Válka na Ukrajině mění i kryptosvět.

Pozice kryptoměn a jejich akceptace veřejností se v posledních týdnech kvůli válečnému konfliktu na Ukrajině mění. Kdo z toho bude těžit a jaký nás čeká další vývoj?

Nejdřív se musíme zaměřit na to, co současná válka znamená pro obyvatele Ukrajiny. V zemi je vyhlášeno stanné právo, což mimo jiné umožňuje ukrajinské centrální bance převzít absolutní kontrolu nad tamější fiat měnou (tedy měnou s nuceným oběhem). Nefungují zde aplikace, jako je třeba PayPal, nelze vybírat z bankomatu, a pokud někde ano, pak jen s určitým jasně daným limitem. To přináší problémy především dětem, ženám a starším lidem, kteří z okupované země prchají do bezpečí bez svých úspor. Lidé se proto snaží své prostředky různými způsoby směnit.

Zatímco v době finanční nejistoty za druhé světové války se používalo zlato, v současných kritických chvílích se tímto "zlatem" stávají kryptoměny. Jasně to potvrzují i data. Například podle ukrajinské kryptoměnové burzy Kuna za posledních pár týdnů extrémně vzrostl zájem o nákup kryptoměn, jako jsou bitcoin (BTC), ethereum (ETH) nebo také stablecoin tether (USDT). Jen v den začátku ruského útoku, 24. února, narostl objem burzy o 150 procent.

Sázka na kryptoměny

Orientace mnoha lidí na kryptosvět se zdá být logická. Filozofie kryptoměn totiž spočívá v decentralizaci. V praxi to znamená, že můžou fungovat bez jakékoliv centrální moci, tedy nucené regulace a omezení ze strany bank či vlád. Kryptoměny jsou navíc globální, a je tedy možné směnit bitcoin za jinou celosvětově používanou měnu jako například dolary, eura a další. Pro Ukrajince, kteří prchají z válkou zmítané země s obrovskou mírou nejistoty ohledně svých naspořených peněz či propadu kurzu ukrajinské hřivny, je tedy kryptoměna vhodným směnným prostředkem.

Nutno dodat, že i pro ruské občany je dnes sázka na krypto stejně logická. Kvůli drtivým ekonomickým sankcím, které se na Rusko valí z celého světa, výrazně klesá hodnota rublu. Obyčejní Rusové navíc mají zakázáno vyvážet cizí měny ze země a podniky mají povinný nákup rublů, aby se centrální bance povedlo co nejvíc zbrzdit strmý pád rublu. V Rusku už své působení ukončily také klíčové karetní společnosti Visa a Mastercard.

Rusové tak mají možnost chránit své peníze právě nákupem kryptoměn. Otázkou ale zůstává, jak dlouho to ještě bude možné. Padající rubl totiž vyvolává nejistotu a diskuze o tom, zda se vůbec vyplatí tuto měnu držet. Jen těžko lze v tuto chvíli odhadovat, jak dlouho budou různé finanční subjekty nákupy kryptoměn za rubly umožňovat.

V centru dění

Kryptoměny ukazují svoji sílu nejen jako prostředek pro záchranu osobních financí, ale rovněž jako nástroj pro mezinárodní pomoc, v tomto případě Ukrajině. Na transparentní bitcoinovou adresu ukrajinské armády už lidé zaslali víc než 378 butcoinů. Při hodnotě 38 800 dolarů za jeden bitcoin to činí přes 14,5 milionu dolarů.

Je zřejmé, že válka na Ukrajině změní svět krypta i to, jak ho vnímá širší veřejnost. Ukazuje se, že kryptoměny můžou být pro zemi a její občany, postižené válečným běsněním či jinou kritickou situací, důležitým nástrojem ochrany peněz. Filozofie decentralizované měny bude v dnešní digitální době stále atraktivnější a vyhledávanější. Stále častěji se také povede užitečná debata o tom, jak může krypto akcelerovat v politické a ekonomické rovině a jakým způsobem se mají pro celý tento ekosystém nastavovat pravidla.