Typické zimní škody a jak se proti nim zabezpečit pojištěním?
I když nám už počasí občas ukazuje i svou vlídnější a skoro jarní tvář, zima ještě nekončí. Vyplatí se připomenout si správný postup pro případ, že udeří sníh, mráz, led nebo námraza. Dodatečná s nimi spojená rizika mohou být kryta v některých druzích pojištění. Přinášíme přehled hlavních nebezpečí s tipy, jak se zachovat při nepříznivých situacích, abychom mohli uplatnit nárok na náhradu škody či újmy.
Vodovodní škody
Události prasklého potrubí řeší pojišťovny v zimním období nejčastěji, protože dochází k náhlým výkyvům venkovních teplot. Proti takovým událostem se lze chránit v pojištění domácnosti i nemovitosti, nicméně je třeba počítat s tím, že při vyřizování škody může pojišťovna kontrolovat, jakou zimní přípravu poškozený preventivně provedl. Na řádnou údržbu je proto třeba myslet včas. Pokud člověk svůj objekt v zimě opouští na více než tři dny, měl by vodovodní systémy optimálně vypustit a uzavřít přívody, případně doplnit do topného systému nemrznoucí směs.
Pokud přesto ke škodě na potrubí dojde, je třeba mít na paměti, že pojištění kryje náklady na účelnou opravu, nikoli na kompletní renovaci prostor i mimo místo poškození. Nelze tedy počítat s tím, že pojistné plnění uhradí například i novou dlažbu a obklady ve větší než nezbytně nutné ploše. Pro případ poškození majetku třetích osob (např. vodou uniklou do spodních pater domu) slouží pojištění odpovědnosti. To je zpravidla zahrnuté k pojištění nemovitosti (chalupy, rodinného domu, bytu, domácnosti), ale lze ho sjednat i samostatně. Pojistit lze i finanční výdaje za ztrátu vody, která zbytečně vytekla právě při nečekané havárii rozvodů.
Pád sněhu nebo ledu z budov
Za tyto události obvykle odpovídají vlastníci a správci budov, kteří mají rovněž povinnost těmto případům předcházet včasnou údržbou, aby pojistná událost nenastala, zejména nesmí porušovat povinnosti směřující k odvrácení nebo zmenšení nebezpečí, které jsou mu uloženy právními předpisy nebo smlouvou, ani nesmí strpět porušování těchto povinností ze strany třetích osob.
Vznikne-li škoda pádem sněhové nebo ledové vrstvy, bude pojišťovna vždy zkoumat, zda nebyla údržba budovy zanedbána a zda bylo možné takové nahromadění sněhu nebo ledu předpokládat. Vlastníci nebo správci budov by proto měli na střechu namontovat sněhové zábrany, které nedovolí sněhu volně klouzat po střešní krytině, případně si včas objednat odklizení u specializovaných firem.
Pokud majitel (případně pověřený nájemce) objektu svoji povinnost údržby hrubě zanedbá, a dojde-li ke zranění, mohlo by to být kvalifikováno i jako ublížení na zdraví z nedbalosti, nebo dokonce těžké ublížení na zdraví z nedbalosti.
Pokud i přes splnění povinností dojde ke škodě, může poškozený nárokovat náhradu z pojištění odpovědnosti vlastníka nebo správce objektu. I poškozený by měl nicméně prokázat, že postupoval opatrně a dbal všech bezpečnostních zásad. Výjimkou jsou situace nastalé z tzv. vyšší moci, tedy kdy je příčinou škody nečekaně silná či blesková živelní událost jako například vichřice nebo prudká obleva. V těchto případech vlastník nebo správce podle právní úpravy za škodu neodpovídá a nemůže být tedy ani uplatněna z pojištění.
Úraz na zledovatělém chodníku
Vybrané důležité komunikace mají být ošetřeny zpravidla do 12 hodin a ostatní chodníky do 48 hodin od nasněžení. Za závadu ve schůdnosti chodníků odpovídá od roku 2009 podle Zákona o pozemních komunikacích její vlastník, ve většině případů tedy obec, zatímco v minulosti ručil za bezpečný pohyb majitel přilehlé nemovitosti. I zde ovšem platí, že chodec se musí chovat rozumně a předvídat zhoršené podmínky. Každý úraz automaticky neznamená nárok na odškodné: například chodník nebyl posypán, avšak chodec má možnost využít jiné, schůdnější cesty, případně chodec v době úrazu neměl odpovídající zimní obuv. Musí existovat jasná příčinná souvislost mezi škodní události a vznikem škody.
Vlastník místní komunikace nebo chodníku je povinen nahradit škody, jejichž příčinou byla závada na schůdnosti. Lze vůči němu uplatnit nárok za újmu na zdraví nebo škodu na majetku, včetně bolestného, ztráty na výdělku, účelné náklady léčení nebo snížené společenské uplatnění. Je nutné vše v dané chvíli řádně zdokumentovat, aby byla událost podložená. Doporučuje se vyfotografovat i vlastní obuv na místě, kde k nehodě došlo.
V praxi samozřejmě poškozený případné zranění uplatňuje rovněž ze svého úrazového pojištění, má-li ho sjednáno. I zde platí ustanovení o události z vyšší moci, tedy takové, která nastane náhle a silně ovlivní lokální podmínky (např. přes noc vzniklou ledovkou). V takovém případě vlastník či správce za škodu neodpovídá.
Polámání stromů a větví námrazou, tíhou sněhu
Pád stromů a větví vlivem námrazy nebo velké sněhové vrstvy, jenž poškodí majetek, lze rovněž uplatňovat z pojištění nemovitosti. Při sjednání pojištění nemovitosti je vhodné pamatovat i na vedlejší a doplňkové stavby na zahradě – například na garáž, skleník, altán nebo oplocení. Pokud strom nebo větve z pozemku spadnou volným pádem na cizí pozemek a tam poškodí majetek třetí osoby, lze škodu uplatnit z pojištění odpovědnosti. Škodu na vozidle způsobenou pádem předmětu na auto (například strom nebo stožár) lze krýt z havarijního pojištění. I zde je ale třeba předvídat a v případě nepříznivého vývoje počasí raději auto zaparkovat jinam než pod strom.
Škody odlétnutým ledem nebo štěrkem
V zimě jsou řidiči před jízdou povinni očistit své vozidlo od sněhu a ledu. Odlétnuté kusy ledu mohou poničit karosérii nebo přední sklo vozidla jedoucího za neošetřeným autem. Každou zimu dojde touto cestou i ke zranění motoristů nebo chodců. Zejména se doporučuje v takové situaci dodržovat za neočištěným nákladním autem větší odstup než obvykle. V místech, kde je sjízdnost silnice zabezpečena štěrkem, dochází velmi často až do jarních měsíců ke škodám na čelním skle odlétnutým kamínkem při jízdě vozidel. Zde je dobré vědět, že tyto události se nedají zpravidla vyřídit z povinného ručení „viníka“, tedy řidiče auta, od něhož kamínek odlétl. Ani z havarijního pojištění nebývá taková škoda likvidní. Pro tento účel je užitečné sjednat připojištění čelního skla. Motorista musí dbát na přiměřenou pojistnou částku, aby v případě výměny kryla cenu nového skla stejných parametrů. V případě pojistného plnění je však například spoluúčast nižší (zpravidla 500 korun) a klientovi není krácen bonus.
Poškození vozidel na výtlucích ve vozovce
V zimním období vlivem mrazů vznikají na vozovkách výtluky – otvory a díry, které mohou způsobit při jízdě na vozidle škodu. Během zimní sezóny nelze silnici opravit a bohužel jsou poškození často neoznačená, tudíž motoristu nic včas nevaruje.
Na poškození vozidla v důsledku přejetí výtluku či výmolu se vztahuje havarijní pojištění a klient ho může uplatnit. To je však zpravidla spojeno se ztrátou bonusu a platbou spoluúčasti. Motorista se při poškození vozu při přejetí výtluku či výmolu může obrátit s nárokem na náhradu škody na správce komunikace. Prokáže-li, že škoda vznikla právě v daném úseku (ideálně fotografie škodního místa a poškození vozidla, nejlépe kombinovaně), a to při řádném provozu v souladu s předpisy (nikoli nepřizpůsobením jízdy stavu a povaze vozovky), má velkou šanci s takovým nárokem uspět.
V případech škody na autě tohoto druhu (výtluk, výmol, díra v silnici, špatný kanál, ale i případně vadný retardér/zpomalovač bez označení) doporučujeme navíc přivolat na místo Policii ČR, aby případ zdokumentovala. Současně je tak možné zabránit škodám na dalších vozech při průjezdu, protože místo bude opatřeno vhodným dopravním značením.
Obecné zásady při těchto druzích škod doporučované ze strany UNIQA:
- Zdokumentujte detailně místo škody a vzniklá poškození.
- Zajistěte svědky události a uložte si jejich kontakty. Jde-li o závažnou škodu nebo zdravotní újmu, je třeba informovat i Policii ČR (i v zájmu prevence dalších škod).
- Nárokujte škodu u své pojišťovny co nejdříve. Byla-li vám škoda způsobena někým jiným, uplatněte svůj nárok neprodleně a písemně u něj a nechte si oznámení potvrdit (např. doporučený dopis).
- Došlo-li k újmě na zdraví, doložte ho lékařskou zprávou.
- Pojišťovna bude vždy zkoumat konkrétní okolnosti vzniku škody nebo újmy. Je třeba s ní spolupracovat a podat úplné a pravdivé informace o tom, jak k události došlo.