Jak konečně zase klidně usínat?
Stoikové říkají, že nezáleží na velikosti problému, kterému čelíme, pokud jsme sami schopni být větší než on - pokud dokážeme být silnější než svůj problém. Zní to logicky, ale v emocionálně vypjatých chvílích logika tolik nefunguje. Člověk, který cítí těžkost, může mít pocit, že ten jeden problém, jakkoli se zvenčí může zdát banální, ho zavalil. Čím víc o něm přemýšlí, tím větší se tento problém může zdát. A to hlavně ve chvíli, kdy o něm uvažujeme negativně. Tedy když volíme negativní Co když. Co když to nezvládnu?
Jedna jediná pochybnost, která se vkrade do mysli, dokáže spustit celý sled katastrofických vizí a scénářů. A pak už si nevěříme. Už jsme menší než náš problém. A na začátku všeho mohla být jedna jediná pochybnost, někdy dokonce ani ne naše.
Proto jsem sepsal Projít koncem k začátku. Učí pracovat s vlastním myšlením v bodě, kdy si myslíme, že jsme se dostali na konec svých možností, že "lepší už to nebude", že "na víc nemáme", že "to, co je pro nás důležité, nevyjde". Ať jde o problémy spojené s vztahem, bohatstvím či zdravím. Nakonec, příkladem může být Davidův dotaz: "Petře, poslední dobou chodím spát s bolavou hlavou. Tedy, spát... ulehám a snažím se usnout, ale nedaří se mi to. Lékař mi poradil prášky, tak je jím, ale když někdy zapomenu nebo jsem v místě, kam si je zapomenu vzít, splíny se zase vracejí. A já začínám chápat, že prášky nejsou řešení, že problém je v mé hlavě, ve způsobu myšlení. Co se dá udělat pro to, aby člověk zase klidně spal?"
Proč nevypínáme
Obvykle se mě ptáte na psychologický pohled. Budiž. Já přesto předsunu ještě varování, abyste SKUTEČNĚ ve spolupráci s lékaři vyloučili i jiné příčiny bolesti hlavy. Kulantně řečeno: V té hlavě může být něco, co je fyzického rázu, co roste a způsobuje stále větší bolesti - a s čím není radno přijít pozdě. Tuto rovinu pohledu tedy pominu. Taky se nebudu zabývat životosprávou - co máte jíst, jak se hýbat, v jak teplé vodě se před spaním koupat, abyste lehčeji usnuli. Sečteno, podtrženo: Nebudu v následujících větách řešit tělo. Zůstanu čistě u mysli a budu Vám přát, aby veškerý problém byl jenom tam. Jenom u myšlení. Protože svou mysl můžeme z významné části ovlivnit.
Principiálně vzato, člověk nemůže usnout ve chvíli, kdy nevypíná. Typicky, když je ve stresu. Stres totiž už ze své podstaty vyjadřuje, že se cítíme v ohrožení, tudíž MUSÍME JEDNAT. Příměr: Laň, která utíká lvovi, také nemůže za běhu usnout jenom proto, že je unavená nebo že je večer a "měla by spát". Prostě běží, dokud může, dokud se cítí životně ohrožena.
Takže pokud jsme nadále ve stresu, neusínáme - a potřebujeme ten stres utlumit.
Jak nevypínat
Někteří lidé to řeší právě různými "podpůrnými" preparáty nebo alkoholem, které jsou koncipovány tak, že ZNECITLIVUJÍ. Fungují do té míry, že odpojí člověka od emocí. Budiž. Problém však je, že tohoto člověka odpojí od VŠECH emocí.
Takže takový člověk je potom obecně apatický, může se stát, že mu je "všechno jedno", i jeho problémy. Ano, i ty jeho problémy, kvůli kterým se původně stresoval.
Ale on se jimi stresoval právě proto, že POTŘEBOVALY VYŘEŠIT. Tím, že se jimi přestane stresovat ve smyslu, že už nebude žádná emocionální varování vnímat, se ty problémy nevyřeší. Dokonce ani jeho úzkosti. Jakmile emoce znovu "přijdou k sobě", jediné řešení tento člověk uvidí v nové dávce, třeba právě ve větší sklence alkoholu.
Tohle není moje cesta. Já ukážu jinou, mentální práci s problémy.
A dopředu podotknu, že to rozhodně není cesta APATICKÁ, ale naopak velmi BOLESTIVÁ. Protože mým cílem není problémy necítit, ale VYŘEŠIT. Pokud to jde. A to vždycky bolí. Ale to nevadí. Jak se v psychologii správně říká, nejlepší cesta ven je vždycky skrz.
Jednoduché pravidlo
Zbavit se psychické bolesti, která vede k nespavosti, lze i tímto jednoduchým pravidlem:
- Pokud se Ti něco nelíbí, něco Ti nevyhovuje, něco Tě trápí, tak se to pokus změnit.
- Pokud to změnit nemůžeš, tak změň způsob, kterým o tom přemýšlíš.
Psychologie to říká ještě jinak:
- VYŘEŠ problém, který máš, pokud to jde.
- Pokud ho vyřešit nemůžeš, nech ten problém BÝT.
- Tak jako tak, NIKDY NECHOĎ SPÁT s problémem.
Je totiž přirozené, že když máte problém a lehnete si, tak neusnete, protože si pořád říkáte: Já vlastně nesmím usnout, musím něco udělat, abych ten problém neměl!
Pokud si tohle tedy říkáte, tak vstaňte, a jestliže se svým problémem něco můžete udělat, tak to udělejte. Příklad: Pokud Vám chybí peníze, napište lidem, kteří by Vám mohli pomoci. I když je půlnoc, udělejte to - "rozesejte semínka". Udělejte zkrátka VŠECHNO, CO JSTE UDĚLAT MOHLI. A ráno, až se probudíte, uvidíte, jestli některé z těch semínek vzklíčilo, jestli Vám někdo odepsal.
Pozadí stresu
Uvědomte si, že pocit ohrožení, který vede k Vašemu stresu, způsobuje především Vaše vnitřní přesvědčení, že jsem neudělal všechno, co jsem udělat měl. Nebo že to, co jsem udělal, nestačí. Nebo že nevím, co udělat. Budiž. Pokud nevíte, tak si řekněte o pomoc. Ale přestaňte se zbytečně stresovat.
Uvědomte si, že všechno sami nezvládneme. A také všechno ovlivnit nemůžeme. Ale něco ano - tak to ovlivněme, udělejme.
Jak správně řekl dalajlama: "Tím, co nemůžeme ovlivnit, nemá žádný smysl se trápit. A tím, co můžeme ovlivnit, se taky nemá smysl trápit. Protože to ovlivnit můžeme."
Z toho plyne, že každý problém má v zásadě tři možná řešení:
- To, co se stalo, přijmout, nebo změnit, nebo nechat být.
- Z toho plyne: Co nemůžeš přijmout, změň. Co nemůžeš změnit, nech být.
- Všechno ostatní vede jenom ke stresu, kterým si ubližuješ.
Žábu po ránu
Brian Tracy, známý autor literatury osobního rozvoje, říká moudře: "Každé ráno snězte žábu!"
Nemyslí to obojživelné zvíře, "žábou" myslí ten nejmazlavější a nejnechutnější problém, o kterém víme, že nás ten den čeká.
Vyřešit ho jako první. Zbavit se ho hned po ránu. Proč zrovna po ránu? Jednak ráno máme nejvíc energie, jsme nejvíc odpočatí. A jednak se tím naučíme neřešit ty největší problémy až večer.
Psychologie k tomu má i hezké přirovnání: Večer se totiž smráká. A se soumrakem se prodlužují stíny. Nejenom na ulici, taky v hlavě. Večer se zkrátka nepříjemné problémy vždycky zdají větší. Proto se taky říká: Ráno moudřejší večera. A je to pravda.
Proto: VYŘEŠTE problém, pokud to jde, anebo ho nechte BÝT, pokud to nejde, ale nikdy s problémem NECHOĎTE SPÁT. Protože stejně plnohodnotně neusnete. Ráno budete rozlámaní a problém se ještě zvětší.