Měsíc: Prosinec 2024

Nehody mladých řidičů do 24 let se stávají až příliš často – nejen kvůli nedostatku zkušeností, ale i proto, že mnozí sedají za volant starých, technicky zastaralých aut. Právě tato kombinace může být velmi nebezpečná. Data Portálu nehod odhalují, že průměrné stáří vozidel, v nichž havarovali mladí řidiči, je přes 11 let, což je o několik let více než řidičů ve věku nad 24 let. Starší auta bez moderních bezpečnostních technologií spojená s nedostatečnými zkušenostmi řidičů vytvářejí vysoce rizikovou kombinaci.

Možná jste podobný příběh slyšeli: devatenáctiletý Martin vyrazil ve své staré Škodě Felicia na cestu do práce. Spěchal. Jeho vůz, který „zdědil“ po svém otci, měl za sebou přes 15 let na silnici, ale stále ho považoval za „spolehlivého veterána“. Zrychlil na přehledném úseku, který znal jako své boty. Jenže stačila vteřina nepozornosti a rychlost, která se mu jako nevyježděnému řidiči zdála bezpečná, se proměnila v noční můru. Martin svůj vůz už neovládl a skončil v příkopu. Bohužel, podobné scénáře nejsou na českých silnicích ničím výjimečným.

Mladí řidiči na českých silnicích: riziková kombinace nezkušenosti a starších vozů

Mladí řidiči ve věku 18–24 let se častěji než starší řidiči stávají účastníky dopravních nehod. Navíc za volantem starších, méně bezpečných aut. Analýza Portálu nehod od počátku roku 2010 do poloviny roku 2024 ukazuje, že právě tato věková skupina způsobuje nehody v autech, která mají průměrné stáří přes 11 let, zatímco u starších řidičů se jedná o vozy mladší, necelých devět let. Tento fakt jen zvyšuje riziko závažných nehod, jelikož starší auta nemají moderní bezpečnostní prvky, které by mohly pomoci.

„Nebezpečnost kombinace starých vozů a mladých nevyježděných řidičů potvrzuje i naše zjištění, že řidiči ve věku 18–24 způsobují nejvíce nehod s automobily starými 11–15 let. Oproti tomu u starších řidičů (25 let a více) s přibývajícím stářím osobního automobilu počet nehod klesá,“ řekl Jan Chalas ze společnosti DataFriends, která je autorem a provozovatelem Portálu nehod.

Největší nárůst stáří aut, ve kterých mladí řidiči bourají, byl zaznamenán mezi lety 2022 a 2023, kdy průměrné stáří vozu vzrostlo z 12,39 na 14,78 roku – skok o více než 2 roky. Zde je možná souvislost s růstem inflace a poklesem reálných příjmů v daném období, tedy i finančními možnostmi mladých.

Problém starých aut

„Hlavními příčinami nehod u mladých řidičů jsou způsob jízdy a rychlost. Způsob jízdy – tedy například nesprávné otáčení nebo couvání, nevěnování se řízení, nedodržení bezpečné vzdálenosti – je na vině 46 % havárií mladých za volantem. Zároveň je u řidičů do 24 let výrazný podíl nehod způsobených vysokou rychlostí. Ta zapříčiní až 36 % jejich nehod. Je to výrazně vyšší podíl než u starších řidičů. Ve věkové kategorii 25+ totiž zaviní rychlost 19,1 % nehod,“ uvádí datová analytička Portálu nehod Petra Marková.

Nepřiměřená rychlost, která je obecně velmi riziková, je dvojnásob nebezpečná, pokud řidiči sedí za volantem starších aut, která nejsou schopna na vysoké rychlosti adekvátně reagovat. Nemají tolik moderních bezpečnostních systémů, což zvyšuje riziko závažnějších nehod. Mladí řidiči, často omezení rozpočtem, přitom volí právě starší auta, která buď dostanou od rodičů, nebo si je pořídí v autobazaru. Starší vozy však nemají potřebné technologie, jako jsou moderní airbagy, ABS nebo asistenční systémy. Navíc vyšší míra opotřebení zvyšuje pravděpodobnost technických závad, což přispívá k nehodám.

Data jasně ukazují, že s přibývajícím stářím vozidla roste u mladých řidičů podíl nehod způsobených rychlostí. Zatímco u relativně nových vozů do pěti let je rychlost hlavní příčinou ve 30 % případů, u aut starších 16 let je to už přes 40 %. Nejvíce nehod mladých řidičů, které byly zaviněny rychlostí, bylo právě v autech starých 11–15 let (téměř 12 tisíc nehod od roku 2010 do poloviny roku 2024). Podobně alarmující čísla vykazují vozy staré 16–20 let s více než 11 tisíci nehodami.

Co mohou mladí řidiči udělat, aby snížili riziko nehod?

Existuje několik způsobů, jak mohou mladí řidiči minimalizovat rizika na silnicích. Investice do ojetého auta nemusí nutně znamenat ohrožení, pokud si řidič zvolí model s co největším množstvím bezpečnostních prvků v rámci svého rozpočtu. Dále je vhodné zvážit absolvování pokročilých řidičských kurzů, které se zaměřují na krizové situace, jako je brzdění na mokré silnici či zvládnutí smyku.

Mazaný plán, jak neplatit opravu poškozeného auta ze své kapsy, se zrodil v hlavě majitele auta Kia Venga. Domluvil se s dalším mužem, že ten mu svou Felicií odře vůz právě v místě poškození a vše pak zaplatí pojišťovna. Jenže plán nevyšel. Muž dostal podmínku a ještě ho čeká soud s pojišťovnou ohledně neprávem vyplacených peněz.

K inscenované dopravní nehodě došlo už v roce 2018 v jednom z libereckých parkovacích domů. Majitel zánovní Kii tam nechal auto a pak se vzdálil. Zatímco byl pryč, řidič obstarožní felicie mu odřel takřka celou pravou stranu vozu. Udělal to pečlivě, nadvakrát, načež odjel.

Když se majitel Kii vrátil zpátky, předstíral zděšení a volal policii. A jako na zavolanou přišel v tu chvíli pěšky na místo řidič felicie a ke všemu se přiznal.

Policii se to ale nezdálo. Začala případ zkoumat a nakonec znalec došel k závěru, že poškození mělo jen zakrýt starší šrámy. Majitel Kii tak nakonec putoval před soud a za pojišťovací podvod vyfasoval čtyřměsíční trest s podmíněným odkladem na jeden rok.

S verdiktem justice se muž odmítl smířit a hledal zastání u Nejvyššího soudu, ale neuspěl.

V dovolání tvrdil, že řidiče felicie nezná, a tudíž se s ním nemohl na ničem domluvit. „Zaparkoval, odešel k lékaři a vrátil se až po dvou hodinách. V té chvíli si všiml, že u jeho vozidla leží střep z jiného vozidla, a zjistil, že má vozidlo poškozené, přičemž měl odřené oboje dveře a zadní blatníky na pravé straně,“ napsal jeho advokát do dovolání.

Senát Nejvyššího soudu v čele s Petrem Šabatou na to ale ovšem neslyšel. „Předchozí vzájemné dohodě odpovídá nejen způsob, jakým bylo zcela záměrně nadvakrát poškozeno vozidlo obviněného právě v místech, která byla již dříve poškozena, ale také jednání, kdy spoluobviněný odjel, aby se následně pěšky vrátil na místo právě ve chvíli, kdy se tu již nacházel obviněný spolu s policií,“ uvedli soudci v rozhodnutí, které v těchto dnech zveřejnili v internetové databázi.

Řidič felicie skončil také před soudem, ale dovolání nepodal, proto Nejvyšší soud o jeho trestu bližší podrobnosti neuvedl.

V roce 2023 zemřelo 23 chodců mimo obec za snížené viditelnosti. Prokazatelně 20 z nich nemělo stanovené reflexní doplňky. Pokud by byli řádně označeni, mohla polovina z nich žít.

Noční silnice jsou nebezpečné. Zahraniční výzkumy prokazují, že po setmění je riziko vzniku dopravní nehody až 4x vyšší než za dne. Noční silnice jsou nebezpečné i pro chodce. Výzkumy prokazují, že většina z nich si nepřipouští svou neviditelnost pro motorizované kolegy. Přitom čtvrtina řidičů přiznává, že chodce jdoucí v tmavém oblečení po okraji silnice vůbec neregistrují. Ani bílé oblečení nelze považovat za řešení. Řidiči si takto oblečených postav všimnou zhruba dvě vteřiny před možným střetem. To je málo na to, aby se dalo srážce zabránit. Je tak především v zájmu chodců pamatovat na svou dostatečnou viditelnost. Riziko jejich úmrtí v noci je totiž až čtyřikrát vyšší než za denního světla. A řádně osvětlení musí být i cyklisté.

Z údajů poskytnutých Ředitelstvím služby dopravní Policie Policejního prezídia ČR vyplývá, že v roce 2023 zemřelo na silnicích celkově 74 chodců. V obci zahynulo 43 a mimo obec 31 chodců. „Z 31 chodců usmrcených mimo obec zahynulo 23 za snížené viditelnosti. Šokující zjištění je, že prokazatelně 20 z nich nemělo reflexní doplňky. Odborníci z Estonského silničního úřadu udávají, pokud by byli i tito lidé řádně označeni, mohla dobrá polovina z nich žít,“ uvádí Roman Budský z Platformy VIZE 0.

„Řada chodců za snížené viditelnosti podléhá klamnému dojmu, že když oni na dálku vidí přijíždějící osvětlený automobil, musí jeho řidič vidět i je. To je ovšem omyl, nejednou i smrtelně nebezpečný,“ varuje Budský. Francouzská společnost la Sécurité routière uvádí, že za tmy řidič automobilu spatří chodce v černém oblečení ze vzdálenosti pouhých 28 metrů. Při rychlosti 50 km/h potřebuje vozidlo k zastavení 31 metrů. Provedený praktický test prokázal, že řidič před figurínou chodce nejen nestačil zastavit, ale naopak do něho narazil rychlostí 32 km/h. Experiment se zopakoval, tentokrát byla figurína oblečena do reflexního oblečení. Řidič jej spatřil ze vzdálenosti 44 metrů – stačil bezpečně zastavit 13 metrů před chodcem.

A potenciálně ohrožení jsou za tmy i cyklisté. Pro automobilistu je cyklista v tmavém oblečení a s odpovídajícím osvětlením na kole viditelný na 35 metrů. Při rychlosti 80 km/h potřebuje vozidlo k zastavení 60 metrů. S reflexní vestou je cyklista viditelný na 63 metrech, což umožňuje vozidlu zastavit 3 metry před cyklistou, pokud stojí, nebo 22 metrů před ním, pokud jede stejným směrem rychlostí 20 km/h. „Experiment francouzských specialistů nepočítal s českou specialitou, totiž cyklisty neosvětlenými za tmy. Pokud by byl proveden, spatřil by motorista neosvětleného cyklistu – podobně jako tomu bylo v případě chodce – na vzdálenost cca 28 metrů. Při reakční době šoféra dlouhé zhruba 1 vteřinu by nekompromisně do cyklisty narazil prakticky nesníženou rychlostí. Pro cyklistu by se téměř jistě jednalo o smrtelnou záležitost“, doplňuje Roman Budský. Je dobré dodat, že moderní ledkové červené blikačky mohou cyklisty zviditelnit na mnohonsobně větší vzdálenost, než je tomu v případě mnohdy ne příliš kvalitně svítícího standardního koncového světla. A určitě lze cyklistům doporučit, aby vždy – nejen za snížené viditelnosti – byli oblečeni do kvalitní výrazně zbarvené reflexní vesty.

Na dodržování zákonných povinností upozorňují i pojišťovny. „Pokud se prokáže, že chodec měl mít reflexní prvky a neměl, můžeme to zohlednit v rámci míry účasti na škodě, lidově za to dáme spoluvinu, což může vést i ke krácení pojistného plnění. Obdobně to platí i u cyklistů, kteří mají povinnost být řádně osvětleni. A doporučujeme i používání přileb, i když to u dospělých není povinné. Na případech, které jsme řešili, se jasně prokázalo, že by jejich použití výrazně zmírnilo následky nehody,“ vysvětluje Milan Káňa z pojišťovny Kooperativa.

Kdy a kde je chodec povinen používat reflexní doplňky

Vždy za snížené viditelnosti, když se mimo obec pohybuje po krajnici nebo po okraji vozovky v místě, které není osvětleno veřejným osvětlením. Snížená viditelnost, to není jen tma, ale také například za svítání, soumraku, ve dne za deště, mlhy, sněžení… Zkrátka vždy, kdy účastníci silničního provozu dostatečně zřetelně nerozeznají jiná vozidla, osoby, zvířata nebo předměty na. Prvky z retroreflexního materiálu musí být umístěné tak, aby byly viditelné pro ostatní účastníky silničního provozu. Není ovšem uvedeno, jak přesně má reflexní doplněk vypadat a kde má být umístěn. Rozhodně je třeba pamatovat na jeho dostatečnou plochu. Za minimum považuji rozměry kvalitního reflexního pásku, ten je třeba umístit nad zápěstí, případně i nad kotník na straně přivrácené ke středu vozovky.

Reflexní pásky ovšem musí být opravdu kvalitní. To, že jsou v zářivé barvě, ještě neznamená, že budou viditelné i za tmy. Také je třeba upozornit, že reflexní páska smotaná do ruličky a umístěná například na držadle kabelky či tašky, nemá dostatečnou plochu, aby byla pro řidiče viditelná. Za snížené viditelnosti totiž řidiči nejlépe vnímají chodce s reflexními doplňky umístěnými na pohyblivých částech těla – ideálně právě nad zápěstím a nad kotníkem. Za nejlepší barvu reflexních doplňků lze považovat zářivě žlutou se zelenkavým odstínem, případně jasně červenou, červenooranžovou nebo oranžovou. Zákon ukládá chodcům povinnost používat reflexní doplňky jen mimo obec. Určitě by je však měli používat za snížené viditelnosti i v obci.

Neviditelný cyklista

Za snížené viditelnosti musí být jízdní kolo vybaveno světlometem svítícím dopředu bílým světlem. Pokud je vozovka dostatečně a souvisle osvětlena, může být světlomet nahrazen svítilnou bílé barvy s přerušovaným světlem. Vzadu musí být jízdní kolo vybaveno svítilnou červené barvy. Zadní svítilna může být kombinována se zadní odrazkou červené barvy a může být nahrazena svítilnou s přerušovaným světlem červené barvy. Baterie jako zdroj elektrického proudu musí svou kapacitou zajistit svítivost světel po dobu nejméně 1,5 hodiny bez přerušení. „Cyklistům lze doporučit nosit vestu ve výrazných barvách doplněných reflexními materiály. To zajistí jejich vysokou viditelnost pro ostatní nejen za dne, ale také v noci. Takto oblečeného cyklistu spatří automobilista na pětkrát větší vzdálenost než jeho nevýrazně oblečeného kolegu,“ uzavírá Roman Budský.