Autor: Tomáš

Volí způsob odškodnění škůdce, nebo poškozený? Co když škůdce opraví věc i přes nesouhlas poškozeného? Kdy poškozenému zůstává opravená věc i peníze a kdy naopak musí zaplatit poškozený škůdci?

Podle pravidla zakotveného v § 2951 odst. 1 občanského zákoníku (o. z.) se vzniklá škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu (v podstatě jde o opravu). Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

Uvedení v předešlý stav např. opravou má přednost

Zákon tedy volí (ale nepovinně) uvedení v předešlý stav (třeba opravu poškozené věci) jako primární formu náhrady vzniklé škody. Náhrada škody v penězích nastupuje jen tehdy, žádá-li o to poškozený anebo není-li uvedení do předešlého stavu dobře možné.

Například v případě škody na zdraví. Možná opravu poškozeného plotu svěří poškozený soused sousedovi, který jej poničil třeba při stavebních úpravách svého domu, ale své zdraví zajisté raději svěří do péče zdravotníků a po škůdci pak bude vymáhat odškodnění újmy na zdraví (a případě bude i regresní náhradu po škůdci vymáhat zdravotní pojišťovna, která platila léčbu zdravotnickému zařízení, v němž byl poškozený ošetřen nebo léčen).

Formu odškodnění volí poškozený

Tam, kde je uvedení do předešlého stavu dobře možné, se toto přednostní řešení vzniklé škody uplatní tehdy, požaduje-li poškozený náhradu bez toho, aby uvedl způsob. Jinak záleží na něm, jaký způsob náhrady škody zvolí. Prvotní forma volby odškodnění však náleží poškozenému (věřiteli), ne škůdci (dlužníkovi).

Při náhradě škody nejde o závazek, který je možno splnit vícero způsoby, kdy pak vybírá způsob splnění dlužník. Při tomto tzv. alternativním závazku podle § 1926 o. z. jde o něco jiného: Lze-li dluh splnit několika způsoby, pak se má za to, že volba způsobu plnění náleží dlužníku. Má-li právo volby věřitel, musí způsob plnění zvolit v ujednané době, jinak bez zbytečného odkladu tak, aby dlužník mohl podle jeho volby splnit.

A není-li uvedení v předešlý stav možné, od počátku má škůdce povinnost odčinit škodu poskytnutím peněžního plnění.

Ochrana poškozeného věřitele i škůdce jako dlužníka

Pravidlo o formě odčinění škody poskytuje ochranu jednak poškozenému, který, i když nebude aktivní a nezvolí si způsob náhrady škody, bude mu i tak způsobená škoda odčiněna.

A jednak poskytuje ochranu i škůdci, který může způsobenou škodu odčinit i bez poskytnutí součinnosti poškozeného (nemusí vyčkávat na volbu poškozeného a být v nejistotě o požadovaném způsobu plnění).

Poškozený může chtít opravu, ale ne od škůdce samotného

Právo požadovat náhradu škody v penězích i tam, kde je možné uvedení do předešlého stavu, zákon přiznává poškozenému zjevně za účelem ochrany jeho zájmů, respektuje právo poškozeného, aby mohl sám rozhodnout o zásazích do jeho majetku.

Poškozený totiž z různých důvodů nemusí mít zájem na tom, aby uvedení do předešlého stavu uskutečnil právě škůdce, a může mít zájem na tom, aby mu škůdce poskytl pouze finanční plnění, jehož prostřednictvím si uvedení do předešlého stavu případně zajistí sám.

Stejně jako by si poškozený nenechal své zdraví „opravovat“ od škůdce, nemusí chtít ani soused s poškozeným plotem opravu od osoby, v jejíž schopnosti nemá důvěru. Raději svěří opravu odborníkům a po škůdci bude chtít peníze na úhradu opravy.

Jak zvolit formu odškodnění: A co když poškozený váhá?

Pro žádost o odškodnění, pro jednání, kterým poškozený volí formu odškodnění, není předepsána žádná forma ani náležitosti. Pouze je nutné, aby žádost byla srozumitelná. Není nutno např. souseda obesílat doporučeným dopisem, stačí mu to říci ústně, ale jasně a srozumitelně, co žádáte.

Projeví-li poškozený vůči škůdci nesouhlas s tím, aby provedl opravu poškozené věci, je nutné takové právní jednání podrobit výkladu, co to znamená. Nesouhlas poškozeného s provedením opravy věci škůdcem totiž nemusí vždy znamenat, že poškozený tím současně zvolil způsob náhrady škody v penězích.

Poškozený např. může mít v úmyslu, aby škůdce pouze posečkal s opravou do doby, než on získá další relevantní informace pro učinění volby způsobu náhrady škody. Případně může takovým nesouhlasem vyjádřit svou žádost, aby škůdce opravu neprováděl sám, ale pouze zajistil její provedení u třetí osoby, nebo aby namísto opravy věci poskytl poškozenému náhradní věc.

Nesouhlas s provedením opravy poškozené věci tedy nelze automaticky ztotožňovat s volbou formy odškodnění.

Jakmile poškozený zvolí raději výplatu peněz

Jde-li o poškození věci a poškozený zvolí způsob náhrady škody tak, že nesouhlasí s uvedením v předešlý stav škůdcem a požaduje finanční náhradu, musí to škůdce respektovat, protože právo volby má poškozený.

Škůdce pak již není povinen (ani oprávněn) poskytnout plnění uvedením v předešlý stav. Jeho povinnost k náhradě škody se změní na povinnost poskytnout poškozenému peněžitou náhradu.

Co když škůdce provede opravu, přestože chtěl poškozený peníze

Při určení výše náhrady škody v penězích se vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit.

Provedení opravy poškozené věci škůdcem proti vůli poškozeného, který požadoval náhradu škody v penězích (a plnění opravou věci škůdcem následně nepřijal, neodsouhlasil), nesnižuje výši náhrady škody v penězích.

Nicméně není tomu tak, že by plnění poskytnuté škůdcem opravou věci proti vůli poškozeného nemělo být vůbec nijak zohledňováno. Nelze jej však zohlednit při určení výše nároku poškozeného na peněžitou náhradu škody jeho snížením, vyložil Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 15. 11. 2023 (spis. zn. 23 Cdo 1820/2022).

Může dojít k tzv. bezdůvodnému obohacení poškozeného. (Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému podle § 2991 odst. 1. o. z. vydat, oč se obohatil.)

Jde o případný majetkový prospěch, který takto poškozený získal. (Případný prospěch získaný poškozeným z takového plnění škůdce je namístě posoudit podle zásad bezdůvodného obohacení a ochuzený škůdce může nárok na vydání bezdůvodného obohacení, resp. na peněžitou náhradu, není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné (srov. § 2999 odst. 1 o. z.), uplatňovat po poškozeném.)

Vznik práva škůdce na vydání bezdůvodného obohacení závisí na posouzení konkrétních okolností dané věci.

Co když v důsledku opravy získal poškozený více, než činila škoda

Pokud škůdce opravil věc proti vůli poškozeného, nevznikne obohacenému (poškozenému) povinnost obohacení vydat (§ 2992 o. z.). Škůdce nemá na kompenzaci nárok.

Pokud škůdce věc opravil s vědomím, že k tomu není povinen, nemá pak právo na vrácení toho, co plnil, příp. na zaplacení peněžité náhrady ve smyslu § 2999 o. z. (§ 2997 odst. 1 o. z.). Ani v této situaci tedy nemá škůdce na vyrovnání nárok.

Shrňme si tedy, že škůdce nemá na vyrovnání-kompenzaci od poškozeného nárok, pokud jeho věc opravil proti jeho vůli, nebo pokud ji opravil dobrovolně, ačkoliv věděl, že to není jeho povinnost.

Pokud však škůdce věc opravil v omylu (v domnění), že i přes nesouhlas poškozeného plní svůj závazek, je obohacený (poškozený) povinen jej vydat škůdci (ochuzenému). V takovém případě tedy má škůdce nárok na kompenzaci. Ovšem není-li vydání předmětu obohacení dobře možné (což zpravidla nastává právě v případě výkonu činností při opravě věci), není obohacený (poškozený) povinen poskytnout peněžitou náhradu, ledaže by tím vznikl stav zjevně odporující dobrým mravům (§ 3001 odst. 2 o. z.).

Příklad

Jestliže např. soused zboří sousedovi mobilní zahradní domek a postaví mu ho omylem znovu, vydání obohacení je možné – škůdce si vezme nový domek, poškozenému zůstává nárok na peněžité odškodnění. Pokud soused opraví zeď, kterou sousedovi pobořil, vydání obohacení není možné. Poškozený má nárok na peníze, navíc mu zůstane opravená zeď.

A co když poškozenému vznikne další škoda při opravě již poškozené věci

Naopak pokud provedením opravy věci bez souhlasu poškozeného (tj. neoprávněným zásahem do jeho majetku) vznikne poškozenému další majetková újma, je třeba též právo na náhradu takto vzniklé škody posoudit podle obecných pravidel o náhradě škody, rovněž vyložil Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 15. 11. 2023 (spis. zn. 23 Cdo 1820/2022).

Příp. lze postupovat též podle § 3009 odst. 2 o. z., bude-li jednání škůdce s ohledem na zjištěné okolnosti možno posoudit jako tzv. zakázané jednatelství. Tzv. jednání k užitku jiné osoby je upraveno právě v § 3009 o. z. a jde o situace, kdy se někdo ujme záležitosti ve prospěch jiné osoby bez jejího svolení. To pak má jednatel právo na kompenzaci, pokud jím provedené jednání bylo k užitku oné osoby. Ovšem nám v daných souvislostech jde spíše o situaci, kdy jednatel něco zkazí, pak může dojít k naplnění pravidla dle § 3009 odst. 2 věty druhé o. z.: Osoba, jejíž záležitost na sebe vzal, může po nepřikázaném jednateli požadovat, aby vše uvedl do předešlého stavu, a není-li to dobře možné, aby nahradil škodu.

A ještě něco ze soudních spisů, ale už jen pro právníky, kteří nás čtou

A tohle už je informace pro právníky, kteří nestíhají sledovat odborné zdroje a mnohdy se spokojí s tím, co píšeme my, takže k procedurálním otázkám: Jak je to s náhradou škody (vzniklé do 31. 12. 2013, tedy dle původního občanského zákoníku), když jde o uvedení poškozené věci do původního stavu, pokud byla podána žaloba?

Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 2. 2024 (spis. zn. 25 Cdo 405/2023):

Učiní-li poškozený volbu způsobu náhrady skutečné škody podle ust. § 442 odst. 2 obč. zák. a podá žalobu o náhradu škody uvedením do původního stavu provedením jím konkrétně vymezených výkonů, není soud oprávněn uložit žalovanému zaplacení finanční náhrady škody s odůvodněním, že uvedení poškozené věci do původního stavu není možné či účelné. Domáhá-li se žalobce zaplacení finanční náhrady škody, nemůže soud uložit žalovanému povinnost k uvedení poškozené věci do původního stavu, i kdyby se mu to jevilo možným a účelným. V obou případech by totiž nerespektoval meze vyplývající z § 153 odst. 2 občanského soudního řádu a přisoudil by žalobci něco jiného, než čeho se podle žalobního petitu domáhal.

Domáhá-li se poškozený náhrady škody uvedením poškozené věci do původního stavu vykonáním konkrétních nedělitelných činností, nelze žalobě vyhovět, pokud škoda vznikla nebo se zvětšila následkem okolností, které se přičítají poškozenému, ledaže by se podílely na škodě jen zanedbatelným způsobem.

Uložit škůdci povinnost k náhradě škody uvedením poškozené věci do původního stavu ve smyslu původního § 442 odst. 2 obč. zák. není při nikoli zanedbatelném podílu poškozeného na vzniku škody možné, neboť žalovaného nelze zavázat k náhradě škody, jejíž příčinou není jeho protiprávní jednání (ust. § 420 obč. zák.).

Částečné vyhovění žalobě by pak přicházelo v úvahu jen tehdy, bylo-li by možno žalovanému uložit povinnost k vykonání dílčího plnění, jež by přispělo k nápravě škody v poměru odpovídajícím podílu žalovaného na vzniku škody.

V daném případě žalobkyně v rámci žaloby o náhradu škody požadovala vyrovnání svých pozemků do původní roviny a vysázení topolů nad opěrnou zdí. Soud byl tedy oprávněn rozhodnout jen o těchto konkrétních plněních vyjádřených v žalobním petitu.

Vzhledem k tomu, že žalobkyní požadované práce a výkony nelze rozdělit na jednotlivé části ani fáze a že se na vzniku škody významnou měrou podílela sama žalobkyně, odvolací soud správně uzavřel, že žalobě nelze vyhovět.

Ze skutkových závěrů nalézacích soudů rozhodně nevyplývá, že by podíl žalobkyně na vzniku škody byl zanedbatelný, proto je otázka, jakým podílem přesně přispělo ke vzniku škody porušení prevenční povinnosti každou z účastnic, pro rozhodnutí o žalobkyní vymezeném způsobu náhrady škody zcela bez významu.

Pokud Vám motocykl poškodil jezdec na elektrické koloběžce, jednokolce, kole, bruslích apod., záleží, zda máte sjednané havarijní pojištění, nebo zda má jezdec pojištění odpovědnosti. Škoda se dá pokrýt z nich, ale pokud ani jeden z Vás nemá nic, musí viník sáhnout hluboko do kapsy.

Nemusíte udělat nic špatně, a přesto vám vznikne škoda. Stačí například jen tlačit motorku z garáže. Po příjezdové cestě pojede jezdec na kole, elektrické koloběžce či jednokolce a nebude vás tam čekat. Bohužel už nestihne dobrzdit a narazí do vás. I malý náraz vahou dospělého člověka vás snadno rozkolísá, a ačkoli se snažíte, vy i motorka nárazem spadnete.

Nikdo naštěstí není zraněn, odnesly to jen plechy. Vaše motorka má trochu pomačkaný chladič, ale zda se poškodilo i něco dalšího, poznají až v servisu. Nejste si jisti, jak se situací naložit, a tak pro jistotu přivoláte Policii ČR. Ta celou nehodu vyhodnotí tak, že o vaše zavinění nešlo. Pochybil jezdec v pohybu, který se měl rozhlédnout. Dostanete zápis o nehodě, vyměníte si kontakty a jdete domů.

Motorku odvezete do servisu a ti škodu vyčíslí na několik desítek tisíc korun. Kdo a z čeho ji bude hradit?

Máte havarijní pojištění?

Ideální je, pokud máte ke svému motocyklu sjednané kromě povinného ručení i havarijní pojištění. V případě, že je na vině jezdec na jednokolce, elektrokoloběžce apod., zaplatí vám vaše pojišťovna opravu motorky z havarijního pojištění. “Následně bychom po prokázaném viníkovi požadovali úhradu vyplacené výše náhrady škody,” uvedl pro Měšec.cz Jan Marek, tiskový mluvčí Generali České pojišťovny. A takto by postupovaly všechny pojišťovny.

V tomto případě už ale není vaše starost, jestli bude pojišťovna po viníkovi požadovat úhradu škody, případně zda a jak ji viník pojišťovně zaplatí. A pravděpodobně se to už ani nedozvíte. Na plnění z vašeho pojištění to nemá žádný vliv. Vy pouze odvezete či necháte odtáhnout motocykl do autorizovaného servisu, na kterém se s pojišťovnou dohodnete. Servis a pojišťovna si následně opravy vyúčtují mezi sebou a vy si za čas vyzvednete opravený stroj připravený k jízdě.

Pokud havarijní pojištění nemáte, situace se vám zkomplikuje.

Má jezdec pojištění odpovědnosti?

Kdyby do vás narazil například jiný řidič motocyklu, který by se do garáží vracel, jel by nezodpovědně a nestihl včas dobrzdit, byla by situace poměrně jednoduchá. I řidič druhého motocyklu musí mít sjednané povinné ručení, stejně jako vy. A pokud by byl označený jako viník, šla by oprava vašeho motocyklu z jeho povinného ručení.

Pro jezdce na jednokolkách a ostatních strojích ale neplatí žádná povinnost mít sjednané povinné ručení či jiné pojištění, ze kterého by mohli pokrýt škody, které způsobili. A to platí pro cyklisty, bruslaře, jezdce na jednokolce, elektrokole, elektrokoloběžce, hoverboardu a dalších strojích.

Pokud vám způsobí škodu jezdec na podobném stroji a vy nemáte havarijní pojištění, začne se situace komplikovat. Poměrně snadno z toho ještě můžete vyjít, když bude mít jezdec sjednané pojištění občanské odpovědnosti. “Pokud by měl viník poškození pojištění odpovědnosti, tak by tuto škodu mohl viník pokrýt ze svého pojištění,” uvedla pro Měšec.cz Nela Maťašeje, tisková mluvčí Direct pojišťovny.

Pomoci by mohlo i to, kdyby měl sjednané pojištění domácnosti, které někdy pojištění odpovědnosti také obsahuje. “Pojišťovna by to mohla vyhodnotit jako volnočasové neúmyslné způsobení škody. Zde však záleží na dalších faktorech – zda neporušit viník zásadním způsobem pravidla provozu na veřejných komunikacích, neměl v krvi alkohol či návykové látky, neopustil místo nehody apod.,” uvedla pro Měšec.cz Eva Svobodová, tisková mluvčí Uniqa Pojišťovny. V případě, že by ale viník měl například alkohol či návykové látky v krvi, nebo od nehody ujel, pojišťovna plnit nebude.

Pokud ale viník nemá pojištění odpovědnosti, situace pro něj bude finančně bolestivá.

Viník musí škodu uhradit ze své kapsy

V případě, že vy nemáte havarijní pojištění a viník nemá pojištění odpovědnosti, či alespoň pojištění domácnosti, které by obsahovalo pojištění odpovědnosti jako jedno z doplňkových pojištění, bude ho jeho nezodpovědnost finančně bolet. “Pokud nemá viník nehody odpovědnostní pojištění, pak to poškozenému musí zaplatit z vlastní kapsy,” informuje Václav Bálek, tiskový mluvčí Slavia pojišťovny.

Takovou situaci pravděpodobně zjistíte už na místě po nehodě. Pak je dobré si na viníka vzít kontakt a následně ho informovat, že jste motocykl odvezli do servisu a čekáte na posouzení a nacenění opravy. V této chvíli nemá moc smysl odhadovat výši škody s tím, že to určitě nebude nic vážného. Zvenku může škoda vypadat pouze kosmeticky, ale až na prohlídce v servisu se může ukázat, že je konstrukce ohnutá či vychýlená a škoda je ve vyšších desetitisících.

Následně pak viníka informujte, na jakou částku vám servis nacenil opravu, a domluvte se, jakou formou vám viník škodu zaplatí.

Odmítá viník platit? Můžete se soudit

Může se ale samozřejmě stát, že viník nebude chtít škodu uhradit. Nehoda nevypadala nijak vážně a z jeho pohledu šlo o kosmetické vady jako odřený lak a mírně promáčklé plechy. Nic, co by mělo stát více než 10 tisíc korun. Až v servisu se ale může přijít na to, že řídítka se nárazem vychýlila, promáčkl se chladič a došlo k i dalšímu poškození, takže škoda není kosmetická, ale poměrně rozsáhlá. A oprava bude stát například 80 tisíc korun.

V případě, že by se viníkovi nechtělo platit vám škodu, můžete se domáhat náhrady formou občanskoprávního sporu. “Pokud by bylo vedeno např. správní řízení s osobou na jednokolce, lze využít toto řízení a připojit se do něj s nárokem na náhradu škody, ale v praxi správní orgány o těchto nárocích nerozhodují a odkáží účastníky na občanskoprávní řízení,” uzavírá Milan Káňa, tiskový mluvčí Kooperativa pojišťovny.