Hradí pojišťovna z povinného ručení i vyčištění vozovky?
Z Vašeho havarovaného vozidla vytekl olej na vozovku. Hrozí smyk jiných aut i trvalé poškození silnice. Kdo zaplatí očistu silnice? Pojišťovna, nebo Vy?
Kryje povinné ručení i čištění vozovky v případech, kdy z vašeho vozu unikne například olej a hrozí, že způsobí další škody? Odpověď budeme ilustrovat na rozhodnutí soudu, jenž řešil škodu způsobenou únikem oleje na vozovku. V tomto případě byla na vině za jízdy prasklá přívodní hadice katalyzátoru, ze které olej vytekl.
Odstranění oleje z vozovky prostřednictvím třetí osoby – odborné dodavatelské firmy – zajistilo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) jako správce pozemní komunikace. Místo znečištění komunikace bylo vyčištěno sanačním postřikem, tlakovým čištěním horkou vodou pod tlakem 300 barů, odsáním zaolejované vody průmyslovými vysavači, jejím přečerpáním do benkalorů a odvozem k likvidaci.
Asfaltové pojivo užívané v asfaltových směsích je citlivé na pohonné hmoty a ropné látky a při kontaktu s nimi se rozpouští, což vede k degradaci a následnému poškození krytu vozovek. Současně ropné látky na povrchu vozovek vytvářejí film snižující protismykové vlastnosti vozidel.
Náklady na vyčištění vozovky (přes půl milionu Kč) na uvedení vozovky do provozuschopného stavu pak ŘSD vymáhalo po pojišťovně, u které bylo vozidlo pojištěno pro případ odpovědnosti za škodu (tzv. povinné ručení).
ŘSD nevyhověl ani soud prvního stupně, ani soud odvolací. Žaloba byla zamítnuta. Soudy dospěly k tomu, že kontaminace vozovky olejem není jejím poškozením a její vyčištění nespadá pod rozsah pojištění podle § 6 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (ZPO). To by tedy znamenalo, že vzniklou škodu (náklady na vyčištění silnice) by muselo ŘSD vymáhat přímo po provozovateli vozidla, z něhož olej unikl na vozovku. Případ se však ještě dostal k Nejvyššímu soudu.
Co kryje povinné ručení
Pojištění odpovědnosti se vztahuje na každou osobu, která je povinna nahradit újmu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě (§ 6 odst. 1 ZPO).
Podle § 6 odst. 2 tohoto zákona, nestanoví-li jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel (pojišťovna, u které má sjednáno pojištěné ručení) za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému:
- a) způsobenou újmu vzniklou ublížením na zdraví nebo usmrcením,
- b) účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví zraněného zvířete a způsobenou škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci, jakož i škodu vzniklou odcizením věci, pozbyla-li fyzická osoba schopnost ji opatrovat,
- c) ušlý zisk,
- d) účelně vynaložené náklady spojené s právním zastoupením při uplatňování nároků podle písmen a) až c), a to s omezeními dle § 9 odst. 3 ZOP. (Soudní výlohy spojené s vymáháním nároků z povinného ručení se hradí jen v případě marného uplynutí 3 měsíční lhůty, kterou má pojišťovna na šetření škodné události, nebo neoprávněného odmítnutí anebo neoprávněného krácení pojistného plnění pojistitelem.)
Co nekryje povinné ručení
Pojistitel nehradí (kromě jiného) škodu na vozidle, jehož provozem byla škoda způsobena, jakož i na věcech přepravovaných tímto vozidlem, s výjimkou škody způsobené na věci, kterou měla tímto vozidlem přepravovaná osoba v době škodné události na sobě nebo u sebe, a to v rozsahu, v jakém je pojištěný povinen škodu nahradit (§ 7 odst. 1 písm. c) ZPO).
Jak je to s odstraněním znečištění silnice
Podle § 28 odst.1 zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích (ZOPK) při znečištění dálnice, silnice nebo místní komunikace, které způsobí nebo může způsobit závady ve sjízdnosti nebo schůdnosti, musí ten, kdo znečištění způsobil, je bez průtahů odstranit a uvést tuto pozemní komunikaci do původního stavu.
Nestane-li se tak, je povinen uhradit vlastníkovi této pozemní komunikace nebo správci, je-li výkon správy pozemní komunikace zajišťován prostřednictvím správce, náklady spojené s odstraněním znečištění a s uvedením pozemní komunikace do původního stavu.
Při poškození dálnice, silnice nebo místní komunikace, které způsobí nebo může způsobit závadu ve sjízdnosti nebo schůdnosti anebo ohrozit bezpečnost silničního provozu podle zvláštního předpisu, musí ten, kdo poškození způsobil, tuto skutečnost neprodleně oznámit vlastníkovi pozemní komunikace nebo správci, je-li výkon správy pozemní komunikace zajišťován prostřednictvím správce, a uhradit mu náklady spojené s odstraněním poškození a s uvedením pozemní komunikace do původního stavu; může se též s vlastníkem nebo správcem pozemní komunikace dohodnout, že poškození odstraní sám (§ 28 odst. 2 ZOPK).
Rozsah a limity pojištění z povinného ručení
Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 15. 8. 2023 zhodnotil, že § 6 odst. 2 ZPO spojuje dopad tohoto předpisu jen se zde vyjmenovanými, uplatněnými a prokázanými nároky poškozeného na náhradu újmy, které je pojistitel povinen za pojištěného škůdce nahradit v rozsahu a ve výši podle zvláštního právního předpisu, jímž je především občanský zákoník (spis. zn. 25 Cdo 2961/2022).
Pro nárok na pojistné plnění je rozhodující rozsah odpovědnosti osoby, za niž má pojistitel plnit, a rozsah plnění pak může být modifikován zejména § 6 odst. 3 ZPO: Pojistitel poskytne plnění (tedy uhradí škodu) nejvýše do limitu pojistného plnění stanoveného v pojistné smlouvě. Pojistné plnění poskytované z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla však není neomezené a nehradí se z něj veškeré újmy, které poškozenému v důsledku škodní události vznikly, ale pouze nároky taxativně vypočtené v § 6 odst. 2 tohoto zákona, nejsou-li vyloučeny výčtem obsaženým v § 7 ZPO.
Na úhradu čeho nemá pojištěný řidič nárok
Rozsah pojistného plnění (to, co má pojišťovna uhradit) se automaticky nerovná rozsahu plnění (náhrady škody), k němuž je povinován provozovatel či řidič vozidla.
Pokud zákon č. 168/1999 Sb., popř. jiný zákon určitý druh nároku výslovně nestanoví, je jeho náhrada z pojištění odpovědnosti vyloučena.
Pojištěná osoba tak nemá podle zákona č. 168/1999 Sb. vůči svému pojistiteli odpovědnosti nárok na náhradu skutečné škody, která jí vznikla při havárii vlastního vozu tím, že musela nahradit náklady vynaložené na vyproštění, odtah a parkovné svého vozidla, jež způsobilo překážku provozu na dálnici. Stejně tak nenáleží třetí osobě, která by takové náklady vynaložila za pojištěného, přímý nárok na pojistné plnění.
Znečištění vozovky provozní kapalinou a úhrada škody z povinného ručení
Od uvedených případů je však nezbytné odlišit situace, kdy poškozené vozidlo pojištěné pro případ odpovědnosti za škodu způsobí skutečnou škodu na majetku jiného subjektu, tj. škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci [§ 6 odst. 2 písm. b) ZPO], například na vozovce, dopravním značení nebo svodidlech.
Za škodu podle citovaného ustanovení je třeba pokládat i ztrátu či omezení užitné vlastnosti věci (komunikace), proto je poškozením i kontaminace vozovky provozní kapalinou motorového vozidla, jejímž okamžitým následkem je zhoršení sjízdnosti komunikace a (bez vyčištění vozovky) i postupná fyzická degradace jejího povrchu.
Nejde jen o vytvoření dočasné překážky v provozu (jakou vytvoří například havarované vozidlo či jeho náklad, případně znečištění vozovky zeminou při polních či stavebních pracích), ale o negativní ovlivnění vlastností vozovky, které by bez odborného zásahu změnilo užitné vlastnosti komunikace trvale.
Značný rozsah znečištění vozovky vyžaduje její opravu, ne pouhé vyčištění
Znečištění komunikace je stav, který může bez dalšího odstranit sám jeho původce, zatímco u poškození komunikace lze vycházet z toho, že za opravu je třeba pokládat činnost, kterou musí vykonat subjekt disponující odbornými znalostmi a technologiemi.
Byť tedy kontaminace vozovky provozní kapalinou motorového vozidla v zásadě je znečištěním, dosáhne-li značného rozsahu a závažnosti, ohrožuje-li bezpečnost silničního provozu a nelze-li ji odstranit bez zásahu odborného subjektu, je namístě pokládat ji za poškození komunikace, vyložil Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 15. 8. 2023 (spis. zn. 25 Cdo 2961/2022).
Správce komunikace, který vynaložil náklady na odborné odstranění rozsáhlé olejové skvrny z vozovky, tak má nárok na jejich náhradu vůči provozovateli vozidla a současně přímý nárok na pojistné plnění (proti pojistiteli odpovědnosti) či na plnění z garančního fondu (proti České kanceláři pojistitelů) podle § 9 odst. 1 ZPO, neboť jde o náklady na odstranění škody na vozovce způsobené provozem motorového vozidla (§ 28 odst. 2 ZOPK), vyplývá z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 8. 2023 (spis. zn. 25 Cdo 2961/2022).
Pojišťovna tedy musí vzniklou škodu uhradit. Nejvyšší soud rozsudky nižších soudů zrušil, věc musí být posouzena a rozhodnuta podle závazného právního názoru NS ČR.