Neplatná výpověď z práce, pracovní úraz a nárok na odškodné.

Zaměstnavatel Vás vyhodil z práce a Vy s výpovědí nesouhlasíte. Tvrdíte, že jste schopni kdykoli pokračovat v práci. Co když jste ale před vyhazovem utrpěli pracovní úraz a léčíte se?

Chcete odškodnění za neplatné rozvázání pracovního poměru? Musíte být připraveni, schopni a ochotni pro zaměstnavatele znovu pracovat. To však nejde, když jste utrpěli pracovní úraz. Vůbec nevadí, že se domáháte odškodnění za vyhazov, máte prostě nárok na náhradu příjmu, a ten může vyplývat z důvodu náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Peníze i tak můžete vysoudit.

Nároky z neplatného rozvázání pracovního poměru

Pokud dal zaměstnavatel zaměstnanci neplatnou výpověď, nebo zrušil-li s ním zaměstnavatel neplatně pracovní poměr okamžitě či ve zkušební době, a jestliže zároveň oznámil zaměstnanec zaměstnavateli písemně, že s výpovědí nesouhlasí, pak jeho pracovní poměr trvá i nadále (ust. § 69 odst. 1 zákoníku práce). Zaměstnavatel je v takovém případě povinen poskytnout mu náhradu mzdy nebo platu.

Tato náhrada příjmu je finančním odškodněním za neplatně rozvázaný pracovní poměr. Náhrada náleží zaměstnanci ve výši průměrného výdělku ode dne, kdy oznámil zaměstnavateli, že trvá na dalším zaměstnávání, až do doby, kdy mu zaměstnavatel umožní pokračovat v práci, nebo kdy dojde k platnému skončení pracovního poměru.

To může trvat i několik let, pokud dojde k soudnímu sporu.

Nárok na náhradu mzdy či platu, nebo – jak tomu lidově říkáme – odškodnění za neplatný vyhazov z práce, je vyvolán tím, že zaměstnavatel po rozvázání pracovního poměru přestal v rozporu se zákoníkem práce zaměstnanci přidělovat práci podle pracovní smlouvy, ačkoli zaměstnanec trvá na dalším zaměstnávání.

Náhrada mzdy má proto povahu ekvivalentu částky, kterou si zaměstnanec nemohl vydělat v důsledku porušení povinnosti zaměstnavatele. Zaměstnanci je tak nahrazena újma, kterou utrpěl následkem protiprávního postupu zaměstnavatele.

Zaměstnavatel vás už nechce? Musíte být schopni pracovat, anebo to aspoň předstírat

Ke ztrátě na výdělku kvůli tomu, že zaměstnavatel nesplnil svou povinnost přidělovat vám práci podle smlouvy, může dojít jen tehdy, že jste připraveni, ochotni a schopni práci vykonávat. Teprve pak máte jako neplatně propuštění zaměstnanci nárok na odškodnění.

V situaci, kdy vás zaměstnavatel nechce, to zásadně není významné. Proto stačí zájem znovu pracovat u zaměstnavatele, který vás propustil, i jen předstírat a hlavně deklarovat v soudním sporu a příslušných písemnostech. Problém by ovšem nastal v situaci, jestliže by vám zaměstnavatel opravdu práci i přes rozvázání pracovního poměru umožnil.

Pokud byste se v takovém případě do práce nevrátili, v tu chvíli byste ztratili nárok na odškodnění, na náhradu mzdy či platu.

Nemůžete do práce znovu nastoupit? Ztrácíte nárok na náhradu mzdy, ale ne vždy

Nemůže-li zaměstnanec vykonávat práci podle pracovní smlouvy kvůli dočasné pracovní neschopnosti, mateřské nebo rodičovské dovolené nebo pro jinou překážku v práci, při níž mu nepřísluší od zaměstnavatele náhrada mzdy nebo platu, nemá ani právo na náhradu mzdy (platu). Rozhodl tak už v roce 2017 Nejvyšší soud ČR.

V dalším rozsudku Nejvyšší soud vyložil, jaké nároky na náhradu příjmu máte, pokud jste dlouhodobě pozbyli pracovní způsobilost, a to v závislosti na tom, jaká nastane situace z hlediska plnění povinnosti zaměstnavatele převést vás na jinou práci.

A právě ještě v dalším případu sporu zaměstnance se zaměstnavatelem, na který vás chceme upozornit, došlo k takové situaci. Zaměstnavatel zrušil se zaměstnancem pracovní poměr okamžitě. Zaměstnanec ale trval na dalším zaměstnávání. Soudní spor se zaměstnavatelem nakonec vyhrál, soud pravomocně určil, že rozvázání pracovního poměru bylo neplatné. Jenže zaměstnanec pozbyl zdravotní způsobilost k vykonávané práci z důvodu pracovního úrazu. Jak je to pak s nárokem na náhradu mzdy?

Když vám šéf po předání výpovědi nepřiděluje práci kvůli zdravotní nezpůsobilosti po pracovním úrazu

Nejvyšší soud ČR rozhodl, že je-li důvodem nepřidělování práce zaměstnanci (v době od výpovědi do právní moci rozhodnutí o neplatnosti rozvázání pracovního poměru) ztráta zdravotní způsobilosti zaměstnance kvůli pracovnímu úrazu, je nutné rovněž posoudit, zda mu požadované plnění nenáleží z jiného právního důvodu, a sice kvůli náhradě za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti.

Takže nestačí odbýt zaměstnance tím, že není připraven, ochoten či schopen pracovat, a tak nemá nárok na náhradu mzdy. Nemusí ji mít z titulu odškodnění za neplatně rozvázaný pracovní poměr. Nejvyšší soud již vícekrát dovodil, že byl-li příčinou ztráty zdravotní způsobilosti zaměstnance k sjednané práci, potažmo ztráty výdělku, kterého za tuto práci dosahoval, pracovní úraz, musí soud určit, zda zaměstnanec nemůže mít (zcela, nebo zčásti) na posuzované plnění právo z jiného důvodu, tedy kvůli náhradě za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti.

Uvedli jste v žalobě nesprávný paragraf? Nevadí, soud si s tím poradí

Ačkoliv zaměstnanec v řešeném případě, kterému se nyní věnujeme, svůj uplatněný nárok hodnotí jako právo na náhradu mzdy "z neplatného rozvázání pracovního poměru", není právní hodnocení náležitostí žaloby.

Žalobci-zaměstnanci postačí, když popíše svůj případ a uvede, co se stalo, od čeho se podle jeho názoru odvíjí uplatněný nárok (viz k tomu např. toto usnesení Nejvyššího soudu). Pro vymezení předmětu řízení je tak podstatné tvrzení žalobce, že mu jde o náhradu mzdy za to, že mu žalovaný zaměstnavatel v době po odmítnutí výpovědi nepřiděloval práci. A pokud dlouhodobě pozbyl pracovní schopnost, stalo se tak v důsledku pracovního úrazu. Vůbec nevadí, že se zaměstnanec domáhá náhrady příjmu z jiného důvodu, podle jiného ustanovení, podle jiného paragrafu zákoníku práce. Prostě jde o to, že má nárok na náhradu příjmu.

Nejvyšší soud odpověděl na otázku, zda a jaké nároky má zaměstnanec, který trvá na dalším zaměstnávání poté, co s ním zaměstnavatel neplatně rozvázal pracovní poměr, ale zaměstnavatel mu neumožnil pokračovat v práci, protože zaměstnanec dlouhodobě pozbyl pracovní způsobilost kvůli pracovnímu úrazu.

Je-li důvodem nepřidělování práce zaměstnanci ztráta zdravotní způsobilosti zaměstnance pro pracovní úraz, musí soud posoudit, zda mu požadované plnění nenáleží z jiného důvodu, a to kvůli ztrátě na výdělku po skončení pracovní neschopnosti.

I když tedy nejste z důvodu poškození zdraví pracovním úrazem připraveni, schopni a ochotni vykonávat dosavadní práci a získat tak odškodnění za neplatný vyhazov z práce, můžete mít v rámci sporu o neplatnost rozvázání pracovního poměru nárok na náhradu příjmu z důvodu zdravotního poškození.