pojišťovna mohla škodu zaplatit. V průběhu šetření by měl poškozený počítat s tím, že jej bude pojišťovna kontaktovat a požadovat doložení zdravotní dokumentace a dalších podkladů, které potvrdí jeho nároky. Pojišťovna pak na jejich základě událost prošetří a prověří oprávněnost požadavků na náhradu škody. Po ukončení šetření poškozeného informuje, jak likvidace škody proběhla a jakou částku mu uhradí. Jestliže vyplacená částka odpovídá jeho nároku, je událost uzavřena. V opačném případě se může poškozený obrátit na soud.

Pokud viník nebude s uplatněním škod souhlasit, musí se poškozený obrátit na soud

Pokud viník nehody pojištění odpovědnosti nemá, bude muset veškeré nároky poškozeného uhradit z „vlastní kapsy“ a řešení takové situace bude nepochybně složitější a s velkou pravděpodobností i časově náročnější. I v tomto případě by měl poškozený začít řešit svoji událost stejně – odesláním dopisu s požadavkem na zaplacení škody. Pokud viník nebude ochoten nároky uznat, musí poškozený prostřednictvím právníka sepsat žalobu a uplatňovat újmy u soudu. Soudní proces je časově náročný, a ne právě levný, ale i náklady na právníka a za soudní výlohy je možné nárokovat u viníka nehody.

Ať už se taková událost stane na českých nebo zahraničních horách, je postup v podstatě obdobný. Například v Itálii je pojištění odpovědnosti pro lyžaře povinné, takže vymáhání nároků poškozených bývá jednodušší než po nepojištěném viníkovi v Čechách. Pozor také před na první pohled „neškodnými“ srážkami. I malá kolize třeba ve frontě na lanovku může způsobit „škody“ na zdraví, i když si to lyžař možná v první chvíli ani neuvědomí.

Ve frontě do mě zezadu najel velkou rychlostí lyžař. Byla jsem ale otočená zády a nemohla jsem reagovat. Lyžař se omluvit a odjel. Až když jsem se druhý den ráno probudila, zjistila jsem, že mám pochroumanou krční páteř a nemohu otáčet hlavou. Byla jsem na neschopence, rekonvalescence trvala 14 dní a sama jsem si hradila nemalé náklady za rehabilitaci,“ napsala klientka. V tomto případě měla smůlu, viník zůstal neznámý. Pro příště musí získat kontaktní údaje viníka a zajistit případné svědky, aby mohla svůj nárok uplatnit.

Bohužel zraněných klientů, kterým viník nehody ujel anebo se u nich neprokáže cizí zavinění a událost je uzavřena s tím, že si lyžař způsobil úraz sám, eviduje KB Pojišťovna jen v zimní sezóně desítky. Pak už takového klienta „zachrání“ pouze vlastní úrazové pojištění, ze kterého může získat odškodnění nejen za úraz jako takový, ale u těch vážnějších třeba i za trvalé následky.

V loňském roce jsme varovali české lyžaře – viníky, jak se zachovat, pokud se stanou účastníkem nehody na svahu, letos jsme přidali cenné rady, jak odškodnění po viníkovi naopak získat. V obou případech se také vyplatí mít vlastní kvalitní pojištění s dostatečným limitem. Ať už jde o samostatné pojištění odpovědnosti z běžného občanského života, které platí v tuzemsku i po celé Evropě, nebo komplexní cestovní pojištění s pojištěním odpovědnosti, které v obou variantách hradí škody až do limitu 20 milionů korun.

Podle údajů statistiků byla naprostá většina nehod s újmou na zdraví v roce 2022 způsobena v Německu lidským selháním. Vnější příčiny hrály jen menší roli. Řidiči nejčastěji chybovali při zatáčení, obracení, couvání nebo vjíždění či vyjíždění na či ze silnice.

V roce 2022 bylo v Německu po 2 letech poklesu v důsledku koronavirové pandemie opět zaznamenáno více dopravních nehod s následkem zranění osob. To už v polovině července oznámil německý Spolkový statistický úřad (Destatis).

Nejvážnější nehody v zastavěných oblastech

Z doplňkového statistického materiálu vyplývá, že z hlediska lokality bylo nejvíce vážných nehod zaznamenáno v zastavěných oblastech, ale nejméně při nich docházelo ke smrtelným případům. Nejvíce nehod s lidskou obětí nebo lidskými oběťmi se stalo na venkovských silnicích.

Další výsledky: Naprostá většina nehod s újmou na zdraví, které znamenají pro pojišťovny aut obzvláště vysoké náklady, byla způsobena lidskou chybou. Pouze velmi malá část byla způsobena stavem vozovky, povětrnostními podmínkami a překážkami. Technické závady a/nebo závady údržby nehrály prakticky žádnou roli.

Nejčastější nesprávné chování řidičů

Pokud se podíváme na nejčastější druhy nesprávného chování řidičů, které vedou k vážné dopravní nehodě, jsou na prvním místě chyby při zatáčení, otáčení, couvání nebo vjíždění či vyjíždění z vozovky. Jejich podíl mírně vzrostl na 18,3 %.Následuje nerespektování přednosti v jízdě řidičem s mírným poklesem na 15,8 %.

Dalším častým prohřeškem je nedodržení bezpečné vzdálenosti (14,9 %) nebo nepřizpůsobení rychlosti podmínkám a stavu vozovky (14,1 %). Obě tyto příčiny posledně jmenované zaznamenaly rovněž meziročně nárůst, stejně jako požití alkoholu před jízdou.