Jak se dědí investice?

Jak postupovat v případě, že Váš blízký člověk zemřel a zanechal po sobě investiční majetek? Dá se nazvat štěstím v neštěstí, když Vám zemře blízký člověk, který myslel na svoji rodinu a nechal si sepsat detailní závěť, kterou případně během let také aktualizoval. Případně, pokud po sobě zanechal alespoň seznam všeho svého majetku, běžným účtem počínaje a investičními smlouvami konče.

Pokud však člověk odejde z tohoto světa nepřipraven, čeká jeho pozůstalé detektivka s cílem vypátrat, co vlastně jejich zemřelý měl a kde to mají hledat.

Nejjednodušší cestou, odkud se dá pátrání začít, je prohledat domácnost zemřelého člověka, projít skříně a šuplíky papír po papíru. Ke každé investici existuje smlouva, ať už jsou to dluhopisy, podílové fondy, akcie, investiční zlato ve formě spoření, nebo nákupní doklad ke zlatu ve fyzické podobě. Smlouva může být písemná, ale pozor, i elektronická.

Jaké mohl mít váš zemřelý nejběžnější finanční investice?

• akcie
• podílové listy podílových fondů
• dluhopisy
• zlato, ostatní drahé kovy
• kryptoměny

Předpokládejme, že váš zemřelý příbuzný byl pořádkumilovný a v jeho šupleti jste objevili složku, kde měl všechny dokumenty k investicím uložené. A pakliže investoval elektronicky přes mobil nebo počítač, zanechal vám všechny přihlašovací údaje do mobilu, počítače i do samotných investičních aplikací a svého e-mailu.

V takovém případě je cesta k dědictví snadná. Vyčkejte, až se vám ozve notář, kterého stanoví soud, do jehož působnosti spadá trvalé bydliště zemřelého. Sami si notáře vybrat nemůžete, zkoušet se k některému objednat z vlastní iniciativy je zcela zbytečné.

Notáři v přípravném řízení předáte všechny smlouvy, které jste našli. Úplně stačí poslat je naskenované e-mailem. Notář sám poté osloví investiční společnosti a oznámí jim úmrtí majitele investic.

V případě, že jste v domácnosti zemřelého příbuzného žádné dokumenty vztahující se k investicím nenašli, pak požádejte notáře, aby se obrátil na Centrální depozitář cenných papírů. Pokud váš příbuzný vlastnil tzv. zaknihované cenné papíry (což bývá ve většině případů), pak bude snadné je dohledat podle rodného čísla.

Zaknihované cenné papíry

Jsou například akcie a dluhopisy, které jsou zapsané v evidenci Centrálního depozitáře cenných papírů v elektronické podobě, tedy neexistují jen ve fyzické podobě jako listiny. V případě dědictví zaknihovaných cenných papírů se obracíte na instituce, které je vydaly, nejčastěji jsou to banky nebo obchodníci s cennými papíry (investiční společnosti).

Listinné cenné papíry

Existují ve fyzické (papírové) podobě. Příkladem listinných cenných papírů jsou například směnky, šeky a některé akcie a dluhopisy. Po skončení dědického řízení se dědic dostaví do sídla společnosti, aby se nechal zapsat do seznamu akcionářů, a poté si může nárokovat dividendy.

V okamžiku, kdy má notář všechny informace pohromadě, pozve si pozůstalé, kterých se dědictví týká, na osobní jednání. Oznámí jim, jaký majetek dohledal, v jaké výši a vyzve je, aby se mezi sebou dohodli, jakým způsobem si chtějí dědictví rozdělit. Není nutné se rozhodnout hned na prvním jednání, ale mohou si vzít čas na rozmyšlenou a domluvit si s notářem další termín.

Při sepisování notářského usnesení je důležité, aby dokument obsahoval přesný popis, o jaké cenné papíry se jedná. Musí tedy být uveden druh, podoba, název, ISIN a počet kusů.

Jak postupovat u zaknihovaných cenných papírů

Po skončení dědického řízení, když už máte v ruce notářské usnesení, se můžete obrátit na vydavatele cenných papírů. Nejčastěji jsou to banky nebo investiční společnosti.

Aby vám mohla banka či investiční společnost vaše dědictví vydat, musíte si u této instituce nejprve založit svůj vlastní účet. Není možné, aby např. banka odprodala nebožtíkův podíl v podílových fondech a poté vám jen poslala peníze z prodeje na účet.

Nejprve je tedy nutné navštívit příslušnou instituci s usnesením o dědictví a se svým občanským průkazem v ruce, založit si účet a zároveň požádat o převod investice na vaše jméno.

A tady pozor, převod investice na váš nový účet je spojen s poplatky.

Poplatky má každá banka či obchodník s cennými papíry nastaveny jinak. Do poplatků jsou započítány i platby, které musí oni sami hradit centrálnímu depozitáři.

Za co všechno zaplatíte?

• za otevření majetkového účtu u účastníka depozitáře
• za případný převod akcií z nezařazené evidence zemřelého
• za pokyn na přechod
• za vypořádání přechodu
• někdy je možný i roční poplatek za evidenci cenných papírů.

Příklad

Sourozencům Aleně a Janu Novákovým zemřel tatínek. Tatínek byl vdovec, nezanechal závěť, tedy celý jeho majetek měl připadnout rovným dílem Aleně a Janovi. Sourozenci zjistili, že tatínek investoval do tří podílových fondů banky Rozkvět.

Notář sourozencům doporučil, aby kvůli poplatkům, které jsou s investicí spojeny, převzal investici v dědictví jen jeden z nich. Druhý pak na oplátku může zdědit například peníze na běžném účtu v podobné hodnotě. Je to totiž úspornější řešení.

Pokud by totiž chtěli sourozenci dědit investice každý jako ideální polovinu, oba dva si budou muset otevřít nový účet a oba zaplatí poplatky za převod investice, a to bez ohledu na její výši. Poplatek by přitom zaplatili za každý podílový fond (tatínek měl zakoupené podíly ve třech, každý z nich má své mezinárodní bezpečnostní identifikační číslo, tzv. ISIN). Rámcově se jedná o částky ve výši několika set korun za každý ISIN, celkově se tedy částka může vyšplhat i do několika tisíc Kč.

Proto je tedy lepší, když dědictví investice a s ním spojené poplatky vezme na sebe jen jeden ze sourozenců. Jak si pak mezi sebou zděděné peníze rozdělí, když se dohodnou na následném odprodeji podílových fondů, už záleží čistě na jejich dohodě.

Se založením investičního účtu však souvisí ještě jedna povinnost, na kterou dohlíží Česká národní banka, a to je vyplnění testu vhodnosti při poskytování investičních služeb (investičního dotazníku). Protože s investováním se vždy pojí větší či menší riziko ztráty investovaných peněz, musí banka či obchodník s cennými papíry vědět, jaký typ investora jste. Zda zkušený a věci znalý, nebo jestli jste v investování úplným nováčkem a děsí vás i jen malé zakolísání hodnoty investovaných peněz.

Dále už je na vás, jak se zděděnými cennými papíry naložíte. Zda budete pokračovat v investování, nebo jestli se rozhodnete vše odprodat. Pokud prodáte, peníze si můžete převést na svůj běžný účet a ten nově založený, investiční, zase zrušit.

Prodej cenných papírů a daně

Pokud prodáváte cenné papíry, může tento váš příjem podléhat 15% zdanění. Nemusíte ho však danit v případě, že cenné papíry odprodáte až po 3 letech od nabytí, a také v případě, že jste inkasovali méně než 100 tisíc Kč za jedno zdaňovací období. Pokud nesplníte ani jednu z těchto podmínek, musíte příjem z prodeje uvést v daňovém přiznání.

Jak postupovat v případě listinných cenných papírů

Zde je postup velmi jednoduchý. Pokud jste zdědili například listinné akcie či dluhopisy, dojděte s nimi osobně do společnosti, která je vydala. Nechte si na ně vystavit text, který potvrzuje, že na vás přešlo vlastnické právo usnesením o dědictví s datem a jednacím číslem. Společnost (emitent) také musí provést změnu v evidenci vlastníků.

Na vás jako na dědice pak přejdou vedle vlastnického práva k cenným papírům i ostatní vyplývající práva, jako např. doposud nevyplacené úroky či dividendy. Společnosti také sdělíte své číslo bankovního účtu, aby vám bylo kam peníze vyplácet.

Jak se dědí zlato a další drahé kovy

Populární komoditou, do které lidé rádi investují, a tudíž je pravděpodobné, že ji v dědictví naleznete, je zlato, případně stříbro nebo platina.

Nejedná se však o zlaté šperky nalezené v krabičce po babičce (i když to samozřejmě do dědictví spadá), v tomto článku máme na mysli investiční zlato v podobě zlatých slitků o různé hmotnosti, případně zlatých mincí, přičemž každý má své katalogové číslo. To může mít doma zemřelý příbuzný ve fyzické podobě, nebo může mít tzv. spořicí komoditní účet u některého obchodníka s drahými kovy.

V případě fyzicky drženého zlata, které jste našli u zemřelého doma v trezoru, byste ho teoreticky měli notáři ohlásit a uvést počet kusů a hmotnost slitků. Prakticky se to však nedělá. Je tedy možné, aby se dědicové dohodli mezi sebou, jak si zlato rozdělí, případně že ho odprodají a podělí se o utržené peníze.

Při odprodeji fyzického zlata nemusíte mít žádný doklad, že vám zlato patří (výjimkou je Česká mincovna, která vyžaduje fakturu, účtenku, kupní či darovací smlouvu).

Co je však důležité, abyste ke zlatu našli také certifikát obchodníka, od kterého zemřelý zlato koupil, a u toho samého pak zlato odprodat. Stejný obchodník totiž po vás nebude chtít poplatek za ověření pravosti zlata (verifikaci), a to za každý slitek, protože si své zboží pozná podle katalogových čísel a certifikátu. Jiný obchodník by po vás mohl poplatek za verifikaci vyžadovat.

Když se dědí zlaté "spořicí" prasátko

Do zlata se dá také spořit a je to jednou z často využívaných služeb obchodníků s drahými kovy. Spoření do zlata znamená, že si člověk posílá měsíčně určitou částku na účet obchodníka, který po dospoření obnosu potřebného pro zakoupení zlatého slitku mu tento slitek buď pošle, nebo ho uloží u sebe v depozitu. V případě, že by pak spořitel chtěl zlato v případě potřeby zase odprodat, odpadá transport zlatého slitku tam a zpět a obchodník pošle pouze peníze na účet.

Pokud jste tedy zdědili naspořené zlato, které leží kdesi u obchodníka v úschově, pak k němu existuje smlouva. Tu by měl mít zemřelý doma mezi dokumenty. Pak stačí se jen na obchodníka obrátit s notářským usnesením. Jestliže chcete dál ve spoření pokračovat, obchodník s vámi sepíše smlouvu o převodu spoření zesnulého na nový komoditní účet, který vám založí.

V případě, že budete chtít zlato odprodat, obchodník si s vámi domluví podmínky a výkupní cenu. Je nutné počítat s tím, že prodejní cena zlata je cca o 20 % nižší než cena nákupní.

Co když byl zemřelý fanda do kryptoměn?

V takové případě nezbývá než doufat, že měl investor hlavu na krku a počítal s možností, že se s ním může něco stát.

Na rozdíl od investic do cenných papírů či komodit nejsou investice do kryptoaktiv nikde registrovány, takže žádná instituce na světě nemá jak zjistit, že zemřelý vlastnil kryptoměnu. Aby bylo možné kryptoaktiva zdědit, je nutné mít nějaký soupis, která kryptoaktiva vlastníte.

Co by měl soupis obsahovat:

• na jakém zařízením či burze s kryptoaktivy obchodujete
• konkrétní hesla, seedy a bezpečnostní fráze
• soupis pravidelně aktualizujte a prověřujte uložení
• v ideálním případě sepište manuál, co s kryptoměnami dělat, pokud víte, že vaši dědici nemají potřebné zkušenosti s virtuálními měnami

Pokud kryptoměnový investor zemře bez zanechání výše uvedených informací, zůstanou jeho peníze nadobro viset někde v blockchainu, což je, zjednodušeně řečeno, online kniha účetních záznamů, která nemá žádného centrálního správce. K záznamům zemřelého už se nikdo nikdy nedostane.