Autor: Tomáš

Čtyřnohý drahoušek aneb kolik stojí pořízení psa?

Ne nadarmo se říká, že pořízení nového zvířátka je pro rodinu obohacení, které penězi nevyčíslíš. My jsme to ale udělali. Na psího kamaráda se jistě těší celá rodina, ale rozpočet každé domácnosti nový mazlíček slušně provětrá. Pořízení psa proto není úplně pro každého, přestože existují výrazné rozdíly v tom, jak jeho pořízení a výbavu pojmout. V každém případě je v prvních měsících nutné s vyššími náklady počítat. Nové majitele mohou nemile zaskočit, sahají totiž od několika tisíců až do vysokých desítek tisíců korun.

Pojďme si na podrobném přehledu výdajů ukázat, kolik za své miláčky v prvních měsících zaplatíte. Pokud nechcete listovat celým rozpočtem, skočte rovnou na to, co vás zajímá:

  • Pořizovací cena
  • Veterinární péče
  • Pojištění
  • Výbava
  • Krmivo a pamlsky
  • Výcvik a socializiace
  • Pravidelná zdravotní péče

Pořizovací cena

Cena psa se může lišit až v desítkách tisíc korun. Rozhoduje rasa, původ a často také pohlaví psa.

  • Adoptovaný pes z útulku: V útulcích se psi obvykle vydávají za symbolický poplatek nebo menší částku pokrývající základní veterinární péči (odčervení, očkování a někdy čipování). Tento poplatek se pohybuje většinou v řádu stokorun, přibližně mezi 500 a 2000 Kč.
  • Bez průkazu původu: Psi bez rodokmenu jsou levnější (od 1000 do 10 000 Kč). Takového si můžete pořídit, třeba když má fena vašich sousedů (cíleně, nebo ne úplně cíleně) štěňátka. Ale pozor, riziko zdravotních problémů kvůli nejasnému původu rodičů může být v takových případech vyšší. A horší zdraví rovná se vyšší výdaje za veterinu. Navrch ještě jedno varování: veterináři a chovatelé opakovaně kritizují takzvané množírny, kde lidé feny „ždímají“ prakticky jen za účelem finančního zisku ze štěňat. Nejen, že zdraví a psychika těchto psů trpí, často zde dochází také přímo k týrání zvířat.
  • Pes s průkazem původu: V tomto případě se dostáváme do zcela jiných cenových výšin. Cena papírových štěňat od zkušeného chovatele se liší dle plemene a může začínat kolem 10 000 Kč. Ovšem populární nebo náročnější plemena běžně stojí 30 000–80 000 Kč. Počítejte s tím, že fena bývá ještě o několik tisíc dražší než samec. Výměnou za vysokou kupní částku by chovatelé měli garantovat kvalitní zdraví a povahu rodičů a štěněte. Samozřejmostí bývá uzavření kupní smlouvy a startovní výbava pro štěně (granule, oblíbené hračky, obojek a podobně) a také „poradenství“ do prvních měsíců pro případ, že se noví majitelé dostanou ve výchově do úzkých.

Veterinární péče

Právě jste zaplatili možná i desítky tisíc za štěně, tím to ale zdaleka nekončí. Během prvních měsíců jeho života bývá veterinární péče intenzivnější kvůli očkování a preventivní péči:

  • První očkování: Chovatel se zpravidla postará o první očkování a odčervení. Pokud si pejska přebírátek kolem věků osmi týdnů, jak je běžné, čekají vás u obojího ještě dvě série. Každá návštěva u veterináře přitom stojí cca 500–1000 Kč, včetně vakcíny.
  • Odčervení: Každé štěně by mělo být odčervováno pravidelně – v prvních měsících zhruba každé dva až čtyři týdny, později stačí po třech měsících. Odčervení vyjde na 100–300 Kč podle hmotnosti psa.
  • Čipování a registrace: Čipování je povinné, jeho cena je 500–1000 Kč, v případě koupě od chovatele ale tento náklad pokrývá on. Registrace do národní databáze je zpoplatněna v řádu desítek korun, má ale smysl.
  • Nahlášení úřadům: Pořízení psa musíte nahlásit své obci. Ta vám za něj vyměří roční poplatek, který se v menších městěch pohybuje v řádu stovek korun, ve velkých městech jako Praha ale klidně překročí tisícovku.
  • Kastrace nebo sterilizace: Tento zákrok majitelé často plánují až později, náklady dosahují 2000–6000 Kč v závislosti na pohlaví, velikosti psa a samozřejmě typu kliniky. Rozhodnutí je na každém majiteli, nejde o povinný zákrok. Například u fen ale mnozí veterináři doporučují příliš neotálet, s vyšším věkem se jim totiž bez sterilizace mohou vyvinout zdravotní problémy (jako třeba zánět dělohy) a pak už se komplexní lékařský zákrok dostává na zcela jinou částku, klidně kolem 20 000 korun.

Pojištění

Kvůli vysokým výdajům na zdravotní péči zvířete se pojištění psa v posledních letech stává populárnějším. Nejde ani tak o pokrývání běžných kontrol a sem tam drobné nemoci. Specializovaná vyšetření (rentgen, ultrazvuk a podobně) nebo léčba závažnějších nemocí a úrazů se ale šplhá do desítek tisíc korun.

Pojištění může zahrnovat různé typy krytí, od úrazového pojištění po pojištění proti nemocem, často také obsahuje služby jako právě úhradu nákladů na veterinární péči nebo odpovědnost za škody způsobené psem.

Typy pojištění:

  • Úrazové pojištění: Kryje náklady na ošetření po úrazu, jako jsou zlomeniny, rány nebo jiná zranění. Cena úrazového pojištění bývá nižší než pojištění proti nemocem.
  • Pojištění proti nemocem: Pokrývá léčbu různých onemocnění, včetně nákladných vyšetření, operací nebo hospitalizace. Toto pojištění je dražší, protože zahrnuje širší spektrum situací.
  • Pojištění odpovědnosti za škody: Chrání majitele před finanční odpovědností za škody, které jeho pes může způsobit třetí straně (například pokousání jiného psa, zranění osob nebo poškození majetku).

Cenové rozpětí a podmínky:

  • Měsíční náklady: Cena pojištění závisí na velikosti psa, věku a zvoleném rozsahu krytí. Platba se pohybuje od několika stovek po cca tisícikorunu měsíčně.
  • Roční limit a spoluúčast: Pojišťovny často nastavují maximální roční limit, který se pohybuje od 20 000 do 100 000 Kč v závislosti na typu pojištění. Spoluúčast bývá kolem 10–20 % z nákladů na léčbu, což znamená, že majitel hradí určitou část z celkové částky.
  • Věkové omezení: Některé pojišťovny nabízejí pojištění jen pro psy od a do určitého věku (například od osmi týdnů do osmi let).

Výbava

Výbava pro psa je velmi variabilním nákladem, podobně jako třeba krmení. Toto jsou položky, jejichž nákupu se zpravidla nevyhnete (samozřejmě ale záleží na kvalitě a tím i ceně výrobku).

  • Misky: Tady se nabízí využít běžné nádobí z kuchyně. Cena jednoduché misky ale ve zverimexu startuje už pod 100 Kč, robustnější, protiskluzové nebo nevylívací misky mohou stát kolem 300 Kč a více. Pokud se jedná o větší plemeno, doporučuje se misku kvůli lepšímu trávení psa postavit do větší výšky. Cena za stojan na misky se opět pohybuje v řádu stokorun.
  • Pelíšek nebo klec: Pohodlný pelíšek stojí obvykle od 500 Kč pro menší psy, pro velká plemena ale cena klidně může jít až na 3000 Kč a více – záleží na vás, co jste ochotni svému mazlíčkovi dopřát. Cena klece (do interiéru či do auta) se v průměru pohybuje kolem 1500–2500 Kč.
  • Vodítko, obojek nebo postroj: Základní výbava pro venčení psa zahrnuje obojek (300–1000 Kč), vodítko (200–1000 Kč) a případně postroj (300–2000 Kč). Nabídka na trhu je opravdu nepřeberná, kvalitnější materiály a design cenu výrazně zvyšují.
  • Hračky: Štěňata ráda žvýkají a hrají si, což z nich často dělá věčného „spotřebitele“ hraček. A výrobci si to dobře uvědomují. Cena hračky se pohybuje už od 50 Kč za jednoduchou gumovou kost až po 300–2000 Kč za interaktivní hračky nebo odolné hračky pro velké psy.
  • Péče o srst a drápky, náhubek: Kartáče, hřebeny, péče o zuby nebo kleštičky na drápky, náhubek na cesty se pohybují mezi 100–500 Kč.
  • Oblečení: Speciální výdaj pro krátkosrstá plemena: zatímco husky zřejmě bundu na zimu potřebovat nebude, chrt rozhodně ano. U takových plemen je zpravidla potřeba triko, svetr a dvě bundy (do deště/větru a do mrazu). Ceny ve zverimexech startují přibližně na 400 až 600 korunách. Existuje však řada výrobců specializovaných na konkrétní plemena, kde není problém pořídit zimní bundu klidně za 3000 korun (v takových případech doporučujeme alespoň počkat, než štěně vyroste, abyste nemuseli každé dva měsíce kupovat novou).

Krmivo a pamlsky

Jak už bylo řečeno, strava psa je výdaj, ve kterém jsou velké cenové rozdíly. Kvalitní krmivo je v každém případě nezbytné pro zdravý vývoj štěněte. 

  • Suché krmivo (granule): Nabídka na trhu je opět obrovská, měsíční náklady na komplexní suché krmivo se pohybují kolem 500–1500 Kč podle velikosti psa. Štěně zpravidla potřebuje krmivo s vyšším obsahem živin, které oproti dospělému bývá dražší.
  • Syrová strava (BARF): Alternativní stravování, takzvané BARF (tedy komplet syrová strava včetně masa), je finančně i časově nákladnější – pohybuje se kolem 1000–2000 Kč měsíčně. Nutné je vzít v úvahu i to, že štěňata žerou třikrát až čtyřkrát denně, zatímco dospělí psi pouze jednou.
  • Vařená strava: Odtrhnout si (samozřejmě obrazně) při večeři něco od úst se nabízí jako poměrně finančně nenáročná varianta. Žrádlo pro psa lze připravit spolu s jídlem pro zbytek rodiny s tím rozdílem, že se nesolí ani nekoření. Na druhou stranu, vyváženost takové stravy pro zvíře je nasnadě. Řada majitelů pak stejně doplňuje třeba o granule, které v sobě mají veškeré potřebné živiny.
  • Pamlsky: Pamlsky pro výcvik a odměnu stojí měsíčně cca 100–300 Kč, záleží na intenzitě používání a jejich typu.

Výcvik a socializace

Základy poslušnosti a správné chování jsou u štěňat klíčové. Majitelé pak se psem často pokračují i formou různých sportů, jako jsou třeba agility, běh nebo tanec se psem:

  • Škola pro psy: Většina majitelů absolvuje se štěnětem základní kurz socializace a výcviku, což může stát cca 1500–2500 Kč za několik lekcí.
  • Individuální lekce: Pokud má majitel specifické požadavky, může si domluvit individuální výcvik, kde se cena pohybuje kolem 300–1000 Kč za hodinu.

Pravidelná zdravotní péče

Kromě očkování a počáteční veterinární péče je nutné myslet na pravidelné veterinární prohlídky:

  • Roční očkování: Očkování proti vzteklině nebo dobrovolné vakcíny (například tetanus, borelióza atd.) stojí ročně kolem 500–1000 Kč.
  • Prevence proti klíšťatům a blechám: Náklady na antiparazitární obojky, tablety nebo spreje se pohybují kolem 300–1000 Kč, podle typu a velikosti psa.
  • Zvířecí lékárnička: Zahrnuje sadu na vyndání klíštěte, dezinfekci při poranění psa, ale třeba i lék pro případ alergické reakce při bodnutí hmyzem. Obzvláště u štěnat je nutné počítat, že sežerou vše, na co přijdou. K dispozici jsou pak různé podpůrné gely na trávení, které v lidské podobě známe jako smectu nebo živočišné uhlí (ty mimochodem psi smějí také), případně pak probiotika. Každá položka opět vyjde na několik stovek korun.

Co dělat, když se sourozencem zdědíte byt a nechcete ho vlastnit společně?

Získali jste nějaké dědictví, ale není jen Vaše? Vlastníte například se sourozencem dohromady byt či dům po rodičích? Ke spoluvlastnictví Vás nikdo nutit nemůže. Pokud se nedohodnete nebo nemáte dobré vztahy, můžete požádat soud, aby spoluvlastnictví vypořádal. To lze několika způsoby.

Po smrti vašich rodičů proběhne dědické řízení a vy a váš bratr zdědíte jejich byt. Rovným dílem. Bohužel ale se svým sourozencem dlouhodobě nevycházíte. Máte rozdílné pohledy na život, rozdílné hodnoty a pochopitelně i rozdílné představy o tom, jak s bytem naložit. Jeden by jej zrekonstruoval, druhý je proti. Jeden by ho prodal, druhý si ho chce ponechat a nesouhlasí. Jeden by ho pronajímal, druhý prodal.

Zdá se proto, že vlastnit společně nemovitost není v tomto případě šťastná varianta. Co se s tím dá dělat?

  • Ideální je se domluvit
  • Dohoda musí být písemná
  • Podejte návrh na soud
  • Pozor, soud rozhoduje nezávisle
  • Návrh na vypořádání spoluvlastnictví může soud zamítnout

Ideální je se domluvit

Nejjednodušší variantou by pro oba sourozence samozřejmě bylo domluvit se na nějakém konečném řešení, když spoluvlastnictví nemovitosti nefunguje. Jako jedna z variant se tedy nabízí možnost nemovitost prodat a peníze si rozdělit. Nebo jeden sourozenec odprodá svůj podíl tomu druhému.

Případně je možné prodat podíl třetí osobě, ale jen za určitých okolností. „V této souvislosti bych upozornila, že sourozenci, kteří zdědí nemovitost, mají vůči sobě předkupní právo, a to po dobu 6 měsíců od nabytí vlastnictví k nemovitosti v dědickém řízení,“ uvádí advokátka Bohumila Vodičková Krpcová.

Prodat svůj podíl třetí osobě tedy můžete až po uplynutí 6 měsíců od nabytí vlastnictví, nebo za výjimečných podmínek, kdy například převádíte spoluvlastnický podíl na jiného sourozence, manžela nebo příbuzného v přímé linii.

Dohoda musí být písemná

Pokud se všichni spoluvlastníci domluví, jak ke zrušení spoluvlastnictví dojde, je potřeba takovou dohodu sepsat písemně, pro případ budoucích rozporů. V Dohodě o vypořádání spoluvlastnictví si přesně specifikujete, jak dojde ke zrušení spoluvlastnictví a jak proběhne vypořádání. Tedy například že jeden sourozenec přenechává svůj podíl druhému za úplatu 3 000 000 Kč.

Nedohodli jste se? I to se stává. Pokud máte s druhým či dalšími vlastníky natolik rozdílnou představu, že nemůžete najít shodu, neznamená to, že jste odsouzeni k věčným dohadům ohledně nakládání s nemovitostí. „Spoluvlastnictví je dobrovolné a nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat,“ říká Bohumila Vodičková Krpcová.

Podejte návrh na soud

V případě, že se například nejste schopni domluvit s bratrem, jak naložit s nemovitostí po smrti rodičů, můžete podat žalobu na zrušení spoluvlastnictví, případně o oddělení spoluvlastnictví, pokud je možné danou věc rozdělit. Takovou žádost adresujete soudu, který následně rozhodne o zrušení spoluvlastnictví i o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

Soud ale rozhoduje nezávisle

Musíte však počítat s tím, že soud může rozhodnout jakkoli a není vázán vaším přáním či potřebami. „Pokud soud rozhodne o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň i o způsobu vypořádání – způsob vypořádání nemusí spoluvlastníci navrhovat, nebo pokud spoluvlastníci nějaký způsob vypořádání navrhují, soud jejich návrhem není vázán,“ dodává Bohumila Vodičková Krpcová.

Jako první soud většinou zvažuje variantu, zda by šla daná věc rozdělit. Například pozemky jdou často rozdělit velmi jednoduše. U jiných nemovitostí záleží na tom, jestli by rozdělením mohly vzniknout dvě samostatné jednotky. U bytu to moc pravděpodobné není „Pokud není rozdělení společné věci možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům (např. dvěma spoluvlastníkům ze tří),“ uvádí Bohumila Vodičková Krpcová.

V případě dvou sourozenců by tedy v situaci, kdy byt nelze rozdělit na dvě samostatné jednotky, přikázal byt jednomu ze sourozenců za podle soudu přiměřenou finanční náhradu, kterou by musel druhému sourozenci vyplatit. Pokud ale přikázanou nemovitost nechcete, nebo nemáte peníze, abyste druhého spoluvlastníka vyplatili, rozhodne soud o prodeji nemovitosti ve veřejné dražbě.

Soud tedy postupuje s následující posloupností:

  • rozdělení věci, pokud to není možné, tak
  • přikázání věci jednomu spoluvlastníkovi za přiměřenou náhradu, a pokud to není možné, tak
  • prodej věci ve veřejné dražbě.

Pravomocné rozhodnutí soudu je závazné a je vykonatelné exekučně. I pokud by se vám tedy rozhodnutí soudu nelíbilo, musíte ho respektovat.

Návrh na vypořádání spoluvlastnictví může soud zamítnout

Podání návrhu na vypořádání spoluvlastnictví neznamená, že ho soud vyhodnotí vždy kladně. Ačkoli vás nikdo nemůže nutit vlastnit s někým věc společně, existují okolnosti, za kterých soud návrh na vypořádání spoluvlastnictví může zamítnout.

Například v situaci, kdy by k vypořádání mělo dojít v nevhodnou dobu, nebo by tím došlo k újmě některého ze spoluvlastníků (§ 1140 odst. 2 občanského zákoníku). Nevhodnost doby bude směřovat především k dočasným okolnostem, které mají vliv na cenu společné věci. „Může jít o dočasný hlubší pokles cen společné věci s vidinou pozdějšího opětovného zvýšení ceny, hyperinflaci, probíhající opravu či úpravu věci, brzký zánik zatížení společné věci (např. věcné břemeno dožití), v jehož důsledku významně stoupne cena společné věci, apod.,“ vyjmenovává Bohumila Vodičková Krpcová.

Újmou spoluvlastníka se myslí situace, kdy jde například o spoluvlastníka vyššího věku, který řeší dlouhodobé zdravotní problémy.

K zamítnutí soud přikročí i v případě, že jde o zjevné zneužití práva, daného řízení se neúčastní všichni spoluvlastníci nebo z důvodu odkladu zrušení spoluvlastnictví. Ten si mohou spoluvlastníci ujednat i sami. „Dohodnou se, že po určitou dobu (max. 10 let) nebudou žádat o zrušení spoluvlastnictví – jedná se o formu omezení práva domáhat se zrušení spoluvlastnictví,“ vysvětluje Bohumila Vodičková Krpcová. Pokud taková dohoda stále platí, soud ji respektuje.

Naopak citová vazba na danou nemovitost, například z důvodu dlouhodobého užívání, není překážkou pro zrušení spoluvlastnictví. Totéž platí i pro případ absence finančních prostředků k vyplacení náhrady spoluvlastníkovi.

Investování často začíná červenými čísly, má důvod pokračovat?

Počet lidí, kteří se rozhodli začít investovat, každým dnem roste. Někoho však mohou po několika měsících odradit červená čísla vykazující ztrátu. To je ale špatné nastavení a v konečném důsledku drahá chyba.

Červená čísla na začátku? Žádný problém

Každý investor naskočil do rozjetého „investičního“ vlaku v jinou dobu. Ten, kdo začal investovat řekněme před deseti lety, si pravděpodobně plete roky. Za tu dobu už finanční trhy překonaly řadu překážek, včetně třeba mírné deflace, pandemie covidu-19 nebo nedávné energetické krize.

Navzdory tomu všemu si index MSCI World za toto období připsal 100 %. Americkým akciím se dařilo ještě lépe. Nejznámější index S&P 500 vzrostl o 171 % a technologický index Nasdaq Composite o 297 %.

Není však náhoda, že jsme zvolili desetiletý horizont. Jedno desetiletí je dostatečně dlouhá doba na to, aby vaše investice správně pracovala a zhodnotila se. Během této dekády se řada začátečníků pokoušela investovat, ale kvůli běžné volatilitě hodnota jejich investice klesla a oni ze strachu své investice prodali. Bohužel se ztrátou. Takové chování však odporuje nejdůležitějšímu ze 7 základních pravidel investování.

Je možné, že právě takovou situaci zažíváte i vy. Není to nic neobvyklého. Na základě historických dat pro index S&P 500 totiž existuje 37% pravděpodobnost, že po 1 měsíci bude vaše investice v červených číslech nebo ve ztrátě. Po 3 měsících klesne pravděpodobnost ztráty na jednu třetinu, po 6 měsících na 29 % a po 1 roce na jednu čtvrtinu.

Klíčem k úspěchu je dlouhodobé a pravidelné investování

Jak jsme nastínili výše, červená čísla po několika měsících jsou běžnou záležitostí. Čím déle vaše investice pracuje, tím více se snižuje možnost ztráty a zvyšuje šance na zhodnocení. Po třech letech se možnost ztráty snižuje na 16 %. Po 5 letech klesá na 11 %, po 10 letech na 6 % a historicky neexistuje jediné období, kdy byste v případě investice byli po 20 letech v červených číslech. Tedy ani v období po splasknutí největších bublin.

Investování má být dlouhodobé. Krátkodobé (několikatýdenní až měsíční) pokusy nejsou ve skutečnosti investováním v pravém slova smyslu. Jsou spíše spekulací a je lepší se jim vyhnout.

Červených čísel se na začátku investování nemusíte bát. Jedná se o běžný jev. Důvěřujte historickým faktům. Akciové trhy se ukázaly být dlouhodobě nejvýnosnějším investičním aktivem a investování do nich je dostupnější než kdy jindy. Například přes Portu již od 500 korun.

Důležité také je, že na své investiční cestě nejste sami, jsme s vámi a můžete se na nás kdykoli obrátit.

Na co si dát po přečtení tohoto článku pozor?

  • Článek není investičním doporučením
  • Historická výnosnost není nikdy zárukou budoucích výnosů
  • Investice na kapitálových trzích jsou vždy rizikové
  • Portu negarantuje dosažení výnosů z investice na kapitálových trzích
  • Nejste si jistí, jaký rizikový profil je pro vás vhodný nebo zda je pro vás vhodné například tematické investování? Vyplňte si náš investiční dotazník a my vám poradíme.

 

Za proškolení zaměstnanců je vždy odpovědný zaměstnavatel, za jejich hloupost už ne.

Zaseklý stroj na výrobní lince přivařil zaměstnanci dlaň a usekl mu prsty. Na přesně takovou situaci nebyl zaměstnanec proškolen, ale na obsluhu stroje ano. Má nárok na plné odškodnění, nebo jen na krácené?

Zaměstnanec při práci na výrobní lince, na stroji, který přivařuje víka baterií, utrpěl úraz, když se pokoušel uvolnit zaseklou baterii. Při tom však došlo pravděpodobně k aktivaci senzoru, a tak i spuštění výrobního procesu svařovacího stroje a tím k přimáčknutí hřbetu ruky zaměstnance k hraně zaseklé baterie. V důsledku toho zaměstnanec utrpěl popálení části dlaně, prstů a amputaci prstů.

Úrazová pojišťovna zaměstnavatele vyplatila zaměstnanci odškodnění pracovního úrazu, tedy náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením, náhradu bolestného a náhradu ztížení společenského uplatněn. Od ledna 2024 se valorizuje bolestné z pracovního úrazu a nemocí z povolání jen v rozsahu 60 %.

Krácení odškodnění za pracovní úraz v důsledku porušení pravidel BOZP

V rozsahu 40 % náhradu odškodnění pojišťovna krátila s odůvodněním, že se zaměstnanec na vzniku pracovního úrazu podílel zaviněným porušením předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Zaměstnanec se domáhal soudní cestou přiznání plného odškodnění. Případ se nakonec dostal před Nejvyšší soud ČR, který v rozsudku spis. zn. 21 Cdo 1276/2023 ze dne 30. 4. 2024 odpovídá na otázku:

Za jakých podmínek je zaměstnanec ve smyslu ust. § 270 odst. 1 a 2 zákoníku práce řádně seznámen s právními, nebo ostatními předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci?

Zproštění se odpovědnosti zaměstnavatele plné nebo částečné

Zaměstnavatel se podle ust. § 270 odst. 1 písm. a) zákoníku práce zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou zaměstnanci v důsledku pracovního úrazu, a to zcela, prokáže-li, že vznikla tím, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní, nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP), ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány.

Podle ust. § 270 odst. 2 písm. a) zákoníku práce se zaměstnavatel zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zčásti, prokáže-li, že vznikla v důsledku uvedených skutečností (ust. § 270 odst. 1 písm. a) zákoníku práce) a tyto skutečnosti byly jednou z příčin škody nebo nemajetkové újmy (důvodů vzniku škody tedy bylo více, přičemž porušení pravidel BOZP zaměstnancem bylo jednou z příčin).

Při porušení předpisů BOZP, s nimiž byl zaměstnanec seznámen, se zaměstnavatel zbaví odpovědnosti za škodu plně nebo zčásti

Existenci liberačních (pro zaměstnavatele z odpovědnosti za škodu způsobenou pracovním úrazem osvobozujících) důvodů uvedených ve výše uvedených paragrafech zákoníku práce soud vždy zkoumá s přihlédnutím k okolnostem jednotlivého případu, zejména se zřetelem k tomu, kde, za jakých místních podmínek a z jakých důvodů byl pokyn k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zaměstnavatelem vydán. Zda šlo o pokyn přiměřený dané situaci, komu byl bezpečnostní pokyn určen, zda byl adresátovi s ohledem na jeho fyzickou a psychickou vyspělost srozumitelný, popřípadě čeho jím mělo být dosaženo.

Právní předpisy a pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

Právní a ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou předpisy uvedené v ust. § 349 odst. 1 zákoníku práce. Právními předpisy se rozumějí obecně závazné právní předpisy, tj. právní předpisy, které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů uveřejněním jejich plného znění – ústavní zákony, zákony, zákonná opatření Senátu, nařízení vlády, právní předpisy (vyhlášky) vydávané ministerstvy, jinými ústředními správními úřady (a ČNB).

Pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou konkrétní pokyny dané zaměstnanci vedoucími zaměstnanci, kteří jsou mu nadřízeni. Kromě toho, že je akcentována konkrétnost pokynu, nejsou předepsány žádné další náležitosti jak co do formy, tak co do obsahu. Právní relevanci proto má jakýkoli výslovný pokyn, ať je již učiněn písemně, nebo ústně, stanoví-li závazný způsob chování jednoznačným a nezaměnitelným způsobem.

Není ničím vyloučeno, aby s ohledem na případnou složitost problematiky, v jejímž kontextu je vydáván, byl pokyn pro snazší pochopení doplněn bližším odůvodněním, uvedení důvodu však není náležitostí, bez které by měl být pokyn jako takový neúplný.

Pokyny mohou mít normativní charakter vztahující se k blíže neurčenému počtu zaměstnanců zaměstnavatele, například ve formě vnitřních předpisů, nebo mohou mít pouze individuální charakter spočívající v individuálních pokynech konkrétnímu zaměstnanci nebo skupině zaměstnanců zajišťujících bezpečnost a ochranu zdraví při práci.

Co znamená řádné seznámení s pravidly bezpečnosti práce

Řádné seznámení s právními, nebo ostatními předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vyžaduje, aby zaměstnanec byl obeznámen s obsahem konkrétního předpisu nebo pokynu, a to takovým způsobem, aby zaměstnanec jejich obsah náležitě vnímal a se zřetelem ke své duševní vyspělosti jim porozuměl.

Vzhledem k mnohotvárnosti situací neplatí nějaké obecné pravidlo, jakým způsobem má seznámení proběhnout. Vždy bude muset být přihlédnuto k rizikům konkrétní práce a k poměrům konkrétního pracoviště, kde je práce vykonávaná. Pokyny proto mohou být dokonce expresivní, ba i vulgární, důležité je, že jasně a srozumitelně směřovaly k ochraně zdraví a života při práci.

Přečtení a podpis písemných pokynů k BOZP nestačí

O řádné seznámení v každém případě nepůjde tam, kdy se zaměstnavatel omezil pouze na to, že dal pracovníkovi k přečtení příslušné bezpečnostní předpisy. Na tomto závěru by neměnilo nic, i kdyby pracovník svým podpisem potvrdil, že s těmito předpisy byl seznámen.

Soudní praxe rovněž dovodila, že v případě práce zaměstnance se strojem, který mohl být ponechán v provozu jen za dodržování zvláštních pravidel pracovního postupu po stránce bezpečnosti práce, patří k řádnému seznámení zaměstnance s předpisy nebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci kromě seznámení zaměstnance s běžnými předpisy nebo pokyny také seznámení s těmito zvláštními pravidly pracovního postupu s takovým strojem, z něhož by zaměstnanci byla zřejmá rizikovost této práce.

Rizika bezpečnosti práce musí odhalovat zaměstnavatel. Jak vyřešit konkrétní problém však musí vyhodnotit zaměstnanec

Z obsahu seznámení s právními, nebo ostatními předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci by mělo být zaměstnanci zřejmé, jakým způsobem má – aby předešel poškození svého zdraví – postupovat jak při každodenním běžném výkonu práce, tak i v případě mimořádných situací, jež mohou během výkonu práce na pracovišti nastat.

Vlastní seznámení jako takové se musí vztahovat k činnosti, kterou bude zaměstnanec za podmínek konkrétního pracoviště vykonávat, neboť jen tak může zaměstnanec získat představu o potenciálních rizikách spojených s výkonem práce, která tak bude moci lépe eliminovat.

Povaha, závažnost a množství rizikových faktorů, na něž by zaměstnanec měl být školením o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci připraven, jsou odvislé od komplikovanosti výrobních, pracovních nebo technologických procesů, k jejichž realizaci výkon práce směřuje. Jejich odhalování a identifikace je povinností zaměstnavatele.

Zaměstnanec se nemůže chovat jako pro každý pracovní úkon naprogramovaný a jinak nemyslící tvor

Mnohotvárnost situací, které mohou při výkonu práce nastat, však vylučuje, aby zaměstnanec byl v rámci školení zaměstnavatelem detailně instruován o všech možných událostech a jejich variantách, s nimiž jsou rizikové faktory výkonu práce spojeny, neboť zaměstnavatel je nemůže vždy předjímat. Z hlediska závěru o tom, že zaměstnanec byl zaměstnavatelem řádně seznámen s právními, nebo ostatními předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, je významné, že i pro tyto případy by muselo zaměstnanci na základě poskytnutých informací být zřejmé, jakým způsobem má (nebo naopak nesmí) postupovat, aby k poškození zdraví nedošlo.

Zaměstnanec musí dostat maximum informací, ale ty musí umět použít k ochraně zdraví svého i kolegů

Samotná skutečnost, že konkrétní situace, při níž došlo k poškození zdraví zaměstnance pracovním úrazem, nebyla jako potenciální riziko výkonu práce na školení z bezpečnosti a ochrany zdraví při práci probírána, sama o sobě neodůvodňuje závěr, že předpoklad pro zproštění povinnosti zaměstnavatele nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu spočívající v řádném seznámení s právními, nebo ostatními předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nebyl naplněn.

Takový závěr odůvodňuje teprve zjištění, že z obsahu školení ani jinak pro poškozeného zaměstnance nevyplýval dostatek informací, na jejichž základě by mu bylo zřejmé, jakým způsobem má postupovat, aby k poškození zdraví nedošlo.

Nakolik musí být předpisy a pokyny BOZP konkrétní?

V řešeném sporu o odškodnění pracovního úrazu odvolací soud svůj závěr o nesplnění předpokladů podle ust. § 270 odst. 2 písm. a) zákoníku práce pro částečné zproštění povinnosti zaměstnavatele nahradit zaměstnanci škodu a nemajetkovou újmu způsobenou pracovním úrazem odůvodnil především tím, že nebylo prokázáno, že by „pracovníci v době předcházející škodní události byli školeni konkrétně pro situaci, do níž se dostal žalující poškozený zaměstnanec a na niž pak reagoval jím zvoleným způsobem, majícím za následek vznik škody a majetkové újmy“.

Soud vyšel z toho, že zaměstnavatel neuvedl konkrétní tvrzení na podporu toho, že by zaměstnanec byl proškolen přímo na situaci, která se mu jevila jako zaseknutí baterií na konkrétní části linky.

Zaměstnanec není nesvéprávný a zaměstnavatel není vševědoucí, takže pracovník musí umět samostatně vyhodnotit situaci

Podle odvolacího soudu tedy zaměstnanec nebyl řádně seznámen s právními nebo ostatními předpisy, anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jen proto, že školení z bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jemuž se zaměstnanec podrobil, a na něm poskytnutá poučení nebyla přímo zaměřena též na situaci, při níž zaměstnanec pracovní úraz utrpěl.

Tento závěr však Nejvyšší soud odmítl. Významné totiž je, zda zaměstnanci bylo poskytnuto takové poučení, že na jeho základě mu bylo zřejmé, jakým způsobem má v nastalé situaci – i když jako potenciální riziko výkonu práce nebyla na školeních probírána – postupovat, aby k poškození zdraví nedošlo. Tím se však odvolací soud nezabýval a jeho právní posouzení proto není úplné, a tudíž ani správné. Nejvyšší soud ČR rozhodnutí odvolacího soudu zrušil. Věc bude posuzována znovu.

Na co si dát pozor u pojištění fotovoltaiky?

Fotovoltaické panely dnes začínají být standardní součástí střechy rodinných domů. Ne vždy si však jejich majitelé uvědomí, že musí nové zařízení zahrnout do pojistky. Celý systém přitom navyšuje hodnotu nemovitosti o statisíce. Cena fotovoltaiky se tedy promítá do pojistné hodnoty domu a tomu by měla odpovídat i pojistná částka. Pokud nebudete mít svou novou fotovoltaiku zohledněnou v pojistné částce, vystavujete se riziku, že v případě nějaké pojistné události pojišťovna vyhodnotí, že jste podpojištěni.

Pojištění fotovoltaiky v rámci pojištění nemovitosti

Pojištění fotovoltaiky nejčastěji spadá pod pojištění nemovitosti. To v případě, že ji máte (nejčastěji na střeše) pevně spojenou se svým domem, a pro pojišťovnu je tedy pevnou součástí stavby, přesněji technickým zařízením budovy.

Zapomenete-li zohlednit svou fotovoltaiku (FVE) do pojištění nemovitosti, neznamená to, že když vznikne škoda přímo na ní, nedostanete od pojišťovny nic (pokud vaše pojišťovna zahrnuje fotovoltaiku do pojištění nemovitosti). Znamená to, že při vzniku jakékoli pojistné události na nemovitosti bude pojišťovna odhadovat její cenu, a pokud jste v minulosti nenavýšili kvůli fotovoltaice pojistnou částku u pojištění nemovitosti, pojišťovna dojde k závěru, že jste podpojištěni.

Ostatně toto riziko neplatí jen pro instalaci fotovoltaiky, ale pro každou úpravu nemovitosti, která ji zhodnocuje.

Pokud tedy chcete zakalkulovat cenu FVE do pojistky nemovitosti, kontaktujte svoji pojišťovnu a nahlaste jí, jakou hodnotu fotovoltaiky má do hodnoty stavby započítat. To platí za situace, že máte jinak hodnotu nemovitosti aktuální. Pokud jste ji sjednávali před deseti lety a nemáte automatickou indexaci, která by vám hodnotu nemovitosti pravidelně aktualizovala (děje se tak zpravidla jednou ročně při výročí smlouvy), už jste pravděpodobně dávno podpojištěni.

Pojištění v rámci vedlejších staveb

Může se stát, že fotovoltaika ve vašem případě není umístěná na vašem domě, ale je třeba na střeše garáže, kůlny, nebo je na pozemku. V takovém případě bude pojištěna v rámci limitu pro vedlejší stavby.

Krytá rizika

Máte-li pojištěnou fotovoltaiku v rámci pojistky nemovitosti, mělo by platit, že všechna sjednaná pojistná nebezpečí platí i pro tuto stavební součást (podobně jako u solárních panelů, tepelných čerpadel, wallboxů apod.).

V pojistné smlouvě pak není sjednán limit plnění speciálně pro vaši fotovoltaiku, limity jsou společné. V základu by měla být pojištěná proti živelným nebezpečím (krupobití, vichřice, tíha sněhu apod.). Konkrétní rozsah krytí závisí na podmínkách dané pojišťovny a také na tom, jaký balíček máte sjednaný. Ale základ v podobě krytí živelných rizik mívají vesměs podobný.

Můžete zvážit, jestli nestojí za to rozsah krytí rozšířit například o riziko poškození zkratem nebo přepětím. V nabídce připojištění můžete najít i možnost pojistit prodlouženou záruku pro případy, kdy by zařízení dosloužilo hned po záruční době. S tímto připojištěním pojišťovna hradí opravu nebo pořízení nového „kousku“, ale pozor, většinou se dá sjednat například jen při stáří fotovoltaiky do deseti let apod.

Dále mívají pojišťovny v nabídce připojištění technické poruchy, například pro případ, že dojde kvůli technické závadě k poškození měniče FVE, který už je po záruce. Pokud riziko nekryjí v rámci připojištění, bývá součástí nejdražšího balíčku pojištění s nejširším rozsahem krytí.

Protože už se vyskytly i případy, kdy fotovoltaika zapříčinila požár, je na zvážení, zda využijete nabídku pojištění odpovědnosti majitele nemovitosti, která případně pokryje škody na cizím majetku či zdraví.

Na co dát pozor?

S tím, jak si domácnosti začaly tyto systémy instalovat ve velkém, vyrojila se spousta nepoctivých a rádoby odborných dodavatelů. Upozorňovalo na to ostatně i samotné Ministerstvo průmyslu a obchodu, která následně vydalo své desatero, kterým by se domácnost při výběru fotovoltaického systému měla řídit.

Pojišťovny se ale setkávají i s tím, že si danou technologii na své domy instalují také přímo samotní majitelé nemovitostí. Ti však bohužel často nevěnují dostatečný čas samostudiu, aby to udělali správně. Často na takové ‚kuriozity‘ přijdeme, až když se něco stane. Pokud se ukáže, že chybná instalace byla příčinou vzniku škody, máme právo za ni peníze z pojistky neposlat. Mějte na paměti, že toto bude platit plošně pro všechny pojišťovny.

“Doporučujeme si při pořízení a zapojení FVE dát zvlášť pozor na to, aby provedení bylo podle platných norem a předpisů, a rovněž doporučujeme věnovat pozornost provádění pravidelných kontrol a revizí.

Fotovoltaika a pojišťovny

Jak jsme uvedli, pojišťovny fotovoltaiku pojišťují v rámci pojištění nemovitosti v rozsahu daném pojistnou smlouvou. Přestože jde o podobné produkty, podmínky u nich se liší.

Například pojišťovna Allianz dílčím limitem u fotovoltaiky omezuje jen škody vzniklé z ostatních nahodilých příčin, které nejsou pojištěny danou smlouvou (a zároveň nejsou z pojištění vyloučeny). Jedná se o tzv. strojní připojištění. Horní hranicí pojistného plnění je v těchto případech limit 100 000 Kč / pojistnou událost.

Česká podnikatelská pojišťovna zase poskytuje pro FVE a solární panely maximální rozsah pojistné ochrany (platí to i pro další obdobná zařízení, jako jsou např. wallboxy, tepelná čerpadla, solární ohřevy vody apod.). Rozsah pojistné ochrany je allriskový, tzn. pojištění se vztahuje na vše, co není vyloučeno, tedy toto se vztahuje např. i na technickou poruchu. ČPP navíc poskytuje klientům i unikátní rozsah asistenčních služeb, které dokáží vyřešit případné problémy s FVE nebo wallboxy, s tím, že pro škody vzniklé např. působením živlů jsou limity klasicky do výše pojistné hodnoty, ale pro allriskové krytí (kam patří např. i škody vzniklé technickou poruchou) je možné sjednat limit pojistného plnění do výše 800 tis. Kč.

V rámci kalkulace pojistné hodnoty rodinných domů nebo rekreačních objektů máme pole pro prvky navyšující pojistnou hodnotu stavby, takže lze zadat popis a hodnotu solárních panelů, tepelných čerpadel atd., která se připočítá k pojistné hodnotě stavby. Všechna sjednaná pojistná nebezpečí jsou stejná jak pro stavbu, tak pro stavební součásti.

Komerční pojišťovna konstruuje pojištění nemovitosti jinak než ostatní. Ve smlouvách u pojištění nemovitosti žádnou konkrétní pojistnou částku neuvádí, pojistku má bez limitu. Pojistné je stanoveno při sjednání smlouvy podle aktuálních cen stavebních prací a materiálů na trhu a propozicí nemovitosti, které poskytne klient (plocha a umístění). Výši pojistného pak pojišťovna může upravit i během trvání smlouvy na základě vývoje inflace, zejména s ohledem na ceny stavebních materiálů a prací, takže pojistné by mělo odrážet aktuální hodnotu nemovitosti.

Solární panely, které jsou součástí nemovitosti, u nás nemusí klient nijak řešit a v případě jejich pořízení nám to klient nemusí oznamovat. Jsou automaticky kryty pojištěním nemovitosti. Dodatečná instalace panelů nebo jiných podobných zařízení u nás nevyžaduje navýšení pojistné částky, a tedy ani pojistného s tím, že klient však musí takové zařízení připojistit v případech, kdy není součástí nemovitosti a solární panely se nachází třeba na zahradě.

I Kooperativa pojišťovna zpravidla pojišťuje v rámci nemovitosti. Umíme ji však pojistit i v rámci pojištění domácnosti – jako stavební součást vně bytu a že speciální připojištění je v rámci elektronických a strojních zařízení nemovitých objektů – proti jakékoli nahodilé události, která není v podmínkách vyloučena. Toto připojištění je běžně nabízeno do limitu plnění 200 000 Kč, ale možný je i individuální úpis.

Pojišťovna Pillow poskytuje tzv. garanci nepodpojištění. Znamená to, že doporučí pojistnou částku, a pokud vy na ni přistoupíte, pojišťovna se zavazuje neuplatňovat podpojištění, i kdyby pak přišla na to, že skutečná hodnota majetku byla vyšší, než jaké bylo její doporučení. Pokud klient zhodnotí svůj majetek, je třeba, aby si aktualizoval pojistnou částku. V případě pořízení FVE na střechu hlavní budovy stále platí garance nepodpojištění, pokud ji měl i bez panelů. Pillow tedy nebude uplatňovat podpojištění a že maximální plnění je omezeno pojistnou částkou: Pokud by shořela celá budova včetně FVE, zaplatí Pillow celou pojistnou částku, ale ne více. Proto je důležité aktualizovat pojistnou částku při zhodnocení majetku.”

Slavia pojišťovna má v rámci pojištění staveb limit na hlavní budově ve výši 20 mil. Kč a na vedlejších stavbách 5 mil. Kč, zde je ale limit vždy maximálně do výše poloviny pojistné částky hlavní budovy. V těchto mantinelech si tedy může klient nastavit pojistnou částku – i včetně FVE.

Právě na případ, kdy FVE spadá pod vedlejší stavby, upozornila také Eva Svobodová, mluvčí Uniqa pojišťovny: U vedlejší stavby pozor na celkovou hodnotu všech vedlejších staveb, aby stačila vyhrazená pojistná částka. Případně je nutné ji navýšit nebo připojistit fotovoltaiku extra.

Na jaké výluky dát pozor

Pojišťovny nemají žádné speciální výluky související přímo s FVE. Vztahují se na ně ale ty obecně platné.

Abyste se vyhnuli výlukám, je třeba, abyste měli FVE instalovanou odbornou firmou, aby zařízení mělo platnou elektrorevizi nebo abyste dodržovali předepsanou údržbu. Jedná se o elektrické zařízení. Především by panely a veškeré součásti měly odpovídat příslušným normám a také jejich montáž, provoz, údržba a případné revize by měly být v souladu s příslušnými předpisy a normami.

V případě pojistné události totiž bude likvidátor zjišťovat, zda jste něco nezanedbali, bude se shánět po potvrzení o odborné instalaci, revizích a atestech. Pokud zjistí, že má případné zanedbání příčinnou souvislost se vznikem nebo výší vzniklé škody, pojišťovna bude krátit plnění, nebo ho úplně odmítne vyplatit.

Ve výlukách pojišťoven také (v případě pojištění nemovitosti pro běžnou domácnost) najdete ustanovení o tom, že současně nesmí být zařízení užíváno pro výdělečné účely. Z tohoto pravidla platí výjimka pro odkup běžného přebytku energie.

Uspěchaný prodej nemovitosti Vás může přijít draho kvůli dani z příjmu.

Při splnění zákonných podmínek se z prodeje nemovitosti neplatí daň z příjmu. Situace se liší v závislosti na tom, kdy byla nemovitost pořízena, zda v ní měl prodávající bydliště nebo si koupil novou nemovitost určenou k vlastnímu bydlení. Podívejme se na praktické příklady.

Dodržení zákonných podmínek pro daňové osvobození příjmu z prodeje nemovitosti je velmi důležité, neboť nedochází ke snížení ziskovosti kvůli platbě daně z příjmu.

Když prodej nemovitosti podléhá dani z příjmu, je nutné za příslušný rok vyplnit daňové přiznání. Sociální pojištění a zdravotní pojištění se z prodeje nemovitosti neplatí nikdy, bez ohledu na okolnosti samotného prodeje. Ani vysoké příjmy z prodeje nemovitosti tak mimo jiné nemají žádný vliv na výši vašeho budoucího důchodu, který dostanete od státu.

Kdy je příjem z prodeje bytu či domu osvobozen od daně z příjmu?

  • Bydliště v prodávané nemovitosti alespoň dva roky
  • Řešení vlastní bytové potřeby
  • Dodržení pětiletého časového testu
  • Prodej zděděné nemovitosti
  • Prodej darované nemovitosti
  • Nutnost dodržení desetiletého časového testu

Bydliště v prodávané nemovitosti alespoň dva roky

Paní Simona prodala byt, ve kterém měla bydliště tři roky. Paní Simona nemá z důvodu prodeje bytu žádné daňové starosti, neboť příjem z prodeje bytu je od daně z příjmu mimo jiné osvobozen, pokud v něm prodávající měl bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem, což paní Simona splňuje.

Řešení vlastní bytové potřeby

Pan Martin prodal menší jednopokojový byt, který si koupil před rokem a půl, a peníze ihned použil na nákup většího třípokojového bytu, neboť s přítelkyní plánují založení rodiny. Ani pan Martin nebude platit daň z příjmu. Pan Martin sice měl v bytě bezprostředně před prodejem bydliště po dobu kratší 2 let, ale použil získané prostředky na obstarání vlastní bytové potřeby, což je zákonný důvod pro daňové osvobození.

Dodržení pětiletého časového testu

Paní Marcela prodala v letošním roce byt, který koupila za účelem jeho pronájmu v roce 2018. V případě nemovitostí, ve kterých neměl prodávající bydliště a ani nepoužívá získané finanční prostředky na řešení své vlastní bytové potřeby, je splněna podmínka pro daňové osvobození, když je dodržen časový test, tedy požadovaná lhůta mezi nabytím a prodejem předmětné nemovitosti. U nemovitostí pořízených do konce roku 2020 přitom platí pětiletý časový test. Pro nemovitosti pořízené od roku 2021 již platí desetiletý časový test. Paní Marcela tedy dodrží podmínky pětiletého časového testu a z prodeje investičního bytu nebude platit daň z příjmu, neboť je tento příjem daňově osvobozen.

Prodej zděděné nemovitosti

Pan Michal zdědil v letošním roce byt po svém otci, který poměrně rychle prodal, aby mohl peníze rozdělit mezi své dvě děti. Vzhledem k tomu, že otec pana Michala v daném bytě bydlel přes 20 let, je splněna časová podmínka pro daňové osvobození. V případě dědictví se totiž do časového testu započítává i doba, po kterou vlastnil předmětný byt zůstavitel v případě, že jde o prodej nemovitých věcí nabytých děděním od zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé, což je v případě dědictví po otci splněno.

Prodej darované nemovitosti

Paní Hana obdržela v roce 2023 darem byt od svého dědečka, který aktuálně pronajímá a uvažuje o jeho prodeji. V případě darování nemovitosti se lhůta pro daňové osvobození nezkracuje. Vzhledem k tomu, že se jedná o investiční byt, pro paní Hanu platí klasický desetiletý časový test, aby z prodeje nemovitosti neplatila daň z příjmu. Samozřejmě může paní Hana prodat byt i dříve, v takovém případě bude předmětný příjem ponížený o související výdaje daňovým základem dle § 10 zákona o daních z příjmů a bude se muset uvést do daňového přiznání a zdanit. Za zaměstnance v takových případech nemůže zaměstnavatel provést roční zúčtování daně a musí si sám podat a vyplnit daňové přiznání.

Nutnost dodržení desetiletého časového testu

Investor Karel si koupil v letošním roce byt, který celý zrekonstruoval a nyní ho hodlá se ziskem prodat. Pro pana Karla platí klasický časový test v rozsahu 10 let, aby byly splněny podmínky pro daňové osvobození. Při nedodržení daňového testu bude muset pan Karel příjem z prodeje nemovitosti ponížený o související výdaje zahrnout do daňového přiznání.

Bitcoin a kryptoměny v portfoliu – revoluce, hrozba nebo past na nezkušené investory?

Cena Bitcoinu se pohybuje na hranici 100 tisíc dolarů. V USA se uvažuje o přesunu části rezerv do Bitcoinu. El Salvador je už několik let zemí, kde je Bitcoin platnou měnou. O kryptoměnách slýcháte stále častěji. Někteří na nich zbohatli. Jiní si berou americkou hypotéku a všechny peníze nalévají do bitcoinu. Je Bitcoin opravdu digitální zlato? Mohou kryptoměny zničit Vaše rodinné bohatství? Jak přežít volatilitu kryptoměn?

Jsou kryptoměny revolucí v investování?

Pozitivních i negativních příběhů lidí, kteří na investici do kryptoměn zbohatli, či naopak zchudli, je mnoho. Investiční stratégové mají na takovou investici trochu odlišný pohled. Kryptoměny  mohou být revolucí v technologickém vývoji nebo v technologiích ohledně transferu majetku a podobně. Zatím tam nejsme, zatím nejsou nějak výrazněji využívány tímto směrem, i když se o tom hodně hovoří. Ale v investování je to další aktivum, které má nějaké vlastnosti, ale není tam něco dramaticky nového.

O tom se mohli přesvědčit investoři do různých alternativních kryptoměn, které měly na sebe navázané různé způsoby výnosů, kdy to opět celé bylo zase zpětně navázané na to, že se kryptoměnám daří. Když se jim dařit přestalo, tak i tyto způsoby výnosu nedopadly úplně dobře.

Bitcoin jako univerzální platidlo?

V případě bitcoinu to není tak, že by se za dobu, kdy funguje, výrazně používal jako platidlo. Někdy se s ním platí, ale není to tak, že by se hojně používal. Například bych chtěl platit nájem v bitcoinech, domluvil bych si  konstantní částku, kterou budu platit v bitcoinu za nájem. Někdo se může domluvit, že bude platit nájem, ale bude to převádět na bitcoiny.

Platby v bitcoinech ale nezaznamenáváme. Nebo že by někdo platil zaměstnanci plat v bitcoinech apod. Nefunguje to tak, že by lidé takovým způsobem bitcoin chtěli používat. To znamená, že lidé neinvestují do bitcoinu, protože by ho chtěli využívat. Investují do něj proto, že se domnívají, že v budoucnu více lidí bude chtít bitcoin koupit, a proto vzroste jeho cena.

Bitcoin a bubliny

Tento přístup ale vede k tomu, že opakovaně nafukuje a vyfukuje bubliny. A samozřejmě ti, kdo investují do bitcoinu, říkají, že ta příští bublina se nafoukne ještě výš než ta minulá, takže to vlastně nevadí, když teď cena zkolabuje. Proto jsou na bitcoinu bubliny. Protože vždycky se zvedne jeho cena, začne se o tom psát, více lidí si ho všimne, více lidí ho začne nakupovat. Tím jeho cenu tlačí nahoru.

Tohle jde až do bodu, kdy už všichni o bitcoinu slyšeli a kdo ho chtěl koupit, ho koupil. V takový moment je vrchol bubliny. Pak přijde moment, díky kterému to splaskne, protože nezkušení investoři většinou nastupují v té nejpozdější fázi.

Výhody bitcoinu: rychlý přesun velkého množství bohatství

Ti, kdo kupují bitcoin, neprofitují z té technologie blockchainu. Ten způsobuje ochranu, když to nakoupí nějakým rozumným způsobem, ale neprofitují z té technologie, ta jim nevydělává něco navíc. To, co jim vydělává navíc, je potenciál, že když to bude zajímat více lidí, budou do toho chtít investovat, cena může růst. A to je výnos. Samozřejmě velkou výhodou bitcoinu je, že může snadno rychle transferovat poměrně velké množství bohatství z jedné části světa na druhou. To je nepochybně i jeden z důvodů, proč byl bitcoin vytvářen. Na rozdíl třeba od nemovitostí a podobných věcí, které musíte zanechat v zemi, kde se nacházejí. Takže ve chvíli, kdy hrozí nějaké geopolitické riziko, jako například v roce 2022 invaze na Ukrajinu, je snadné toto bohatství ochránit tak, že ho přesunete jinam. To je určitě velká výhoda bitcoinu a dalších kryptoměn.

Příklady ztráty a krachu

Přesto, že bitcoin opakovaně dosahuje, alespoň v poslední době, svých vrcholů, je potřeba myslet na to, že kryptoměny jsou extrémně volatilní. Příkladem je rok 2022 a ztrátu téměř 99 % hodnoty v několika dnech u Tery a Luny, která určitě neudělala radost svým investorům. Nebo krach tokijské kryptoměnové bitcoinové burzy Mt. Gox v roce 2014.

Vyhodnocujte si rizika

I když kryptoměnám jistě nelze upřít růstový potenciál, je potřeba mezi riziky vidět i regulační nejistotu, protože regulace není ještě definitivní a pod rukama investorů, ať už těch stávajících, nebo budoucích, se neustále mění. Pokud někdo nakupuje kryptoměny, ať si určí, jaký podíl mají mít v portfoliu, a podle toho je může balancovat. To může být klasický problém, že lidé nevědí, kdy vlastně je vyprodávat. Pokud to chci jako součást portfolia, tak bych se měl dívat, a když vidím, že cena výrazně vyrostla, je to důvod k balancování. Protože najednou podíl kryptoměn v mém portfoliu může být výrazně vyšší, než jsem chtěl. Když naopak klesne cena, může být nižší, než jsem chtěl.

Odpověď na otázku, kdy prodávat a kdy nakupovat, může dávat právě to, že máte strategii. Víte, jaký podíl v kryptoměnách chcete v portfoliu. Rebalancujte podle toho, co se na trzích děje. Tím se vyhnete tomu, že jste v kryptoměnách výrazně víc, než byste chtěl, pokud přijde bublina. Zároveň je to opačné chování, než je klasická psychologie. Když všichni ostatní nakupují, můžete prodávat, a pokud ostatní prodávají, nakupujete. Kdo chce investovat do bitcoinu, neměl by zapomenout na rebalancování.

Parkoviště zaměstnavatele a odpovědnost za škodu na autě zaměstnance.

S odpovědností zaměstnavatele za škodu na soukromém autě nebo třeba jízdním kole, které zaměstnanec používá k dopravě do zaměstnání, je to jako s odloženými osobními věcmi. Jenomže auto ani kolo nejsou považovány za věci obvykle nošené do zaměstnání. Co z toho plyne?

Pokud jde o případnou odpovědnost zaměstnavatele za odcizení nebo poškození vozidla zaměstnance, vychází se z odpovědnosti zaměstnavatele za škodu vzniklou zaměstnanci na odložených věcech podle zákoníku práce. Žádnou zvláštní odpovědnost za automobily a jiné dopravní prostředky zákoník práce neupravuje.

  • Škodu je nutno oznámit do 15 dnů, vymáhat odškodnění pak do 3 let
  • Kdy se hradí škoda v plné výši a kdy jen do částky 10 000 Kč?
  • Patří mezi věci obvykle nošené do zaměstnání i auto, nebo aspoň jízdní kolo?
  • Náhrada škody, i když auto stálo na pozemku firmy, jen do 10 000 Kč, plné odškodnění jen na výslovně hlídaných parkovištích

Škodu je nutno oznámit do 15 dnů, vymáhat odškodnění pak do 3 let

Právo na náhradu škody na odložených věcech, ať jde o jakoukoli osobní věc zaměstnance, třeba i automobil, je nutno uplatnit tak, že zaměstnanec musí oznámit vznik škody zaměstnavateli do 15 dnů, kdy se zaměstnanec o škodě dozvěděl, jinak se jeho právo promlčí. Uplatňovat právo na odškodnění, vymáhat náhradu škody je třeba při dodržení tříleté promlčecí lhůty.

Kdy se hradí škoda v plné výši a kdy jen do částky 10 000 Kč?

Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu na věcech, které se obvykle nosí do práce a které si zaměstnanec odložil při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním na místě k tomu určeném nebo obvyklém, a to v plné výši.

Škodu na věcech, které zaměstnanec obvykle do práce nenosí a které zaměstnavatel nepřevzal do zvláštní úschovy, je zaměstnavatel zaměstnanci povinen nahradit jen do částky 10 000 Kč. Jestliže se však zjistí, že škodu na těchto věcech způsobil jiný zaměstnanec nebo došlo-li ke škodě na věci, kterou zaměstnavatel převzal do zvláštní úschovy, je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci škodu v plné výši.

Za škodu na věcech, které zaměstnavatel převzal do zvláštní úschovy (např. trezoru), odpovídá plně, ať již jde o věci obvykle do zaměstnání nošené, nebo nikoliv.

Patří mezi věci obvykle nošené do zaměstnání i auto, nebo aspoň jízdní kolo?

Za věci obvykle nošené do zaměstnání lze považovat především takové svršky a takové osobní předměty, které vzhledem k povaze pracoviště, místním a časovým podmínkám zaměstnanci zpravidla do zaměstnání nosí. Takže vedle oděvu a obuvi může jít o peněženky, tašky, aktovky, kabelky, hodinky, mobilní telefony, běžné šperky nikoliv mimořádné hodnoty.

Za věci obvykle nošené do zaměstnání však nelze považovat dopravní prostředky. To platí nejen pro osobní automobily, ale i motorky, mopedy, skútry, jízdní kola apod.

Soudy při řešení sporů zaměstnanců se zaměstnavateli sice uznaly, že v dnešní době autem dojíždí do zaměstnání velká část zaměstnanců, a dokonce výslovně, že pro miliony obyvatel je to dopravní prostředek z hlediska dosažitelnosti práce zcela nezastupitelný. Současně ovšem potvrdily, že za věci obvykle nošené do zaměstnání nelze považovat žádný dopravní prostředek.

Je třeba vycházet z toho, že zákoník práce ukládá zaměstnavatelům povinnost zajistit bezpečnou úschovu svršků a osobních předmětů, které zaměstnanci obvykle nosí do zaměstnání. Žádnou takovou povinnost však nemá ve vztahu k dopravním prostředkům, kterými zaměstnanci do práce dojíždějí

Náhrada škody, i když auto stálo na pozemku firmy, jen do 10 000 Kč, plné odškodnění jen na výslovně hlídaných parkovištích

Za osobní automobil, který zaměstnanec umístil v areálu zaměstnavatele, např. na firemním nehlídaném parkovišti, tak zaměstnavatel odpovídá pouze do částky 10 000 Kč, stejně jako u věcí, které se do zaměstnání obvykle nenosí, ledaže škodu na tomto automobilu způsobil jiný zaměstnanec zaměstnavatele.

Za zvláštní úschovu osobního automobilu, aby za škodu na něm odpovídal zaměstnavatel plně, je možné považovat jeho zaparkování na hlídaném parkovišti např. s ostrahou, které k tomu účelu zaměstnavatel výslovně zřídil. Parkoviště v areálu zaměstnavatele, které je pouze v dohledu vrátnice nebo hlídače, aniž by zaměstnavatel vrátnému uložil hlídat přesně určená parkovací místa, však není zvláštní úschovou.

Pojištění pro živnostníky, malé a střední podnikatele.

Podnikání s sebou nese mnoho rizik, a proto je nutné přemýšlet o ochraně z mnoha různých úhlů. Česká podnikatelská pojišťovna („ČPP“) podnikatelům fandí, a proto pro všechny živnostníky připravila allriskový produkt Simplex pro malé a střední podnikatele, který řeší pojištění odpovědnosti, majetku a přerušení provozu.

Pro podnikatele, jejichž hodnota majetku není vyšší než 15 milionů korun a jejichž roční příjem nepřekročí ročně 10 milionů korun jsme připravili jednoduché pojištění Simplex, které je allriskové – tedy vše co není vyloučeno, je pojištěno. Velkou výhodou Simplexu je jednoduché a rychlé sjednání na pár kliků a také nabídka balíčkového krytí a možnost multikalkulace tak, aby klient vždy viděl všechny varianty pro sjednání smlouvy. Výběr varianty je snadný a díky balíčkům nehrozí, že by se v pojistné smlouvě opomnělo nějaké význačné pojistné nebezpečí.

Komplexní pojištění Simplex pro malé střední podnikatele od ČPP kryje záda všem živnostníkům od kadeřnic, majitelů kaváren až po instalatéry nebo stánkaře s občerstvením. Simplex se dokáže postarat o majetek podnikatele i o jeho pojištění odpovědnosti nebo přerušení provozu. Samozřejmostí jsou i kvalitní asistenční služby. Pojištění se vztahuje v balíčkové variantě Maxi také na geografické území Evropy.

Když na cukrárnu spadne strom nebo zloděj vykrade autodílnu…

Pojištění majetku pro malé a střední podnikatele kryje široké spektrum událostí, které způsobí živelní události nebo vandalové a zloději. Předmětem pojištění je v tomto případě vše, co klient vlastní nebo využívá k podnikání, tj. vše, co vede ve své účetní evidenci. Pojišťovna se tedy postará například o rozbitou výlohu, prasklé potrubí nebo střechu poškozenou pádem stromu. ČPP dokáže pojistit také strojní a elektrotechnická nebezpečí nebo situaci, kdy kadeřnice omylem poničí oblečení zákaznice barvou.

Drobní podnikatelé mnohdy netuší, s čím vším jim v ČPP dokážeme pomoci. Pojištění Simplex myslí například i na případy, kdy praskne potrubí a klientovi poté přijde trojnásobná faktura za vodu. S fakturou si naše pojišťovna hravě poradí. Pokud následně nelze provozovnu využívat, pojišťovna kryje i přerušení či omezení provozu. Jsou však situace, kdy pojišťovna umí plnit i nad rámec limitu. Pokud provozovna například vyhoří, nejenže klient dostane plnou částku, na kterou je pojištěn, ale také dalších 10 %, které jsou nutné na odklizení sutin.

Prvním krokem ke kvalitnímu pojištění je však správně nastavená pojistná částka. Ta by měla být stanovena v nových cenách, aby si podnikatel z vyplaceného plnění za zničenou provozovnu mohl pořídit novou. Pokud by podnikatel zvolil limit nižší, byl by podpojištěn.

Zodpovědný podnikatel nezapomíná na pojištění odpovědnosti

Mezi priority každého podnikatele by mělo patřit pojištění povinnosti k náhradě újmy, tedy pojištění odpovědnosti. V rámci pojištění odpovědnosti nabízí ČPP klientům široký rozsah krytí. V pojištění je automaticky zahrnuta újma na nemovitých věcech třetích osob, na věcech zaměstnance nebo regresy zdravotních pojišťoven. Řemeslníci ocení i možnost pojistit náklady na odstranění chybné práce. „V produktu SIMPLEX umíme odpovědnost pojistit až do výše 10 milionů korun. Volba limitu je na klientovi, ale doporučujeme sjednat vyšší limity. Pokud třeba elektrikář provede špatně elektroinstalaci a vyhoří byt a škoda je v řádech milionů korun, je dobré být co nejlépe ochráněn.

Daň z nemovitostí se zase změní, kolik Vás to bude stát tentokrát?

Platíte, nebo teprve budete příští rok prvně platit daň z nemovitostí? Pokud ano, určitě Vás budou zajímat informace ohledně daňového přiznání a platby. Podíváme se i na to, jak se daň změní.

Na konci loňského roku byl schválen konsolidační balíček, jehož účelem bylo ozdravit veřejné finance. Jeho součástí bylo i mj. zvýšení daně z nemovitých věcí. Pojďme si proto zopakovat základní informace o této dani a podívat se na to, kolik bude v roce 2025 činit.

  • Koho se týká daň z nemovitostí?
  • Musí se daň přiznávat každý rok?
  • Jak se daň z nemovitostí platí?
  • Jak se daň z nemovitostí zase změní?

Koho se týká daň z nemovitostí?

Jedná se o daň majetkovou, kterou tudíž musí platit všechny osoby, které vlastní zdanitelný pozemek, stavbu, dům nebo bytovou jednotku. Najdou se však i výjimečné případy, kdy ji musí zaplatit stavebníci, pachtýři, nájemníci nebo uživatelé pozemku. Na druhou stranu se tato daň vůbec netýká družstevních bytů, neboť jde z právního hlediska pouze o vlastnictví družstevního podílu, nikoliv nemovitosti, byť je oním družstevním podílem právě byt a podíl na společných prostorách domu.

Dále také není vůbec rozhodné, zda daná osoba nemovitost koupila, zdědila, nebo jí byla darována. Podstatné je jen to, že se stala jejím vlastníkem.

Přesný výčet druhů a typů nemovitostí, na které se daň vztahuje, najdete v § 2 a § 7 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí.

Musí se daň přiznávat každý rok?

Přiznání k dani z nemovitých věcí se obvykle podává pouze jednou. Finančnímu úřadu se podává do konce ledna v roce, který následuje po roce, ve kterém daná osoba nabyla do vlastnictví nemovitou věc. Následné další roky se již daňové přiznání podávat nebude, neboť finanční úřad již bude mít výši daně ve své evidenci. Pouze vás bude každý rok vyzývat k její platbě.

Najdou se však i takové případy, kdy budete muset daňové přiznání podat znovu. Důvodem pro novou výši daně jsou totiž změny vlastností nemovitosti. Mezi ty můžeme zařadit např. provedení přístavby, nástavby anebo jakoukoliv jinou změnu, na základě které se změnila výměra nemovitosti. Daňové přiznání k dani z nemovitostí můžete podat online

Jak se daň z nemovitostí platí?

Platit se musí každý rok, nicméně pro některé poplatníky existují hned dva termíny. Pro většinu vlastníků je jediným termínem pro platbu 31. květen, do kterého musí být každoročně daň uhrazena finančnímu úřadu. Jiná situace ale nastává, pokud daň přesáhne částku 5000 Kč. V takovém případě je totiž možné rozdělit peníze do dvou splátek s tím, že polovinu vlastník uhradí do 31. května a druhou do 30. listopadu.

Jak se daň z nemovitostí zase změní?

V rámci konsolidačního balíčku byla sazba daně z nemovitostí zvýšena na 1,8násobek. Řada vlastníků si tedy v roce 2024 připlatila. Nicméně v rámci upraveného návrhu mohly obce místní koeficient snížit až na 0,5. Další změnou pak bylo i to, že 100 % výnosu z plateb daně z nemovitých věcí začalo náležet výhradně obcím. Dále se také zavedl inflační koeficient, který je letos stanoven na hodnotu 1. Tyto změny platily pro letošní rok 2024.

K překvapení mnohých se ani rok 2025 v této oblasti neobejde beze změny. Co zůstane stejné, je inflační koeficient na hodnotě 1. Nepůjde však už snižovat základní koeficient o jednu až tři kategorie. Novinkou bude také to, že se počet obyvatel obce a měst určí podle vyhlášky č. 250/2024. Dále také dochází ke zpřísnění požadavku na vymezení území, na které bude možné navýšení koeficientu uplatnit.

V neposlední řadě také dojde k úplnému zrušení koeficientu 1,5. Ten se podle zákona o dani z nemovitých věcí aplikoval na stavby a jednotky, které měly sloužit k podnikání, k rodinné rekreaci nebo pro garáže.