Jak klienti České spořitelny utrácejí v době karantény?

Na základě objemu transakcí klientů České spořitelny jsme spočítali, že výdaje domácností poklesly po 16. březnu, kdy byla zavedena karanténa, téměř o čtvrtinu. Klienti prakticky přestali kupovat oblečení a dramaticky omezili útraty v restauracích. Naopak více utrácejí za potraviny a léky. Nákupy se přesunuly do virtuálního prostředí a lidé začali masivně spoléhat na e-shopy, kde utratili o 44 % více. Hitem se staly online nákupy potravin s nárůstem výdajů o 215 % a online nákupy hotových jídel z restaurací (nárůst o 286 %).

Karanténa zavedená od 16. března spolu s omezením prodejů a mnoha služeb výrazně ovlivnily, za co a kolik domácnosti utrácejí. Podle našich propočtů na základě transakcí klientů ČS poklesly za první dva týdny karantény výdaje domácností o čtvrtinu (23 %).

Nejvíce nakupujeme potraviny a léky

Během karantény výrazně vzrostly dvě položky: nákupy potravin a léků. Klienti České spořitelny celkově utratili za potraviny o 27 % více. K tomu se ale musí připočítat velké předzásobení, které domácnosti provedli ještě před vyhlášením karantény. Týden před karanténou totiž domácnosti utratili za jídlo téměř o 50 % více než obvykle. A první nákupní horečka vypukla na konci února (nárůst o 25 %). Vyšší poptávka po potravinách souvisí i s omezením výdajů v restauracích (pokles o 61 %). Ačkoliv mnoho restaurací prodává přes okénko nebo nabízí dovážku jídla, tak přesto hodně lidí začalo raději vařit doma.

Češi už před karanténou rádi nakupovali potraviny přes on-line obchody potravin

Podle Eurostatu si čtvrtina Čechů nakoupila online alespoň jednou potraviny v loňském roce, což bylo třetí nejvyšší podíl (Nizozemí 35 % a Velká Británii 30 %). Karanténa přinesla masivní růst poptávky po nákupech potravin online a výdaje se zvýšily o 215 %. K naplněnému žaludku pomáhá i online nákup hotových jídel v restauracích, který se zvýšil o 120 %.

Další současnou "oblíbenou" destinací pro nákupy se staly lékárny, ať už kamenné nebo na internetu. Celkově tam Češi utrácejí o třetinu více, skrze internetové stránky dokonce o 286 % více.

Domácnosti prakticky přestali nakupovat oblečení (pokles výdajů o 82 %), což souvisí s uzavřením kamenných obchodů (pokles útrat v kamenných obchodech o 98 %). Jediný způsob, jak držet krok s módou zůstaly galanterie a e-shopy (nárůst o 129 %).

Vyhlášením nouzového stavu klesla poptávka po pohonných hmotách o třetinu

Velký pokles o dvě třetiny zasáhl obchody nabízející vybavení domácností. Ačkoliv i zde domácnosti se učí více nakupovat přes internet (nárůst o 162 %), tak to nezabránilo tak velkému poklesu. Karanténa a omezení pohybu snížilo i poptávku po benzínu a naftě téměř o 30 %.

Větší preferenci platit kartou nebo mobilem dokazuje snížení výběrů z bankomatu o třetinu. Jednak mnoho fyzických obchodů je uzavřeno nebo má omezený provoz, ale zároveň mnoho prodejců začalo přijímat výhradně nehotovostní platby, aby minimalizovali riziko šíření koronaviru přes bankovky.

Zajímavosti podle věkových kategorií

• pro účely analýzy jsme sledovali tři věkové kategorie: 0-29 = mladí, 30-59 = rodiny, 60+ = starší
• mladí a rodiny snížily útraty shodně o 21 %, starší o 26 %;
• Během karantény začali potraviny nakupovat více především mladí (nárůst o 35 %) a rodiny (nárůst o 34 %), zatímco starší generace zvýšila své výdaje na jídlo jen o 9 %;
• Elektronika: v případě starší generace došlo během karantény k celkovému poklesu útrat o 70 %, mladí naopak nakupují o 1 % více (rodiny -11 %);
• Lékárny: výrazně více nakupovaly rodiny (+40 %), zatímco mladí jen +17 % a staří +29%;
• Vybavení domácností: mladí -50 %, rodiny -63 %, starší -84 %;
• Online a e-commerce
• během karantény začala přes internet více nakupovat starší než mladší generace: mladí zvýšily výdaje o 34 %, rodiny o 47 % a starší o 52 %;
• je to například dobře vidět v případě potravin: mladí (+152 %), rodiny (+213 %) a starší (+382 %).