Kdy a jak vybrat penzijní spoření a kolik Vám zdaní stát?

Lidé před starobním důchodem, kteří si minimálně pět let ukládali peníze do penzijního spoření a je jim alespoň šedesát let, často řeší otázku, jak s naspořenými prostředky dále naložit.

Hlavní otázka je, jestli naspořenou částku vybrat jednorázově, nebo si ji nechat vyplácet nějaký čas v pravidelných částkách měsíčně. Podle finančního poradce skupiny Partners Vladimíra Weisse ani při výběru formy penzijního spoření u řádně ukončených smluv není vše jen černé, nebo bílé.

Při rozhodování o formě výběru úložky, ať už jde o transformované fondy, nebo doplňkové penzijní spoření, by si měl klient nejprve shrnout, kolik si celkem naspořil, kolik mu přispěl zaměstnavatel i to, kolik činí připsané výnosy. 

Při jednorázovém výběru se totiž patnáctiprocentní sazbou zdaňují příspěvky poskytnuté zaměstnavatelem. A stejně tak se srážková daň z příjmu ve výši 15 procent vztahuje při jednorázovém výběru i na veškeré připsané výnosy.

Je potřeba se nejdříve podrobněji podívat na celkové daňové zatížení, protože i to sehrává při volbě výběru významnou roli. 

Platbě daně z výnosu se dá vyhnout

Příkladem uvádí, že u dvacet let trvajícího penzijního spoření při měsíční úložce 1500 korun mohou připsané výnosy při investování do účastnických fondů dosáhnout průměrně i 150 tisíc korun. Při jednorázovém výběru by klient z částky na dani ale odvedl státu 22 500 korun. Zdanění výnosů se podle Weisse klienti penzijních společností vyhnou jedině tak, že přistoupí na měsíční výplatu renty alespoň na dobu deseti let.

Zdanění příspěvků zaměstnavatele se pak netýká těch klientů, kteří se rozhodnou pro výplatu měsíční renty po dobu alespoň tří let. 

Ne každý si může dovolit s ohledem na svoji finanční situaci a plány do budoucna čerpat úložku po měsících. Někteří plánují peníze investovat třeba do přestavby bytu, domu, nákupu zahrádky na penzi či peníze investují do plánovaného zdravotního výkonu, který nehradí zdravotní pojišťovny.

Při rozhodování o formě výběru sehrává roli i finanční plánování do budoucna, co bude potřeba zaplatit, a zvážit je třeba i příjmy a výdaje v době pobírání státní penze. 

Mít majetek kdykoli k ruce, a pokud pro ně není daňové zatížení příliš vysoké, pak si peníze raději vybrat jednorázově. Zde se nabízí například takzvané rentové portfolio. Z něj lidé čerpají každý měsíc pravidelně rentu, ale většina jejich peněz je dál zainvestována. Což značí, že se dál – přeje-li tomu nálada na trzích – zhodnocuje.

Penzijní spoření po 60 letech. Pokračovat nebo ne?

Otázkou pak je, jak naložit s naspořenými penězi po dosažení 60. roku života a řádném ukončení smlouvy. Ve spoření mohou klienti dále pokračovat v podstatě za stejných podmínek, jako by uzavřeli novou smlouvu.

To znamená, budou jim náležet státní příspěvky a pracující penzisté jistě ocení i případné daňové odpočty od základu daně či příspěvky od zaměstnavatele. Na druhou stranu si je třeba uvědomit, že i penzijní spoření uzavřené po šedesátce musí trvat minimálně pět let a poslat si do něho musí střadatel opět alespoň šedesát měsíčních plateb.

V takových případech pak dává smysl volit jednorázový výběr po splnění zmiňovaných podmínek, protože daňové dopady nebudou po pětiletém spoření tak vysoké.

Spořicí účet nebo termínovaný vklad: Kdy mají smysl?

Dle zkušeností většina klientů "šedesátníků" volí jednorázovou výplatu úložky, a to i přes patnáctiprocentní zdanění připsaného výnosu, případně příspěvků zaměstnavatele. Přitom peníze často ani na nic zásadního nepotřebují. Pokud je nechtějí investovat v delším časovém horizontu, pak je mohou následně uložit na spořicí nebo termínovaný účet, které nyní nabízí a zřejmě ještě nějaký čas budou nabízet slušné zhodnocení kolem šesti procent.

Pokud v šedesáti letech prostředky vyberu a budu je potřebovat za několik let, pak termínovaný vklad či spořicí účet ale nedávají smysl. 

Za zvážení v takovém případě stojí peníze investovat v nějakém rozumném portfoliu se základní třídou aktiv, kde převažují konzervativní nástroje, nástroje peněžního trhu, bezpečné dluhopisy, a možná i část nemovitostí a akcií. Jde o klasické podílové fondy. Pokud nebude klient peníze vybrané z penzijního spoření potřebovat alespoň dva tři roky a déle, pak stojí za zvážení i jejich investice do podílových fondů.

Vše záleží na zkušenostech, dalším majetku klienta, na jeho budoucích plánech a cílech.

Jednoznačná odpověď na otázku, kam s volnými penězi z penzijka, tedy neexistuje. Vždy bude však obecně efektivnější peníze po řádném ukončení smlouvy vybrat a dále s prostředky pracovat než je ponechat u penzijní společnosti.