Jak si přestat brát k srdci oslabující hlasy?

Vzpomenete si, kdy jste POPRVÉ slyšeli zpochybnění, že něco nedokážete? A kdy jste to slyšeli naposledy? Kdočetl Jak překonat pochyby, zná předně odpověď na otázku, proč mají lidé vůbec potřebu nás zpochybňovat. I to, proč jsme si zvykli jejich hlasy od dětství opakovat ve své hlavě, a to třeba až do dnešních dnů. Ano, v mnoha z nás rezonují jako ozvěna nikoli naše hlasy, ale pochybnosti druhých, staré i desítky let. Jak je to možné i co s nimi dělat?

Pochybnosti jsou tudíž tématem napříč věkovými skupinami. Ostatně, i proto ze všech dotazů, které mi dnes došly do Řešidla, vyberu příběh malé slečny, byť přímo jí se netýká. Kristýnka píše: "Pane Casanovo, neuvedu svůj věk, protože byste mi nemusel chtít odpovědět. Přála bych si, abyste si myslel, že už jsem velká, i když nejsem. Píšu Vám kvůli své mamince. Trápí se a já jí neumím pomoci. Z mnoha stran totiž slýchá, že něco nezvládne. Od tatínka, který nežije s námi, od babičky i od svých kamarádek, které ji pořád litují, že zůstala se mnou sama, jako bych snad byla nějaká přítěž nebo odpad. Maminka se snaží nás uživit a jsem na ni pyšná. Hodně pracuje, ale to, že je skvělá, neslýchá ani v práci. Vlastně jen ode mě. A mně nejspíš nevěří. Mohl byste jí, prosím, něco vzkázat? Pustím jí to."

Děkuji za milou žádost, ostatně i za všechny podobné, kterým rád vyhovuji. Snažím se odpovídat na dotazy prostřednictvím Řešidla, které má podobu nejen podcastového pořadu, ale pro ty, kdo raději čtou, než poslouchají, vznikla i stejnojmenná kniha, obsahující přepisy těch nejposlouchanějších odpovědí za poslední rok. Více o knize zde.

Než odpovím Kristýnce, musím přiznat, že "shodou okolností" znám příběh její maminky (členky uzavřené skupiny). Je koneckonců podobný příběhům těch žen, které zůstaly samy na děti a které mají jedno "prokletí". A to, že jsou SILNÉ.

Prokletí silných lidí

Nejprve k pojmu, který ale už sám vysvětluje to, co se takovýmto lidem v životě děje, respektive jak k nim druzí přistupují:

Silná žena je - v šesti slovech - ta, která si NEHRAJE NA OBĚŤ. Nesnaží se v okolí vyvolat lítost ani neukazuje na druhé lidi prstem, že oni zavinili její situaci a její problémy. Ne, silná žena místo řečí jedná.

A právě to je největším trnem v oku těch, kteří takovouhle - silnou - ženu vidět nechtějí.

A my si přirozeně musíme položit kardinální otázku: Proč to nechtějí?

Než odpovím, celý problém zobecním, protože tohle se zdaleka netýká jenom silných maminek, ale taky silných tatínků nebo silných dětí. Prostě silných lidí. Možná i silných Vás. Prosím, až Vám bude někdo říkat, co NEDOKÁŽETE, na co NEMÁTE nebo kým nikdy NEBUDETE, položte si tuhle jedinou otázku: PROČ mi to ten člověk říká?

Jak to může vědět?

Že to nedokážu?

Že na to nemám?

Že to neustojím?

Než si vytvoříte špatný pocit, prosím, zamyslete se: Jak to může vědět?

Přece on Vás NEMŮŽE ZNÁT. Ani Vy sami sebe úplně neznáte. Ano, ani Vy sami NEVÍTE, čeho všeho můžete být v životě schopni, kde je vlastně Váš potenciál!

To všechno teprve musíte poznat. A abyste to poznali, musíte to nejdříve zkusit.

Přesněji, musíte mít ODVAHU a SÍLU to zkusit.

A co když právě tohle je TO, co ten druhý nechce - abyste poznali svůj skutečný potenciál, abyste zjistili, kolik odvahy a síly v sobě vlastně máte?

Koho přitahují silní lidé

Kdo četl mou klíčovou knihu o karmě ve vztazích Cítit rozumem, myslet srdcem, zná odpověď na tuto základní otázku.

Kolem nás je a vždycky bude - smiřme se s tím! - spousta lidí, kteří by tak rádi viděli a tak rádi doufají, že to BEZ NICH nedáme, že NA NICH jsme závislí, že JE budeme prosit o pomoc, záchranu, že ONI nás přes naše osobní pocity nedostatečnosti potom budou ovládat.

A nejsou to například jenom BÝVALÍ partneři, kteří od nás namyšleně odešli a očekávali, že se za nimi prosebně budeme plazit po kolenou. A nejsou to jenom SOUČASNÍ partneři, kteří si někdy myslí, že nás začnou živit nebo jinak převyšovat, aby nám pak ve "vhodné" chvíli mohli metat do obličeje: BEZE MĚ nepřežiješ. BEZE MĚzajdeš. BEZE MĚ nejsi nic.

Jenže já jim v duchu odpovídám: A co když ne?

Co když právě teď, když mě opouštíš, se POSTAVÍM NA SVOJE NOHY? Bože, umíte si to vůbec představit? Co když ten rodič-samoživitel, kterému jeho protějšek schválně neplatí nebo platí špatně, jen aby ho trápil a dostal na kolena, se najednou DOKÁŽE postarat o sebe a své dítě, začít si vydělávat, a DOBŘE si vydělávat!, být nezávislý, DOKAZOVAT, že toho druhého NEPOTŘEBUJE?

Co když právě ti lidé, kteří byli od začátku zvyklí na to, že se jich doprošujeme, ABSOLUTNĚ NECHTĚJÍ, abychom uvěřili v sebe a zjistili (díky jejich odchodu), že MŮŽEME stát na vlastních nohou?

Co když to ve skutečnosti nejsou žádní titáni, obři, Bohové, ale naopak směšní trpaslíci, kteří se ve skutečnosti jenom BOJÍ, že by potom nad námi ztratili svoji moc a už by nás nemohli ovlivňovat a řídit, jestliže bychom na nich přestali cítit svoji závislost?

Vzkaz nejen pro Kristýnčinu maminku

Nikdo ve skutečnosti neví, co dokážete, na co nemáte a kým vlastně můžete být.

Ale to, co vím já, a vím to naprosto bezpečně, je to, že vždycky zvládnete víc, než si myslíte. A to zejména v těch chvílích, když Vás obklopují lidé, kteří MAJÍ DŮVOD Vás ustavičně zpochybňovat a obírat o sebevědomí.

Ano, použil jsem slovo důvod. Tito lidé totiž vědí, proč to musejí dělat. Povím Vám to PROČ: Oni se totiž bojí, že to, co podle nich "nemáte dokázat", naopak dokážete.

A že se v tu chvíli od nich nejen odpojíte, ale hlavně ODLIŠÍTE. Že totiž ukážete, že Vy nejste oni. Že jste silnější.

A proto si, prosím, pamatujte z tohoto Řešidla:

Kdykoli se Vás někdo snaží přesvědčit, že něco NEdokážete, zeptejte se sami sebe, "proč to říká, když NEMŮŽE VĚDĚT, co dokážete". 

Dojdete ke zjištění, že musí mít svůj důvod. A nejčastější důvod je ten, že se tento člověk NAOPAK BOJÍ toho, že to dokážete. A to se snaží nepřipustit. 

Jak? Snaží se Vám vzít odvahu a sílu. To je jediné, co může ovlivnit. Ale to jediné někdy úplně stačí k tomu, abyste to opravdu nedokázali. Protože, pokud mu uvěříte, ani se o to nepokusíte.