Rubrika: Odškodnění

Volí způsob odškodnění za škodu její viník, nebo poškozený? Co když škůdce opraví věc i přes nesouhlas poškozeného? Kdy poškozenému zůstává opravená věc i peníze? Podle pravidla zakotveného v občanském zákoníku se vzniklá škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, nebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

Uvedení v předešlý stav například opravou má přednost

Zákon tedy chápe uvedení v předešlý stav (třeba opravu poškozené věci) jako primární formu náhrady vzniklé škody. Náhrada škody v penězích nastupuje jen tehdy, žádá-li o to poškozený, nebo není-li uvedení do předešlého stavu dobře možné. Třeba v případě škody na zdraví.

Opravu poškozeného plotu možná svěří poškozený soused sousedovi, který jej poničil při stavebních úpravách svého domu nebo neopatrné jízdě autem, ale svoje zdraví zajisté raději svěří do péče zdravotníků. Po škůdci pak bude vymáhat odškodnění újmy na zdraví.

Formu odškodnění volí poškozený

Tam, kde je uvedení do předešlého stavu dobře možné, se takové přednostní řešení vzniklé škody uplatní tehdy, požaduje-li poškozený náhradu bez toho, aby uvedl způsob. Jinak záleží na poškozeném, jaký způsob náhrady škody zvolí.

Prvotní forma volby odškodnění však náleží poškozenému (věřiteli), ne škůdci (dlužníkovi). A není-li uvedení v předešlý stav možné, od počátku má škůdce povinnost odčinit škodu zaplacením odpovídající peněžité částky.

Poškozený může chtít opravu, ale ne od škůdce samotného

Právo požadovat náhradu škody v penězích i tam, kde je možné uvedení do předešlého stavu, zákon přiznává poškozenému zjevně za účelem ochrany jeho zájmů, respektuje právo poškozeného, aby mohl sám rozhodnout o zásazích do svého majetku. Poškozený totiž z různých důvodů nemusí mít zájem na tom, aby uvedení do předešlého stavu uskutečnil právě škůdce, a může mít zájem na tom, aby mu škůdce poskytl pouze finanční plnění, jehož prostřednictvím si uvedení do předešlého stavu případně zajistí poškozený sám.

Stejně jako by si poškozený nenechal své zdraví „opravovat“ od škůdce, nemusí chtít ani soused s poškozeným plotem opravu od neumětela. Raději svěří opravu odborníkům a po škůdci bude chtít peníze na úhradu práce a materiálu.

Jak zvolit formu odškodnění? A co když poškozený váhá?

Pro žádost o odškodnění není předepsána žádná forma ani náležitosti. Takže žádost škůdci může být písemná i ústní a není určeno, co má obsahovat. Pouze je nutné, aby žádost byla srozumitelná.

Pokud poškozený nesouhlasí s tím, aby škůdce provedl opravu poškozené věci, je nutné takové právní jednání podrobit výkladu, co to přesně znamená. Nesouhlas poškozeného s provedením opravy věci škůdcem totiž nemusí vždy znamenat, že poškozený tím současně zvolil způsob náhrady škody v penězích.

Poškozený např. může mít v úmyslu, aby škůdce pouze posečkal s opravou do doby, než poškozený získá další relevantní informace pro učinění volby způsobu náhrady škody, případně může takovým nesouhlasem vyjádřit svou žádost, aby škůdce opravu neprováděl sám, ale pouze zajistil její provedení u třetí osoby, nebo aby namísto opravy věci poskytl poškozenému náhradní věc.

Nesouhlas s provedením opravy poškozené věci tedy nelze automaticky ztotožňovat s volbou formy odškodnění. Nesouhlas s opravou od škůdce ještě automaticky neznamená, že poškozený volí peněžitou náhradu škody.

Jakmile poškozený zvolí raději výplatu peněz, musí to viník respektovat

Jde-li o poškození věci a poškozený zvolí způsob náhrady škody tak, že nesouhlasí s uvedením v předešlý stav škůdcem a požaduje finanční náhradu, musí to škůdce respektovat, protože právo volby má poškozený, a ne škůdce.

Škůdce pak již není povinen (ani oprávněn) poskytnout plnění uvedením v předešlý stav. Jeho povinnost k náhradě škody se změní na povinnost poskytnout poškozenému peněžitou náhradu.

Co když škůdce provede opravu, přestože chtěl poškozený peníze?

Při určení výše náhrady škody v penězích se vychází z obvyklé ceny věci v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit. Provedení opravy poškozené věci škůdcem proti vůli poškozeného, který požadoval náhradu škody v penězích (a plnění opravou věci škůdcem následně nepřijal, neodsouhlasil), nesnižuje výši náhrady škody v penězích.

Nicméně není tomu tak, že by plnění poskytnuté škůdcem opravou věci proti vůli poškozeného nemělo být vůbec nijak zohledňováno. Může dojít k tzv. bezdůvodnému obohacení poškozeného. Jde o případný majetkový prospěch, který takto poškozený bez spravedlivého důvodu (navíc) získal. Vznik práva škůdce na vydání bezdůvodného obohacení závisí na posouzení konkrétních okolností dané věci.

Co když v důsledku opravy získal poškozený více, než činila škoda?

Pokud škůdce opravil věc proti vůli poškozeného, nevznikne obohacenému (poškozenému) povinnost obohacení vydat. Škůdce nemá na kompenzaci nárok.

Pokud však škůdce věc opravil v omylu (v domnění), že i přes nesouhlas poškozeného plní svůj závazek (povinnost), je obohacený (poškozený) povinen toto plnění vydat škůdci (ochuzenému). V takovém případě tedy má škůdce nárok na kompenzaci.

Ovšem není-li vydání předmětu obohacení dobře možné (což zpravidla nastává právě v případě výkonu činností při opravě věci), není obohacený (poškozený) povinen poskytnout peněžitou náhradu, ledaže by tím vznikl stav zjevně odporující dobrým mravům.

Příklady:

Jestliže např. soused zboří nebo třeba grilováním podpálí sousedovi mobilní zahradní domek a postaví mu ho „omylem“ znovu, vydání obohacení je možné – škůdce si vezme nový domek, poškozenému zůstává nárok na peněžité odškodnění. Pokud soused opraví zeď, kterou sousedovi pobořil, vydání obohacení není možné. Poškozený má nárok na peníze, navíc mu zůstane opravená zeď.

Způsobení dopravní nehody nebo vyvolání rvačky, u nichž se agresor či řidič zraní, může přijít lidi draho. Peníze za poskytnutou zdravotní péči by po nich mohla zdravotní pojišťovna zpětně vymáhat. A to v případě, že se prokáže, že spáchali trestný čin nebo přestupek. Počítá s tím novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, kterou poslalo ministerstvo zdravotnictví k připomínkám.

Člověk, který způsobil přestupek nebo trestný čin, by si podle návrhu měl platit péči o své zranění sám. Týkalo by se to třeba zranění při dopravní nehodě.

„Chceme, aby zdravotní pojišťovny měly možnost u nákladů, které plynou z trestného činu, požadovat kompenzaci po pacientech, kteří tento trestný čin způsobí,“ uvedl ředitel odboru regulace cen a úhrad ministerstva zdravotnictví Tomáš Troch.

Podle návrhu zákona by se to mohlo týkat třeba i dopravních nehod, které dotyčný jednoznačně zavinil tím, že nedodržel pravidla silničního provozu. Uplatnit své právo by ale mohly pojišťovny v případě rvaček nebo při výtržnictví. V přestupkovém nebo trestním řízení se ale musí prokázat, že je vyvolal zraněný pojištěnec.

„Čistě hypoteticky, pokud by to bylo vztaženo k vám, dovedu si představit, že když budete jezdit v Itálii na lyžích bez helmy a rozbijete si hlavu, tak jste jednoznačně porušila místní normy, bude to řešit policie a my jako pojišťovna bychom vám řekli, že si to budete hradit sama. To mi dává logiku,“ vysvětlil na příkladu už dříve Novinkám a Právu ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek.

Kde by byla hranice

Kritérium protiprávnosti bude pro pojišťovny klíčové. Úvahy nad tím, že by se stejnou optikou dalo nahlížet třeba na kuřáky, u kterých se po letech objeví rakovina plic, už dříve Kabátek odsoudil.

Kouření je věc, která vede ke zdravotním problémům, ale zrovna tak k nim vede i pití sladkých limonád

„Nedovedu si právně představit, jak by se to zakotvilo a bylo právně vymahatelné. Jak to budete hodnotit? Kde a jak byste určila hranici? Kouření je věc, která vede ke zdravotním problémům, ale zrovna tak k nim vede i pití sladkých limonád,“ upozornil.

Stejně tak není důležité, zda si člověk způsobí úraz sám svou neopatrností nebo je způsoben okolnostmi, které nemohl ovlivnit. Je nemožné stanovit hranici. Péče se hradí ze zdravotního pojištění.

Návrh novely zákona počítá s tím, že by začala platit od ledna 2026. Ministerstvo předpokládá, že bude kolem změn vášnivá debata a schválení se nejspíš letos nestihne.

Stovky milionů ročně

Už teď je běžné, že například řidič auta, který srazí cyklistu a ten si zlomí ruku, zaplatí výdaje, které měla cyklistova pojišťovna s ošetřením.

Jen VZP takto každoročně vymáhá od „třetích osob“ náhrady nákladů za víc než 370 milionů korun. V průměru se od viníků vymáhá 26 až 31 tisíc korun. Nemusí jít jen o fyzické osoby, ale i zaměstnavatele.

„Jsou zde však velké rozdíly, kdy za lehké zranění například u drobného pracovního úrazu se vymáhaná částka může pohybovat ve výši nízkých jednotek tisíc korun, ale naopak u těžkého pracovního úrazu nebo nemoci z povolání mohou jít částky do milionů,“ upřesnila mluvčí VZP Viktorie Plívová. Podobné je to s dopady dopravních nehod.

Pokud se poškozený sám nějak podílel na vzniku škody, například svým nevhodným chováním, má nárok jen na úměrně snížené odškodnění. Jak se stanovuje míra spoluúčasti na škodě? O kolik se odškodnění snižuje?

Na toto pamatuje výslovně i občanský zákoník a určuje pravidla pro snížení odškodnění, na které má jinak poškozený nárok: „Vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. Podílejí-li se však okolnosti, které jdou k tíži jedné či druhé strany, na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí.“

Úprava spoluúčasti poškozeného na vzniklé újmě je založena na východisku, že újma nemusí být pouze výsledkem jednání škůdce, nýbrž může být vyvolána i samotným poškozeným. A tak tomu často v praxi bývá. V takovém případě poškozený poměrně, nebo zcela nese újmu vzniklou okolnostmi na jeho straně. Míra odpovědnosti škůdce se snižuje.

Příklady:

Ve sporu o výši odškodnění újmy na zdraví malé dívky při autohavárii chtěla pojišťovna snížit své plnění. Dívenka byla totiž v autě usazena v nevhodné dětské autosedačce. Nižší soudy uznaly snížení odškodnění na úrovni 10 %. Naproti tomu Nejvyšší soud ČR rozhodl o 20% snížení. Přitom ovšem zvažoval i přísnější snížení odškodnění! Třeba zhruba 30% snížení odškodnění, jaké zhruba platí, když někdo dobrovolně sedne do auta řízeného opilým řidičem, a pak dojde k bouračce a poškození zdraví spolucestujícího, upozornil nás právník Richard W. Fetter.

Dva žáci základní školy se poprali o hodině tělocviku a jeden se při tom zranil, zrovna když si učitelka na chvíli odskočila vyřídit soukromou věc. Nižší soudy rozhodly, že odškodnění od školy pro poškozeného žáka bude zkráceno na polovinu kvůli spoluzavinění samotného zraněného chlapce. Ostatně potyčku vyprovokoval. Nejvyšší soud tentokrát spoluodpovědnost žáka snížil, tedy krácení zmírnil, a to jen na 30 %, takže chlapec získal nárok na 70 % vyčísleného odškodnění újmy na zdraví.

Co je třeba poměřovat při určení spoluúčasti poškozeného čili snížení odškodnění od škůdce

Při určení míry spoluúčasti poškozeného na vzniku škody jde o určení vzájemného vztahu mezi jednáním poškozeného a škůdce, přičemž se vychází z míry účasti každého z nich a zvažují se veškeré příčiny, které vedly k újmě. (Přitom jak u škůdce, tak i u poškozeného lze brát v úvahu jen takové jednání, jež bylo alespoň jednou z příčin vzniku újmy.)

Zákonné pravidlo o spoluúčasti poškozeného na vzniku škody, jinak řečeno o snížení míry odpovědnosti škůdce, nemůže pamatovat na širokou paletu toho všeho možného, co se může v praxi stát. Nedohodne-li se proto poškozený a škůdce na výši odškodnění, a dojde tak k soudnímu sporu, je na soudu, aby podle svého uvážení zhodnotil každý jednotlivý případ a určil míru spoluúčasti poškozeného na vzniku škody (čili míru snížení odškodnění ze strany škůdce pro poškozeného).

Nicméně není možné, aby každý soud postupoval zcela volně, aby záleželo jen a jen na tom a tom konkrétním soudci nebo soudcích. I proto se ustálila určitá pravidla pro ono volné hodnocení případů vzniku škody a sporu o odškodnění ze strany soudců.

Pravidla pro určení míry spoluúčasti samotného poškozeného na vzniku škody a snížení odškodnění

Při určování míry účasti poškozeného na vzniku škody se nelze spokojit s pouhým konstatováním, že jednání poškozeného představovalo jednu ze dvou příčin vzniklé škody, a z toho dovozovat, že je míra účasti poškozeného poloviční. Tak jednoduché to opravdu nemůže být.

Soud je povinen vždy uvážit, v jaké míře se poškozený na vzniku újmy podílel, a to s přihlédnutím ke všem relevantním okolnostem dané věci. Míru účasti poškozeného pak nelze posuzovat toliko z hlediska míry působení příslušné příčiny na vznik škody (tj. že jde o jednu ze dvou příčin), nýbrž je třeba především zvážit charakter a závažnost jednání škůdce i poškozeného.

Za škodu odpovědný profesionál se spíše nedočká snížení míry odškodnění, které musí poskytnout

Významné také může být, zda jde o situaci, kdy si poškozený objednal nějakou službu u profesionála. Zda šlo třeba o výuku sjezdového lyžování, skoku padákem, jízdy na raftu, nebo i méně nebezpečnou činnost, při níž došlo ke škodě. To může být i zařízení dotace a podobně. Pořád je kladen důraz na nutnost profesionality a odbornosti odpovědné osoby. Škůdce pak nese smluvní riziko odborníka (profesionála) za nesplnění jím porušené povinnosti a na jeho činnost jsou kladeny zvýšené nároky.

Obecně lze vycházet z toho, že pokud se škůdce smluvně zavázal jako profesionál ke splnění určité povinnosti, kterou porušil, měl by nést za takové porušení odpovědnost. Přičemž je namístě zohledňovat, do jaké míry se poškozený mohl spoléhat na to, že škůdce bude jednat v souladu s odbornou péčí a své povinnosti řádně splní. Jednání poškozeného lze tedy v takovém případě zpravidla hodnotit jako méně významné pro vznik škody. Je rozdíl, jestli něco chceme zdarma po známém v podstatě za nic, nebo od profesionála za úplatu.

Každý den dojde v Česku minimálně k 140 dopravním nehodám, které musí řešit policie. Řada z nich bohužel končí zraněním, v krajním případě i smrtí. Pokud se sami dostanete do situace, kdy budete řešit nehodu se zraněním, poradíme, jak správně postupovat tak, abyste minimalizovali riziko dalších škod a následně mohli po viníkovi nárokovat adekvátní odškodnění.

Jak postupovat při dopravní nehodě?

Jako první vozidlo bezpečně zastavte a vypněte motor. Zkuste zachovat chladnou hlavu a nejednejte zbrkle. Každá situace má řešení, které často není radno uspěchat.

Oblékněte si reflexní vestu (případně ji oblékněte i ostatním ve vozidle) a zajistěte místo nehody výstražnými světly a výstražným trojúhelníkem. Výstražný trojúhelník musí být umístěn u pravého okraje vozovky minimálně 50 metrů za vozidlem. Na dálnici je to pak 100 metrů.

Pokud správnou vzdálenost neumíte jednoduše odhadnout, můžete si ji odkrokovat. Pokud budeme vycházet z toho, že průměrný krok dospělého člověka měří asi 75 cm, pak na silnici stačí trojúhelník postavit zhruba ve vzdálenosti 70 až 80 kroků.

Postup při dopravní nehodě v bodech:

• zastavte bezpečně vozidlo
• vypněte motor vozidla,
• zachovejte klid a rozvahu a nejednejte zbrkle
• zajistěte místo nehody výstražným trojúhelníkem a výstražnými světly
• oblékněte si reflexní vestu
• zjistěte stav účastníků nehody
• v případě zranění poskytněte první pomoc a volejte složky IZS
• prokažte si s dalšími účastníky nehody svoji totožnost a údaje k vozidlům
• místo nehody a poškozená auta si vyfoťte, či natočte a zajistěte případné svědky
• vyplňte záznam o dopravní nehodě

Co dělat při dopravní nehodě se zraněním?

Pokud zjistíte, že během nehody došlo ke zranění, je vaší povinností poskytnout zraněnému první pomoc. Současně volejte složky Integrovaného záchranného systému (policie, záchranka, případně hasiči, pokud došlo k úniku provozních tekutin nebo potřebujete pomoci s vyproštěním).

Pro tyto případy se hodí mít v telefonu nainstalovanou aplikaci Záchranka. Díky ní bude možné najít místo nehody přesně podle GPS.

Místo důkladně zdokumentujte. Pokud to váš aktuální zdravotní stav dovoluje, pořiďte nejen fotky, ale také videa. A to nejen poškozeného majetku, ale také vlastního zranění (typicky pohmožděniny, škrábance, krvácející rány, zlomeniny apod.).

Jak se zachovat při dopravní nehodě, když budete žádat o odškodnění?

Pokud během dopravní nehody dojde k újmě na zdraví nebo životě (nejen vás, ale i zbývajících členů posádky ve vozidle), měli byste vědět, jak postupovat při nehodě a nárokovat si adekvátní odškodnění od pojišťovnyviníka, který nehodu způsobil. Vždy je dobré zajistit si kromě fotek a videí i výpovědi případných svědků. Ty můžete natočit na mobil.

Nezapomeňte také sepsat formulář o dopravní nehodě rovnou na místě. Pokud vám druhý řidič odmítá sdělit údaje o sobě a o vozidle, případně nedoloží zelenou kartu (stačí snímek v mobilu nebo aplikaci) porušuje tím zákon, a proto k nehodě vždy přivolejte policii a zapište si alespoň registrační značku jeho vozidla. Policii samozřejmě volejte vždy i v případě, kdy dojde k nehodě se zraněním.

Žádejte adekvátní odškodnění!

Co dělat při nehodě už víte. Jakmile opadne první šok, vzneste svůj nárok na odškodnění z povinného ručení řidiče, který nehodu způsobil. To se může týkat nejen úrazu, ale také zranění, případně trvalých následků (ztížení společenského uplatnění). Pokud dojde k usmrcení, mohou o odškodnění žádat pozůstalí (typicky manžel/manžela, rodiče, sourozenci, ale i blízcí přátelé nebo další osoby).

Řada poškozených se mylně domnívá, že musí uplatnit nárok na odškodnění za škodu na zdraví, či životě v rámci trestního řízení po viníkovi. Ve skutečnosti však není poškozený povinen postupovat tímto způsobem a odškodnění může řešit s pojišťovnou řidiče.

V případě zranění si uschovejte veškeré lékařské zprávy a případné účtenky (například za dojíždění k lékaři, rehabilitace, léky, kompenzační pomůcky apod.). Pamatujte, že zdravotní problémy se mohou objevit i měsíce po nehodě (typicky jde například o bolesti krční páteře či psychické následky), takže je potřeba je zaznamenávat do lékařské zprávy jako následek nehody.

Vymáhání odškodnění nechte na profesionálech

Získat po pojišťovně viníka nehody adekvátní odškodnění nemusí být tak jednoduché, jak to na první pohled vypadá. Pojišťovna se může různě vykrucovat, zahltit vás administrativou, případně vám přiznat nižší odškodnění, než na které máte reálně nárok.

Proto je vždy dobré oslovit specialistu na odškodnění po dopravních nehodách, který má v komunikaci s pojišťovnami nemalé zkušenosti a ví, jak pro klienta vymoci maximální možné odškodnění. Po ukončení léčení mu stačí udělit plnou moc a doložit lékařské zprávy. A to až tři roky zpětně od chvíle, kdy k nehodě došlo.

U běžných případů můžete mít peníze na účtu do jednoho měsíce. Pokud vás od tohoto kroku odrazuje nutnost vysokých vstupních poplatků, pak jenom doplníme, že služby těchto pojišťovacích specialistů jsou zdarma. Odměnou je předem dohodnuté procento z vymožené částky. Pokud specialista žádné odškodnění nevymůže, za jeho služby nic neplatíte.

Ročně v Česku dojde zhruba ke sto tisícům dopravních nehod. V mnohých případech jsou tyto nehody spojeny také se zraněním, v těch nejtragičtějších případech i úmrtím blízké osoby. Pokud jste nehodu nezavinili, máte právo na řádné odškodnění po dopravní nehodě. To se může v některých případech šplhat do milionů. 

Odškodnění při dopravní nehodě může žádat široký okruh žadatelů

Málokdo tuší, že nárok na odškodnění po dopravní nehodě mají nejen řidiči, kteří dopravní nehodu nezavinili, ale také spolujezdci (a to i z vozidla viníka), chodci nebo třeba cyklisté, kteří při nehodě utrpí jakýkoliv úraz.

Žádat odškodnění dopravní nehody zkrátka může každý, kdo byl při nehodě zraněn, pokud nebyl určen jako výlučný viník nehody, což poškození často nevědí a svoje nároky proto nevznesou. A to je obrovská škoda. Vymoci totiž mohou po viníkovi nehody nemalé částky.

Uplatnění nároků na pojišťovně viníka nemá vliv na jeho trestní odpovědnost. Trest viníka neovlivní výše vyplaceného odškodnění ani okruh osob, kterým bylo toto odškodnění vyplaceno. O trestu pro viníka rozhoduje Policie ČR, státní zástupce nebo soud a záleží na všech okolnostech souvisejících s dopravní nehodou.

Odškodnění po autonehodě se může šplhat do milionů

Málokdo z poškozených si uvědomuje, že odškodnění může uplatnit rovnou v několika oblastech, což ve výsledku znamená, že od viníka dopravní nehody, respektive jeho pojišťovny, může získat nemalé částky. V případě komplikovanějších úrazů nebo trvalých následků je navíc odškodnění mnohonásobně vyšší a sčítá se!

Odškodnění: Na co mám nárok při dopravní nehodě?

• Bolestné: Jde o jednu ze základních forem odškodnění, o kterou může požádat každá osoba zraněná při dopravní nehodě (není-li zároveň viníkem). Tento druh odškodnění může být požadován již po prvním lékařském ošetření. Navíc jsou známy i případy, kdy v rámci bolestného poškozený získal 900 000 Kč!
• Ušlý výdělek: Jde o kompenzaci za ztrátu příjmů během období pracovní neschopnosti. Tuto náhradu lze zpravidla požadovat po skončení pracovní neschopnosti.
• Odškodnění trvalých následků úrazu při autonehodě (tzv. ztížení společenského uplatnění): Často jde o nejvyšší možné odškodné, jelikož reflektuje dlouhodobý dopad nehody na kvalitu života zraněné osoby.
• Náklady na dopravu (cestovné): Pokud musíte kvůli ošetření úrazu způsobeného při dopravní nehodě cestovat do zdravotnického zařízení, můžete po viníkovi požadovat proplacení cestovních nákladů. Stejná je situace i v případě, kdy po nehodě rehabilitujete, případně cestujete do lázní nebo jiných zařízení.
• Náklady na péči o osobu nesoběstačnou: Tento nárok se prokazuje prostřednictvím čestného prohlášení. Zraněná osoba v něm uvede, kdo a kolik hodin denně o něj pečoval. Často jde o situace, kdy o zraněného/nemohoucího pečuje jiný člen rodiny.
• Náklady na léčení: Jde o náklady, které zraněný musel uhradit v souvislosti s léčbou zranění, k němuž došlo při dopravní nehodě. Typicky jde o léky, zdravotnické pomůcky nebo třeba náklady na fyzioterapii.
• Renta: Pokud poškozený po nehodě nedosahuje stejných příjmů jako před nehodou, bude mu viník vyplácet rentu, která má za cíl jeho minulé příjmy dorovnat.
• Další nemajetková újma: V tomto případě jde o specifické situace, které nelze kompenzovat bolestným anebo odškodněním za ztížení společenského uplatněním (tzv. trvalými následky). Jedná se především o odškodnění duševních útrap.

Výše uvedené nároky se v naprosté drtivé většině případů vyplácí z pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozovatelem motorového vozidla (tzv. povinného ručení). Pro to, abyste získali adekvátní odškodnění po dopravní nehodě tak nemusíte mít uzavřené vlastní zdravotní úrazové pojištění, jak se mnoho poškozených mylně domnívá.

Získat odškodnění při dopravní nehodě nemusí být jednoduché

Na tomto místě je potřeba zmínit, že většinou není možné uplatnit všechny výše uvedené náhrady za zranění po dopravní nehodě najednou. Každá náhrada se totiž uplatňuje v jiný časový okamžik, což může situaci laikovi poměrně dost zkomplikovat.

Pro poškozeného tak nemusí být jednoduché adekvátní odškodnění po autonehodě získat. Čeká ho totiž zdlouhavá a časově náročná komunikace s pojišťovnou viníka, dokládání nejrůznějších dokumentů a lékařských zpráv, což může v konečné fázi poškozeného odradit od toho, aby se do procesu vůbec pouštěl a adekvátní odškodnění si po viníkovi nárokoval.

Za služby specialisty na odškodnění nic neplatíte

Proto je vždy dobré situaci neřešit tzv. „na vlastní pěst“, ale obrátit se na specialistu, který se odškodnění po nehodách dlouhé roky aktivně věnuje a má kolem sebe schopný tým advokátů a dalších kolegů, kteří společně dokážou vyjednat pro zraněného, případně pozůstalého nejvyšší možné odškodnění.

Jak to vypadá v praxi? Většinou stačí dotyčnému specialistovi udělit plnou moc, na základě které vás bude moci zastupovat a komunikovat nejen s pojišťovnou, ale případně také s lékaři, od kterých bude potřebovat důležité lékařské zprávy a další dokumenty.

Velkou výhodou této služby je skutečnost, že do procesu není potřeba aktivně vstupovat a finanční prostředky, na které máte v případě odškodnění po nehodě nárok, jsou u běžných případů zaslány na váš bankovní účet zhruba v horizontu jednoho měsíce po ukončení léčení.

Za službu experta v oblasti odškodnění po dopravní nehodě navíc nic naplatíte. Jeho odměna je stanovena provizí z vymožené částky (tzn. odškodnění, na které máte nárok). Pokud by při řešení případu přece jen neuspěl, jeho služby jsou pro vás zcela zdarma.

Mít sjednané povinné ručení je zákonnou povinností každého provozovatele motorového vozidla. Představuje totiž nezbytnou podmínku k tomu, aby vozidlo mohlo brázdit veřejné komunikace. Co Vám v roce 2024 hrozí, pokud na silnice vyrazíte bez něj?

Co všechno kryje povinné ručení?

Opakování je matka moudrosti, takže ještě před tím, než se vrhneme na samotné sankce za nepojištěné vozidlo, zopakujeme si, co vlastně povinné ručení kryje. Tuto pojistku, jejíž sjednání je dáno zákonem, si platíte pro případy, kdy vlastním vozidlem způsobíte škodu na životě nebo majetku ostatním účastníkům silničního provozu.

S rokem 2024 se zvyšují i nejnižší zákonné limity povinného ručení. Z původních 35 milionů na škodu na životě a zdraví na každého zraněného a 35 milionů na škodu na majetku pro všechny poškozené se tyto limity zvyšují na 50 milionů (v obou zmíněných případech).

Kdo musí povinné ručení v roce 2024 platit?

Povinnost platit povinné ručení mají provozovatelé všech motorových vozidel (typicky auta, motorky), s nimiž jezdí po veřejných komunikacích. Od roku 2024 se tato povinnost vztahuje nově také na elektrokola, elektrokoloběžky, segwaye, zahradní traktůrky, golfová vozítka, pracovní stroje či sněžné skútry a rolby, pokud s nimi provozovatelé vyrážejí na veřejné komunikace a zmíněné stroje jsou schopny pohybovat se rychleji než 25 km/h nebo 14 km/h a zároveň váží více než 25 kg.

Jak vysoká je pokuta za nepojištěné vozidlo?

Dokladem o tom, že je vozidlo zákonně pojištěné, je zelená karta. Tu bylo potřeba vozit u sebe v papírové nebo digitální formě. Nově tato povinnost odpadá a policie by měla být díky rozsáhlé digitalizaci schopna kontrolovat povinné ručení na dálku jen pomocí SPZ vozidla. Pokud v databázi České kanceláře pojistitelů zjistí, že auto jede po veřejné komunikaci bez platného povinného ručení, je povinná jeho řidiče zastavit. Pokuta za nepojištěné auto se může v příkazním řízení vyšplhat na 5 000 Kč, ve správním řízení pak na 5 000 až 40 000 Kč.

Další sankce za nepojištěné vozidlo vám „napaří“ ČKP

Pokutou od policejní hlídky to ale rozhodně nekončí. Další sankce „vyfasujete“ také od České kanceláře pojistitelů. Ta pro případy nepojištěných aut zřizuje speciální Garanční fond, z něhož se hradí škody řidičům, které nepoctivec naboural. Poplatek za nepojištěné vozidlo je určený denní sazbou podle typu vozidla a zdvihového objemu válců od 4 Kč do 25 Kč za motocykl a od 30 Kč do 93 Kč za osobní automobil.

Co když nepojištěným autem způsobíte nehodu?

Pokud způsobíte nehodu a přijde se na to, že vaše auto nemělo v době nehody platné povinné ručení, nemůžete se v takové chvíli obrátit na pojišťovnu. Poškozený, kterému jste škodu způsobili, získá plnění právě z výše zmíněného Garančního fondu. Tím to pro vás ale nekončí. ČKP totiž bude škodu vymáhat po vás, a to až do výše 300 000 Kč. Pokud vyčíslenou škodu neuhradíte, ani se s ČKP nedomluvíte na splácení, předá celý případ k externímu vymáhání specializovaným společnostem, což může v konečném důsledku vyústit i v exekuční řízení.

Srážka s jiným autem je vždy nepříjemná, i když jde třeba jen o škrábance na kapotě. Nervy nabouraného řidiče pak může notně pocuchat zjištění, že viník nehody nemá povinné ručení. Ani v takovém případě však není třeba panikařit. Poškozený má totiž podle zákona přímý nárok na plnění z garančního fondu České kanceláře pojistitelů (ČKP), která mu škodu uhradí.

Postup je stejný, jako byste uplatňovali škodu u pojišťovny. Na stránkách www.ckp.cz/kontakt jsou uvedeny možnosti hlášení nových škod. Následně budeme poškozeného informovat o dalším postupu. Po doložení potřebných podkladů ČKP prokázanou škodu poškozenému vyplatí z garančního fondu.

Nároky za materiální škody bývají vyřešeny většinou velmi rychle, u škod na zdraví to může trvat déle, protože některé nároky jsou uplatnitelné až s odstupem času. Například ztížení společenského uplatnění vyhodnocují pojišťovny zpravidla až po jednom roce od nehody, do kdy se čeká na stabilizaci zdravotního stavu. Pro odškodnění u ČKP ale platí stejné podmínky jako pro pojišťovny.

Pokud způsobí nehodu nepojištěné vozidlo, může mít poškozený i jinou možnost. V případě, že má sjednané havarijní pojištění nebo pojištění nezaviněné nehody, může se obrátit přímo na svoji pojišťovnu, která škodu zlikviduje a vyplatí poškozenému odpovídající pojistné plnění.

Pokud havarijní pojištění poškozený sjednané nemá, musí se poškozený obrátit přímo na ČKP, kde proběhne standardní likvidace pojistné události jako u pojišťovny a poškozený obdrží pojistné plnění z garančního fondu. Následně pak ČKP vymáhá vyplacené pojistné plnění na viníkovi.

Při jednání s nepojištěným řidičem se vyplatí zachovat klid. Pro snazší domluvu je vždy určitě lepší vyvarovat se konfliktu. Ideální je využít formulář pro záznam o dopravní nehodě, potom je celý proces vyšetřování a proplacení pojišťovnou jednodušší.

ČKP: Nepojištěných aut loni ubylo

Závazky garančního fondu za loňský rok, které se dominantně týkají nepojištěných škod, dosahují 464 milionů korun. Proti roku 2022, kdy se jednalo o 422 milionů, se tak navýšily o deset procent.

Narůstající objem škod však jde na vrub inflace, počty nepojištěných škod i nepojištěných vozidel klesají. Konkrétně během loňska bylo ČKP evidováno celkem 2530 nepojištěných škod (to je zhruba jedno procento všech škod povinného ručení), což ve srovnání s 2593 případy za rok 2022 představuje pokles o 3,2 procenta.

Odhadovaný počet skutečně provozovaných nepojištěných vozidel loni klesl ze 153 tisíc na 139 tisíc vozidel.

V případě, že škoda na vozidlech přesáhla sto tisíc korun, dojde k újmě na zdraví či poškození majetku třetí osoby, je nutné zavolat Policii ČR. Policejní záznam bude důležitým důkazem nehody pro pojišťovnu. Určitě si také zapište kontaktní údaje: jméno, adresu a telefonní číslo druhého řidiče. Tyto informace vám pomohou při nároku na náhradu škody. Jakmile je situace pod kontrolou, kontaktujte svou pojišťovnu.

Pokud druhý řidič povinné ručení nemá, je podle něj vhodné volat policii, i pokud je odhadovaná škoda nižší než zmíněných sto tisíc. Vždy se vyplatí pořídit si z místa fotodokumentaci.

Komplikace mohou nastat ve chvíli, pokud viník od nehody ujede a není zjištěn. „ČKP pak poškozenému uhradí jen újmu na zdraví. Jestliže poškozenému vznikla dokonce těžká újma na zdraví nebo došlo k usmrcení, uhradí ČKP navíc i věcnou škodu, pokud přesáhla deset tisíc korun. Celý takový případ potom samozřejmě řeší i policie.

Jak ČKP postupuje vůči osobě odpovědné za nepojištěnou škodu

Po výplatě plnění z garančního fondu poškozenému ČKP přímo uplatňuje vyplacenou částku po provozovateli vozidla. Kancelář pak stanovuje přiměřenou lhůtu pro úhradu nebo pro uzavření dohody o splácení.

Pokud ve stanovené lhůtě nepojištěná osoba dluh neuhradí ani neuzavře s ČKP dohodu o splácení, předává ČKP případ k externímu vymáhání zejména společnostem specializovaným na vymáhání pohledávek. Tato společnost kontaktuje dlužníka a opět mu stanoví lhůtu k mimosoudní úhradě dluhu.

Pokud ani tato lhůta není dodržena, zahajuje advokát soudní řízení, čímž se ale pohledávka zbytečně prodražuje o náklady soudního řízení. Vůči těm, kteří neuhradí ani na základě pravomocného rozhodnutí soudu, nastupuje exekuce.