Zajímavosti o zlatě, které z Vás ale boháče neudělají.

Těžko hledat blyštivější, trvanlivější a tradičnější symbol bohatství, než je zlato. Tento zářivý kov fascinuje lidstvo již po tisíciletí. S ryzostí roste i horečka se zlatem spojená. Žlutý kov je tradiční součástí investičních portfolií a těší se pověsti uchovatele hodnoty. Dá se o něm také hezky povídat, a tak přijměte pár tipů na odrazové můstky pro zlatý small talk.

Zpět do minulosti: Zlato se v nalezištích vyskytuje v podobě čistého kovu, a nikdy proto nebylo zapotřebí náročných technologií k jeho získání. Proto není divu, že se opracované zlato objevuje již v nálezech z doby 6 000 let před naším letopočtem. V oblibě je měli hlavně staří Egypťané, jen ve slavné Tutanchamonově hrobce jej bylo objeveno 9 tun.

Zlato v oceánech: Odhaduje se, že v oceánech a mořích se nachází až 20 000 tun zlata, tedy že každý litr vody obsahuje zhruba 13 miligramů tohoto drahého kovu. Nápadů, jak zlato od vody oddělit, zaznělo v minulosti již spousta, žádný z nich se však dosud neosvědčil jako ekonomicky efektivní.

Nerezaví, nekoroduje neztrácí lesk: Zlato nereziví a v podstatě je nezničitelné, rozpustí se jen v roztoku lučavky královské nebo kyanidu draselného, přičemž podmínkou pro takovou chemickou párty je ještě přítomnost vzduchu. Odolá ale jinak jakékoli kyselině nebo soli, a snad i proto je považováno za "věčné". Zlato je také velice dobře kujné, jediný gram kovu lze roztepat do plochy jednoho metru čtverečního. A mimochodem, jako bonus můžete ve společnosti dát k dobru rozdíl mezi rezivěním a korozí.

Těžba v Česku: Největší zlaté doly se nacházejí v Jihoafrické republice, Kanadě, USA, Rusku a Austrálii. Čechy byly po staletí považovány za zlatonosnou zemi, zlato se těžilo ve Volyňce, Lomnici, Vltavě a dalších tocích. V současnosti se naleziště zlata pojí zejména s obvodovými partiemi hlubinných vyvřelin, konkrétně s trojúhelníkem mezi Českým Brodem, Táborem a Klatovy.

Zlatá, modrá i purpurová: Zlato nemusí být jen žluté, existuje spousta různých slitin. Například purpurové zlato vzniká slitinou zlata a hliníku, červené je kombinací zlata a mědi, modrý odstín se pak získává slitinou zlata a oceli. Bílé zlato vzniká většinou přidáním paládia, jež přírodní zlato intenzivně odbarvuje.

Největší zlatá cihla: Vůbec nejtěžší zlatá cihla má 250 kilogramů a japonská společnost Mitsubishi Materials Corporation ji nechala odlít 11. června 2005. Ani tak těžká cihla ale nemá nijak monstrózní rozměry, jde zhruba o kvádr o velikosti 45,5 × 22,5 × 17 cm.

14, 18, nebo 22 karátů: Ryzí zlato má 24 karátů, v této podobě je ale příliš měkké a pro výrobu šperků nepraktické. Proto se obvykle míchá s jinými kovy, aby získalo vyšší tvrdost. V Asii se používá pro zlaté šperky 22karátové zlato, zatímco na Západě je obvyklé 14karátové. 18karátové se využívá pro pozlacené šperky. Nejčistší vyrobené zlato se mimochodem pyšní ryzostí sedmi devítek (999,9999) a používá se k chemickým účelům.

Hodinky k nezaplacení: Nejdražším výrobkem ze zlata jsou kapesní hodinky Patek Phillipe, které se v roce 2014 prodaly prostřednictvím aukce za 24,4 milionu dolarů. Ano, jsou to ty z titulní fotografie tohoto článku.

Cihličky, mince, medaile: Investice do třpytivého kovu se dlouhodobě vyplácí. Jedná se o staletími prověřenou, nestárnoucí, a navíc v podstatě nezničitelnou hodnotu, jejíž cena z dlouhodobého hlediska roste. Cenné jsou však nejen cihličky, ale i medaile nebo mince. Ty v sobě totiž nesou hodnotu uměleckého díla a také sledují historii lidstva. Vůbec nejdražší mincí se dosud stal zlatý dvacetidolar, který byl v aukční síni Sotheby's and Stack's v New Yorku vydražen za neuvěřitelných 7 590 000 amerických dolarů.

Zlato ve vesmíru: Zlata si cení i astronauti, ovšem nikoli z estetického, ale především z praktického hlediska. Průzory v jejich helmách jsou zevnitř potaženy tenkou zlatou fólií, jejímž smyslem je chránit zrak před slunečním zářením, jehož účinky jsou mimo atmosféru Země doslova smrtící.