Pokud na penzijko nebudete spořit dostatečně, dostanete méně.

Státní příspěvky za spoření ve třetím pilíři se mají snížit, pokud nebudete vkládat dost. Kromě toho stát plánuje také uvolnit pravidla pro daňovou podporu u spoření na důchod.

Spoříte si na penzijním připojištění ve starých transformovaných fondech nebo v doplňkovém penzijním spoření (novější účastnické fondy), tedy v tzv. III. pilíři? Pak vězte, že ministerstvo plánuje změnit pravidla pro získání státního příspěvku. Stát chce, aby si lidé na penzi spořili víc. Pokud nebudete spořit dost, dostanete i při vyšší úložce nižší státní podporu.

Počítá s tím novela zákona o doplňkovém penzijním spoření předložená Ministerstvem financí, která prošla připomínkovým řízením.

Jaké příspěvky dostáváte ke spoření ve III. pilíři

Výše státní podpory vzhledem k úložce je nastavená pravidly platnými od roku 2013 a ukotvená v § 14 zákona o doplňkovém penzijním spoření:

V současnosti platí, že je-li výše měsíčního příspěvku:

• 300 až 999 Kč, činí výše měsíčního státního příspěvku částku 90 Kč a 20 % z částky přesahující 300 Kč,
• 1000 a více Kč, činí výše měsíčního státního příspěvku částku 230 Kč.

Stání podpora ke spoření ve III. pilíři nově

Ministerstvo navrhuje, aby došlo od roku 2024 ke zvýšení minimální částky, kterou je nutno měsíčně spořit, abyste dosáhli aspoň na nejnižší úroveň státního příspěvku.

A to tak, že minimální úroveň státní podpory ve výši 90 Kč by dostávali ti, kteří spoří alespoň 500 Kč měsíčně.

Obecně by výše státního příspěvku u měsíční úložky ve výši od 500 do 1499 Kč měla činit 18 % z této částky. Jde tedy o snížení podílu, který státní podpora činí z výše příspěvku. Čím nižší měsíční úložka, tím je rozdíl v porovnání s původním poměrem úložka vs. podpora větší.

Na maximální státní podporu by dosáhl střadatel, který si na toto spoření měsíčně pošle aspoň 1500 Kč. Nejvyšší státní příspěvek by pak měl činit místo dosavadních 230 Kč nově 270 Kč.

V důsledku to znamená, že i když si nakonec kvůli státní podpoře zvýšíte měsíční úložku, stále budete dostávat méně, než máte nyní podle současných pravidel. Výjimkou je situace, kdy si začnete do třetího pilíře posílat vyšší úložky. Nový systém se vám vyplatí od 1300 Kč měsíčně výš. Pak totiž státní příspěvek bude vyšší než podpora, kterou stát vyplácí nyní.

Změny u daňových výhod

Změna výše úložky, se kterou lze dosáhnout na maximální státní podporu, znamená, že stejně se změní i hranice měsíční úložky, od které si ji můžete odečíst od základu daně. Nově byste tedy mohli odečíst měsíční úložky nad 1500 Kč (místo nad 1000 Kč).

Kromě toho by se u nezdanitelných částí základu daně, které se odečítají od základu daně měla změnit i pravidla pracující s limitem pro uznatelnost měsíčních úložek.

Nově by zákon nestanovil limit max. 24 000 Kč pro měsíční úložky na penzijko a doplňkové spoření a limit 24 000 Kč pro platby na životní pojištění (uznatelné jsou varianty kromě čistě rizikového), jak nyní stanovuje § 15 odst. 5 zákona o daních z příjmů.

Místo toho by se od základu daně daly odečíst příspěvky v celkovém úhrnu do 48 tis. Kč za platby na daňově podporované produkty spoření na stáří. Zákon by tak nestanovil, kolik si musíte posílat tam nebo tam, abyste mohli maximalizovat daňový efekt (tedy III. pilíř plus životko). Volba rozložení či nerozložení peněz mezi více produktů by byla na vás. Podstatné by bylo to, že si posíláte peníze na tzv. daňově podporované produkty.

Zůstalo by však v platnosti, že za penzijko a doplňkové penzijní spoření by bylo možné odečíst jen část měsíčního příspěvku, která převyšuje částku, od které náleží nejvyšší státní podpora (tedy jak už jsme zmínili výše, úložky nad 1500 Kč měsíčně).

Produkt spoření na stáří

Kromě penzijka, doplňkového penzijního spoření a plateb na životní pojištění (dle podmínek zákona) by stát nově zmíněným limitem 48 tis. Kč pro odpočet od základu daně podle návrhu zákona podporoval i další instrumenty, které se mají zařadit pod nálepku "produkt spoření na stáří".

Nově by mezi produkty spoření na stáří patřilo:

• penzijní připojištění se státním příspěvkem,
• doplňkové penzijní spoření,
• penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění,
• soukromé životní pojištění,
• investiční penzijní účet a obdobný účet vedené na území členského státu EU nebo státu tvořícího EHP osobou oprávněnou vést evidenci investičních nástrojů nebo osobou oprávněnou přijímat vklady od veřejnosti.

Do daňově podporovaných produktů by tedy přibyl investiční penzijní účet.

Investiční penzijní účet

Stát by tím posvětil další možnost, jak si na důchod spořit pomocí investic. Na tomto účtu byste mohli mít pouze:

• peněžní prostředky,
• investiční cenné papíry,
• cenné papíry kolektivního investování,
• nástroje peněžního trhu a
• deriváty, které nejsou investičním cenným papírem a které jsou sjednány výhradně za účelem zajištění majetku vedeného na investičním penzijním účtu, je-li hodnotou, ke které se vztahuje hodnota tohoto nástroje, úroková míra, měnový kurz nebo měna.

Jde vlastně o přejmenovaný původní koncept účtu dlouhodobých investic, který už podle původních návrhů budou moci vést banky, obchodníci s cennými papíry nebo investiční společnosti.

I v tomto případě by však daňová podpora byla podmíněna pravidlem 60 + 60, (není možné vypovědět dříve než 60 měsíců od založení a ne dříve než v 60 letech). V případě porušení těchto pravidel by bylo nutné vybrané prostředky dodanit jako příjem. Zmíněnému pravidlu by naopak neodporovala transformace majetku na účtu, tedy například pokud by došlo k prodeji akcií, ale za utržené prostředky by se nakoupily dluhopisy nebo by se peníze uložily na bankovní účet právě v rámci investičního penzijního účtu.

S těmito změnami by došlo také k rozšíření daňové podpory u příspěvků od zaměstnavatele - limit 50 000 Kč by zůstal, ale bylo by možné ho využít i na investiční produkty splňující pravidlo 60 + 60.

Ziskovější a rizikovější investice v účastnických fondech

Předloha dále obsahuje zapracovaný návrh na vznik alternativního účastnického fondu ve III. pilíři, který má nabídnout potenciálně výnosnější investice těm lidem spořícím na důchod, kteří jsou ochotni nést vyšší míru rizika, než nabízejí stávající dynamické fondy.

Alternativní účastnický fond by mohl investovat i do dalších instrumentů, které dynamické fondy nenabízí. Např. private equity fondů, komoditních derivátů, nemovitostí, veřejné infrastruktury, práv duševního vlastnictví, plavidel, letadel, drážních vozidel nebo strojů, pohledávek na peněžitá plnění apod.

Penzijní společnost by ale mohla investovat nejvýše 10 % hodnoty majetku v alternativním účastnickém fondu do cenných papírů vydávaných jedním investičním fondem nebo jedním zahraničním investičním fondem.

Poplatky tohoto fondu by byly vyšší než v případě klasických účastnických fondů. Úplata fondu by v tomto případě nemohla překročit 2,5 % z průměrné roční hodnoty fondového vlastního kapitálu v alternativním účastnickém fondu a 25 % z rozdílu průměru penzijní jednotky v příslušném období a nejvyšší průměrné roční hodnoty penzijní jednotky v letech předcházejících vzniku alternativního účastnického fondu vynásobené průměrným počtem penzijních jednotek v příslušném období.