Rubrika: Odškodnění

Rodinná dovolená se může poměrně snadno proměnit v noční můru. Když vám řidič z vedlejší silnice nedá přednost, pomačkané plechy budou pravděpodobně to nejmenší, co je potřeba řešit. Oděrky, zlomeniny, ale i další zranění vás ovšem opravňují k získání nemalého odškodnění. Co pro to musíte udělat?

Cesta na dovolenou se proměnila v noční můru

Rodina se dvěma malými dětmi se na začátku prázdnin chystala na vytouženou dovolenou v Chorvatsku. Jeli autem a pro svou cestu zvolili trasu vedoucí přes Slovinsko. Tady ovšem jejich dovolená skončila ještě dřív, než mohla vůbec začít. Na jedné ze slovinských silnic jim totiž nedal přednost řidič vozidla s maďarskou poznávací značkou, který vyjížděl z vedlejší silnice.

Naštěstí se nic vážného nestalo. Výsledkem byly pouze značně pomačkané plechy, což tatínek, coby vlastník vozidla neprodleně vyřešil s asistenční službou své pojišťovny, u níž si platil povinné ručení a havarijní pojištění s rozšířenou asistencí. Pojišťovna zařídila odtah vozidla a náhradní auto, včetně potřebného ubytování pro celou rodinu a následnou repatriaci zpět do Česka. Cestovní pojištění ovšem dotyčná rodina neměla. Řešili tedy, co dělat dál.

Maminka si stěžovala na bolesti za krkem, jedno z dítek trápila bolest na hrudníku a druhé se bouchlo do hlavy. Protože rodiče nechtěli nic podcenit, vyhledali ve Slovinsku lékařské zařízení, kde si ovšem museli veškerou zdravotní péči zaplatit. Podcenili totiž důležitost cestovního pojištění a na dovolenou vyrazili bez něj.

Límec a pobyt v nemocnici

Maminka „vyfasovala“ fešný límec, jedno z dítek skončilo s naraženinou, která naštěstí neznačila vážné poškození. Druhé z dětí ovšem zůstalo v nemocnici přes noc na pozorování. Ráno bylo propuštěno do domácího léčení s lehkým otřesem mozku. Jakmile se rodina vrátila do Čech, začala řešit odškodnění z povinného ručení řidiče, který nehodu způsobil.

Maminčina naražená krční páteř stále zlobila, což si vyžádalo 21denní neschopenku. Poté jí byla nemocenská ukončena a dotyčná byla odeslána praktickým lékařem na rehabilitaci. Po absolvování soukromé rehabilitace se její stav stabilizoval a na poranění krční páteře si tak po několika měsících ani nevzpomněla.

35 000 Kč na další dovolenou

Škodu řešila zmíněná rodina již přímo v Česku ve spolupráci se specialistou na odškodnění. Ten společně se svým týmem vypočítal, že za zhmoždění krku (30 bodů) náleží mamince odškodnění ve výši 12 728 Kč. Jednomu z dětí, které mělo zhmožděný hrudník (10 bodů), bylo vypočítáno odškodnění ve výši 4 242,70 Kč. Druhé dítko obdrželo za lehký otřes mozku (20 bodů) odškodnění ve výši 8 485,40 Kč.

Dotyčné byl v rámci odškodnění uhrazen i rozdíl mezi průměrným příjmem, který by pobírala v případě, že by byla zcela zdravá, a tím, co jí vyplatil zaměstnavatel a okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ) během nemocenské. Zde získala dalších 10 000 Kč.

K tomu je nutno připočíst ještě náklady na léčení, do kterých spadá nejen rehabilitace v soukromé klinice, ale také doprava sem. Proplaceny mamince byly i kompenzační pomůcky (např. krční límec), což v součtu činilo dalších 8 000 Kč. Za ošetření ve slovinském zdravotnickém zařízení zaplatila rodina 20 000 Kč. Také tyto náklady jim nakonec proplatila pojišťovna viníka nehody.

Celkem tedy rodina obdržela odškodnění ve výši 63 456 Kč. Po odečtení zaplacených nákladů za kompenzační pomůcky (8 000 Kč) a léčebné výdaje (20 000 Kč), které museli uhradit ve Slovinsku, jim zbylo 35 456 Kč, které mohli vynaložit na další zahraniční cesty.

Máte nárok na odškodnění?

Pokud se vám v Česku nebo zahraničí stala obdobná (nezaviněná) nehoda, při které jste utrpěli větší, či menší újmu na zdraví (v krajním případě i životě), nebojte se po ukončení léčení obrátit na zkušeného specialistu, který pro vás dokáže vyjednat maximální možné odškodnění, na které máte nárok.

Objevily se u Vás v důsledku nezaviněné dopravní nehody psychické obtíže? Pakliže jste nuceni následkem těchto negativních psychických změn vyhledat odbornou pomoc, můžete po viníkovi nárokovat adekvátní odškodnění. Získat ho ale není ani trochu jednoduché.

Dvě roviny odškodnění duševních útrap

V oblasti odškodnění po dopravních nehodách rozlišujeme zpravidla dva druhy duševních útrap. První kategorií je psychická újma při úmrtí následkem autonehody, k níž může dojít ve chvíli, kdy vlivem dopravní nehody přijdete o blízkou osobu. Výše odškodnění za psychickou újmu se v tomto případě různí podle blízkosti vztahů se zemřelým a intenzitě utrpení včetně psychických následků.

Stalo se to už spoustě lidí. Prostě přišli třeba u supermarketu po nákupu k autu a zjistili, že ho mají odřené. Pachatel samozřejmě neznámý, ke škodě se nikdo nehlásí.

Neznáte viníka

Nedůležitější je, mít viníka, nebo havarijní pojištění, ideálně obojí. Bez viníka se dá sice pořád ještě situace řešit, ale budete muset přivolat policii. Ta vše zaznamená a bude po viníkovi pátrat. Nedělejte si nějaké velké naděje, obvykle je případ odložen, pokud nejsou k dispozici svědci nebo třeba záznamy z kamer na parkovišti.

Jakmile odřeninu zjistíte, podívejte se na sousední auta na parkovišti, možná budou mít třeba na nárazníku kousek vašeho laku. V takovém případě doporučujeme, počkat na majitele auta a zeptat se ho, zdali náhodou při parkování neodřel vaše vozidlo. Pro jistotu si ještě vše nafoťte. Škoda by se pak řešila z povinného ručení viníka. Rozhodně s vaším autem nehýbejte, dokud nemáte vše nafocené a sepsané.

Poznatek z praxe – zdaleka nejhorší jsou odřeniny od nákupních vozíků. „Pachatel“ se zpravidla dovtípí, že škodu nezaplatí povinné ručení na auto, ale musel by ji hradit sám. Navíc se to velmi špatně prokazuje, rodiče často ani netuší, že třeba jejich dítko odřelo cizí vůz nákupním vozíkem. Ten navíc mívá i trochu ostré hrany a škrábance jsou hlubší, než když se vám o dveře otře pružný plastový nárazník.

Znáte viníka

Optimální stav je, pokud je viník známý. Tedy se přizná a počká na místě (co si budeme povídat, takových bude menšina) nebo třeba nechá lísteček za stěračem. Jednou jedinkrát jsme na vlastní oči viděli člověka, který odřel cizí auto, obhlédl škodu a sám přivolal PČR.

Pokud je s viníkem rozumná domluva, není třeba policii volat (do škody 100 000 korun). Stačí sepsat záznam o nehodě, zkrátka postupuje se jako při klasické autonehodě. Důležité je, domluvit se na tom, kdo je viníkem a ideálně to do protokolu o nehodě napsat.

Havarijní pojištění

Pakliže máte havarijko, nemusíte nutně viníka znát. Přivolejte policii, která událost zdokumentuje a následně můžete uplatnit škodu u pojišťovny. Havarijní pojistka je pro takové případy ideální řešení, druhou věcí je cena, například pro starší auta to nedává moc smysl.

Jste viníkem

Je neslušné, ba dokonce nezákonné, od způsobené škody ujet. Nemůžeme vám poradit nic jiného, než počkat na majitele auta, omluvit se a situaci vyřešit. Pozor ale na to, aby se z toho pak „nějakou záhadou“ nestala škoda daleko vyšší a poškození se nerozrostlo třeba na další díly, jako světla a podobně. Doporučujeme si vše nejdříve nafotit, ať máte v ruce důkaz o rozsahu toho, co jste způsobili.

Zatímco u jiných přestupků se zákazy činnosti ruší, u ujetí od nehody se naopak zpřísňují. Na silnicích se nesmí tolerovat zbabělost a nezodpovědnost těch, kteří po nehodě ujedou a nechají vše napospas osudu.

Nové zpřísnění je jasným signálem: Ujetí od nehody se krutě nevyplácí! Řidiči, kteří se k tomuto zbabělému kroku uchýlí, riskují nejen tučnou pokutu, ale i zákaz řízení.

Proč? Protože ujetí od nehody není jen obyčejný přestupek. Je to projev bezohlednosti a lhostejnosti k životům a zdraví druhých. Kdo se po nehodě zbaběle vytratí, dává jasně najevo, že mu na osudu druhých nezáleží. Zpřísnění tedy mluví jasně – tohle chování se tolerovat nebude! Ať už se jedná o projev paniky, snahu vyhnout se zodpovědnosti nebo obyčejnou zbabělost, důsledky budou tvrdé.

A co na to zákon?

Zákon rozlišuje 4 typy přestupků v souvislosti s ujetím od nehody. U dvou z nich hrozí zákaz činnosti a sebrání 4 bodů v registru řidičů. Ne vždy je zřejmé, o který paragraf se jedná, proto je důležité znát základní fakta.

U dvou z nich (přehled přestupků podle § 125c odst. 1 písm. i), jendá se o bod č. 1 – neprodlené nezastavení po nehodě a bod č. 4 – opuštění místa nehod, hrozí zákaz řízení na 4–6 měsíců, 4 body a pokuta ve správním řízení 7 000 až 25 000 korun (blokově se tento přestupek nedá řešit).

U neoznámení nehody policii (bod č. 2) a neprokázání totožnosti ostatních účastníků nehody (bod č. 3) se sankce pohybují v rozmezí 4 000 až 10 000 korun ve správním řízení a 2 500–3 500 korun blokově.

Kdy je nutné oznámit nehodu policii?

Policii se hlásí nehody, když dojde k:

• Usmrcení nebo zranění
• Škodě třetí osobě (zaparkované auto, plot, strom, zeď atp.)
• Škodě na zúčastněném vozidle nebo přepravované věci nad 100 000 korun
• Poškození součásti pozemní komunikace ( poškození dopravní značky dopravní značení nebo silničních svodidel, asfaltu atp.)
• Nemožnosti obnovení plynulosti provozu.

I když se jedná o menší karambol bez zranění a s viditelnou škodou do 100 000 Kč, nezapomínejte na sepsání záznamu o nehodě. Sepsání záznamu o nehodě je klíčové pro obě strany. Dokument slouží jako doklad o události a usnadňuje řešení pojistných událostí. V záznamu by měly být uvedeny:

• Informace o účastnících nehody (jméno, adresa, RZ)
• Popis nehody a okolností
• Náčrt nehody
• Podpisy obou účastníků

Mnoho řidičů se mylně domnívá, že pokud někoho nabourají na parkovišti, stačí nechat na místě lístek za oknem. To ale nestačí! I u menších škod je nutné ohlásit nehodu na linku 158. Zůstaňte na místě nehody až do příjezdu policie nebo do vyřešení situace s druhým účastníkem. Opuštění místa nehody se může vnímat jako přiznání viny.

Každý by uvítal, pokud by se dopravní nehody vůbec nestávaly. Takové přání je ale nerealistické a je potřeba, aby se k dopravní nehodě čelem postavili také svědci, a to i přesto, že pro některé může mít nehoda ještě fatálnější dopady než v případě samotných účastníků. Jak se ale mají svědci v případě dopravní nehody konkrétně zachovat?

Svědci dopravních nehod by měli myslet na to, že jejich povinnosti jsou velmi podobné těm, které mají samotní účastníci. V prvé řadě se tedy jedná o povinnost zastavení a zjištění, co se vlastně u dopravní nehody stalo a jestli není třeba podat pomocnou ruku. Jestliže dostanou svědci ujištění, že je vše jasné a v pořádku, mohou svědci v případě menších dopravních střetů pokračovat v jízdě.

Hrozí dva roky ve vězení

Jestliže by ale taková pomoc ze strany svědků byla potřeba a ti se k přiložení ruky k dílu neměli, vystavují se poměrně značnému maléru. Za ten hrozí v krajním případě až dvouleté vězení. Hovoří o tom trestní zákon, a to konkrétně paragraf 150.

V aktuálním trestním zákoníku stojí. „Kdo osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky vážné poruchy zdraví nebo jiného vážného onemocnění neposkytne potřebnou pomoc, ač tak může učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.“

V praxi svědci dopravní nehody nemusí běžně zastavovat u menších střetů. Týká se to i takových dopravních nehod, u kterých již asistují příslušníci policie. Ve všech ostatních případech je ale vždy lepší se alespoň v rychlosti zeptat, zda je vše v pořádku a jestli nepotřebují účastníci dopravní nehody jakoukoliv pomoc. Kromě zákonné povinnosti se zároveň jedná i o slušnost s morálním aspektem, neboť podobnou pomoc by nejspíš uvítali všichni.

Blinkry i reflexní vesta

Svědci dopravní nehody ale musí myslet i na to, že zastavení poblíž nehody je třeba na co možná nejbezpečnějším místě. Jinak totiž hrozí, že dopravní nehody se v krajním případě mohou opakovat, což rozhodně nikdo nechce. Po bezpečném zaparkování či zastavení je vhodné a ideální zapnout výstražné blinkry a vzít si na sebe reflexní vestu.

V každém případě je vždy vhodné zjistit, zda a případně kolik lidí utrpělo nějaké zranění, i to, jak jsou taková zranění vážná. Následně je ideální vytočit linku 112 nebo 155 a uvést operátorovi na druhé straně, co a kde se vlastně stalo. Operátor svědky následně konkrétně instruuje, co mají vlastně dělat. Vždy je zároveň vhodné vyčkat příjezdu policie, která každého svědka vyslechne a sepíše s ním potřebný záznam, který může být při vyšetřování velmi nápomocný.

Kromě již uvedeného paragrafu 150 trestního zákona je ale třeba zmínit i paragraf 151, který se konkrétně zaměřuje na účastníky, u kterých je samozřejmě ještě přísnější. „Řidič dopravního prostředku, který po dopravní nehodě, na níž měl účast, neposkytne osobě, která při nehodě utrpěla újmu na zdraví, potřebnou pomoc, ač tak může učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného, bude potrestán odnětím svobody až na pět let nebo zákazem činnosti.“

Místo několika týdnů či dnů posílají pojišťovny po dopravních nehodách svým klientům peníze na účty i během pár hodin. Likvidace pojistných událostí v Česku v posledních deseti letech výrazně zrychlily. Významně se na tom podepsaly digitalizace a rychlý rozvoj moderních technologií a jejich využívání pojišťovnami i samotnými klienty. K urychlení proplácení škod přes mobil či počítač pak významně přispěla i pandemie Covidu.

Pokud je u nehody Policie ČR, dokumentaci zajistí ona. „Pokud ale přítomna není, je potřeba použít ideálně euroformulář, který je nutné řádně s druhým účastníkem nehody vyplnit a pořídit co nejvíce fotek. Poté uplatnit nárok u příslušné pojišťovny a postupovat dle jejích instrukcí. Důležité je si také uvědomit, že každá pojišťovna může upřednostňovat jiný způsob hlášení škod, telefonický nebo elektronický.

Po nehodě volejte asistenční službu pojišťovny

Ročně dochází k více než sto tisícům dopravních nehod. Mnohé z nich se neobejdou bez zranění. Mezi nejčastější typy úrazů patří ty, které se týkají krční páteře. I když jde často o méně závažné komplikace, po viníkovi nehody můžete požadovat (sta)tisíce.

Poranění krční páteře při autonehodě aneb „Whiplash syndrom“

Podle statistik pojišťoven patří poranění krční páteře mezi ty vůbec nejčastější úrazy. Obecně se tyto problémy označují jako whiplash syndrom, chcete-li opěrkový syndrom, který se ovšem nemusí projevit hned. Příznaky poranění krční páteře se mohou projevovat nenápadně a až po nějaké době aktivně udeřit. Spousta poškozených tak svůj nárok na odškodné neřeší. A to je škoda! Po viníkovi totiž mohou vysoudit nemalé částky.

Vloni se stalo celkem 94 945 nehod, u kterých asistovala policie. U těchto nehod bylo zraněno 1 751 osob těžce a dalších 23 936 lidí, kteří se potýkali s lehčím zraněním. Řada z nich bohužel vůbec netuší, že má nárok na pojistné plnění z povinného ručení viníka.

Kdo má při úrazu nárok na pojistné plnění z povinného ručení?

Pokud dojde během dopravní nehody k úrazu, můžete po pojišťovně viníka nárokovat adekvátní odškodnění. Náhradu škody mohou žádat nejen řidiči, kteří nehodu nezavinili, ale také o spolujezdci (a to klidně z vozidla viníka), cyklisté nebo chodci, kteří během dopravní nehody přišli k újmě.

V praxi máte nárok nejen na odškodnění za újmu na zdraví, či životě, ale i náhradu škody na majetku. Odškodnění se v tomto případě vyplácí z povinného ručení viníka. V případě, že je viník neznámý nebo nemá platné povinné ručení, plnění pojistné události se ujme Česká kancelář pojistitelů, která uhradí odškodnění v souvislosti se zraněním.

Pokud si pro tyto a další specifické případy platíte úrazové nebo životní pojištění, můžete pojistné plnění nárokovat také po vlastní pojišťovně. U některých pojistek z povinného ručení je dokonce připojištěn řidič vozidla, takže plnění může dostat i viník nehody.

Máte nárok na různé náhrady, které se mohou šplhat do milionů

Pokud dojde k nezaviněné dopravní nehodě poškození mohou žádat o několik druhů náhrad. V první řadě jde o bolestné, na které má poškozený nárok hned po první návštěvě u lékaře. Další náhradou jsou náklady na léčení, případně náklady, které jsou spojené s péčí o zdraví nebo domácnost poškozeného.

Žádat po viníkovi nehody můžete samozřejmě také cestovné (např. do zdravotnických zařízení, k fyzioterapeutovi apod.). Do těchto náhrad se počítají nejenom jízdenky za hromadnou dopravu, ale také pohonné hmoty při cestách vlastním autem.

Specifickou kategorií je také náhrada za ztrátu na výdělku, o kterou může poškozený žádat po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity. Člověk v tomto případě žádá pojišťovnu viníka o doplacení rozdílu mezi příjmem před a po nehodě.

Poslední kategorií je odškodnění za trvalé následky. V případě, že u poškozeného přetrvávají zdravotní komplikace (nejdříve rok po autonehodě po ustálení zdravotního stavu), může žádat o odškodnění za trvalé následky. Zmíněná náhrada je obvykle nejvyšší formou odškodnění a pro její výpočet se vypracovává znalecký posudek o stanovení nemajetkové újmy na zdraví.

Výše uvedené náhrady za zranění po dopravní nehodě většinou nejde uplatnit najednou. Každá náhrada se totiž uplatňuje v jiný časový okamžik, což může situaci laikovi poměrně dost zkomplikovat. Proto je vždy dobréoslovit specialisty v oblasti odškodnění, kteří mají nemalé zkušenosti nejen s celým procesem odškodnění, ale také jednotlivými pojišťovnami.

Jak na vyplacení adekvátního pojistného plnění?

Vyplacení pojistného není tak jednoduché, jak se může na první pohled zdát. Každý případ je nesmírně individuální a laika může často odradit množství papírování a nekonečné byrokracie. Proto je dobré obrátit se na specialisty v oblasti odškodnění, kteří mají nemalé zkušenosti s vymáháním adekvátních nároků. Jejich odměna se počítá předem dohodnutím procentem z vymožené částky. Dopředu tak nic neplatíte.

Vyplacení pojistného je možné až tři roky zpětně (specifické případy i čtyři roky např. odškodnění ztížení společenského uplatnění) od vzniku škodné události. Zmíněnému specialistovi stačí udělit plnou moc a předat mu veškeré lékařské zprávy. Velkou předností této služby je i skutečnost, že v rámci běžných případů, kdy je ukončeno léčení, činí doba vyplacení pojistného plnění zhruba jeden měsíc od obdržení potřebných dokumentů.

Trvalé následky po dopravní nehodě mohou mít různou podobu. Nemusí jít jen o viditelná poškození těla, ale třeba také o omezenou hybnost končetiny nebo dlouhodobé psychické obtíže. Poškozený by proto měl vědět, jak od pojišťovny viníka získat adekvátní odškodnění. Proč si dávat pozor nejen na lhůty, ale také formuláře pojišťoven?

Na jaké odškodné za trvalé následky máte nárok?

Odškodnění po dopravní nehodě se vyplácí z povinného ručení viníka. Nárok na něj má široký okruh poškozených. Nejde jen o řidiče, který nehodu nezavinil, ale také o cyklisty, chodce, spolujezdce (klidně i z auta viníka) a další osoby, které při nehodě utrpí jakýkoliv úraz.

Zatímco například o bolestné nebo ušlý výdělek si poškození žádají poměrně často, při odškodnění za trvalé následky už tak aktivní nejsou. Důvodem je nepochybně to, že často nevíme, na jaké druhy náhrad máme vlastně nárok.

Proto je dobré připomenout si, že mezi nejčastější trvalé následky patří:

• opěrkový syndrom (whiplash),
• ztížení nebo omezení pohybu hlavy, zad, kloubů nebo svalů,
• problémy se zrakem, sluchem nebo řečí,
• omezení funkce končetin,
• ztráta sexuálních funkcí nebo urologické potíže,
• deprese, úzkosti, poruchy spánku,
• posttraumatická stresová porucha (PTSP).

Kdy žádat o odškodnění za trvalé následky?

Výše uvedené trvalé následky, které odborně označujeme jako, ztížení společenského uplatnění více, či méněovlivňují běžný život poškozeného. Proto by měl být dotyčný při řešení náhrad aktivní. Získat totiž může nemalé částky. Na odškodné za trvalé následky má nárok ve chvíli, kdy nehodu nezavinil a jeho zdravotní stav se relativně ustálil, k čemuž dochází zhruba rok od autonehody.

Jaká je u trvalých následků promlčecí doba?

Promlčecí doba činí tři roky od okamžiku, kdy bylo možné poprvé nárok na odškodné za trvalé následky uplatnit (obvykle rok po dopravní nehodě). Promlčení tedy nastane nejdříve čtyři roky od dopravní nehody. Přesto je dobré s řešením adekvátního odškodnění neotálet! Často totiž nemusí jít o záležitost dnů, ale několika týdnů, v krajním případě i měsíců.

Jak vysoké může být odškodnění „trvalek“?

Odškodnění za trvalé následky (tzn. ztížení společenského uplatnění, obecně „trvalky“) se stanovuje dle výpočtového mechanismu Metodiky Nejvyššího soudu, který zohledňuje stupeň postižení, věk, pohlaví, ale i další faktory. Tento mechanismus je při řešení odškodnění trvalých následků většinou respektován nejen pojišťovnami, ale i soudy. Pro laika nicméně může být poměrně komplikovaný a nepřehledný.

Na jak vysoké odškodnění za ZSU máte nárok?

• Lehké trvalé následky: 100 000 Kč až 300 000 Kč
• Středně závažné trvalé následky: od 300 000 do 1 000 000 Kč
• Vážné trvalé následky: nad 1 000 000 Kč

Pozor na formuláře od pojišťovny!

Pokud se do vymáhání odškodnění za trvalé následky vrhnete sami, pojišťovna viníka vám zpravidla zašle formulář, který dáte k vyplnění svému ošetřujícímu lékaři. Na základě takto vyplněného formuláře je stanovena výše odškodného, které ale nemusí být (a zpravidla také nebývá) adekvátní.

Proto je ideálním postupem vypracování znaleckého posudku znalcem s příslušnou specializací. Posudek je v takovém případě standardizován a je přezkoumatelný a respektovaný jak soudy, tak pojišťovnami. Zhotovení sice není zadarmo, ale pojišťovna toto poškozenému proplácí.

Jak získat adekvátní odškodnění za trvalé následky?

Výše uvedená Metodika Nejvyššího soudu a zmíněný posudek, který řeší odškodnění trvalých následků po dopravní nehodě, je poměrně složitým dokumentem a většinou ke správnému výpočtu odškodnění vyžadujeodborný výpočet specializovaného znalce.

Pro laika tedy může být vymáhání trvalých následků (cca po roce od ustálení jeho stavu) poměrně komplikované. Proto doporučujeme využít služeb specialistů v oblasti odškodnění, kteří spolupracují s advokáty, znalci a dalšími odborníky a mají s postupy pojišťoven letité zkušenosti.

Nejsou-li splněny předpoklady pro náhradu škody zaměstnancem podle zákoníku práce, lze majetkovou újmu zaměstnavatele posoudit ještě podle pravidel občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení. Co to znamená?

Zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Zaměstnavatel je při uplatnění této tzv. obecné odpovědnosti zaměstnance povinen prokázat svému pracovníkovi zavinění.

Ale co když k újmě došlo, aniž by zaměstnanec cokoliv zavinil, ale přesto se na vzniku újmy podílel? Nebo se třeba zapomnělo na dohodu o hmotné odpovědnosti)?

Předpoklady odpovědnosti zaměstnance za škodu podle zákoníku práce

Předpokladem pro vznik povinnosti zaměstnance nahradit zaměstnavateli škodu je porušení pracovních povinností zaměstnancem, vznik škody a příčinná souvislost mezi porušením pracovních povinností a vznikem škody a zavinění na straně zaměstnance. Ke vzniku povinnosti k náhradě škody je zapotřebí, aby všechny tyto předpoklady byly splněny současně. Chybí-li kterýkoliv z nich, odpovědnost za škodu nemůže nastat. Zaměstnanec však ještě nemá vyhráno.

Pokud došlo k újmě na straně zaměstnavatele, ale zaměstnanec neodpovídá za škodu, neznamená to, že nebude zaměstnavateli platit. Ještě je tu totiž tzv. bezdůvodné obohacení.

Co je to bezdůvodné obohacení

Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. To jsou základní pravidla občanského zákoníku.

Pravidlo zákoníku práce o bezdůvodném obohacení chrání jenom zaměstnance

Zákoník práce na bezdůvodné obohacení, které může nastat v pracovněprávních vztazích mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. moc nepamatuje. Jenom částečně řeší otázku vrácení částek neprávem vyplacených zaměstnanci.

Zákoník práce určuje speciální pravidlo nad rámec pravidel občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení, a to zní: Vrácení neprávem vyplacených částek může zaměstnavatel na zaměstnanci požadovat, jen jestliže zaměstnanec věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené, a to do 3 let ode dne jejich výplaty.

Povinnost vydat bezdůvodné obohacení je modifikována tehdy, je-li obohaceným zaměstnanec, který by měl vrátit zaměstnavateli neprávem vyplacené částky (ne je-li obohaceným zaměstnavatel; pak platí občanský zákoník a jeho pravidla). Zaměstnanec musí bezdůvodné obohacení vydat zaměstnavateli, jen jestliže věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené.

Přijal-li však plnění v tzv. dobré víře (protože nevěděl a ani nemohl z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené), smí si je ponechat. To, co zaměstnanec věděl nebo musel z okolností předpokládat, je věcí konkrétního posouzení každého jednotlivého případu. Vychází se z profese, intelektu, věku a zkušeností zaměstnance.