Autor: Tomáš

Jak funguje hypotéka pouze na jednoho z manželů?

Vstupem do manželství partneři obvykle začínají sdílet nejen svůj život, ale i finance a majetek. Co během společného soužití nabudou, se stává součástí společného jmění manželů, pokud si před svatbou nebo během manželství nedomluví jiný režim, například zúžení společného jmění manželů o konkrétní majetek. Společné jsou také finanční závazky, jako je hypotéka.

Většina manželů si sjednává hypotéku na nemovitost společně a také za ni osobně ručí. Pokud má každý z manželů vlastní příjem, zvyšuje to jejich šanci na schválení a často umožňuje získat vyšší úvěr. Někdy však mohou mít zájem na tom, aby byla hypotéka pouze na jednoho z nich. Důvodem mohou být například finanční nebo osobní okolnosti.

Hypotéka v manželství

Pokud si manželé neupravili majetkový režim (nevyjmuli hypotéku ze společného jmění manželů), banka při uzavírání úvěrové smlouvy vždy vyžaduje účast obou manželů. To znamená, že oba nesou odpovědnost za splácení hypotéky. Jakým způsobem si mezi sebou splácení rozdělí, závisí na jejich vzájemné dohodě.

Jestliže jeden z manželů nemá prostředky na splátky úvěru, musí se o jejich úhradu postarat druhý. To platí i v případě výpadku příjmu z důvodu závažné nemoci, invalidity či úmrtí jednoho z nich, kdy druhý přebírá plnou odpovědnost za splácení hypotéky. Pro tyto situace se vyplatí sjednat životní pojištění, které může pokrýt část nebo celou zbývající výši splátek a ochránit rodinu před finančními problémy.

Posuzování příjmů společné hypotéky

Banka při posuzování žádosti o hypotéku obvykle hodnotí příjmy obou manželů, což zvyšuje jejich šance na schválení úvěru a umožňuje získat vyšší částku. Jsou však situace, kdy jeden z manželů nemá nebo nemůže doložit příjem.

Například může být nezaměstnaný nebo teprve začíná podnikat a nemá stabilní příjem. V takovém případě je výhodnější, aby banka zohlednila pouze příjem vydělávající osoby. To však neznamená, že manžel či manželka bez příjmů za společný úvěr neručí. Banka pouze nepřihlíží k jeho či jejím příjmům. Klíčové je, aby hlavní žadatel měl dostatečný příjem a dobrou bonitu, tedy schopnost dlouhodobě splácet úvěr. Jeho finanční situace musí být natolik stabilní, aby zvládal splácet hypotéku i bez podpory druhého manžela.

Možnosti hypotéky na jednoho z manželů

Hypotéku vedenou pouze na jednoho z manželů je možné získat. Banky to umožňují, ale pouze za určitých podmínek. „Aby mohl jeden z manželů žádat o hypotéku sám na sebe, je nutné nejprve upravit majetkový režim mezi manželi. Tato úprava může být provedena ještě před svatbou. V průběhu manželství lze společné jmění manželů zúžit pomocí notářského zápisu, který je následně potřeba předložit bance. V tomto případě druhý z manželského páru není součástí úvěrové smlouvy a není tak vázán hypotékou,“ říká Miroslav Majer z hyponamíru.cz.

Možnosti zúžení společného jmění manželů

Ze společného jmění manželů lze dohodou vyčlenit různé druhy majetku. Tato úprava umožňuje, aby určité věci patřily pouze jednomu z manželů.

Vyčlenit lze například:

  • Nemovitosti: Byty, domy, pozemky nebo jiné nemovitosti, které manželé pořídili během manželství.
  • Movitý majetek: Auta, nábytek, elektroniku a další osobní věci, které se stanou výhradním vlastnictvím jednoho z manželů.
  • Podnikatelský majetek: Podíly v obchodních společnostech nebo jiné podnikatelské prostředky, které mohou být vyňaty kvůli podnikatelským rizikům.
  • Finanční prostředky a investice: Bankovní účty, akcie nebo jiné investice, které mohou být převedeny na jednoho z manželů.

Manželé se také mohou dohodnout, že majetek, který teprve plánují pořídit, se nikdy nestane součástí společného jmění manželů.

Podmínky hypotéky na jednoho z manželů

Pro získání hypotéky na jednoho z manželů je třeba splnit několik klíčových podmínek. Banka vždy posuzuje příjem a bonitu zájemce o hypoteční úvěr. Pokud jeho příjem není dostatečný, může být úvěr zamítnut, nebo schválen v nižší výši, než by tomu bylo u společné hypotéky.

Miroslav Majer dále dodává: „Maximální výše úvěru se odvíjí především od prokazatelných příjmů a celkového finančního profilu žadatele. Banka zohledňuje, zda má žadatel další finanční závazky, jako jsou půjčky nebo leasingy, které mohou ovlivnit schopnost splácet hypotéku.“

Dokumenty k hypotéce bez manžela

Při žádosti o hypotéku bez manžela je potřeba bance doložit několik důležitých dokumentů. Mezi klíčové dokumenty patří:

  • Potvrzení o příjmu: Klíčové pro posouzení bonity žadatele.
  • Pracovní smlouva nebo daňové přiznání: Zaměstnanci předkládají pracovní smlouvu, podnikatelé (OSVČ) musí doložit daňové přiznání.
  • Doklady o stávajících úvěrech a závazcích: Banka posuzuje, zda nejsou žadatelé zatíženi jinými dluhy.

V případě, že o hypotéku žádá pouze jeden z manželů, je třeba doložit také upravený majetkový režim, například notářský zápis o zúžení společného jmění manželů. Tím se zajistí, že druhý manžel není k hypotéce vázán a není uveden jako spolužadatel.

Jak vyřešit problém s nízkým příjmem

Pokud si jeden z manželů sjednává hypotéku sám na sebe a má nízký příjem, existuje několik možností, jak dosáhnout na potřebnou výši úvěru. Jedním z možných řešení je přizvat dalšího spolužadatele, který přispěje svým příjmem a zvýší tak celkovou bonitu. Další možností je nabídnout zástavu další nemovitosti, což zvýší zajištění úvěru. Tím se zlepší šance na schválení vyšší částky, protože banka získá větší jistotu při poskytnutí úvěru.

Výhody hypotéky na jednoho z manželů

Hypotéka pouze na jednoho z manželů může mít několik výhod, v závislosti na konkrétní situaci manželů. Mezi hlavní výhody patří:

Ochrana majetku druhého manžela: Pokud jeden z manželů podniká jako OSVČ nebo má jiné finanční závazky, hypotéka psaná pouze na druhého manžela může ochránit majetek před riziky spojenými s podnikáním.

Flexibilnější nakládání s majetkem: V případě, že majetek je nebo má být výlučným vlastnictvím jednoho z manželů (například z rodinných důvodů), je hypotéka na jednoho z nich praktičtější, protože od počátku stanoví jasné vlastnické vztahy.

Nižší administrativní zátěž: Hypotéka na jednoho z manželů znamená méně dokumentace a formalit spojených s příjmy druhého manžela, což může zjednodušit celý proces.

Rizika hypotéky na jednoho z manželů

Dopředu je třeba zvážit i nevýhody hypotéky na jednoho z manželů. Jednou z nich je riziko, že v případě nesplácení úvěru nebo zadlužení může být ohroženo bydlení celé rodiny. I když hypotéku má pouze jeden z manželů, případné finanční problémy mohou vést k exekuci nebo prodeji nemovitosti, což postihne i druhého manžela a děti.

Komplikovaná situace nastává také v případě úmrtí – nemovitost spolu s hypotékou se stává součástí dědictví. Dědicové pak musí rozhodnout, zda dědictví přijmou a s ním i povinnost doplatit hypotéku, nebo jej odmítnou, čímž přijdou o nemovitost.

Hypotéka při rozdělení společného jmění manželů

V případě, že je hypotéka vyčleněna ze společného jmění manželů (SJM), tedy patří pouze jednomu z manželů, je po rozvodu odpovědný za její splácení pouze tento manžel. Nemovitost, která byla financována touto hypotékou, zůstává v jeho výlučném vlastnictví.

„Druhý z manželů nemá žádné právní povinnosti vůči hypotéce ani nárok na nemovitost, pokud nebyla dohodnuta jiná forma vyrovnání. Tento přístup může zjednodušit majetkové vypořádání po rozvodu, protože dluh i nemovitost zůstávají výhradně v rukou jednoho z manželů,“ uzavírá Miroslav Majer z hyponamíru.cz.

Jsou kryptoměny vhodné jako investiční nástroj?

Kryptoměny představují virtuální měny, které jsou založené na kryptografii. Díky ní je téměř nemožné při používání těchto platebních jednotek jakkoliv podvádět. Zpravidla fungují na decentralizovaných blockchainech, které nepodléhají žádné centrální autoritě, která by uživatelům a držitelům kryptoměn spravovala nebo jinak „nakládala“ s jejich kapitálem.

Kryptoměny lze kromě samotné platební jednotky taktéž považovat jako investiční aktiva, která si investoři přidávají do svých portfolií. V tomto článku si tyto virtuální měny blíže přiblížíme a představíme si dva projekty, které v současné době získávají pozornost investorů na kryptoměnovém trhu.

Bitcoin jako zákonné platidlo a povolení spotových ETF

Hlavním záměrem Satoshi Nakamata, tvůrce první kryptoměny na světě – bitcoinu, bylo vytvořit platidlo, které bude decentralizované a nebude nikým spravované. To znamená, že nikdo nezíská právo s tímto systémem jakkoliv nakládat nebo jej kontrolovat pro svůj vlastní užitek. Zároveň nebude takové platidlo podléhat inflaci, která by jeho hodnotu trvale snižovala. Z toho důvodu je i nabídka kryptoměny bitcoin omezená na celkové maximální množství 21 milionů mincí.

Od bodu svého vzniku zažily kryptoměny mnoho důležitých událostí. Jednou z nich je v blízké minulosti také schválení bitcoinového ETF – fondu, který umožní investovat do bitcoinu prostřednictvím akcií společnosti, která toto ETF vydává.

Společně se schválením bitcoinového ETF tak získali na trh s kryptoměnami přístup i investoři, kteří jinak kryptoměny držet napřímo nechtějí. Stačí tak pouze nakoupit dané ETF na akciovém trhu a získáte přímou expozici vůči bitcoinu nebo třeba ethereu, které bylo schváleno také. V České republice také navíc lze splnit hodnotový nebo časový test pro akcie, tudíž při následném prodeji tohoto ETF nebudete povinni danit zisk.

Adopce kryptoměn

Adopce kryptoměn ve světě postupem času vzrůstá. Na mnoha místech včetně České republiky se můžete setkat s podniky, které kryptoměny přijímají. Světovou adopci přehledně zobrazuje tzv. globální světový index adopce kryptoměn, který si můžete pro jednotlivé země prohlédnout na obrázku níže.

Nejvíce se můžete setkat s adopcí kryptoměn v Indii, která se aktuálně řadí na první místo. Dále nalezneme na předních příčkách Nigerii, USA nebo Vietnam. Celý tento index je složen z 5 menších indexů, které sledují různé typy kryptoměnových služeb. Česká republika se řadí na 61. místo.

Růst hodnoty kryptoměnového trhu

Od začátku své existence nadchnul kryptoměnový trh veřejnost zejména díky svému nezvyklému růstu ceny jednotlivých kryptoměn. Dalo by se tak říci, že to, co akciový nebo jiný trh nabídnul investorům v rozmezí 5 let, na kryptoměnách mohli tohoto zhodnocení dosáhnout v řádu půl roku – přirozeně však záleží, jaké období budeme sledovat.

Důležitý je také fakt, že tržní kapitalizace kryptoměnového trhu neustále stoupá. Na přiloženém obrázku si můžete všimnout, že od roku 2013 dokázal kryptoměnový trh dosáhnout na hodnotu 3 bilionů amerických dolarů. Samotný bitcoin poté dosahuje hodnoty přes 1 bilion dolarů.

Společně s vysokými růsty hodnoty však přicházejí také pády. Kryptoměny jsou velmi volatilním trhem, na kterém se měsíčně můžete setkat s propady (i růsty) v hodnotách desítek procent. Při vstupu na tento trh je tak třeba s volatilitou počítat a podle své strategie provádět rozhodnutí. V současné době je tak možné obchodovat nebo investovat do jak velkých kryptoměn, mezi které se řadí například bitcoin, ethereum, solana, tether nebo cardano, tak i do menších projektů, které stojí na začátku své cesty.

V tomto případě se však jedná o rizikovější kryptoměny s nižší tržní kapitalizací, které disponují větším potenciálem pro svůj budoucí růst. Přirovnat je lze například k malým společnostem na akciovém trhu – tzv. small caps, které právě vstupují na burzu nebo se teprve soustředí na svou expanzi a škálovatelnost svých byznysových modelů. V této části článku si tak menší kryptoměny popíšeme, abyste měli představu, jaké kryptoměny jsou kromě těch největších aktuálně k mání.

První kryptoměnový AR, VR a AI ekosystém na světě

Na krypto trhu lze kromě nejpopulárnějších kryptoměn nalézt také menší projekty, u kterých investoři shledávají slušný potenciál pro budoucí zhodnocení. Mezi ně můžeme zařadit například 5th Scape, který propojuje virtuální realitu s krypto odvětvím. V celém ekosystému bude možné hrát hry s virtuální realitou, sledovat filmy či seriály nebo studovat vzdělávací materiály.

Co se týče tokenomiky, tedy kryptoměnové struktury celého projektu, velkou část zabírá předprodej. Ten slouží jako úvodní nabídka tokenů prvním investorům, kteří tak mohou tokeny koupit se slevou a mezi prvními. Mezi dalšími alokacemi můžeme nalézt prostředky pro budoucí vývoj projektu, likviditu na burzy nebo odměny pro plánované airdropy, které plánují tvůrci v blízké budoucnosti spustit.

Součástí této platformy budou aplikace určené pro virtuální realitu (VR) a rozšířenou realitu (AR). Tým, který stojí za projektem, má v úmyslu propojit brýle pro virtuální realitu jako Meta Quest 3 či Oculus Rift a nabídnout uživatelům nevšední zážitek v podobě zábavy ve hrách jako Epic Cricket Arena, Immersive Kick-Off nebo Thrust Hunter. Nabízené tituly budou taktéž – jako celá platforma, podporovat a používat kryptoměny.

A proč projekt, který se zabývá virtuální realitou, uvádíme v článku s kryptoměnami? Jednoduše proto, že nativní měnou na celé platformě jsou stejnojmenné tokeny s názvem $5SCAPE. Díky nim totiž získáte možnost využívat těchto funkcí a výhod:

  • Slevy na produkty v obchodě
  • Bezplatný přístup ke hrám, z nichž až 5 her spatří světlo světa již v tomto roce
  • Členství v komunitě pro VR
  • Předčasný přístup k nejnovějšímu obsahu
  • Výběr speciálních funkcí nebo herních předmětů do VR her

Při bližším pohledu na whitepaper, tedy dokument, který celý projekt popisuje a vysvětluje, si můžeme všimnout také roadmapy. Ta slouží ke zveřejnění budoucích plánů, čímž tvůrci informují komunitu a investory o svých následujících krocích. Aktuálně jsou pro rok 2024 publikované následující plány:

  • 1. čtvrtletí 2024 – spuštění předprodeje tokenů a vydání traileru na hru Cage Conquest
  • 2. čtvrtletí 2024 – samotné vydání hry Cage Conquest, trailer na hru Epic Arena
  • 3. čtvrtletí 2024 – uvedení tokenů $5SCAPE na burzu, vydání traileru ke hře Immersive Kick-Off a navázání spolupráce s weby CoinGecko či Coinmarketcap
  • 4. čtvrtletí 2024 – vydání hry Epic Arena a dalších trailerů na plánované hry

Díky roadmapě tak můžeme sledovat, jaké plány tvůrci se svým projektem mají a především zda se jim je daří plnit.Celá platforma 5th Scape se zdá být velmi atraktivní, a to jak z uživatelského pohledu, tak i jako potenciální investice. Bude bezpochyby zajímavé sledovat její vývoj do budoucna.

Tokenizace vzdělávací platformy 99bitcoins

Jako další zajímavý projekt můžeme označit 99Bitcoins. Tato kryptoměna se od ostatních odlišuje zejména tím, že u ní nalezneme nově mechaniku Learn-to-Earn. Díky ní tak budou moci uživatelé platformy získávat odměny pouhým učením se v rámci kurzů a materiálů. Ty se budou točit vesměs okolo kryptoměnového trhu, bezpečnosti nebo samotného obchodování kryptoměn. Pojďme si nyní přiblížit, jak celá platforma bude fungovat a jak se skrze ní lze učit.

Po plném spuštění 99Bitcoins se držitelům tokenů $99BTC odemkne možnost, pomocí které získají přístup na platformu s jednotlivými kurzy. Na té naleznou kurzy jako například:

  • Základy blockchainu
  • Obchodování na DEX nebo CEX (decentralizovaných a centralizovaných burzách)
  • Bezpečnost na blockchainu
  • Odměny za vytěžení bloků a staking
  • Bezpečnost používání osobní peněženky
  • Pokročilé obchodování

Jakmile bude celá platforma spuštěna, bude stačit vstoupit na stránku s těmito vzdělávacími materiály a vybrat si takový, který bude uživatele zajímat. Po úspěšném dokončení každého kurzu poté získají nárok na odměnu v podobě nových tokenů $99BTC. Kromě samotných kurzů poskytne platforma také obchodní signály, které bude možné sledovat a podle kterých lze taktéž obchodovat.

Hlavní jednotkou celého ekosystému jsou tokeny $99BTC. Jedná se o typ ERC-20, který běží na blockchainu Etherea a sdílí tak jeho bezpečnost a rychlost transakcí. Díky tomu je možné držené tokeny také stakovat, čímž si mohou držitelé zajistit odměny v podobě extra tokenů $99BTC.

V rámci tokenomiky můžeme sledovat, že na rozdíl od prvního projektu vyčlenili tvůrci v tomto případě menší část tokenů pro předprodej – pouze 15 %. To je však vykompenzováno zejména odměnami v rámci komunity a za staking, které tvoří dohromady 40 % z celkové nabídky tokenů. Uživatelé se tak mohou těšit na více možných způsobů a cest, jak tokeny v podobě odměn získávat.

Co se týče roadmapy, na webových stránkách můžeme nalézt opět čtyři časová období. Pojďme si je podrobněji rozvést:

  • 2. čtvrtletí 2024 – spuštění předprodeje a stakingu, začátek vývoje vzdělávací platformy
  • 3. čtvrtletí 2024 – výběr tokenů z předprodeje, spuštění decentralizované burzy a pokračování vývoje vzdělávací platformy
  • 4. čtvrtletí 2024 – zalistování tokenů na centralizované burzy (CEX), optimalizace mechaniky Learn-to-Earn, spuštění signálů pro obchodování kryptoměn, publikování beta verze platformy
  • po roce 2024 – přemostění (přechod) na tokeny typu BRC-20, plné spuštění platformy, navázání nových partnerství a rozšiřování obsahu pro vzdělávání

Díky takto rozpracovaným plánům si tak každý zájemce může rychle udělat dobrý obrázek o tom, kam bude 99Bitcoins směřovat. Jelikož se projekt nachází v brzkých fázích svého vývoje, mnoho z funkcí prozatím není dostupných. Investoři nebo uživatelé si však v současné době mohou prohlédnout a prostudovat veškeré informace na webových stránkách 99Bitcoins.

Když máte problém s pojišťovnou, zkuste ombudsmanku.

Spory mezi spotřebiteli a pojišťovnami řeší už pět let právníci v kanceláři ombudsmanky Aleny Mackové. V rozhovoru říká, co nejčastěji lidem vadí, jaké problémy řeší, jaké šance na odškodnění mají a v čem obě strany nejvíce chybují. Česká asociace pojišťoven založila svou kancelář ombudsmana před pěti lety. Mimo jiné i proto, aby zlepšovala kulturu ve vztahu mezi spotřebiteli a pojišťovnami. A aby nutně všechny spory neeskalovaly u soudu.

Jak se Vám daří spory řešit?

Za pět let naší existence jsme obdrželi zhruba 3700 podnětů. Z toho více než tisíc případů jsme řešili mimosoudním řešením sporů podle zákona o ochraně spotřebitele. Dalších zhruba 2500 podnětů se vyřešilo poradou, vysvětlením. Z té tisícovky mimosoudních řešení skončilo smírně zhruba 40 procent procent případů. Patří sem i situace, kdy sice není uzavřena dohoda, ale spotřebitel akceptuje důvody, proč nemůže být úspěšný, předmět sporu se vyjasnil a spor odstranil.

S čím se na vás veřejnost obrací nejčastěji?

Jde o záležitosti plynoucí ze všech druhů pojištění kromě životního pojištění, které je ve výlučné působnosti Finančního arbitra. Řešíme běžně spory z pojištění osob – to je především pojištění pro případ úrazu, nemoci, invalidity, pracovní neschopnosti a podobně. A samozřejmě také spory z pojištění majetku – například staveb, domácností, aut. Zabýváme se i pojištěním odpovědnosti (zaměstnance nebo občana) a pojištěním právní ochrany nebo cestovním pojištěním.

Z těchto oblastí vznikají nejrůznější typy sporů, dominují ale výrazně spory u likvidací pojistných událostí. Jde o spory o pojistné plnění, jeho neposkytnutí či snížení. Co do četnosti následují s výrazným odstupem spory ve věci správy pojištění, které se týkají například změny podmínek pojištění (například rozsahu), změny výše pojistného, nebo placení pojistného. Zajímavý je také trend nárůstu sporů o trvání nebo dobu zániku pojištění, které začínají dominovat nad spory ohledně správy pojištění.

Co si pod tím mám představit?

Situaci, kdy nastane škodná událost, požadujete pojistné plnění, ale pojišťovna vám oznámí, že plnit nebude, protože pojištění zaniklo. Vy jste překvapená a tvrdíte, že vás pojišťovna o zániku pojištění neinformovala. Důvody a proces zániku pojištění je přitom přesně upraven v občanském zákoníku.

Pojištění může zaniknout na základě výpovědi, odstoupením od pojistné smlouvy nebo marným uplynutím lhůty k úhradě dlužného pojistného (pojišťovna musí na dluh dvakrát písemně upozornit a pak po uplynutí stanovené doby může pojištění zrušit – poznámka redakce). Možným vysvětlením nárůstu těchto sporů může být i důsledek změny priorit lidí v době covidové a postcovidové, kdy řešili existenční otázky a nepovažovali upomínky z pojišťovny za důležité.

Jsou případy, které vás i po pěti letech práce překvapí?

Spíše než překvapí, bych asi řekla, že zasáhnou. Jsou to smutné případy, většinou se týkají zdraví, kdy pojišťovna nevyplatí pojistné plnění, protože například nemoc nebo úraz je důsledkem chronických problémů, kterými pojištěný trpěl již před počátkem pojištění, nebo se jedná o případy, které jsou z pojištění vyloučeny. Nebo bylo třeba si k základnímu pojištění sjednat i připojištění. Ale může být sporné, zda o takový případ jde, nebo ne.

Naše kancelář neposuzuje konkrétní otázky zdravotního stavu, jsme právníci, ale snažíme se stranám pomoci najít shodu, jak takový spor vyjasnit. Například dohodou o tom, kdo zdravotní stav odborně zhodnotí a jak se strany podělí o náklady takového postupu, a také o tom, že strany budou odborný závěr respektovat.

Například v loňském roce se nám takto podařilo dosáhnout pro spotřebitele plnění z pojištění invalidity ve výši více než dva a půl milionu korun. Pokud by se spor přesunul k soudu, měřila by se doba jeho řešení pravděpodobně na roky. My jsme to zvládli do maximálně možných 180 dnů. Běžně ale stížnosti vyřešíme do 90 dnů.

V jaké fázi sporu s pojišťovnou se na vás můžu obrátit?

Na kancelář ombudsmana se lidé mohou obrátit ve chvíli, kdy se se svou záležitostí obrátili na pojišťovnu, ta nevyřídila záležitost podle jejich představ. Spotřebitel následně podá stížnost (může ji nazvat jakkoli, třeba jako odvolání nebo reklamaci). A pojišťovna odpoví opět negativně nebo třeba neodpoví vůbec. V té chvíli se může obrátit na nás. Jen připomínám, že to musí být nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy uplatnil své právo, tedy podal stížnost u pojišťovny poprvé.

Jak vás mohu kontaktovat?

Komunikujeme s klienty všemi způsoby – telefonicky, e-mailem, osobně, poštou, datovou schránkou. Pokud nám zavoláte, rádi vysvětlíme všechny podrobnosti o obsahu návrhu na mimosoudní řešení sporu. Návrh musí být mimo jiné musí podepsán vlastnoručně nebo uznávaným elektronickým podpisem, nebo odeslán datovou zprávou. Je to poměrně přísné, ale je třeba si uvědomit, že zahájením mimosoudního řešení sporu získává spotřebitel čas pro dosažení dohody, protože se zastaví běh promlčecí lhůty.

My pak provedeme právní analýzu smluvní dokumentace, dosavadní komunikace mezi stranami a vybízíme ke smírnému řešení.

Jaký je váš postup?

Kontaktujeme pojišťovnu, že se na nás obrátil spotřebitel a že vyzýváme k návrhu smírného řešení. A pojišťovna například odpoví, že nemůže nic nabídnout, protože důvody svého postoje považuje za opodstatněné. Pokud shledáme naší analýzou důvody pro přehodnocení jejího postoje, snažíme se pojišťovnu přesvědčit o správnosti našich závěrů. Vedeme spory o částky od desítek korun po milionové. Je-li klient nespokojen s výsledkem mimosoudního řešení, může pochopitelně uplatnit své nároky u soudu. To se však děje jen v minimálním počtu případů.

Platím něco za vaší pomoc, analýzu?

Pro spotřebitele je mimosoudní řešení sporů bezplatné. Pokud by však chtěl být zastoupený advokátem, jeho odměnu nese ze svého.

V čem lidé nejvíce chybují, že pak vznikají rozepře ohledně pojistného plnění?

Spotřebitelé bohužel často nevhodně volí typ nebo rozsah pojištění, a to proto, že se těžko orientují v nabídce pojistných produktů, která je velmi široká a pestrá. Proto apelujeme, aby každý, kdo si pojištění sjednává, byl mimořádně pečlivý, pozorně si podepisované texty přečetl, zjistil, na co se pojištění vztahuje, které případy jsou z pojištění vyloučeny a jaká připojištění je možné si sjednat. A také odpovídal pravdivě na dotazy pojišťovny nebo zprostředkovatele pojištění.

Pojištěním si lidé chtějí zajistit klid. Jistotu, že když je potká nenadálá nepříjemnost, budou mít pojišťovnu po boku. Proto je dobré při sjednávání pojistky hodně předvídat. A mám-li pojištění už sjednáno, pravidelně jej kontrolovat, zda odpovídá situaci, ve které aktuálně jsem, zda se nezměnilo něco podstatného.

Jako příklad mohu zmínit problém podpojištěných staveb. Před lety jste si například koupila dům za dva miliony, dnes má cenu osmi milionů. Není-li pojištění upraveno a neodráží-li pojistná částka hodnotu pojištěného majetku, může pojišťovna plnění v případě pojistné události ještě snížit a vy dostanete méně než dva miliony.

Pojišťujeme si to nejcennější, co máme – zdraví a klíčové hodnoty svého majetku. Proto je potřeba si na tyto záležitosti udělat adekvátní čas.

A když už pojištění mám a stane se mi škodná událost?

Je důležité škodnou událost co nejrychleji oznámit, důkladně vše zdokumentovat, komunikovat od začátku s pojišťovnou, vyjasnit si, co bude přesně potřeba doložit a jak dále postupovat. Vím, že pod tíhou třeba živelní pohromy máme obvykle jiné priority. Ale je třeba současně myslet i na tyto věci.

A v čem chybují pojišťovny?

Běžně analyzujeme pojistné podmínky různých pojišťoven, a někdy je hodnotíme jako formalistické a příliš zatěžující, a to nad míru běžného života. Také se spotřebiteli komunikují někdy velmi formálně, například takzvaný likvidační dopis jen odkazuje na ustanovení pojistných podmínek a podrobně spotřebiteli není vysvětleno proč a v čem konkrétně dopadá na jeho případ.

Odhalujeme řadu komunikačních chyb například při zajišťování asistenční pomoci. Pochybení shledáváme také při zjišťování pojistného zájmu, tedy při vyjasňování předmětu a rozsahu pojištění při jeho sjednávání. Tyto problémy pak reportujeme České asociaci pojišťoven, projednávají se i na jednání platformy mimosoudního řešení spotřebitelských sporů na ministerstvu průmyslu a obchodu.

Co by podle vás měly pojišťovny změnit ve vztahu s klienty?

Rozhodně oblast komunikace, a to v mnoha ohledech. Jak při sjednávaní pojištění, tak například při změnách nebo zániku smluv anebo při šetření pojistných událostí. Pojišťovny jsou většinou velké instituce, komunikují s mnoha klienty, a proto jejich komunikace působí neosobně. Ale pro spotřebitele je frustrující, když v tíživé situaci dostane formalizovanou typizovanou negativní odpověď a není v ní ani žádný návod, jak situaci řešit. Je to dáno i přeregulací, protože právní řád ukládá pojišťovnám řadu informačních povinností. Ale i v takovém systému každý přirozeně očekává pochopení, srozumitelnost a nápomocný přístup.

Jaký je podle vás pojistný trh v Česku?

Náš pojistný trh je, pokud jde o mimosoudní řešení sporů, relativně kultivovaný. Až na jednu výjimku nemáme pojišťovnu, která by s námi nekomunikovala. Komunikace s námi jim určitě není příjemná, přesto je profesionální a se vzájemným respektem.

Jak na ověření platnosti povinného ručení?

Víte, jak si můžete rychle a jednoduše ověřit platnost povinného ručení na Vašem, nebo i na cizím vozidle? A co dělat, pokud byste chtěli svou pojistnou smlouvu vypovědět, protože chcete výhodnější povinné ručení? 

Přinášíme vám několik rad, jak v těchto případech postupovat.

Pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (nazývané též povinné ručení) je zákonnou povinností každého vlastníka motorového vozidla. Je nezbytnou podmínkou k tomu, aby vozidlo mohlo být provozováno na veřejných komunikacích. Kryje škody způsobené vozidlem ostatním a chrání tak pojištěného před možným nepříznivým finančním dopadem nároků poškozené strany.

Abyste se podobným finančním problémům vyhnuli, je důležité, aby vaše smlouva povinného ručení byla platná. Umíte si to ověřit poměrně rychle a jednoduše. Stejně si dokážete ověřit i platnost povinného ručení cizího vozidla , které by vám mohlo způsobit škodu při dopravní nehodě.

Jak ověřit platnost povinného ručení vozidla

Platnost svého povinného ručení si můžete ověřit na zelené kartě, ale i tak, že zavoláte na infolinku své pojišťovny a požádáte ji o pomoc . Ale pokud potřebujete znát platnost povinného ručení cizího vozidla, těmito způsoby se to nedozvíte.

Nejrychlejší a nejjednodušší cesta je ověřit platnost povinného ručení přes internet hned ve chvíli, kdy to potřebujete. Můžete na to využít aplikaci České kanceláře pojistitelů:

  • Stačí zadat evidenční číslo vozidla (SPZ) a datum pojištění odpovědnosti.
  • Po vyplnění se vám zobrazí pojistitel – tedy pojišťovna, ve které je auto pojištěno.
  • V uvedené pojišťovně pak lze nárokovat škodu způsobenou cizím vozidlem.
  • Pokud se vám po vyplnění údajů nezobrazí žádná pojišťovna, můžete škodu nahlásit prostřednictvím on-line formuláře Elektronické hlášení  nebo e-mailem: claims@ckp.cz

Pozor, aby vám pojišťovna nahlášenou škodu z povinného ručení viníka uhradila, musíte mít důkaz o tom, že vám vozidlo škodu způsobilo. Pokud by viník z místa nehody ujel a po nahlášení nehody by vinu popřel, bez videa či jiného usvědčujícího důkazu na uhrazení škody můžete zapomenout.

Výpověď povinného ručení

Pokud byste chtěli své povinné ručení vypovědět, musíte tak učinit nejpozději 6 týdnů před výročím vaší pojistné smlouvy. Aby byla výpověď platná, musí být v tomto čase již zaregistrována v pojišťovně. Žádost o výpověď pojistné smlouvy můžete udělat i jednoduše online.

Výročí je datum (den a měsíc), kdy vaše smlouva vstoupila v platnost. Je to vždy stejný den v každém roce, například pokud jste si uzavřeli smlouvu se začátkem 1.12.2020, tak další výročí na vaší smlouvě je 1.12.2021.

Pokud toto datum prošvihnete, můžete pak vypovědět smlouvu až v dalším roce. Proto je důležité si toto datum dobře hlídat.

Porovnejte si povinné ručení

Mnoho lidí své povinné ručení nijak extra „neřeší“ a léta platí pojistku, aniž se zajímali o nové připojištění či jiné výhodnější podmínky na trhu. Přitom by mohli získat za stejnou cenu i atraktivnější krytí.

Jak se hypoteční banky staví k zaměstnancům a podnikatelům?

O hypoteční úvěr může žádat zaměstnanec i podnikatel. Záleží především na příjmech, na jak vysokou hypotéku žadatel dosáhne. A v tom se liší přístup bank k podnikatelům. Jak rozdílně se hypoteční banky staví k zaměstnancům a podnikatelům?

Na jak vysoký hypoteční úvěr dosáhne zájemce o financování bydlení, závisí především na jeho příjmu. A v tom je kámen úrazu zejména pro podnikatele. Nejen, že podávají daňové přiznání jednou ročně, a teprve z něho banky čerpají, zatímco zaměstnanci dokládají pouze příjem za poslední tři měsíce – a pokud zrovna obdrželi prémie, tak mají vyhráno. Ono už jen spočítat čistý příjem podnikatele je poměrně tvrdý oříšek.

Velká část drobných podnikatelů využívá pro výpočet nákladů procento z příjmů. To u většiny podnikatelů dosahuje 60 %, u řemeslníků 80 % z dosažených příjmů. Teprve z rozdílu příjmů (a ještě ne celého) a výdajů se počítá sociální a zdravotní pojištění, o které se podobně jako u zaměstnanců příjem musí očistit.

A právě u paušálních výdajů je největší „kámen úrazu“. Jaké skutečné náklady podnikatel má? To záleží především na oboru, v jakém působí. Jedná-li se o „administrativní“ obor, např. vedení účetnictví či programování apod., skutečné náklady se nebudou daňově uznatelnému procentu z příjmů blížit ani vzdáleně. Jakýkoliv rozdíl mezi skutečnými náklady (počítač, mobilní telefon a internetové připojení a pár licencí k nezbytným programům, případně menší kancelář) a daňově uznanými náklady činí fakticky čistý příjem podnikatele. A banky toto vědí. Jenže… dokáží to zohlednit při posuzování žádosti o hypotéku?

V rámci EMA data jsme na toto téma vytvořili sondu do hypotečního trhu na základě kalkulátoru bonity klientů hypotečních bank. Sledovali jsme maximální výši hypotéky, na kterou dosáhne žadatel při určitém příjmu jak u zaměstnanců, tak u podnikatelů s paušálními výdaji. A výsledky jsou skutečně pozoruhodné.

V obou případech jsme posuzovali jednoho žadatele u sedmi bank. Čistý příjem zaměstnance jsme stanovili na 40 tis. Kč. Maximální výše hypotéky, na kterou dosáhne, se lišila až o 610 tis. Kč!

Graf 1: Maximální výše hypotéky pro zaměstnance s příjmem 40 tis. Kč čistého měsíčně

Pro podnikatele s výdajovým paušálem 60 % jsme zvolili roční příjem 1,2 mil. Kč hrubého, což odpovídá 40 tis. Kč měsíčně po odečtení výdajů před zaplacením sociálního a zdravotního pojištění. Neodpovídá to tak čistému příjmu zaměstnance ve stejné výši, čistý příjem podnikatele by byl nižší… až na skutečnost, že velmi pravděpodobně jeho skutečné náklady nedosahují oněm daňově uznaným.

A banky k takovémuto podnikateli přistupují naprosto odlišně. Rozdíl maximální výše hypotéky, kterou podnikateli banky nabídnou, dosahuje dokonce až 2 590 000 Kč!

Graf 2: Maximální výše hypotéky pro podnikatele s příjmem 40 tis. Kč měsíčně po odečtení výdajů ve výši 60 % z příjmů

Není to rozhodně tak, že by byl podnikatel vůči zaměstnanci všude buď zvýhodněn, nebo znevýhodněn. Každá z bank se k těmto dvěma skupinám staví naprosto odlišně. A zatímco u ČSOB a Hypoteční banky podnikatel získá hypotéku o 1,35 mil. Kč vyšší než zaměstnanec, u mBank dosáhne na úvěr o 630 tis. Kč nižší.

Graf 3: Rozdíl maximální výše hypotéky pro podnikatele a zaměstnance

Nutno podotknout, že se jedná o základní propočty. V každé bance lze dosáhnout při správném přístupu na řadu výjimek, které dokáží posunout hranici dostupné hypotéky výše, případně upravit započítávaný příjem podnikatele tak, aby více odpovídal skutečnosti. Např. podnikatelé plátci daně z přidané hodnoty využívající náklady procentem z příjmů mohou skutečné náklady dokázat z evidence či daňových přiznání k DPH. Některé banky zas zvýhodňují některé skupiny podnikatelů, u kterých mají dobrou představu o skutečných nákladech podnikání. A cest je mnohem víc, jakými dokáží provést podnikatele zkušení hypoteční poradci k optimální hypotéce.

Hypoteční trh (zejména) pro podnikatele není zdaleka statický. Banky se ve svém přístupu k této klientské skupině nejen liší, ale čas od času svůj přístup přehodnotí. A tak banka, která mohla být pro podnikatele příznivá před několika lety, může být naprosto nevhodná, a naopak jiná banka, která se dříve podnikatelům vyhýbala, jim může nabízet příznivé podmínky.

A už vůbec neplatí, že hlavní banka ať již podnikatele, nebo zaměstnance, která zná nejlépe jejich platební historii a může nejlépe určit jejich bonitu, nabídne také nejlepší podmínky.

Co možná nevíte o investičním zlatě?

Zlato je stále populárnější investicí, a to nejen mezi jednotlivci, ale také mezi firmami. Díky své stabilní hodnotě a ochraně proti inflaci je považováno za bezpečný přístav v nejistých ekonomických časech. Investiční zlato se navíc řídí specifickými daňovými pravidly, která mohou být pro investory výhodná.

Investiční zlato je zvláštní kategorií zlata, která podléhá specifickým právním podmínkám. Podle zákona se za investiční zlato považuje zlato ve formě cihly nebo destičky, které má vlastní identifikační číslo, dosahuje ryzosti nejméně 995 tisícin, jeho hmotnost odpovídá standardům světových trhů a je opatřeno označením výrobce, ryzosti a hmotnosti. Mezi investiční zlato se řadí také zlaté mince, pokud mají ryzost alespoň 900 tisícin, byly vyraženy po roce 1800, byly nebo stále jsou zákonným platidlem ve své zemi původu a jejich prodejní cena nepřesahuje volnou tržní hodnotu zlata o více než 80 %. Za investiční zlato se považují také mince uvedené v seznamu Evropské komise pro daný kalendářní rok.

Investiční zlato je ve třech situacích osvobozeno od daně z přidané hodnoty (DPH) bez nároku na odpočet. První situací je dodání investičního zlata v České republice, druhou je jeho pořízení z jiného členského státu EU a třetí možností je dovoz investičního zlata ze zemí mimo EU. Osvobození platí i v případě, že zlato dodáváte, pořizujete z EU nebo dovážíte.

Pokud vyrábíte investiční zlato nebo přeměňujete zlato na investiční, můžete se rozhodnout, že u zlata, které by jinak bylo od DPH osvobozeno, daň uplatníte. To platí, pokud ho dodáváte jinému plátci v Česku, a v takovém případě je nutné uplatnit režim přenesené daňové povinnosti. Pokud investiční zlato vyrábíte, máte nárok na odpočet DPH u zboží a služeb souvisejících s výrobou nebo přeměnou zlata. Tento nárok na odpočet vzniká v případě, že nakoupíte investiční zlato, na které jeho výrobce dobrovolně uplatnil DPH, pokud pořídíte zlato, které není investiční, ale bude přeměněno na investiční, nebo pokud využijete službu zahrnující změnu formy, hmotnosti nebo ryzosti zlata.

Při prodeji investičního zlata fyzické osobě, která není plátcem DPH, je nutné vystavit doklad obsahující název firmy, jméno, dodatek ke jménu a sídlo, daňové identifikační číslo (DIČ), evidenční číslo dokladu, rozsah a předmět plnění, datum vystavení dokladu, datum uskutečnění plnění nebo datum přijetí platby, pokud došlo k povinnosti platby před uskutečněním plnění. Dále musí být uvedena celková částka, hmotnost a ryzost zlata, jméno kupujícího, jeho datum narození a místo pobytu. Výjimkou jsou zlaté mince vydané Českou národní bankou, u nichž doklad není nutný. Tento doklad je nutné uchovávat po dobu deseti let.

Pokud prodáváte investiční zlato plátci DPH nebo osobě povinné k dani, je nutné na dokladu uvést hmotnost a ryzost zlata. Pokud obchodujete s jinými cennými kovy nebo drahými kameny, zvláštní režim DPH pro investiční zlato se na vás nevztahuje a postupujete podle standardních daňových pravidel.

Likvidátorovi nemusíte přistoupit na první nabídku, kterou Vám nabídne.

Likvidátoři pojišťoven jsou taky lidi, jsou omylní. Pokud pojistnou událost vyhodnotí špatně, nemusíte přistoupit na návrh plnění, který Vám předloží. Řada lidí bude řešit s pojišťovnou proplacení škod na majetku poškozeném povodněmi. V této souvislosti je namístě připomenout, že není Vaší povinností přijmout první návrh likvidátora, který vyčíslil pojistné, pokud s ním z nějakého důvodu nesouhlasíte.

Vede mě k tomu osobní zkušenost. Před časem nás totiž vytopili sousedi, kteří bydlí v bytě nad námi. Škody jsem pečlivě nafotila a hned jsme začali s úklidem, abychom zabránili vzniku dalších škod (například poškození podlahy a dalšího zařízení). Tak, jak obecně vždy pojišťovny radí. Protože nejhorší byla situace v předsíni, byli jsme nuceni zbourat sádrokartonový podhled, ze kterého tekla voda. Zaprvé proto, abychom zkontrolovali kabely, které byly podhledem vedené, a světla, z nichž některá přestala fungovat, a dále proto, aby zdi v předsíni mohly vysychat.

Když nás navštívil likvidátor, potvrdil, že poškozenou malbu nahradí. Podhled ale do plnění zahrnout nechtěl s tím, že zdi mohly vysychat pomocí několika málo děr, které byly v podhledu od bodových světel. A právě tady se láme chleba. Pokud bych se v tento moment neozvala, platili bychom si podhled ze svého, i když argument likvidátora byl absurdní. Zdi v podhledu by neměly šanci touto cestou v dohledné době řádně vyschnout a hrozilo, že se v bytě rozšíří plíseň. Až když jsem poukázala na hrozící zdravotní rizika a fakt, že v bytě žije i malé dítě, likvidátor změnil názor a do plnění zahrnul i náklady na obnovu podhledu. Kdybych se tehdy bála otevřít pusu, dostali bychom o několik tisíc nižší plnění a podhled si platili sami.

Pojišťovna chce plnit jen to nezbytné, zdravotní rizika si ale na triko nevezme

Z povahy věci je jasné, že zrovna pojišťovna vás přeplácet nebude. Navíc – podobně jako třeba na úřadech – platí i zde, že výsledek jednání jednoduše ovlivňuje to, na koho konkrétně narazíte.

Systém stojí na tom, že likvidátoři jsou motivováni krátit. Za tzv. úspory jsou odměňováni, ať už přímo (nějakým procentem dle výše krácení), nebo nepřímo,  (pokud vykazují podprůměrné úspory, odráží se to na odměnách nebo šanci na zvýšení platu),” podělil se o své zkušenosti z dob, kdy byl na pozici likvidátora.

I podle zkušeností dalšího bývalého likvidátora je zde obecně snaha nepřiznávat zbytečně moc. Spíš uznat jen to nezbytné, a až teprve když se odvoláte se daná pojistná událost řeší dál. Žádná pojišťovna ale podle něj zase nebude kvůli pár korunám riskovat, že ji někdo bude popotahovat za nedostatečně vyhodnocená zdravotní rizika.

Llikvidátor by měl brát v úvahu hrozící zdravotní rizika při likvidaci pojistné události. Pokud existuje riziko, že by škoda mohla způsobit další problémy, jako je například rozšíření plísně, která by mohla ohrozit zdraví, je důležité, aby byla přijata opatření k rychlé sanaci škody. Podle obecných zásad pojišťovnictví by likvidátor měl jednat v souladu s pojistnou smlouvou a zákonnými předpisy. Pokud jsou dodatečné náklady na sanaci škody oprávněné a přiměřené, měly by být zahrnuty do pojistného plnění.

Když nesouhlasíte s likvidátorem

Nejjednodušší je podle něj, když se událost řeší formou úhrady faktury, například za opravu auta či nemovitosti nebo jejího vybavení (ideálně se smluvním partnerem pojišťovny – pozn. red.). Třenice mohou vznikat spíš v případě, že jsou pojistné události řešeny ve formě rozpočtu nebo při totální škodě. Někdy ale jen stačí věci lépe vykomunikovat.

Pojišťovna vypočte náklady na náhradu škody, a pokud pojištěný nesouhlasí, stačí poslat přesnější specifikaci pojištěné věci. Např. pojištěný nesdělil, že zničené vozidlo mělo speciální výbavu, a ta tak nebyla v obvyklé ceně vozidla zohledněna. Podobně u pojištění movitého a nemovitého majetku – dodat, proč vypočtená částka nestačí pro opravu či nákup nové věci. Toto vše je součástí likvidace a jde prakticky o dodávání podkladů pojišťovně, aby mohla správně určit výši škody, že teprve v okamžiku, kdy je škoda uzavřena, je stanovena finální částka a vy s ní nesouhlasíte, existuje přesně daný další postup.

V této situaci byste podle něj měli zaslat stížnost (odvolání) na nesprávně vypočtenou částku, vysvětlit důvody a přiložit důkazy, které vaše tvrzení podporují. Pojišťovny mají nastavený proces pro řešení stížnosti. Všechny stížnosti evidují, vyhodnocují, a dokonce pravidelně zasílají report o stížnostech České národní bance.

Co když jste se nechali udolat?

Argumentace s likvidátorem nemusí být jednoduchá. Přece jen v tom umí chodit lépe než vy a své převahy se proti vám může snažit využít. “Klient se může odvolat. Bez odborné pomoci se ale pohybuje v tzv. šedé zóně pojištění. Nedokáže si sám správně spočítat, na co má nárok. Příkladem jsou rozdíly v ocenění vozidel nebo nemovitostí. Likvidátor pracující pro pojišťovnu nemá motivaci určovat výši škody ke prospěchu klienta. Totéž platí v životním pojištění, často je potřeba odborně argumentovat, proč musí dojít k realizaci opravy způsobem, který žádá klient.

Pokud za sebou nemáte subjekt, který by řešil pojistnou událost za vás a v argumentaci si mohl pomoci např. názorem odborníka ze stavebnictví nebo znalce, může se stát, že svou argumentační bitvu nevyhrajete.

V případě, že pak dojde na vaše slova, praxe potvrdí, že likvidátor situaci vyhodnotil špatně a vy v souvislosti s původní škodou musíte řešit i další (například právě rozšíření plísně), ani v tomto bodě nemusí být situace ztracená.

Základem je pořizovat průběžně fotodokumentaci, abyste měli o rozsahu poškození důkazy.

Pokud došlo k rozšíření rozsahu vzniklé škody, kontaktujte v rámci původní škodní události znovu vaši pojišťovnu, poukažte na chybné vyhodnocení likvidátora a poskytněte důkazy, které podporují nárok na dodatečné pojistné plnění. Pokud si nejste jisti, jak postupovat, může být užitečné konzultovat situaci s právníkem nebo odborníkem na pojištění, který může poskytnout konkrétní rady a pomoc.

Víte, kde všude Vám platí povinné ručení sjednané v Česku?

Zelená karta, coby oficiální doklad o platném povinném ručení, v průběhu let změnila barvu a už nějakou dobu v rámci Česka funguje v digitální podobě. Jaká pravidla platí, pokud s autem vyrážíte do zahraničí?

Kde všude platí povinné ručení sjednané v Česku?

Zelená karta je mezinárodně uznávaný doklad o existenci pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (lidově povinného ručení). Pokud si uzavřete povinné ručení v Česku, zelená karta vám bude platit nejen na území všech členských států Evropského hospodářského prostoru (dále jen „EHP“), ale také na území všech dalších států uvedených v seznamu prováděcí vyhlášky Ministerstva financí.

Dokument je dále platný v zemích, které nejsou součástí vyhlášky výše. V tomto případě jde o území Ázerbájdžánu, Íránu, Moldavska, Maroka a Tuniska, a to za předpokladu, že jejich rozeznávací značka není na dokumentu přeškrtnuta. Na tomto místě je potřeba zdůraznit, že je na individuálním rozhodnutí pojistitele (pojišťovny, která je členem ČKP), zda pojištění odpovědnosti na území těchto států rozšíří nebo ne.

Zajímavost: Do 31. 5. 2023 povinné ručení sjednané v Česku platilo u většiny pojišťoven také na území Ruska a Běloruska. Od 1. 6. 2023 pak zelená karta sjednaná v Česku ve dvou uvedených státech neplatí!

Musím mít zelenou kartu při sobě?

Pravidla se v Česku již několik let mění. Zatímco ještě nedávno jste museli mít dokument v papírové podobě během cesty u sebe, dnes už není potřeba zelenou kartu vozit ani vyfocenou, v aplikaci pojišťovny nebo jiné podobě. Policie totiž od října letošního roku na dálku zkontroluje, zda má auto platné povinné ručení, či nikoliv. A za chybějící zelenou kartu vás tak již nemůže pokutovat.

Důležité: Výše uvedená pravidla platí pouze pro Česko! Pokud s autem vyrážíte do zahraničí, je potřeba mít zelenou kartu stále vytisknutou v papírové podobě u sebe. Podmínky v rámci EU by se měly v tomto případě sjednotit až začátkem roku 2025.

Co když jedu do země, kde zelená karta neplatí?

Pokud byste autem vyráželi do zemí, které nejsou součástí EHP, případně dalších ve zmíněné vyhlášce neuvedených států, je potřeba si sjednat tzv. hraniční pojištění, které je omezeno počtem dnů a v závislosti na konkrétní zemi stojí okolo několika desítek eur.

Hraniční pojištění můžete sjednat přímo na hraničních přechodech nebo již v Česku na vybraných pobočkách některých pojišťoven. Pokud během cesty projíždíte vícero státy, ve kterých neplatí zelená karta sjednaná v Česku, je potřeba uzavřít hraniční pojištění pro každý z nich.

Hypotéka bez vlastních prostředků, ručit lze další nemovitostí.

V současné době banky kladou žadatelům o hypotéky několik překážek. Jednou z nich je i požadavek našetřit často až 10 % z ceny nemovitosti. U vysněného bytu za 5 milionů korun to představuje 500 tisíc korun, což může být pro mnohé, zejména mladé lidi, nedosažitelné. Jako řešení se nabízí možnost ručení jinou nemovitostí.

Banky se při sjednávání hypoték musí řídit limity České národní banky. Centrální banka reguluje trh úvěrů na bydlení nastavením tří klíčových parametrů: LTV, DTI a DSTI. První z těchto limitů, LTV, je pro poskytovatele hypoték závazný. Aktuálně nastavená horní hranice ukazatele LTV činí 80 %, avšak pro žadatele mladší 36 let, kteří si pořizují vlastní bydlení, je tato hranice zvýšena na 90 %. Nad touto hranicí mohou banky poskytovat úvěry pouze na výjimku.

Další dva ukazatele, DTI a DSTI, aktuálně pro banky závazné nejsou. Přesto ČNB doporučuje, aby poskytovatelé hypoték vysoce obezřetně posuzovali žádosti o hypotéky, u nichž by ukazatel DTI přesáhl osmi násobek ročního příjmu. U parametru DSTI aktuálně doporučená horní hranice činí 40 %.

Hypotéka bez vlastních prostředků existuje

Nutnost našetřit 10 % z ceny nemovitosti přitom v současnosti není zcela povinná. Bankám je ale doporučeno, aby poskytovaly hypotéky nad 90 % ceny nemovitosti (LTV) pouze 5 % žadatelům. Většina proto získá hypotéku až s 90 % LTV a ze svého doplácí minimálně 10 % z ceny nemovitosti. Existují však i případy, kdy jsou banky ochotné poskytnout úvěr na bydlení v plné výši. Patří mezi ně také ručení jinou nemovitostí, například domem nebo bytem rodičů.

Ručení jinou nemovitostí jako řešení

Krýt hypotéku ještě další nemovitostí je tedy jedna z cest, jak se vyhnout nutnosti našetřit 10 % z ceny nemovitosti. „Podmínkou však je, aby cena obou nemovitostí převýšila cenu kupované nemovitosti i požadované úspory. Má to pak i další výhodu. Pokud například hodnota další nemovitosti bude 3 miliony korun, celkově budete ručit 8 miliony za úvěr 5 milionů. Hypotéka bude tedy v hodnotě pouhých 62,5 % z ceny zástavy a proces schvalování hypotéky bude s největší pravděpodobností rychlejší,“ popisuje Miroslav Majer, CEO fintech startupu hyponamíru.cz.

I toto řešení má však svůj zádrhel. Například děti se často stydí požádat rodiče o ručení a rodiče se mohou obávat možných následků. Rodič totiž musí podepsat zástavní smlouvu, a zastavit tak svou nemovitost. Tu pak může banka v případě neschopnosti splácet zpeněžit. Další nevýhodou doprovodného ručení je i to, že v době zástavy nesmí s danou nemovitostí její vlastník libovolně disponovat. Pokud se tedy dostane do finančních potíží, může nemovitost prodat jen za podmínek stanovených bankou.

Snížení rizika ztráty nemovitosti a její vyvázání

Obavy rodičů či ručitelů ale můžete snadno minimalizovat sjednáním pojištění schopnosti splácet hypotéku. Uklidnit je může i to, že rozhodně neručí nemovitostí po celou dobu splácení hypotéky. Nemovitost totiž může být ze smlouvy vyvázána, když dojde ke splacení částky o velikosti požadovaných úspor, tedy např. 10 % LTV.  Pokud je tedy tato částka v hodnotě 500 tisíc korun a výše splátek 20 tisíc korun měsíčně, o vyvázání nemovitosti můžete požádat přibližně za dva roky a jeden měsíc. Ačkoliv je tento příklad pouze orientační a doba vyvázání nemovitosti se může u jednotlivých bank lišit, rozhodně nejde o zástavu na dvě až tři dekády.

Jaké typy nemovitostí lze použít jako zástavu?

Nejčastěji jsou bankám do zástavy nabízeny byty, rodinné domy a stavební pozemky. Hodnota těchto nemovitostí je obvykle velmi stabilní a zároveň mají dobrou likviditu na trhu. Vhodná nemovitost ke krytí hypotéky je zejména taková, jejíž hodnota dosahuje alespoň výše úspor stanovených bankou. Výjimka nastává u komerčních objektů a podnikatelských provozoven, které jsou neakceptovatelnou zástavou.

„Problém může nastat také u rekreačních objektů, které patří k nestandardní zástavě, a žadateli u nich hrozí přísnější podmínky na maximální možné LTV. Výjimka je spojená i s pozemky, které banky považují za vhodnou zástavu jen tehdy, jde-li o stavební parcelu. Vhodná nemovitost samozřejmě nesmí být ani zatížená věcným břemenem dožití či zástavními právy dalších bank a institucí,“ uvádí Miroslav Majer z hyponamíru.cz.

Jak funguje ručení další nemovitostí a jaký je postup při schvalování?

Zajištění další nemovitostí u hypotéky funguje tak, že bance dáte do zástavy kromě kupované nemovitosti i další nemovitost. Pokud přestanete splácet úvěr, banka má právo tuto nemovitost prodat a z výtěžku pokrýt vzniklý dluh. Tento způsob ručení snižuje riziko pro banku a vám umožňuje dosáhnout potřebného financování.

Nejprve je třeba vybrat druhou nemovitost, která bude sloužit jako dodatečná zástava. Tato nemovitost může být vlastněna žadatelem nebo třetí osobou, která souhlasí s jejím použitím jako zástavy (například rodiče, příbuzní či přátelé). Banka následně provede ocenění obou nemovitostí – té, kterou žadatel kupuje, i té, která bude použita jako další zástava. Odhadce určí tržní hodnotu těchto nemovitostí a banka spočítá poměr výše úvěru k celkové hodnotě zajištěných nemovitostí (LTV).

Po ocenění nemovitostí a výpočtu LTV banka připraví úvěrovou smlouvu, ve které bude zahrnuto ručení oběma nemovitostmi. Ve smlouvě budou uvedeny podmínky úvěru, včetně výše měsíčních splátek, úrokové sazby a doby splatnosti. Na obě nemovitosti bude v katastru nemovitostí zapsáno zástavní právo ve prospěch banky.

Jaké jsou možnosti refinancování hypotéky s ručením další nemovitostí?

Při refinancování hypotéky postupuje nová banka stejně jako u nové žádosti o úvěr. Připravte se na to, že si banka ověří vaši bonitu a bude nutné doložit odhad nemovitosti. Pokud potřebujete více finančních prostředků, dodatečná zástava vám může umožnit navýšení úvěru. Konkrétní možnosti je vhodné probrat s hypotečním specialistou.

Jak funguje penzijko pro děti a v čem je jeho hlavní výhoda?

Češi se postupně stále více začínají zajišťovat na důchod i po své ose a nezřídka při tom myslí také na své děti. Volba konkrétního produktu by měla následovat až poté, co si ujasníte, na co přesně dětem spoříte. Zvolíte-li stavební spoření, musíte počítat se šestiletou vázací lhůtou a tím, že u stavebka v současnosti činí státní podpora už jen 5 % a maximálně 1000 Kč ročně. Chcete-li ukládat peníze dětem stranou dlouhodobě, můžete se pustit do investic a zvolit díky pravidelnosti a dlouhému horizontu dynamičtější strategii.

Pokud se do investování po vlastní ose z nějakého důvodu pouštět nechcete, od roku 2016 je možné uzavírat dětem i doplňkové penzijní spoření (DPS), tedy spoření na penzi (přesněji investování do fondů) se státním příspěvkem v tzv. třetím pilíři. Název napovídá, že jde o produkt, který váš potomek vybere až v předdůchodovém věku. Díky jedné výjimce tomu tak úplně není. Pořád je ale nutné mít na paměti, že DPS není vhodné například na financování bydlení.

Jan Sedláček, tiskový mluvčí Asociace penzijních společností, uvedl, že počty těchto dětských smluv každoročně rychle rostou. Zatímco na konci roku 2016 Asociace evidovala 13 tisíc dětských smluv, před pěti lety to bylo 61 tisíc a ke konci loňského roku už 162 tisíc smluv.

Důchodové spoření pro děti vs. pro dospělé

Pravidla DPS pro dospělé a děti se téměř neliší a hlídá je stát. Výše státního příspěvku, možnost volby a změny investiční strategie (konzervativní, vyvážená, dynamická), ale i poplatky jsou stejné.

V současnosti platí, že státní příspěvek činí 20 % měsíčního vkladu. Minimální měsíční úložka pro získání nejnižšího státního příspěvku je 500 Kč (s příspěvkem ve výši 100 Kč). Na maximální příspěvek (340 Kč) naopak dosáhnete při měsíční úložce od 1700 Kč.

Na rozdíl od smluv pro dospělé u penzijního spoření pro děti platí, že je možné ze spoření vybrat při dosažení 18 let třetinu naspořených prostředků. Aby tento výběr neznamenal nutnost vracení státních příspěvků, musí zároveň platit, že nastane až po deseti letech spoření (platí jak pro smlouvy uzavřené do konce roku 2023, tak pro ty novější).

Využití peněz není čerstvým dospělým nijak omezeno. Je už jen na nich, zda budou chtít začít podnikat, studovat v zahraničí, nebo cestovat. Zbylé peníze se jim ve fondu dále zhodnocují dle zvolené strategie, říká Vratislav Málek, produktový manažer NN Penzijní společnosti.

Na rozhodnutí získat toto částečné odbytné mají mladí 24 měsíců od okamžiku, kdy dosáhnou plnoletosti. Zároveň však musí platit, že během posledních 24 měsíců nedošlo k převodu prostředků mezi penzijními společnostmi.

Předčasný výběr možný je, ale přijdete o výhody

V krajním případě je možné, aby prostředky z dětské smlouvy ještě nezletilého účastníka vybrali i jeho zákonní zástupci. Mělo by však jít až o poslední možnost a i ta má své podmínky.

Je pro to nutný souhlas opatrovnického soudu. I zde ale stejně jako u běžných smluv v DPS platí, že nejdříve lze tzv. odbytné čerpat po dvou letech trvání smlouvy (po 24 měsíčních úložkách), popsal serveru Měšec.cz důsledky Sedláček z Asociace penzijních společností.

Pokud byste se dostali do situace, kdy nebudete mít na to, abyste dětem na penzijko dál odkládali, můžete spoření jen bezplatně přerušit nebo odložit a později doplatit, čímž si prodloužíte dobu spoření.

Obecně u „penzijka“ platí, že o odbytné se jedná při výběru v době, kdy ještě na smlouvě není možný výběr řádný. Účastník pak získá částku bez státních příspěvků, se zdaněním výnosů (a případných příspěvků zaměstnavatele). V případě uplatnění odpočtů od základu daně u dospělých je nutné tyto vrátit, resp. dodanit je až deset let zpětně.

Dětská smlouva při dosažení 18 let

Při dosažení 18 let u dětského spoření na penzi mohou nastat tři scénáře:

  • nedochází k výběru, spoření pokračuje a produkt se překlápí z dětské do běžné smlouvy, dosavadní doba spoření se započítává,
  • výběr (max.) třetiny prostředků vč. státních příspěvků a poměrné části výnosů, produkt se překlápí do běžné smlouvy, dosavadní doba spoření se započítává,
  • výběr všech prostředků (u třetiny prostředků vč. státních příspěvků, zbylé státní příspěvky za dvě třetiny úspor je nutné vrátit).

Obecně u DPS platí, že úložky na „penzijko“ ve třetím pilíři je možné odečítat od základu daně do celkového limitu 48 tis. Kč za rok (limit platí současně i pro státem podporované životní pojištění, produkty dlouhodobého investičního produktu a platby na pojištění dlouhodobé péče). U spoření na důchod z třetího pilíře se ale od základu daně dá odečítat z měsíční úložky pouze částka nad 1700 Kč.

Odpočet je ale možné uplatnit pouze na vlastní smlouvu poplatníka. Ačkoli tedy dětem na jejich jméno můžou spořit kromě vás třeba i babička nebo strýček, tyto úložky na „cizí“ smlouvu si oni pak do svých daní promítnout nemohou.

Daňové výhody za aktuální úložky tedy uplatní potomek případně až v době, kdy bude mít vlastní příjem. Bude-li ten pocházet z pracovního poměru, může mu zaměstnavatel na penzijko přispívat. Do limitu 50 tis. Kč ročně se mu tyto prostředky nedaní, ani z nich nebude odvádět pojistné. I zde ale platí, že daňového výhody jsou nepřenositelné, a zaměstnavatel tak přispívá na penzijko pouze svému zaměstnanci. Není možné, aby dával například váš zaměstnavatel v tomto zvýhodněném režimu příspěvky na penzijko vašeho dítěte (nebo jiného rodinného příslušníka).

Možnosti výběru v (před)důchodovém věku

Smlouvy o spoření na penzi se sjednávají na dobu neurčitou. Jak Málek připomněl, získání státní podpory je podmíněno tím, že smlouvu vyberete (až na povolenou výjimku v 18 letech) skutečně až v předdůchodovém věku. Kdo chce získat příspěvky od státu a případně využít daňového zvýhodnění, musí spoření ukončit řádně, zdůraznil a připomněl zároveň, že řádný výběr nabízí čtyři možnosti:

  • využití úspor na předdůchod, o který můžete požádat nejdříve 5 let a nejpozději 2 roky před nárokem na řádný starobní důchod, je však nutné splnit i podmínky na výši úspor a délku trvání smlouvy o důchodovém spoření,
  • výběr formou jednorázového vyrovnání – je možné od dosažení 60 let, pokud jste spořili aspoň 120 měsíců (pro smlouvy uzavřené do konce roku 2023 stačí 60 měsíců),
  • výplata formou starobní penze na sjednanou dobu – je možné od dosažení 60 let, pokud jste spořili aspoň 120 měsíců (pro smlouvy uzavřené do konce roku 2023 stačí 60 měsíců),
  • výplata invalidní penze na sjednanou dobu – můžete čerpat, pokud vám vznikne nárok na invalidní důchod pro invaliditu 3. stupně za podmínky, že spoříte aspoň 36 měsíců a dávku budete čerpat aspoň po pětistovce, minimálně tři roky v měsíční, nebo čtvrtletní frekvenci.

Co je to předdůchod?

Předdůchod umožňuje čerpat naspořené prostředky na doplňkovém penzijním spoření před dosažením důchodového věku. Na rozdíl od předčasné penze ho vyplácí ze III. pilíře penzijní společnost, u které spoříte. Základní podmínkou je dostatek vlastních úspor, které vám pak budou vypláceny v měsíčních dávkách.

Čím dřív, tím líp

Výhodou spoření nebo investic rozprostřených v delším časovém horizontu je, že díky výnosu ze spoření nebo investic průběžně roste základna, která se zhodnocuje. Čas u tohoto typu spoření hraje zásadní roli – čím dříve se spořením začnete, tím déle pracují peníze pro vaše dítě, nebo třeba i vnouče. Zhodnocení u tohoto produktu je postaveno na principu složeného úročení, takže dosažený výnos se v dalším období dále zhodnocuje. Právě výnosy představují na konci doby spoření největší díl z naspořené částky u dětí, vysvětlil šéf produktů NN Penzijní společnosti.

Poukázal na to, že když budeme dítěti spořit 1000 Kč měsíčně do jeho 25 let, bude na tom v 65 letech (i pokud by ve spoření dál nepokračovalo) několikanásobně lépe než ten, kdo si začal spořit stejnou částku ve svých 25 letech. A to i přesto, že v prvním případě se spořilo 25 let a ve druhém 40 let.

Příklad

Spoříme-li 1000 Kč měsíčně od svých 25 let, budeme mít i se státními příspěvky ve výši 200 Kč měsíčně (při průměrném ročním výnosu 4 %) ve věku 65 let naspořeno přibližně 1,4 mil. Kč.

Kdyby nám rodiče spořili od narození 1000 Kč měsíčně plus státní příspěvek (opět s výnosem 4 % ročně), měli bychom ve 25 letech naspořeno asi 620 tisíc Kč. Pokud bychom tyto peníze nechali dál ležet při stejném výnosu, aniž bychom až do odchodu do penze přispěli něčím navíc, budeme mít v 65 letech přibližně částku 3 mil. Kč.

V prvním případě jsme přitom na spoření za 40 let vložili 480 tis. Kč, abychom měli 1,4 mil. Kč, a ve druhém bylo vloženo 300 tis Kč., abychom získali 3 mil. Kč.

Výpočet: NN Penzijní společnost

K průběžnému navyšování částky přispívají i přiznávané státní příspěvky. Na druhou stranu je potřeba počítat s tím, že penzijní společnosti platíme poplatky (založení a vedení je bezplatné, hradí se ale průběžný poplatek za správu a výkonnostní poplatek – ze zisku).

Ty jsou „u penzijka“ ve třetím pilíři zákonem regulované, takže se mezi jednotlivými společnostmi příliš neliší a vesměs jsou nastavené na hranici povoleného maxima. Výši poplatků najdete ve statutu a dokumentu s klíčovými informacemi o daném účastnickém fondu.

Dynamická, nebo konzervativní strategie?

Volba investiční strategie je věcí osobní volby a preferencí, rozhodnutí musí penzijní společnost nechávat na klientech, nebo v případě dětských smluv na zákonných zástupcích. Než sjednáte konkrétní smlouvu, musíte vždy projít investičním dotazníkem, kde poskytovatel mapuje vaši averzi k riziku, orientaci v problematice investic apod. Penzijní společnosti nabízí dynamičtější, konzervativní i vyvážené fondy.

Je možné zvolit kombinaci fondů a je dobré si uvědomit, že pravidelné dlouhodobé spoření na penzi už od dětského věku nabízí zajímavý prostor pro zhodnocení díky dynamičtějším strategiím, tedy spoření v penzijním fondu s větším podílem akcií, uvedl Málek, který rozdíl mezi fondy opět ilustruje na příkladu: Pokud budeme předpokládat průměrné zhodnocení dynamického fondu 6 % p.a. po dobu 18 let, bude částka k výplatě v 18 letech činit bezmála 119 tisíc Kč při úložce 1000 Kč a necelých 60 tisíc při úložce 500 Kč.

Konkrétnější představu o výši úspor vzhledem k výši úložky i zvolené investiční strategii si můžete udělat prostřednictvím kalkulaček, které najdete na webech penzijních společností. Kalkulačky u dětského penzijka zahrnují i informace o případné výši výplaty při dosažení plnoletosti.

I pokud si zvolíte dynamickou strategii, která zahrnuje více rizikovějších aktiv, penzijní společnost pět let před dosažením důchodového věku převede vaše prostředky do povinného konzervativního účastnického fondu. Nařizuje jí to zákon, aby účastníky ochránil před kolísáním hodnoty jeho portfolia, které by mohlo přijít v nevhodnou chvíli, tedy na konci smlouvy.

Pokud klient o tento automatický převod zájem nemá a přeje si dynamičtější investiční strategii nadále ponechat (a využít tak potenciál vyššího zhodnocení), necháváme rozhodnutí na něm. Stačí nám tuto informaci oznámit a jeho strategie zůstane nezměněna, dodal odborník NN Penzijní společnosti. Konečná volba je tedy přímo na majiteli smlouvy, pokud se ale chce vyhnout automatizovanému překlopení do konzervativní strategie, musí se aktivně ozvat.