Proč speciální zákon o spotřebitelském úvěru?
Z důvodu ochrany spotřebitele. Nový zákon o spotřebitelském úvěru, který je účinný od prosince 2016, totiž jasně stanovil, že pozice věřitele a dlužníka si nejsou navzájem rovny (na rozdíl od půjček podnikatelských, kde stojí podnikatel proti podnikateli).
U spotřebních úvěrů je chápán poskytovatel coby strana silnější, a tu je nutno regulovat právě v zájmu ochrany strany slabší – běžných lidí, jinými slovy spotřebitelů.
Proto mají spotřebitelské půjčky spoustu pravidel, kterým musí dostát nejen dlužník, ale zejména poskytovatel. Jenže neznalost zákona neomlouvá, a tak se nenechají napálit jen ti, kdo se o pravidla půjček pro spotřebitele alespoň trochu zajímají. Ti ostatní za svou neznalost zaplatí, protože i mezi regulacemi si spousta finančních domů dokázala najít dobře výdělečné kličky.
Než se posuneme dále, je nutné zmínit, že slova úvěr a půjčka jsou vnímána jako slova se stejným významem (synonyma).
Co je spotřebitelský úvěr?
Za spotřebitelský úvěr je ve spotřebitelském zákoně (§2) považovaná každá půjčka, úvěr nebo odložená platba (nákup na splátky) poskytnutá spotřebiteli. A právě slovo „spotřebiteli“ zde hraje klíčovou roli. Nejde o půjčku na podnikání, ale jen a pouze na spotřebu, jinými slovy na to, co používáte v běžném denním soukromém životě.
Ze spotřebitelského úvěru si můžete koupit byt, pračku, nábytek, auto, počítač a další věci domů či třeba na zahradu. Můžete jím dokonce zafinancovat i cokoliv pro vaše příbuzné a blízké. Peníze si půjčujete na své jméno a rodné číslo (resp. na občanský průkaz). Nikdy na OSVČ, IČO, živnostenský list nebo DIČ!
Jakmile se ve smlouvě objeví požadavek na živnostenské oprávnění, jedná se o úvěr podnikatelský. A ten funguje podle jiné legislativy, jiných pravidel a rozhodně není určen na spotřební nákupy, nýbrž jen a pouze na financování podnikání. Podívejte se, proč nesouhlasit s podnikatelskou půjčkou, když jste chtěli běžnou spotřebitelskou!
Je nutné vědět, že veškeré odložení plateb vašimi penězi je půjčkou. Tedy nejen klasický úvěr, ale i kreditní karty, kontokorent (a to i tehdy, když zrovna nejste v mínusu), P2P půjčka, nákup na splátky, revolving, služby odložených plateb při online nákupech apod.
O čem musí poskytovatel prokazatelně informovat v nabídkách půjček na svých stránkách, v inzerátu, v reklamě?
Zákon o spotřebitelském úvěru také definuje, co musí obsahovat každá nabídka na spotřebitelský úvěr. Vše je podrobně rozepsáno v § 91 a 92, proto si zde shrňme je to nejdůležitější. S výjimkou úvěrů v podobě přečerpání musí být v každé reklamě (nabídce půjčky) vždy uvedeno:
- roční procentní sazba nákladů (RPSN) neboli procentní cena půjčky,
- úroková sazba s uvedením, zda je pevná nebo pohyblivá,
- celková výše úvěru a měna, ve které je nabízen
- výše splátek
- doba trvání úvěru
- celková částka splatná spotřebitelem (původní půjčka plus přeplatek)
U prodeje na splátky nebo u vyšších úvěrů se ještě dodává
- výše případné zálohy (akontace), jde-li o prodej na splátky
- zda je nutné uzavřít pojištění
Najdeme pouze jeden typ spotřebitelské půjčky, u kterého se nemusí uvádět RPSN, výše splátek, doba trvání úvěru a celková částka splatná spotřebitelem – a tou jsou zmíněné úvěry v podobě „přečerpání splatného na požádání nebo do 3 měsíců ode dne poskytnutí“. Ve většině případů si však poskytovatel stanoví jiné podmínky splatnosti, a tak RPSN najdeme právě i u kontokorentu nebo například revolvingu.
V §92 se pak dočtete, co všechno musí být vždy uvedeno na webových stránkách poskytovatele. Podrobněji se tomu budeme už čoskoro věnovat v textu jak poznat důvěryhodného poskytovatele půjček.
Dále bude tento text rozdělen do bloků otázek, abyste se mohli soustředit na ty, které vás zajímají přednostně – na ně pak stačí jen kliknout. Samozřejmě doporučujeme projít všechny, v každém bloku najdete užitečné informace týkající se úvěrů na spotřebu nebo i řešení problémů s nimi.
První okruh: Kdo je kdo v souvislosti se spotřebitelským úvěrem?
Kdo je poskytovatel, žadatel, věřitel a kdo dlužník?
U půjček jsou jasně definovány role, které v nich zúčastněné strany hrají. Názvy rolí se během procesu zpracování půjčky mění, proto je více rolí než zúčastněných stran:
- poskytovatel – ten, kdo poskytuje spotřebitelský úvěr, přičemž půjčování peněz je jeho podnikáním, výdělečnou činností. Poskytovatel je také věřitelem
- zprostředkovatel – ten, kdo zprostředkovává spotřebitelský úvěr (žadateli doporučí poskytovatele, propojí je mezi sebou), zprostředkování půjček je jeho podnikáním, výdělečnou činností
- žadatel – soukromá osoba, která žádá o úvěr na spotřebu, budoucí dlužník
- věřitel – ten, kdo vypůjčil své peníze a komu je dlužník dluží a má je splácet
- dlužník – ten, kdo si půjčil, zde spotřebitel, kterému byla půjčka schválena a poskytnuta a kdo se zavázal k jejímu splácení
- oprávněný – jestliže dojde na vymáhání dluhů, je věřitel tím oprávněným
- povinný – dlužník je během vymáhání dluhů tím povinným.
Kdo si může vzít spotřebitelský úvěr?
Spotřebitelský úvěr může získat osoba starší 18 let, která je způsobilá k právním úkonům (je takzvaně svéprávná). Tolik požadavek legislativy. Mnoho poskytovatelů ovšem omezuje i horní hranici věku, často mezi 65 – 70 lety, najdete samozřejmě i výjimky, kdy je věřitel ochoten půjčit lidem ještě starším.
Další podmínkou získání úvěru je bonita neboli úvěruschopnost, které jsou definovány jako schopnost žadatele splatit vypůjčené peníze plus náklady na půjčku. A v případě hypotéky (spotřebitelský úvěr na bydlení) či úvěru se zástavou přibývá ještě jedna podmínka – žadatel musí být zároveň majitelemnemovitosti nebo jiné věci, která se zastavuje ve prospěch věřitele.
Při posuzování úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel vychází jak předložených dokladů žadatele (identita, příjem, výdaje atd.), tak i z registrů dlužníků a dalších záznamů, které nejsou veřejnosti běžně dostupné. Podívejte se i na seznam dokumentů, co potřebujeme při žádosti o půjčku.
Může si i podnikatel vzít spotřebitelský úvěr?
Samozřejmě že může. Podnikatel je zároveň spotřebitelem. Rozlišujeme tu dvě situace. Když podnikatel kupuje cokoliv na dluh do firmy, půjde to cestou půjčky podnikatelské. Ale jakmile si chce pořídit třeba nový nábytek domů, přichází čas na úvěr spotřebitelský. Pro osobní či rodinnou potřebu si tedy i podnikatel bere spotřebitelské úvěry.
Kdo se může stát poskytovatelem spotřebních úvěrů?
Podmínek, které musejí poskytovatelé splňovat, je poměrně hodně. Detaily vás ale zajímat nemusejí, protože splnění podmínek zkoumá Česká národní banka. A když zjistí, že poskytovatel dostál všem požadavkům zákona o spotřebitelském úvěru, udělí mu licenci a zapíše ho do seznamu subjektů registrovaných a schválených ČNB.
Seznam je samozřejmě veřejně přístupný, na této adrese. Takže jak poznat důvěryhodného poskytovatele spotřebitelských půjček? Je to snadné: buď tak, že má na svých stránkách uvedenu platnou licenci od ČNB, anebo že si jej najdete ve výše uvedeném seznamu.
Dodejme jen, že na stránkách seznamu je nutno v levém menu kliknout na „stav ke dni“ a poté na „provést“, v následovné tabulce sjet na řádek „Banky a pobočky zahraničních bank“ nebo na „Nebankovní poskytovatelé spotřebitelského úvěru“. V příslušných řádcích jsou uvedeny počty poskytovatelů, číslo je „klikatelné“ a zavede vás na jmenný seznam licencovaných poskytovatelů.
V něm je nutné hledat podle obchodního jména poskytovatele (najdete na webu v kontaktech), nikoli podle názvu půjčky. Stejným postupem si najdete i zprostředkovatele úvěrů, jsou ve stejné tabulce, jen několik řádků pod nebankovními poskytovateli.
Ale nakonec ani tento proces podstupovat nemusíte, pokud se nechcete zdržovat listováním v seznamech ČNB. Online srovnávač Bezvamoney.cz ověřuje licence poskytovatelů za vás.
Proč se za půjčku platí?
Půjčovat peníze je stejnou službou jako půjčovat auta, mechanizaci, nářadí, knížky, kostýmy, šaty, koloběžky, prostě cokoliv. Za vypůjčení auta nebo kostýmů je nutné zaplatit, stejně jako je nutné zaplatit za vypůjčení peněz.
Platbou hradíme náklady na půjčované věci, tedy i náklady na peníze. Poskytovatel úvěru by totiž mohl mít své peníze třeba v investicích, místo toho je ale půjčuje. Ušlý zisk z investic je jeho skutečným nákladem, který si nechá proplatit právě cenou půjčky. Takže když se zeptáme: Co jsou celkové náklady spotřebitelského úvěru?, odpovědí bude: RPSN.
Jakým způsobem je zdaněno přijetí spotřebitelského úvěru spotřebitelem?
Když si spotřebitel bere půjčku, nejedná se o formu příjmu. Peníze totiž zase vrátí, většinou s přeplatkem. Proto se přijetí peněz z úvěru nijak nedaní. Pokud byste ale poskytli půjčku vy coby fyzická osoba (zápůjčka, investice do P2P), úroky z ní získané by se v daňovém přiznání měly objevit, jakmile za jeden rok přesáhnou (i s dalšími nepravidelnými příjmy) 30 tisíc korun.
Druhý okruh: Jak a podle čeho se rozhodovat o spotřebitelském úvěru?
Podle čeho se rozhodnout, jestli si půjčku vzít, anebo raději ne?
Rozhodnutí samotné je vždy na samotném spotřebiteli, tedy na vás. Ale možná vám pomůže stručný popis, co je „zdravým“ zadlužením, a co už naopak spadá do dluhů „rizikových“. Jakmile se naučíte poznat rozdíl, bude rozhodnutí, zda půjčku ano nebo ne, mnohem snazší. Podívejte se, kdy se do půjčky nepouštět, a kdy s klidným svědomím ano. Odpověď na otázku: Kdy žádat o spotřebitelský úvěr, totiž může být velmi snadná!
Vybrat levnější účelový, nebo dražší neúčelový spotřebitelský úvěr?
Otázka účelovosti vždy závisí na tom, jak chce žadatel peníze využít. pokud například na rekonstrukci, vždy je lépe zvolit účelový spotřebitelský úvěr. Ten bude levnější, proto i méně rizikový. Podobný postup se může nabízet i u půjček na auto.
Co o ceně spotřebitelského úvěru řekne RPSN?
Vše. Opravdu. RPSN řekne všechno, alespoň co se nákladovosti půjčky týká. Zákon o spotřebitelském úvěru totiž definuje, co v RPSN musí být zahrnuto. A zjednodušeně řečeno v něm musí být vše. Jedinou výjimku tvoří náklady na odhad nemovitosti, jakmile se jedná o půjčku se zástavou (hypotéka apod.).
Takže když budete vybírat nejlevnější spotřebitelský úvěr, pak za nabídky RPSN 10 % a RPSN 7 % vyjde levněji ta druhá (7%). Podrobněji o RPSN píšeme v tomto článku. Někdy může hodně napovědět i kalkulačka spotřebitelského úvěru.
Jak je to s ověřováním bonity žadatele v registrech dlužníků?
Jakmile požádáte o půjčku, započne poskytovatel proces zpracování žádosti, v rámci kterého musí vyhodnotit, zda jste z pohledu zákona o spotřebitelském úvěru dost bonitní na to, aby vám mohl peníze svěřit, případně zda by vám mohl svěřit o něco poníženou částku.
Ale jak zkoumat bonitu, to už zákon nestanovuje. Většina bank a nebankovních společností se spoléhá na registry dlužníků, konkrétně BRKI, NRKI, SOLUS a případně REPI, další prověřují jen SOLUS a exekuční a insolvenční rejstřík, přidají k tomu i ověření majetku žadatele – typicky dům, byt, auto.
Všechny uvedené možnosti totiž vedou ke zjištění, zda bude dlužník buď schopen splácet, anebo mu bude co zabavit v rámci exekuce – když dlužníkovi peníze dojdou. Z toho je jasné, že půjčky bez registruvůbec neobcházejí zákon o spotřebitelském úvěru. Ale jsou pro obě strany rizikovější, a proto logicky i dražší.
Ještě dodejme, že samotný zápis v registrech dlužníků ještě neznamená nic špatného. Registry totiž sledují splácení, a pokud splácíte řádně, jste pro banku i nebankovku důvěryhodným klientem. Takže jestli vždy splácíte včas, ani se nemusíte ptát, která banka půjčí se záznamem v registru. Vám každá – pakliže souhrn současných půjček a požadované půjčky nové nepřekročí vaši bonitu.
Co musí být uvedeno ve smlouvě o spotřebitelské půjčce, aby byla platná?
Údajů, které musejí ve smlouvě o půjčce být, je poměrně dost, a proto jsme jim věnovali samostatný článek.
Dodejme jen, že pokud cokoliv chybí, je spotřebitelská půjčka od počátku neplatná, a tak nemá poskytovatel nárok na žádnou platbu související s tímto úvěrem – pouze na vrácení té částky, kterou dlužníkovi zaslal (či poskytl v hotovosti).
Smlouva o půjčce nikdy nesmí obsahovat směnku, šek, figurovat v ní nesmí ani rozhodčí doložka a ani platba za půjčku předem – s výjimkou ověřovacího poplatku 1 Kč, kterým slouží jako náhrada ověření totožnosti, když jste ztratili občanku, nebo jen jako ověření majitele bankovního účtu.
Podle čeho vybrat nejlepší půjčku?
Výhodnost půjčky má dva základní parametry, a těmi jsou jednak její cena, jednak pohodlí při splácení. Zatímco u krátkodobějších a menších úvěrů bychom se měli rozhodovat zejména podle ceny (RPSN), u půjček větších s delší splatností už je dobré do rozhodování zahrnout právě i pohodlí při splácení.
Co znamená „pohodlí při splácení“? Jde například o možnost nastavit si občas splátky na nižší úroveň, využít zdarma splátkové prázdniny nebo za mírný poplatek odložit splátku, moci občas poslat vyšší částku, aniž by to vyústilo v pokutu za předčasné splacení atd. Zkrátka upřednostnit úvěr, který předem počítá s tím, že v reálném životě se dějí změny, a to i v oblasti pravidelných příjmů.
Ve smlouvě si vždy vypátrejte, jaká je promlčecí lhůta u pohledávky ze spotřebitelského úvěru, jestli trvá zákonné tři roky, nebo zda si poskytovatel půjčky vymiňuje svou vlastní. Některé banky a nebankovky si totiž do smluv nasazují až 15 let. Splátky spotřebitelského úvěru se promlčují u takové smlouvy opravdu až po 15 letech.
Pokud vybíráte spotřebitelský úvěr, srovnání nikdy nepodceňujte! Přednostně srovnávejte RPSN. A mezi rozumnými nabídkami pak vyberte tu, která umožní pohodlnější splácení (pokud o něj stojíte).
Jakému splátkovému kalendáři dát přednost – kratšímu nebo delšímu?
To vždy záleží na vaší situaci. Jestliže vám vyšší splátky nedělají problém, ušetříte náklady na půjčku. Ale pokud byste se měli při splácení půjčky ocitnout v pozici „z výplaty do výplaty“, pak raději snižte navrhovanou výši splátek, i za cenu, že budete splácet déle a přeplatíte o něco víc.
Proč? Protože když onemocníte, zraníte se, budete muset zůstat doma s nemocným dítětem, když zakolísá obrat ve vašem podnikání nebo třeba přijdete o práci, vaše příjmy se sníží. A jestliže ani s plným příjmem nic nenašetříte, co budete dělat s půjčkou, když vám příjem klesne?
Vždycky si ve splácení ponechte rezervu! Splácet úvěr o půl roku déle vás totiž vyjde mnohem levněji, než hradit sankce za prodlení nebo čelit exekuci!
Třetí okruh: Co dělat, když potřebujete změnu nebo pomoc?
Co dělat, když nemůžete najít smlouvu o půjčce?
Jestliže jste někde zašantročili nebo třeba při stěhování ztratili smlouvu, nic se neděje. Všechny dokumenty musejí být archivovány u poskytovatele půjček, jemu ukládá zákon tuto povinnost, ne spotřebitelům. Takže stačí požádat věřitele, aby vám zaslal kopii smlouvy, samozřejmě včetně splátkového kalendáře. Musí vám být vyhověno.
Jak se zachovat, když nevyjde na splátku?
Situace, kdy není na splátku, bývá vždy dost nepříjemná. Ale nikoliv neřešitelná. O tom, že na splátku vám tento měsíc nevyjde, se jistě dozvíte alespoň několik dní předem. A tak neprodleně informujte svého věřitele, že tento měsíc to prostě nedopadne.
Můžete požádat o odklad splátky, o splátkové prázdniny. Nikdy se však nestavte do role mrtvého brouka. Komunikujte! To vás totiž vždycky vyjde levněji než nesplácení, které neohlásíte a nepokusíte se ho vyřešit.
Kdy se rozhodnout pro předčasné splacení spotřebitelského úvěru, jeho refinancování nebo konsolidaci?
Že se upíšete k půjčce, ještě neznamená, že by nebylo možné se jí zbavit dříve, než je sjednáno ve smlouvě. Vždycky musí poskytovatel přijmout předčasné splacení. Tuto povinnost mu ukládá zákon. U hypoték a úvěrů ze stavebního spoření se smí účtovat jen administrativní náklady spojené s předčasným splacením, ostatní půjčky toto omezení nemají, a proto vždy pozor na poplatky za předčasné splacení. U některých poskytovatelů je předčasné splacení možné zdarma.
O předčasném splacení se bavíme ve třech případech:
- doplacení půjčky vlastními penězi (třeba z prémií, z dividend, z ukončeného stavebního spoření apod.)
- doplacení půjčky pomocí úvěru nového a výhodnějšího – takzvané refinancování
- doplacení půjčky pomocí jejího sloučení s dalšími dluhy do nového úvěru – takzvaná konsolidace nebo sloučení úvěrů
Zatímco k předčasnému splacení většinou vede touha mít dluh co nejdříve „z krku“, pohnutky pro refinancování nebo konsolidaci jsou spíše spojeny se snahou snížit si splátky, zlevnit dluh. A kdy se pro ně rozhodnout? Tehdy, když vám nabídnou něco lepšího, než umí stávající půjčka – nižší cenu nebo třeba flexibilnější splácení.
Co si pohlídat po odeslání poslední splátky?
Jestliže splácíte převodem na účet, historii plateb vám eviduje banka. Ale pokud jste si vzali hotovostní půjčku, kterou splácíte třeba na čerpací stanici nebo na poště složenkou, pečlivě si schovávejte všechna potvrzení o zaplacených splátkách. Mohla by se hodit.
Jedna věc je úspěšně splatit půjčku, věc druhá je mít o tom důkaz. Důkaz v podobě potvrzení poskytovatele o ukončení smlouvy o úvěru, a že k ukončení došlo splacením. Vždy si pohlídejte, že takové potvrzení dostanete, pečlivě jej uschovejte.
